ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 24514590-75a2-11dc-9501-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 137, place 56, org 13, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
7. dubna 1908
4 masthead
Císlo 97
5 article
vězení.« Opakoval slova sv Rusku«, což slyšeli všichni členové jeho strany. (Posl. Bielohl a w ek hlučně protestuje a volá: To není pravda! Odpon mezi sociálními demokraty.) Předs. dr. Weiskirchner dal důtku Bielo hlawkovi i Pernerstorfferovi za postup, odporujíc jednacímu řádu, neboť oba tito poslanci zneužívají dotazů na předsedu k polemickým vývodům. Posl. Zahradník (v dotazu na předsedu) do léhal na zodpovědění dotazu po řádění cikánů. Posl. hr. Sternberg (v dotazu na předsedu prohlásil, že posl. Schubmaier mluvil 2 hodiny, po něvadž dnes nebyla ve sněmovně zabezpečena dvou třetinová většina, aby vláda mohla zatím sehnat ovečky, které jí scházely. Ptá se přeč sedy, jakýc prostředků bylo použito, že bylo vyvoláno tote vládě přátelské jednání posl. Schuhmeiera ? (Veselost. Předaeda zůstavuje hr. Sterubergovi, aby sám po těchto prostředcích pátral. (Hlučná veselost. Příští sehůze bude z ejt ra.
Posl Předs doktor Weiskirchner Biela hlawk Zahradník Schuhmeier Rusko Sternberg
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. dubna. (SlIbený jazy ko- vý zákon.) Beckův slib, že vláda po Veliko nocích předloží sněmovně osnovu jazykového zákona pro království české, zajímá všechny po- slanecké kruhy, nejvíce ovšem Poláky, kteři bedlivě dbají, aby říšská rada v této otázce ne- zasáhla v práva zemského sněmu haličského Slíbený jazykový zákon zajímá však i z jiného důvodu. Všechny dosavadní pokusy, upraviti n říšské radě národnostní poměry, se rozbily a sa- mou poslaneckou sněmovnu uvedly v takový zmatek, že rozhodující kruhy uznaly za nutno obroditi sněmovnu pomocí všeobecných voleb A nový parlament octne se nyní opět před onou choulostivou otázkou, která znemožňovala práci v parlamentě kuriátním. „Kur. Lwow.“ pozna- menává v té věci, že nová poslanecká sněmovna bude nucena podniknouti zkoušku ohněm, z níž může vyjíti jako vítěz, ale také jako bankrotář který si neví rady s oním chaosem, jenž se na- zývá národnostní otázka v Rakousku. Bude se účtovati nejen mezi Němci a Čechy, nýbrž roz víři se celé Rakousko, poněvadž není korunn země, která by neměla své zvláštní otázky, ne méně aktuálné a dráždivé, než je spor německo český. Národnostním otázkám v Rakousku řik se spor německo-český vlastně jen proto, ž Čechové i Němci jsou národy silné, jež si bez trestně nedají vzíti ani pídě půdy a že bez nieh neni vůbec možno mluviti o životě parlament- ním. V jiných zemích jest „lépe“ jen proto, že tam silnější národ chopí slabšího prostě za hlavu a dělá si, co chce, nedbaje, libi-li se to slabším nebo ne. Jen proto je ostří národnostních otázel v jiných korunních zemích přitupeno a otázky jseu „méně aktuálné“.
Beckův Polák Němec Čecho Praha Veliko Rakousko
7 article
Jinak „Kur. Lwow.“ nevěští vládnímu ná vrhu nijakého úspěchu. Obě sporné strany stoj stejně přikře proti sobě, neustupují ani o vlns od svého stanoviska, naopak své požadavky (aspoň na straně německé) stále zvyšují. Za ta- kých poměrů nezbude asi nic jiného, než za- chovati status quo ante, jímž jsou nespokojení všichni a to je v posledních letech přáním každé rakouské vlády. Ani bar. Beck nema v tom vzhledě větší etižádosti. V Praze, 6. dubna. (Poměr rusk polský v Haliči.) Lvovská „Gaz. Narod. reaguje na nedávnou stať rusko-národního po- elance dra. Glěbovického o poměru halič- ských Rusů k Polákům. Orgán podolské polsko šlechty vítá smířlivý tán ruské slati, vyzdvihuje zejména její stanovisko slovanské a zjevně protiněmecké, touhu po klidném soužití obou národů v Haliči a stanovisko autonomné. Ta- kový směr strany rusko-národní je polskému listu tím vítanější, ježto druhá ruská strana. Ukrajinei, drží se zásad opačných. S tímto sta- noviskem strany, kterou Poláci dosud nazývají „moskalofilskou“, polský list rád souhlasí a jest holov souhlasiti i s kulturními požadavky strany rusko-národní, jmenovitě uznati kulturní jednotu celého ruského národa, tedy Velkorusů Malorusů i Bělorusů, předpokládaje, že poli- tická činnost ruské strany se omezí přesně hranicemi haličskými. „Takový program — do- dává „G. N.“ — může se státi kristalisačním bodem všech zdravých, ukrajinským radikali- smem neotrávených živlů mezi haličskými Rusy a tím též počátkem normálnějších poměrů v Ha- liči, jež by ze stavu stálého dráždění a Boje přešla k vytouženému klidněmu soužití obou hlavních národů.
