1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu Ií. dubna 1908.
Praha
4
article
Na raunt a odpol. lise,
přečpšálsi se
v Praze v adralnistrnni
na čtvri leta . : 6 K —
s drejí denkškou
dnt 14 . . . . i K5ok
ve Eli-lkách: a K 90
na něske . .
Poštou:
nv i . . . . 9 k oo
s dvojí zásilko
nr .: . k e
Praha
5
article
Zahraniční ministr v Pešti-
Budíně.
Zahraniční ministr v Pešti-
Budíně.
Včera přibyl ministr věcí zahraničních
baron z Aehrenthalu, na několikadenní ná
vštěvu do hlavního města Uher. Cestě tétc
se věnuje mimořádná pozornost, ač původně
se hlásalo, že bude pouhou obměnou návštěv
jež učinili mu dříve ministři uherští. Nyn
připouštějí již i vládní orgány, že cesta tato
má důležitý význam, ač připojují, že nesle-
duje žádných cílů a účelů, kteréž by nená
ležely přesně do jeho oboru.
Ovšem nutno míti na paměti, že jest
společným ministrem a šefem společných
záležitostí. Přirozeně se tedy cesta jeho spo-
juje s otázkami sem spadajícími, jež se tý
kají především upravení důstojnických gáží
a platu mužstva, ač není vyloučeno, že se
bude jednati i o obchodní smlouvě s Ru
munskem a Bulharskem; oznamujeť se, že
porokuje zejména s předsedou ministerstva
Wekerlem, ministrem obchodu Košutem, mi
nistrem vnitra hr. Andrássem a orby Da
rányem.
Z průběhu posledního zasedání delegac
jest známo, že vlivem největší strany v uher
ské sněmovně, strany neodvislosti, jejíž vůd
cem jest Košut, nedospělo se k souhlasnému
usnesení obou delegací ve vzpomenutých
otázkách vojenských; uberská delegace ne
vzala návrhy delegace předlitavské na vě
domí, uvádějíc, že nejsou výsledkem spo
lečné dohody obou vlád, a zvláště proto, že
po dobu vlády koaliční vojenské otázky byly
vídeňskou dohodou s vůdci koalice »dočasné
vyřaděny«.
Košut
Pešť
Budín
Aehrenthal
Uhry
Bulharsko
6
article
Ale byl to právě společný ministr bar
Aehrenthal, jenž dne 12 března t. r. učinil
v předlitavské delegaci určitá závazná pro-
hlášení: že totiž způsobí, aby delegace se
opět sešly koncem měsíce května, že bude
jim předložen rozpočet, jenž bude již obsa-
hovati zvýšení gáží důstojnických a platů
mužstva s platností zpětnou od 1. ledna le-
tošního roku a že řešení těchto záležitostí
nebude spojováno se žádnou ji
nou otázkou vojenskou. Předlitav
ská delegace považovala upravení to zn
prostý důsledek hospodářských poměrů, což
sice se v Uhrách připouštělo, ala nicméně
se uvádělo ve spojení s celým nevyřízeným
souborem otázek vojenských.
Připadl tudíž bar. Aeh renthalovi ne
snadný úkol, aby za své nynější návštěvy
nalezl způsob, jak by slibům daným v dele-
gaci předlitavské dostál, aniž by stanovisko
uherské utrpělo. Nepodaří-li se mu nalézti
uspokojivé východiště, není vylo učeno, že
sliby své bude nucen vykoupiti svým mini-
sterským křeslem. Ve Vídni ovšem se domní-
vají, že případ takový nenastane; ba již se
i naznačuje, jakou formulkou se tentok ráte
ještě vyvázne z hrozícího konfliktu. Budou
prý sice delegace koncem května svolány,
ale nepřikročí k věcnému jednání. Ustaví se
pouze, načež budou — hledě k zasedání
obou parlamentů — odročeny na několik
neděl Za peštské návštěvy bar. Aehrenthala
dle toho by se jednalo pouze o stanovení
doby tohoto formálního svolání delegací,
načež by po Velikonocích se odbyla ve
Vídni společná ministerská konference
v témž smyslu se usnesla.
Než ve Vídni se ukazuje i na to, že
předseda uherského ministerstva Wekerle
Aehrenthal
Uhry
Vídeň
7
article
opětně zdůrazňoval potřebu upravení vojen-
ských platů a i před panovníkem se tak vy
jádřil, že se mělo hladké vyřízení záležitosti
té za jisté. Nedospěje-li se tudíž nyní za
intervence bar. Aehrenthala k uspokojivému
konci, jest v sázce také postavení předsedy
uherského ministerstva. A tu jsme se octl
u posledního slyšení Košutova u panovníka
jež se spojovalo rovněž s nesnázemi u vy
řízení otázky vojenských platů.
