ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 24670f90-6690-11dc-ae46-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 47, place 18, org 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. března 1900. Číslo 85.
4 article
terial, který byl poslancům jako členům konfe- rence rozdány, oetl se v novinách, byli dány prozatím z ruky jen dva exempláře: jeden do- stal dr. Pacák, druhý dr. Funke. Když jsme se na druhý den ráno sešli, referoval dr. Pa- cák, že vláda vlastně obrátila celou situaci. My že jsme myslili, že vláda bude informovati nás a vláda najednou, že to udělala tak, že chce, bychom my a Němci informovali j i. (Ve- selost.) V t. zv. základních rysech pro úpravu jazykové otázky v úřadech zeměpanských jest obsaženo z části to, co nám řekl předseda mi- nisterstva úštně a praví so tu: „Pro užívání ja- zyků při úřadech zemějanských jsou tyto a tyto možnosti, buďlo tak nebo takl. (Veselost.) A to táhlo se celou osnovou; ano, tak daleko vybnula se vláda každé určitosti, — na konci debaty má se slanoviti podobně jakoje to v osnově ohledně jazyků při úřadech samo- správných, jistý klíč, dle něhož buď obvod toho či onoho samosprávného úřadu prohlášen za jednojazyčný neb smíšený, kterýžto klíč byí usnesením sněmu království českého určen n 25 procent — že ani klíč takový nenavrhla, nýbrž fekla: »O tom jsem se ještě nerozhodl ať se o tom shodnou Češi a Němci sami.« Vidíte tedy sami, když takové jsou porady a takově jednání, jak bezdůvodnou byla vý čitka, že jsme na něco přístoupili nebo dopu stili se nějaké zrády.
Pacák Funke Němec Čech
5 article
Posl. dr. Pacák : Co jsme mohli zraditit Posl. dr. Engel (pokračuje): Jak dr Pacák praví: ani při nejhorší vůli naší nebyl to možno. (Veselost.) Věc tedy zde bere komický obrat. Aby fo málně se skoncovala, souhlasili jsme s myšlen kou zvolení subkomitétu, jednak pro tuto zále žitost, jednak pro olázku minorilních škol. Ale my s tím slučovali ještě jinou myšlenku: vy tvořiti toliž situaci takovou, na základě její nebude-li do jisté doby našemu nejnaléhavěj- šímu požadavku, zavedení vnitřní češtiny, vy hověno, bychom mohli poukázati k tomu, že vinu neneseme my, že my jsme chtěli urychlení jednání v těchto subkomitétech, ale že s druh strany se právě toto urychlení nepřipustilo, po- něvadž Němci se vyslovili proti tomu, by se v Praze pokračovalo. K věci té se ostatně ješt vrá ím.
Posl doktor Pacák Engel Němec Praha
6 article
Probéřu nyní v pořadu záležitostí, o kle rých jsem se zmínil, některé jednotlivosti. Nejprve zákon o jazycích při úřadech samo- správných. Jak jsem již pravíl, tento zákon byl usnesen sněmem království českého a slouži za podklad dalšího jednání a přis t. zv. roko vání o možnostech a míněních o tom, co by- chom mohli pokládati za přípustné a co ne. byla věc položena tak, že na jedné straně bylo usnesení sněmu království českého a na druhé straně různá mínění a různé návrhy, zvláště se strany německé. Jak jsem již pravil, nejprve se Něme obraceli proti těm článkům, které obsahovaly v sobě tresty. Že prý je to urážlivé a nelibe- rální a že prý se v obecním řádu naznačuje, jak se má postupovati, když by některá obee nevykonala to, co zákonem je jí přikázáno, Naši právníci uznali jistou důvodnost této věci a nemyslili jsme, že by právě z těchto trestních ustanovení měla se činiti důležitá otázka. Řekli jsme tedy: »Myslíme, že v lěchto záležilostech nebudeme dělati žádných velkých obtíží« a také se skutečně navrhla Němci sty- lisace, kde S§ 12., 13. a 14. se shrnuly v jeden a kde se praví: »Kdyby nějaké obecní nebo okresní zastupitelstvo nevyhovělo ustano- vením, jak v zákoně jsou obsažena, následuje použití §§ 100. a 101. všeobecného obecníh řádu, po případě dotyčných paragrafů, jež ob- saženy jsou ve zvláštních statutech měst Prahy a Liberce.« Přes to jsme se tedy dosti snadno dostali.
