5
article
vězení.« Opakoval slova sv Rusku«, což slyšeli
všichni členové jeho strany. (Posl. Bielohl a w ek
hlučně protestuje a volá: To není pravda! Odpon
mezi sociálními demokraty.)
Předs. dr. Weiskirchner dal důtku Bielo
hlawkovi i Pernerstorfferovi za postup, odporujíc
jednacímu řádu, neboť oba tito poslanci zneužívají
dotazů na předsedu k polemickým vývodům.
Posl. Zahradník (v dotazu na předsedu) do
léhal na zodpovědění dotazu po řádění cikánů.
Posl. hr. Sternberg (v dotazu na předsedu
prohlásil, že posl. Schubmaier mluvil 2 hodiny, po
něvadž dnes nebyla ve sněmovně zabezpečena dvou
třetinová většina, aby vláda mohla zatím sehnat
ovečky, které jí scházely. Ptá se přeč sedy, jakýc
prostředků bylo použito, že bylo vyvoláno tote
vládě přátelské jednání posl. Schuhmeiera ? (Veselost.
Předaeda zůstavuje hr. Sterubergovi, aby
sám po těchto prostředcích pátral. (Hlučná veselost.
Příští sehůze bude z ejt ra.
Posl
Předs
doktor
Weiskirchner
Biela
hlawk
Zahradník
Schuhmeier
Rusko
Sternberg
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. dubna. (SlIbený jazy ko-
vý zákon.) Beckův slib, že vláda po Veliko
nocích předloží sněmovně osnovu jazykového
zákona pro království české, zajímá všechny po-
slanecké kruhy, nejvíce ovšem Poláky, kteři
bedlivě dbají, aby říšská rada v této otázce ne-
zasáhla v práva zemského sněmu haličského
Slíbený jazykový zákon zajímá však i z jiného
důvodu. Všechny dosavadní pokusy, upraviti n
říšské radě národnostní poměry, se rozbily a sa-
mou poslaneckou sněmovnu uvedly v takový
zmatek, že rozhodující kruhy uznaly za nutno
obroditi sněmovnu pomocí všeobecných voleb
A nový parlament octne se nyní opět před onou
choulostivou otázkou, která znemožňovala práci
v parlamentě kuriátním. „Kur. Lwow.“ pozna-
menává v té věci, že nová poslanecká sněmovna
bude nucena podniknouti zkoušku ohněm, z níž
může vyjíti jako vítěz, ale také jako bankrotář
který si neví rady s oním chaosem, jenž se na-
zývá národnostní otázka v Rakousku. Bude se
účtovati nejen mezi Němci a Čechy, nýbrž roz
víři se celé Rakousko, poněvadž není korunn
země, která by neměla své zvláštní otázky, ne
méně aktuálné a dráždivé, než je spor německo
český. Národnostním otázkám v Rakousku řik
se spor německo-český vlastně jen proto, ž
Čechové i Němci jsou národy silné, jež si bez
trestně nedají vzíti ani pídě půdy a že bez nieh
neni vůbec možno mluviti o životě parlament-
ním. V jiných zemích jest „lépe“ jen proto, že
tam silnější národ chopí slabšího prostě za hlavu
a dělá si, co chce, nedbaje, libi-li se to slabším
nebo ne. Jen proto je ostří národnostních otázel
v jiných korunních zemích přitupeno a otázky
jseu „méně aktuálné“.
Beckův
Polák
Němec
Čecho
Praha
Veliko
Rakousko
7
article
Jinak „Kur. Lwow.“ nevěští vládnímu ná
vrhu nijakého úspěchu. Obě sporné strany stoj
stejně přikře proti sobě, neustupují ani o vlns
od svého stanoviska, naopak své požadavky
(aspoň na straně německé) stále zvyšují. Za ta-
kých poměrů nezbude asi nic jiného, než za-
chovati status quo ante, jímž jsou nespokojení
všichni a to je v posledních letech přáním
každé rakouské vlády. Ani bar. Beck nema
v tom vzhledě větší etižádosti.
V Praze, 6. dubna. (Poměr rusk
polský v Haliči.) Lvovská „Gaz. Narod.
reaguje na nedávnou stať rusko-národního po-
elance dra. Glěbovického o poměru halič-
ských Rusů k Polákům. Orgán podolské polsko
šlechty vítá smířlivý tán ruské slati, vyzdvihuje
zejména její stanovisko slovanské a zjevně
protiněmecké, touhu po klidném soužití obou
národů v Haliči a stanovisko autonomné. Ta-
kový směr strany rusko-národní je polskému
listu tím vítanější, ježto druhá ruská strana.
Ukrajinei, drží se zásad opačných. S tímto sta-
noviskem strany, kterou Poláci dosud nazývají
„moskalofilskou“, polský list rád souhlasí a jest
holov souhlasiti i s kulturními požadavky
strany rusko-národní, jmenovitě uznati kulturní
jednotu celého ruského národa, tedy Velkorusů
Malorusů i Bělorusů, předpokládaje, že poli-
tická činnost ruské strany se omezí přesně
hranicemi haličskými. „Takový program — do-
dává „G. N.“ — může se státi kristalisačním
bodem všech zdravých, ukrajinským radikali-
smem neotrávených živlů mezi haličskými Rusy
a tím též počátkem normálnějších poměrů v Ha-
liči, jež by ze stavu stálého dráždění a Boje
přešla k vytouženému klidněmu soužití obou
hlavních národů.
Beck
Rus
Polák
Velkorus Malorus
G N
Praha
Halič
Gaz
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Vládní a zněmovní krise ve Finsku.
Asi měsic tomu, objevila se v ruských li-
stech, Finům přátelských, zpráva z hosudar-
stvenné dumy, že posl. hr. Uvarov chystá dotan
k vládě, je-li jí povědomo, že na půdě velko
knižectví finského, trvá revoluční organisace, pro
niž se z ciziny dovážejí zbraně, mimo to je-li
ji známo, že ve Finsku ruští revolucionáři
společně s finskými pracují k povalení ruského
státu, a ví-li vláda to všecko, co proti tomu
činí, neho učinit hodlá.