Již se připoušti všeobecně, že Kosu
vyložil v tomto slyšení stanovisko strany ne-
odvislosti a že uvedl otázku zvýšení plato
ve spojení se všemi dočasné »vyřaděnými
otázkami vojenskými«. Proslechlo se též
tehdy, že panovník nedal určité odpověd-
na Košutovy návrhy vyzvav jej, by působi
k úpravě platů vojenských. Parlamentni
kruhy předlitavské, vláda vídeňská i společná
prý trvají na tom, že sliby Wekerlem dane
musí býti splněny.
Než tu jest záhodno připomenouti, že
Košut po své audienci u panovníka se ode-
bral ihned k bar. Aehrenthalovi a že po del-
ším vyjednávání s ním se dále ještě konala
společná porada s ministrem války Schön-
aichem, což by nasvědčovalo tomu, že po-
rada se týkala návrhů Košutový ch.
Košutův
Košut
Schön
Košutová
8
article
Neméně bylo nápadné chování Košutovo
po návratu z Vídně. Vyprávěl, jak byl milo-
stivě přijat, jak jest úplně spokojen s vý-
sledkem svého slyšení; na to po vyzname-
nání velkokřížem řádu Leopoldova ve sve
řeči výslovně prohlásil, že vyznamenání to
jest zároveň projevem důvěry královy a po-
kračoval: Dlouhý čas soudilo se, že stran
neodvislosti nikdy nebude schopnou k vladě
nyní však jest naděje, že Uhry budou
míti za nedlouho velikou stranu osmačtyři
cátníků k ochraně proti nebezpečí, kteréž by
mohlo nastati ze štvanic občanů jinojazvě
ných. Strana dokázala, že rozumí poslání
svému a král uherský uznal, že ministi
strany neodvislosti pracoval věrně a dobře.
V telegramu pak, v němž odpovídal n
pozdrav svých voličů, kteří mu po tomto vy-
znamenání vyslovili neochvějnou důvěru, pro
hlásil: »Nedám se nikým předstihnouti u věr-
nosti k zásadám, zejména ne odštěpenci od
strany, kteří ji opustili v době, kdy je třeba
soustředění všech sil.«
V orgánu svém »Budapest« pak da
zvláště otisknouti úryvek z dopisu svého
otce, v němž se ukazuje na možnost smíru
těmito slovy: Umírám mimo vlast, ale náro
nalezá se v jiných poměrech. Kdyby národ
sdílel mě náboženství, znamenalo by to revo-
luci; ale to jest poslední prostředek, toho se
chápe, jen když jsou vyčerpány mírné pro-
středky k obraně práv a uskutečnění národ-
ních tužeb. V Uhrách tento případ nena-
dešel, co korunovací zahájena bylo cesta
smíření. Zdali se dají rozpory z měho stano-
viska zbývající vyrovnati, toť otázka, která
v praxi není dosud rozhodnuta.
Košutův
Uher
Vídeň
Leopoldov
Budapest
Uhry
9
article
Dle všeho toho se soudí, že ministr ob-
chodu Košut svými návrby připraviti hodlá
též půdu případné vládě strany neodvislosti.
Tomu nasvědčuje i povzdech orgánu
někdejších liberálů, jenž vzpomínaje zásluh
a úspěchu politiky roku 1867 (Deákovy).
praví, že zdála se již za koalice nynější nad-
cházeti doba, že všecky strany v uherské
sněmovně splynou a spor mezi politikou
sedmašedesátníků a osmačtyřicátníků úplně
bude odstraněn. Ale tuto naději prý jako
blesk skřižovala řeč ministra obchodu Ko
Deákův
10
article
šuta, promluvená po vyznamenání velko-
křížem řádu Leopoldova, v níž vyslovil, že
»celá země záhy se sjednotí jakožto stran
osmačtyřicátníků«.
