ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 24abe8b0-75a2-11dc-ad57-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 171, place 51, org 20, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. dubna 1908. Císlo 101.
4 article
plánu bylo určeno na den 28. ledna. Král dlel ve Villeviciose. Tam měl býti zajat a dopraven do města do rukou revolucionářů. Celý plán byl dopodrobna vypracován. U budovy knihovy mělo býti středisko spiklenců. Jejich vůdcové dleli v budově té; po zajetí krále miěli odejíti do radnice městské a tam utvořili zatímnou vládu. Ale podnik se zhatil, neboť Franco o něm zvěděl. Těměř všichni vůdcové byli zatčeni. Napjeti a rozhořčení však nopominulo. Když se ráznesla pověst, že král přijede 1. února do Lissabonu, a že hodlá 1. února den po výročí revoluce ze dne 31. ledna r. 1891, vydati de- kret, jimž by i poslední zbytky svobody byly zničeny, přijali spiklenci návrh, aby král byl 1. února zavražděn. Jenom dva mužové byli určeni, by krále zastřelili; ostatní měli jim tvo- řiti zákryt. Ale rozčilení kritického okamžiku uchvátilo všechny: na královské povozy bylo vypáleno 24 ran — dle výroku nynějšího krále Manuela. Krále zastřelil Costa, který pak pad výstřelem korunního prince; v revolveru jeh chybí jeder náboj, kdežto zbraň králova padl na dno povozu nepoužita.
Franco kret Manuel Costa
5 article
Politik, který tyto informace Galtierovi dal a který asi není dalek hnutí spiklenců, dodal že všechny naděje skládá v mladého krále jeho matku; oba prý jsou celými muži. Onehdej ši nepokoje zavinila prý vláda svou neobratností dělíc se c moc jako o kořist. Jakmile bude v hlášena skulečná amnestie, nastane úplný klid sé-li se ovšem bude skutečně vládnouti svobodo myslně. Lid na krveprolití nepomýšlí, neboť — zastavárny jsou plny zastavených ručnic a re volvorů. Dlužno zaznamenali, že zpravodaj „Tempsu? Galtier je týž novinář, klerému nešťastný krá se prohlásil za přitele diktatora Franca a jeh způsebu vlády. Dle lissabonského dopisu „Kěln. Ztg.“ pře vlédá tam mínění, že nynější portugalská vláde odstoupí, jakmile král složí přísahu na ústavu V novém parlamentě vznikne prý brzy politický boj mezi progressisty a regeneradory, a vláda sestavena bude dle toho, která stranu nabude převahy.
Kěln Franca spiklenec
6 article
Ausbralie proti Japonsku. Dle londýnské zprávy »Berl. T. « očekávaj vůdčí politické kruhy australské dychtivě ná- vštěvu obou divisl válečného loďstva Spojenýeh stálů severoamerických, oblášenou na počáte záři do Melbournu, Sydneye a Nového Zeelandu. Australský tisk hlásá otevřeně, že pozvání ame- riekého loďstva do přistavů australských je zjevnou demonstrací proti Japonsku. Jako Ame- řika též Australie brání se proti t. zv. japon- skému nebezpečí. Přede dvěma lety navštivili japonští námořní důstojníci některé zálivy australské a naznačili tam, že Australie stane se brzy osadou mikadovou, později měřilo jiz japonské loďstvo hloubku australského pobřeži, japonětí důstojníci rýsovali si pak mapy queens- landského území. Ministerský předseda novo- zeelandský John Ward pravil nedávno veřejně »Japonci jsou našimi přirozenými napřáteli, se kterými budeme musit někdy bojovati. Nesmíme jich pouštěti do našich osad.« Australci připra- vují nyní skvělé uvítání severoamerického loďstva aby tak projevili solidaritu Australie s Amerikou proti japonské rozpínavosti. Australci si přejí by Japonsku bylo nejzřetelněji naznačeno, že teprve jejich vítězství nad loďstvem americkým by jim umožnilo, jednati s Australii a Novým Zeelandem jako se svými osadami. Tyto australské hrozby způsobily v Londýně dojem velmi nemilý a nepříznivý, poněvadz Anglie chce žíti v dobrém poměru i s Amerikou i a Japonskem.
Berl Sydney Ward Japonsko Melbourne Nový Zeeland Austrálie Amerika Zeeland Londýn Anglie
7 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 60.) Ve Vídni, 10. dubna (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Obě sněmovny rozešly se dnes na prázn niny velikonoční, končice jarní kampaň říšské rady. Praskrovná jest práce, kterou vykonaly Záležela jen a jedině v předloze o nováčelel na rok letošní. To je tuze málo. To je pranepa- trný výkon — za čtyři měsíce. K tomu bylo nutno ještě užiti mimořádného prostředku, pil- ného návrhu, by vůbec mohla býti projednána vládní předloha. Jednak jalovost, kterou vyka- zuje celé zasedání předvelikonoční, jednak ještě více mimořádný způsob, kterým jedin umožněn byl zákon o odvodu nováčků v roeo 1908 — oba tyta zjevy ozařují situaci politickou v novém parlamentě všeobecného a rovného prá va hlasovacího: ukazují, že poměry lidové sně movny jsou nezdravé. Poslanecká sněmovna po rokování Festi- hodinném skončila sice vládní předlohu, kterou se vymezuje pravomoe nového ministerstva pro vořejné práce, ale v panské sněmovně, které byl večer tento elaborát dodán, zůstala osnova ta neprojednána, a jak sdělujeme na místě ji- ném, neprojde tam ani hladce, ani brzy. Rozprava nebyla nezajímava. Posl. inž. dr- Kaftan promluvil o předloze odborně se stani- viska technického, ale také se stanoviska poli ticko-parlamentního a skončil výklady své pro- jevem naděje, že vedle ministerstva pro veřejné práce bude zřízeno ještě další nové minister stvo: ministerstvo soc.-politické. Jak skrovný byl ve sněmovně zájem pro celou tuto věc, do- svěděuje faktum, že když mluvil německý nacio nál Einspinner, byl ve sněmovně kromě steno- grafů jediný posluchač, bývalý předseda posla- necké sněmovny dr. Viktor Fuchs, a ten — sladce spal. Bylo 5 hodin odpoledne, když zákon o mi nisterstvu veřejných prací byl ve třetím čten schválon a tím poslaneckou sněmovnou právc platně vyřízen.
