ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 24a9c5d0-75a2-11dc-ba68-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 30, person 67, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu Ií. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 10í.
4 article
Na raunt a odpol. lise, přečpšálsi se v Praze v adralnistrnni na čtvri leta . : 6 K — s drejí denkškou dnt 14 . . . . i K5ok ve Eli-lkách: a K 90 na něske . . Poštou: nv i . . . . 9 k oo s dvojí zásilko nr .: . k e
Praha
5 article Zahraniční ministr v Pešti- Budíně.
Zahraniční ministr v Pešti- Budíně. Včera přibyl ministr věcí zahraničních baron z Aehrenthalu, na několikadenní ná vštěvu do hlavního města Uher. Cestě tétc se věnuje mimořádná pozornost, ač původně se hlásalo, že bude pouhou obměnou návštěv jež učinili mu dříve ministři uherští. Nyn připouštějí již i vládní orgány, že cesta tato má důležitý význam, ač připojují, že nesle- duje žádných cílů a účelů, kteréž by nená ležely přesně do jeho oboru. Ovšem nutno míti na paměti, že jest společným ministrem a šefem společných záležitostí. Přirozeně se tedy cesta jeho spo- juje s otázkami sem spadajícími, jež se tý kají především upravení důstojnických gáží a platu mužstva, ač není vyloučeno, že se bude jednati i o obchodní smlouvě s Ru munskem a Bulharskem; oznamujeť se, že porokuje zejména s předsedou ministerstva Wekerlem, ministrem obchodu Košutem, mi nistrem vnitra hr. Andrássem a orby Da rányem. Z průběhu posledního zasedání delegac jest známo, že vlivem největší strany v uher ské sněmovně, strany neodvislosti, jejíž vůd cem jest Košut, nedospělo se k souhlasnému usnesení obou delegací ve vzpomenutých otázkách vojenských; uberská delegace ne vzala návrhy delegace předlitavské na vě domí, uvádějíc, že nejsou výsledkem spo lečné dohody obou vlád, a zvláště proto, že po dobu vlády koaliční vojenské otázky byly vídeňskou dohodou s vůdci koalice »dočasné vyřaděny«.
Košut Pešť Budín Aehrenthal Uhry Bulharsko
6 article
Ale byl to právě společný ministr bar Aehrenthal, jenž dne 12 března t. r. učinil v předlitavské delegaci určitá závazná pro- hlášení: že totiž způsobí, aby delegace se opět sešly koncem měsíce května, že bude jim předložen rozpočet, jenž bude již obsa- hovati zvýšení gáží důstojnických a platů mužstva s platností zpětnou od 1. ledna le- tošního roku a že řešení těchto záležitostí nebude spojováno se žádnou ji nou otázkou vojenskou. Předlitav ská delegace považovala upravení to zn prostý důsledek hospodářských poměrů, což sice se v Uhrách připouštělo, ala nicméně se uvádělo ve spojení s celým nevyřízeným souborem otázek vojenských. Připadl tudíž bar. Aeh renthalovi ne snadný úkol, aby za své nynější návštěvy nalezl způsob, jak by slibům daným v dele- gaci předlitavské dostál, aniž by stanovisko uherské utrpělo. Nepodaří-li se mu nalézti uspokojivé východiště, není vylo učeno, že sliby své bude nucen vykoupiti svým mini- sterským křeslem. Ve Vídni ovšem se domní- vají, že případ takový nenastane; ba již se i naznačuje, jakou formulkou se tentok ráte ještě vyvázne z hrozícího konfliktu. Budou prý sice delegace koncem května svolány, ale nepřikročí k věcnému jednání. Ustaví se pouze, načež budou — hledě k zasedání obou parlamentů — odročeny na několik neděl Za peštské návštěvy bar. Aehrenthala dle toho by se jednalo pouze o stanovení doby tohoto formálního svolání delegací, načež by po Velikonocích se odbyla ve Vídni společná ministerská konference v témž smyslu se usnesla. Než ve Vídni se ukazuje i na to, že předseda uherského ministerstva Wekerle
Aehrenthal Uhry Vídeň
7 article
opětně zdůrazňoval potřebu upravení vojen- ských platů a i před panovníkem se tak vy jádřil, že se mělo hladké vyřízení záležitosti té za jisté. Nedospěje-li se tudíž nyní za intervence bar. Aehrenthala k uspokojivému konci, jest v sázce také postavení předsedy uherského ministerstva. A tu jsme se octl u posledního slyšení Košutova u panovníka jež se spojovalo rovněž s nesnázemi u vy řízení otázky vojenských platů. Již se připoušti všeobecně, že Kosu vyložil v tomto slyšení stanovisko strany ne- odvislosti a že uvedl otázku zvýšení plato ve spojení se všemi dočasné »vyřaděnými otázkami vojenskými«. Proslechlo se též tehdy, že panovník nedal určité odpověd- na Košutovy návrhy vyzvav jej, by působi k úpravě platů vojenských. Parlamentni kruhy předlitavské, vláda vídeňská i společná prý trvají na tom, že sliby Wekerlem dane musí býti splněny. Než tu jest záhodno připomenouti, že Košut po své audienci u panovníka se ode- bral ihned k bar. Aehrenthalovi a že po del- ším vyjednávání s ním se dále ještě konala společná porada s ministrem války Schön- aichem, což by nasvědčovalo tomu, že po- rada se týkala návrhů Košutový ch.