Nout Němec Praha Liberec
7 article
Ale daleko větší obtíž působila jiná záleži- tost. Němci snad z jakési bázně neb ostychu. by se německé mínění nebouřilo, sice příznávali, že spis, který obce dojde a je psán v jiném jazyku, než jaký tato obec nebo okres si bud ustanovila nebo jaký dle sčítání lidu pro ně platí, má se sice přijati, ale pravili, že to nemá býti s jazykem jeho vyřízení tak přísně bráno a že se má najíti jistá forma, kde by takovým jednojazyčným obeím a okresům bylo dovoleno fakullativně, ne aby byly nuceny k vyřizováni podacím jazykem, nýbrž aby měly právo obsta rávati si nejprve překlad těchto podání. Zdá se mně, že u nás, když něco takového se řekne, děje se jedha chyba. My vždy máme na mysli: saha, jak německá obec dostane če- ský přípis, řekne: to se musí dříve přeložit.« Nezapomínejme na rub této věci, že totéž pak koncedují Němci pro veškeré jednojazyčné obee české, které, dojde-li jich německé podání, mají také právo žádati o jeho překlad. (Hlasy : Ty to nedovedou!) To není závazností, to je fakultativní právo. Bylo ale uvedeno z německé strany, že snad jde o věci pro nás důležité, a že i kdyby byla možnost, opatřiti si překlad na místě, že by nebyl autentický a že by se mohly státi po- klesky, které by si odnesl ten, kdo na obee se obrátil. Tu že třeba velice dbáti o to, jak překlad takový pořídíti. Páni trvají zvláště na tom, aby se mluvilo výslovně o jakýchsi pře- kladárnách, zvláštních to ústavech, ať již v okresu, nebo hejtmanství, nebo kdekoli jinde, ale aby tam slovo »překladárna« se nalezalo.
Němec
8 article
My ovšem rozhodně proti tomu se ohradili. Ko- nečně poukazovalo se k tomu, že v zákoně do- tyčném, vypracovaném na sněmu král. českého již r. 1889, tento princip byl většinou příjat. Byl to návrh hraběte Kurta Žedtwitze, dle ně- hož osnova, vyšlá z komise, v tomto směru byla změněna. Novum to nebylo. Hleděli jsme aspoň toho docíliti, aby se tam o překladárnách nemluvílo a konečně jsme měli za možné, že by se mohly obee obraceti na zemský výbor. Když tedy jedna obuíž byla odstraněna, příšla druhá. Při druhé si též dovolím poukázati k tomu, že co jsem nyní řekl, mělo týkati se obcí jednojazyčných, t. j. takových, kde dle ostat- ních ustanovení zákona by nebylo ani 25 proe obyvatelstva druhé národnosti. Ale pánové z druhé strany pojednou našli, že prý je ještě jiná známka pro jednojazyčnost obce, nejen tato známka na základě sčítání lidu, nýbrz také známka, když oboc některá, třeba měla 25 proc. jinonárodního obyvatelstva, ano, byt i měla — a byly toho také dávány přiklady — i 53, ano 57 jinonárodního obyvatelstva, přece, majíc v obecním zastupitelstvu většinu, ustanovi si jeden jazyk výhradně jako úřadní. V obei Čouši u Mostu na př. je 53% Čechů, ale obecní zastupitelstvo je úplně v rukou něme- ekých a to si ovšem ustanovilo jazyk výhradně německý jako jazyk úřadní. Němci tedy chtěli. aby také talo známka jednojazyčnosti, toliž obecního zastupitelstva a ne obec, dávala také obci právo nevyřizovati podání jinojazyčná nýbrž i tato posílati někam k zemskému výboru.