Fest Posl Ing doktor Kaftan Fuchs Vídeň poslanecký sněmovna
8 article
Následovala pak tajná sehůze, která trvala přes tři hodiny. Způsobena byla dotazen posl. bar. Ilocka o konfiskaci známé brožury Wahrmundovy, předevčírem vrchním zemským soudem potvrzené. Místopředseda dr. Žáček žá- dal, aby se tento dotaz přečetl v tajné schůzi Celé dvě hodiny rokovalo se velmi prudce o tom, má-li býti schůze pro četbu dotazu toho tajnou nebo veřejnou. Konečně usnoseno byl 182 hlasy proti 126, že se tak státi máv sehůzitajné. V té dr. Žáček chtěl dáti pro- čísti dvě místa zabavená. Sociální demokraté s však bouřili tak, že předseda byl nucen schůzi přerušiti. Dr. Žáček povolil. Četla se brožura celá. Když byl zapisovatel Schumeier pročet několik stran, uzavřen kompromis s křesťanský mi sociály a sociálními demokraty, aby se zby tek brožury nečetl. Potom bar. Hock navrhl, aby se celá jeho interpolace četle ve schůzi veřejne Tento návrh byl zamítnut hlasováním dle jme 152 hlasy proti 98 za velikého lomozu. Také první hlasování konalo se dle jmen. Pak byl schůze prohlášena zase veřejnou. Zvláštní zmínky zaslubuje fakt, že poslane Seilz jako poslední řečník o ministerstvu veřej ných prací a později ve formě dotazu na před sedu pročetl také zabavená místa brožury Wahr mundovy. Když dr. Žáček čin posl. Seitze pro hlásil za zneužití svobody slova, způsobili soci ální demokraté veliký lomoz a zdvihli ruce hro zivě proti křesťanským sociálům a dru. Žáčkovi V „Reichsratskorespondenci“, která jest oficiál ním orgánem říšské rady pro noviny, nejsou ob saženy odstavce, které zemský a vrehní zemský soud uznaly závadnými. Ovšem budou ve steno grafickém protokolu sněmovny poslanecké.
Wahrmundův doktor Žáček Hock Wahr Seitz Kurier
9 article
Terorismus, který provozují krajní němečt naeionálové vídeňští za tiché asistence ostatnieh Němců proti českým divadelním pIedstavením ve Vídni, došel dvakrát rozhodného odsouzení. Napřed posl. Staňkem potom posl. Klofáčem. Mezi poslancem agrár ním a poslancem česko-radikálním nebylo po t stránce žádného rozdílu, ani v obsahu, an v tónu jejich projevu. Oběma vzdali všichni poslanci čeští bez rozdílu stran hlučný souhln a pochvalu. Posl. Choc ve formě dotazu posou dil poslední čin českého místodržitele: výnos vydaný proti vnitřní češtině při místodržitelstv pražském. Za hlučného odporu poslanců českyel tvrdil Všeněmec Ed. Stransky, že žádného vnitř ního úřadního jazyka českého není, dodávaje že nebude zaveden, kdyby se Čechové stavěli na hlavu. Pozoruhodno bylo, že p. Stransky uja se proti poslancům českým místodržitele v krá
Němec Staněk Klofáč Posl Choc Čecho Vídeň
10 article
lovství českém hr. Coudenhova, Eterého Něme jindy vyličují rádi jako rozhodného stranník českého. V ochraně všeněmecké povede se h Coudenhovovi velmi špatně. Bylo již k 10. hodině noční, když poslan cká sněmovna po návrhu ruského poslane kněze Davidjaka odročena byla na den 30. duh na — proti původnímu návrhu předsednictva by sešla se již dne 23. t. m. Sněmovna rozešla se za nevyličitelnéh hlomozu, jeku a rozruchu. Sociální demokrnté kteří hlasovali proti odkladu schůzí plenármicl o celý týden a byli přehlasováni, vyskočili do muže a rukama hněvivě vztýčenýma hrozili kře sťanským sociálům, volajíce: taková jest vaše pracovitost! Rozchod sněmovny na velkono byl smutný, ba neskonale žalostný, jakého jsme nebyli svědky. Pocítit všeobecné nejistoty, co přinesou chvíle nejbližší, byl patrný na všech stranách. Několik českých poslanců, uslyševše že výnos českého místodržitele proti vnitřní če štině, v „Nár. Listech“ uveřejněný, skutečně by vydán, řeklo nám: „To my déle nevydrž mel To my déle neudržíme!“
Coudenhove Eterý
11 article
Z Víčně, 10. dubna. (K. k) Místapředseda dr. Žáček zahájil schůzi v 11.15 hod. a sdělil, že předseda dr. Weiskirchner jel d Javorníka na Kaiserův pohřeh. Posl. Breiter a sp. podali tento pilný návrh 1. Sněmovna protestuje proti libovolné, tajno právní praxi vojenských úřadů proti osobám obča ského stavu a proti hrubému porušení jejich posla necké imunity. 2. Vláda přičiň se u min. vojenství, aby vojenské úřady přestaly obtěžovati osoby slavu občanskéh a poslance a zabránily takto opějnému porušení po slanecké imunity. Návrhy podali poslanci: dr. Sommer a s na snížení cel ze surového železa a oceli; — Ž em lička a sp. na rozšíření slanice ve Volicích směstě — Buřival a sp. na reformu zákona o úrazověn pojišťování dělnictva s přislušným zřetelem na ústav rak. drah, pojšťující úrazy v provozu.
