ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 24627bb0-6690-11dc-9156-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 30, person 40, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 27. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 85.
4 article
Fa rauní n odpol. listy přsdplácí se v Praze v admínistrael nt . . . . 6 K — s droji donáškou n něste näni lets . . . . 7 K 50h ve Mlialkách u nbís . . . . . . 2 K 30 Poštent měsfe n la . . . . s k e s dvojí zásilkou n pěsie R čtrrt l ela
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácl
Praha
6 article Německá odhalení vládního plánu.
Německá odhalení vládního plánu. Ministerstvo Körbrovo vymohlo novému volebnímu řádu obce vídeňské, proti němu němečtí ústaváci i nacionálové tak dlouho a tak zuřivě brojili, císařskou sankci; a hle v táboře německém ticho a klidno, jako by se nechumelilo. Nenáviděný Lueger slav veliké vítězství, němečtí ústaváci však ne- rvou sobě roucha, nebědují nad ztrátou Vídně a nepřísahají vládě Körbrově zuřivou pomstu. Odkud ten div a zázrak? Jakým to koúzlem je dr. Körber tak podivuhodně uchlácholi a uspal? Slíbil jim snad v náhradu něco, co zdá se jim míti dosti velkou cenu, aby to stálo za ztrátu Vídně? Jaký skvostný slib by to jen mohl býti a z čí kůže asi řezá drahocenný ten pás důvěry, jímž připouta dr. Körber »rytíře« německé levice do té míry k sobě, že mu dovedou odpustit i tento — nesmrtelný hřích? Snad nám následující současné dvě zprávy německého tisku již podávají rozluštění há- danky. Slyšme, jaké radostné noviny sděluje nedělní »Neue Freie Presse« pro útěchu svým věrným: »V kruzích německých po- slanců má se pevně za to, že vláda před- loží v květnu sněmovně poslanecké ná- vrh zákona v příčině jazykove otázky při státních úřadech. Nč- mečtí poslanci očekávají pak, že současn předloží vláda též osnovu zákona, jímž němčina bude prohláše na za po- spolitý jazyk správy státní a po kládají za úplně vyloučeno, aby vláda ně jakým spůsobem vybavila otázku vnitřn úřadní češtiny ze spojitosti s ostatními spor nými otázkami jazykovými.«
Körbrův Lueger Körber doktor Vídeň Nč Neue Frei Presse
7 article
Ještě zvučněji oznamuje novinu vídeň ský dopisovatel nedělní »Bohemie«. Píše doslovně: »Z Vídně, 25. března. V něme- ekých kruzích poslaneckých proslýchá se, ze vláda podá v květnu sněmovně posla- necké netoliko osnovu zákona o úpravě ja- zykové otázky při úřadech státních, alébrž i návrh zákona o německém zprostřed- kovacím jazyku. Že by vláda před tim o své újmě dala Čechům vnitřní úřadní češtinu, toho se poslanci němečtí neobávajl; každěkoli podobné opatření vlády jest naprosto vyloučeno; ani pouhého návrhu zákona vláda nepodá. Rovněž n- veří se, že by vláda ještě svolala smiřovací konference; neboť tou chvíli, kde předloží parlamentu osnovu ja- zykového zákona, přejde ůkol smiřovacích konferenci na parlamentní výbor ja zy- kový. Hrozbám českých listů, že česká obstrukce novou silou vzplane, pakliže do května nebude Čechům vrácena vnitřní čeština, nepřikládá se než význam pouhého náflaku, který však již proto zůstane bez- výsledným, poněvadž by vláda po volující Čechům na místě 60 českých obstrukčníků vrazila na odpor 120 něme- ckých obstrůkčních poslancův. To vědí také čeští delegáti, kteři opouštěli konfereněni siň s jasným poznáním, že zmizela pro ně všechna naděje na dosažení vnitřní úřadní češtiny způsobem jiným, kromě dohod nutím se s Němci. V Praze nebu- dou rokovati ani subkomitéty ani konference.tc Poslanci tu snad vymění mezi sebou navzájem mínění o školách menšinových, avšako otázce jazykové v Praz jednati se nebude. V tom ohledu má slovo především vláda a pak — říšská rada.