ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 24514590-75a2-11dc-9743-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 34, person 125, org 16, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 7. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 97.
4 article
Na ranní a odpol. Iistr předplácí se v Praze v admin istraci na měsío . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donálkou a mění na čtvt ita . . . . 7 K 50 ve Glialkách na něic . . . . . . 2 K 30h Poštont na čtert la . . . . K e0 s dvojí zlsilkou na piěal n v. . . K eo
Praha
5 article Nový kulturní rekord „říše boha bojnosti a dobrých mravův“.
Nový kulturní rekord „říše boha bojnosti a dobrých mravův“. Vítězství, jehož dosáhl o posledních vše- obecných volbách do parlamentu německe říše — pruský kancléř říšský kn. Bülow tím, že zdařilo se mu jak proti sociálním demokratům tak i proti jihoněmeckým kleri- kálům roznítit německo nacionální žár až do žhavosti »furoru teutonského« — vítězstv to, které sloučilo německé liberály a konser vativce na ten čas ve vládní většině, vy neslo dosud málo cti německému národu na soudě světa. Neboť daleko viditelným následkem jeho jest zajisté ten ne- slýchaný zločin, jehož si směl dovolit vláda pruská svým vy- vlastňovacím zákonem proti Po- lákům. Ač tím porušila kus říšské ústavy německé, nicméně dostala od většiny něme ckého parlamentu absoluci, jakoby se ta ohavnost pruská ostatních mimopruských Němcův skoro ani netýkala. — Všechen vzdělaný svět trnul hněvem opovržením nad barbarstvím takým, spá- chaným ve středu Evropy za bílého dne XX století; ale v německém říšském sněmu nenašlo se většiny, která by byla mocně za chytla a zadržela tu pruskou sekeru, zdvi ženou na nevinný lid polský, jemuž slavným mírem vídeňským 9. června 1815 zaručena národní samospráva a plná rovnoprávnos jazyka jeho s německým. — Mohlo by se za to míti, že na tom dost Ale nikoliv. — Němci, pokračujíce pod komandem pru- ským od roku 1871 trvale na dráze centra lisace — chtěli si konečně dáti pro všechny státy své spolkové říše jeden a týž společný říšský zákon oprávu spolčovacím a shromažďovacím.
Bülow Němcův Němec Evropa
6 article
Před šedesáti lety, kdy lákali též nás Němci do svého jednotného Německa a vláda Rakouska zapomněla se tak, že vypsala i v zemích koruny české volby do něme- ckého parlamentu ve Frankfurtě, tehda frankfurtský ten říšský sněm dne 31. května 1848 přijal téměř jednomyslně tento návrh na slovo vzatého dějepisce Dabl- manna: »Neněmeckým národům, sídlícím na území německého spolku, přísluší v oboru církevní správy, školství, litera- tury jakož i vnitřní politické sprá vy a soudnictví rovnoprávnost je- jich jazyka s německým pokud sahá oblast jejich bytu národního.« Jakkoliv tedy němčina již tehda prohlášena za jazyk říšský. nicméně slibována národům německým (tedy především Polákům v Prusku), v jeji ch oblasti jazyková rovnoprávnost řeči je ieh s němčinou. Nuže, po šedesáti letech rokuje opět v Berlíně parlament říše německé o po- spolitém zákonu shromažďovacím předevčírem dne 4. dubna 1908 za nesmír ného radostného vzrušení nacionalně-liberálně konservativní většiny přijal 200 proti 179 hlasům tento, s vládou pruskou smluvený paragraf 7.: »Jednání ve veřejných shromážděních díti se má po ně mecku. Příkaz ten netýče se mezinárod- ních sjezdův, aniž schůzí oprávněných voličů v čase vypsaných voleb do říšského sněmu
Němec Polák Německo Rakousko Frankfurta Prusko Berlín Dablishing
7 article
aneb do sněmů zemských ve státech spol- kových a v Elsasko Lotrinsku. — Přípustnost dalších výminek upravuje zemské zákono- dárství. Avšak v oněch okresech, kde v čas vydání tohoto zákona žije částečně starousedlé obyvatelstvo jiného ma- teřského jazyka, jehož počet dle po- sledního sčítání přesahuje 60 procen všeho obyvatelstva okresu: tam dovoleno jest po čas prvních dvacet let od vyhlášení tohoto zákona ve shro- mážděních spoluužívání neněmecke řeči, jestliže pořadatelé veřejných shromá- ždění, aspoň na 72 hodin před zahájením schůze policejnímu úřadu oznámí, kterým neněmeckým jazykem jednáno bude. Poli- cejní úřad potvrdí, že mu věc byla ohlá- šena. — Konečně může, pokud zemské zákonodárství jinak neustanoví též zemská ústřední vláda dovoliti výminky. — Ke cti Jihoněmcův slušno zaznamenati, že se dlouho takovému ohyzdnému obmezo- vání práv spoluobčanův neněmeckého rodu vzpírali, avšak většina Severoněmcůva zvláště Prušákův, naplněná fanatickou záští proti Polákům, trvala s vládou pruskou hou- ževnatě na této krásné »jazykové úpravě«, znešvařující německý zákon o právu shro- mažďovacím v pravé monstrum, jemuž nen na světě rovno. — V sousedním malém Švýcarsku mohou Němci, Francouzové i Vla- chové na shromážděních a ve spolcích svých svobodně rokovat svými mateřskými jazyky bez nejmenší závady, ale veliké, mocné Ně- mecko — nestydí se odepřiti téže svobody milionům Polakův a Neněmcův, kteří musei své syny stavěti rok za rokem k odvodu platiti daně do říšské pokladny německé jako každý Němec.
