5
article
Fakt, že původní rozpočet nákladů na úpravu
Středního Labe v prvním stavebním obdohí 37 mil.
korun vlivem doby se zvýšil, nemůže býti dojista
příčinou, aby provádění programu stavebního, miní
sterstvy schváleného, bylo odkládáno, aneb na nej-
menší míru zmenšováno,
Jisto jest, že bude-li se práce na středním Lab
rozvijeti takovým tempem, jako se to dělo dosavade
nemůže o tom býti nižádné řeči, že by i původn
úvěr prvého stavebního období 37 mil. K byl do r. 1912
vůbec vyčerpán. Za nynějších poměrů bohužel je
velmi málo naděje, aby během prvního stavebního
období splněny byly velmi nalehavé návrhy státních
zemských a zeměděiských expertů, učiněné při techni-
cko-informalivních pochůzkách dne 22. září 1902
a 5. října 1904 a že program stavebních prací po lela
1904—1912 ministerstvy schválený, bude během této
periody jen částečně, nikdy však tak splněn, aby preli-
minovaný ubnos 37 mil. K již v tomto období byl
vyčerpán. Jest tudíž dojista spravedlivou nalehavá
naše žádosl, aby řádný postup schváleného programu
slavebního na středním Labi nižádným způsobem ne-
byl zdržován a odkládán. Tomu nestojí v cestě ani
tak zv. profilová otázka, o které pp. techničtí experti
již v anketě, konané u ministerstva obchodu v lednu
1907, učinili souhlasné konečné rozhodnutí.
Jednáť sa ve schváleném programu stavebním
pro léla 1904—1912 jednak o úpravu nejhorších strž
a serpentin, jimiž katastrofy povodní jsou nebez-
pečně zvyšovány, z větší části však jedná se o úpra-
vu řeky v obvodu polabských měst (Přelouč. Kolin.
polabský město
Přelouč
6
article
Poděbrady, Nymburk, Lab. Týnice), ve kterých
c. k. zemké hydrografické bureau, z něhož návrh n
úpravu profilu labského vyšel, zachování profilu pa-
vedně navrženého, proto za nezbytné prohlásile
ježto tu ple o ochranu velkých, hustě zabydlených
měsl před povodní: v trati Neratovice—Čelakovice
pak i dle nálezu téhož úřadu původně navržené pro-
fily rovněž musí býti zachovány
Středolabský komitět neopomene ovšem nižádné
příležitosti vším úsilím i nadále působiti k tomu.
aby tento schválený program neutrpěl nižádné újmy
ani žádného odkladu, vědom jsn sobě, že za jeho
snahami stojí svorně sdružené obyvatelstvo celéh
Polabí! (Pochvala.)
Když byla ještě vřelá posmrtná vzpomínka vě-
nována zesnulým členům komitétu, jichž památk
uotěna povstáním, přikročeno k vyřízení jednatelse
zprávy jednatele p. V. Váně. Jeho daborát byl
jednamyslně schválen. Resoluční dodatek p. dra
Bodnáře z Kolina byl odkázán výboru k dalšímu
opatření; má tolo zněníi
„Členstvo, na valné hromadě Středolabského
komitétu shromážděné, projevuje přesvědčení, z
správa státní, upravujíc v král. českém hořejší toky
řek a zanechávajíc zříditi v čas údolní přepážky
nad Králové Dvorom u Těšňova v lese „Královstv?
na horejším Labi a u Slatiny na Úpě, tímto ne-
mcionálním upravováním cest vodních zavinila
škody, které vzcházejí, totiž již vzešly, nebo příšt
vzejlou záplavnmi v pavodí středního Labe a ž
stát jest takto poškozovaným majitelům pozemk
a úrody na pozemcích těch práv z náhrady veškeré
škody, která jim ze zanedbávání zákonných po-
vinnoslí se strany c. k. správy státní při řečene
úpravě řek již vzešla nebo příště vzejde.
V Váně
Bodnář
Kolin
Poděbrady
Nymburk
Laba
Týnice
Neratovice
Polabí
Královstv
Úpa
Dvorom u Těšňov
7
article
Následovaly volby a zvoleni: předsedou p. JUD
fr. Ulrich, zemský poslanec a starosta král, měst
Hrake Králové: místopředsedy pp. Mg. Ph. Vikton
Vávra, městský radní a majitel lékárny v Mělnice.
dr. techn. Hanuš Kanik, ředitel cukrovaru v Nym-
burce, J. Kotland, zemský poslanec a okresní starosl
v Helohlavech u Smiřic; jednafelem p. Václav Vána.
statkáž v Lánech na Důlku u Pardubic; pokladníkem
p. V. Pilař, majitel velkomlýna ve Valech n. L.u
Přelouče; členy výboru pp.: MUDr. Alois Vorlíček.
lékař a slarosta města Kostelce nad Labem, JUD
Václav Jiskra, advokát a starosta města Brandýea
nad Labem, Jindrich Čurda, starosta král. věnného
měst Čelakovic nad Lab., JUDr. Emanucl Krouský.