Žedtwitz Čecho Němec ko Čouša Most
9 article
Proti tomu musili jsme se ovšem s nej větší rozhodností vysloviti a uvedli jsme za dů vod, že obec, která má tolik procent jinojazyč ného obyvatelstva, jež obci té je na prospěcha utrácí tam peníze, má míti aspoň tolik ohledu a slušnosti, aby pro toto velké procento tak nějaké opatření učinila, by v takových obcích mohlo s ním býti jednáno. Ale páni s německé strany byli v této věei velice houževnati, ne asi pro věc samu, nýbrž proto, že se báli, že by tato záležitost mohla vytrořiti jakýsi praejudic o jiných věcech, kle rých se chtěli a zajisté chtějí domáhat. Zde tedy nebylo dosaženo žádné dohody a zůstaly obě strany na svém určitém stanovisku. Našla se potom sice jakási stylisace vše obecná, kde se řeklo, že v »takových připadech se má s podáním přiměřeně naložiti« (Veselost.) aby úřadní jazyk obce zůstal nedotčen, ale toto usnesení z právnického hlediska naprosto ne- přípustné svojí znamenitostí v nějakém zákon asi sofva se stkvíli může. V této věci tedy žádné shody dosažen býti nemohlo a já arci nevím, zda vláda podá sněmu království českého nějakou předlohu jakon, zda tam toto usnesení dle požádavku Němců poncchá anebo je dle našeho požadavk vymýtin A konečně ještě jeden článek zůstal spor ným a nevyřízeným: článek jedenáctý, kde osnově zemským sněmem naším přijaté stojí že úřady samosprávné, totiž obce a okresy, uží vají v korrespondenci a úřady státními svéh vlastního jazyka. V tom ohledu stal se nejprve pokus, aby při vzájemné neopatrnosti a nevšímavosti tent článek najednou spadl někam do propadliště My však přece byli dosti bdělými, bychom n takový článek nezapomněli a bylo tedy o něm jednáno.
Němec
10 article
Konečně našlo se znění, dle něhož se ma říci, že úřadové samosprávní jsou oprávněn užívati svého úřadního jazyka. Stal se pal s německé strany ještě pokus, aby se tam vsu- nula slova: »na hranicích zemských«, ale my na ni nepřistoupili. Tak má se celkem věc o zákoně, týkajícím se užívání jazyků při úřadech samosprávných. Víte, velectění pánové, že zajisté většina všeho toho, co jsem řekl, je vám známa z novina uznáte, že výčitka, jakoby se bylo přiliš jed- nalo při zavřených dveřích, také není oprávněna. Přikročím nyní ku druhé věci, o níž tak subkomitét jednal a dospěl k určitému vý- sledku, totiž k otázce změny volebního řádn na sněmu království českého, při čemž opět za podklad sloužila zpráva, podaná již dříve ko- misí naší sněmovny. V podstatě jednalo se hlavně o to, aby zavedlo se ve velkostatkářské kurii volení tím způsobem, jaký zaveden jes již nyní pro volby do říšské rady, totiž po ob- vodech. Dosud se volí, jak známo, na sněm krá lovství českého v 5 volebních obvodech. V zásadě jednalo se o to, aby menšina v téže kurii nabyla zastoupení. Věc netýkalase v první řadě nás, avšak není bez důležitosti. Jest to koncesse učiněná německým velkostatká- řům, kteří ovšem v níčem nezadají si ostatním stra- nám německým. Postavili jsme se na stanovisko úplné spravedlnosti a uznali jsme, že nelze menšiny naprosto vylučovati. Měli jsme zřete na to, že na delší dobu nelze odpírati žádo- stem po rozšíření volebního práva. Při tom — já jsem to prohlásil — řekli jsme, že neopou- štíme starý programo rovného práva.
11 article
Když se nám vytýkalo, že jsme se neza- sadili o to, aby velkostatkářská kurie vůbec byla zrušena, musím odpověděti tolik, že ten kdo takto mluví, nemá o věci naprosto žád- ného poněti. Kdo zná, že jest zde čl. 38. zem zříz. a že při změně takového druhu vyžaduje se kvalifikovaná většiny, ví, že jest to na- prosté plané mluvení (Hlas: »Klamání!«), žá- dati něco jiného. Myslíme to upřímně se žádosti, aby se ši- rokým vrstvám dostalo zastoupení. Kdo nám v věci té činí výčitky, jedná z nevědomosti nebo zlovolně. (Souhlas.) Za správný uznali jsme německý požada vek, aby Němci při volbě do komisí a zem- ských ústavů nebyli odkázáni jen a jedině na dobrou vůli ostatních stran. Požadavek Němeů na poměrné zastoupen jest prostě spravedlivý; proto jsme prot ůpravě volebních kurií nečinili ná mitek. Němci chtěli ovšem také kurie národní s právem opětného ještě hlasování a to v ten způsob, že by věc ve sněmovně již přijatá mu- síla býti ještě jednou předmětem hlasorání téchto dvou národních kurií, tak aby většina sněmovní nemohla poškozovati jazykové a národnostní zájmy menšiny. Tato myšlenka byla již ve fundamentálkách a vrací se stále. Docíleno ne- bylo žádné shody, nýbrž Němci prohlásili své požadavky, my a velkostatkáři své námitkya také své požadavky. Co se dělo v subkomitétu, bylo již uveřejněno. Co se týče minoritního školství, zvolil se subkomitét pro tuto otázku. Zdali a kdy bude pracovati, dnes známo není. Vím — pokračuje řečník — že v případe rozejití se těchto konferencí vina bude se při- čitati nám. Němci budou to tvrditi svou žurna- listikou, silnou nejen v Rakousku, nýbrž i v Německu a v celé Evropě.