Místapředseda doktor Žáček Weiskirchner Kaiserův Posl Sommer em Buřival Javorník
12 article
Dolazy podali poslanci: Buřival a sp. p úpravě poměrů výhybkářů u sev -záp. dráhy:— Hráský a sp. po nedostatečném nádraží v Sadsk a po nedostatečném spojení Sadské s Prahou: — Svoboda a sp. po sebevraždě vojína Fr. Niglao 17. praporu polních myslivců, způsobené týráním — dr. Winter a sp. po disciplinárním řádu rak universit: — Choc a sp. po neobsazování úřadní ckých míst na poštách v Čechách: — dr. Dorí mann a sp. po Wahrmundově přednášce na veřejn schůzi v lednu t. r. IIluboce uražení katolíci z celého Rakouska a zejména katolici tyrolští žádojí důtklivě. aby muž, jenž bezohledně porušil právo a zákon a co nejvyzývavěji potupil a urazil celý katolický svět, byl pohnán k zodpovědnosti a bylo mu zabrá něno zneuživati nadále stolice na veřejném vyučo- vacím ústavě k šíření takových urážek. Co hodl ministr učinit, aby právu bylo učiněno zadost, a je-l ochoten postarati se, aby Wahrmund zbaven byl ihned své učitelské stolice katolickébo práva církev- ního na universitě v Inšpruku a nshražen jinou zp sdbilou učitelskou silou; — Buřival a sp. p zachovávání ustanovení, že osoby navzájem spříz- něně nesmějí býti u st. drah zaměstnány tak, aby navzájem kontrolovaly, a po nepříznivých, nedo slatkem vagonů způsobených dopravních poměrel na státních drahách Sněmovna rokovala dál o meritu pilného ná vrhu Malachowského strun zlízení nového ministerstva velejných prani.
Buřival Hráská Svoboda doktor Winter Choc Wahrmundův Wahrmund Malachowský Sadská Praha Francie Čechy Rakousko
13 article
Posl. Silborer přimlouvá se za relormu jedna cího řádu, spojenou s paušalováním poslaneckýcl diet. Sociálním demokrafům vylýká, že prý jsou největšími nepřáteli průmyslu. Velebí ministra čra Gesomanna a doufá, že součinnost občanských strar osvědči se ve všech důležitých otázkách tak, jak při posledních hlasováních. (Hlučná pochvala mo křesť. sociály.) Posl. Gůniher přál si, by v čelo nového mini sterstva dostal se technik. Mluví-li proli předloze oboru působnosti nového ministerstva, vedou ho k to mu jen úvahy věcné. Brojí proli pilnému projedná vání celé záležitosti a vytýká, že při stanovován oboru působnosti nebyli vzali na potaz odborníci Nové ministerstvo je výronem touhy jedné strany pe politické moci. Lituje odstrkování techniků v Ra- kousku a navrhuje, aby technické agendy byly při- kázány II. technickému oddělení. Čtvrté oddělení (zvelebování živností) je monstrem. Podává resoluční návrh, aby skládulo se z oddělení technického živnostenského. Konečně opřel se řečník přikázání živn. školství novému ministerstvu. (Pochvala.) Posl. Gostinčar lituje, že nebyly novému mini- sterstvu přikázány veškeré dělnické záležitosti. Žád za organisaci živnostnictva. Doporučuje dělnicivo v st. závodech, zejména v Idriji, ministrově blahovůli On a jeho strana budou hlasovati pro předtohu, pro tože nové ministerstvo jest nezbytnou nutností pr pokrok a podporování dělnictva. (Pochvala. Posl. Kaftan poukázal na postavení techniků v jiných státech, kde jsou technické agendy spojeny ve zvláštní resortu, v jehož čele bývají odborníci Potřeba nového ministerstva pocitovala se velice
Posl Gesomann Gůniher Kaftan Idrija
14 article
ale vláda splnila tento požadavek ne tak k vůli oby vatelstvu, jako spíše, aby obsadila minisferské křeslo Dle normativu bude nové ministerstvo mixlum com positum. Bylo by se rozuměla samo sebou, aby byl v čelo jeho býval postaven theoreticky a praki cky vzdělaný technik. Bývalo by korektním, kdyb byla vláda po zralé a důkladné úvaze předlohu vy pracovala, náležitě odůvodnila, císaři k předběžn sankci předložila a potom ji podala parlamentu, který by se byl o ni radil a usnesl obvyklým způsobem Přes slib min. předsedy volné technické sdruž sněnovní nebylo vzato na potaz. Řečník domáhá s zřizení zemských stavebních ředitelstev, které by byly II. instanci a jen v agendách speciálně mini- sterstvu přikázaných I. instancí. Aby se předesl vniknutí byrokratismu do nového ministerstva, de- poručovalo by se dáti zemským stavebním ředitel- stvům a také min. veřejných prací poradní sbo složený z dobrých soukromých a státních techniků Jen takovou orgnisncí vykonalo by se něco velikého Pro agendy sociálně politické a živnostenské mě- lo býti zřízeno zvláštní min. sociálně-politické, jemuž by se měly přiděliti téžž záležitosti pojiš ťovací starobní a invalidní pojišťování dělníků a maloživ- nostníků. Obor působnosti min. veřejných prací je velský, než aby moll býti s jednoho mísla přehlédnu a racionálně upraven. Utěšujeme se myšlenkou, koně řečník, že v nedaleké době i vláda bude s námi sou hasiti a přosvědčí se, že mimo mín. veřejných pr je třeba i ministerstva sociálně politického. (Hluční pochvala.) Posl. Elnspinner poukazuje na požadavek p zřízení min. pro živnostenské záležitosti.