Byly ještě jiné dotazy ohlášeny, ale žádný
z nich skutečně podán nebyl, protože finská
vláda (senát) si pospíšila, aby pověsti, vrhající
ošklivé světlo na loyálnost Finska k Rusku, vy-
vrátila nebo zmírnila.
Zdálo se, že tím je věc úplně spravena
ačkoli ruská veřejnost nenabyla úplného pře-
svědčení, že poměr Finska k Rusku je bez-
vadný.
Zstím se na finském sněmě přihodila udá
lost, které je velmi litovati v zájmu finského
národa. Soclální demokraté navrhli sněmu, aby
vyslovil vládě (t. j. vládě finské, senátu) důtku
za to, že váhavě provádí soclálné reformy, že
učinila po vůli vládě ruské, rozpustivši »červe-
nou gardu«, a že vůbec přespřilis ustupuje ru-
ské »reakci«, stihajíc na její žádost ruské »emi
granty« (t. j. revolucionáře).
Naproti tomu poslanci starofinští podal
návrh, odsuzující působnost senátu za opak
toho, co kárají sociální demokraté: za to, že
se přiliš málo stará, aby se rusko-finské spory
slušným způsobem vyrovnaly.
Finsko
Rusko
senát
9
article
Oba návrhy byly odůvodňovány mnohými
a dlouhými řečmi. Sociální demokraté jak oby-
čejně prudce napadali na »měšťáckou« společ-
nost. Staroflnové obviňovali senát z nedostatku
proziravosti a porozumění politieké situaci. Pro
Palmén z jejich strany dovozoval, že Finsko má
svá práva od cara a že následovně vláda finská
musí býti právě tak carskou, jako vláda petro-
hradská; budo li tak, vláda petrohradská bude
sama práva Finska chránit proti odpůrcům,
které mají v dumě a v ruské zurnalistice.
Debata konala se dne 28. m. m. a trvala
až do rána. Tehdy teprve přistoupeno k hlaso-
vání. Finský sněm má za poslance 80 socialistů.
60 starofinů, 50 ústavníků. Starofinové před
hlasováním odešli; výsledek hlasování pak byl
že sociálně-demokratický návrh dostal 71 hlasů,
proti bylo 47 hlasů.
Senát se po tomto návrhu rozhodl doporu-
čiti skrze gen. gubernátora earovi rozpuštěn
sněmu. Car dle dnešního telegramu věe ode-
vzdal ruské vládě, aby se vyslovila a ona uznala
návrh finské vlády za správný. Sněm tedy roz
pušičn a hned naznačen rok nových voleb (i.
července).
Ale rozpuštěním sněmu není odčiněn fakt.
že sněm mu odhlasoval důtku, a jestliže vláda-
obdrževší od sněmu důtku, přece v úřadě trvá.
přestává býti konstituční.
Nezbude tedy senátu, než iíti za sněmem.
Bosna a Hercegovina za okupace.
V Baňsluce nezatčení pouze předseda správn
rady listu »Oladžbina«, pravoslavný duchovní
Prokopovič a hlavní administrátor toho listu
Dragomir Jankovič, nýbrž všechen redakění
i administrační personál jmenovaného
listu. Pánové Prokopovič a- Jankovič pak sku
fečně již budou poslaveni před vojenský soud
a odvedení do vojenského vězení.
Prokopovič
Jankovič
Finsko
Bosna
Hercegovina
10
article
O reformni otázce makedonské.
V berlínské »Tägl. R.«, listě, který se, jak
známo, předkládá eísaři Vilémovi, uveřejnil athén
ský dopisovatel časopisu toho obsah své roz-
mluvy s řeckým ministrem zahraničních záležitostl
Skuzesem o makedonské otázce reformní. Mi-
nistr pravil, že výsledky dosavadní reformní akc
nesplnily nadějí, k akci té pojených. Nedosáhlo
se uklidnění v Makedonii. Boje makedonských
čet jsou důsledkem nešťastné pro Řecko války
proti Turecku v r. 1897. Bulharsko — vyklád l
ministr dále — vyloživši mylně čl. III. mürzsteg-
ského programu, považovalo tehdy dobu za vhod-
nou, aby Makedonii zaplavilo četami a aby jich
terorismem zlomilo řecký vliv v Makedoníi a to
nuceným připojením řeckého živlu k exarchátu
Bulharské čety soustředily svoji činnost nejprv
na vilajet soluňský, od r. 1899 rozšířily ji také
na vilajet monastýrský. Živel řecký, nedoufaje
v pomoc zahraniční, měl na vybranou, buď s
připojíti k bulharství a ke schismatu nebo se cho-
piti sebeobrany. Řekové rozhodli se pro sebe-
obranu, potírají bulharské čety a zlepšili tak svě
postavení. Ale kdykoli Řekové polevili, vždy na-
byly vrchu útoky bulharské.
Vilém
Řek
Makedonie
Řecko
Turecko
Bulharsko
11
article
Dne 28. září m. r. zaslaly velmoci mürz-
stegské dohody, Rusko a Rakousko, vládě řecké
ostrou notu, v níž důrazně vyložily své stanovi-
sko v otázce makedonské a žádaly, by boje č l
v Makedonii byly zastaveny. Tuto notu, jež v
stejném znění podána byla také v Sofiji a Běle-
hradě, podporovaly Německo, Anglie, Franci
a Ilalie. Zástupcové řečených velmocí vysvětlil
balkánským vládám ještě i ústně její význam
a dosah. Vláda řecká chtěla velmocím osvěděit
dobrou vůli, učinila nejpřísnější opatření, by za-
brántla četám přechod do Makedenie a všemožně
uklidňovala tamní řecký živel. Ale bulharské čety
řádily — tvrdi Skuzes — dále, Řecká vláda je
pro rozhraničení zájmových okruhů v Makedonii.
která je sídlem různorodých živlů národních
vilajety soluňský a monastýrský jsou převahou
řecké, kosovský a štipský, většinou slovanské
Jen důkladná rozluka založí tam klíd a mír.