Jihoněmcův Severoněmcův Prušákův Polák Němec Francouz Polakův Neněmcův Lotrinsko Švýcarsko
8 article
Nyní se jim, a to zejmena polské mu lidu, zaměstnanému ve městech a krajíeh převahou německých, kdež není ani »staro usedlým«, aniž tam má většiny přes 60 pro cent, odnímá vůbec právo spolčovací a shro mažďovací, leč by na svých schůzích, před náškách lidových a shromážděních — mlu vili jen německy ! Za posledních voleb uměl něm, nacionalově, liberalové i konservativci agitujíce v krajích polských pro své kandi daty, rozhazovati v Poznaňsku, západníc Prusích a Horním Slezsku polské le táky, v nichž slibovali Polákům spravedl nost a svobodu. Nyní, několik měsíců po volbách, explikují jim tu spravedlnosť a svo bodu po německul »Bídnými policejními týravostmi doufate utlačiti národ, který náleží ke kulturním ná- rodům evropským? Kdybyste se nečinil směšnými před soudem světa!« zvolal kníže Radziwil za té smutně památné schůze říšského sněmu ke svědomí Němcův. Neméně trefně odbyl druhý řečník polský, Brejski prolhanou tu výmluvu německou, že pr Polaci svým toužením po bývalé své ne odvislosti a jednotě ohrožují německou říš a nutí tak Němce k sebeobraně. »Jdětež s tím polským nebezpečím« — odtušil jim, »vždyť žádný z nás v ně uevěří a nejméně ti, kdož nejvíce o něm křičí Dejme i tomu, že by při mezinárodních zá pletkách jiné mocnosti se nás Poláků chtěly ujati: tož není tato možnost n ám i stvo
Prus Polák Němcův Němec Dejm Poznaňsko Horní Slezsko
9 article
řena, tož nevězí přece to nebezpečí polské v nás a není způsobeno skrze nás, alébrž trvá na poli mezinárodním. Pruská vláda svým zlým nakládáním s Poláky pokračuje toliko v ukrutné politice německých křižáků v mé vlasti, v západních Prusích. Za války německo-francouzské r. 1870 až 1871 byli vám Němcům polští bojovníei vítáni; tehda vám dopřáli klidu; avšak jedva bylo po válce — počal boj proti Polákům«. Neméně ostře protestoval jménem Dánů šles- vických poslanec Hanssen. Méně Bisma rka a více Schillera by prý Německu lépe prospělo, které dnes má kulturní svů rekord před celým světem: vyvla st ňovací to zákon pruský a tento zá kon spolčovacíl
Polák Němec Dán Hanssen Schiller Německo
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 56.) Ve Vídni, 6. dubna. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Když dnešní schůze poslanecké sněmovny byla o 4. hodině odpolední zahájena, pozorovalo se, že sotva jest přítomno tolik poslanců, by se mohlo právoplatně hlasovati o návrhu n konec debaty, konané o pilnosti návrhu posl. Pogačnika na zkrácené vyřízení zákona, stanoví- cího počet branců na rok 1908. Po druhém řečníku, Všeněmci šl. Eduardu Stranském, byl konec debaty také přijat. Výklady tohoto Vše- němce jsou pozoruhodny po leckteré stránce. Především zajímavo je prohlášení jeho, že on a jeho přátelé všeněmečtí hlasovati budou pro normální kontingent nováčků vzhledem na spo lek rakousko-německý, dále jeho problášení, že němečtí soudcově v království českém nedají si nikterak brániti, aby také nadále, stůj co stů setrvali na půdě zákona, to jest na půdě ne- zákona. Pan šl. Eduard Stransky nerozpakoval se v předlitavské sněmovně blaho- přáti německé říši k její politice protipolské a dodati, že on, pan šl. Eduaro Stransky, inspektor pojišťovací společnosti, jes hrdým a pyšným na jednotu německo-nacionál- ního vojska a že doufá, kterak tato armáda bude se vyvíjeti pořáde mocněji a mocněji. Trefne mu o vyvlastňovacím pruském zákoně, proti Po- lákům přijatém, pověděl poslanec Schuhmeier ce by tak řekl pan šl. Eduard Starnsky, kdyby v Předlitavsku zaveden byl zákon, vyvlastňujíe Němce v království českém?