Tu pak není s podivením, že maďarské
listy nevěstí nikterak zdar návštěvě barona
Aehrenthala. Orgán klerikálního křídla ne
odvislých »Magyarország« na přiklad píše
Přichází-li ministr věcí zahraničních proto do
Pešti, aby pohnul vládu, by svolila ke zvý
šení platů vojenských, nemůže vláda uherská
na to přistoupiti, protože by mraky, jež nyní
jej ohrožují, skupily se nad ní. Dle uher-
ského stanoviska otázku tu jednostranně
odděleně nelze řešiti, s rakouského stano-
viska se za zvýšení platů též nechce nijaky
ústupek poskytnouti. Nutno tedy nalézti jiný
prostředek, jenž by hleděl i k důležilým
přáním Uher.
Dle »Pesti Napló« přináší s sebou bar
Aehrenthal i odpověď na návrhy Košutovy
Dle vídeňského orgánu spolku Piova, dospěly
poměry do jakýchsi slepých uliček, z nichž
snad není vyváznutí.
Pro úplnější rozhled v situaci ještě do
dáváme, že dle zpráv z Berlína měl dne
8. t. m. říšský kaneléř Bülow delší rozpravu
s rakousko-uherským velevyslancem Szögvenyi-
Marichem, tedy bezprostředně před pešt
budínskou návštěvou ministra zahraničních
věcí bar. Aehrenthala.
Aehrenthal
Košutův
Leopoldov
Pešť
Uhry
Berlín
Pest Napló
Piov
SzögvenyiMarich
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 10. dubna. (Jednotné pol
ské kolo.) Přese všechnu různost politických
názorů, dělící polskou konservativnou šlechtu
demokraty a lidovce, všichni polští poslanci na
říšské radě až na socialisty skupili se v jeden
společný klub, aby spojenými silami tím úspěš-
něji mohli hájiti svých národních, všem politi
ckým stranám společných zájmů. Vůdce pol-
ských lidovců, posl. Stapiňski, sám ve vče-
rejší prvé společné schůzi všech polských po-
slanců prohlásil, že jeho strana vstupuje uo
společného klubu zvláště pod dojmem brutál-
ného násili, páchaného nyní pruskou vládou na
polském národě a sesílení polského kola hlasy
lidových poslanců má vídeňské representaci
usnadnití obranu práv polského národa. Parla-
mentní komise starého kola vyšla lidovcům také
vstříe a přistoupila na takovou změnu klubov-
ních stanov, aby lidovci byli bozpečni, že jejiel
vlastní politické a stavovské zájmy nebudou
prostě majorisovány a že jim bude možno i n-
dále v poslanecké sněmovně vystupovati ve pro-
spěch svých zájmů. Tak změněno ustanovení
o solidárnosti všech členů kola, která přestává.
Praha
12
article
jakmile tři pětiny členů ji pro některou otázku
zruší; vyjednávati s vládou jménem polského
kola smi příště ne už samotný předseda, nýbrž
celé předsednictvo, v němž budou zastoupen
jedním členem i lidovci; lidovci budou míi
i nadále právo podávati ve sněmovně prosté ná
vrhy (ne pilné) pokud se nopříčí usnesení klubu
bez předuhozího schválení celého kola; lidov-
cům se zabezpečí zastoupení v různých komi-
sích a výborech sněmovních a ponechává se jim
úplně volná ruka v otázkách osobních, takže
mohou hlasovati i proti schválení polských man
dátů, proti nimž podali protesty.
Připojení lidovců bude míti asi vliv tak
na vnitřní strukturu dosavadního kola. Všeeh
lidovců bylo dosud 17, ale zdá se, že Jich po
čet v brzku vzroste, neboť v ostatních skupinách
polského kola, zvláště mezi národními demo-
kraty jest dosti členů, kteří úplně soublasí s pro-
gramem lidovců a nehlásili se k nim jen proto,
13
article
že stáli dosud mimo společný klub. Tato pře-
kážka nyní přestane, a skupina lidovců as
v brzku vzroste na útraty ostatních skupin.
Druhý následek sloučení mohl by býti ten, že
přestane nadvláda Všepoláků a polské kolo se
sblíží s ostatními kluby slovanskými.
Pro nás bylo by nejvítanější, kdyby sjedno-
cení všech polských poslanců působilo svým vli
vem i na delegaci českou. Důvody byly by tytéž
i naše národní zájmy vyžadují jednotné, svorné
obrany. Ale schází nám, bohužel, duch solidár-
nosti, jímž se Poláci vyznačují všude, kde vy
stupují vůči jiným národnostem.