advokát a slarosta města Nymburka, inž Vojtěch
Fornánek, městský radní a majtel průmyslových
závodů v Kolině, Alois Nerad, starosta král, města
Přelouče. František Kuchynka, zemský poslanec
starosta král. komorního města Pardubic. Ferdinand
Tomášek, starosta v Labské Týnici, Václav Pácalt.
starosta král. věnného měsla Jaroměře. Stanislav
Ulrich
Vikton Vávra
doktor
Kanik
J Kotland
Václav Vat
V Pilař
Vala
MUDr
Vorlíček
Jiskra
Jindrich Čurda
JUDr
Emanucl Krouská
Nerad
Kuchynka
Tomášek
Pácalt
Stanislav
Hrake Králové
Mělnice
Ny
Helohlavy u Smiřice
Lány
Pardubice
Přelouč
Kostelec nad Labe
Brandýea nad Labe
Čelakovice nad Laba
Nymburk
Kolina
Labská Týnice
Jaroměř
Ing Vojtěch
8
article
Finger, starosta král. věnného města Dvora Králové
n. Labem, Václav Janula, měslský radní v Lysé nad
Labem. Bedřích Moller, arciv. hospodářský radh
v Brandýse nad Labem, Josel Červený, náměste
okresního slarosty a stavitel v Nymburce, Vojtěcli
Hlaváč, majitel realit v Poděhradech. František Leger.
okresní starosta v Kolíně. Josef Koštál, statkář v
Trnávce u Přelouče. Josef Dušek, ředitel rafinerie na
cukr v Rosicích nad Labem, Hynek Srdínko, říšský
poslanec a okresní starosta ve Svobodných Dvorech
u Hradce Králové, František Čáp, člen okresního vý-
boru a starosta obce Lužce nad Vltavou, Jan Hellich.
lékárník v Poděbralech, František Hradecký, ná-
městek starosty ve Staré Boleslavi, dr. Osvald Mal-
burg, továrník v Smiřicích, Otto Weiner, c. a k. vrch
správce velkoslntku Nejvyššího rodinného fondu
v Smiřicích; revisory účtů pp. Vílém Jermář, ředitel
cukrovaru v Kostelci nad Labem, Josef Slavík, ma-
jitel realit v Přelouči.
Finger
Janula
Moller
Josel Červená
Leger
Koštál
Dušek
Srdínko
Čáp
Hellich
Hradecký
doktor
Osvald
Weiner
Jermář
Slavík
Dvůr Králové
Labe
Lysá nad Labe
Brandýs nad Labe
Nymburk
Kolín
Trnávka
Přelouč
Rosice nad Labe
svobodný Dvůr
Hradec Králové
Lužec nad Vltava
Stará Boleslav
Smiřice
Kostelec nad Labe
Vojtěct Hlaváč
9
article
V nastalé polom rozpravě pan posl. praf. v
Hráský vyslovil požadavek za zvýšení rozpočto-
vého nákladu na dokončení projekktů, dále žádaj roz
množení počtu sil technických a projevil tužbu, aby
vláda ztídila vodocestné ředitelství zemské. Dosud
se vše z král. českého musí posílat do Vídně, jen
aby nastalo jisté „odležení“. Prál si dále, aby vi
určování údolních přehrad nerozhodoval moment ná-
rodnostní, nýbrž skutečná, praktická potřeba. Jest
to neštastnou myšlenkou, když se musí přehradly
stanovit tak, aby jedna byla v oblasti čoské, druhá
v ěmecké. Údolní přehrady maji býti zřizovány tam.
kde jest jich skulečně zapotřebí. Tak ptehrada v lese
„Královslví“ a u Slatiny nezabraňuje záplavěu
Jaroměře, kleré se zabrání jen zřízením přehrady na
Metuji. Také jinde jsou přehrady prováděny nera-
cionálně, na př. na hořejší Jizeře, kde se provádej
jen k vůli průmyslu. V minulé schůzi regulační ko-
mise byl k tomu povolen náklad, ale proli tomu
poslanci musí se rozhodně vzeprit. Konečně upozor-
ňuje řečník, že regulační komise má dle zákona mi
5 členů vládních a 5 členů aulonomie zemské, ve
skutečnosti však je vládních členů 6.
Pan inž. Plenkner vysvětluje příčiny zřízen
přepážek jizerských a dokazujo jejich nutnost.
Pan místodrž. rada Schiller popírá, že s
údolní přehrady provádějí dle národnostních ohledo.
Ministr m. s. dr. J. Fořt vyslovil komitélu
uznání za výdatnou jeho činnost a projevil některé
pozoruhodné pokyny pro další jeho působení
Srdečným doslovem předsedy byla valná hro-
mada skončena.
Ing
Schiller
doktor
J Fořt
Vídeň
Jaroměř
Metuje
Jizera
m . s
10
article
Naše odpověď na upřímné slovo.
Naše odpověď na upřímné slovo.