« — vovln Neslyšíme-liž tu ozvěnudůvěrných rozmluv buď samého chefa, buď členo kabinetu Körbrova s německými vůdci. kteří jako na komando nejen v poslanecké. ale i v panské sněmovně zvedli rázem heslo
Čecho Němec Vídeň Praha Bohemia
8 article
Schönererovo a Wolfovo o státní němčině na svá kopi? Patrně se jim jiz podařilo, přesvědčiti dra. Körbra, že nent pilnější, naléhavější a větší potřeby státní nad povýšení němčiny na státní prestol al on patrně si do svého státnického věhlasua štěsti troufá, že se mu podaří dnes, cose nepodařilo před 100 lety ani samovládci tak populárnímu, jakým byl císař Josef Il. Z rozmluvy, kterou měl vůdce něme- ckých nacionálů, liberecký Prade, s dopi- sovatelem polského »Kraje«, dovídáme se že se při té odvážné hře spekuluje na — Poláky: ti že nás i ostatní Slovany v roz- hodné chvíli zrádně opustí. A když mu do- pisovatel » Kraje« poctivě odtušil: »Toho Poláci po mém zdání stůj co stůj učiniti ne- mohou, poněvadž mají na očích, ba cítí ve hrudi skutky panství německého jazykav Prusích« — hleděl ho německý pokušitel sváděti těmito sofismaty: V Rakousku nen řeči o nějakém panství jazyka německého, nýbrž pouze o ustanovení ho jazykem do- rozumívacím. Tím by se ničeho nezměnilo na poměrech panujících v Haliči a v jižním Tyrolsku. Čechům chceme dáti totéž. Ně- mecký zprostředkovací jazyk dotýkal by se pouze styků mezi vyššími úřady a zeměmi.« — Dobře, dobře ! Jen co bychom vlezli pod caudinské jho. Pak by s námi pánové už dovedli zatáčet — po prusku !l.. K tomu se tedy dle souhlasných zpráv obou čelných orgánů německé levice stroj a chystá vláda p. Körbrova: chce předložiti říšské radě návrh zákona o tom, jak mají v království českém c. k. úřadové a soudové s obyvatelstvem co do jazyka jednat, zda s Čechem česky a Němcem německyči
Schönererův Wolfův il Polák Prus Čecho Němec Rakousko Halič Tyrolsko český c
9 article
s Čechem toliko v českých kra- jích česky, ale s Němcem všud v celých Čechách a ve všech instancíeh německy? Po uveřejnění famosního toh plánu vládního na rozhraničen soudních okresů i krajů v Čechách pouze dle národností nikdo již nemůže býti o tom v pochybnosti, kam se váha rozumu vlády vídeňské nachýlila a jak bude ten ohlášený jazykový její zákon vypadat! Před třinácti lety (v květnu 1887) pro- testoval nejvyšší zemský maršálek království českého kn. Jiří Lobkovic proti ně- mecko-naciopálnímu požadavku po národním ohraničení a rozdělení okresů a krajů země české, v panské sněmovně těmito památnými slovy: Provést i rozdělení Čech dle hra- nic národních pokládám za čirou nemož- nost, poněvadž po mém přesvědčení ne- může žádná rakouská vláda, a byť si patřila ku kterékoli straně, tako- vému rozdělení nikdy dopustiti, neboť by se tím prohřešila na samé přrozenosti Rakouska. Pošinujíc historií utvořené hranicea meze země, otřásla by samými zá- klady, na nichž mocnářství toto jest zbudováno. Uznala by tím zásadu, kteráž by ve svých po- sledních důslednostech vedla krozdrobení, ba