Posl
15 article
Posl. Stwiertnia stěžuje si, že organisační slalu nového ministerstva trpi jakousi povrchiností. Touž na to, že dosul není proveden zákon o vodních dn hách. Výtka ta týká se obou předchůdců nynějšíh ministra obchodu Po Baumgertnerově návrhu rokování uzavírás a hlavními řečníky zvoleni poslanci Staněk (pro a Seitz (proti). Posl. Staněk a jeho slrana budou hlasovati pro předlohu. Dojde k výhodnému rozdělení pracia jednotlivým ministerstvům se částečně uloví. No vému minislerstvu byl přikázán velký pracovní obo a budeme rádi, splní-li, co slíbilo, aspoň za 20 l. Je povděčen ubezpočení ministra Gessmanna, že stá považuje za svou povinnost zakročiti všude tam kde jde o podporu výroby a tudíž o blahobyť lidu Bude dobré, když si minisir přečte každý rok svo řeč, aby viděl, co slíbil a co má splniti. Ostatně h na to upomeneme.
Posl Baumgertnerův Staněk Seitz
16 article
Nedostatkem uhlí trpí průmysl i maloživnoslníc a rolníci a proto ministr musí této olázce i v tomi směru věnovati svůj zřetel. To platí zvláště o do dávání uhli na venok. Řečník zmiňuje se při té při ležitosti o pozemštění uhelen a lituje, že obnos, z řadění na uhelné otázky do rozpočtu nového míni sterstva je tuze skrovný Přimlouvá se dále za využitkování vodních si poukazuje na velký význam télo otázky pro země dělství. Přeje si, by min. veřejných prací věnoval svou pozornost i drobným lidem a snažilo se vybo věti tužbám venkovského obyvatelstva Podporuje požadavky techniků, aby se jich ví dhalo a žádá za vydalné zvýšení subvenci pro z mědělské účely. Nemá strichu, že by nov; ministi mohl zklerikalisovati živnostenské školství. Způsob by prudkou bouři. Doporučuje pozornost staveb í hygieně a o ústřední společenstevní pokladně poo hlašuje, že jelo strana nemůže v této otázce souhla- siti s Němci, poněvadž nechce se podrobiti centn- lismu a chce tuto záležilost podrželi ve svých rukou jako slrona autonomistická.
Němec
17 article
Žádá, by vzat byl zvláštní zřetel na Moravu zejména při stavbě silnic a mostů. (Hlučná pochvala a potlesk u Čechů. Četné pokřiky.) Špotně se snáší s národním smírem, dovoluje-l si německý ministr-krajan Peschka připojiti se usnesení t. zv. německého devítičlenného výboru veřejně prohlašovati, že český národ se svým diva- dlem nesmí ve Vídni býli ani hostem, nýbrž jak nepřítel vyhozen. (Hlučný potlesk a pochvala u Č chů; čelné výkřiky u Němců.) Posl. Švejk: To je skandál pro c. k. hlav město Posl. dr. Velich: To je neslýchaný skaandal to je brutahta. Posl. Ed. Stransky (Němec): Co pak děl váš ministr krajan Prášek? Posl. Švejk: Co pek řekl dr. Luege Posl. Stransky (Němec): Vídeň je německou a Čechové nemají tam co pohledávati. Jak pak z cházite vy s námi v Praze? (Hlučné, trvalé výkřiky. Posl. Staněk fprolože ministr Peschka právě jest přítomen) praví, že se nesluší pro ministra-kra- jana, který má čest zastupcvali německý lid v rad koruny, pronášeti se způsohem, jakým to učinil e proti obyvatelstvu, se kterým žíti musí v téže zem a v téže říši. Hlučný pořlesk a pochvala u Čechů.) Posl. Ed. Stransky: Jak učinil Prášek v Olo mouci? (Trvalý nepokoj) Posl. Staněk: Jen si degradujíe Vídeňí, říšsk hlavní a sídelní město, a my tum nebudeme ničeh pobledávati. Rozmyslíme si dobře choditi do Vídně Nevnucujeme se do Vídně, zůstaneme rádí doma. D kud chcete miti však z Vílně říšské a sídelní město dokud chcete žili z centralismu, nebraňte obyvatel stvu, kleré s vámi založilo tulo říši, chodili do tohol říšského měsla hlavního Posl. Švejk: Vy pobršáte naším uměním at je světový skandál. Peschka sludoval česky.
Čecho Peschek Němec Posl Švejk doktor Velich Prášek Luege Posl Staněk Vídeňí Morava Vídeň Č ch Posl Praha Ola
18 article
Posl. Staněk (k Němcům): Nemluvte o zv- lebě cizinectví, zabruňujete-li vlastnímu obyvalelstvu této říše a zemí, jež jsou tady zastoupeny, vsloupit do řišského hlavního a sídelního měsla v jubilejnín roce císřově. (Hlučný potlesk a pochvala u Čechů. My nejsme za to zodpovědni, ale musíme vám říci že bychom se musili styděti, kdybychom se choval jako vyl (Hlučný polesk a pochvala u Čechů.) Posl. Švejk: Ti páni se však nestydí Posl. Ed. Stransky: Kdybyste sem přišli, my bychom vám byli ukázali, zrovna tak, zač je toh lokel, jako před lety v divadlo Josefově. (Hlučný. dlouhotrvající nepokoj v celé sněmovně) Posl. Seitn považuje zlízení nového ministerslva cís. rozhodnutím za porušení ústavy. Jeho stran by zásadně ničeho nenamílala proti zřízení min veřejných prací, avšak musí brojiti proli nerozumně mu sestavení oboru jeho působnosti a ještě s vět rozhodností proti nositeli tohoto úřadu, který b vždycky věrným sluhou své strany a proto musí bu diti u sociálních demokratů největší nedůvěru. Vy týká svobodomyslným Němcům koalici s křesťanský mi sociály a pochybuji, že némecké občanstvo půjd za německými měšťanskými poslanci. (Pochvala men soc. demokraty.) Po věcných poznámkách poslanců šl. Strán- ského a Seitze přijímá se předloha, již pre zřízení min. veřejných prací mění se zákonná usta- novení o oboru působnosti jednotlivých ministorstev Hlasuje se o Güntherově resoluci dle odstavců.