Hlas Němec Rakousko Německo Evropa
12 article
Budeme bojovati nerovnými zbraněmi, při čemž bude na veřejném mínění konána oprot nám kontrola. Přes to můžeme dnes všichni upřímně říci, že taková tvrzení budo naprosto nespravedliva, což dotvr- diti mohu veškerým naším předcházejíeím cho- váním vůči Němcům. Zachovali jsme se co nejsmířlivéji. V minulém zasedání sně mu království českého nepoužili jsme svého práva, nezbavili jeme Němce mandátů, ač jsmne za to musili vyslechnouti i výčitky z vlastníeh stran. Za vlády Clarovy a nynější nevyužili jsme své početní sily; při volbě do delegací volil jsme do nich více Němců, než na kolik man dátů by dle své početní síly mohli počítati. My jsme krátce nikdy své moci nezneužili vždy jednali jsme s pravedliv ě. (Souhlas. Můžeme se odvolávati na toto: Když Ba- denova nařízení byla nahražena Gautschovými. tu, ačkoliv se nám tím stala velká křivdaa újma našim zásadám, nechovali js m se tak, jako Němci, kterým se ne v zalo nic. My jsme vůči bar. Gautschovi postavili jako první požadavek, že vezmeme úvahu, jak se vůči jeho nařízením máme z chovati, teprve tehdy, když on nám zajistí,ž tato naše oběť způsobí, že Němci budlou si nimi souhlasiti. Řekl-li někdo, že jsme prostě a heze všeho Gautsehova nařízení přijali, není to pravda.« s al Řečník poukazuje dále na náladu, jakás v lidu připravovala před početím dorozumívací konferencí a za nich. Vzpomíná jednohlasného usnesení živnostenského výboru, aby zřídilase česká průmyslová škola v Čes. Budějovicích německá v Trutnově, což bylo přijato a což zmařil v průběhu konferencí německý člen vý boru a zároveň člen dorozumívací konferene dr. Schücker.
Němec Clarův Gautschův Gautsch doktor Schücker Čes . Budějovice Trutnov živnostenský výbor
13 article
Co se týče chování našeho ve příčině vnitřní úřadní češtiny,dlužno sděli následující: Když jsme viděli, že vláda otál s prohlášením o této záležitosti, usnesli jsme se, že ji vyzveme, aby zaujala určité stanovisko. Učinili jsme to v této formě :) isže »Vzhledem kuvčerejšímu sdělení vlády, jakož i k azákladnímery slům pr uspořádání ja zykových poměr při zeměpanských úřadech v krá- lovství českém«, jichžto jeden exemplát jsme obdrželi, nebylo lze, bychom názory vlády samě určitě seznali. Takové seznání však pokládáme za vysoce důležité nejen z toho důvodu, že přece vláda s ama konference svolala a s jich řízením také iniciativu na se vzala, nýbrž — a ob zvláště — také proto, poněvadž v jedné z nej- důležitějších věcí právě minění v ládý pro způsob našeho dalšího zachování se jes rozhodujícím: máme tu na zřeteli otázku vnitřní úřadní a služební řelč t Tento zvláštní význam, jejž názor vlády ohledně vnitřní úřadní a služební řeči pro nž má, výchází na jevo z následujíeího uváženíi 1. Teprve vnitřní úřadní a služební ree podá konečný důkaz, budemo neb nebudeme-li — jak vláda sama se vyjádřila — miti »kvalitativní rovnost ja zy kov ho práva« 2. My otázku tuto z jednání od strany ku straně vylučujeme, majíce ji za předmět diskuse mezi vládou a dotyčným národem.