k roztříštení monarchie«. A hle, po třinácti letech máme tu vládu, která nedbá vlasteneckých výstrah sněmu českého ani vlastencův če- ských, alébrž již má pohotově sestavený materiál na ostré rozhraničení okresův soud- ních a politických království českého bez ohledu na dané zeměpisné, ho- spodářské a společenské pomě- ry obyvatelstva, nýbrž pouze se zře- telem na princip národnostní, a to na základě onoho pověstného neslýchaného sčítání lidu z roku 1890, kdy statisíce duší českých bylo v krajinách zněmčených podvody nej smělejšími nestoudně počítáno za duše ně mecké. e o že
Čecho Němec Lobkovic Čechy Rakousko
10 article
Po celý rok 1891 poslanci čeští n sněmu i na radě říšské protestovali s dů- kazy v rukou proti nestoudné té šidbě ně- mecké na úkor národa našeho. A hle, dnes neváhá p. Körber používati tohoto, pode všt kritikou mizerného, zfalšovaného materiálu sčítacího ku přetvořování a rozhraničováni okresův a krajův v Čechách za účelam vy- plnění pretensí a plánů německých Pradův, Píerschův, Funkův a Wolfův Ba nedosti na tom; na šikmé ploše nen žádného zastavení více: v čele svatodušního programu německých hegemonů napsán jest příkaz: němčina staň se všeobecným zpro- středkovacím jazykem Rakouska. čehl Ona budiž jazykem říšské rady, všech státních aktů, jazykem ministerstev, nej- vyšších soudů a všech ostatních ústředních místae. Úřadní styk mezi jmenovanými ústředními místy a všemi státní mi úřady děj se jazykem německým. Vyří- zení a vyhotovení buďtež činěna jazykem německým. Vnitřním úřadním jazykem t. j. jazykem vnitřní služby, jakož il úřadní korre- spondence, pokud se netýká strany, jestu všech úřadů z pravidla němčina.« — Nuž, to vše chce nyní v květnu roku 1900 p. Körber předložiti většině slovanských ná- rodů Rakouska k snědku?! Ten pokus může dopadnouti pro Rakousko pěkně!
Körber Píerschův Funkův Wolfův Čechy Rakousko
11 article
O českoněmeckých konferencích. Klub národní strany svobodomysln konal včera o 7. hod. večerní členskou schůzi na jejíž programu byl rozhovor o pro gramu vlády dra. Körbra a jeho smiřovacích projektech. Schůzi zahájil za četného účastenství před- seda klubu pan dr. Václav Škarda, který ve svém proslovu pravil, že výbor klubu již delšt dohu chtěl uspořádati rozpravu o politických poměrech, avšak pokládal ji za kusou, dokud by nebyla zajištěna přítomnost českých poslaneů na radě říšské a pokračoval: Jakmile bylo za- jištěno, že mohou naši poslanci říšští zavitati v náš střed, svolána byla schůze, která již del dobu byla připravována.
doktor Škarda národní strana
12 article
Když jsme se v těchto místnostech na- posled sešli a jednali o politických věcech, byla ještě vláda hr. Clara v plném floru. Proti n zaujala strána naše na základě usnesení sboru důvěrníků nejostřejší opposici a sice usnesl se sbor ten, že ponechává klubu poslanců na radě říšské, aby podle daných poměrů volil míru a způsob opposice té. Hned z počátku neslo se v Čechách jaksi nelibě, že se hned nezačalo s plnou obstrukel. Vývoj věcí však dal za pravdu klubu poslaneckému, neboť klub ten zvoliv výhodně dobu, ve které pustil se do plné obstrukcc, vy- užil situace a přivedl vládu, která se tak ne- blaze a smutně proslavila v dějinách rakouských oním známým činem, který publikován byl 17. října, k pádu. Po přechodním kabinetu Wittkově nasto- lena byla