2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. dubna 1908. Císlo 101.
4
article
plánu bylo určeno na den 28. ledna. Král dlel
ve Villeviciose. Tam měl býti zajat a dopraven
do města do rukou revolucionářů. Celý plán byl
dopodrobna vypracován. U budovy knihovy
mělo býti středisko spiklenců. Jejich vůdcové
dleli v budově té; po zajetí krále miěli odejíti
do radnice městské a tam utvořili zatímnou
vládu. Ale podnik se zhatil, neboť Franco o něm
zvěděl. Těměř všichni vůdcové byli zatčeni.
Napjeti a rozhořčení však nopominulo. Když
se ráznesla pověst, že král přijede 1. února do
Lissabonu, a že hodlá 1. února den po výročí
revoluce ze dne 31. ledna r. 1891, vydati de-
kret, jimž by i poslední zbytky svobody byly
zničeny, přijali spiklenci návrh, aby král byl
1. února zavražděn. Jenom dva mužové byli
určeni, by krále zastřelili; ostatní měli jim tvo-
řiti zákryt. Ale rozčilení kritického okamžiku
uchvátilo všechny: na královské povozy bylo
vypáleno 24 ran — dle výroku nynějšího krále
Manuela. Krále zastřelil Costa, který pak pad
výstřelem korunního prince; v revolveru jeh
chybí jeder náboj, kdežto zbraň králova padl
na dno povozu nepoužita.
Franco
kret
Manuel
Costa
5
article
Politik, který tyto informace Galtierovi dal
a který asi není dalek hnutí spiklenců, dodal
že všechny naděje skládá v mladého krále
jeho matku; oba prý jsou celými muži. Onehdej
ši nepokoje zavinila prý vláda svou neobratností
dělíc se c moc jako o kořist. Jakmile bude v
hlášena skulečná amnestie, nastane úplný klid
sé-li se ovšem bude skutečně vládnouti svobodo
myslně. Lid na krveprolití nepomýšlí, neboť —
zastavárny jsou plny zastavených ručnic a re
volvorů.
Dlužno zaznamenali, že zpravodaj „Tempsu?
Galtier je týž novinář, klerému nešťastný krá
se prohlásil za přitele diktatora Franca a jeh
způsebu vlády.
Dle lissabonského dopisu „Kěln. Ztg.“ pře
vlédá tam mínění, že nynější portugalská vláde
odstoupí, jakmile král složí přísahu na ústavu
V novém parlamentě vznikne prý brzy politický
boj mezi progressisty a regeneradory, a vláda
sestavena bude dle toho, která stranu nabude
převahy.
Kěln
Franca
spiklenec
6
article
Ausbralie proti Japonsku.
Dle londýnské zprávy »Berl. T. « očekávaj
vůdčí politické kruhy australské dychtivě ná-
vštěvu obou divisl válečného loďstva Spojenýeh
stálů severoamerických, oblášenou na počáte
záři do Melbournu, Sydneye a Nového Zeelandu.
Australský tisk hlásá otevřeně, že pozvání ame-
riekého loďstva do přistavů australských je
zjevnou demonstrací proti Japonsku. Jako Ame-
řika též Australie brání se proti t. zv. japon-
skému nebezpečí. Přede dvěma lety navštivili
japonští námořní důstojníci některé zálivy
australské a naznačili tam, že Australie stane
se brzy osadou mikadovou, později měřilo jiz
japonské loďstvo hloubku australského pobřeži,
japonětí důstojníci rýsovali si pak mapy queens-
landského území. Ministerský předseda novo-
zeelandský John Ward pravil nedávno veřejně
»Japonci jsou našimi přirozenými napřáteli, se
kterými budeme musit někdy bojovati. Nesmíme
jich pouštěti do našich osad.« Australci připra-
vují nyní skvělé uvítání severoamerického loďstva
aby tak projevili solidaritu Australie s Amerikou
proti japonské rozpínavosti. Australci si přejí
by Japonsku bylo nejzřetelněji naznačeno, že
teprve jejich vítězství nad loďstvem americkým
by jim umožnilo, jednati s Australii a Novým
Zeelandem jako se svými osadami.
Tyto australské hrozby způsobily v Londýně
dojem velmi nemilý a nepříznivý, poněvadz
Anglie chce žíti v dobrém poměru i s Amerikou
i a Japonskem.
Berl
Sydney
Ward
Japonsko
Melbourne
Nový Zeeland
Austrálie
Amerika
Zeeland
Londýn
Anglie
7
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 60.)
Ve Vídni, 10. dubna
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Obě sněmovny rozešly se dnes na prázn
niny velikonoční, končice jarní kampaň říšské
rady. Praskrovná jest práce, kterou vykonaly
Záležela jen a jedině v předloze o nováčelel
na rok letošní. To je tuze málo. To je pranepa-
trný výkon — za čtyři měsíce. K tomu bylo
nutno ještě užiti mimořádného prostředku, pil-
ného návrhu, by vůbec mohla býti projednána
vládní předloha. Jednak jalovost, kterou vyka-
zuje celé zasedání předvelikonoční, jednak
ještě více mimořádný způsob, kterým jedin
umožněn byl zákon o odvodu nováčků v roeo
1908 — oba tyta zjevy ozařují situaci politickou
v novém parlamentě všeobecného a rovného prá
va hlasovacího: ukazují, že poměry lidové sně
movny jsou nezdravé.
Poslanecká sněmovna po rokování Festi-
hodinném skončila sice vládní předlohu, kterou
se vymezuje pravomoe nového ministerstva pro
vořejné práce, ale v panské sněmovně, které
byl večer tento elaborát dodán, zůstala osnova
ta neprojednána, a jak sdělujeme na místě ji-
ném, neprojde tam ani hladce, ani brzy.