Posl Staněk Němec Čecho Švejk Seitz Güntherův divadlo Josefov
19 article
Odsl.: 1. Povolání vyníkajícího technika do min předsednictva: 2. Přikázání zkoušek, st. staveb, zá ležitostí soukromých techniků, součinnost při úprav zkoušek na vys. školách technických technickému odboru B); 3. Roztřídění agend pozemulho, vodníh silničního a mostního stavitelství dvěma odborům z nichž každý by byl řízen technikem, př jímají se. Odstavec 4. Odboru, jemuž se přikazuje vodn stavitelství, buďte přiděleny ve vhodném okamžiku také otázky, týkající se vodních cest a vodníh práva, jakož i zahražování bystřin, jakož i odst. Odboru hornickému buďte podřízeny všechny podnik růzu báňského, tudíž i podniky solivárenské, p ro- padly. Odst. 6. Roztřídění odboru pro zvelebování živ- ností na část technickou a správní, při čemž by v čel oboru technického byl postaven lechník a odst. 7. Technická ředitelství při zemských úřadech, při jímají se. (Nepokoj a protestní výkřiky mezi so ciálními demokrsty.) Posl. Seitz poukazuje na důležitost organi sačních ustanovení a navrhuje, aby zbývající čás resoluce Güntherovy, jakož i další resoluce byly při kázány rozpočtovému výbor Tři zbývající odstavce Güntherovy přikazují s rozpočtovému výboru. Přikázání dalšich resolucí roz počtovému výboru se zamítá. M.-předseda Žáče k sděluje, že posl. Hock poda dotaz, který némůže dáti přečísti ve veřejné schůzi Stanoví tedy důvěrnou schůzi Veřejná schůze přerušuje se ve tří čtvrtí na šest V důvěrné schůzi zamítla prý sněmovna hlaso- váním dle jmen Hockův návrh, aby schůze byla pro- hlášena za veřejnou, načež byl čten Hockův dotaz Sněmovna zamítla potom novým hlasováním dle jmen návrh, aby dotaz byl čten ve veřejné schůzi.
Posl Seitz Güntherův Hock Hockův
20 article
Po tříhodinné tajné schůzi byla schůze prohlá- šena opět za veřejnou. Posl. Chon (k dotazu na předsedu): Důvěrný vý- nos hr. Coudenhova proti úřadnímu jazyku českému jest hrubým porušením práva českého jazyka, které jest ústavně zaručeno a který podle zemské ústavy království českého jest státním jazykem. Čeština také podle prosincovky je úplně rovnoprávna s něm činou. Tolo chování hr. Coudenhova jest zločinem úřadním. (Pochvala.) Místodržitel štval v pravém slo- va smyslu národ český celých 10 let a svým novým činem poštve český národ do té míry . . Posl. Ei Stransky: Ale, vždyť je to Čech! (HIluě- ný odpor u Čechů.) Posl. Choc: ... že český národ déle to nesnese. Kdyby v Čechách byl místodržitel sněmu zodpově- den, musil by býti ihned obžalován. Proto zádáme, by místodržitel byl odvolán. (Potlesk a pochvala.) Nestane-li sa tak, nemůžeme nikterak ručiti, že bude s místodržitelem slušně jednáno. Nezasluhuje nic, než několik facek nejen na ulici, nýbrž za úřadním stolem. Žádám Backa, by dotaz, ve věci té dnes po- daný, byl zodpověděn a žádám předsedu, by naléhal na zodpovědění dotazu toho. (Potlesk a pochval u českých radikálů.
Posl Coudenhove Čo Čecho Tolo Čechy Chon
21 article
Posl. Fresl: Mistodržilel dělá, co dělá, se souhla- sem Becka Mistopředseda dr. Žáček: Sdělíní vládě tente dotaz Posl. Kloláč poukazuje na zmaření divadelních představení národností ve Vídní a činí za to zodpo- vědným starostu dra. Luegra a nynější representaci města Vídně. Tato representace se těžce prohřešil proti pohostinství. Řečník poukazuje na postavení křesťanska-sociální strany v kabinetě a obrací se při této příležitosti také proti ministru Peschkovi. Staví na pranýř toto chování, jež je namířeno proti ve- škerému kuliurnůnu snažení a kompromituj. něme- ekou politiku před celou vzdělanou Evropou a pro hlašuje, že byl by bezkarakterním každý Čech, kler by se jakkoli zúčastnil jubilejních slavností.