Na konec vyslovil se ministr proti reform-
nímu návrhu anglickému na jmenování neod
vislého generálního guvernéra pro Makedonii; dle
jeho mínění bylo by třeba rozděliti Makedonii na
tři díly a každému dáti vlastního generálního
guvernéra.
Výklad řeckého zahraničního ministra je za
jisté názorný i poučný; na první pohled je patrno
kterak se ministr zastává řeckých čet v Make-
donií. Zároveň potvrzuje rozsah makedonských
zmatků, ač přímo o nich nemluví, i nesnáze
tamních poměrů.
Franek
Ilalie
Rusko
Rakousko
Makedonie
Německo
Anglie
Makedenie
Bělahradit
12
article
Ku prosidontské volhě ve Spojených státoch
Dělnická strana v Unii nehodlá prý pře
původní úmysl svůj postaviti samostatného kan-
didáta, nýbrž spojí se se stranou Hearstovou
s populisty, aby podporovala kandidáta těchto de-
mokratických siran občanských. Přes to saum-
statným postavením tohoto kandidála, ačkol
naději na skutečné vítězství bude miti teprve
za příští volby 1912, ubere se kandidátu hlavní
demokratické strany Brysnovi tolik hlasů, že
možná podlehne Rooseveltovi. A tak dělnická
strana amerieká pracuje, ač snad bezděčně jen
do rukou kandidátovi velkokapitalistů a trustů
Volobní nepokoje v Llssabonu.
Včera konaly se volby do portugalské sně
movny; poslaveno celkem 266 kandidátů, z če-
hož repuhlikány 86, radikály 60. Mezi 146 t
posud známými výsledky náleží 98 vítězstv
monarchistům. Ti budou míti vůbec ve sně
movně velikou většinu. Za to Lissabon volil re-
publikánsky.
Volby na vunkově odbyly se klidně, avšal
v některých volebních místnostech lissabonskýeh
došlo k řežim mezi stranami.
Vojsko vystřelilo potom do voličů, několi
osob bylo usmroeno, několik raněno.
Některé nepopulární listy vlád
ní a kenservativní, zvláště „D ia-
rio“, „Illustrato“, „Popular“ a „P or-
tugal“ byly večer bombardován
kamením. Censura zadržuje te-
legramy do ciziny.
Hearstův
Roosevelt
13
title
V Praze, 6. dubna.
Praha
14
article
Fridtjof Nansen odstupuje.
Norský vyslanec v Londýně, proslulý cesto
vatel a badatel Fridtjof Nansen, žádal již v říjnu
minulého roku, by svého londýnského úřadu by
sproštěn, když tehdejší ministerstvo Michelse-
novo odstoupilo. Tehdy však zůstal. Ale nyn
vzdal se hodnosti vyslanecké definitivně a odjel
již domů. Nansen odstoupil, poněvadž nesou-
hlasí s nynější vládou norskou, ministerstvem Kun
senovým, které má ráz silně republikánský
kdežto Nansen jest úplně oddán králi.
Nansen
Londýn
ministerstvo Michels
15
article
Sbor obecních starších král: hlav.
města Prahy
Sbor obecních starších král: hlav.
města Prahy
konal včera odpoledne řádnou schůzi, již o 1/25. ho
zahájil starosáa p. dr. K. Grok.
Lože a galerie značně navštíveny
Pan slarosta dr. K. Grož věnoval vřelou posmnr
nou vzpomínku prof. Kr. Petrlíkovi, v letech
1895—1902 členu sboru a vylíčil jeho znameni
vlastnosti; dále zesnulému dvor. radovi J. P. We
broví. Presidium příslušným způsobem uctilo pe
mátku zenulých při pohřbu. Projev tento členov
sboru vyslechli stojíce.
K Grok
profesor
Kristus
Petrlík
Praha
17
article
Pan ob. sl. dr. Jeřábek přimlouval se za za-
chování košířského hřbitova za sad, neboť jest tan
mnoho drahocenných pomníků. — Dále urgoval opr
vu kostela sv. Václava ma hoř. Novém městě a do
paručoval zřízení zvtáštní technické kanceláře pro
starožitnosti města. — Starosta p. dr. Groš odpo
věděl, že záležitosti tyto odkáže příslušným komisín
Pan ob. st. Slavík tlumočil stesky obyvatel
slva ulice Trojické, že zájmy jejich jsou poškozo
vány prováděním kanalisačních prací. — Pan d
Funk adělil řadu stížnosti na prozatímní místnos
školní „u Splavinů“ na Malé straně. Starosta p. dr
Groš slíbž brzkou odpoma.
Pan ob. st. Náhlovský tázal se, kdy se ko-
nečně započne s provádňním komunikace Letncn
Dále si stěžoval na pozvolný postup prací kanal-
sačních. Rada městská — dle odpovědi p. starosty
dra. Groše — v té příčině učinila již opatření.