Rozprava nebyla nezajímava. Posl. inž. dr-
Kaftan promluvil o předloze odborně se stani-
viska technického, ale také se stanoviska poli
ticko-parlamentního a skončil výklady své pro-
jevem naděje, že vedle ministerstva pro veřejné
práce bude zřízeno ještě další nové minister
stvo: ministerstvo soc.-politické. Jak skrovný
byl ve sněmovně zájem pro celou tuto věc, do-
svěděuje faktum, že když mluvil německý nacio
nál Einspinner, byl ve sněmovně kromě steno-
grafů jediný posluchač, bývalý předseda posla-
necké sněmovny dr. Viktor Fuchs, a ten —
sladce spal.
Bylo 5 hodin odpoledne, když zákon o mi
nisterstvu veřejných prací byl ve třetím čten
schválon a tím poslaneckou sněmovnou právc
platně vyřízen.
Fest
Posl
Ing
doktor
Kaftan
Fuchs
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Následovala pak tajná sehůze, která
trvala přes tři hodiny. Způsobena byla dotazen
posl. bar. Ilocka o konfiskaci známé brožury
Wahrmundovy, předevčírem vrchním zemským
soudem potvrzené. Místopředseda dr. Žáček žá-
dal, aby se tento dotaz přečetl v tajné schůzi
Celé dvě hodiny rokovalo se velmi prudce
o tom, má-li býti schůze pro četbu dotazu toho
tajnou nebo veřejnou. Konečně usnoseno byl
182 hlasy proti 126, že se tak státi máv
sehůzitajné. V té dr. Žáček chtěl dáti pro-
čísti dvě místa zabavená. Sociální demokraté s
však bouřili tak, že předseda byl nucen schůzi
přerušiti. Dr. Žáček povolil. Četla se brožura
celá. Když byl zapisovatel Schumeier pročet
několik stran, uzavřen kompromis s křesťanský
mi sociály a sociálními demokraty, aby se zby
tek brožury nečetl. Potom bar. Hock navrhl, aby
se celá jeho interpolace četle ve schůzi veřejne
Tento návrh byl zamítnut hlasováním dle jme
152 hlasy proti 98 za velikého lomozu. Také
první hlasování konalo se dle jmen. Pak byl
schůze prohlášena zase veřejnou.
Zvláštní zmínky zaslubuje fakt, že poslane
Seilz jako poslední řečník o ministerstvu veřej
ných prací a později ve formě dotazu na před
sedu pročetl také zabavená místa brožury Wahr
mundovy. Když dr. Žáček čin posl. Seitze pro
hlásil za zneužití svobody slova, způsobili soci
ální demokraté veliký lomoz a zdvihli ruce hro
zivě proti křesťanským sociálům a dru. Žáčkovi
V „Reichsratskorespondenci“, která jest oficiál
ním orgánem říšské rady pro noviny, nejsou ob
saženy odstavce, které zemský a vrehní zemský
soud uznaly závadnými. Ovšem budou ve steno
grafickém protokolu sněmovny poslanecké.
Wahrmundův
doktor
Žáček
Hock
Wahr
Seitz
Kurier
9
article
Terorismus, který provozují krajní němečt
naeionálové vídeňští za tiché asistence ostatnieh
Němců proti českým divadelním
pIedstavením ve Vídni, došel dvakrát
rozhodného odsouzení. Napřed posl. Staňkem
potom posl. Klofáčem. Mezi poslancem agrár
ním a poslancem česko-radikálním nebylo po t
stránce žádného rozdílu, ani v obsahu, an
v tónu jejich projevu. Oběma vzdali všichni
poslanci čeští bez rozdílu stran hlučný souhln
a pochvalu. Posl. Choc ve formě dotazu posou
dil poslední čin českého místodržitele: výnos
vydaný proti vnitřní češtině při místodržitelstv
pražském.
Za hlučného odporu poslanců českyel
tvrdil Všeněmec Ed. Stransky, že žádného vnitř
ního úřadního jazyka českého není, dodávaje
že nebude zaveden, kdyby se Čechové stavěli na
hlavu. Pozoruhodno bylo, že p. Stransky uja
se proti poslancům českým místodržitele v krá
Němec
Staněk
Klofáč
Posl
Choc
Čecho
Vídeň
10
article
lovství českém hr. Coudenhova, Eterého Něme
jindy vyličují rádi jako rozhodného stranník
českého. V ochraně všeněmecké povede se h
Coudenhovovi velmi špatně.
Bylo již k 10. hodině noční, když poslan
cká sněmovna po návrhu ruského poslane
kněze Davidjaka odročena byla na den 30. duh
na — proti původnímu návrhu předsednictva
by sešla se již dne 23. t. m.
Sněmovna rozešla se za nevyličitelnéh
hlomozu, jeku a rozruchu. Sociální demokrnté
kteří hlasovali proti odkladu schůzí plenármicl
o celý týden a byli přehlasováni, vyskočili do
muže a rukama hněvivě vztýčenýma hrozili kře
sťanským sociálům, volajíce: taková jest vaše
pracovitost! Rozchod sněmovny na velkono
byl smutný, ba neskonale žalostný, jakého jsme
nebyli svědky. Pocítit všeobecné nejistoty, co
přinesou chvíle nejbližší, byl patrný na všech
stranách. Několik českých poslanců, uslyševše
že výnos českého místodržitele proti vnitřní če
štině, v „Nár. Listech“ uveřejněný, skutečně by
vydán, řeklo nám: „To my déle nevydrž
mel To my déle neudržíme!“
Coudenhove
Eterý
11
article
Z Víčně, 10. dubna. (K. k)
Místapředseda dr. Žáček zahájil schůzi v 11.15
hod. a sdělil, že předseda dr. Weiskirchner jel d
Javorníka na Kaiserův pohřeh.
Posl. Breiter a sp. podali tento pilný návrh
1. Sněmovna protestuje proti libovolné, tajno
právní praxi vojenských úřadů proti osobám obča
ského stavu a proti hrubému porušení jejich posla
necké imunity.
2. Vláda přičiň se u min. vojenství, aby vojenské
úřady přestaly obtěžovati osoby slavu občanskéh
a poslance a zabránily takto opějnému porušení po
slanecké imunity.