Eduard stranský Eduard Schuhmeier Starnsky Němec Vídeň Předlitavsko poslanecký sněmovna
11 article
Aféra poslance Bielohlawka, jenž prones hanlivé slovo o Lvu Tolstém, byla dnes vyří zena. Způsobem nad míru delikátním uvedl jin přetřes dr. Glěbovický, který právem podotkl nač jsme upozornili také již v nedělním listě že Tolstoj je příliš veliký, aby mohl býti vý- křiky posl. Bielohlawka uražen. Tento křesťan ský sociál totiž nazval Tolstého troupem a po tom dodal, že je hlupák, ovšem vzhledem na výrok Lva Tolstého, že slušný člověk na Rus najde nejvhodnější byt ve vězení. President dr Weiskirchner na dotaz dra. Glěbovického chce-li vysloviti politování nad touto příhodou a co chce učiniti, aby budoucně osoby mimo sněmovnu nebyly ve sněmovně uráženy, vyslovi politování a požádal všechny členy poslanecké sněmovny, aby příště nenadávali. Vše ostatní. co se ve věci té ještě událo, bylo naprostou zby- tečností. Nemůžeme než opakovati, co jsme již
Bielohlawek Tolstý doktor Glěbovický Tolstoj Weiskirchner poslanecký sněmovna
12 article
řekli: že člověk duševní kvality páně Bielo hlawkovy nemůže uraziti duševního velikána, ja kým je hr. Lev Tolstoj. Netajíme se také, ž leccos, co napsal tento slavný ruský romano- pisec a hlasatel lidskosti, zarazilo někde svou nezřetelností. Myslíme však, že pro oba výkřiky posl. Bielohlawka vzniklo vzrušení přílišné které není úměrno rozdílu, jaký jest mezi vídeň ským křesťanským sociálem a „třináctým apo štolem Páně S největším politováním konstatujeme, že ve sněmovně poslamecké byli zase několikrá uražení nojhruběji všichni žurnalisté, že tam byli nejhruběji uraženi zvláště novináři čeští že tam byl uražen národ český jako národ méně cenný, že tam bylo o něm praveno, že jest ná rodem zlodějským, že však pro to nikdo se ne rozčilil. Tentokráte však, protože křesťanský sociál, jmenující se Bielohlawek, vyslovil s o Lvu Tolstém způsobem zneucťujícím, vytažen byl celý park děl a mitrailleus proti němu. V deňská sněmovna jest jako vídeňská bursa: nej větší události minou se v ní bez veškerého účin ku, a nejmenší drobnosti ji rozechvějí, rozčilí znepokojí. Zejtra bude se hlasovati o pilnosti návrhu posl. Pogačnika.
Tolstoj Bielohlawek Tolstý pán Biela
13 article
Z Vídně, 6. dobna. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz ve 3.15 hod Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců Kadlčáka a sp. na úpravu hmotných a služebníc poměrů čelniciva, na zlepšení služebních poměrů tra mistrů a hlídačů severní dráhy (Ferdinandovy) o hmotných a služebních poměrech justičních zří zenců; — Žemličky a sp. na úpravu služebníe poměrů a platů učitelů na st. průmysl. školách ; — Šachla a sp. na změnu § 34. bran. zákona: Hráského a sp. na zvýšení st. subvence živn pokr. škole v Pečkách: — Bařívala a sp. po zru šení živnostenské práce v trestnicích a na zřízen rozhoděích soudů pro úpravu pracovních poměrů př živnostech. Dotazy podali poslanci: Neumann as po zřízení samostatné státní budovy pro poštovní telegrafní úřad na Smíchově: — dr. Stránský sp. po zpravodajství c. k. tel. a koresp. kanceláře o velikém manifestačním shromáždění, konaném dn 29. m m. v Brně pro zřízení české university v Brně — Fresl a sp. po stálém bezdůvodném zdražován cukru; — Kroy a sp. po hrozbách pražského ředi telství st. dráhy zakročením proti organisacím želez ničních zřízenců; — Neumann a sp. po něm ekých nápisech na četnických kasárnách v Příbra a l — Šachl a sp. po jednání okr. hejtmanslv krumlovského při rozdělování nouzových podpor; — Brdlik a sp. po událostech o zemských volbá v Č. Budějovicích. Sněmovna rokovala dál o Pogačnikově pilném návrhu o kontinpenlu nováčků na r. 1903.