Pan dr. Krumnář apsal do neděl-
ního vydání svého listu pod záhlavím „Upřímné
slovo“: článek, kterým zjednává mrrzuté své ná
ladě nejvolnější průchod. Dobrá polovina indi
gnace současného vůdce národa věnována vjes
„Národním Listům“, kteréž spěchají, aby suve
rénní projev předsedy Národního klubu, pokud
se jich a zároveň s nimi i nejdůležitější otázky
současné pohtické bídy českého národa týče
nezůstal bez odpovědi. Pan dr. Kramář vytýk
nám především, že jsme se na něj „o sopilá
a celou neurvalosti“ za to, co řekl
o jmenování soudních úřadníků. Nehledíme
k málo jemné formě této výtky, neboť osobnosti
vysoce postavené i nejmenší odpor vykládajísi
hned jako neurvalé osopeni, ale přizná-li se
vůdčí český státnik, že on to byl — kdo dnl
svolení (1!) uměleckému kousku s obsazováním
německých soudcovských míst v Čechách a že
tak učinil Němcům koncesi, pak už musí pro-
minouti, že takové prohlášení nepřijme s nadše-
ním list, který celé léto od května do října a
od října do prosince bojoval s vynaložením svých
sil proti německému stanovisku, že do 1. zv.
němonkých okresů patří výhradně jen soudní
doktor
Krumnář
Kramář
Němec
Čechy
národní klub
11
article
úřadníci i původem Češi. Ukáže-li se nyní do
cela naivním doznáním autorisovaného ochrance
českých práv, že on to byl, který konceflovai
Němcům ze zäkladních práv slátních občanů če-
ských rovně právo přístupu ke všem státním
úřadům a svolil k německé zásadě výluky
českých soudců z německého území, potom věru
i neurvalé osopení na takové státnické umění
bude málem. Nic neprospěje panu dru. Karlu
Kramářovi, že nyní hledá spoluvinníky uměle
ckého kousku, jímž se v rozpočtovém výboru
chlubil, anebo hledí-li seslabiti své prostoduché
doznání, že „to musil říci“, neboť, že to řekl
jest karakteristické pro diplomatiku Kramářovu.
ale to, co provedl, jest snad nenahraditelně osud-
ným pro právní državu celýho národa. Praví-l
pak p. dr. Kramář, že Mímci nedocílili toho,
čeho žádali, eby do německých měst byli jmeno-
váni jen Němei, měl ovšem připojiti, že nebyl
k tomu prostě fysické možnosti, ježto nebyl
pro všechna „německá“ města ani dost něme-
ekých auskultantů. Jinak může pan dr. Kramář
nechati „pány z Národních Listů“ na pokoji.
Čech
Němec
Kramář
Kramářův
doktor
Mímec
12
article
Temperament jest velmi krásná věc, ale
lidé určitého postavení měli by se učiti kroti
svůj temperament k výbuchům sklonný. Pan
dr. Kramář, pojednávaje o našich právnických
vědi mostech, napsal, že „Nár. Listy“ ve své
panenské netknutosti právnickými
stidiemi a znalosti judikatury uhodi statečně
na stůl“ a t. d. Shředává-li pan dr. Kramár
naše právnícká studia pod svou graduova-
nou důstojnost, sloužiž k upokojení jeho
nysli, že právnické naše výklady pocházej
vesměs od odborníků, kteří se panu dru-
Kramářovi aspoň vyrovnají. Zejména pojednán
o tom, zdali „jest možné diseipli nár-
nířizení proti soudeům chebskýmí
(č. 87. „N. L.“), pochází od dra. Šebles ty
jednoho z nejpřednějších a nejaktivnějších prak-
tiků v jazykovém právů, a druhý článek nás
v téže věci: „Jeli přípustna dozorě
stížnast proti chebským soud-
cům?“ („N. L.“ č. 92) byl nám zaslán z vys-
kých kruhů soudcovských, jež po přání autorově
blíže označiti nemůžeme, neboť dík nynějšt
éře vlivu a moci bylo by nautno obávati se pr
něj následků. A co odpověděl na vývody dra
doktor
Kramář
chebský soudec
13
article
Šehesty nejvlastnější orgán pana dra. Kramáře
Ve svém čísle ze dne 29. března pod zahlavim
„Jest postup německých soudců promyšlen?“
Páně Kramářův „Den“ přistupuje úplně k ná-
zoru dna. Šabesty, že stát má a miti musí pro
středky proti německým soudcům, že pořaden
dohlédací moci může stát odpomoci zjednati atd
„Den“ výslovně konstatuje, že právnické vý-
vody německé jsou nesprávné, že jich neuznáv
a k argumentům dra. Sebesty dodává prý ještě
„daleko sytější a výstižněiší“, př
čemž namátkou prý cituje základní zákony
o soudcovské moci z r. 1867 čl. 8., v němžse
soudci ukládá nichvějné šetření základních
zákonů, tedy také čl. 19. o § 32. soudní in
strukce o výkomu přísahy soudcovské ve spo-
jení s ustanovením § 45. a 46. a4d., názory, kte-
réž, pokud se týče soudcpvské přísahy a stát