Beck Rus Polák Velkorus Malorus G N Praha Halič Gaz
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Vládní a zněmovní krise ve Finsku. Asi měsic tomu, objevila se v ruských li- stech, Finům přátelských, zpráva z hosudar- stvenné dumy, že posl. hr. Uvarov chystá dotan k vládě, je-li jí povědomo, že na půdě velko knižectví finského, trvá revoluční organisace, pro niž se z ciziny dovážejí zbraně, mimo to je-li ji známo, že ve Finsku ruští revolucionáři společně s finskými pracují k povalení ruského státu, a ví-li vláda to všecko, co proti tomu činí, neho učinit hodlá. Byly ještě jiné dotazy ohlášeny, ale žádný z nich skutečně podán nebyl, protože finská vláda (senát) si pospíšila, aby pověsti, vrhající ošklivé světlo na loyálnost Finska k Rusku, vy- vrátila nebo zmírnila. Zdálo se, že tím je věc úplně spravena ačkoli ruská veřejnost nenabyla úplného pře- svědčení, že poměr Finska k Rusku je bez- vadný. Zstím se na finském sněmě přihodila udá lost, které je velmi litovati v zájmu finského národa. Soclální demokraté navrhli sněmu, aby vyslovil vládě (t. j. vládě finské, senátu) důtku za to, že váhavě provádí soclálné reformy, že učinila po vůli vládě ruské, rozpustivši »červe- nou gardu«, a že vůbec přespřilis ustupuje ru- ské »reakci«, stihajíc na její žádost ruské »emi granty« (t. j. revolucionáře). Naproti tomu poslanci starofinští podal návrh, odsuzující působnost senátu za opak toho, co kárají sociální demokraté: za to, že se přiliš málo stará, aby se rusko-finské spory slušným způsobem vyrovnaly.
Finsko Rusko senát
9 article
Oba návrhy byly odůvodňovány mnohými a dlouhými řečmi. Sociální demokraté jak oby- čejně prudce napadali na »měšťáckou« společ- nost. Staroflnové obviňovali senát z nedostatku proziravosti a porozumění politieké situaci. Pro Palmén z jejich strany dovozoval, že Finsko má svá práva od cara a že následovně vláda finská musí býti právě tak carskou, jako vláda petro- hradská; budo li tak, vláda petrohradská bude sama práva Finska chránit proti odpůrcům, které mají v dumě a v ruské zurnalistice. Debata konala se dne 28. m. m. a trvala až do rána. Tehdy teprve přistoupeno k hlaso- vání. Finský sněm má za poslance 80 socialistů. 60 starofinů, 50 ústavníků. Starofinové před hlasováním odešli; výsledek hlasování pak byl že sociálně-demokratický návrh dostal 71 hlasů, proti bylo 47 hlasů. Senát se po tomto návrhu rozhodl doporu- čiti skrze gen. gubernátora earovi rozpuštěn sněmu. Car dle dnešního telegramu věe ode- vzdal ruské vládě, aby se vyslovila a ona uznala návrh finské vlády za správný. Sněm tedy roz pušičn a hned naznačen rok nových voleb (i. července). Ale rozpuštěním sněmu není odčiněn fakt. že sněm mu odhlasoval důtku, a jestliže vláda- obdrževší od sněmu důtku, přece v úřadě trvá. přestává býti konstituční. Nezbude tedy senátu, než iíti za sněmem. Bosna a Hercegovina za okupace. V Baňsluce nezatčení pouze předseda správn rady listu »Oladžbina«, pravoslavný duchovní Prokopovič a hlavní administrátor toho listu Dragomir Jankovič, nýbrž všechen redakění i administrační personál jmenovaného listu. Pánové Prokopovič a- Jankovič pak sku fečně již budou poslaveni před vojenský soud a odvedení do vojenského vězení.
Prokopovič Jankovič Finsko Bosna Hercegovina
10 article
O reformni otázce makedonské. V berlínské »Tägl. R.«, listě, který se, jak známo, předkládá eísaři Vilémovi, uveřejnil athén ský dopisovatel časopisu toho obsah své roz- mluvy s řeckým ministrem zahraničních záležitostl Skuzesem o makedonské otázce reformní. Mi- nistr pravil, že výsledky dosavadní reformní akc nesplnily nadějí, k akci té pojených. Nedosáhlo se uklidnění v Makedonii. Boje makedonských čet jsou důsledkem nešťastné pro Řecko války proti Turecku v r. 1897. Bulharsko — vyklád l ministr dále — vyloživši mylně čl. III. mürzsteg- ského programu, považovalo tehdy dobu za vhod- nou, aby Makedonii zaplavilo četami a aby jich terorismem zlomilo řecký vliv v Makedoníi a to nuceným připojením řeckého živlu k exarchátu Bulharské čety soustředily svoji činnost nejprv na vilajet soluňský, od r. 1899 rozšířily ji také na vilajet monastýrský. Živel řecký, nedoufaje v pomoc zahraniční, měl na vybranou, buď s připojíti k bulharství a ke schismatu nebo se cho- piti sebeobrany. Řekové rozhodli se pro sebe- obranu, potírají bulharské čety a zlepšili tak svě postavení. Ale kdykoli Řekové polevili, vždy na- byly vrchu útoky bulharské.