vláda nová, jejíž příští bylo ohlašo- váno a za víření trub a kotlů vykládáno, že pan šl. dr. Körber jest spasitelem Rakouska, že poměry v Rakousku uspořádá a zjedná klid. Hledíme-li však na věc, vidíme, že vlastně žádná změna se nestala, že je tu jen změna osob. ale nikoliv směru. Úsudek o vládě hr. Clara dra. Körbra dal by se spojiti v tento protiklad kdežto vláda hr. Clara vynikala naivní olevře ností, vyniká zase vláda nynější chytráckou za- mlklostí. (Výborně!) Od nynějšího premiera sly- šeli jsme sice různá pěkná slova, ale slova
Claro Wittkův doktor Körber Čechy Rakousko Körbro
13 article
byla projevena způsobem, že se dají vykládat tak i onak. Po měm soudě se poměry nez mě nily a nemůže býti pochyby, že stran naše zůstává proti vládě dra. Körbra v témž poměru, ve který se postavila prolti vládě hr. CIa r a. V poslední době, zejmena když znovu svo lána byla rada říšská, očekávalo se v Čechách. že zejmena zahájena bude obstrukce proti vy řízení předlohy o povolení kontingentu nováčků Vče ta byla různě v Cechách vykládána a dnes bude poskýtnuta příležilost pánům poslancům n radě říšské, aby objasnili, z jakých důvodů roz- hodli se jinak. Sluší ovšem položiti váhu na to. že formálně klub poslahecký jednal v plné moc dané mu sborem důvěrníků. Pokládám ještě za nutné, abych sel zmíni o některých momentech. Není pochybyt žev Čechách roztrpčení proti zlému onomu skutku ze dne 17. řijna nijak nekleslo, nýbrž že den za dnem více se vzmáhá a že toto roztrpčení poslanci čeští ať. na sněmu zemském nebna radě říšské cítí spolu a že při uvažování svých kroků hledi k tomu, aby nynější skutečně ne- snesitelný stav byl napraven a národu českému sjednáno právo a spravedlnost. (Výborně !) Zejmena byla různě posuzována také i lůně strany naší otázka, bylo-li vhodné známé konference vídeňské obeslati čili nic. Víte, že většina sboru poslaneckého se rozhodla pro jich obeslání a tu hned, poněvadž posud z myslí našich není zaplašena smutná reminiscencez roku 1890, není se co diviti, že v naší veřej- nosti-jest veliký neklid a nespokojenost a že se žádá určité v té věci objasnění. Tolik mohu prohlásiti, že dříve než sbor poslanecký rozhodl se pro obeslání konferencí, konala ve výkonném výboru svém důkladné porady o tom, mají-l býti konference obeslány, jakož i o tom, jak při nich má býti vysloupeno.
Čechy
14 article
Sluší především položiti váhu na to, že sbor poslanecký se usnesl, že delegáti, kteří do konferencí půjdou, mohou jednati jen jako ne- zmoenění zástupcové strany, že mohou přijímat to, oč se v konferencích jedná, toliko ad refe- rendum a že v určitých otázkách, kde by došlo k dohodě, musí rozhodnouti kompetentní in- stance strany. Pokud jest mi známo, řídili se také pánové úplně touto omezenou plnou mocí a nikde stranu ve svých proslovech a vyjádře- ních neangažovali. Probrali jsme také celý kom- plex národnostní otázky v četných poradách usnesli se na určitých zásadách. Poněvadž právě ve zprávách, které v poslední době vnikly do verejnosti z těchto porad a v různých li- stech byly uveřejněny, zvlástě o návrhu ohrani- čovacím líčily různé frakce a listy nám nepřá- telské, jakoby strana naše byla návrh ten schválila, musím položiti důraz na to, že není správné tvrzení takové, naopak strana naše dříve, nežise rozhodla o obeslání koníereneí, pna vila, že