zákl. zákonů byly v „Nár. Listech“, tak prý
právnicky nedotknutých, otištěny o dva měsíce
dive. A pan dr. Kramář?! Který z jeho hojných
názorů právnických o této věci platí?! Platí jeh
názor o tom, že neodvislost a samostatnost soud-
covská chrání německé soudce před plněním zá
konů, či že jest možna dohlédací stížnost prot
nim? V nynější aprilové době jest doporučiteln
nositi někdy zimník, někdy svrchník, ale práv
níci, musí míti o jedné a téže věci jenom jeden
třeba ne vždy pohodlný názor. Je-li pan dr
Kramář
Kramářův
doktor
14
article
Kramář toho náhledu, že němečtí soudcové jed
nají bezúhonně podle zákona o soudcovské
samostatnosti a neodvislosti, provinil se proti
svému právnickému svědomi, když prohlási
věc za casus belli, kdýž dovolil interpelaci Čela-
kovského a oposiční manévr svých vojů v roz-
počtovém výboru. Ale p. dr. Kramář je současně
přesvědčen, že vláda může zakročiti a má pro
střodky k zjednání pořádku (zákoi
tého!) v uzavřeném území, neboť věří a oče
kává, že vláda zjedná těmito prostředky statu-
quo ante, pro dobu, než předloží osnovu jazyko-
vého zákona. Ovšem, kdyby pořádek tento byl
zjednala prostředky námi i „Dnem“ uznáva-
nými, nebyly nutným jazykový zákon a —
obojetná taktika Kramářora.
Tolik mámo práva říci dru. Kramářovi, který
nám vytýká „politiku osobní, bez zásad a mra vn
podstaty“. I ten nejprostší člověk v Čechách, je-
hož se proti nám dr. Kramář tak rád dovolává, na-
hlédne tolik, že špatný to advokát, klerý domýšlí se
že hájí nejlépe věc svého klienta, kdyz
dovozuje thesi — protivníkovu. To del
jako advokát národa dr. Kramář. Jako skutečný zem-
ský advokát, jako praktický právník nebyl by možný.
snad prolo stal se — theoretickým právníkem
Prolo myslíme, že přeceňuje katastrofu, klerá
by nastala, kdyby od vedení českých věcí dd-
stoupil, jak nedvojsmyslně vyhrožuje na konci
svého „up.mného slova“. Nebylo- li by vůbec pozdě
Kramář
doktor
Čechy
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Bylo sveleno drem. Kramářem sna
také k uměleckým kouskům presidenta Wesse-
lého při přijímání a jmenování soudcovského
dorostu v král. českém ? (Z kruhů soudcov-
ských.) Pro české soudcovstvo tak trapné
bolestné doznání dra. Kramáře, že da
(třeba s nejtěžším srdcem) svolení k »uměle-
ckému kousku« při obsazování soudcovských
míst ve zněmčeném území v král. českém,
oprávňuje dodatečně soudcovský dorost
k otázce, jež položena v nadpisu tohoto
článku. Po velkém jmenování adjunktů
v dubnu 1905 poznali Němci, že nemají
u nás německého soudcovského dorostu.
Vznikla bouře a již 6. května 1905 zakročili
poslanci němečtí ve Vídni na prospěch ně-
meckého dorostu soudcovského, shledávajíce
— jak doslovně psalo se v oficiálních zprá-
vách — hlavní vinu nedostatku toho v per-
sonálním senátě při pražském vrchním zem.
soudě, a žádali: »sofortige Abhilfe«.
A pomoc také přišla hned. Při nejbližším
jmenování soudních právních praktikantů
dne 21. července 1905 porušena poprvé
stará zásada, která zachovávána byla i za
regimů národu českému nejnepřátel-
štějších, že totiž právní praktikanti
jmenováni auskultanty pouze a jedině
dle pořadí, jak službu nastoupili (dle
délky služby), bez ohledu na národnost.
Kramář
Wess
Němec
Vídeň
16
article
President Wessely vyhověl přání Němců
při celé řadě jmenování na to následujících
řídil a řídí se věrně jím zavedenou novou
nám nepřátelskou jmenovací praktikou. Služ
bou mnohem mladší Němci přeskakují při
jmenování na auskultanty mnohem starší
Čechy (i se soudcovskou zkoušku ! I), a aby
mohli býti Němei uměle mezi Čechy, jež
přeskočili, roztroušeni, děje se jmeno
vání pomalých partiích dle nově vy
nalezeného »klíče národnostního«, který pra-
videlně řídí se dle poměru 4 : 3. Jedině této
praktice ryt. Wesselého děkují Němci, že
mají dnes německý soudcovský dorost, při
vábený do království i z jiných zemi rakou
ských (Dolních Rakous) a vnaděný stipen
diemi »Volksratu«. — Dnes rozšířil pre
sident Wessely »národnostní klíč« i na při
jímání do soudcovské služby vůbec
Český soudcovský dorost, znaje veliké ne-
bezpečí praktik Wesselého, nemlčel a vo-
lal, aby postup Wesselého byl zadržen.