Návrhy podali poslanci: dr. Sommer a s
na snížení cel ze surového železa a oceli; — Ž em
lička a sp. na rozšíření slanice ve Volicích směstě
— Buřival a sp. na reformu zákona o úrazověn
pojišťování dělnictva s přislušným zřetelem na ústav
rak. drah, pojšťující úrazy v provozu.
Místapředseda
doktor
Žáček
Weiskirchner
Kaiserův
Posl
Sommer
em
Buřival
Javorník
12
article
Dolazy podali poslanci: Buřival a sp. p
úpravě poměrů výhybkářů u sev -záp. dráhy:—
Hráský a sp. po nedostatečném nádraží v Sadsk
a po nedostatečném spojení Sadské s Prahou: —
Svoboda a sp. po sebevraždě vojína Fr. Niglao
17. praporu polních myslivců, způsobené týráním
— dr. Winter a sp. po disciplinárním řádu rak
universit: — Choc a sp. po neobsazování úřadní
ckých míst na poštách v Čechách: — dr. Dorí
mann a sp. po Wahrmundově přednášce na veřejn
schůzi v lednu t. r. IIluboce uražení katolíci z celého
Rakouska a zejména katolici tyrolští žádojí důtklivě.
aby muž, jenž bezohledně porušil právo a zákon
a co nejvyzývavěji potupil a urazil celý katolický
svět, byl pohnán k zodpovědnosti a bylo mu zabrá
něno zneuživati nadále stolice na veřejném vyučo-
vacím ústavě k šíření takových urážek. Co hodl
ministr učinit, aby právu bylo učiněno zadost, a je-l
ochoten postarati se, aby Wahrmund zbaven byl
ihned své učitelské stolice katolickébo práva církev-
ního na universitě v Inšpruku a nshražen jinou zp
sdbilou učitelskou silou; — Buřival a sp. p
zachovávání ustanovení, že osoby navzájem spříz-
něně nesmějí býti u st. drah zaměstnány tak, aby
navzájem kontrolovaly, a po nepříznivých, nedo
slatkem vagonů způsobených dopravních poměrel
na státních drahách
Sněmovna rokovala dál o meritu pilného ná
vrhu Malachowského strun
zlízení nového ministerstva velejných prani.
Buřival
Hráská
Svoboda
doktor
Winter
Choc
Wahrmundův
Wahrmund
Malachowský
Sadská
Praha
Francie
Čechy
Rakousko
13
article
Posl. Silborer přimlouvá se za relormu jedna
cího řádu, spojenou s paušalováním poslaneckýcl
diet. Sociálním demokrafům vylýká, že prý jsou
největšími nepřáteli průmyslu. Velebí ministra čra
Gesomanna a doufá, že součinnost občanských strar
osvědči se ve všech důležitých otázkách tak, jak
při posledních hlasováních. (Hlučná pochvala mo
křesť. sociály.)
Posl. Gůniher přál si, by v čelo nového mini
sterstva dostal se technik. Mluví-li proli předloze
oboru působnosti nového ministerstva, vedou ho k to
mu jen úvahy věcné. Brojí proli pilnému projedná
vání celé záležitosti a vytýká, že při stanovován
oboru působnosti nebyli vzali na potaz odborníci
Nové ministerstvo je výronem touhy jedné strany pe
politické moci. Lituje odstrkování techniků v Ra-
kousku a navrhuje, aby technické agendy byly při-
kázány II. technickému oddělení. Čtvrté oddělení
(zvelebování živností) je monstrem. Podává resoluční
návrh, aby skládulo se z oddělení technického
živnostenského. Konečně opřel se řečník přikázání
živn. školství novému ministerstvu. (Pochvala.)
Posl. Gostinčar lituje, že nebyly novému mini-
sterstvu přikázány veškeré dělnické záležitosti. Žád
za organisaci živnostnictva. Doporučuje dělnicivo v
st. závodech, zejména v Idriji, ministrově blahovůli
On a jeho strana budou hlasovati pro předtohu, pro
tože nové ministerstvo jest nezbytnou nutností pr
pokrok a podporování dělnictva. (Pochvala.
Posl. Kaftan poukázal na postavení techniků
v jiných státech, kde jsou technické agendy spojeny
ve zvláštní resortu, v jehož čele bývají odborníci
Potřeba nového ministerstva pocitovala se velice
Posl
Gesomann
Gůniher
Kaftan
Idrija
14
article
ale vláda splnila tento požadavek ne tak k vůli oby
vatelstvu, jako spíše, aby obsadila minisferské křeslo
Dle normativu bude nové ministerstvo mixlum com
positum. Bylo by se rozuměla samo sebou, aby
byl v čelo jeho býval postaven theoreticky a praki
cky vzdělaný technik. Bývalo by korektním, kdyb
byla vláda po zralé a důkladné úvaze předlohu vy
pracovala, náležitě odůvodnila, císaři k předběžn
sankci předložila a potom ji podala parlamentu, který
by se byl o ni radil a usnesl obvyklým způsobem
Přes slib min. předsedy volné technické sdruž
sněnovní nebylo vzato na potaz. Řečník domáhá s
zřizení zemských stavebních ředitelstev, které by
byly II. instanci a jen v agendách speciálně mini-
sterstvu přikázaných I. instancí. Aby se předesl
vniknutí byrokratismu do nového ministerstva, de-
poručovalo by se dáti zemským stavebním ředitel-
stvům a také min. veřejných prací poradní sbo
složený z dobrých soukromých a státních techniků
Jen takovou orgnisncí vykonalo by se něco velikého
Pro agendy sociálně politické a živnostenské mě-
lo býti zřízeno zvláštní min. sociálně-politické, jemuž
by se měly přiděliti téžž záležitosti pojiš ťovací
starobní a invalidní pojišťování dělníků a maloživ-
nostníků. Obor působnosti min. veřejných prací je
velský, než aby moll býti s jednoho mísla přehlédnu
a racionálně upraven. Utěšujeme se myšlenkou, koně
řečník, že v nedaleké době i vláda bude s námi sou
hasiti a přosvědčí se, že mimo mín. veřejných pr
je třeba i ministerstva sociálně politického. (Hluční
pochvala.)
Posl. Elnspinner poukazuje na požadavek p
zřízení min. pro živnostenské záležitosti.