doktor
Jeřábek
ma
Groš
Slavík
Funk
Náhlovský
18
article
Pan ob. st. Kaše poukazoval na stálé vyu-
zování řemosel ze Starého města. Kovář, kolář
zámočník nemůže dnes nalézti žádných vhodnýc
místností. Vyslovuje přání, aby na Františku byla
provedena stavba s rozsáhlým dvorem a dvěma vjez
dy, kde by mohly býti soustředěny Hlučné živnosti
Zdo mohl by také být postaven dům Řemoslnicko
živnostenské besedy a Bratrstva řomeslníků a živ-
nostníků. Tínto činem representace obecní vystavěl
by si trvalý pomník záslužný. Záležitosti tyto odká-
zány radě městské
Kaše
Kovář
František
Řemoslnicko živnostenský beseda
19
article
Pan městkký rada Hodek inlerpoloval ve pi
čině zastavení oprav pražských stavilelských pamá
tek. Praha, jsouc bohata na památky stavitelsk
všech období posledního tisícilelí, má v době posledn
potíže s jich udržováním. Vzhlodem k veliké minu-
losti, kterou se král. hlavní město honosi, nezbývá
než postarati se o tyto slavby památné jako o nej-
přednější dokumenty naší samostatnosti, jichž váhu
nikdo nepopře. V seddesátých letech XIX. věku
restaurovala Praha většinou své nejpřodnější skkvonty
stavitelské a větším či menším štěstím, nedalo
také dlouho otáleti, neboť byly v takovém stavební
stavu, že svému okoří až i nebezpečím hrozily. Re-
staurovány tak obě věže moslecké, Prašná brána,
keple u Karolina, kaple ve staroměstské radnici, vě
novoměstská, zvonice sv. Štěpána a Jindřicha. Tín
s kapli sv. Ludmily, zvonice u sv. Petra a m. j. V po-
sledních letech restaurování ustalo, ne že v Pran
není již žádných staveb starožitných, stavebně cha-
trných neb zkázou hrozících, ale, že na vzdor vše
snahám nepodařilo se při nich nalézli takový způso
opravy, která by všem činitelům, již mají ochranu
pamálek v ruce, hověla. Vídeňská centrální komise
pro zbádání a zachování památek uměleckých a hi-
storických má o restauraci jich jiný náhlod, ne
pražští znalci a ti opět jiný, nežli vídleňská komise.
Hodek
Štěpán
Jindřich
svatý . Ludmila
Petro
Praha
Re
Karolina
Pran
20
article
Strany i komise zůstávají v zásadách svých n-
ochvějny, ale dej bože, aby i pamnátky naše slejně
povnýmí se ukázaly. Nejvíce posliženy jsou tím
Karlov, kostel sv. Jindřicha a hrad královský. Pro-
vedli jsme sice v poslední době opravy soch na Ka
lově mostě, kostel sv. Jindřicha, kapli sv. Máří Magda-
leny při novém mostě asanačním a provedena bude
co nejdříve oprava soverního portálu týnského —
ovšem provedeno vše bez centrální komise. O Karlov
a sv. Jindřicha jest též jednání zahájeno. Avšak
hrad královský jednání není žádně a zdá s
že za nynějšího stavu věci tak brzy k jodnání ne-
dojde. A kdo ručí za to, že nejkrásnější část hradu
královského, část Vladislavská, potrvá dále, až dočk
se smilování činitelů vídeňských? Stanovisko víden-
ské centrální komise, že památka tato má potud práv
na existenci, dokud zub času nevykoná dílo hrobure
bylo touto komisí samotnou zapřeno při návrhu n
zachování domu „u Vejvodů“ na Starém městě
Dnešní stav Vladislavské části hradu pražského jes
částmi v nebezpeči sesutí a nikdo z povolaných čini-
telů nepřičiňuje se o zachování télo krásné cenn
památky stawilelskké. Řečník žádal, aby úřad stavebn
svatý . Jindřich
svatý . Máří Magda
Jindřich
Vejvoda
Karlov
Vladislavský část hrad
21
article
prokázal pravdivost těchlo slov a budiž v stavu pa-
mátky télo sestaven spis, který budiž poslancům
zaslán k dalšímu vyřízení.
Dále doporučil řečník zřízení ústavu pro z.nrza
čeně chudé
O apilaci při volbě zemského poslance.
Pan ob. st. J. Mattuž ve své interpelaci pravil:
Při posledních volbách do zemského sněmu na No-
vém městě udály se nepřístojnosti. Svoboda volby
do značné míry byla obmezována zejména tím, že
při volbě se zůčastnil také aparát obecní. (Hlas: C
jste dělali vy?) To bylo nemístné, poněvadž šloo
volbu samotného chěfa správy obecní, Táže se, je-li
to starostovi známo. Zejména dálo se to při doručo-
vání hlasovacích lístků a legitimací, s nimiž současně
rozdávány také agitační letáky a řečník na doklad
uvádí případ u voliče, zapsaného pod číslem 432.
Hlas
22
article
Dále uvádí, že dorvčovány byly také vyplněné hl-
sovací lístky a uvádí případy u č. 1288 a 1128. Řtečník
táže se starosty, chce-li pro budoucnost učiniti opa-
tření pro svobodu volby, zejména aby úřadnictvu
a zřízenectvu abecnímu byla dána úplná volnost při
výkonu volebním. Dále se táže, zda je pravdivou
zpráva „Národních Listů“, dle které se rada městská
usnesla, aby v „Čase“ nebyto dále inserováno. P-
sobilo to dojmem, jakoby se jednalo o trost za to,
že „Čas“ agitovuí při volbách protí starostovi. Ohra-
žuje se proli tomu
Starosta p. dr. K. Groš odpovídá, že materiál,
který byl nyní předložen sboru, není správným
zejména není pravdou, že se při volbě
poslance staly nepřístojnostil (Ilučn
pochvala.) Případy ty byly vesněs přednětem úřa-
ního vyšetřování a bylo zjištěno, že není
pravdivým tvrzení, že obecní zřízen-
ci při doručování legitimačních a hla-
sovacích lístků voličům součaeně dá-
vali jakékoli agitační letáky. Veškeré
udané případy byly důkladně vyšetře-
ny a protokolárně zjištěna jejich ne-
pravda! (Hlučná pochvala.) Rovněž jest neprav-
dou, že se slal nějaký nátlak na úřednictvo, jakým
způsobem má hlasovatil Po mém soudu nepříslnší
mikomu, aby zamezoval úřadnictvu volnost přosvěd-
čení (Ilučný soublas.) a aby jakýmkolí způsobem
zasahovali do voleb. Úřadník je ve svěm volebním
oprávnění tak neodvislým, jako každý jiný cbčan
K Groš
23
article
(Ilučná pochvala.) a starosta nemá proto práva, úřad-
nictvu vykonání volební povinnosti zakázati. Mně
je známo, že někteří úřadníci agitovali pro mne, nle
jest mně známo, že agitovali proti mně. Já jsem
v jednom ani v druhém případě žádného opatření n-
učini (Hlučná pochvala.) a prohlašuji, že ani pro
budoucnost žádné takové opatření neučiním! (Sou-
hlan.) Nejen to, nač se p. Matluš tázal, a l
všechny ty nepravdy a všechna ta 3 pína,
která se roznesla v době volebního b-
je, byla bezdůvodná. Vše se uká zalo
klamem a 1ží! (Hlučný souhlas) Čelli jsle, že
volby zůčastnili se prý také voličové, kteří zde u
delší dobu nebydli a bylo uvedeno zejména jměno
substiluta Sakha a dra. Skácelika, kteří se rovněž
tázali, co se to vlastně stalo. Ale zjistile se,
že volební legitimace těchto pánů le-
žely nedoručené v úřadní kanceláři!