Wessel
Němec
Čechy
Dolní Rakousy
17
article
Osobně u čelných vůdců české politiky bylo
zakročeno a prošeno, promluvil »Všehrd«,
celá česká veřejnost v resolucích, česká žur-
nalistika v bezpočetných článcích atd. —
Marně! Drem. Klumparem podána na
řísšké radě interpelace — jež nechána
bez odpovědi. K energiekému zakročení ne-
dal se z vůdčích kruhů nikdo pohnout. Vy-
slechli, krčili rameny — ale bylo ticho. Pre-
sident Wessely jako by byl nedotknutelny
Sám tehdejší referent o věcech soudcovských
nedovedl si nikterak zamlklost vůdčích osob
v této tak předůležité věci vysvětlit Vyklá-
dali jsme, že na naše útraty vydupává
Wessely německý dorost, že my poškození
jsme těžce hmotně v přítomnosti a ještě
více do budoucna, že tím nepokrytě klade
se základ ke dvojímu statusu v králov-
ství a k příští jednojazyčnosti. —
Klumpar
Wessel
Všehrdy
Marna
Pre
18
article
Marně! — President Wessely vydu-
pával a vydupává německý soudcovský
dorost nerušeně dál, a jak dokázalo po
slední jmenování z počátku listopadu 1907
ještě se stupňovanou rafinova
ností. Je až dosud nepochopitelný onen
klid a nevšímavost, s jakou vedoucí kruhy
nečinně a bez hlasu přihlížely ku přijímacím
a jmenovacím praktikám presidenta Wesse-
lyho přes přímo úpěnlivé prosby, aby jich
především v zájmu národa našeho ne
trpěly. Těžko chápe se, aby při všech tě
službách, vládě prokázaných, při často vy-
kládané »moci ve vládě« nedal se zakřiknou
správce spravedlnosti v našem království.
do jehož kompetence dle § 16. org. soudní
jedině spadá přijímání a jmenování do-
rostu soudcovského. — Ostatně sotva bez
svolení vlády byl by se odhodlal president
Wessely k nastoupení vylíčených jmenovacích
praktik, kdyby nebylo to smluveno s vládou
vídeňskou. A naše politické vedení nemělo
chuti k ráznému zakročení ani v Praze ani
ve Vídni. — »Snad je tu nějaká dohoda«
posteskl si jednou soudcovský referent pan
dr. Klumpar, když zástupcové soudcovského
dorostu dožadovali se energických kroků
on cítil svoji malomoc. Po prohlášení pana
dra. Kramáře máme obavu, že i v této věci
stala se nějaká »dohoda«, učiněna
»koncese«, o níž vědí jenom zasvěcenci.
Wessel
Wess
doktor
Klumpar
Kramář
Praha
Vídeň
19
article
Obavě té dáváme veřejně průchod. Je-li ně-
jaká »dohoda« v tom směru, musí býti
rozbita! — Nepadne-li s presidentem
Wesselým i jeho přijímací a jmenovací sy-
stém, nic nezískáme. Bude to pouhá vý-
měna osob. V tomto systému vězí kořen
zla a nebezpečí pro budoucnost. Systém ten
povede zcela jistě k rozdělení statusu,
k roztržení království a ubití českých menšin
v jejich právu býti souzenu ve své mateřské
řeči, povede neúprosně k jednojazyčnosti.
Česká manipulace soudní jest z
úplné naší netečnosti z t. zv. území
uzavřeného systematicky odstraňována; v ně-
kolika létech nahražen bude tam i český
soudcovský dorost německým, neznalým slo-
víčka českého a pak, třeba bychom měl
rovnoprávnost na papíře, bude tam fak-
ticky nemožna. Znovu voláme: Pryč
s presidentem Wesselým i s jeho systémem
přijímacím a jmenovacíml
— Proti porušování jazykové rovnopráv-
nosti. Rada král. horn. města Příbrami připojuje
se ku protestu českých měst a okresů proti poru-
šování jazykové rovnoprávnosti u všech úřadů
zejména soudů v král. českém. Starosta Blažej
Wesselá
Blažej
Příbram
Rada král
20
article
Mixa.
Mixa.