doktor Weiskirchner Kadlčák Ferdinandův Žemlička Šachl Hráský Stránský Fresl Kroa Neumann Pogačnikův Vídeň Pečky Smíchov Brno pro zřízený český univerzita Brno Příbro Č . Budějovice
14 article
Posl. Choe protestoval nejprve proti neprotokolo vání českých řečí a podání. Je charakteristickou známkou málomoci vlády, že musila použíti ku pro- jednání všech velkých předloh v poslední době pil ného návrhu. Kritisuje jednání českých poslanc kteří podporovali Pogačnikův návrh. Neměli k tom příčiny ani oprávnění, neboť právě nyní dokázal vláda, jak malý má smysl pro moravskou universitu a jazyková práva českého národa. Nesprávno je utěšovati se myšlenkou, že připravovaný jazykov zákon bude snad českému národu příznivější. Vžd jsme slyšeli, že Němci nechtějí ani dovoliti, aby Stremayrova jazyková nařízení byla opětována v zá“ koně, ač nařízení ta nevyrovnají se ani z daleka i n dostatečným nařízením Badenovým. Jazyková olázka patří ostatně do právomoci zemského sněmu. Při mlouvá se za zavedení jednoroční vojenské služby Český poslanec nemůže hlasovati pro podanou před- lohu a jeho soudruhové oprou se ji pro své zásadní protimilitaristické stanovisko. Dokud nelze milita- rismus zrušiti, třeba starati se o zlepšení nynějšíei institucí. Pro zvýšení kontingentu zeměbraneckýeh
Posl Pogačnikův Němec Badenův český národ
15 article
V drobném pronejit ranní čislo o sobě . . . za 8h odpslední . . . nik Ve slialkách na venkorš- ranní číslo. . . . . . . . 10n odpolední . . . . . . . . 4k Inserat platí se hotově napřel Předplacení a inserty přijímá sdmisi strace v Marisnské ulici č.3 Tum nachizají ze té1 redakce Uskárns a ezprdíse „Národpich Listů“ Eukopísy se nevraceji
Uskárns Marisnský ulice Tuma
16 article
nováčků není rozumného důvodu. Militarismus zkra- cuje a uráží český národ po stránce politické, ná- rodní a státoprávní a proto jeho strana je proti němu i proti předloze. (Pochvala mezi českými radikály ) Posl. šl. Stransky ubezpečuje hr. Sternberga, ž pochází z německé a ne ze židovské rodiny. Lituje že rozpočtový výbor potřebuje ke svým poradám tuze mnoho času. Poukazuje na pilnost starobního a invalidního zaopatření, žádaje, by bylo rozšířeno i na maloživnostníky a malorolníky. On a jeho přá- telé, jako německo-národní politikové, kladou největší vábu na to, aby mocnářství bylo schopno spolkus Německem a proto budou hlasovati pro normální kontingent. Ale proto přece jsou s vládou nespoko- jeni, zvláště pro její stanovisko v olázce jazykové Terorismus sociálních demoknatů volá po zákonu k ochraně dělníků, kteří chtějí pracovati. Politování hodno je, že mnoho úřadníků koketuje se sociálními demokraty. Úřadníctvo náleží prý občansko-národním stranám. (Souhlas; odpor mezi sociálními demo- kraty.) K návrhu Zeinerovu rokování uzavírá se blavními řečníky zvoleni posl. Kunschak (pro) Schuhmeier (proli). Posl. Schuhmeier poukazuje zvláště na nulnost aby zaopatřeni byli vojáci k další službě neschopní.