Z Terstu, 8. dubna. (Zemská voleb
oprava.) Sněmovní výbor pro volební oprave
měl včera schůzi, v níž konstatováno, že dohody
mezi Vlachy a Slovinci nelze dosíci. O tomt
záporném výsledku porad dána zpráva místo
držiteli. Vlachové nechtějí povoliti slovinským
venkovským obcím tolik mandátů, kolik navrhuje
vládní předloha.
Ze Zádru, 8. dubna. (Dalmatský sněn
a jazyková otázka.) Pokládá se až z
jisté, že dalmatský sněm bude svolán hnedp
Velikonocích na několik dní, aby schválil osnova
volební opravy. Také jazyková otázka bude ne-
zbytně vzata na přetřes, poněvadž práva chor
vatskéhojazyka byla v poslední době hrubě opě
porušena finančním ředitelem Hočevarem
jenž mormomocí chce vlaštinu v podřízenýcl
mu úřadech udržeti v platnosti aspoň do vydání
nového jazykového zákona. Nedávno vydal nové
nařízení, jímž přísně zapovídá užívati v úřade
jazyka chorvatského, a když proto v novináci
vznikla bouře, odvážil se důvěrným oběžníken
vyzvati chorvatské úřadníky, aby mu písemne
projevili důvěru. Chorvatští poslanci na říšsk
radě zpravili o těchto násilnostech finančníh
ředitele ministra financí Korytowského, jenž
slíbil, že za velikonočních prázdnin sám si za-
jede do Dalmacie, aby na vlastní oči seznal pra-
vý stav věcí.
Polák
Vlach
Korytowský
Terst
Dalmacie
Zádr
14
article
Z Pešti, 8. dubna. („P anslá v ske
rejdy.“) Z „panslávských rejdů“ pomatený
„Pester Lloyd“ odhalil opět nové nebezpečí, je
na Slovensku hrozí maďarskému národu a státu
Americký slovenský spolek, „Slovenská liga“
vydal národní kolek s obrázkem starého vlasten-
ce Pavla Mudroně a zaslal nějakou čásť těchto
kolků také na Slovensko. Mimo to prodává pa
mětný peníz s podobiznou Mudroňovou. Ministn
vnitra ovšem postřehl ihned nebezpečí, ohrožu-
jící maďarský stát, vydal rozkaz, aby polici
konfiskovala národní kolek i pamětný peníz
uherské poště zakázáno dopravovati dopisy, opa-
třeně národním kolkom. Tak je Maďarie na čas
opět zachráněna.
Z Pešti, 8. dubna. (Návštěva baron
Raucha.) Chorvatský bán bar. Rauch měl
zde dnes poradu s drem. Wekerlem a chor
vatským ministrem Josipovičem V roz-
mluvě s redaktorem »Pester Lloydu« sdělil,že
porada se týkala libánské dráhy a některých
otázek vojenských a administračních. Vzhledem
k šířeným pověstem o brzkém svolání cho
vatského sněmu, pravil, že s chorvatskou
koalicí o svolání sněmu nevyjednával a že jsou
bezpodstatny také pověsti o brzkém nastolen
vlády Kulmerovy.
Lloyd
Pavel Mudroň
Mudroňův
Rauch
Josipovič
Kulmerův
Pešť
Slovensko
slovenský liga
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 10. dubna.
Praha
17
article
Hromadné zatčení studentů v Petrohradě.
Dne 6 t m. o 8 hod večerní shromáždil
se v budově polytechniky petrohradské mnoho
studentů a studentek, otevřeli si sál a chtěl
Petrohrad
18
article
V drobném Prodejít
rauní číslo o sobě . . . sa g
odpelední . . . . . . . ua zh
Ve flislkách na venkovší
ranní čisle. . . . . ..
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hotevě zapřel
Předplacení a inserty přijímá admainl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se táž redskee
Eskárna a szpedice „ Nárudnich Listu“
Bukopisy se nevraesjí.
19
article
konati nedovolenou schůzi. Policie ale přitrhla,
budovu obklíčila a východy obsadila, aniž
studenti co pozorovali. Policisté vkročili do
sálu právě, když student Jakovlev mluvil ostrou
řeč. Všichni přítomní prohlášeni za zatčené.
Mezi nimi je 20 kursistek, 28 gymnasistů, stu-
dentů rozličných ústavů, a 21 techniků. Za
tčeným prohledány kapsy a nalezeny revolučn
spisy.
Bosna a Hercegovina za okupace.