Posl
15
article
Posl. Stwiertnia stěžuje si, že organisační slalu
nového ministerstva trpi jakousi povrchiností. Touž
na to, že dosul není proveden zákon o vodních dn
hách. Výtka ta týká se obou předchůdců nynějšíh
ministra obchodu
Po Baumgertnerově návrhu rokování uzavírás
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Staněk (pro
a Seitz (proti).
Posl. Staněk a jeho slrana budou hlasovati pro
předlohu. Dojde k výhodnému rozdělení pracia
jednotlivým ministerstvům se částečně uloví. No
vému minislerstvu byl přikázán velký pracovní obo
a budeme rádi, splní-li, co slíbilo, aspoň za 20 l.
Je povděčen ubezpočení ministra Gessmanna, že stá
považuje za svou povinnost zakročiti všude tam
kde jde o podporu výroby a tudíž o blahobyť lidu
Bude dobré, když si minisir přečte každý rok svo
řeč, aby viděl, co slíbil a co má splniti. Ostatně h
na to upomeneme.
Posl
Baumgertnerův
Staněk
Seitz
16
article
Nedostatkem uhlí trpí průmysl i maloživnoslníc
a rolníci a proto ministr musí této olázce i v tomi
směru věnovati svůj zřetel. To platí zvláště o do
dávání uhli na venok. Řečník zmiňuje se při té při
ležitosti o pozemštění uhelen a lituje, že obnos, z
řadění na uhelné otázky do rozpočtu nového míni
sterstva je tuze skrovný
Přimlouvá se dále za využitkování vodních si
poukazuje na velký význam télo otázky pro země
dělství. Přeje si, by min. veřejných prací věnoval
svou pozornost i drobným lidem a snažilo se vybo
věti tužbám venkovského obyvatelstva
Podporuje požadavky techniků, aby se jich ví
dhalo a žádá za vydalné zvýšení subvenci pro z
mědělské účely. Nemá strichu, že by nov; ministi
mohl zklerikalisovati živnostenské školství. Způsob
by prudkou bouři. Doporučuje pozornost staveb í
hygieně a o ústřední společenstevní pokladně poo
hlašuje, že jelo strana nemůže v této otázce souhla-
siti s Němci, poněvadž nechce se podrobiti centn-
lismu a chce tuto záležilost podrželi ve svých rukou
jako slrona autonomistická.
Němec
17
article
Žádá, by vzat byl zvláštní zřetel na Moravu
zejména při stavbě silnic a mostů. (Hlučná pochvala
a potlesk u Čechů. Četné pokřiky.)
Špotně se snáší s národním smírem, dovoluje-l
si německý ministr-krajan Peschka připojiti se
usnesení t. zv. německého devítičlenného výboru
veřejně prohlašovati, že český národ se svým diva-
dlem nesmí ve Vídni býli ani hostem, nýbrž jak
nepřítel vyhozen. (Hlučný potlesk a pochvala u Č
chů; čelné výkřiky u Němců.)
Posl. Švejk: To je skandál pro c. k. hlav
město
Posl. dr. Velich: To je neslýchaný skaandal
to je brutahta.
Posl. Ed. Stransky (Němec): Co pak děl
váš ministr krajan Prášek?
Posl. Švejk: Co pek řekl dr. Luege
Posl. Stransky (Němec): Vídeň je německou
a Čechové nemají tam co pohledávati. Jak pak z
cházite vy s námi v Praze? (Hlučné, trvalé výkřiky.
Posl. Staněk fprolože ministr Peschka právě
jest přítomen) praví, že se nesluší pro ministra-kra-
jana, který má čest zastupcvali německý lid v rad
koruny, pronášeti se způsohem, jakým to učinil e
proti obyvatelstvu, se kterým žíti musí v téže zem
a v téže říši. Hlučný pořlesk a pochvala u Čechů.)
Posl. Ed. Stransky: Jak učinil Prášek v Olo
mouci? (Trvalý nepokoj)
Posl. Staněk: Jen si degradujíe Vídeňí, říšsk
hlavní a sídelní město, a my tum nebudeme ničeh
pobledávati. Rozmyslíme si dobře choditi do Vídně
Nevnucujeme se do Vídně, zůstaneme rádí doma. D
kud chcete miti však z Vílně říšské a sídelní město
dokud chcete žili z centralismu, nebraňte obyvatel
stvu, kleré s vámi založilo tulo říši, chodili do tohol
říšského měsla hlavního
Posl. Švejk: Vy pobršáte naším uměním at
je světový skandál. Peschka sludoval česky.
Čecho
Peschek
Němec
Posl
Švejk
doktor
Velich
Prášek
Luege Posl
Staněk
Vídeňí
Morava
Vídeň
Č ch
Posl
Praha
Ola
18
article
Posl. Staněk (k Němcům): Nemluvte o zv-
lebě cizinectví, zabruňujete-li vlastnímu obyvalelstvu
této říše a zemí, jež jsou tady zastoupeny, vsloupit
do řišského hlavního a sídelního měsla v jubilejnín
roce císřově. (Hlučný potlesk a pochvala u Čechů.
My nejsme za to zodpovědni, ale musíme vám říci
že bychom se musili styděti, kdybychom se choval
jako vyl (Hlučný polesk a pochvala u Čechů.)
Posl. Švejk: Ti páni se však nestydí
Posl. Ed. Stransky: Kdybyste sem přišli, my
bychom vám byli ukázali, zrovna tak, zač je toh
lokel, jako před lety v divadlo Josefově. (Hlučný.
dlouhotrvající nepokoj v celé sněmovně)
Posl. Seitn považuje zlízení nového ministerslva
cís. rozhodnutím za porušení ústavy. Jeho stran
by zásadně ničeho nenamílala proti zřízení min
veřejných prací, avšak musí brojiti proli nerozumně
mu sestavení oboru jeho působnosti a ještě s vět
rozhodností proti nositeli tohoto úřadu, který b
vždycky věrným sluhou své strany a proto musí bu
diti u sociálních demokratů největší nedůvěru. Vy
týká svobodomyslným Němcům koalici s křesťanský
mi sociály a pochybuji, že némecké občanstvo půjd
za německými měšťanskými poslanci. (Pochvala men
soc. demokraty.)