14 article
3. Vnitřní česká úřadní a služební ře byla nám právě teprve v říjný r. 1899 —a sice proti platnému zákonu — vzata a my jejího znovuzavedení, jakožto p r,ávního stavu neodehylně musíme se domáhati. Z toho plyne, že = jak zjevno již z na šeho prohlášení ze dne 5. února 1900 — ne- zbytně jest třeba s veškerým důrazem žádati, by nám vláda zcela určitě sdělila, jak ona sama k otázce vnitřní úřadní a služební řeč se staví, neboť seznání dotyčného mínění vlády jest základní podmínkou našeho dalšího postupu v každém směru, zejmena též způsobu, jakým zachováme se k oněm částem jazykových opa- fření, o kterých — dle náhledu vlády — poro- kovati mají především s trany. Co týče se odevzdaných nám »zákl a d- ních rysů«, musíme s politováním výslovně připomenouti, že ve vybrání a sestavení různých těch alternativ i možností, neseznáváme ani plnou míru nestrannosti, neboť v mnohých d - ležitých případech ona cesta, která na šemu právnímu stanovisku odpovídá, uvedena nenl.« Po přednesení tohoto dotazu uchopilse slova předseda ministerstva a pravil, že sice vláda nepokládá za pros pěšné, a be bylo příliš mnohonúřadníclh řejči v Rakousku, ale, že, když se bím dá docíliti smíru v Čechách, j el s ochotna, českou úřadní řeč za- vésti. Na to se pronesl německý posl. Pradi a nastínil přání Němců. — Řečník uvádí, jakn na to odpověděl a jak potom došlo ku zná- mému prohlášení posl. dra. Kaizla, který řek výslovně, že trvámena úplné rovno právnosti v obvodu celé země, že nepřipouštime možnost rozdělen úřadů a tím méně rozidělení statu úřadnictva.
Němec Kaizl Rakousko Čechy
15 article
Konec konců byla volba známého sub komitétu, před kterou hr. Pálfřy podal toto pro hlášení: »V návrhu na okamžité zřízení subkomi tétu shledáváme přání, by jednání co možná se urychlilo, ve kterémžto předpokládání souhla síme s jeho volbou, poukazujíce k prohlášením námi učiněným, zejmena pokud se týče vnitřní české řeči úřadní, při čemž výslovně žádáme aby subkomitét práce své ihned započal a ec možná rychle skončil.« Z celého průběhu událostí v dorozumivac konferenci jest viděti, že snad přece zasluhu jeme lepšího posouzení, nežli jakého se nám s některých stran dostává, zejmena však s nej- větší rozhodností odmítám posouzení, které čtu jako prohlášení nejmenovaného politického klubu »Politický klub tlumočí nejhlubší roztrpčení nad činnosti punktátorů, která namířena jest na zničení menšin, roztržení země a zavrhuje ne- důstojnou politiku klubu a žádá poslance roz- hodnější, aby Kaizly a Kramáře ponechali m nistrovati a sami dali se do boje proti cislajta- nismu. Dr. Hliňák.« Ponechávám vám, byste posoudili tento útok a rozhodli, je-li správným, čili nie. Končím sdělením, že co se týče volebníh elaborátu ve příčině zřizení krajů v Če- chách, že jest to pouze statistický materiál který byl poslancům dán k disposici, jako celá řada materiálu jiného, že však o tuto věc ani jediným slovem v konferenci nebylo zavaděno Všechny výčitky jsou diktovány buďto ne znalostí nebo zlou vůlí. (Výborně Potlesk.)
Kaizl Kramář doktor Hliňák
16 article
Po posl. dru. Englovi ujal se slova posl. dr. Herold, by pronesl svůj úsudek o slož kách, tvořicích nynější politickou situaci. Řečník připomíná svoji chorobu, která mu delší čas bránila míti osobní účasť v pracích parlamentních. Dnes tedy bude mluviti spíše jako nestranný pozorovatel, který běh politi- ckých události bedlivě sledoval, horlivě o něm sbíral informace a o všem pečlivě uvažoval. Čím se dnes česká veřejnost nejvíce obírá Proč činí se nyní poslancům výčitky? Jsouto jednak dorozumivací konference, jednak způsob, jak se klub zachoval vůči předloze o kontin- gentu nováčků. Řečník právě jako objektivní pozorovatel — a tím byl, byv chorobou zdržen od čin- nosti parlamentní — může říci, že nejen při- slušníci národní strany svobodomyslné, nýbrž, platí-li dosud v národě našem mravnost a po- etivost, celý národ vůboc může býti vděčen těm muzům, kteří šli na místo boje a tam hájili zájmy celého národa. (Výborně !) Joou mnozí, kteří to i ono vytýkají, ale sami se brání, činně přiložiti ruku k dílu. i kdož růžně výtky činí, stěží jsou si vědomi jaké poctivosti, vytrvalosti, rozhodnosti, ale zá- roveň také vědecké zdatnosti je po- třebí ku práci ve veřejnosti vůbec, zvláště pal ve sborech parlamentních.