Měsíe tomu, společnost studujíeích vyso-
kých škol bavila se v jistém sarajevském
hotelu. Zpívali také srbskou vlasteneckou písen
»Srbijanci a Bosanci«, načež vyskočil agent
provokátor a zvolal: »Ať žije J. V. elsař
král Frentišek Josef I. a oprátka králi Petru!
Studenti zavolali hoteliera a žádali, aby se po-
staral o odstranění agenta, že drze urazil krále
Petra a tím národní cit každého Srha Cel
věc dostala se před soud a soudce Brodník
tyto dni odsoudil pro výtržnost celou společ-
nost: agent provokátor pokutován 50 K, ale
srbští studenti dostali tresty třikrát až čtyřikrál
vyšší.
Čemu se smála pruská panská sněmovna.
Jakovlev
elsař
Frentišek I
Petr
Petro
Brodník
Bosna
Hercegovina
panská sněmovna
20
article
Polák p. J. Košcielski promluvil v pruské
panské sněmovně o protipolské politice vlády,
když tam rokováno o rozpočtu. V znamenilé
řeči řečník ukázal na smutný stav pruských
financi, jenž je následkem toho, že vláda vě-
nuje ohromné sumy na účely neproduktivné,
jako je politika protipolská. Nedostatek místa
brání nám podati z řeči p. Košcielského obší-
nější výtah. Vyjímáme z ni pouze závěrek:
»Obhlížim-li mučednické děje národu pol-
ského v Prusích, připomíná mi to Heineovu ba-
ladu, jejíž každá sloka končí refrenem: Ka t
stojí přede dveřmi! Rytir Olaf má umřit, poně
vadž miloval, má umřit, poněvadž miloval dceru
královskou láskou svobodnou. Před popravou
ještě jednou vyšel před bránu, rozhlédl se po
krajině, blahoslovil rodné nivě, lesům, dolinám,
a také jalovci, pod kterým byl šťasten. »Kst
stojí přede dveřmi « Osud náš možno porovnati
s osudem rytíře Olafa. My také umřit máme,
poněvadž jsme milovali, co je v světě nejvyšši
lásky hodno: svou polskou vlasť, svůj polský
jazyk, svě národní ideály. A než umřeme, bla
hoslovíme všemu, co nás otáčí a co opustit
máme: rodným nivám polským, dohinám i le-
sům. Zavolejte kata l«
A tento dojemný výlev vlasteneckého hoře
nepohnul panskou sněmovnou pruskou, nýbrž
vzbudil hlasitý její smích! Jak hluboko klesl
snárod básníků a myslitelů !« Jaká surovost,
jaká zvrhlost!
Polák
J Košcielski
Olaf
lada
21
article
Zprávy z Portugalska.
Pařížský „Temps“ uveřejnil rozmluvu své-
ho redaktora Galtiera s nejmenovaným portu-
galským politikem, odpůrcem diktatora Franca,
o událostech, souvislých s portugalskou kralo-
vraždou. Politik ten vypravoval Galtierovi, že
přivrženci svobodného hnutí spojili se spiknu-
tím dobře organisovaným ku převratu již v li-
síc padu minulého roku. Podařilo se sjednotiti
vůdce obou revolučních stran, Joséa d'Almeidu
a Alfonsa Costu. Dle plánu, nr němž se spiklen-
ci shodli, měl býti obsazen královský palác, čle-
nové královské rodiny měli býti zajati a král
měl býti přinucen, aby změnil poměry již ne-
udržitelné. Panovníkovi nemělo býti ni v nej-
menším ublíženo, měl pouze býti přinucen, aby
buď odstoupil nebo vládl liberálně. Provedení
Costa
Portugalsko
Franca
José d ' Almeida
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
„Salome“ se loučí . ..
Je tomu právě rok, co nám s jeviště na
vždy odešla Hana Kvapilová, zanechavši v če-
ském herectví hlubokcu a skvělou stopu. A dnes
večer opouští touž scénu i sl. Isa Grégrova. Na
posledy dnes večer rozžehne své mládí a svů
smích, naposledy zmizí za klesající oponou, do
provázena hlučným uplausem.