Vilém Řek Makedonie Řecko Turecko Bulharsko
11 article
Dne 28. září m. r. zaslaly velmoci mürz- stegské dohody, Rusko a Rakousko, vládě řecké ostrou notu, v níž důrazně vyložily své stanovi- sko v otázce makedonské a žádaly, by boje č l v Makedonii byly zastaveny. Tuto notu, jež v stejném znění podána byla také v Sofiji a Běle- hradě, podporovaly Německo, Anglie, Franci a Ilalie. Zástupcové řečených velmocí vysvětlil balkánským vládám ještě i ústně její význam a dosah. Vláda řecká chtěla velmocím osvěděit dobrou vůli, učinila nejpřísnější opatření, by za- brántla četám přechod do Makedenie a všemožně uklidňovala tamní řecký živel. Ale bulharské čety řádily — tvrdi Skuzes — dále, Řecká vláda je pro rozhraničení zájmových okruhů v Makedonii. která je sídlem různorodých živlů národních vilajety soluňský a monastýrský jsou převahou řecké, kosovský a štipský, většinou slovanské Jen důkladná rozluka založí tam klíd a mír. Na konec vyslovil se ministr proti reform- nímu návrhu anglickému na jmenování neod vislého generálního guvernéra pro Makedonii; dle jeho mínění bylo by třeba rozděliti Makedonii na tři díly a každému dáti vlastního generálního guvernéra. Výklad řeckého zahraničního ministra je za jisté názorný i poučný; na první pohled je patrno kterak se ministr zastává řeckých čet v Make- donií. Zároveň potvrzuje rozsah makedonských zmatků, ač přímo o nich nemluví, i nesnáze tamních poměrů.
Franek Ilalie Rusko Rakousko Makedonie Německo Anglie Makedenie Bělahradit
12 article
Ku prosidontské volhě ve Spojených státoch Dělnická strana v Unii nehodlá prý pře původní úmysl svůj postaviti samostatného kan- didáta, nýbrž spojí se se stranou Hearstovou s populisty, aby podporovala kandidáta těchto de- mokratických siran občanských. Přes to saum- statným postavením tohoto kandidála, ačkol naději na skutečné vítězství bude miti teprve za příští volby 1912, ubere se kandidátu hlavní demokratické strany Brysnovi tolik hlasů, že možná podlehne Rooseveltovi. A tak dělnická strana amerieká pracuje, ač snad bezděčně jen do rukou kandidátovi velkokapitalistů a trustů Volobní nepokoje v Llssabonu. Včera konaly se volby do portugalské sně movny; poslaveno celkem 266 kandidátů, z če- hož repuhlikány 86, radikály 60. Mezi 146 t posud známými výsledky náleží 98 vítězstv monarchistům. Ti budou míti vůbec ve sně movně velikou většinu. Za to Lissabon volil re- publikánsky. Volby na vunkově odbyly se klidně, avšal v některých volebních místnostech lissabonskýeh došlo k řežim mezi stranami. Vojsko vystřelilo potom do voličů, několi osob bylo usmroeno, několik raněno. Některé nepopulární listy vlád ní a kenservativní, zvláště „D ia- rio“, „Illustrato“, „Popular“ a „P or- tugal“ byly večer bombardován kamením. Censura zadržuje te- legramy do ciziny.
Hearstův Roosevelt
13 title
V Praze, 6. dubna.
Praha
14 article
Fridtjof Nansen odstupuje. Norský vyslanec v Londýně, proslulý cesto vatel a badatel Fridtjof Nansen, žádal již v říjnu minulého roku, by svého londýnského úřadu by sproštěn, když tehdejší ministerstvo Michelse- novo odstoupilo. Tehdy však zůstal. Ale nyn vzdal se hodnosti vyslanecké definitivně a odjel již domů. Nansen odstoupil, poněvadž nesou- hlasí s nynější vládou norskou, ministerstvem Kun senovým, které má ráz silně republikánský kdežto Nansen jest úplně oddán králi.
Nansen Londýn ministerstvo Michels
15 article Sbor obecních starších král: hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král: hlav. města Prahy konal včera odpoledne řádnou schůzi, již o 1/25. ho zahájil starosáa p. dr. K. Grok. Lože a galerie značně navštíveny Pan slarosta dr. K. Grož věnoval vřelou posmnr nou vzpomínku prof. Kr. Petrlíkovi, v letech 1895—1902 členu sboru a vylíčil jeho znameni vlastnosti; dále zesnulému dvor. radovi J. P. We broví. Presidium příslušným způsobem uctilo pe mátku zenulých při pohřbu. Projev tento členov sboru vyslechli stojíce.
K Grok profesor Kristus Petrlík Praha
17 article
Pan ob. sl. dr. Jeřábek přimlouval se za za- chování košířského hřbitova za sad, neboť jest tan mnoho drahocenných pomníků. — Dále urgoval opr vu kostela sv. Václava ma hoř. Novém městě a do paručoval zřízení zvtáštní technické kanceláře pro starožitnosti města. — Starosta p. dr. Groš odpo věděl, že záležitosti tyto odkáže příslušným komisín Pan ob. st. Slavík tlumočil stesky obyvatel slva ulice Trojické, že zájmy jejich jsou poškozo vány prováděním kanalisačních prací. — Pan d Funk adělil řadu stížnosti na prozatímní místnos školní „u Splavinů“ na Malé straně. Starosta p. dr Groš slíbž brzkou odpoma. Pan ob. st. Náhlovský tázal se, kdy se ko- nečně započne s provádňním komunikace Letncn Dále si stěžoval na pozvolný postup prací kanal- sačních. Rada městská — dle odpovědi p. starosty dra. Groše — v té příčině učinila již opatření.