— Za naše školské požadavky pořádala městská
rada v Nové Pace dne 5. dubna t. r. velkou schůzi
jejíž vzorný průběh vyzněl imposantním prolestem
proti zanedhávání našeho školství. Ve velkém sále
pivovarského hotelu za velké účasti občanstva všech
politických směrů zahájil schůzi starosta novopacký
p. Jindřich Záhejský, jenž v úvodní reči akcentova
hojnou účast, projevující velký zájem občanstv
o kulturní požadavky. Relerent p. JUC. Josef Tvrzi-
cký, předseda „Svazu českoslovanského studentstva“
z Prahy, vylíčii podrobně ústrky a bezpráví, na č
ských menšinách, na školství obecném, odborném.
středním a vysokém páchané a požadavek druhé če
ské university, jeho historii s politickým pozadím vy
líčil zřejmě a přípodně. Po řečníku navrhl pan MUD
Václav Matys resoluci, jež jednomyslně byla přijata
Mixa
Záhejský
Tvrz
Matys
Nová Paka
Praha
svaz českoslovanský studentstvo
21
article
Pan starosta skončil na to protestní schůzi přáním.
aby dlouho želané naše požadavky kulturní došly
konečného provedení. Rosoluci odevzdá dnes po-
slanci J. Maštálkovi osobně ve Vídni. Tato zní: „Ob-
čansivo města Nové Paky bez rozdílu politickéh
přesvědčení, shromážděné na veřejné protestní schů-
zi, svolané městskou radou dne 5. dubna 1908, pro-
testuje proti stálému a svévolnému zanedbávání če-
ských osvětových potřeb, jak se nejnověji stalo př
rozpočtové debutě o požadavku zřízení II. české uní
versity. Ježto letošní rozpočet na české školství vy-
soké, střední i odberné je opětně důkazem nepřátel.
ství vlády k českému národu, žádáme všecky po-
slance českých stran, aby se rozhodně zasadili, bu-
de-li třeba, i proti vládě, o odčinění svévolných
křivů. Ať ukáže vláda a její orgány aspoň v jubilej
ním roce 1908, že mají dobrou vůli zachovávati zaru-
čené zákony, aby nespokojenost národa, zaviněná
stálým jeho odstrkováním, nebyla ještě zvyšována
Svého poslance, pana Jindř. Maštálku žádámte, aby
se zasadil v „Národním klubu“ o mužný postup prot
vládě, nedá-li tato pevných záruk, že sliby tolikráte
opakované splní.“
J Maštálek
Jindřichův
Maštálek
Vídeň
Ob
Nová Paka
22
article
— Arcivévoda Karel František Josef vrátil so
— Arcivévoda Karel František Josef vrátil so
dnes ráno z Vídně do Prahy.
— Ministr K. Prášek přijel včera z Vídně
Prahy a nastoupil cestu do Rtivna, odkudž vrátil se
opět do Vídně.
— Osobní. Krajan náš p. Antonín Koty za
vrchní cvid. geometr v Bosenské Krupě, roden
z Telče na Moravě, byl těchto dnů vyznamenán zla
tým záslužným křížem s korunou,
— Osobní z požty. Přeloženi bylí účetní asi
stenti Stanislav Bureš po své žádosti z Vídněd
Prahy a Karel Vilím naopak. Po vlastní žádost
přeloženi byli účetní oficiá! Ambrož Kobliže
z Brna do Vídně a účetní praktikant Václav Seka
nina naopak
— Genovál V. M. Volodimirov, delegát městsk
dumy potrohradské, věnoval včerejší den svého po
bytu v král. Praze soukromým rozpravám s předním
osobnostmí našich podníků kulturních i politických
Vyhověl též pozvání a navštívil dopolední koncer
i večerní představení v Národníní divadle, kde pro-
vozována byla Čajkovského opera „Eugenij Oněgin“
Po divadle oživily útulné salony předsedy Společ
nosti Národního divadla pana arch. J. Alfonsa Ši
máčka „na Zvonařce“ vzácnou společností, její
ozdobou byl kruhi našich vlasteneckých dam (paní
Grošová, A. Podlipná, Scheinerová, Hlavová, D
Škardová, Štychová a j) se vzornou hostitelkou
paní Šimáčkovou. Také host naší opery paní Marje
Bogucká, stepilá pěvkyně varšavského divadla a jej
maíka se dostavily. Předmětem pozornosti byl ovšem
ropresentant města Petrohradu, generál Volodimirov
klerý srdečnými, nelíčenými slovy děkoval z
přátelské, v pravdě bratrské přijetí, jehož se mu i ten-
tokráte v Praze ve všech kruzích dostalo. O myšlence
slovanské vzájemnosti, vzácným hostem propagova-
né, promluvil posl. red. Anýž, vzletný přípilek mi-
lému hosti pronesl starosta dr. Groš, damám slovan
ským dr. Scheiner. Zábava byla, jak v těchto salo
nech obyčejem, velmi srdečná a animovaná.
Karel František
Josef
K Prášek
Kot
Bureš
Karel Vilím
Ambrož Kobliže
Seka
Volodimirov
Čajkovský
Eugenij Oněgin
J ša
A Podlipná
Scheinerová
Hlavová
D Škardová
Štychová
Šimáčkův
Bogucká
Anýž
doktor
Groš
Scheiner
Vídeň
Praha
Rtivna
Telč na Morava
Brno
Petrohrad
Vídněd Praha
Národníň divadlo
národní divadlo
varšavský divadlo
23
article
— Jubilejní dary Českomoravské továrny n
stroje. Valná hromada „První českomořavské továrny
na stroje v Praze“ přidělila dnes na počest panovni-
ckého jubilea 75.000 K k humanním a dobročinným
účelům a sice 40.000 K podpůrnému fondu dělnické
mu, 20.000 K spolku vysloužilých úřadníků továr
ních, 8000 K fondu ku podpoře invalidních dělník
a 7000 K k rukoum správní rady, aby je rozdělil
účelům všeobecně dobročinným.