Posl Sternberg Zeinerův Schuhmeier Německo
17 article
Min. předseda dbej, aby dvouletá služba stala se c nejdříve zákonem. V pozadí číhá předloha o zvýšení kontingentu nováčků, jež znamená zvýšení počtu stálého vojska na útraty rakouské poloviny říše. Do- znání vojenské zprávy, že je nedostatek 220 lékařů, znamená se zřetelem na nastávající manevry smr a záhubu pro vojíny. Polemisuje za hlučné veselosti svých soudruhů s posl. Bielohlawkem. odmitá také jeho urážlivé výroky o hr. Lvu Tolstém, praví: Bielohlawek nesahá Tolstému ani po paty. Výrok Bielohlawkův Tolstého neurazil, neboť Tolstoj ne- může býti uražen Bieloblawkem, ale onen výro zhanobil sněmovnu. Je politování hodno, že nebyl předsednictvem odmítnut. Jeho strana bude hlasovati proti kontingentu nováčků, poněvadž je zásadní o- půrkyní militarismu. (Hlučná pochvala.) Posl. Kunsehak a jeho strana budou hlasovati pro pilnost, poněvadž olázka zrušení militarismu ne- může zde býti rozhodována. V militarismu musí s však ujmouti směr, který umožní, že bude lze syny národa s klidem svěřovati armádě. Občanské strany najdou k tomu samy prostředky a cesty. Jeho strana vynasnaží se při zvyšování zeměbraneckého konlin- gentu, aby vynutila pro 11. a 12. ročník zrušení branných cvičení a bude usilovat, aby armáda byla naplněna duchem skutečně moderním a humanním.
Bielohlawek Tolstý Bielohlawkův Tolstoj Posl
18 article
Po doslovu navrhovatele posl. Pogačnika se jed- nání končí Posl. Hlibowicki (v dotazu na předsedu) poukazuje na nadávku, kterou vmetl Tolstém posl. Biclohlawek. Tolstoj, tento velký duch, jehož díla jsou velebena nejen těmi, kdo stojí na nej- vyšších stupních kultury, nýbrž dostala se i do chatrčí příslušníků národů, kteří spatřili teprve ne- dávno světlo civilisace, je příliš velkým, než aby mohl býti uražen podobnou nadávkou. Ale nyní, kdy příhoda se roznesla po šírém světě, sněmovna mičeti nesmí, nechce li na sebe svou lhostejnosti v této aféře uvaliti nepřízeň celého kufturního světa. Nežádá pro Tolstého dostiuči nění, ale ptá s jménem svým i posl. Hráského, proč předs dnictv tento politováníhodný případ ihned nepokáralo, je-li předseda ochoten vyslovili nyní ex praesidio nej- nejh ubší politování nad tímto případem a konečně, co zamýšlí učiniti, aby pro budoucnost nebyly uráženy osoby, stojící mimo sněmovnu? (Souhlas.) Předseda dr. Weiskirchner přoh ásil, že v době, kdy udál se tento případ, neřídil schůzia proto není mu znám z autopsie. Nemohl tedy ihned vysloviti žádanou důtku, neváhá však vysloviti svoje politování nad timto případem (Souhlas.) a můž připojiti k tomu pouze prohlášení, že nepokládá za důstojno sněmovny, jsou-li v tomto parlamentu pro- nášeny nadávky. Pro budoucnost nemůže učiniti nie, než že apeluje na veškeré poslance, by nechali podobných výroků.
Posl Hlibowický Tolstý Tolstoj Hráský doktor Weiskirchner
19 article
Posl. Bielohlawek prohlásil, že on zále- žitost nezavlékl do sněmovny. V legitimačním vý- boru k poznámce posl. Pernerstorfiera, že Tolst j prý řekl, že nejkrá nějším obydlím slušného člověka je vězení, učinil známý výrok, na němž by setrval, i kdyby podobný projev byl učinil Goethe. Posl. Pernerstorffer (v dotazu na před- sedu) prohlásil, že v legitimačním výboru výslovně citoval známý výrok Tolstého: »V Rusku je pr každého slušného člověka nejvhodnějším obydlím
Posl Bielohlawek Goethe Pernerstorffer Tolstý Rusko
20 title
FEUILLETON.