doktor Herold
17 article
Řečník diví se, že zvedly se hlasy pro obeslání konferencí. Řeklo se: na konferencích nie se nezíská, nic z nich nebude. Proč tam tedy choditi? Tak ozýval se cit. Vůči tomu můžeme položiti otázku příkladem: proč státy vysílají své vyslance i do takových států. o ktéré nemají přímých zájmů? Proč Burové poslali svěho zástupee do Brusselu, by tam pů- sobilvé veřejném mínění? Burové přece asi sami soudí, že cizí státy jim nepomohou. Ale přece poslali svéhozástupce do ciziny, by i tambyli slyšeni a jeho prostřednictvím ospravedl- úovali svoje jednání. A my Čechové, národ, který tolik již vy- trpěl, tak dlouho trpěl, bychom měli říci: my nepošleme své zástupce k hájení našich zájmů aby si snad svět pák mohl mysliti, že ne- máme čeho požadovati, že neduvedeme svoje požadavky zastávati ? To je laciná odvaha. kterou nejsplše má ten, klo neví, byl-li by na daném místě se svůj úkol. (Výborně !. P - tlesk.) Řečník vzpomenul pak, jak probíralse »Národními Listy« z let 1890 a dalších, by si rekapituloval protipaanktační boj národní strany svobodomýslné a pak zkoumal postup nynější. Při tom vzpomíná episody, jež udála se v době punklační ve klubu národní strany svobodo- myslné. Dr. Mattuš přišel do klubu a vyloži důvody, za kterých strana staročeská na punk- tace přistoupila. V klubu strany pak o věci se rokovalo. T radikálnější chtěli, by se punktace hned zamitly.
Burová Čecho doktor Mattuš Brusel klub národní strana svoboda
18 article
Ale jiní, mezi nimi dr. Julius Grégr, řekli to by byla chyba. Kdybychom punktace prost a hned zamitli, pak budou provedeny za čtrnáet dní. Bylo tedy o puktacích jednáno, byly po- suzovány, pro myšlenku byl získán národ, ve sněmovně pak bojováno proti nim tak dlouho az vztsína poslanců postavifa se na stanovisko poslanců národní strany svobodomyslné. Němei věděli, proč v té době hraběti Taaffovi vytýkalí, proč tak pozdě svolal zemský sněm. My jsm se zatím mohli dobře přípraviti. Z tohoto případu je patrno, jak chatrná je politika ryc nebo nie. Kdyby se bylo tak jednalo byly vídeňské punktace dávno hotovy. Nyní opět činí se výtky těm opatrnějším. Kdyby naši zastupcové nebyli na konference sli, výsledek byl by jiný. Mezi dřívějšími punktacemi a jednáním nynějším je ovšem velký rozdíl. Nyní jedná s o to, jak některé zemské zákony projednati. Je to nějaké neštěstí, že se jedná o zákonech, na kterých nám záleží, o užívání jazyků při samosprávných úřadech, o změně - volebního řádu, o minoritních školách ? To jsou poža- davky naše, nikoli německé. Řečník pojednává pak o projektu změny volebního řádu pro kurii velkých statků, načež přechází ke drůhé otázce, ve veřejnosti stále dosud probírané: jak se má věc se zastavením obstrukce proti branné předloze. Vyloživ osobní svoje jednání při této pří ležilosti, poukázal, jak leliko se diktuje práce — jiným, práce to, která vyžaduje plné síly, nadšení i napjetí. Jak diktáty takové vypadají můžeme posouditi z toho, že na př. na Měl- nieku jistí pánové sice klubu poslaneckému nej- ostřejší obstrukci diktovali, sami však svou vůči okresnímu hejtmanovi — neprováděli.