Po věcných poznámkách poslanců šl. Strán-
ského a Seitze přijímá se předloha, již pre
zřízení min. veřejných prací mění se zákonná usta-
novení o oboru působnosti jednotlivých ministorstev
Hlasuje se o Güntherově resoluci dle
odstavců.
Posl
Staněk
Němec
Čecho
Švejk
Seitz
Güntherův
divadlo Josefov
19
article
Odsl.: 1. Povolání vyníkajícího technika do min
předsednictva: 2. Přikázání zkoušek, st. staveb, zá
ležitostí soukromých techniků, součinnost při úprav
zkoušek na vys. školách technických technickému
odboru B); 3. Roztřídění agend pozemulho, vodníh
silničního a mostního stavitelství dvěma odborům
z nichž každý by byl řízen technikem, př
jímají se.
Odstavec 4. Odboru, jemuž se přikazuje vodn
stavitelství, buďte přiděleny ve vhodném okamžiku
také otázky, týkající se vodních cest a vodníh
práva, jakož i zahražování bystřin, jakož i odst.
Odboru hornickému buďte podřízeny všechny podnik
růzu báňského, tudíž i podniky solivárenské, p ro-
padly.
Odst. 6. Roztřídění odboru pro zvelebování živ-
ností na část technickou a správní, při čemž by v čel
oboru technického byl postaven lechník a odst. 7.
Technická ředitelství při zemských úřadech, při
jímají se. (Nepokoj a protestní výkřiky mezi so
ciálními demokrsty.)
Posl. Seitz poukazuje na důležitost organi
sačních ustanovení a navrhuje, aby zbývající čás
resoluce Güntherovy, jakož i další resoluce byly při
kázány rozpočtovému výbor
Tři zbývající odstavce Güntherovy přikazují s
rozpočtovému výboru. Přikázání dalšich resolucí roz
počtovému výboru se zamítá.
M.-předseda Žáče k sděluje, že posl. Hock poda
dotaz, který némůže dáti přečísti ve veřejné schůzi
Stanoví tedy důvěrnou schůzi
Veřejná schůze přerušuje se ve tří čtvrtí na šest
V důvěrné schůzi zamítla prý sněmovna hlaso-
váním dle jmen Hockův návrh, aby schůze byla pro-
hlášena za veřejnou, načež byl čten Hockův dotaz
Sněmovna zamítla potom novým hlasováním dle
jmen návrh, aby dotaz byl čten ve veřejné schůzi.
Posl
Seitz
Güntherův
Hock
Hockův
20
article
Po tříhodinné tajné schůzi byla schůze prohlá-
šena opět za veřejnou.
Posl. Chon (k dotazu na předsedu): Důvěrný vý-
nos hr. Coudenhova proti úřadnímu jazyku českému
jest hrubým porušením práva českého jazyka, které
jest ústavně zaručeno a který podle zemské ústavy
království českého jest státním jazykem. Čeština
také podle prosincovky je úplně rovnoprávna s něm
činou. Tolo chování hr. Coudenhova jest zločinem
úřadním. (Pochvala.) Místodržitel štval v pravém slo-
va smyslu národ český celých 10 let a svým novým
činem poštve český národ do té míry . .
Posl. Ei Stransky: Ale, vždyť je to Čech! (HIluě-
ný odpor u Čechů.)
Posl. Choc: ... že český národ déle to nesnese.
Kdyby v Čechách byl místodržitel sněmu zodpově-
den, musil by býti ihned obžalován. Proto zádáme,
by místodržitel byl odvolán. (Potlesk a pochvala.)
Nestane-li sa tak, nemůžeme nikterak ručiti, že bude
s místodržitelem slušně jednáno. Nezasluhuje nic,
než několik facek nejen na ulici, nýbrž za úřadním
stolem. Žádám Backa, by dotaz, ve věci té dnes po-
daný, byl zodpověděn a žádám předsedu, by naléhal
na zodpovědění dotazu toho. (Potlesk a pochval
u českých radikálů.
Posl
Coudenhove
Čo
Čecho
Tolo
Čechy
Chon
21
article
Posl. Fresl: Mistodržilel dělá, co dělá, se souhla-
sem Becka
Mistopředseda dr. Žáček: Sdělíní vládě tente
dotaz
Posl. Kloláč poukazuje na zmaření divadelních
představení národností ve Vídní a činí za to zodpo-
vědným starostu dra. Luegra a nynější representaci
města Vídně. Tato representace se těžce prohřešil
proti pohostinství. Řečník poukazuje na postavení
křesťanska-sociální strany v kabinetě a obrací se při
této příležitosti také proti ministru Peschkovi. Staví
na pranýř toto chování, jež je namířeno proti ve-
škerému kuliurnůnu snažení a kompromituj. něme-
ekou politiku před celou vzdělanou Evropou a pro
hlašuje, že byl by bezkarakterním každý Čech, kler
by se jakkoli zúčastnil jubilejních slavností.
Posl
Žáček
Luegr
Peschek
Vídeň
Evropa
Čechy
22
article
Posl. šl. Stransky poukazuje na to, že osob
mimo sněmovnu byla napadena nekvalifikovalelným
způsobem a praví, že místodržitel v Čechách, který
se vždy zastával Čechů, byl takovým způsobem ura-
žen, když poprvé postavil se na půdu zákona. Nen
žádné české vnitřní řeči úřadní. (Hllučný odpor mez
Čechy.)
Posl. Seitz v dolaze na předsedu předčítá zal-
vené místo z brožury Wahrmundovy.
Předseda kárá toto zneužívání jednacího rá
du při dolazech na přeďsednictvo. ČTrvalá pochvala
a potlesk. Bouřlivý odpor u sociálních demokratů.)
Předseda navrhuje, aby příští schůze konal
se 23. t. m
Posl. Daviďak navrhuje, aby se zřelelem na ř-
cké svátky velkonoční konala se schůze teprve 30
t. m. a návrh ten se schvaluje
Konec schůze o 1/410. hod. več.