Košutův Košut Schön Košutová
8 article
Neméně bylo nápadné chování Košutovo po návratu z Vídně. Vyprávěl, jak byl milo- stivě přijat, jak jest úplně spokojen s vý- sledkem svého slyšení; na to po vyzname- nání velkokřížem řádu Leopoldova ve sve řeči výslovně prohlásil, že vyznamenání to jest zároveň projevem důvěry královy a po- kračoval: Dlouhý čas soudilo se, že stran neodvislosti nikdy nebude schopnou k vladě nyní však jest naděje, že Uhry budou míti za nedlouho velikou stranu osmačtyři cátníků k ochraně proti nebezpečí, kteréž by mohlo nastati ze štvanic občanů jinojazvě ných. Strana dokázala, že rozumí poslání svému a král uherský uznal, že ministi strany neodvislosti pracoval věrně a dobře. V telegramu pak, v němž odpovídal n pozdrav svých voličů, kteří mu po tomto vy- znamenání vyslovili neochvějnou důvěru, pro hlásil: »Nedám se nikým předstihnouti u věr- nosti k zásadám, zejména ne odštěpenci od strany, kteří ji opustili v době, kdy je třeba soustředění všech sil.« V orgánu svém »Budapest« pak da zvláště otisknouti úryvek z dopisu svého otce, v němž se ukazuje na možnost smíru těmito slovy: Umírám mimo vlast, ale náro nalezá se v jiných poměrech. Kdyby národ sdílel mě náboženství, znamenalo by to revo- luci; ale to jest poslední prostředek, toho se chápe, jen když jsou vyčerpány mírné pro- středky k obraně práv a uskutečnění národ- ních tužeb. V Uhrách tento případ nena- dešel, co korunovací zahájena bylo cesta smíření. Zdali se dají rozpory z měho stano- viska zbývající vyrovnati, toť otázka, která v praxi není dosud rozhodnuta.
Košutův Uher Vídeň Leopoldov Budapest Uhry
9 article
Dle všeho toho se soudí, že ministr ob- chodu Košut svými návrby připraviti hodlá též půdu případné vládě strany neodvislosti. Tomu nasvědčuje i povzdech orgánu někdejších liberálů, jenž vzpomínaje zásluh a úspěchu politiky roku 1867 (Deákovy). praví, že zdála se již za koalice nynější nad- cházeti doba, že všecky strany v uherské sněmovně splynou a spor mezi politikou sedmašedesátníků a osmačtyřicátníků úplně bude odstraněn. Ale tuto naději prý jako blesk skřižovala řeč ministra obchodu Ko
Deákův
10 article
šuta, promluvená po vyznamenání velko- křížem řádu Leopoldova, v níž vyslovil, že »celá země záhy se sjednotí jakožto stran osmačtyřicátníků«. Tu pak není s podivením, že maďarské listy nevěstí nikterak zdar návštěvě barona Aehrenthala. Orgán klerikálního křídla ne odvislých »Magyarország« na přiklad píše Přichází-li ministr věcí zahraničních proto do Pešti, aby pohnul vládu, by svolila ke zvý šení platů vojenských, nemůže vláda uherská na to přistoupiti, protože by mraky, jež nyní jej ohrožují, skupily se nad ní. Dle uher- ského stanoviska otázku tu jednostranně odděleně nelze řešiti, s rakouského stano- viska se za zvýšení platů též nechce nijaky ústupek poskytnouti. Nutno tedy nalézti jiný prostředek, jenž by hleděl i k důležilým přáním Uher. Dle »Pesti Napló« přináší s sebou bar Aehrenthal i odpověď na návrhy Košutovy Dle vídeňského orgánu spolku Piova, dospěly poměry do jakýchsi slepých uliček, z nichž snad není vyváznutí. Pro úplnější rozhled v situaci ještě do dáváme, že dle zpráv z Berlína měl dne 8. t. m. říšský kaneléř Bülow delší rozpravu s rakousko-uherským velevyslancem Szögvenyi- Marichem, tedy bezprostředně před pešt budínskou návštěvou ministra zahraničních věcí bar. Aehrenthala.