doktor Julius Grégr Taaff národní strana
19 article
Nyní však jde o to, stala-li se upuštěním od obstrukce proti branné předloze skutečně veliká politická chyba, která by měla různé ná- sledky v zápětí. Je třeba, by v té věci bylo jasno. A tu třeba nejprve říci: neprovozovala- se obstrukce proti branně předloze, není to ni- kterak opuštěním taktiky naší strany. Když poslanci strany svobodomyslné vstou- pili na říšskou radu, dělali opposici, ne však obstrukci. A byli v r. 1897 opět zvoleni. Vy- slovil tím snad národ zásadu, že obstrukce je částí programu strany svobodomyslné ? Nel Řečník zabývá se pak obstrukcí, kterou v různých dobách prováděli svobodomyslní poslanci a dovozuje, že se tak dělo vždy tehdy, kdy dal se předpokládati výsledek, ja kého chtěli dosáhnouti. Tak na př. byla tímto způsobem poražen vláda knaliční. Tentokráte však byla by vláda nynější obstrukcí proti branné předloze nepadla. Říšská rada byla by prostě tak dlouho zasedala, až by se byl zákon odhlasoval. Rozpuštění říšské rady zajisté báti se ne bylo, neboť nová říšská rada byla by pro vládu sotva lepší nežli je nynější. Protože tedy roz- puštění říšské rady nebylo třeba se báti, zajisté žádný z českých poslanců nehlasoval proti ob- strukci vůči kontingentu nováčků ze strachu před rozpuštěním říšské rady. Mluvilo se také o absolutismu, který by nastal, kdyby říšská rada se stala nedělnou, u pak o revisi ústavy. A tu mínění se rozeházela jední tvrdili, že přišti útvar by nám byl přízní- vějším nežli je dosavadní, druzí soudili, že by pak přišlo něco horšího. Vče zůstala nevyřízena, uni to, ani ono není zjištěno a nemůže tedy býti příčinou rekriminaci.
20 article
Dále vytýká se, že nynější česká delegno opustila státoprávní program a že je třeba pn gram tento opět vztýčiti. Řečník otázku stát právní bedlivě sleduje a studuje, je státopráv kem s plným přesvědčením. Že by jiní byli stá právní boj opustili, o tom mu ničeho známo není. Nestalo se nic, z čeho by se mohla učini tato výčitka, o níž se zmínil na Mělníku i dr Grégr. O to však jde, jak státoprávní progra uskutečniti, jde o cesty, jimiž lze ke státníme právu dospěti. Cesty jsou dvě. Jedna je prine pialní, zásadní; kdož po ní kráčejí, nemohoo žádné jině jednání připustiti a jen na svén státi. Národ český se tohoto prostředkua všemi silamí chopil; bylo to tehdy, kdy prová děla se politika passivního odporu. Passit odpor jsme však prohráli na největs škodu národa. Mužům tehdy činným vš nebudiž to vyčítáno. Viděli příklad Maďarů. Te se však u nás neosvědčil.
Grégr Maďar Mělník
21 article
Tak národ přinutil poslance k obeslání pa lamentu. Nyní zbývá jen cesta druhá: mio státoprávní program stále na zřeleli a při sváu postupu jednati tak, by národ český měl k sažení tohoto svého eíle dostatek moci v danén okamžiku. Státní právo může býti tak provedeno bu příslušnou změnou ústavy nebo majoritou českého sněmu. Ale naši »státoprávníci« odpírají nám součinnost se spojenci, se kterými se v obou parlamentech shledáváme. My však, je-li možno státního práva svého opět nabýti, musíme se na možnost tuto při- pravovati, musíme k ní všemi slušnými pro- středky pracovati, bychom v rozhodně chvíi měli potřebnou moc i potřebné sympatje, tak aby rozhodnutí dopadlo ve prospěch náš. Vyskytují se směry, které chtějí odstraniti stranu svobodomyslnou. Ale každá nová strana, která vstupuje do života, musí miti nějakou novou myšlenku. Nuže, mají ti, kteři chtěji vystupovati po nás, více sil a lepší prostředky Ne-li, pak provozují hazardní hru.