Náležela k těm, kteří stáli v čele naší mla
dé, herecké generaci a svou čistou snahou po
dávali nám záruku, že půjdou v tradici obou n
šich mistrů moderního herectví — Vojana
Kvapilové. Zejména Grégrova, dosud mladá.
otevirala nám perspektivu vysokých nadějí
způsob jejího tvoření označoval nám v ní jednu
z našich budoueích velkých hereček. Leč ne-
úprosná choroba trhá náhle předivo ilusí. Od-
chází uprostřed mnohoslibného vývoje: a ta
okolnost nejvice tíží má dnešní slova rozluční
Salome
Kvapilová
Grégrův
Vojan Kvapil
23
article
Mluviti o způsobu, jakým si slečna Grégrova
proklestila cestu k jevištnímu umění — zna-
mená opakovati onu starou historii, kterou po-
číná skoro každá herecká biografie. Zila své
dětství v maloměstském ovzduší domažlickém.
rozněcujíc své dívčí sny procházkami pod staro-
Hávným loubím tichých uliček neb pod větvemí
zamlklých lesů. Leč záhy neurčitá touha pro
bouzela její duši. Nejprve stala se vášnivou eti
telkou loutkového divadla, a zasedši později ně-
kolikráte v hledišti skutečného divadla, tak byla
zaujata hrou kterési venkovské společnosti, že
sama zatoužila hráti. Na půdě kteréhosi ze sta-
rých domažlických domů aranžovala se svým
kamarádkami shakespearovská představenía
v odlehlém přítmí podkrovního kouta, mezi za-
prášeným haraburdím, poprvé okoušela slast
herecké inspirace a opíjela se poesií velkého
básníka. Touha z počátku jen cítěná stávala
se takto uvědomělou a končila posléze pevným
rozhodnutím: jíti k divadlu! Nie nezpomohly
zeztafné rady rodičů, tím méně odmílavé roz-
hořčení celého města. 17letá odjíždí do Prahy
a absolvovavši jakousi průpravu u paní Skle-
nářové-Malé, vystupuje 18. srpna r. 1895 n
Národním divadle ve dvou bezvýznamných úlož-
kách z oboru „naivek“, pak přijata do činoher-
ního ensemblu.
Grégrův
Praha
loutkový divadlo
národní divadlo
tichý ulička
24
article
Z počátku samo slečníno mládí určovalo
obor jejího tvoření, a dodávalo její hře roz-
košné naivity a svěžího kouzla. Zmocňovala se
svých dívčích postav onou povědomou intuie
nadaného, ale nezkušeného umělee, jenž vy-
jadřuje své vnitřní postřehy, podléhaje jedin
svému tvůrčímu pudu, bez zřetele na styl, for
my neb modní manýru ve výrazu. Ještě téměn
dítě vlévala svou čistou duši do interpretovaných
postav (Antoinetta, Julinka, Akmé, Suzanne de
Villiers, Marta de Moissand, Barčinka, Jiřina
Petr, Zbislav) opájela se jejich světlem a po-
rosila je vůní svého mládí, přesvědčujíc v nich
každého o upřímnosti svého dovádivého smíchu
a svých citových záchvěvů.
Antoinetta
Julinka
Akmé
Villiers
Mars Moissand
Barčinka
Jiřina Petr
Zbislav
25
article
Leč slečnina silná individualita záhy rozlo
mila úzké obzory naivního mládí a obrátil
svůj umělecký vývoj směrem novým. Nikde tak
rychle neodkvétá svěží mládí, jako ve vzduchu
jeviště, přesyceném bolestmi i vášněmi života
a prudce ozářeném sežehujícím světlem rampy
Ocitnuvši se v novém ovzduší a žijíc jiným, zne
klidňujícím a silným životem, ztratila záhy sl
Grégrova svou uměleckou naivnost, její duše
byla denně ozářena blesky nových poznání a
dojmů, její tvůrčí intelekt uzrál do stavu přísne
uvědomělosti — slovem, její dívčí pocity a sny
proměnily se v plné a životné ženství. Jiným
okolím obklopená, žijíe jiným životem a pro-
hlubujíc současně svou divadelní kulturu, vstu-
puje do říše jiných uměleckých hodnot, než byio
úsměvné neb zamilované mládí, tančící na po-
vrehu života v paprscích jitřního slunce. Její
tvůrčí touze nestačilo již sentimentální milován
neb skotačivá nezbednost, ji lákaly propast
duše a velká tajemství života. A tato touh
vnesla do jejího vývoje zvýšený pohyb a určilý
směr, zejména ke konci let devadesátých, kdy
stýkajíe se s českou literární a uměleckou mo
dernou a podnikajíc později cesty do ciziny, na
pojila své herectví rafinovaným kultem divadel
ní dekadence a bohatstvím artistických dejmů
Hrajíc Maryšu, Soňu, Hedviku a Holčičku, jde
Grégrův
Maryša
Soňa
Hedvika
26
article
už vědomě za svým cílem, k němuž nejvíce s
přibližuje svou Salome. V ní její tvořivost na-
bývá jasně svérázných rysů, pevného stylu
zřejmého sklonu k jevištní novoromantice ná-
lady a nervů.