Aehrenthal Košutův Leopoldov Pešť Uhry Berlín Pest Napló Piov SzögvenyiMarich
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 10. dubna. (Jednotné pol ské kolo.) Přese všechnu různost politických názorů, dělící polskou konservativnou šlechtu demokraty a lidovce, všichni polští poslanci na říšské radě až na socialisty skupili se v jeden společný klub, aby spojenými silami tím úspěš- něji mohli hájiti svých národních, všem politi ckým stranám společných zájmů. Vůdce pol- ských lidovců, posl. Stapiňski, sám ve vče- rejší prvé společné schůzi všech polských po- slanců prohlásil, že jeho strana vstupuje uo společného klubu zvláště pod dojmem brutál- ného násili, páchaného nyní pruskou vládou na polském národě a sesílení polského kola hlasy lidových poslanců má vídeňské representaci usnadnití obranu práv polského národa. Parla- mentní komise starého kola vyšla lidovcům také vstříe a přistoupila na takovou změnu klubov- ních stanov, aby lidovci byli bozpečni, že jejiel vlastní politické a stavovské zájmy nebudou prostě majorisovány a že jim bude možno i n- dále v poslanecké sněmovně vystupovati ve pro- spěch svých zájmů. Tak změněno ustanovení o solidárnosti všech členů kola, která přestává.
Praha
12 article
jakmile tři pětiny členů ji pro některou otázku zruší; vyjednávati s vládou jménem polského kola smi příště ne už samotný předseda, nýbrž celé předsednictvo, v němž budou zastoupen jedním členem i lidovci; lidovci budou míi i nadále právo podávati ve sněmovně prosté ná vrhy (ne pilné) pokud se nopříčí usnesení klubu bez předuhozího schválení celého kola; lidov- cům se zabezpečí zastoupení v různých komi- sích a výborech sněmovních a ponechává se jim úplně volná ruka v otázkách osobních, takže mohou hlasovati i proti schválení polských man dátů, proti nimž podali protesty. Připojení lidovců bude míti asi vliv tak na vnitřní strukturu dosavadního kola. Všeeh lidovců bylo dosud 17, ale zdá se, že Jich po čet v brzku vzroste, neboť v ostatních skupinách polského kola, zvláště mezi národními demo- kraty jest dosti členů, kteří úplně soublasí s pro- gramem lidovců a nehlásili se k nim jen proto,
13 article
že stáli dosud mimo společný klub. Tato pře- kážka nyní přestane, a skupina lidovců as v brzku vzroste na útraty ostatních skupin. Druhý následek sloučení mohl by býti ten, že přestane nadvláda Všepoláků a polské kolo se sblíží s ostatními kluby slovanskými. Pro nás bylo by nejvítanější, kdyby sjedno- cení všech polských poslanců působilo svým vli vem i na delegaci českou. Důvody byly by tytéž i naše národní zájmy vyžadují jednotné, svorné obrany. Ale schází nám, bohužel, duch solidár- nosti, jímž se Poláci vyznačují všude, kde vy stupují vůči jiným národnostem. Z Terstu, 8. dubna. (Zemská voleb oprava.) Sněmovní výbor pro volební oprave měl včera schůzi, v níž konstatováno, že dohody mezi Vlachy a Slovinci nelze dosíci. O tomt záporném výsledku porad dána zpráva místo držiteli. Vlachové nechtějí povoliti slovinským venkovským obcím tolik mandátů, kolik navrhuje vládní předloha. Ze Zádru, 8. dubna. (Dalmatský sněn a jazyková otázka.) Pokládá se až z jisté, že dalmatský sněm bude svolán hnedp Velikonocích na několik dní, aby schválil osnova volební opravy. Také jazyková otázka bude ne- zbytně vzata na přetřes, poněvadž práva chor vatskéhojazyka byla v poslední době hrubě opě porušena finančním ředitelem Hočevarem jenž mormomocí chce vlaštinu v podřízenýcl mu úřadech udržeti v platnosti aspoň do vydání nového jazykového zákona. Nedávno vydal nové nařízení, jímž přísně zapovídá užívati v úřade jazyka chorvatského, a když proto v novináci vznikla bouře, odvážil se důvěrným oběžníken vyzvati chorvatské úřadníky, aby mu písemne projevili důvěru. Chorvatští poslanci na říšsk radě zpravili o těchto násilnostech finančníh ředitele ministra financí Korytowského, jenž slíbil, že za velikonočních prázdnin sám si za- jede do Dalmacie, aby na vlastní oči seznal pra- vý stav věcí.