doktor Jeřábek ma Groš Slavík Funk Náhlovský
18 article
Pan ob. st. Kaše poukazoval na stálé vyu- zování řemosel ze Starého města. Kovář, kolář zámočník nemůže dnes nalézti žádných vhodnýc místností. Vyslovuje přání, aby na Františku byla provedena stavba s rozsáhlým dvorem a dvěma vjez dy, kde by mohly býti soustředěny Hlučné živnosti Zdo mohl by také být postaven dům Řemoslnicko živnostenské besedy a Bratrstva řomeslníků a živ- nostníků. Tínto činem representace obecní vystavěl by si trvalý pomník záslužný. Záležitosti tyto odká- zány radě městské
Kaše Kovář František Řemoslnicko živnostenský beseda
19 article
Pan městkký rada Hodek inlerpoloval ve pi čině zastavení oprav pražských stavilelských pamá tek. Praha, jsouc bohata na památky stavitelsk všech období posledního tisícilelí, má v době posledn potíže s jich udržováním. Vzhlodem k veliké minu- losti, kterou se král. hlavní město honosi, nezbývá než postarati se o tyto slavby památné jako o nej- přednější dokumenty naší samostatnosti, jichž váhu nikdo nepopře. V seddesátých letech XIX. věku restaurovala Praha většinou své nejpřodnější skkvonty stavitelské a větším či menším štěstím, nedalo také dlouho otáleti, neboť byly v takovém stavební stavu, že svému okoří až i nebezpečím hrozily. Re- staurovány tak obě věže moslecké, Prašná brána, keple u Karolina, kaple ve staroměstské radnici, vě novoměstská, zvonice sv. Štěpána a Jindřicha. Tín s kapli sv. Ludmily, zvonice u sv. Petra a m. j. V po- sledních letech restaurování ustalo, ne že v Pran není již žádných staveb starožitných, stavebně cha- trných neb zkázou hrozících, ale, že na vzdor vše snahám nepodařilo se při nich nalézli takový způso opravy, která by všem činitelům, již mají ochranu pamálek v ruce, hověla. Vídeňská centrální komise pro zbádání a zachování památek uměleckých a hi- storických má o restauraci jich jiný náhlod, ne pražští znalci a ti opět jiný, nežli vídleňská komise.
Hodek Štěpán Jindřich svatý . Ludmila Petro Praha Re Karolina Pran
20 article
Strany i komise zůstávají v zásadách svých n- ochvějny, ale dej bože, aby i pamnátky naše slejně povnýmí se ukázaly. Nejvíce posliženy jsou tím Karlov, kostel sv. Jindřicha a hrad královský. Pro- vedli jsme sice v poslední době opravy soch na Ka lově mostě, kostel sv. Jindřicha, kapli sv. Máří Magda- leny při novém mostě asanačním a provedena bude co nejdříve oprava soverního portálu týnského — ovšem provedeno vše bez centrální komise. O Karlov a sv. Jindřicha jest též jednání zahájeno. Avšak hrad královský jednání není žádně a zdá s že za nynějšího stavu věci tak brzy k jodnání ne- dojde. A kdo ručí za to, že nejkrásnější část hradu královského, část Vladislavská, potrvá dále, až dočk se smilování činitelů vídeňských? Stanovisko víden- ské centrální komise, že památka tato má potud práv na existenci, dokud zub času nevykoná dílo hrobure bylo touto komisí samotnou zapřeno při návrhu n zachování domu „u Vejvodů“ na Starém městě Dnešní stav Vladislavské části hradu pražského jes částmi v nebezpeči sesutí a nikdo z povolaných čini- telů nepřičiňuje se o zachování télo krásné cenn památky stawilelskké. Řečník žádal, aby úřad stavebn
svatý . Jindřich svatý . Máří Magda Jindřich Vejvoda Karlov Vladislavský část hrad
21 article
prokázal pravdivost těchlo slov a budiž v stavu pa- mátky télo sestaven spis, který budiž poslancům zaslán k dalšímu vyřízení. Dále doporučil řečník zřízení ústavu pro z.nrza čeně chudé O apilaci při volbě zemského poslance. Pan ob. st. J. Mattuž ve své interpelaci pravil: Při posledních volbách do zemského sněmu na No- vém městě udály se nepřístojnosti. Svoboda volby do značné míry byla obmezována zejména tím, že při volbě se zůčastnil také aparát obecní. (Hlas: C jste dělali vy?) To bylo nemístné, poněvadž šloo volbu samotného chěfa správy obecní, Táže se, je-li to starostovi známo. Zejména dálo se to při doručo- vání hlasovacích lístků a legitimací, s nimiž současně rozdávány také agitační letáky a řečník na doklad uvádí případ u voliče, zapsaného pod číslem 432.
Hlas
22 article
Dále uvádí, že dorvčovány byly také vyplněné hl- sovací lístky a uvádí případy u č. 1288 a 1128. Řtečník táže se starosty, chce-li pro budoucnost učiniti opa- tření pro svobodu volby, zejména aby úřadnictvu a zřízenectvu abecnímu byla dána úplná volnost při výkonu volebním. Dále se táže, zda je pravdivou zpráva „Národních Listů“, dle které se rada městská usnesla, aby v „Čase“ nebyto dále inserováno. P- sobilo to dojmem, jakoby se jednalo o trost za to, že „Čas“ agitovuí při volbách protí starostovi. Ohra- žuje se proli tomu Starosta p. dr. K. Groš odpovídá, že materiál, který byl nyní předložen sboru, není správným zejména není pravdou, že se při volbě poslance staly nepřístojnostil (Ilučn pochvala.) Případy ty byly vesněs přednětem úřa- ního vyšetřování a bylo zjištěno, že není pravdivým tvrzení, že obecní zřízen- ci při doručování legitimačních a hla- sovacích lístků voličům součaeně dá- vali jakékoli agitační letáky. Veškeré udané případy byly důkladně vyšetře- ny a protokolárně zjištěna jejich ne- pravda! (Hlučná pochvala.) Rovněž jest neprav- dou, že se slal nějaký nátlak na úřednictvo, jakým způsobem má hlasovatil Po mém soudu nepříslnší mikomu, aby zamezoval úřadnictvu volnost přosvěd- čení (Ilučný soublas.) a aby jakýmkolí způsobem zasahovali do voleb. Úřadník je ve svěm volebním oprávnění tak neodvislým, jako každý jiný cbčan
K Groš
23 article
(Ilučná pochvala.) a starosta nemá proto práva, úřad- nictvu vykonání volební povinnosti zakázati. Mně je známo, že někteří úřadníci agitovali pro mne, nle jest mně známo, že agitovali proti mně. Já jsem v jednom ani v druhém případě žádného opatření n- učini (Hlučná pochvala.) a prohlašuji, že ani pro budoucnost žádné takové opatření neučiním! (Sou- hlan.) Nejen to, nač se p. Matluš tázal, a l všechny ty nepravdy a všechna ta 3 pína, která se roznesla v době volebního b- je, byla bezdůvodná. Vše se uká zalo klamem a 1ží! (Hlučný souhlas) Čelli jsle, že volby zůčastnili se prý také voličové, kteří zde u delší dobu nebydli a bylo uvedeno zejména jměno substiluta Sakha a dra. Skácelika, kteří se rovněž tázali, co se to vlastně stalo. Ale zjistile se, že volební legitimace těchto pánů le- žely nedoručené v úřadní kanceláři! Bouřlivá pochvala.) Na jejich jměna nebylo tudíž vo- leno! Měl jsam z to, že nebude potřebí, bych s to- hoto místa hájil čistolu voleb. Jestli se staly nějaké nepřístojnosti, staly se hanebnými útoky se strany druhé! (Hlučný souhlas a pošlesvk) K dalšímu dotazu p. Mattuše vyzývá jej p. sla- rosta dr. Groš, aby předložil příslušný materiál k vy- šetření.