— Občanský klub v Praze-Libni konal dne 30
března 1908 „u Jeřábků“ řádnou XXIII. valnou hre-
madu za četné účasti členstva. Podrobná a vystižní
zpráva jednatelská byla přednesena jednatelem drem
Brdkem a v ní dopodrobna vypočítány všecky pod
niky, které byly výsledkem činnosti výboru, zástup
ců jeho na radnici pražské i poslanců na sněmu zem-
ském. Pan posl. Macháček za hlučného souhlasu
přítomných vzdnl llík jednateli i výboru, připomína je
kdlo právě slyšel, co pro Libeň bylo vykonáno a kdo
má mprávný úsudek, musí uznati, že všichní činitel
konali svou povinnost platně. I zpráva pokladní,e-
visorů účtů a domácího správce přijaty s pochvalou
Velby nového výboru vykonány lístky a jednomysln
zvoleni: starostou p. Alois Pinz, obecní starší, místo-
staroslou p. Josef Pavlas, stavitel; členy výbor
pp.: Alois Bedrna, Karel Besser, dr. Fr. Brdek, Ant
Jeřábek
Brdek
Macháček
Pinz
Pavlas
Bedrna
Besser
doktor
František
Praha
Libeň
občanský klub
24
article
Hrabák, Fr. Švejda, Arnošt Tauš, Bedřích Vagnen
a Vítězslav Vondjich; náhradniky pp. Václav Po-
spíšil, Karel Svoboda, Josel Šimáček, dr. Norb. Za-
vadil; revisory účtů pp Mr. Ant. Klán a St. Veger
Předsedou smírčího soudu dr. Josef Zafouk. Výbor
uloženo provésti organisaci přislušníků nár. strany
svobodomyslné. Pan Macháček a dr. Zafouk tlumočil
žádost obyvatelstva východní části Libně (od viaduk
tu severní dráby k Vysočanům), aby v těchto kou-
činách zřízena byla nová obecná škola. Pan Kofu
žádá výbor, aby domáhal se prodloužení trati elek-
trické dráhy do Nové Libně k Malovanému Lisu
V pozdní hodině noční zakončil schůzi odslupujíe
předseda pan Vondřich, jehož zásluhy o Občanský
klub vzlelnými slovy ocenil místostarosta p. Pavlas
Pan Vondřich žádal totiž, aby z důvodů soukromých
letočního roku za starostu kandidován nebyl
— Z Právnické jeduoty. V týdenní schůzi ze
dne 2. t. m. (poslední v jarním obdubí), konané z
předsednictví starosty J. E. pana ministra m. sl. ryt
Hrabák
Švejda
Tauš
Vondjich
Václav
Svoboda
Josel Šimáček
doktor
Norb
Mister
Antonín
Klán
Zafouk
Macháček
Kof
Vondřich
Pavlas
Francie
St
Libeň
Vysočany
Nová Libeň
Bedře Vagnen
25
article
Randy, referoval dr. Jaroslav Kallab, c. k. soud
ní adjunk! v České Lipě, o vládní osnově zákon
o trestání a trestní ochraně osob mla-
distvých. Reforma trestního práva našeho jes
právě v tomto ohledu nejpalčivější. Zpravodaj vzpo-
mněl zásluh zvěčnělého prof. Zuckra o propagac
mnohých myšlenek, jež nyní dle osnovy se maj
uskutečniti. Cíl osnovy jest, stvořiti zvláštní trestní
právo pro mladistvé; úprava ta předpokládá zákon
o vnucené výchově zanedbané mládeže. Osnova za-
vádí věk „pochybné dospělosti“ (14—18 let); v rámei
tohoto věku má soudce v konkretních případech zkou-
mani, je-li pachatel příčelným nebo ne. Zavádí s
v lehkých případech pouhé napomenutí místo trestu
na svobodě a zavádí se též podmíněné odsou-
zení. V těžších případech přípustný jest ochran
ný dozor. Další novinkou jest podmíněné pro-
puštění a instance rehabilitace při dalším bezůhon-
ném životě. Také v procesuálním soudu nastati mají
změny (zřízení zvláštních soudů přestupkových pro
mladistvé, úprava zastoupení před soudem a j.) Usku-
tečnění těchto blahodárných reforem jest si vřel
přáti. K věci promáuvil pak prof. dr. A. Miřička
Poukázal k loňskému vídeňskému kongresu, který
se otázkami těmi zabýval, a jenž výslodky svého
jednání ku povslání osnovy velmi platně přispěl
V některých jednotlivostech byl by řečník pro změnu
navrhovaných ustanovení. Dr. Nejedlý, jako účast-
ník zmíněného sjezdu, zmíňuje se o účasti prof. Mi
řičky na merštorních jednáních zmíněného sjezdu
Pak promluvil p. dr. Pevný. Doslovem p. staroste
schůze skončena. Za nové členy přijati: p. dr. Aug
Straka a p. dr. Arnošt Bičiště, kand. advokacie
a p. Jaroslav Čech, ředitel universitní kanceláře
v Praze.