Bouřlivá pochvala.) Na jejich jměna nebylo tudíž vo-
leno! Měl jsam z to, že nebude potřebí, bych s to-
hoto místa hájil čistolu voleb. Jestli se staly nějaké
nepřístojnosti, staly se hanebnými útoky se strany
druhé! (Hlučný souhlas a pošlesvk)
K dalšímu dotazu p. Mattuše vyzývá jej p. sla-
rosta dr. Groš, aby předložil příslušný materiál k vy-
šetření.
Matluš
Mattuš
doktor
Groš
24
article
Slálé ostouzení Prahy v „Montagsblatlu
Pan cb. al. Březnovský vyslovil polifevání
nad tím, že se provozuje takové podezřivání, vedle
něhož se mlčky trpí, když různí přistěhovalci sysle-
maticky ostouzejí Prahu. To, co čini hnaždé pon jělí
„Montagsblat“, není věru již k vylrpění! Dnes na př.
páše o Prage jako o městě zlodějů! Jestli sem nějací
dobrodruhové zlodějští přišli, pak nechť se vyča-
vatel tohoto listu podívá, jakého byli vyznáni: pyli
to židé jako je on! V tom musí být učiněna jednau
důkladná náprava! Řečník táže se presidia, zda ehce
něco učinit na ochranu dobré pověsti Prahy
Starosta p. dr. Groš slibuje, že dá případ vy-
šetřit a přislušně opatření zařídí.
Polom přistoupeno k vyřízení jednacího pořadu.
Březnovská
doktor
Groš
Praha
Polom
25
article
Vyřízení stižností.
26
article
Vamítnuty byly následující stížnosti: Marl
Löschnerové do nařízeného doplnění výzdoby průčelí
domu čp. 553-I. v Celetné ulici; spolku německého
kasína do výměru, kterým mu nebylo povoleno sbou-
rání domu čp. 859-II. na Příkopě (a sice z esiheli-
ckých důvodů): Frant. Göhlera proti nepovoleně pře-
měně poloviny půdy domu čp. 1326-II. ve Smečkách
na dílny; Ant. Vavroušové proti omezené parcelaci
usedlosti čp. 731-VIII. v ulici Čolakovského; Václ.
Práška proti nepovolení zřízení rampy a nasypávky
v ulici Podskalské
Zrušeno bylo řízení o stížnosti Josely Kurzov
do nařízeného vyklizení podzemních místností v do-
mě čp. 949-VII. v ulici Jirečkově.
Vyhověno stížnosti A. Žižky ve příčině užívání
podzemní dílny v čís. 684-VII. za byt.
Pějčka povolena pro dvojilý vodovodl
František
Antonín
Václ
Prášek
Podskalský
Kurzov
Jirečkův
A Žižek
Celetná ulice
Čolakovský
Pearl Löschner
27
article
zích vídeňských s velikou vřelostí uvílán. Vrchní re-
žisér p. Jar. Kvapil vykonal také oliciální návštěvt
u starosty vídeňiského dra. Luegra, od něhož přijao
byl s naprostou roztomilostí a mimo to vyhledal ně-
které osebnesti v parlamentě a v kruzích literárnícl
a uměleckých, jichž názory o výpravě jsou nejlepš
zárukou, že by bylo zbytečno počínání něme-
ckých madikálů na újmu výpravy seriosněji po
suzovati, nežli zasluhuje.
Kvapil
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerly. Nedělní koncert Národního divadl
byl nám v mnoha směrech vítán. Přinesl dvě zá-
važné původní novinky. Byl oasou v suchopáru
repertoaru, jenž v proudu saisony musí žiti z hostí.
Ukázal nám orchestr opět na umělecké výši, s níž
neměl by nikdy, ani při »všedních« představeních.
v Národním divadle klesati. Tak máme několik příčin
najednou, proč se mu radovati. Pořad koncertu se-
stavil si p. Karel Kovařovie velmi účelně. Začal
první symlonil Fibichovou, z níž i po
Ietech vyzařuje celá ještě svěžest skladatelova mládí.
Karel Kovařovie
Fibichův
národní divadlo
29
article
Nebyla to vlastně Fibichova symfonie první, ale
dvě předchozí »juvenilia«, se nezachovaly, z druhé
Fibích zachoval jen scberzo v úpravě pro klavír na
čtyři ruce. F-dur symfonii op. 17. složil Fibich
r. 1883, tedy v 33 letech, jako vzpomínku na své
mládí, prožité v lestch, uprostřed přírody, v nejužším
s ní styku. Odtud ten romantický. Schumannův vliv
nezastirající ráz celku, odlud ta tajupiná šelestění
prvé věly, jako když lesy šumí, ta veselá hlaholení
rohů, ty roztonžené melodické vlny houslí. Seberzo
má poesii lesní noci. Víly se skřítky se tu honí,
rythmika, zvláště v trin, nabývá lidového rázu. Třeií
větě, adagiu, dodává zvláštního kouzla zpěv hoboje
nad harfami, k závěru pak melancholicky dohasfna-
jící hlas anglického rohu; vedlejší myšlenka je zase
národního názvuku. Celá věta nebyla nepřípadně
německým životopiscem Fibichovým srovnána s ba-
ladou o starém zříceném hradu prostřed lesa. Nej-
subjektivnější je pak finale: líčil-li v předchozích
větach mistr přírodu lesní, čímž vlastně symfoni
jeho vyslupuje z rámce hudby čistě absolutní, v po-
slední větě dává výraz svému nitru, svým dojmům
vlastním z přírody i z upomínek na své mládí
z nichž čerpá vzlet a umělecké nadšení. Jásavý
radostně burný tón vyznačuje tuto vělu. Karel Kova
řovic dal v reprodukci své symfonii celou její svěžest
její mladistvou, přírodní jarost.