Příští schůze bude tedy 30. t. m
„Reichsralskorrespondenz“ uveřejňuje tulo zpr-
vu: Místopředseda dr. Žáček konslatuje, že pro hluk
na konci schůze nemohl slyšeti ani posl. Chocem
proti českému místodržiteli užitých výroků, ani k to-
mu se vztahující dotaz posl. šl. Stranskyho a v d-
sledku toho že nemohl ihned zakročiti. Teprve p
skončení schůze ze stenografického protokolu sezna
slovné znění obou dolazů
Posl
Čecho
Seitz
Wahrmundův
doktor
Žáček
Choc
Čechy
Nen
23
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z Vidně, 10. dubna. (K. k.)
Předseda kn. Windischgrät z zabájil schůzi
o 3.20 hod. a věnoval zesnulým členům ryt. Duna-
jewskému, sv. p. Ig. Plenerovi, dvor. r. Gintlovi
vrchnímu stavebnímu radovi Hlávkovi vřelou po-
smrtnou vzpomínku, již členové panské sněmovny
vyslechli stojíce. O tomto praví: Vrch. stav. rada
Hlávka, velkodušný zakladatel a I. president
České akademie cís. Františka Josefa pro vědu, slo-
vesnosí a umění v Praze, štědrý mecenáš a podpo-
rovatel všeho dobrého a krásného, zemřel v březnu
v Praze. Zřídka dojista spojuje se neunavně tvořivá
práce, odborná, krásnými výsledky bohatá činnost
prosté, nezištné smýšlení se snahou vymysliti a pro-
věsti široce založené plány na povznesení kulturya
blahobytu vlastního národa v jedné osobě tak šťastně,
jak bylo tomu u našeho vysoce váženého kolegy.
jehož úmrtí želíme. Jeho národní, nejideálnějšími
názory ovládaná práce, kterou Hlávka vykonal, jeví
se nám tím ještě ve zviáštním světle, že velkolep
nadace, které částečně již za svého života, Částečně
v poslední vůli učinil, byly jím jedině a s vysloveně
vlasteneckou intencí spojeny a v život povolány
v době významného období vlády nynějšího císaře.
Vrchní stav. rada Hlávka zůstane ve své domovině
nezapomenutelným a v našem kruhu, do něhož patřii
od r. 1891, bude jeho památka ctěna.
Dv. rada Ludwig podal návrh na úpravu
zdravotnictví a šl. Grabmayr návrh na reformu
reálního úvěru zemědělského.
Bar. Walterskirchen referoval o brane
ckém kontingentu, kterážto předloha schvá-
lena bez debaty ve všech členích a schůze ukončena.
Ig
Plener
Gintl
Hlávek
František Josef
Ludwig
Duna
Praha
panská sněmovna
Český akademie
24
article
buška o neladění Nedbalova orchestru. Poněvadž ne
máme pražský výkon vídeňských umělců zachycen
gramofonem, aby se pře mohla objektivně rozsoudit
musí mi pan Ot. Nebuška, pohostinsky vystupujíe
krilik a polemist, autor jediného opusu atd., již od
pustit, ohlédnu-li se pro informaci svého čtenáře
po jiných znalcích, zdali slyšeli stejně jako já. Pro
bírám-li se referáty nejrůznějších tonin o Nedbalov
koucertu, psaných a vytištěných buďto současně s r-
feratem mým (totiž 31. března) nebo až po něm.
dočitám se nášledujícího. Senior české kritiky, skla-
datel p. Em. Chvála píše: »Vídeňský orchestr, který
Nedbal zde uvedl, je zdravého zvuku a um
vše, co uměti má orchestr dobře nadaný a dobře
sehraný: ladit, hrát zceleně a odsliňovat.« Usudek
tento rozvádí ještě ve svém německy psaném refe-
rátu: »O zdatnosti vídeňského orchestru hudebníeh
umělců bylo předem dost chvalného poveděno, nikol
však příliš. Zdravý zvuk orchestrální, jímž se
zvuky jednotlivých skupin nástrojových v celek
pojí, rythmická živost ve hře a dobré odstiňování
jsou hlavními přednostmi tohoto bohatě
dobrými silami dotovaného orchestru, jemuž Nedbal
sdíli svého ohnivého hudebního ducha, zápalně
očistně a osvětlivě. Nedbalovi vězí dirigent v krvi
zmocňuje se celé bytosti, mluví každým posuňkem
a pohybem; z dirigentské hůlky tohoto umělce lze
jaksi celou partituru vyčísti.« V dalším klade pak
Chvála důraz na to, že vynalézavost Mahle-
rova zvuková došla od orchestru podání barvit
výrazného.
Otakar
Nebuška
Nedbal
Mahl
Nedbalův orchestra
25
article
Dr. Zdeněk Nejedlý, jenž nenáleží nikterak
k enihusiastům Nedbalovým, vyslovil se, že »celek
jest náležitě sladěn — tedy opravdu dobrý
orchestr... Nedbal osvědčil se tu jako pravý vůde
svého orchestru... Zejména překvapila u něho vy
rovnanost dechových nástrojů . . . jeho
pozouny znějí při vší výraznosti měkce, kulti-
vovaně. Místo nich vyzvedá Nedbal nyní spíše
lesní rohy, které však ani v nejvyšším fortissimu
nemohou zníti tak barbarsky jako pozouny, jakmil
ztrati disciplinu.« V dirigování Nedbalově vidí dr. Ne-
jedlý pokrok. V. F. Krejčí soudí, že »vídeňský
orchestr vyníká dokonalou souhrou, obnivým zápa-
lem v přednesu a vším zvukovým leakem
jakého u moderního orkestru očekáváme — zkrátka,
umělecké těleso, jež zasluhuje respekt.«
Z úsudku skladatele Rud. svob. p. Procbázky
nemohu si odepříti citovati delší pasáži: »Šťastní
doktor
Nejedlá
Nedbalův
Nedbal
26
article
Vídeňáci! Ke svým dosti již slavným filharmonikům
přidružili, bez konkurenčního boje, druhý, opravdu
»hudebních umělců« orchestr a pak ještě odvedli
k sobě našeho Oskara Nedbala! Ryzího, pravého
českého hudebníka skrz naskrze, predestinovaného,
svým čarovným proutkem ten ideální zvuk z ta-
kového orchestru vydobýti. Co Nedbal v úžasně
krátké době tu vykonal, jsme vděční za to, že jsme
to minulé neděle (totiž 29. března) mohli slyšeti
Dirigentu se obdivovati ie snazší, než ho líčiti.