A tak dospěla ve svém vývoji tam, kd
stojí dnes. Je věru zajímavo upřesniti si její
nynější profil a jeho všechny do budouena ro
bíhané možnosti, právě dnes, kdy nám odcházi-
neboť je to profil značně odlišný od damského
souboru naší činohry a v mnohém vykazuje pů
vodnost u nás dosud neviděnou. Slečna Gre
grova je především herečkou lyrické krá s
a jemného, rafinovaného stylu.
27
article
V té příčině ji nyní — vedle pi. Laudové —
pokládám za nejaristokratičtější zjev v českém
herectví. Její individualita neutrpěla v době ho
reckých počátků posledními vlnami vzdutého
naturalismu. Naprostý nedostatek smyslu pro vý-
střední naturalismus a vášnivá touha po výra
zech jevištní krásy doprovází její vývoj hned
od počátku, a čím dále, tím určitější rysy vti
skuje jejímu stylu, jenž nezná hruboprstých vý-
razů drsné a pošpiněné reality, a tím méně, snad
reprodukuje skutečnost s přesností kodakové
čočky. Naše umělkyně naopak tvoří všechny
své výrazy pod zorným úhlem krásy, používají
k nim však pouze prvků jevištního no v
idealismu. Jsoue hallucinována visí krásnéh
života, opájí se v okamžicích tvůrčí snahy psy
chickou instrumentací slova, stlumený mi bar
vami vykrášluje linie a obrysy vět a oblévá sv
pohyby vibrujícím rhytmem, jenž zakrývá ob
rysy jejího těla mlhami vzrušeného ženství.
Avšek sl. Grégrova neovládá celý rozsal
tohoto oboru stejně dokonale: nejcennější ho
noty svého umění soustředuje k těm postavám
ve kterých může být horečkou náladovéh
a nervového impressionismu. Sty
kajíc se s generací, jejíž hlavním znakem byl
náladová přecitlivělost a nervové závrati z he
rečného dneška, a žijíc intensivně stejně svů.
život, jako své umění — miluje nejvíce poslavy
v nichž může rozžehnouti horečku nervů a uspá
vati ji neb jitřiti melodií suggestivných nálad
V takových chvílích bývá její hra všechna pro
niknuta citovými zážehy, roztavuje slovní mate
Lauda
Grégrův
28
article
riál v rozechvělou a rozněžnělou vibraci miha
vých tónů a propůjčuje gestu vlnivou gracii
žíznivou výmluvnost touhy. Kdykoliv takto z
haluje svá slova v dusné parfumy nervosníek
nálad a osvětluje je třpytivými pablesky smysl
ných záchvěvů, dostupuje sehopnost jejího vý
razu nejvýše, nesouc hluboké stopy osobitéh
tvoření. Bohužel, že jediná Salome vyhovovali
zplna této touze. Slečna by měla potřebí roli
v nichž by převládala exotická sensibilita a ner
vové exaltace, nebo živly náladově-mystické
Byla by znamenitou interprotkou Zeyera, Maeter
lincka, Hoffmannsíhala nebo d'Annunzia. Bohu-
žel, nebylo času ani příležitosti uzříti ji v sou-
práci s těmito básníky. A tak odehází, aniž by
vyřkla své veliké slovo. Počala naivkami a koně
jako jevištní plenairistka náladových a nervu
vých závratí, dříve než mohla přijmouti odměnu
plného úspěchu.
Salome
Zeyer
Maeter
d ' Annunzio
29
article
Nelze ovšem zamlčeti, že její tvořivost nevy
kazovala značnou schopnost proměny a jak
míle se nekryla s úzkým obzorem shora označe
ným, často selhávala. Její hra rozlamovala vy
soké oblouky vášní (Maryša) a vyhýbala se mo-
hutnému, primitivnímu vzepjetí afektu. Neda
vedla se nikdy zmocniti realistické ženy (Bl
žena) neb heroické vášně. Kdykoliv se pokou
šela o klidné, veliké gesto, neb imponující, ko
vové kontury, sesouvala se její snaha na řadu
miniaturních náběhů hned v zárodku. Nicméně
— či právě proto — očekával jsem mnoho o
ní. Ba jeden čas, když slečna nás roztomile pře-
kvapila svým zpěvním fondem („Český dobro
volník a francouzská selka) a proslýchalo se
že se připravuje k činnosti soubrettní, maje n
paměti, jaký smysl projevuje pro jevištní inti
mitu a ostře broušený detail, nejednou jsem
v ní chtěl viděti naší první kabaretní diseuse
jakou je asi Guilbertová nebo Meta von Lessen
Leč nemáme dosud kabaretu a dnes ztrá-
címe i ji. Odchází jako nezbedná Máňa rozkoš-
ného „Copu“ pí. Kunětické. Odchází v záři svého
umění a nevěřím, že by se už nevrátila. Vždyí
sama kdysi napsala, že „do koho vjela čertovine
divadla, z toho ji nevypudí žádné pozemské an
nebeské mocnosti . .