Fibichův
Fibich
Schumannův
Karel Kovo
lesní noc
anglický roh
lada
30
article
Nejtěžší úkoly čekaly však na dirigenta v obou
symfonických básních Vítězslava Nováka,
věčné touze«, s kternu seznámity nás již před
loni koncerty filharmonické, a v nové »Toman
lesní panna«, jež nyní skladatel spojil souhrn-
ným názvem »Touha a vášeň«. Touhou jest on
první, parafrasující tak svérázně pohádku Anderse-
novu o znavené, opuštěné labuti, jež sama, s ne-
smírnou touhou v prsou letí vstříc vycházejícímu
elsci Vitězslav Novák vvjádřil v tomto díle touhu
po ideálu, ať jest jím láska, krása či jiné božství
po němž neseme v hrudi své neukojený slesk, tak
svggaslivně, zpěvy tak niterně rozjitřenými, že jeho
pohádka v tónech »O věčné touze« zůstane evange-
liem všech, kdož pocítili stejné zápasy v nitru. »To-
man a lesní panna« má nyní býti pendantem. Oproti
pohádce cizokrajné stojí balada národní, proli Ander-
senovi goetheovsky založený Čelakovský. Ale ab-
straktním pojmenováním celku Vítězslav Novák pře-
dem ohražuje se proti pojímání obou básní symfoni-
ckých jako programní hudby v reálním smyslu : tam
zhudebnění pohadky Andersenovy, zde balady Cala
kovského. Nikoli. Nejsou mu oba výtvory žádným
deskriptivním předmětem, jejž by dle postupu deje
v básních obsaženého krok za krokem ilustroval.
Novák
Anders
Vitězslav Novák
Ander
Čelakovský
Andersenův
Cal
věčný touha
Toman lesní panna
touha
O věčný touha
man a lesní panna
31
article
Jsou mu jen podnětem, záminkou. Jeji ch děj promita
transcendentálně. Vlastní nitro, vlastní city, vlastní
duševní boje jsou tou pravou látkou Novákova hu-
debního básnění a že je to cítění tak silné, tak oso
bité, stává se výrazem typickým, tam touhy vůbee
zde vášně. Tak změnila se vám reálnost v abstrakci.
v symbol. Vítězslav Novák stal se svou symfonickou
dvojbásní hudebním symbolistou. Tedy týž vývoj
v moderní hudbě, který uskutečnil se o nějaké de-
sítiletí dříve v poesii. A že je to zároveň nejen vý-
voj jednotlivce, nýbrž rys doby, ukazují symbolisu-
jící dilo Richarda Straussa, Gustava Mahlera, u nás
dokonce velmi originální převedení symbolů na je-
viště samo v odstrkávaném bohužel operním díle
Prokopově.
Novákův
Novák
Straussa
Mahler
Prokopův
32
article
V »Tomanu a lesní panně« Vítězslav Novák
chtěl vyslovit především vášeň a to se mu podařilo
mistrně. Nenajdete brzy hudby tak vášnivé, výrazu
až tak náruživého, jako zde. K tomu pracuje Novák
všemi prostředky, jež hudha může skýtat: nejodváž
nějšími disharmonismi, rozpoutanou chromatikou,
překvapujícími modulacemi, vším smělým a drsným,
co připoustí umění polyfonní, celým aparátem mo-
derní orchestrace, vypjaté do krajnosti. Suggesci vášně
odnášíme si z nové práce Nováky dokonalou. Ale
též jakýsi trapný pocit přesycení, zámezí, do něbož
se tu hudba říti, přestávajíc býti utěšovatelkou srdcí.
povznášením mysli, čarodějkou poetických nátad
jakou byla ještě v pohádce »O věčné touze«. Ne-
schází ani tu míst čistě hudebně krásných; na př.
ty tvrdošíjné bassi, líčicí svým divokým pohybem let
sešeřelou doubravou oře Tomanova a jelena lesní
panny, jež »Tomanu po boku vyrovnává v plavném
skoku«, jako vášeň, honící člověka, až ho uštvei
jinde vynoří se, třeha jen zlomkovitě, jemněji zla-
déný zpěv. Ale celek chce spíše drásat nervy, je tou
plamennou vášní, která zřírá a páll, až uštve. Je
tom velké umění skladební, jemuž dlužno se poklo-
niti. Mistrné ovládání všech prostředků a rafinementů.
Ale překročeny jsou tu hranice hudby jako krásného
umění a myslím, že samotného skladatele bude t
v nejbližším díle volat k návratu. Po každém přepětí
nastává přirozená reakce.
Karel Kovařovic nastudoval dílo způsobem, ž
zasluhuje názvu místra dirigentského umění. Vše
přišlo tu ku platnosti, neztratila se jiskra té nejdrob
nější hlati a při tom celek měl svou velkou linii
V »Tomanu« bylo leccos spíše uhlazeno, neži
Novák
Tomanův
Toman
Kovařovic
V Toman
Toman a lesní panna
O věčný touha
jelen lesní pannus
33
article
zdrsněno, k čemuž by skladba snadno vedla. Natu-
rellu dirigentovu ovšem odpovídala spíše »Touha«
kterouž také dle toho interpretoval přímo ideálně.