Polák Vlach Korytowský Terst Dalmacie Zádr
14 article
Z Pešti, 8. dubna. („P anslá v ske rejdy.“) Z „panslávských rejdů“ pomatený „Pester Lloyd“ odhalil opět nové nebezpečí, je na Slovensku hrozí maďarskému národu a státu Americký slovenský spolek, „Slovenská liga“ vydal národní kolek s obrázkem starého vlasten- ce Pavla Mudroně a zaslal nějakou čásť těchto kolků také na Slovensko. Mimo to prodává pa mětný peníz s podobiznou Mudroňovou. Ministn vnitra ovšem postřehl ihned nebezpečí, ohrožu- jící maďarský stát, vydal rozkaz, aby polici konfiskovala národní kolek i pamětný peníz uherské poště zakázáno dopravovati dopisy, opa- třeně národním kolkom. Tak je Maďarie na čas opět zachráněna. Z Pešti, 8. dubna. (Návštěva baron Raucha.) Chorvatský bán bar. Rauch měl zde dnes poradu s drem. Wekerlem a chor vatským ministrem Josipovičem V roz- mluvě s redaktorem »Pester Lloydu« sdělil,že porada se týkala libánské dráhy a některých otázek vojenských a administračních. Vzhledem k šířeným pověstem o brzkém svolání cho vatského sněmu, pravil, že s chorvatskou koalicí o svolání sněmu nevyjednával a že jsou bezpodstatny také pověsti o brzkém nastolen vlády Kulmerovy.
Lloyd Pavel Mudroň Mudroňův Rauch Josipovič Kulmerův Pešť Slovensko slovenský liga
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 10. dubna.
Praha
17 article
Hromadné zatčení studentů v Petrohradě. Dne 6 t m. o 8 hod večerní shromáždil se v budově polytechniky petrohradské mnoho studentů a studentek, otevřeli si sál a chtěl
Petrohrad
18 article
V drobném Prodejít rauní číslo o sobě . . . sa g odpelední . . . . . . . ua zh Ve flislkách na venkovší ranní čisle. . . . . .. odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotevě zapřel Předplacení a inserty přijímá admainl- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se táž redskee Eskárna a szpedice „ Nárudnich Listu“ Bukopisy se nevraesjí.
19 article
konati nedovolenou schůzi. Policie ale přitrhla, budovu obklíčila a východy obsadila, aniž studenti co pozorovali. Policisté vkročili do sálu právě, když student Jakovlev mluvil ostrou řeč. Všichni přítomní prohlášeni za zatčené. Mezi nimi je 20 kursistek, 28 gymnasistů, stu- dentů rozličných ústavů, a 21 techniků. Za tčeným prohledány kapsy a nalezeny revolučn spisy. Bosna a Hercegovina za okupace. Měsíe tomu, společnost studujíeích vyso- kých škol bavila se v jistém sarajevském hotelu. Zpívali také srbskou vlasteneckou písen »Srbijanci a Bosanci«, načež vyskočil agent provokátor a zvolal: »Ať žije J. V. elsař král Frentišek Josef I. a oprátka králi Petru! Studenti zavolali hoteliera a žádali, aby se po- staral o odstranění agenta, že drze urazil krále Petra a tím národní cit každého Srha Cel věc dostala se před soud a soudce Brodník tyto dni odsoudil pro výtržnost celou společ- nost: agent provokátor pokutován 50 K, ale srbští studenti dostali tresty třikrát až čtyřikrál vyšší. Čemu se smála pruská panská sněmovna.