Jděte všichni, kteří jednou dirigo va
chcete, a vízte, slyšte a učte se — mož
no-li se tomu naučti! Já mohu stále jen opa
kovati: to je rozený chef d'orcbestre, ener
gický, temperamentní, jako málo který jiný, a př
všem delikátní, jistý a eleganťní při kaž
dém úderu taktu. Jeho taktovka jest živé předzname
nání partitury. Na hrače jako na posluchače působě
suggestivně, jest Nedbal jedním z vyvolenet
největších, jenž díla, o něž se vede spor (na-
rážka na symfonii Mahlerovu), dovede z boje mí
nění unésti v čistou síéru vítězství.
Tak píše Němec, takový hlas přinesl »Prage
Tagblati«.
Snižovati českého umělce, k tomu se musil na
lézti český člověk, český časopls.
Ale ne, p. Nebuška za to nemůže. Loutce byl
špatně napověděno. Proto jen to spletla.
Oskar
Nedbal
Mahlerův
Němec
Nebuška
Vídeňák
Prage Tagblat
27
article
+ Umělecká beseda v Praze zaslala p. Richartu
Morawtzoví, továr. v Úpici, jenž — jak znám
— zakoupil bohemika sbírky Donebauerovy, děkovný
přípis tohoto znění: »Velectěný pane ! Na podnět
Jana Löwenbacha zahájila U. B. akci, aby ruko-
pisné pamálky, důležité malerialie pro dějiny hudby
a divadla v Čechách, které ve veřejné dražbě v Ber-
líně tyto dny měly býti prodány, zachráněny byly
pro majetek český a staly se přístupny českému bá
dání, jsouce umístěny v některé veřejné, zejména
musejní knihovně. Přes všechnu snahu nepodařilo se
však sdružiti korporace, které svým působením v prvé
řadě povolány jsou k tomu, aby poskytly peněžní
prostředky na získání těchto důležitých pramenů Na
několik dní před dražbou nebylo zde nákupných
prostředků, leč obnos, který ze svých skrovných
příjmů povolila Úm. beseda. Veškerá naděje na koupi
drahocenných pamálek se ztroskotala, ač majitel
oněch archivalií p. Bedř. Donebauer sám akci
všemožně podporoval. V době krajního již nebezpeči
zachránil jste památky ony, velectěný pane, Vy; ze
svých soukromých prostředků zakoupil jste všechny
pro Čechy důležitější a významnější kusy. Umělecká
beseda považuje za svou povinnost veřejně Vám po-
děkovati, a to tím srdečněji, čím méně jevil se a
dosud jeví zájem o původní prameny vývoje našeho
kulturního života, a prosí jen, abyste munificenci
ktorou jste koupí samou dal na jevo, projevil nadále
i tím, že, zabezpečiv památky ony proti poškození.
ztrátám a novým prodejům, učinite je veřejně pří
stupnými historickému bádání. V Praze, dne6
dubna 1908. Za správní výbor Umělecké besedy: Fr.
Richart Morawtzový
Donebauerův
Löwenbach
Donebauer
Praha
Úpice
Čechy
Francie
28
article
Herites, starosta, Ant. P. Svojsík, jednatel«.
+ Koncezt pro mládež, pořádaný společnost
»Umělecká výchova«, koná se již dnes v sobotuo
půl 4. hod. odpol. v Národním domě na Král. Vino-
hradech za účinkování orchestru České Filharmonie.
paní Ot. Beníškové, člena měst. divadla vinohrad.
p. K. Posplšila, klavír. virtuosa a pěv, vinohradsk
školv pro mládež. Předneseny budou skladbyod
Smetany. Dvořáka, Kovařovice, Kličky, Kukly, N -
váka a Griega. Lze očekávati, že umělecko-výchovný
koncert tento těšiti se bude hojně návštěvě. Zbyl
lístky prodávati se budou před koncertem u po
kladny.
+ Koncert zpěváckého spolku »Slavoj« v Kar
líně koná se již dnes v sobotu, v sále hotelu »Cen
tral«, o 8. hod. večer, za laskavého spoluúčinkován
sl. Blaž. Křížkovy, koncertní pěvkyně a p. Ant. M
kuláše, konceriního pěvce.
+ Výbor Občanského klubu v Holešovicích- Bub
nech upozorňuje své členstvo na koncert, který po
řádá zdejší Spolek ku podporování ch
dých žáků zdejší režlky v neděli dne 12
dubna t. r. o 3. hod. odpol. ve velkém sále zdejš
Sokolovny. Účinkujl skladatel VÍt. Novák, sič
Herbergerova a Jelínkova, prof. V. Ruth.
prof. dr. J. Šlěpánek, studentstvo zdejší reálk
se svým sbormistrem prot. Orlovem. Čany mis
2 K. 1.50 K, 1 K, 50 b, 400 h. Předprodej lístk
v knihkupectví Rašínově.
Herites
Antonín
P Svojsík
Otakar
Beníšek
K Posplšil
Smetan
Dvořák
Kovařovic
Klička
Kukla
N vák
Grieg
Blaž
Křížkův
Vít
Novák
Herbergerův
Jelínkův
profesor
V Ruth
doktor
J Šlěpánek
Rašínův
Kara
Holešovice
Orlov
národní dům na Královský
Český filharmonie
divadlo vinohrad
zpěvácký spolek
Slavoj
výbor občanský klub
Buba
K , 1 K
29
article
+ Damský pěvecký spolek »Eliška« v Hradnl
Králové pořádá dne 12. dubna velký koncert v měst
ském Klicperově divadle a to: Dvořákovo »Staba
mater« a Smetanovu »Vltavu«.