Koncert, který pobříchu nedosáhl návštěvy, jak
by byl zasluhoval, takže přemnoho míst, zvláště loží.
zůstalo prázdno nebo rozdáno, uzavřen byl rovněí
působivě přednesenou, poprvé v koncertě provozova-
nou skladbou Jos. B. Foerstra, sekvencí »Sta-
bat mater« pro sbor a orchestr. Je to dílo velmi
ušlechtilé, nepohrdající tradici, ale přinášející přene
nové do ní tóny moderního, problémy náboženství
se zabývajícího člověka. Sbor vystupuje v lahodných
harmonických massách, provázen orchestrem, jeni
here podilu na zvukomalbě zpívaného slova a ma-
luje mnohdy ty lkavé smutky, zoufalství a zase nové
naděje velmi decentně, s oddaností křesťanské duše.
Cosi ze vznešeného stylu starých mistrů církevní
skladby odráží se v tom jednolitě prokomponovaném
díle a unáší nás z prachu světa, z jebo vášní a zkla-
mání do čistších sfér. Velmi výhodně představil se
tu zase jednou náš sbor, který zněl vydatně
kypře. —
+ Česká Filharmonie uvykla již od několika let
svou saisonu uzavírati velkým koncetem v Rudolfině
na jehož pořad klade vrcholný výtvor klasické sym-
fvnie, Beethovenovu »devátou«. Pamatujemne ješte
dob, kdy provozování tohoto veledíla bylo pražskému
hudebnímu životu událostí s velkými obtížemi a jen
za leta dosažitelnou. Dnes je takořka repertožrní
stálou součástí, výroční spolřebou. Provedení, jehož
se »devátá« dočkala v neděli odpoledne, náleží k nej-
lepším, jež jsem pod direkci dra Zemánka kdy slyšel.
B Foerstr
Beethovenův
Zemánek
Jos
NATO
Český filharmonie
34
article
Dirigení, jenž mimochodem podolčeno, řídil z paměti,
rozvinul náležitou energii a ovládí velký svůj úkol
úplně. Těleso, vedení jeho světené, vyhovělo tech-
nicky, i dobře zceleným zvukem, jsouc dostalečně
pro interpretaci dlla tak výjimečného i připraven
i sesíleno. Rovněž sbor »lilaholu« pražského vjal
se údělu svého s horlivostí, jež neminula se výsledku.
Poměrně slabším byl sólový kvartet, známá Achillov
pata téměř každého provedení »deváté«, ač i tu lae
mluviti o píli, s níž účinkující dámy Lud. Neuman-
novaProcházková, Pavla Fliederova a pp. Kar. Bře-
zina a Jar. Karbulka uchopili se partů, jichž instru-
mentální charakter však sám v sebě skrývá úskali,
těžko obeplutelné.
Před d-moll symfonií sehrán, aby pořad nevyše
z Beethovenova ovzduší, jeho houslový koncert D-dur.
Pozván k nému prol. Halíř z Berlína. Karel Halí
náleší ještě k lěm generacím našich budebníků, ktei
přišedše záhy do ciziny, nedovedli si tam vždy uhá-
jiti svůj národní charakter. Jest ovšem výborným
umělcem, houslistou, který vyhodně před cizinou re-
presentuje pražskou školu houslovou, ač byl po dvě
léta i žákem Joachimovým. Po něm krázně ovládá
zejménu sloh klasický, a jeho ztlumočení právě kon-
certu Besthovenova připomíná odešlé velké mistry
houslí, jako Joachima a Wilhelmiho, s nichž odlesk
padl ještě na jeho hru. Přednes jeho je pln klidu
a vznešenosti, při čemž nemálo účinnost výkonu
podporuje krásný, neobyčejně vřelý jeho tón. Úspěch
virtuosův hyl úplný, jakož i celého koncerto. Obe-
censtvo nezdrželo se potlesku ani mezi jednotlivými
větami symfonie, ač si toho pořadatelstvo na pro-
gramech výslovně přálo. Těžko ditigovati projer
obliby, zvláště když jdou od srdce.
Dirigení
Neuman
Pavel Fliederův
Karbulka
Beethovenův
Halíř
Halí
Joachimová
Joachim
Wilhelmi
Berlín
Ob
dmoll
35
article
Krátký dovělnk pro domo mea, ač moji členář
mne znají za leta mé činnosti, že nemilují chodit
do rubriky sobě svěřené s vlastními záležitostmi
K poznámce v posledním referátu vyprovokoval mne
p. Otakar Nebuška zvláště nejapnostmi v jisté revui
již jako orgánu Umělecké besedy věru lépe v dáv-
ných intencích tohoto spolku by slušelo jednoti
svét hudební, nežli jej rozeštvávati. Pan Nebušk
odpověděl mi v týdenníku, kde pohostinsku vystu
puje, způsobem sebe hodným. Neurvale a s domýsli-
vostí skladatele, jenž s bohorovné výše svého jedi
ného podařeného opusu hledí na svěť a jeho smrtl.
níky. Mám ve své odpovědi stanovisko velmi snadné
ač je mi to skoro lito. Bojovati boj bohatýrskýj
věru radostnější, než rozšlapávati bmyz, který s
vám namanul do chůze. Mé úsudky o Nedbalovi
prvopočátku byly a jsou potvrzovány jeho úspěchy
kamkoli přijda, ať diriguje v Berlíně, v Paříži, v Lon
dýně, v Turině, ve Vídni. Varšavě, Petrohradě
Moskvě, Oděsse. Mé kritiky o něm došly potvrzen
hlasy největších žurnálů světových, největšími kapa-
citami kritickými. To mi doslačí. Quid mihi Hecuba
— co mně i Nedbaloví — Nebuška
Nebuška
Nebušk
Nedbal
Berlín
Paříž
Turin
Vídeň
Varšava
Petrohrad
Moskva
Oděss
36
article
+ Historický koncert starší české budby, pořá
daný hudebním odborem Umělecké besedy, vydař
se znamenitě. Především pontala velice obsažná před-
náška o vývinu staré české hudby až do nové doby
pana ředitele Hůlky, který obral si za životní úko
sebrati a vydávati nejstarší české skladby až po
dobu novou. Po zajímavé přednášce sehrálo Lachne-
rovo kvarteto (pp. Karhánek, Fil, Nedbal a Kopecký
přesně Krommerovo smyčcové kvarteto (1760). Opern
pěvkyně pl. Anna Görlichová zapěla svým sympati
ckým hlasem a znamenitou koloraturou »Arii« o
Mystivečka (1774), písně L. Koželuha (1752) a J. L
Dusika (1761) s dobrým klavírním doprovodem p.