Matluš Mattuš doktor Groš
24 article
Slálé ostouzení Prahy v „Montagsblatlu Pan cb. al. Březnovský vyslovil polifevání nad tím, že se provozuje takové podezřivání, vedle něhož se mlčky trpí, když různí přistěhovalci sysle- maticky ostouzejí Prahu. To, co čini hnaždé pon jělí „Montagsblat“, není věru již k vylrpění! Dnes na př. páše o Prage jako o městě zlodějů! Jestli sem nějací dobrodruhové zlodějští přišli, pak nechť se vyča- vatel tohoto listu podívá, jakého byli vyznáni: pyli to židé jako je on! V tom musí být učiněna jednau důkladná náprava! Řečník táže se presidia, zda ehce něco učinit na ochranu dobré pověsti Prahy Starosta p. dr. Groš slibuje, že dá případ vy- šetřit a přislušně opatření zařídí. Polom přistoupeno k vyřízení jednacího pořadu.
Březnovská doktor Groš Praha Polom
25 article
Vyřízení stižností.
26 article
Vamítnuty byly následující stížnosti: Marl Löschnerové do nařízeného doplnění výzdoby průčelí domu čp. 553-I. v Celetné ulici; spolku německého kasína do výměru, kterým mu nebylo povoleno sbou- rání domu čp. 859-II. na Příkopě (a sice z esiheli- ckých důvodů): Frant. Göhlera proti nepovoleně pře- měně poloviny půdy domu čp. 1326-II. ve Smečkách na dílny; Ant. Vavroušové proti omezené parcelaci usedlosti čp. 731-VIII. v ulici Čolakovského; Václ. Práška proti nepovolení zřízení rampy a nasypávky v ulici Podskalské Zrušeno bylo řízení o stížnosti Josely Kurzov do nařízeného vyklizení podzemních místností v do- mě čp. 949-VII. v ulici Jirečkově. Vyhověno stížnosti A. Žižky ve příčině užívání podzemní dílny v čís. 684-VII. za byt. Pějčka povolena pro dvojilý vodovodl
František Antonín Václ Prášek Podskalský Kurzov Jirečkův A Žižek Celetná ulice Čolakovský Pearl Löschner
27 article
zích vídeňských s velikou vřelostí uvílán. Vrchní re- žisér p. Jar. Kvapil vykonal také oliciální návštěvt u starosty vídeňiského dra. Luegra, od něhož přijao byl s naprostou roztomilostí a mimo to vyhledal ně- které osebnesti v parlamentě a v kruzích literárnícl a uměleckých, jichž názory o výpravě jsou nejlepš zárukou, že by bylo zbytečno počínání něme- ckých madikálů na újmu výpravy seriosněji po suzovati, nežli zasluhuje.
Kvapil
28 article Hudba.
Hudba. + Koncerly. Nedělní koncert Národního divadl byl nám v mnoha směrech vítán. Přinesl dvě zá- važné původní novinky. Byl oasou v suchopáru repertoaru, jenž v proudu saisony musí žiti z hostí. Ukázal nám orchestr opět na umělecké výši, s níž neměl by nikdy, ani při »všedních« představeních. v Národním divadle klesati. Tak máme několik příčin najednou, proč se mu radovati. Pořad koncertu se- stavil si p. Karel Kovařovie velmi účelně. Začal první symlonil Fibichovou, z níž i po Ietech vyzařuje celá ještě svěžest skladatelova mládí.
Karel Kovařovie Fibichův národní divadlo
29 article
Nebyla to vlastně Fibichova symfonie první, ale dvě předchozí »juvenilia«, se nezachovaly, z druhé Fibích zachoval jen scberzo v úpravě pro klavír na čtyři ruce. F-dur symfonii op. 17. složil Fibich r. 1883, tedy v 33 letech, jako vzpomínku na své mládí, prožité v lestch, uprostřed přírody, v nejužším s ní styku. Odtud ten romantický. Schumannův vliv nezastirající ráz celku, odlud ta tajupiná šelestění prvé věly, jako když lesy šumí, ta veselá hlaholení rohů, ty roztonžené melodické vlny houslí. Seberzo má poesii lesní noci. Víly se skřítky se tu honí, rythmika, zvláště v trin, nabývá lidového rázu. Třeií větě, adagiu, dodává zvláštního kouzla zpěv hoboje nad harfami, k závěru pak melancholicky dohasfna- jící hlas anglického rohu; vedlejší myšlenka je zase národního názvuku. Celá věta nebyla nepřípadně německým životopiscem Fibichovým srovnána s ba- ladou o starém zříceném hradu prostřed lesa. Nej- subjektivnější je pak finale: líčil-li v předchozích větach mistr přírodu lesní, čímž vlastně symfoni jeho vyslupuje z rámce hudby čistě absolutní, v po- slední větě dává výraz svému nitru, svým dojmům vlastním z přírody i z upomínek na své mládí z nichž čerpá vzlet a umělecké nadšení. Jásavý radostně burný tón vyznačuje tuto vělu. Karel Kova řovic dal v reprodukci své symfonii celou její svěžest její mladistvou, přírodní jarost.