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. . Měslské divadlo na Král. Vinohradech. Rob. de Flers a G. A. Caillavet: „Lásk bdí.“ Veselohra o 4. dějstvích. Přeložil Hlanu Velínek. Premiéra 4. dubna, režií F. A. Šuberta. Známá pařížská dvojice autorů, která do nedávna platila za povolanou autoritu pro ope retní texty, fraškové a vaudevillové výrobky trochu lehkého a povrchního střihu, jak jich potřebují a do roka spoustu opotřebují boulevard ní seény pařížské, v posledních letech několi- krát již dodala divadlům veselohry solidnějš podstaly a literárnějšího gonru. Loni poznali jsme v „Národním divadle“ jejich rozkošnou komedii „Miquctta a její máti“, drobet zkariko raný a lehce ironisující obraz pařížských současných mravů, nyní Vinohradské divadlo přineslo jejich čtyřaktovou veselohru nejnověj- šího data, která teprve loni v říjnu v pařížském
Král Rob Flers Caillavet Velínek Šubert Měslský divadlo národní divadlo
22 article
Théň e Francais si odbyla svoji premiéru, právem jí byla prorokována vítězná pouť svě- Veselohra „Láska bdr“ je beze sporu nejlepší z dosavadních prací francouzských au torů, a zároveň jedna z nejlepších prací vesel herních, co se jich u nás za poslední léta ob jevilo z francouzského repertoiru. Ne, že by její látka přinášela něco nového nebo zvlášť ori- ginálního, že by snad spracování této látky pou- talo novou fagonou, vynikalo novými nebo pře- kvapujícími myšlenkami. Nie takového tu není a přece stará a věčně svěží látka pánů de Flersa a-Caillaveta, pohybující se v tak známém ovzdu- ší pařížských salonů, poutá vtipem a ducha- plností dialogů, dokazujíc pravdu tolikrát již osvědčovanou na jevišti, že nezáleží ani tak na tom, co se tu podává, nýbrž jak se to po- dává. A skoro se zdá, jakoby francouzští autoř úmyslně zachovávali až do detailů starou, jal se říká „osvědčenou“ šablonu mravoličné ko medie z velkého světa, neseni jsouce svojí umě- leckou ctižádostí k tomu, aby dokázali, že lze jí dáti vždy znova a znova vtipné jádro, pů- vodní a vlastní rysy, vlastní pečeť neselhávají cího rozmaru, graciésnoski, vervy a chicu. tem.
Láska Flersa Caillavet Théň e Francais
23 article
Tím vším vyniká, ba překypuje poslední no vinka Vinohradského divadla, a jest vedle Wil- deova „Vějíře“ a Wiedovy dánské satiry dosu nejlepší ukázkou cizího repertoiru činoherního S oběma jmenovanými komediemi má mnoho společného, pokud se týče jemnosti a lehkosti vtipu, při čemž nepopíratelnou výhodou její jest. že byla hrána ve Vinohradech nepoměrně lépe. než obě předcházející komedie. Hned úvodní scéna, tvořici základ exposice, předvádí zvě- davé služebnictvo, problížející a čtoucí kore spondenci svých pánů dřív, než ji odevzdává: tak začíná 90% francouzských komedií. I tady pohybují se staré a mladé markýzy, enostná nábožné a dobře vychované, které nesmírně rády pomlouvají svoje hosty a jenom s nejvyššín mravním rozhořčením mluví o cocottách, závi- dějíce jim jejich skvělý život a toiletty; mlad a staří světáci, tím víc obdivovaní a žádoucí čím skvělejší mají minulost, čím více flirto s hvězdami polosvěta a poměrů s vdanými pa- ničkami. Jacquelina Carteretová (slč. Šíblova) rozkošná mladá dívka, nevinná a svěží, má ště sti, že dostane za muže svého bratránka hra běte de Juvigny (p. Branald), jehož jí mnoho násobně závidějí všechny přítelkyně. Dvě z nich. které ji přijdou navštívit hned po návratu z svatební cesty, netaji se svou závistí a obdivem pro jejího chotě. Jedna z nich má důstojníka druhá úřadaíka v ministerstvu, ale Ondřej de
Wiedův Carteretová Šíblův Branald Ondřej vinohradský divadlo Wil bě jít Juvigna
24 article
Juvigny nent nic, což znamená v této společ- nosti vlastně nejlepší doporučení a dodává tepr pravého lesku. A což jeho minulost, jeho bouřii vé mládí, spousta aventur, které prožil — t všechno jsou vlastnosti neocenitelné a závidění hodné, a jest pravou chloubou a vyznamenáním pro ženu, když takový skvělý a tolik milovaný muž po všech předcházejících si právě ji vybral Paní Jacquelina ovšem trochu těžce snáš zvláštní morálku svych kruhů. Miluje vášnivě bezmezně svého muže. Smířila se už s jeho „skvělou“ minulostí, a je na ni dokonce tako trochu pyšna, ale nyní, když se po čtyřměsíč ních líbánkách, ztrávených v bezmezném štěst na cestách, vrací zase do pařížské společnosti. chvěje se o věrnost svého muže. Obává se příliš, aby se nevrátil zase k obvyklému způ- sobu života, a přísahá, že jakmile by ji začaí zase klamati, oplatí mu to do večera téhož dne. kdy se o tom přesvědčí. Toto přesvědčení ne- dává na sebe ovšem dlouho čekati, a vríkavý Ondřej, poněkud unuděný láskou své ženy překypujícími projevy její starostlivosti, podléhá pokušení v první čtvrthodince, kdy se setkává s posledním předmětem svého flirtu před svat- bou, s nejlopší přítelkyní Jacquelininou, pan Luciennou de Morfonaine (slč. Hasmannova) Paní Jacquelina plní své slovo, a oznámí to po- etivě svým pěstounům, svému strýci panu Car- teretovi (p. Hlavatý), a tetě Ondřejově, paní mar kýze de Juvigny (pí. Beníšková). A pak — o hodlaně jede k dávnému svému přiteli Arnoštu Vernetovi (p. Zakopal) o němž ví, že ji od mlád miluje, a žádá na něm resolutně, aby vykonal pomstu na jejím věrolomném muži.