Posl Žáček Luegr Peschek Vídeň Evropa Čechy
22 article
Posl. šl. Stransky poukazuje na to, že osob mimo sněmovnu byla napadena nekvalifikovalelným způsobem a praví, že místodržitel v Čechách, který se vždy zastával Čechů, byl takovým způsobem ura- žen, když poprvé postavil se na půdu zákona. Nen žádné české vnitřní řeči úřadní. (Hllučný odpor mez Čechy.) Posl. Seitz v dolaze na předsedu předčítá zal- vené místo z brožury Wahrmundovy. Předseda kárá toto zneužívání jednacího rá du při dolazech na přeďsednictvo. ČTrvalá pochvala a potlesk. Bouřlivý odpor u sociálních demokratů.) Předseda navrhuje, aby příští schůze konal se 23. t. m Posl. Daviďak navrhuje, aby se zřelelem na ř- cké svátky velkonoční konala se schůze teprve 30 t. m. a návrh ten se schvaluje Konec schůze o 1/410. hod. več. Příští schůze bude tedy 30. t. m „Reichsralskorrespondenz“ uveřejňuje tulo zpr- vu: Místopředseda dr. Žáček konslatuje, že pro hluk na konci schůze nemohl slyšeti ani posl. Chocem proti českému místodržiteli užitých výroků, ani k to- mu se vztahující dotaz posl. šl. Stranskyho a v d- sledku toho že nemohl ihned zakročiti. Teprve p skončení schůze ze stenografického protokolu sezna slovné znění obou dolazů
Posl Čecho Seitz Wahrmundův doktor Žáček Choc Čechy Nen
23 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Z Vidně, 10. dubna. (K. k.) Předseda kn. Windischgrät z zabájil schůzi o 3.20 hod. a věnoval zesnulým členům ryt. Duna- jewskému, sv. p. Ig. Plenerovi, dvor. r. Gintlovi vrchnímu stavebnímu radovi Hlávkovi vřelou po- smrtnou vzpomínku, již členové panské sněmovny vyslechli stojíce. O tomto praví: Vrch. stav. rada Hlávka, velkodušný zakladatel a I. president České akademie cís. Františka Josefa pro vědu, slo- vesnosí a umění v Praze, štědrý mecenáš a podpo- rovatel všeho dobrého a krásného, zemřel v březnu v Praze. Zřídka dojista spojuje se neunavně tvořivá práce, odborná, krásnými výsledky bohatá činnost prosté, nezištné smýšlení se snahou vymysliti a pro- věsti široce založené plány na povznesení kulturya blahobytu vlastního národa v jedné osobě tak šťastně, jak bylo tomu u našeho vysoce váženého kolegy. jehož úmrtí želíme. Jeho národní, nejideálnějšími názory ovládaná práce, kterou Hlávka vykonal, jeví se nám tím ještě ve zviáštním světle, že velkolep nadace, které částečně již za svého života, Částečně v poslední vůli učinil, byly jím jedině a s vysloveně vlasteneckou intencí spojeny a v život povolány v době významného období vlády nynějšího císaře. Vrchní stav. rada Hlávka zůstane ve své domovině nezapomenutelným a v našem kruhu, do něhož patřii od r. 1891, bude jeho památka ctěna. Dv. rada Ludwig podal návrh na úpravu zdravotnictví a šl. Grabmayr návrh na reformu reálního úvěru zemědělského. Bar. Walterskirchen referoval o brane ckém kontingentu, kterážto předloha schvá- lena bez debaty ve všech členích a schůze ukončena.
Ig Plener Gintl Hlávek František Josef Ludwig Duna Praha panská sněmovna Český akademie
24 article
buška o neladění Nedbalova orchestru. Poněvadž ne máme pražský výkon vídeňských umělců zachycen gramofonem, aby se pře mohla objektivně rozsoudit musí mi pan Ot. Nebuška, pohostinsky vystupujíe krilik a polemist, autor jediného opusu atd., již od pustit, ohlédnu-li se pro informaci svého čtenáře po jiných znalcích, zdali slyšeli stejně jako já. Pro bírám-li se referáty nejrůznějších tonin o Nedbalov koucertu, psaných a vytištěných buďto současně s r- feratem mým (totiž 31. března) nebo až po něm. dočitám se nášledujícího. Senior české kritiky, skla- datel p. Em. Chvála píše: »Vídeňský orchestr, který Nedbal zde uvedl, je zdravého zvuku a um vše, co uměti má orchestr dobře nadaný a dobře sehraný: ladit, hrát zceleně a odsliňovat.« Usudek tento rozvádí ještě ve svém německy psaném refe- rátu: »O zdatnosti vídeňského orchestru hudebníeh umělců bylo předem dost chvalného poveděno, nikol však příliš. Zdravý zvuk orchestrální, jímž se zvuky jednotlivých skupin nástrojových v celek pojí, rythmická živost ve hře a dobré odstiňování jsou hlavními přednostmi tohoto bohatě dobrými silami dotovaného orchestru, jemuž Nedbal sdíli svého ohnivého hudebního ducha, zápalně očistně a osvětlivě. Nedbalovi vězí dirigent v krvi zmocňuje se celé bytosti, mluví každým posuňkem a pohybem; z dirigentské hůlky tohoto umělce lze jaksi celou partituru vyčísti.« V dalším klade pak Chvála důraz na to, že vynalézavost Mahle- rova zvuková došla od orchestru podání barvit výrazného.