Fibichův Fibich Schumannův Karel Kovo lesní noc anglický roh lada
30 article
Nejtěžší úkoly čekaly však na dirigenta v obou symfonických básních Vítězslava Nováka, věčné touze«, s kternu seznámity nás již před loni koncerty filharmonické, a v nové »Toman lesní panna«, jež nyní skladatel spojil souhrn- ným názvem »Touha a vášeň«. Touhou jest on první, parafrasující tak svérázně pohádku Anderse- novu o znavené, opuštěné labuti, jež sama, s ne- smírnou touhou v prsou letí vstříc vycházejícímu elsci Vitězslav Novák vvjádřil v tomto díle touhu po ideálu, ať jest jím láska, krása či jiné božství po němž neseme v hrudi své neukojený slesk, tak svggaslivně, zpěvy tak niterně rozjitřenými, že jeho pohádka v tónech »O věčné touze« zůstane evange- liem všech, kdož pocítili stejné zápasy v nitru. »To- man a lesní panna« má nyní býti pendantem. Oproti pohádce cizokrajné stojí balada národní, proli Ander- senovi goetheovsky založený Čelakovský. Ale ab- straktním pojmenováním celku Vítězslav Novák pře- dem ohražuje se proti pojímání obou básní symfoni- ckých jako programní hudby v reálním smyslu : tam zhudebnění pohadky Andersenovy, zde balady Cala kovského. Nikoli. Nejsou mu oba výtvory žádným deskriptivním předmětem, jejž by dle postupu deje v básních obsaženého krok za krokem ilustroval.
Novák Anders Vitězslav Novák Ander Čelakovský Andersenův Cal věčný touha Toman lesní panna touha O věčný touha man a lesní panna
31 article
Jsou mu jen podnětem, záminkou. Jeji ch děj promita transcendentálně. Vlastní nitro, vlastní city, vlastní duševní boje jsou tou pravou látkou Novákova hu- debního básnění a že je to cítění tak silné, tak oso bité, stává se výrazem typickým, tam touhy vůbee zde vášně. Tak změnila se vám reálnost v abstrakci. v symbol. Vítězslav Novák stal se svou symfonickou dvojbásní hudebním symbolistou. Tedy týž vývoj v moderní hudbě, který uskutečnil se o nějaké de- sítiletí dříve v poesii. A že je to zároveň nejen vý- voj jednotlivce, nýbrž rys doby, ukazují symbolisu- jící dilo Richarda Straussa, Gustava Mahlera, u nás dokonce velmi originální převedení symbolů na je- viště samo v odstrkávaném bohužel operním díle Prokopově.
Novákův Novák Straussa Mahler Prokopův
32 article
V »Tomanu a lesní panně« Vítězslav Novák chtěl vyslovit především vášeň a to se mu podařilo mistrně. Nenajdete brzy hudby tak vášnivé, výrazu až tak náruživého, jako zde. K tomu pracuje Novák všemi prostředky, jež hudha může skýtat: nejodváž nějšími disharmonismi, rozpoutanou chromatikou, překvapujícími modulacemi, vším smělým a drsným, co připoustí umění polyfonní, celým aparátem mo- derní orchestrace, vypjaté do krajnosti. Suggesci vášně odnášíme si z nové práce Nováky dokonalou. Ale též jakýsi trapný pocit přesycení, zámezí, do něbož se tu hudba říti, přestávajíc býti utěšovatelkou srdcí. povznášením mysli, čarodějkou poetických nátad jakou byla ještě v pohádce »O věčné touze«. Ne- schází ani tu míst čistě hudebně krásných; na př. ty tvrdošíjné bassi, líčicí svým divokým pohybem let sešeřelou doubravou oře Tomanova a jelena lesní panny, jež »Tomanu po boku vyrovnává v plavném skoku«, jako vášeň, honící člověka, až ho uštvei jinde vynoří se, třeha jen zlomkovitě, jemněji zla- déný zpěv. Ale celek chce spíše drásat nervy, je tou plamennou vášní, která zřírá a páll, až uštve. Je tom velké umění skladební, jemuž dlužno se poklo- niti. Mistrné ovládání všech prostředků a rafinementů. Ale překročeny jsou tu hranice hudby jako krásného umění a myslím, že samotného skladatele bude t v nejbližším díle volat k návratu. Po každém přepětí nastává přirozená reakce. Karel Kovařovic nastudoval dílo způsobem, ž zasluhuje názvu místra dirigentského umění. Vše přišlo tu ku platnosti, neztratila se jiskra té nejdrob nější hlati a při tom celek měl svou velkou linii V »Tomanu« bylo leccos spíše uhlazeno, neži
Novák Tomanův Toman Kovařovic V Toman Toman a lesní panna O věčný touha jelen lesní pannus
33 article