Jakovlev elsař Frentišek I Petr Petro Brodník Bosna Hercegovina panská sněmovna
20 article
Polák p. J. Košcielski promluvil v pruské panské sněmovně o protipolské politice vlády, když tam rokováno o rozpočtu. V znamenilé řeči řečník ukázal na smutný stav pruských financi, jenž je následkem toho, že vláda vě- nuje ohromné sumy na účely neproduktivné, jako je politika protipolská. Nedostatek místa brání nám podati z řeči p. Košcielského obší- nější výtah. Vyjímáme z ni pouze závěrek: »Obhlížim-li mučednické děje národu pol- ského v Prusích, připomíná mi to Heineovu ba- ladu, jejíž každá sloka končí refrenem: Ka t stojí přede dveřmi! Rytir Olaf má umřit, poně vadž miloval, má umřit, poněvadž miloval dceru královskou láskou svobodnou. Před popravou ještě jednou vyšel před bránu, rozhlédl se po krajině, blahoslovil rodné nivě, lesům, dolinám, a také jalovci, pod kterým byl šťasten. »Kst stojí přede dveřmi « Osud náš možno porovnati s osudem rytíře Olafa. My také umřit máme, poněvadž jsme milovali, co je v světě nejvyšši lásky hodno: svou polskou vlasť, svůj polský jazyk, svě národní ideály. A než umřeme, bla hoslovíme všemu, co nás otáčí a co opustit máme: rodným nivám polským, dohinám i le- sům. Zavolejte kata l« A tento dojemný výlev vlasteneckého hoře nepohnul panskou sněmovnou pruskou, nýbrž vzbudil hlasitý její smích! Jak hluboko klesl snárod básníků a myslitelů !« Jaká surovost, jaká zvrhlost!
Polák J Košcielski Olaf lada
21 article
Zprávy z Portugalska. Pařížský „Temps“ uveřejnil rozmluvu své- ho redaktora Galtiera s nejmenovaným portu- galským politikem, odpůrcem diktatora Franca, o událostech, souvislých s portugalskou kralo- vraždou. Politik ten vypravoval Galtierovi, že přivrženci svobodného hnutí spojili se spiknu- tím dobře organisovaným ku převratu již v li- síc padu minulého roku. Podařilo se sjednotiti vůdce obou revolučních stran, Joséa d'Almeidu a Alfonsa Costu. Dle plánu, nr němž se spiklen- ci shodli, měl býti obsazen královský palác, čle- nové královské rodiny měli býti zajati a král měl býti přinucen, aby změnil poměry již ne- udržitelné. Panovníkovi nemělo býti ni v nej- menším ublíženo, měl pouze býti přinucen, aby buď odstoupil nebo vládl liberálně. Provedení
Costa Portugalsko Franca José d ' Almeida
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. „Salome“ se loučí . .. Je tomu právě rok, co nám s jeviště na vždy odešla Hana Kvapilová, zanechavši v če- ském herectví hlubokcu a skvělou stopu. A dnes večer opouští touž scénu i sl. Isa Grégrova. Na posledy dnes večer rozžehne své mládí a svů smích, naposledy zmizí za klesající oponou, do provázena hlučným uplausem. Náležela k těm, kteří stáli v čele naší mla dé, herecké generaci a svou čistou snahou po dávali nám záruku, že půjdou v tradici obou n šich mistrů moderního herectví — Vojana Kvapilové. Zejména Grégrova, dosud mladá. otevirala nám perspektivu vysokých nadějí způsob jejího tvoření označoval nám v ní jednu z našich budoueích velkých hereček. Leč ne- úprosná choroba trhá náhle předivo ilusí. Od- chází uprostřed mnohoslibného vývoje: a ta okolnost nejvice tíží má dnešní slova rozluční
Salome Kvapilová Grégrův Vojan Kvapil
23 article