Otakar Nebuška Nedbal Mahl Nedbalův orchestra
25 article
Dr. Zdeněk Nejedlý, jenž nenáleží nikterak k enihusiastům Nedbalovým, vyslovil se, že »celek jest náležitě sladěn — tedy opravdu dobrý orchestr... Nedbal osvědčil se tu jako pravý vůde svého orchestru... Zejména překvapila u něho vy rovnanost dechových nástrojů . . . jeho pozouny znějí při vší výraznosti měkce, kulti- vovaně. Místo nich vyzvedá Nedbal nyní spíše lesní rohy, které však ani v nejvyšším fortissimu nemohou zníti tak barbarsky jako pozouny, jakmil ztrati disciplinu.« V dirigování Nedbalově vidí dr. Ne- jedlý pokrok. V. F. Krejčí soudí, že »vídeňský orchestr vyníká dokonalou souhrou, obnivým zápa- lem v přednesu a vším zvukovým leakem jakého u moderního orkestru očekáváme — zkrátka, umělecké těleso, jež zasluhuje respekt.« Z úsudku skladatele Rud. svob. p. Procbázky nemohu si odepříti citovati delší pasáži: »Šťastní
doktor Nejedlá Nedbalův Nedbal
26 article
Vídeňáci! Ke svým dosti již slavným filharmonikům přidružili, bez konkurenčního boje, druhý, opravdu »hudebních umělců« orchestr a pak ještě odvedli k sobě našeho Oskara Nedbala! Ryzího, pravého českého hudebníka skrz naskrze, predestinovaného, svým čarovným proutkem ten ideální zvuk z ta- kového orchestru vydobýti. Co Nedbal v úžasně krátké době tu vykonal, jsme vděční za to, že jsme to minulé neděle (totiž 29. března) mohli slyšeti Dirigentu se obdivovati ie snazší, než ho líčiti. Jděte všichni, kteří jednou dirigo va chcete, a vízte, slyšte a učte se — mož no-li se tomu naučti! Já mohu stále jen opa kovati: to je rozený chef d'orcbestre, ener gický, temperamentní, jako málo který jiný, a př všem delikátní, jistý a eleganťní při kaž dém úderu taktu. Jeho taktovka jest živé předzname nání partitury. Na hrače jako na posluchače působě suggestivně, jest Nedbal jedním z vyvolenet největších, jenž díla, o něž se vede spor (na- rážka na symfonii Mahlerovu), dovede z boje mí nění unésti v čistou síéru vítězství. Tak píše Němec, takový hlas přinesl »Prage Tagblati«. Snižovati českého umělce, k tomu se musil na lézti český člověk, český časopls. Ale ne, p. Nebuška za to nemůže. Loutce byl špatně napověděno. Proto jen to spletla.
Oskar Nedbal Mahlerův Němec Nebuška Vídeňák Prage Tagblat
27 article
+ Umělecká beseda v Praze zaslala p. Richartu Morawtzoví, továr. v Úpici, jenž — jak znám — zakoupil bohemika sbírky Donebauerovy, děkovný přípis tohoto znění: »Velectěný pane ! Na podnět Jana Löwenbacha zahájila U. B. akci, aby ruko- pisné pamálky, důležité malerialie pro dějiny hudby a divadla v Čechách, které ve veřejné dražbě v Ber- líně tyto dny měly býti prodány, zachráněny byly pro majetek český a staly se přístupny českému bá dání, jsouce umístěny v některé veřejné, zejména musejní knihovně. Přes všechnu snahu nepodařilo se však sdružiti korporace, které svým působením v prvé řadě povolány jsou k tomu, aby poskytly peněžní prostředky na získání těchto důležitých pramenů Na několik dní před dražbou nebylo zde nákupných prostředků, leč obnos, který ze svých skrovných příjmů povolila Úm. beseda. Veškerá naděje na koupi drahocenných pamálek se ztroskotala, ač majitel oněch archivalií p. Bedř. Donebauer sám akci všemožně podporoval. V době krajního již nebezpeči zachránil jste památky ony, velectěný pane, Vy; ze svých soukromých prostředků zakoupil jste všechny pro Čechy důležitější a významnější kusy. Umělecká beseda považuje za svou povinnost veřejně Vám po- děkovati, a to tím srdečněji, čím méně jevil se a dosud jeví zájem o původní prameny vývoje našeho kulturního života, a prosí jen, abyste munificenci ktorou jste koupí samou dal na jevo, projevil nadále i tím, že, zabezpečiv památky ony proti poškození. ztrátám a novým prodejům, učinite je veřejně pří stupnými historickému bádání. V Praze, dne6 dubna 1908. Za správní výbor Umělecké besedy: Fr.
Richart Morawtzový Donebauerův Löwenbach Donebauer Praha Úpice Čechy Francie
28 article
Herites, starosta, Ant. P. Svojsík, jednatel«. + Koncezt pro mládež, pořádaný společnost »Umělecká výchova«, koná se již dnes v sobotuo půl 4. hod. odpol. v Národním domě na Král. Vino- hradech za účinkování orchestru České Filharmonie. paní Ot. Beníškové, člena měst. divadla vinohrad. p. K. Posplšila, klavír. virtuosa a pěv, vinohradsk školv pro mládež. Předneseny budou skladbyod Smetany. Dvořáka, Kovařovice, Kličky, Kukly, N - váka a Griega. Lze očekávati, že umělecko-výchovný koncert tento těšiti se bude hojně návštěvě. Zbyl lístky prodávati se budou před koncertem u po kladny. + Koncert zpěváckého spolku »Slavoj« v Kar líně koná se již dnes v sobotu, v sále hotelu »Cen tral«, o 8. hod. večer, za laskavého spoluúčinkován sl. Blaž. Křížkovy, koncertní pěvkyně a p. Ant. M kuláše, konceriního pěvce. + Výbor Občanského klubu v Holešovicích- Bub nech upozorňuje své členstvo na koncert, který po řádá zdejší Spolek ku podporování ch dých žáků zdejší režlky v neděli dne 12 dubna t. r. o 3. hod. odpol. ve velkém sále zdejš Sokolovny. Účinkujl skladatel VÍt. Novák, sič Herbergerova a Jelínkova, prof. V. Ruth. prof. dr. J. Šlěpánek, studentstvo zdejší reálk se svým sbormistrem prot. Orlovem. Čany mis 2 K. 1.50 K, 1 K, 50 b, 400 h. Předprodej lístk v knihkupectví Rašínově.