dra. Piherta. Pak následovaly skladby pro klavín
»Rapsodie«, »Ekloga« a »Dylbyramba« od V. J. To
máška (1774), které přednesl p. prof. Karel ze Slav-
kovských se známou virtuositou a procítěnosti. Ke
konci sehráli pp. Karhánek a prof. Trneček velm
precisně zajímavé »Rondo« pro housie a klavír o
H. Voříška (1791). Veškeré skladby byly četně shro-
mážděným obecenstvem vděčně přijaty a všichní
účinkující umělci bouřlivě volání. Byl to skutečně
umělecký požitek.
+ Smelanova »Má vlasť« provedena bude n
všeobecnou žádost pozejtří dne 9. dubna v posledním
čtvrtečním koncertě České Filharmonie v Národním
domě na Král. Vinohradech. Vstupenky po 60 hal.
rodinné lístky pro 3 osoby po K 1.60 prodávají s
předem ode dneška v kanceláři Českého filharmoní-
ckého družstva na Václavském náměstí č. 53,
Karhánek
Nedbal
Kopecká
Krommerův
Görlichová
Mystiveček
L Koželuh
J L Dusik
Pihert
profesor
Karel z
Trneček
H Voříšek
Smelanův
Václavský náměstí
Český filharmonie
národní dům na Královský
37
article
Na jednacím pořadu nalézal se dále návrh rady
městské na schválení výpůjčky v obnosu 3,124.400
K na uhražení polřeby pro společnou vodárnu v roce
1908 Záležitost byla odročena z mimořádné schůze,
kdy byl sbor neschopný k usnášení. Ke hlasování
dostala se především resoluce p. Cízlera, doporuču-
jící zavedení dvojilé vody: pitné z území u Káraného
a užilkové z Vllavy. Pan Březnovský prohlašuje,
že bude pro půjčku hlasovati, když dá presidium uji-
štění, že resoluce bude správní radou respektována.
Pan feditel Kukla prohlásil, že pod nátlakem po-
měrů, zejména štvaním některých listů, nebudou z-
stanci dvojitého vodovodu činit obstrukci: budou hla-
sovat pro resoluci Cízlerovu, ale proli výpůjčce.
Přistupuje se ke hlasování.
Navrh p. Kukly za odročení celé záležitosti bl
zamítnut všemi protí 12 hlasům
Resoluce p. Cízlera (Dozorčí rada se žádá,
aby působila pro zavedení dvojilé vody, pitně z Ká-
raného, užifkové pro soukromou i veřejnou potřebu
z Vltavy) byla velkou většinou schvá-
lena. Návrh městské rady na schválení výpůj-
čky 3.124.400 K schválen 54 hlasy: 22 hlasů bylo
proti. 6 členů vzdalo se hlasování. (Proti hlasovali
obeení slarší z Malé strany a skupina dra. Podlip-
ného)
Cízler
Březnovská
Kukla
Cízlerův
Vltava
38
article
Nová komuníkace slekbrickou čraliou nla Slarém
městě.
Předseda správní rady elektrických podnikůp
V. Brož referoval o návrhu na zřízení clektricke
dráhy ze Staroměstského náměstí na silnici pod Let-
nou a na rekonstrukci elektrické dráhy Praha —Li-
beň—Vysočany.
Pan ob. st. Schick odůvodňoval požadavek
aby zřízena byla elektrická dráha z Václavského ná-
městí, Můstkem a Železnou ulicí na Velké náměstí
Pan Březnovský podporoval návrh správní r-
dy, aby nová trať vedla pouze z Velkého náměstí. Pan
Vaníček poukazoval na nemožnost zřízení tratě
Můstskem a v Rytířské ulici. Pan dr. Pík vřele při-
mlouval se za spojeni z Václavského náměstí. Dalšl
debaty zúčastnili se pp. Náhlovský, dr. Pod-
lipný, Lada, dr. Janatka (pro vedení z Můst-
ku), dr. Vlček a Weiss (proti
Při hlasování byl návrh p. dra. Podlipnéh
a zoudr. na zřízení nové trati elektrické
dráhy z Můstku a Železnou ulicí k no-
vému mostu přijat 41 hlasy. (Potlosk a po-
chvala)
Dále povolena výpůjčka v obnosu 1 mil. korun
na provedení těchto nových podniků elektrických
(Pan m. r. Weiss žádal za protokolování, že hlasoval
proti návrhu.)
Různé záležitostl.
Po relerštu p. dra. Sobotky usneseno podati
protispis o stížnosti Karla Edera a soudr., k správ-
nímu soudu podané proti verifikaci usší volby Václ
Varvažovského obecním starším ve III. sboru hole-
šovickém, provedené dne 13. listopadu 1907. Stěžo-
vatelé tvrdí, že prý volby se zúčastnili tři nevoli-
čové, dále jeden volič, v Holešovicích nebydlíci a že
před užší volbou nebyly voličské seznamy veřejně
vyloženy.
V Brož
Schick
Březnovská
Vaníček
Můstsk
doktor
píka
Náhlovský
pod
Janatka
Vlček
Weiss
Eder
staroměstský náměstí
Praha
Vysočany
Velká náměstí
Velký náměstí
rytířský ulice
Václavský náměstí
Můst
Sobotka
Holešovice