Mluviti o způsobu, jakým si slečna Grégrova proklestila cestu k jevištnímu umění — zna- mená opakovati onu starou historii, kterou po- číná skoro každá herecká biografie. Zila své dětství v maloměstském ovzduší domažlickém. rozněcujíc své dívčí sny procházkami pod staro- Hávným loubím tichých uliček neb pod větvemí zamlklých lesů. Leč záhy neurčitá touha pro bouzela její duši. Nejprve stala se vášnivou eti telkou loutkového divadla, a zasedši později ně- kolikráte v hledišti skutečného divadla, tak byla zaujata hrou kterési venkovské společnosti, že sama zatoužila hráti. Na půdě kteréhosi ze sta- rých domažlických domů aranžovala se svým kamarádkami shakespearovská představenía v odlehlém přítmí podkrovního kouta, mezi za- prášeným haraburdím, poprvé okoušela slast herecké inspirace a opíjela se poesií velkého básníka. Touha z počátku jen cítěná stávala se takto uvědomělou a končila posléze pevným rozhodnutím: jíti k divadlu! Nie nezpomohly zeztafné rady rodičů, tím méně odmílavé roz- hořčení celého města. 17letá odjíždí do Prahy a absolvovavši jakousi průpravu u paní Skle- nářové-Malé, vystupuje 18. srpna r. 1895 n Národním divadle ve dvou bezvýznamných úlož- kách z oboru „naivek“, pak přijata do činoher- ního ensemblu.
Grégrův Praha loutkový divadlo národní divadlo tichý ulička
24 article
Z počátku samo slečníno mládí určovalo obor jejího tvoření, a dodávalo její hře roz- košné naivity a svěžího kouzla. Zmocňovala se svých dívčích postav onou povědomou intuie nadaného, ale nezkušeného umělee, jenž vy- jadřuje své vnitřní postřehy, podléhaje jedin svému tvůrčímu pudu, bez zřetele na styl, for my neb modní manýru ve výrazu. Ještě téměn dítě vlévala svou čistou duši do interpretovaných postav (Antoinetta, Julinka, Akmé, Suzanne de Villiers, Marta de Moissand, Barčinka, Jiřina Petr, Zbislav) opájela se jejich světlem a po- rosila je vůní svého mládí, přesvědčujíc v nich každého o upřímnosti svého dovádivého smíchu a svých citových záchvěvů.
Antoinetta Julinka Akmé Villiers Mars Moissand Barčinka Jiřina Petr Zbislav
25 article
Leč slečnina silná individualita záhy rozlo mila úzké obzory naivního mládí a obrátil svůj umělecký vývoj směrem novým. Nikde tak rychle neodkvétá svěží mládí, jako ve vzduchu jeviště, přesyceném bolestmi i vášněmi života a prudce ozářeném sežehujícím světlem rampy Ocitnuvši se v novém ovzduší a žijíc jiným, zne klidňujícím a silným životem, ztratila záhy sl Grégrova svou uměleckou naivnost, její duše byla denně ozářena blesky nových poznání a dojmů, její tvůrčí intelekt uzrál do stavu přísne uvědomělosti — slovem, její dívčí pocity a sny proměnily se v plné a životné ženství. Jiným okolím obklopená, žijíe jiným životem a pro- hlubujíc současně svou divadelní kulturu, vstu- puje do říše jiných uměleckých hodnot, než byio úsměvné neb zamilované mládí, tančící na po- vrehu života v paprscích jitřního slunce. Její tvůrčí touze nestačilo již sentimentální milován neb skotačivá nezbednost, ji lákaly propast duše a velká tajemství života. A tato touh vnesla do jejího vývoje zvýšený pohyb a určilý směr, zejména ke konci let devadesátých, kdy stýkajíe se s českou literární a uměleckou mo dernou a podnikajíc později cesty do ciziny, na pojila své herectví rafinovaným kultem divadel ní dekadence a bohatstvím artistických dejmů Hrajíc Maryšu, Soňu, Hedviku a Holčičku, jde
Grégrův Maryša Soňa Hedvika
26 article
už vědomě za svým cílem, k němuž nejvíce s přibližuje svou Salome. V ní její tvořivost na- bývá jasně svérázných rysů, pevného stylu zřejmého sklonu k jevištní novoromantice ná- lady a nervů. A tak dospěla ve svém vývoji tam, kd stojí dnes. Je věru zajímavo upřesniti si její nynější profil a jeho všechny do budouena ro bíhané možnosti, právě dnes, kdy nám odcházi- neboť je to profil značně odlišný od damského souboru naší činohry a v mnohém vykazuje pů vodnost u nás dosud neviděnou. Slečna Gre grova je především herečkou lyrické krá s a jemného, rafinovaného stylu.