Jacquelina Ondřej Jacquelinin Lucienný Morfonaine Hlavatá jít Juvigna Beníšková Vernet Zakopal Ondřejov
25 article
Tento pan Arnošt je vedle Jaequeliny a markýzy de Juvigny nejrozkošnější figura kome- die. Mladý učenec a historik je tum, pro co v če- štině nemáme přiléhavého výrazu, a proto s vypomáháme germanismem smolař. Je bohat. ala u žen neměl nikdy štěstí. Přijde všude a ke všemu pozdě, sám si připadá jako přednosta stanice nebo biletářka. Přednosta stanice vypra- vuje vlaky do dalekých a krásných světů, ale sám — zůstane vždycky na perroně, a biletářka pouští obecenstvo do krásně osvětleného hle- diště, ale sama — musí zůstati na chodbě, nejvýš jenom okénkem pozoruje, jak se ti uvnit baví, smějí se a pláčou. Jaký div, že i toto do- staveničko, při němž ubohý Arnošt se z nenadán ocitl na prahu opojného, závratného štěstt. skončí proň s obvyklou smolou. Nebohá Jacque lina, planoucí touhou po pomstě, vybrala si ob- jekt, který jí není nijak nebezpečný; dostavuje se reakce, a milující žena vrací se kajícn domů, odměňujíc svého rytíře chladným přátel- ským polibkem. Mezitím ji ustrašená teta hledá po cele Paříži, když se však Jaequelina vrátí a prozradí u koho byla, je po strachu. Paní markýza de Juvigny, neúnavná raisonérka komedie, vykládá duchaplně a vtipně laxní morálku kruhů, jimž vévodí. Žena musí být shovívavá a odpouštěti muži jeho slabosti; a když už pomýšlí na re- vanche a hledá svůj flirt, musí i v tom jednati promyšleně, s rozvahou a vkusem. Nesmí se dát vésti překotným citem a unáhleností, nýbrž připravovati se, uvažovati a vybíruti počlivě. Štěstí Jacquelinino je ještě mladé a bylo b nerozvážné rozbijeti je předčasně. Rozumí se
Arnošt Jaequelina jít Juvigna Jacquelinin vypr Paříž
26 article
že oba zamilovaní manželé se smíří a tak ubohý Arnošt najde posléze přece ženu, která se cítí stejně opuštěnou a nešťastnou, jako je sám, Zofii Bernierovou (slč. Klostermannova) a jejich štěstí slibuje být sice méně bouřlivé skvělé, ale za to stálejší, než Jacqueliníno s O dřejem. Komedie byla hráná snad nejlíp ze všech činoherních večerů, co jich dosud mělo Vino hradské divadlo. Nejlepším výkonem večera byl stará markýza de Juvigny paní Beniškové, ne obyčejně distinguovaná a jemná, vedle ní Jae quelina slečny Šíblové, plná citu a graciésnosti skvostný Arnošt páně Zakopalův a Žofie slečny Klostermannovy, charakterisovaná řadou drob- ných detailů, svědčících o inteligentním a chá- pavém promyšlení této role sie nevelké, al důležité. +K výsledkům anksty o víšeňské výpravě vadla, v nedělním čísle našeho listu rezistrovaným dostali jsme dva projevy. Autor, který doporučil Dy kovu aktovku „Ranní ropucha“ (pan J are slav Mari a) podotýká, že učinil tak dobře věda že provozovací právo přísluší divadlu vinohradskému Doporučil ji však přes to „v přesvědčení, že vinohra ské divadlo ochotně bylo by ku provedení ve Vídn v zájnu mladého, nadaného autora svolilo, kdyby se bylo o ně seriosně jednalo.“ — Pan J a r o s l Hilbert zádá za konstatování, že nezakazova svoji „Pěst“ svého času hráti Nár. divadlu, nýbr na oznámení Nár. divadla, že by „Pěst“ hrál sdělil asi před 4 lety po poradě s divadlem, že pn tu dobu hra jest již zadána jinde (Kruhu českých sp sovatelů). Ostatně „byla „Pěst“ asi před rokem p výzvě ředitelsiví Nár div. přijata k provozová ní, ovšem dosud provozována nebyla.