22 article
Volba na Slánsku ukázala, že, jakmile strana svobodomyslná opusti bojiště, nebud zde nikoho, kdo by způsobil, aby český národ byl zastoupen jednotně. Povstanou četné vzá- jemně se potírajíci frakce, a nepřitel pozná teď nemusíme bojovati my; v národě českém se nalezají lidé, kteří sami bojují proti sobě. (Výborně ! Pollesk.) Dosud vidíme však v národě českém silně vyvinutý cit, bude tedy v jeho zájmu třeba bychom k němu mluvili řečí, které— on tal dobře rozumí. (Souhlas a potlesk.) Posl. dru. Englovi se vytýká, že jest nž- ramný dobrák. To jest ovšem největší pohana pro politika, neboť ten aby spakoval svůj rane- ček a šel. Rečník poukazuje však ku práci, kterou musí prováděti muž, jakým jest dr. Engel, což jest něco jiného, než když někdo si sedne napíše telegram, který dnes byl přečten. (Hlu- čný souhlas.) Tak nejedná se s muží, kter věnují celý svůj život národu. (Pochvala.) Proě tak činí? Co z toho mají? Snad aby získalisi nějaké chvály? Napadk mně, končt řečník, prastará anek dota: Ve vesnici byl starosta, který pracoval pro obec do únavy a měl v obci vše v nej lepším pořádku. Do obce přišel cizinec a tázal se po něm. Občan, jehož se tázal, ukázal mu jej slovy: »Tamhle ten lump, ten dareba jest to. (Veselost.) Příchozí otázal se pak starosty, jaký má plat za svou práci. Starosta odvětil, že žádný. Příchozí: »A přec to děláte?« Starosta: K vůli slávě.« (Veselosť.) Cizinec: »Jakou máte ze starostenství slávu, to jsem právě slyšel.« (Hlučná veselost.) Poslanci dělají to také k vůli slávě a ja- kou mají, můžete slyšeti každého dne. (Hlučná veselost. Výborně! Potlesk.) Když k dotazu předsedy p. dra. Škardy ke slovu se nikdo více nehlásil, zakončil o 210 hodinu večer schůzi s díky řečníkům a sděle- ním, že záhy bude svolána opět nová schůze
Posl doktor Engel Hla Škarda Slánsko
23 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze třeti. R. V Praze, 26. března. Po přestávce dva měsíce trvající sešel se sněm království českého konečně k del- šímu poněkud zasedání. K takovému ovšem ne, jakého bylo by si přáti v zájmu této země a jejího obyvatelstva, avšak to jest již údělem našeho zákonodárného sboru, že jest mu spokojiti se tím, co — zbude. Přináší to s sebou centralistická povaha státu, v němž žijeme, do jehož konstitučníhe zřízení pojaty zemské sněmy jen z té pří- činy, poněvadž nebylo dosti odvahy, rázem se vymknouti ze směru, jenž určen byl této říši dějinným vývojem. Však upříti se nedá, že zemské sněmy překážely uplatňování myšlenky centralistické hned od počátku. Proto také odstraněna po- rušením práva nejcennější praerogativa sně- mův: voliti poslance do rady říšské, cožse stalo ovšem za naší trpné assistence a sice pochybením, že na místě opposice činné vo- lili jsme tehdy passivitu.
Praha
24 article
Od té doby, kdy zemská zastupitelstva přestala býti volebními sbory pro parlament ústřední, datuje se vlastně jejich bezvýznam- nost, která nejvíce se jevila, když na sněme tohoto království byli ve většině Němci, za jichž vlády se stalo, že v roce 1876 nebyí sněm vůbec svolán . . Však i dnes, kdy sněm tohoto královst o aspoň formálně činí jakýs takýs dojem parla- mentu, jest mu zápasiti s trvalou tendencí Vídně, obmeziti jeho právomoc, zkrátiti čin nost jeho na dobu nejnutnější a vyloučili z něho všechno, co by bylo způsobilé roz rušiti mysli. Letošní sněm nebude jiný. Již dříve, než se sešel, věštily německé listy a vládní jim v tom sekundovaly, že se- jde se jen proto, aby zpracoval nejnaleha- vější pensum, potom že zmizi zase v obvyklém propadlišti, aby učinil místo říšské radě. Jsou to smutné a bolestné vzpomínky a člověk se zachvěje při myšlence, jak jsme — »po- kročili«. Co od sněmů očekávali jsme, když z ledových ker zborceného absolutismu se vynořily, aby staly se oporou a reguláto-
Němec Vídeň