zdrsněno, k čemuž by skladba snadno vedla. Natu- rellu dirigentovu ovšem odpovídala spíše »Touha« kterouž také dle toho interpretoval přímo ideálně. Koncert, který pobříchu nedosáhl návštěvy, jak by byl zasluhoval, takže přemnoho míst, zvláště loží. zůstalo prázdno nebo rozdáno, uzavřen byl rovněí působivě přednesenou, poprvé v koncertě provozova- nou skladbou Jos. B. Foerstra, sekvencí »Sta- bat mater« pro sbor a orchestr. Je to dílo velmi ušlechtilé, nepohrdající tradici, ale přinášející přene nové do ní tóny moderního, problémy náboženství se zabývajícího člověka. Sbor vystupuje v lahodných harmonických massách, provázen orchestrem, jeni here podilu na zvukomalbě zpívaného slova a ma- luje mnohdy ty lkavé smutky, zoufalství a zase nové naděje velmi decentně, s oddaností křesťanské duše. Cosi ze vznešeného stylu starých mistrů církevní skladby odráží se v tom jednolitě prokomponovaném díle a unáší nás z prachu světa, z jebo vášní a zkla- mání do čistších sfér. Velmi výhodně představil se tu zase jednou náš sbor, který zněl vydatně kypře. — + Česká Filharmonie uvykla již od několika let svou saisonu uzavírati velkým koncetem v Rudolfině na jehož pořad klade vrcholný výtvor klasické sym- fvnie, Beethovenovu »devátou«. Pamatujemne ješte dob, kdy provozování tohoto veledíla bylo pražskému hudebnímu životu událostí s velkými obtížemi a jen za leta dosažitelnou. Dnes je takořka repertožrní stálou součástí, výroční spolřebou. Provedení, jehož se »devátá« dočkala v neděli odpoledne, náleží k nej- lepším, jež jsem pod direkci dra Zemánka kdy slyšel.
B Foerstr Beethovenův Zemánek Jos NATO Český filharmonie
34 article
Dirigení, jenž mimochodem podolčeno, řídil z paměti, rozvinul náležitou energii a ovládí velký svůj úkol úplně. Těleso, vedení jeho světené, vyhovělo tech- nicky, i dobře zceleným zvukem, jsouc dostalečně pro interpretaci dlla tak výjimečného i připraven i sesíleno. Rovněž sbor »lilaholu« pražského vjal se údělu svého s horlivostí, jež neminula se výsledku. Poměrně slabším byl sólový kvartet, známá Achillov pata téměř každého provedení »deváté«, ač i tu lae mluviti o píli, s níž účinkující dámy Lud. Neuman- novaProcházková, Pavla Fliederova a pp. Kar. Bře- zina a Jar. Karbulka uchopili se partů, jichž instru- mentální charakter však sám v sebě skrývá úskali, těžko obeplutelné. Před d-moll symfonií sehrán, aby pořad nevyše z Beethovenova ovzduší, jeho houslový koncert D-dur. Pozván k nému prol. Halíř z Berlína. Karel Halí náleší ještě k lěm generacím našich budebníků, ktei přišedše záhy do ciziny, nedovedli si tam vždy uhá- jiti svůj národní charakter. Jest ovšem výborným umělcem, houslistou, který vyhodně před cizinou re- presentuje pražskou školu houslovou, ač byl po dvě léta i žákem Joachimovým. Po něm krázně ovládá zejménu sloh klasický, a jeho ztlumočení právě kon- certu Besthovenova připomíná odešlé velké mistry houslí, jako Joachima a Wilhelmiho, s nichž odlesk padl ještě na jeho hru. Přednes jeho je pln klidu a vznešenosti, při čemž nemálo účinnost výkonu podporuje krásný, neobyčejně vřelý jeho tón. Úspěch virtuosův hyl úplný, jakož i celého koncerto. Obe- censtvo nezdrželo se potlesku ani mezi jednotlivými větami symfonie, ač si toho pořadatelstvo na pro- gramech výslovně přálo. Těžko ditigovati projer obliby, zvláště když jdou od srdce.
Dirigení Neuman Pavel Fliederův Karbulka Beethovenův Halíř Halí Joachimová Joachim Wilhelmi Berlín Ob dmoll
35 article
Krátký dovělnk pro domo mea, ač moji členář mne znají za leta mé činnosti, že nemilují chodit do rubriky sobě svěřené s vlastními záležitostmi K poznámce v posledním referátu vyprovokoval mne p. Otakar Nebuška zvláště nejapnostmi v jisté revui již jako orgánu Umělecké besedy věru lépe v dáv- ných intencích tohoto spolku by slušelo jednoti svét hudební, nežli jej rozeštvávati. Pan Nebušk odpověděl mi v týdenníku, kde pohostinsku vystu puje, způsobem sebe hodným. Neurvale a s domýsli- vostí skladatele, jenž s bohorovné výše svého jedi ného podařeného opusu hledí na svěť a jeho smrtl. níky. Mám ve své odpovědi stanovisko velmi snadné ač je mi to skoro lito. Bojovati boj bohatýrskýj věru radostnější, než rozšlapávati bmyz, který s vám namanul do chůze. Mé úsudky o Nedbalovi prvopočátku byly a jsou potvrzovány jeho úspěchy kamkoli přijda, ať diriguje v Berlíně, v Paříži, v Lon dýně, v Turině, ve Vídni. Varšavě, Petrohradě Moskvě, Oděsse. Mé kritiky o něm došly potvrzen hlasy největších žurnálů světových, největšími kapa- citami kritickými. To mi doslačí. Quid mihi Hecuba — co mně i Nedbaloví — Nebuška
Nebuška Nebušk Nedbal Berlín Paříž Turin Vídeň Varšava Petrohrad Moskva Oděss
36 article