dokud není spravedlivě v y řízen a upravena otázkajaz yková a sti c v dosahu zásad,kderých se najše strana držela, nelze k nějiacké mu ohraničován přistoupisti. Náš sbor poslanecký výslovně pravil, že od zásady, ciže oba jazyky zemské v celém rozsahu královstv jsou úplně rovnoprávny a rovnocenny, upustii nelze, že musí býti trváno na zásadě, klerá se opírá o platný legální stav, že Čech i Němee v celém království musí dojíti svého práva kteréhokoliv státního úřadu. Strána pevně se- trvala a prohlásila, že dokud jazyková otázka nebude upravena, nelze přistoupiti k nějakému vyloučení obcí a okresů a k nějakému rozdělo- vání země české na okresy české, německé, nebo smíšené. vnatm
Čechy
15 article
Bylo též poukazováno na to, že dokud ne- bude zabezpečeno ú plné rovně prá vo českých menšin vůzemi zně mče ném, nelze mluviti o tom, aby se přistoupilo k nějakému ohraničování, po případě rozdělo vání okresů na české a německéi Konečně položen na to důraz, že posa- vadní základ, podle kterého se vypočítává ná- rodnost v Čechách, jest nesprávný, poněvadž se vůbec národnost nesčitává, nýbrž jazyk ob- covací a není ještě ani zaručeno, aby každý volně podle svého přesvědčení mohl se přihl- siti ku svému jazyku obcovacímu. Rovněž vnikly do veřejnosti různé zprávy jakoby byl v naší stráně spor mezi formulí jednojazyčhou a dvojjazyčnou ve příčině řešen otázky úpravy při úřadečh státních. Tu musím konstatovati, že není mezí námi ni koho, kdoby chtěl svoliti k fomu aby snad v území tom, kde náho- dou jest věšina německá, Čec nemohl ve svém jazyku úplně pro- jednávati svou věc. (Výborně ! Hlučný souhlas.) Posl. dr. Ladislav Dvořák poukazujen moment, který při zamlklosti vlády Körbrovy jest charakteristický a který také ukazuje cíle. které vláda Körbrova sleduje. Nedá se popříti, pravil, že tím okamžikem, kdy vláda dra. Körbra se odhodlala vypracovati a předložiti osnovu, jejíž základem jest rozdělení okresů podle jazyků, akceptovala jeden z hla- vních požadavků německých, který Němci již odr. 1884 marně Minalli usilova li. Nebude zajisté naprosto žádné pochyby tom, že v té formě, jak jiest osinov vypracována, jest pro nánod český nepřijatelna. Jednak z důvodů, že ne může rozhodovati jen moment nacionální aji nak, protože základ předlohy té jest nesprávný nejen s našeho stanoviska národního, ale také se stanoviska vědeckého, všeobecně uznaného. Řeč obcovací není způsobilou, aby se podle ní mohly okresy národnostní rozděliti. Obcovací řečí nemůže býti zjištěn žádný osobní moment
Posl doktor Dvořák Němec Čechy
16 article
týkající se jednotlivce, nýbrž nanejvýš zjišťuje se jí jen prostředí, se kterým ona jednotlivá osoba se stýká, řeč, kterou jest nucena mluviti. Řečník uvádí pak četné doklady, že i vláda za Marie Terezie, vláda josefinská a vlády absolu- tistické na začátku tohoto století lekaly se uza- vřeného německého území. Tak na př. reskrip cis. Marie Terezie ze dne 9. července 1763 nařídil guberniu, že zvláště při obsazování vyšších míst úřadnických jest přísně k to- mu hleděti, aby byly navrho vány jen takové osoby, které také čes ky mluvi a píš1. Nařízením českého gubernia ze dne 11. srpna 1791 bylo pak všem kraj ským přednostům v celých Čechách uloženo oznámiti krajským komisařům, že m u sili by tito jen sami soblě přičisti nebude-lik nim následkem ne znalosti