Jan Jaroslav Bor.
Ned
Cop
Vždye
Jan
Jaroslav
Bor
Český dobro volník
30
article
Hudba.
Hudba.
+ Poslední pohostinské vyslonpéní pí. Marje
Bogucké, provázeno bylo tak vřelými projev
sympatií obecenstva k ušlechtilé pěvkyní, že mobla
z nich nejlépe změřiti, jak hluboko zakořenila s
svými temperamentními výkony v jeho oblibu. »Vi-
oletta« je vedle Taťány vrcholným bodem jejího
umění, zde vítězí nejen jako žena, jež má veškeru
gracii, měkkost, svůdný půvab pro tuto úlohu, ale
i jako pěvkyně, jež má úlohu protříbenu do všech
detallů, zpívá brilantně, svou virtuosilu však ne-
opomijí ni prohřáti citem, ni prožehnouti jiskrou
ducha. Loučice se s pěvkyní, nevzdáváme se na-
děje, že podaří se připoutati ji na stále k našemu
ústavu. Rozhodně vždy znovu budou vítány poho
stinské její hry.
Marja Bogucký
Taťána vrcholný
31
article
Pan Otak-ar Nebuška, pohostinsky vyslu-
pující kritik, autor jediného opusu, které ald., usi
luje státi se veselou figurkou naší rubriky. Ustále-
ným typem, jakým honosí se commedia dell'arte v
svém Giangurgolovi, který chce každého snísti. Ně-
mecké frašky mají hanswursty. Český Kašpárek je
na něho příliš vlipný, poněvadž neopakuje jenom
cizí nápady, ale má svoje vlastní. Narad bych to
roztomilé stvořeníčko starého Kopeckého urážel po-
rovnáním. Nuže, p. Nebuška, který má tolik talentu
vyvinouti se v něco, co mi, nevím jakou silou ko-
miky, připomíná představu hudebního šaška, znovu
své bludy obřívá a se na mne kasá. Nechce mi
rozuměti, že radostno jest jen zápasiti o idey, o nové
problémy a směry, to že jest ten boj bohatýrský.
jiné polemiky a osobní šarvátky že jsou jen plýt-
váním času, přinášejícím zhnusení. Tak byl by
Kašpárek, který jedl vtipnou kaši, rozuměl mému
obrazu o hmyzů. Ale Giangurgolovi to nestačí.
Dlužno mu to strčit po lopatě.
Otak
Nebuška
Kašpárek
32
article
Při jeho těžkopádném chäpání nejde mu na
mysl, že může kritisujícího v jistých věcech těšit
shoda, s níž u jiných se potká jeho úsudek, zvláště
potvrzuje-li se v budoucnosti v zemích tak různých
a v poměrech zajisté nesnadnějších poměrů našich.
jako stalo se právě úsudkům mým o Nedbalovi. Je-
ště poslední číslo revue, již je p. Nebuška blízký.
musilo po právu konstatovali, že v Rusku staví
Nedbala do jedné řady s Nikischem, Weingarinerem
atd., tedy se samými dirigenty prvého řádu. Věru že
žádný kritik, který je zároveň hlubším myslitelem,
nebude se rozpakovati státi v některých otázkách
třeba úplně osamocen a dovede uhájiti své mínění.
To však je možno jen v otázkách zásadních, v no-
vých problémech, v otázkách pojímání subjektivního.
Ve věcech objektivních, určitelných, pevných, jako
jsou akustické zákony v hudbě, čistota tónu, příkazy
techniky a formy, jest již znamením špatným,
stojí li někdo tak sám se svým míněním, jako p. Ne-
Nedbal
Nebuška
Nikisch
Weingariner
Rusko