Arnošt Bernierův Jacqueliníno O dřej jít Juvigna Benišková Šíbl pán Zakopalův Žofie Klostermannův Hilbert Mari národní . divadlo národní J ar
27 article
+ Německé lažení proti vídeňiské výpravě Nár divadla. Oznámili jsme již minulý týden v telefon ckých zprávách, že některé kruhy německo- radíkáln ve Vídni zahájily štvanici proti chystaným hrám českým v dvadle na Vídeňce. Na radnici vídeňsk byla dokonce podána městským radním Wei ss wasserem neomalená interpelace, vybízející, ab radnice učinila nátlak na ředitelství divadla, kter chce policstinskými hrami českými „ohroziti něme- cký ráz Vídně“! Včerejší denníky německé i zdejš- již oznamuj, že náměstek purkcmistrův dr. Neu- mayer siíbil osobně zakročiti (1), aby ředitelství di- vadila na Vídeňce hry české, již ujednané, odvolale Ke všemu také skupina německo-nacionálních po- slanců prý již harangovala německého ministra kra- jana Peschku, aby pomáhal hájiti německý ráz Vídně. Při tomto tažení sluši s jistým zadostučiněnín konstatovati, že velké denníky německé prozatím se tělo štvanice nezůčastnily, ba slušnější jejích část je rozhodně odsuzuje. Nejdřive a nejřizněji tak uři- nila sociálně demokratická „Arbeiterzeitu n g Včerejší „W. Allg. Zeitung“ pak k téže věci píše
doktor Neu Vídeňka Peschek W Allg Vídeň Vídeňka národní divadlo
28 article
„Kdyby se snad Vídeň měla počeštiti několika český- mi představeními, pak by se mohla také povlaštiti. popolstiti a pomadařiti představeními vlašskými, pol- skými a maďarskými. Je skutečně směšno, vělři v tom nějaké nebezpečí. A je to i nesmyslné a prol- smyslné, chuti zakazovati některé herecké družině rakouské, uspořádati několik představení v její zemské řeči, když přece na př. vlašské nebo fran- couzské zahranični družiny smějí ve Vidni hrát ve své mateřštině. Kromě toho však by odpadnuu pohostinské hry českého Národního divadla z na m nalo ztrálu pro umělecký život víden- ský. Snad i pan Weisswasser by byl mohl ji o tem slyšeti, že tato scéna jest umělecký ústa nejpřednějšího řádu a že obzvláště česká opera stojí na vysokém uměleckém stupni. Oslatn upozorňujeme pana Weisswassera, že při vídeňsk hudební a divadelní výstavě v r. 1892 české Národní divadlo pohostinsky vystupovalo ve Vídní několi týdnů. Vídeň tím nebyla počeštěna, ale skvělé oper
Weisswasser Vídeň český národní divadlo národní divadlo
29 article
Smetanovy, především jeho „Prodaná ne- věsta“, „Dalibor“ a „Hubička“ byly obje- veny pro německé scěny.“ K téže věci dodává náš vídeňský zpravodaj z včerejška: V chystané oposici proti českým pohostin ským hrám Národního divadla ve Vídni zůstanou p- trně němečtí radíkálové na dobro osamoceni Ve zdejších směrodatných kruzích nepřikládí se je- jich obrněným prolestům, zejména na radnici a jin- de pražádný význam. Rozhodně není pravdou, co jejich korespondence vykřikla vítězně do světa, že by jim předáci křesťanských sociálů chtěli konati služby harcovníků a že purkmistrův náměstek Neuma yer jim ocholně přislíbil svoji intervenci Všecky hrozby německých radikálů posuzují se zde s pramalou váž- ností. Nejlěpe jest to zřejmo z odpovědi, kieré se do- stalo na zdejším místodržitelství a na policejnímí ře ditelství vrchnímu režiséru Národního divadla p. Ja- roslavu Kvapilovi, že k vůli Všeněmcům netřeba s obávati ohrození projektu, klerý byl v seriosních kru-
Smetanův Dalibor Hubička Kvapil Vídeň národní divadlo