češitiny při postupování vzat zřetel. al Rovněž dekrety dvorské kanceláře ze dne 26. února 1818 a 27. ledna 1833 — mimo celou řadu podobných předpisů — ž ád aly od krajskýcho a magistrátních úřadníků úplnou znalost obou zemských jazy kůnans 2don Kníže Jiří Lobkovie pak v květnu 1887 prohlásil v panské sněmovně: Rozděleni dle národních hránie pokládám jednoduše za ne- možné, poněvadž dle mého přesvědčení ž á d na rakouská vládla, hť. náleží kterékoli straně nemůže takové dělení dopustit, neboť pro- hřešila by se na povaze Rakou- ska, posunula bý hranice země historicky vytivořené, oltřásla by základem, na němž jest říše zbu- dována. Uznala by zásadu, která, jak po- ařichu již jsme zažili, připravila Ra kousko o dvě kvetoucí země a jež ve svých důsledcíclh způ so bila by atomisování a zkázu mona- chie.«
Marie Terezia Jiří Lobkovie Čechy
17 article
Řečník dovozuje pak, že jen vládn, která nebude pouze formálně lpěti na předpisech jazy- kové rovnoprávnosti, ale která bude také mít odvahu, aby provedla, úplnou rovnoprávnos v celém království, tak aby všichni členové ná roda českého i v okresích německých našl právo svým jazykem, jest způsobilou a schopnou aby mohla pomýšleti na nějaký smír. (Výborněl A přece dnes mluví se o smíru a vfádn orgány mají dosti odvahy prohlašovati, žel vláda má nejlepší intenci, provésti smír obou národů Jest nutno přibíti, že vyskytují se hlasy, že když zástupcové hájí naše požadavky a praví, že nebude-li jim vyhověno, ke smíru nedojde, padne odium rozbití smíru v tomto královstv na Cechy. Základní podmínkou každé smiřovací akče jest nálada, atmosféra, kde oba národy nebudou nuceny, ale dobrovolně upřímně a řeknou, že v té době by bylo možno uzavřít spravedlivý poctivý smír.i Snaží se vláda dra Körbra vzbuditi tuto smirlivou náladu? Tím oka- mžíkem, kdy,akceptovalal jeden z důložitých požadavků německých,o vzala vláda odium, ne- dojdesli ke smíru, na sebe. (Výborně ! Výborně něnu okoone
Körbr Cecha
18 article
Tak jestl l) l Posl. dr. Engel: Neznalostí věcí a č stečně také zajisté zlovolností, nakupila s6 taková různá mínění, která nemohou námani jako jedno- tliveům, ani jako straně býti lhostejna. Doufám, že se mi podaří rozptýliti obsuh hlavní části všech těch obav, které tu a tam vznikly z na- šeho jednání. Především konstatuji, že byl to sbor poslanecký, který ve své valné většino všemi hlasy proli 12 dal svolení, aby se jed- natelé naší strany do Vídně odebrali; arci dal toto svolení ve smyslu dřívějšího již usnesen našeho výkonného výboru a i při schůzi samé dne 3. února zásadně již bylo usneseno, co mají jednatelé naší prohlásiti při samém zahájen konferencí. To se také dodrželo. Z toho přiro- zeně, nám vzešla povinnost, abychom bedliv zkoumali, pokud můžeme v jednání postoupiti, abychom neporušili to, co nám bylo uloženo. a co jsme přijali jako čestný politický závazek proti svým mandantům. Mám to vědomí, že jsme ničeho neporušili, omezení nám dané ne- překročili a že výčitky, které jsme tu a tam doslechli nebocise jich dočelli, nejsou odů- noj lněxe vodněny. Byli jsme sobě především vědomi obtíž nosti našeho úkolu a jedna z obtižností těch ležela v tom, čeho dotkl se též předseda dnešní schůze, že totiž anebylo to právě příjemno, když šli jsme do Vídně vědouce, že každému při- pádnou na mysl také konference z roku 1890.