27 article
V té příčině ji nyní — vedle pi. Laudové — pokládám za nejaristokratičtější zjev v českém herectví. Její individualita neutrpěla v době ho reckých počátků posledními vlnami vzdutého naturalismu. Naprostý nedostatek smyslu pro vý- střední naturalismus a vášnivá touha po výra zech jevištní krásy doprovází její vývoj hned od počátku, a čím dále, tím určitější rysy vti skuje jejímu stylu, jenž nezná hruboprstých vý- razů drsné a pošpiněné reality, a tím méně, snad reprodukuje skutečnost s přesností kodakové čočky. Naše umělkyně naopak tvoří všechny své výrazy pod zorným úhlem krásy, používají k nim však pouze prvků jevištního no v idealismu. Jsoue hallucinována visí krásnéh života, opájí se v okamžicích tvůrčí snahy psy chickou instrumentací slova, stlumený mi bar vami vykrášluje linie a obrysy vět a oblévá sv pohyby vibrujícím rhytmem, jenž zakrývá ob rysy jejího těla mlhami vzrušeného ženství. Avšek sl. Grégrova neovládá celý rozsal tohoto oboru stejně dokonale: nejcennější ho noty svého umění soustředuje k těm postavám ve kterých může být horečkou náladovéh a nervového impressionismu. Sty kajíc se s generací, jejíž hlavním znakem byl náladová přecitlivělost a nervové závrati z he rečného dneška, a žijíc intensivně stejně svů. život, jako své umění — miluje nejvíce poslavy v nichž může rozžehnouti horečku nervů a uspá vati ji neb jitřiti melodií suggestivných nálad V takových chvílích bývá její hra všechna pro niknuta citovými zážehy, roztavuje slovní mate
Lauda Grégrův
28 article
riál v rozechvělou a rozněžnělou vibraci miha vých tónů a propůjčuje gestu vlnivou gracii žíznivou výmluvnost touhy. Kdykoliv takto z haluje svá slova v dusné parfumy nervosníek nálad a osvětluje je třpytivými pablesky smysl ných záchvěvů, dostupuje sehopnost jejího vý razu nejvýše, nesouc hluboké stopy osobitéh tvoření. Bohužel, že jediná Salome vyhovovali zplna této touze. Slečna by měla potřebí roli v nichž by převládala exotická sensibilita a ner vové exaltace, nebo živly náladově-mystické Byla by znamenitou interprotkou Zeyera, Maeter lincka, Hoffmannsíhala nebo d'Annunzia. Bohu- žel, nebylo času ani příležitosti uzříti ji v sou- práci s těmito básníky. A tak odehází, aniž by vyřkla své veliké slovo. Počala naivkami a koně jako jevištní plenairistka náladových a nervu vých závratí, dříve než mohla přijmouti odměnu plného úspěchu.