Herites Antonín P Svojsík Otakar Beníšek K Posplšil Smetan Dvořák Kovařovic Klička Kukla N vák Grieg Blaž Křížkův Vít Novák Herbergerův Jelínkův profesor V Ruth doktor J Šlěpánek Rašínův Kara Holešovice Orlov národní dům na Královský Český filharmonie divadlo vinohrad zpěvácký spolek Slavoj výbor občanský klub Buba K , 1 K
29 article
+ Damský pěvecký spolek »Eliška« v Hradnl Králové pořádá dne 12. dubna velký koncert v měst ském Klicperově divadle a to: Dvořákovo »Staba mater« a Smetanovu »Vltavu«. + Nové akladby Jaromíra Weinbergra vyjdou v nejbližší době nákladem »České Hudby« v Kulne Hoře. - Píseň na slova J. V. Sládka, »U Vrátek« na slova Pavly Maternové a dvouruční sonatina. První jehovskladby vyšly u Fr. Chadima a to v druhém již vydání. + Odložený »Mozartův večer« Klubu »Za Sta- rou Prahu« určen do týdnu po Velikonocích. O »Mo- zartovi v Praze« přednáší p. dr. Arne Novák. Scěna dra. L. Jeřábka bude vypravena ve stylisované úpravě a na improvisovaném jevišti dle návrhů architekto klubu. Mozartův koncert hrají sl. Věra Kruisova, p. Aug. Přeiffer a p. řed. Emil Hájek. Lístky .čle nům a rodinám u pp. Grosmana a Svobody a A. B Černého (křeslo 5 K, sedadlo 2 K, místo k stání K 1.20); tamtéž členské přihlášky. Kancelář klubu otevřena od 5—7 ve staré škole u sv. Jindřicha.
Eliška Dvořákův Staba mater Smetanův Weinbergr Sládek Pavel Matern Chadim Mozartův doktor Novák L Jeřábek Kruisův Aug Hájek Grosman A B Černý Jindřich Vltava Kulne hoře Francie Praha Damský pěvecký spolek Klicperův divadlo
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Vyhrůžky nevěslě věvody Abruzzského »Corriere delia Sera« dovídá se z Nového Yorku že miss Elkinsova obdržela několik výhrůžných dopisů od anarchistů, kteří ji hrozí pumovým aten tátem pro případ, že by se chtěla státi italskou princeznou. Následkem těchto vyhrůžek jest dům senátora Eikiusa již po několik dní střežen de tektivy. =Z nešťastné lásky. Z Aradu, 8. dubna Dvě mladé dívky, Anna Andriskova a Markéla Szn badiova vrhly se společně do Maroše a utonuly V zanechaném dopise udaly, že milovaly obě tého mladíka, jenž však jejich lásku neopětoval.
Andriskův Markél Maroš Nový York Arad Corriere delia Sera Elkinsov
31 article Společnost pro spalování mrtvol v Praze
Společnost pro spalování mrtvol v Praze konala ve středu dne 1. I m. osmou výroční valnou hromadu, kterou zahájil předseda c. k. zdrav. rada a m. tysiku. MUDr. J. Záhoř za hojné účast členstva. Rok 1907 byl pro Společnost významným a opět rozvojem idey novodobého způsobu pohřbívání po- mocí ohně a vzrůstem počtu členstva. Nepalrný po- čet 72 v rone 1900 stoupí koncem r. 1907 na 769 do dneška na 833 členů. Písemných ustanovení pr posmrtné spálení tělesných ostaíků zasláno a ulo- ženo u Společnosti do konce března t. r. 147. Činnost Společnosti k zákonitému povolení fakultativného pohřhivání ohněm v Rakousku přivedla otázku tulo k nejvyšší instanci, c. k. správnímu soudu, kdyz totiž ministerstvo obchodu ve shodě s min, vnitra odvolání Společnosti v příčině koncese ke zřízení krematoria v Praze nevyhovělo. Bližší sdělení o tét činnosti obsažena jsou v VIII. výroční zprávě Spo- lečnosti a zároveň 10. publikaci jeňí, která obsahuje zajímavý a informativní přehled vývoje myšlenky stavu moderního spalování, t. j. rozkladu mrtvo horkým vzduchem v posledních letech. Netřeba ovšem opekovati, že nejedá se tu o úplnou reformu pohřeb- nictví, že pohřbívání do země nemná býti zcela zru- šeno, ani pohibivání pomoci ohně, t. j. spalování mrtvel místo něho obligatorně zavedeno — nýbrž zvlašté tu jde o individualní svobodu občanů
MUDr Praha Rakousko Společnost
32 article
státních u volbě způsobu pohřtení, o sprave- dlnost oproti příslušníkům rakou- ským, aby rozhodnuvší se pro pohřbení ohněm ne- museli býti vyváženi do ciziny ke splnění jich po- alední vůle. Nedosti na tom. Nazírání, přejatě o středověkého fanatismu náboženského, na primitivní a postupný proces spalovací na hranici popravní od staletí, zděděné předsudky, představované hrů věčného ohně pekel atd., dosud odpírají zatvrzele ob- vyklý církevní obřad pohřební nad tělesnou schrán- kou, určenou ku přeměně v čislý popel pomocí ohně, byť i schránka ta za živa ovládána byla duchem. ne- šlechetnějším. Leč předsudky lidské, jako člověk, jsou pomíjen jicí, pokrok lidstva nelze zadržeti. Novodobé spalo- vání mrtvol jest důležité hygienické i ckonomické opatfení velikých měst a autoritami v oboru veřej- ného zdravotnictví uznáno jako ideální způsol, po hřbívání. Společnost také v roce minulém snažila se po- dle stanov svých rozšířiti správný pojem a význam myšlenky spalování mrtvých. Stalo se tak v řa přednášek v Praze i jiných měslech českých. V roce 1907 dopraveno bylo z Prahy a jiných měst českých 13 zemřelých do krematorií v Gothě a S. Kamenicí (dram. umělkyně II. Kvapilová, notář dr. Rudolf, Jar. Babor. J. Ná prstková, dr. M. Nevole, J. Blažkova, a rada Růzička, MI. Klimova, J. Halliz. Vl. Mosčk
Kvapilová doktor Rudolf Babor J Ná M Nevole Klimův Praha Blažkov rada Růziček