Posl doktor Engel Vídeň
19 article
To, velectění pánové, byla cjiž jakási nemili přitěž, abych tak řekl, psychologická pro nás a je přirozeno, že již talo okolnost nabádal nás sama sebou k největší opatrnosti. ž n Druhá obtíž ležela v tom, že musili jsme stále hleděti ve všem jednání a ve všech deba- tách, abychom nespustili s mysli ty podmínky, pod kterými jsme byli do Vidně vysláni. A třelí obiíž, pánové, přece zase ležela též v tom, že vědouce a upřímně si to příznávajíce, že by to bylo štěstím pro naši vlasť i pro oba národy ji obývající, kdybychom dospěli aspoň k nějakému příměří, aspoň k zastavení boje ničivého, že to vědomí, která zajisté sdílíme všichni a které jsme tolikrát olevřeně pronesli, přece opět nu- lilo nás omeziti se i při výbojném vystupování na jistou míru, při které by nemohla býti nám pak vyčítána ani slabost ani upřílišněnost, jež by zavdala příčinu k rozejiti se v náladě snad ještě horší, než v jaké jsme se ve Vídní sešli. Je vám známo, že také v prohlášení, jež jsme hned v první konferenci učinili, vytkl jame, že nebude v Čechách a v říši rakouské dřive míru, dokud nespořádají se poměry nejen u nás, ale též na Moravě a ve Slezsku a vůbec ve všech zemích, které jsou více než jednou národnosti obývány. A v tom ležela velká obtíž pro naše jed nání, poněvadž jsme věděli, že právě ze Slezsk V drobném prodejí: raaní čísle o sobě. . . . za S odpolední . . . za 2b Ve hlislkich na vonkověi ranní čislo. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . . 5h Inserá t, platí ma hetové sepřed. Předplscenl a insoriy pžilima vdnainl- strace v Matianské ulini č. 3. Tun nacházalt se tež padskee tiskárna a eaprdice . Nátedhich Listů- Rukopiay se hevranejí.
Vídeň Čechy Morava Slezsko Inserý
20 article
a z ostatních zemí dotyčných ke konferencím nebyl přizván nikdo. A v tom je těž příčina, že vzavše tyto okolnosti v úvahu, hleděli jsme ve Vídni k tomu, by bylo nejprve jednáno takových věcech, které týkají se kompetence sněmu českého a kde tudíž byli jsme chräněni proti každé výčitce nedůslednosti. Ve svých pak řečech a projevech stále jsme poukazovali k tomu, že jazyková otázka při státních úřadech nemůže býti řešena jedině se zřetelem na Čechy, nýbrž že v souhlasu s naším prohlůše- ním trvati musíme na tom, že má také být řešena ve všech ostatních zemích, kde více než jeden národ žije. VIte, pánové, že některé věci, které sněm království českého v minulém zasedání vyšídil, nestaly se zákonem a nebyly předloženy k sankei. Bylo vám to divno, pánové, a již z toho mohl každý souditi, že postavení hr. Thuna není tak pevné, za jaké se vydávalo, poněvadž přece je známo, že některé zákony sdělány byly v ko- mísích za přítomnosti a souhlasu vládního zá- stupee a my tudíž s plnou jistotou očekávati jsme mohli, že schválení dojdou.
Thun Vídeň Čechy
21 article
Ale tu arci narážíme na ty naše poměr v Rakousku, kde každý si to musí několikrát rozmyslit, než věří. A přese vše to leželo nám na srdci, bychom přispěli k tomu, by záležitosti, týkající se té velmi nutkavé myšlenky v příčině rozšiření volebního práva a pak také záležitosti týkající se našeho školství.v vzhledem na naše menšiny aspoň přišly k nějakému rozřešení byly postaveny na nějaký zákonný podklad a neviděli, jsme v tomi žádného nebezpečí a po- rušení našeho mandátu, když jsme se starali především o těchto věcech zavésti rozhovor a sežnati mínění jak vlády, tak i zástupeů ně- meckých. Tak se stalo, že nejprve vzata v úvahu otázka užívání jazyků při úřadech samo- správnýcho A dodávám, že podkladem e celého jednání byla osnova zákona usnesená sněmem království českého, které však Němci předně vyčítali, že prý je tam několik paragrafů tak dráždivých a nesvobodomyslných — kde l se totiž praví, jak budou ty a ty obce trestány, nevykonají-li to, co v zákoně je ustanoveno. S německé strany hlavně na tyto články se ukazovalo a nečinilo se žádné podstatné ná- mitky ani proti článkům ostatním. Ovšem pák v dalším průběhu jednání takové podstatné ná- mitky byly ještě proneseny.