+ Historický koncert starší české budby, pořá daný hudebním odborem Umělecké besedy, vydař se znamenitě. Především pontala velice obsažná před- náška o vývinu staré české hudby až do nové doby pana ředitele Hůlky, který obral si za životní úko sebrati a vydávati nejstarší české skladby až po dobu novou. Po zajímavé přednášce sehrálo Lachne- rovo kvarteto (pp. Karhánek, Fil, Nedbal a Kopecký přesně Krommerovo smyčcové kvarteto (1760). Opern pěvkyně pl. Anna Görlichová zapěla svým sympati ckým hlasem a znamenitou koloraturou »Arii« o Mystivečka (1774), písně L. Koželuha (1752) a J. L Dusika (1761) s dobrým klavírním doprovodem p. dra. Piherta. Pak následovaly skladby pro klavín »Rapsodie«, »Ekloga« a »Dylbyramba« od V. J. To máška (1774), které přednesl p. prof. Karel ze Slav- kovských se známou virtuositou a procítěnosti. Ke konci sehráli pp. Karhánek a prof. Trneček velm precisně zajímavé »Rondo« pro housie a klavír o H. Voříška (1791). Veškeré skladby byly četně shro- mážděným obecenstvem vděčně přijaty a všichní účinkující umělci bouřlivě volání. Byl to skutečně umělecký požitek. + Smelanova »Má vlasť« provedena bude n všeobecnou žádost pozejtří dne 9. dubna v posledním čtvrtečním koncertě České Filharmonie v Národním domě na Král. Vinohradech. Vstupenky po 60 hal. rodinné lístky pro 3 osoby po K 1.60 prodávají s předem ode dneška v kanceláři Českého filharmoní- ckého družstva na Václavském náměstí č. 53,
Karhánek Nedbal Kopecká Krommerův Görlichová Mystiveček L Koželuh J L Dusik Pihert profesor Karel z Trneček H Voříšek Smelanův Václavský náměstí Český filharmonie národní dům na Královský
37 article
Na jednacím pořadu nalézal se dále návrh rady městské na schválení výpůjčky v obnosu 3,124.400 K na uhražení polřeby pro společnou vodárnu v roce 1908 Záležitost byla odročena z mimořádné schůze, kdy byl sbor neschopný k usnášení. Ke hlasování dostala se především resoluce p. Cízlera, doporuču- jící zavedení dvojilé vody: pitné z území u Káraného a užilkové z Vllavy. Pan Březnovský prohlašuje, že bude pro půjčku hlasovati, když dá presidium uji- štění, že resoluce bude správní radou respektována. Pan feditel Kukla prohlásil, že pod nátlakem po- měrů, zejména štvaním některých listů, nebudou z- stanci dvojitého vodovodu činit obstrukci: budou hla- sovat pro resoluci Cízlerovu, ale proli výpůjčce. Přistupuje se ke hlasování. Navrh p. Kukly za odročení celé záležitosti bl zamítnut všemi protí 12 hlasům Resoluce p. Cízlera (Dozorčí rada se žádá, aby působila pro zavedení dvojilé vody, pitně z Ká- raného, užifkové pro soukromou i veřejnou potřebu z Vltavy) byla velkou většinou schvá- lena. Návrh městské rady na schválení výpůj- čky 3.124.400 K schválen 54 hlasy: 22 hlasů bylo proti. 6 členů vzdalo se hlasování. (Proti hlasovali obeení slarší z Malé strany a skupina dra. Podlip- ného)
Cízler Březnovská Kukla Cízlerův Vltava
38 article
Nová komuníkace slekbrickou čraliou nla Slarém městě. Předseda správní rady elektrických podnikůp V. Brož referoval o návrhu na zřízení clektricke dráhy ze Staroměstského náměstí na silnici pod Let- nou a na rekonstrukci elektrické dráhy Praha —Li- beň—Vysočany. Pan ob. st. Schick odůvodňoval požadavek aby zřízena byla elektrická dráha z Václavského ná- městí, Můstkem a Železnou ulicí na Velké náměstí Pan Březnovský podporoval návrh správní r- dy, aby nová trať vedla pouze z Velkého náměstí. Pan Vaníček poukazoval na nemožnost zřízení tratě Můstskem a v Rytířské ulici. Pan dr. Pík vřele při- mlouval se za spojeni z Václavského náměstí. Dalšl debaty zúčastnili se pp. Náhlovský, dr. Pod- lipný, Lada, dr. Janatka (pro vedení z Můst- ku), dr. Vlček a Weiss (proti Při hlasování byl návrh p. dra. Podlipnéh a zoudr. na zřízení nové trati elektrické dráhy z Můstku a Železnou ulicí k no- vému mostu přijat 41 hlasy. (Potlosk a po- chvala) Dále povolena výpůjčka v obnosu 1 mil. korun na provedení těchto nových podniků elektrických (Pan m. r. Weiss žádal za protokolování, že hlasoval proti návrhu.) Různé záležitostl. Po relerštu p. dra. Sobotky usneseno podati protispis o stížnosti Karla Edera a soudr., k správ- nímu soudu podané proti verifikaci usší volby Václ Varvažovského obecním starším ve III. sboru hole- šovickém, provedené dne 13. listopadu 1907. Stěžo- vatelé tvrdí, že prý volby se zúčastnili tři nevoli- čové, dále jeden volič, v Holešovicích nebydlíci a že před užší volbou nebyly voličské seznamy veřejně vyloženy.
V Brož Schick Březnovská Vaníček Můstsk doktor píka Náhlovský pod Janatka Vlček Weiss Eder staroměstský náměstí Praha Vysočany Velká náměstí Velký náměstí rytířský ulice Václavský náměstí Můst Sobotka Holešovice