Salome Zeyer Maeter d ' Annunzio
29 article
Nelze ovšem zamlčeti, že její tvořivost nevy kazovala značnou schopnost proměny a jak míle se nekryla s úzkým obzorem shora označe ným, často selhávala. Její hra rozlamovala vy soké oblouky vášní (Maryša) a vyhýbala se mo- hutnému, primitivnímu vzepjetí afektu. Neda vedla se nikdy zmocniti realistické ženy (Bl žena) neb heroické vášně. Kdykoliv se pokou šela o klidné, veliké gesto, neb imponující, ko vové kontury, sesouvala se její snaha na řadu miniaturních náběhů hned v zárodku. Nicméně — či právě proto — očekával jsem mnoho o ní. Ba jeden čas, když slečna nás roztomile pře- kvapila svým zpěvním fondem („Český dobro volník a francouzská selka) a proslýchalo se že se připravuje k činnosti soubrettní, maje n paměti, jaký smysl projevuje pro jevištní inti mitu a ostře broušený detail, nejednou jsem v ní chtěl viděti naší první kabaretní diseuse jakou je asi Guilbertová nebo Meta von Lessen Leč nemáme dosud kabaretu a dnes ztrá- címe i ji. Odchází jako nezbedná Máňa rozkoš- ného „Copu“ pí. Kunětické. Odchází v záři svého umění a nevěřím, že by se už nevrátila. Vždyí sama kdysi napsala, že „do koho vjela čertovine divadla, z toho ji nevypudí žádné pozemské an nebeské mocnosti . . Jan Jaroslav Bor.
Ned Cop Vždye Jan Jaroslav Bor Český dobro volník
30 article Hudba.
Hudba. + Poslední pohostinské vyslonpéní pí. Marje Bogucké, provázeno bylo tak vřelými projev sympatií obecenstva k ušlechtilé pěvkyní, že mobla z nich nejlépe změřiti, jak hluboko zakořenila s svými temperamentními výkony v jeho oblibu. »Vi- oletta« je vedle Taťány vrcholným bodem jejího umění, zde vítězí nejen jako žena, jež má veškeru gracii, měkkost, svůdný půvab pro tuto úlohu, ale i jako pěvkyně, jež má úlohu protříbenu do všech detallů, zpívá brilantně, svou virtuosilu však ne- opomijí ni prohřáti citem, ni prožehnouti jiskrou ducha. Loučice se s pěvkyní, nevzdáváme se na- děje, že podaří se připoutati ji na stále k našemu ústavu. Rozhodně vždy znovu budou vítány poho stinské její hry.
Marja Bogucký Taťána vrcholný
31 article
Pan Otak-ar Nebuška, pohostinsky vyslu- pující kritik, autor jediného opusu, které ald., usi luje státi se veselou figurkou naší rubriky. Ustále- ným typem, jakým honosí se commedia dell'arte v svém Giangurgolovi, který chce každého snísti. Ně- mecké frašky mají hanswursty. Český Kašpárek je na něho příliš vlipný, poněvadž neopakuje jenom cizí nápady, ale má svoje vlastní. Narad bych to roztomilé stvořeníčko starého Kopeckého urážel po- rovnáním. Nuže, p. Nebuška, který má tolik talentu vyvinouti se v něco, co mi, nevím jakou silou ko- miky, připomíná představu hudebního šaška, znovu své bludy obřívá a se na mne kasá. Nechce mi rozuměti, že radostno jest jen zápasiti o idey, o nové problémy a směry, to že jest ten boj bohatýrský. jiné polemiky a osobní šarvátky že jsou jen plýt- váním času, přinášejícím zhnusení. Tak byl by Kašpárek, který jedl vtipnou kaši, rozuměl mému obrazu o hmyzů. Ale Giangurgolovi to nestačí. Dlužno mu to strčit po lopatě.
Otak Nebuška Kašpárek
32 article
Při jeho těžkopádném chäpání nejde mu na mysl, že může kritisujícího v jistých věcech těšit shoda, s níž u jiných se potká jeho úsudek, zvláště potvrzuje-li se v budoucnosti v zemích tak různých a v poměrech zajisté nesnadnějších poměrů našich. jako stalo se právě úsudkům mým o Nedbalovi. Je- ště poslední číslo revue, již je p. Nebuška blízký. musilo po právu konstatovali, že v Rusku staví Nedbala do jedné řady s Nikischem, Weingarinerem atd., tedy se samými dirigenty prvého řádu. Věru že žádný kritik, který je zároveň hlubším myslitelem, nebude se rozpakovati státi v některých otázkách třeba úplně osamocen a dovede uhájiti své mínění. To však je možno jen v otázkách zásadních, v no- vých problémech, v otázkách pojímání subjektivního. Ve věcech objektivních, určitelných, pevných, jako jsou akustické zákony v hudbě, čistota tónu, příkazy techniky a formy, jest již znamením špatným, stojí li někdo tak sám se svým míněním, jako p. Ne-
Nedbal Nebuška Nikisch Weingariner Rusko