Němec Rakousko
22 article
Druhou věcí byla otázka změny vo- lebního řádu a tím i zřize ní zemského, kde opět podkladem jednání nebyla žádná vládní předloha a žádné přání Němců, nýbrž zpráva komise sněmu královstv českého, která v minulém zasedání byla již tiském rozdána. A v tom jednání, které šlo pak přece, můžete viděti, že není příčiněn ani jediný bod nový, ktorý by nebyl se již nalezal vo této zprávě komise našeho sněmu, sdělané za ne- ss lhes přítomnosti Němců. A třetí věcí, jak jsem již pravil, byl otázka m inoritnlchlškol. Dovolte, bych tu poukázal na zyláštní zjev. Ohledně škol mi- noritních vláda skutečně položila nám tam na stůl předlohu svou, jakouši osnovu zákona, ve které jako různé nitky splétala se ustanovení z předlöhy zlir. 1890, z předlohý, kterou vy- pracoval šném sám na základě návrhu dra.. Če- lakovskéhoe A tu zrovna ta věc, kde měli jsme skutečné před sebou návrh vládou nám daný k disposici, učinila nejmenší pokrok ku předu. V otázce minoritních škol není úplné do- hody a jasnosti mezi námi samými, jak bylo viděti při jednání suěmu samého, kde proti ná- zoru strany jedné, zastupované drem. Čelakov- ským, vyskytl se názor jiný, zastoupený drem. Zátkou. Tu arciť bylo přirozeno, že naši odpůrcové z druhého tábora nám řekli: »Tato věc je ve- lice spornou, vždyť i mezi vámi samými nejsou náhledy stejně, vždyť sami uznáváte, že nej- spravedlivější zásadon by bylo vlastně, abysi každá národnost své školství opatřovala sama.
Němec
23 article
Pak vzala dehata takový průběh, který zablhul ne do otázky minoritních škol, nýbrž vlastně do zákona o školství obecném vůbec. Vidouce tuto neplodnost dalšího jednání, sami jsme pak již řekli: Zákon o obecném školství není před- mětem našeho rokování zde a raději se obl- rejme věemi, ve kterých můžeme dojíti aspot k nějaké formální dohodě. Proto se zvolily dva subkomitéty: jeden pro uvažování zásad pro užívání jazyků při samosprávných úřadech a druhý pro úradu o předpisech, které by se měly stanoviti v pří- čině změny volebního řádu do sněmu královstv českého, kdežto otázka minoritních škol posu- nuta jaksi do pozadí Tak stály věci až do konce zasedání říš- ské rady dne 17. t. m A tu teprve vláda předstoupila před konferenční členy, se žádostí. aby věnovali ještě dobu, která zbývá mezi za- sedáním říšské rady a svoláním českého sněmu. také pracím konferenčním a slibovala, žev tu dobu byla by ochotna předložiti jakous osnovu, týkající se uživání jazyka při zeměpan ských úřadech Pochopíte zajisté, že jsme i my i Němci byli strašně zvědaví, a že to snad bylo jednou z příčin, pro něž jsme oběť přinesli, nezamítli tuto žádost vlády a zůstali ve Vídni. Skutečně pak předseda ministerstva v jednéz následujících schůzí, kde jsme čekali, že nám poví, co vláda chce, nám pověděl prostě to, že vláda sestavila na základě dosavadních projevo jak mluvených, tak psaných, jakýsi souhrn možnosti, jak by se otázka ta jednak ve smyslu návrhů s jedné strany a ve smyslů návrhůs druhé strany mohla po připadě vyříditi. Zklamání bylo arci všeobecné, jak na naší straně, tak na straně německé. Konečně se však řeklo: „Ať nám tedy vláda onu osnovu zákona dá do ruky!“ A poněvadž právě asi den před tím se stala indiskrece, že statistický ma-
Němec Vídeň