+ Nové akladby Jaromíra Weinbergra vyjdou
v nejbližší době nákladem »České Hudby« v Kulne
Hoře. - Píseň na slova J. V. Sládka, »U Vrátek« na
slova Pavly Maternové a dvouruční sonatina. První
jehovskladby vyšly u Fr. Chadima a to v druhém
již vydání.
+ Odložený »Mozartův večer« Klubu »Za Sta-
rou Prahu« určen do týdnu po Velikonocích. O »Mo-
zartovi v Praze« přednáší p. dr. Arne Novák. Scěna
dra. L. Jeřábka bude vypravena ve stylisované úpravě
a na improvisovaném jevišti dle návrhů architekto
klubu. Mozartův koncert hrají sl. Věra Kruisova,
p. Aug. Přeiffer a p. řed. Emil Hájek. Lístky .čle
nům a rodinám u pp. Grosmana a Svobody a A. B
Černého (křeslo 5 K, sedadlo 2 K, místo k stání
K 1.20); tamtéž členské přihlášky. Kancelář klubu
otevřena od 5—7 ve staré škole u sv. Jindřicha.
Eliška
Dvořákův
Staba
mater
Smetanův
Weinbergr
Sládek
Pavel Matern
Chadim
Mozartův
doktor
Novák
L Jeřábek
Kruisův
Aug
Hájek
Grosman
A B Černý
Jindřich
Vltava
Kulne hoře
Francie
Praha
Damský pěvecký spolek
Klicperův divadlo
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vyhrůžky nevěslě věvody Abruzzského
»Corriere delia Sera« dovídá se z Nového Yorku
že miss Elkinsova obdržela několik výhrůžných
dopisů od anarchistů, kteří ji hrozí pumovým aten
tátem pro případ, že by se chtěla státi italskou
princeznou. Následkem těchto vyhrůžek jest dům
senátora Eikiusa již po několik dní střežen de
tektivy.
=Z nešťastné lásky. Z Aradu, 8. dubna
Dvě mladé dívky, Anna Andriskova a Markéla Szn
badiova vrhly se společně do Maroše a utonuly
V zanechaném dopise udaly, že milovaly obě tého
mladíka, jenž však jejich lásku neopětoval.
Andriskův
Markél
Maroš
Nový York
Arad
Corriere delia Sera
Elkinsov
31
article
Společnost pro spalování mrtvol
v Praze
Společnost pro spalování mrtvol
v Praze
konala ve středu dne 1. I m. osmou výroční valnou
hromadu, kterou zahájil předseda c. k. zdrav. rada
a m. tysiku. MUDr. J. Záhoř za hojné účast
členstva.
Rok 1907 byl pro Společnost významným a opět
rozvojem idey novodobého způsobu pohřbívání po-
mocí ohně a vzrůstem počtu členstva. Nepalrný po-
čet 72 v rone 1900 stoupí koncem r. 1907 na 769
do dneška na 833 členů. Písemných ustanovení pr
posmrtné spálení tělesných ostaíků zasláno a ulo-
ženo u Společnosti do konce března t. r. 147. Činnost
Společnosti k zákonitému povolení fakultativného
pohřhivání ohněm v Rakousku přivedla otázku tulo
k nejvyšší instanci, c. k. správnímu soudu, kdyz
totiž ministerstvo obchodu ve shodě s min, vnitra
odvolání Společnosti v příčině koncese ke zřízení
krematoria v Praze nevyhovělo. Bližší sdělení o tét
činnosti obsažena jsou v VIII. výroční zprávě Spo-
lečnosti a zároveň 10. publikaci jeňí, která obsahuje
zajímavý a informativní přehled vývoje myšlenky
stavu moderního spalování, t. j. rozkladu mrtvo
horkým vzduchem v posledních letech. Netřeba ovšem
opekovati, že nejedá se tu o úplnou reformu pohřeb-
nictví, že pohřbívání do země nemná býti zcela zru-
šeno, ani pohibivání pomoci ohně, t. j. spalování
mrtvel místo něho obligatorně zavedeno — nýbrž
zvlašté tu jde o individualní svobodu občanů
MUDr
Praha
Rakousko
Společnost
32
article
státních u volbě způsobu pohřtení, o sprave-
dlnost oproti příslušníkům rakou-
ským, aby rozhodnuvší se pro pohřbení ohněm ne-
museli býti vyváženi do ciziny ke splnění jich po-
alední vůle. Nedosti na tom. Nazírání, přejatě o
středověkého fanatismu náboženského, na primitivní
a postupný proces spalovací na hranici popravní
od staletí, zděděné předsudky, představované hrů
věčného ohně pekel atd., dosud odpírají zatvrzele ob-
vyklý církevní obřad pohřební nad tělesnou schrán-
kou, určenou ku přeměně v čislý popel pomocí ohně,
byť i schránka ta za živa ovládána byla duchem. ne-
šlechetnějším.
Leč předsudky lidské, jako člověk, jsou pomíjen
jicí, pokrok lidstva nelze zadržeti. Novodobé spalo-
vání mrtvol jest důležité hygienické i ckonomické
opatfení velikých měst a autoritami v oboru veřej-
ného zdravotnictví uznáno jako ideální způsol, po
hřbívání.
Společnost také v roce minulém snažila se po-
dle stanov svých rozšířiti správný pojem a význam
myšlenky spalování mrtvých. Stalo se tak v řa
přednášek v Praze i jiných měslech českých. V roce
1907 dopraveno bylo z Prahy a jiných měst českých
13 zemřelých do krematorií v Gothě a S. Kamenicí
(dram. umělkyně II. Kvapilová, notář dr. Rudolf, Jar.
Babor. J. Ná prstková, dr. M. Nevole, J. Blažkova, a
rada Růzička, MI. Klimova, J. Halliz. Vl. Mosčk
Kvapilová
doktor
Rudolf
Babor
J Ná
M Nevole
Klimův
Praha
Blažkov
rada Růziček