Randa
doktor
Kallab
profesor
Zucker
Nejedlá
Pevná
Aug Straka
Bičiště
Čo
Český Lipa
Praha
26
article
— Spolek majitelů domů v Praze—VII. kona
valnou hromadu dne 28. m. m. v restauraci »u Hař-
mana z Bubna« za hojné účasti členstva. Po obvyk
lých formalitách referoval obecní starší pan Jan
Dobišš »e otázce hřbitovní v Holešo-
vicích-Bubnech«. Stěžoval si, že ještě dosu
na bubenském hřbitově se pohřbívá, ač hřbitov t
je dokola zastaven hustě obydlenými domy a tudíž
z příčin zdravotních nemělo by se tu více pohřbívat
Po čilé debatě, již zúčastnili se ještě pp. inž.
Schiller a V. Vaňha, usneseno požádati obec
pražskou, aby nedovolila další pohřbívání do nových
brobů, jakož i zakupování míst na dlouhou řadu lel.
konečně aby se obec pražská v brzku postarala
zřízení nového hřbitova pro části Prahy na levém
břehu Vitavy ležící. Vrch. inž. Páv žádá, aby spo-
lek zasadil se o to, by do domů v VII. části pražské
dodána byla vyhláška magistrátu pražského, v niž
by pevně stanovena byla doba ke klepání koberců
K návrhu inž. Páva a ob. st. Dobiáše požádání bu-
dou zemští poslancí inž. Kaftan a inž. Šehiller, aby
na sněmu zemském podali návrh, aby vláda na abec
školství a na zem. dráhy přispívala a aby všemožně
vzepřeli se event. zvýšení zem. přirážek. — Dr. M
Kovář podával zprávu o průběhu jednání o reformě
daně činžovní. Pak zaveden rozhovor o důležitýc
otázkách hospodářských VII. části a to zejména ztí
zení nových a rozšíření starých tržišť, úpravě ně-
kterých částí města atd. Při volbách jednomysln
ke správě spolku povoláni: Ant. Kamarýt (předsed)
Em. Baštecký (mistopředseda), inž. M. Hering (jed
natel), V. Donát (pokladník), arch. F. Leypold (za
pisovatel); do výboru: Dobiáš Jan, Fiala M., Go
fried J., Klac J., Kozák V., Novotný V., inž. P
Aug., Pokorný K.,, Procházka J., Trunec V., Tůma J
za náhradníky: Černý J., Flala L., Kollmann Fr.
Dobišš
Ing
Schiller
V Vaňha
Páv
Dobiáš
Kaftan
doktor
Kamarýt
em
Baštecký
M Hering
V Donát
F Leypold
Fiala
Aug
Tůma J
Kollmann
Praha
Hař
Bubno
Klac J
Kozák V
Dobiáš Jan
Novotná V
Trunec V
Černá J
27
article
Plichta A., Wildmann J.; za revisory účtů: MUDr
R. Rössler, Podaný Jan. V ustavující schůzi výbo
rové bylo poděkováno obecním starším, kteří jso
stoupenci dvojitého vodovodu, za jich činnost a po-
žádáni, aby při projednávání otázky zavedení pitné
vody do Prahy neohroženě usilovali o to, aby maji
telům domů nevzešla z toho veliká vydánl.
— Bratrstvo vzájemně se podporujících řemeslník
a živnostníků v Praze konalo včera odpoledne valnou
hromadu za předsednictví p. A. Koubka. Kdy
byl věnoval vřelou vzpomínku zesnulým členům,
zmínil se předseda, že Bratrstvo, které má př
3000 členů, uvědomělých živnostníků a řemeslníků,
marně dosud domahá se české vinkulace nadačníh
jmění v obnosu 4000 K pro schudlé své členy.
Ceskou vinkulaci slíbil ministerský předseda, po-
slanci, ale přece se ji nedosáhlo. Nebudě-li otázka t
v brzku vyřízena, uloží Bratrstvo ony peníze v če-
ském ústavě. Po debatě, které se zúčastnili pp.
Špánek, Koutecký a Seyd, provedeny volby doplňo-
vací a zvoleni do výboru pp. K. Hrubý, J. Choděra
J. Korecký, A. Koubek, A. Lühne a F. Vokurka, ná-
hradníky pp. J. Hrbek a A. Suchan, revisory pp.
T. Simanovský a J. Vařečka. Schválen návrh v
příčině jednacího řádu invalidního fondu, jehol
jmění činí 228.960 K 24 h a usneseno, aby inva-
lidům po dokončení 65 roku věku bylo vypláceno
12 K měsíčně. Čestným členem zvolen p. Fr. Černý.
Panu Maivaldovi vzdán dík za 25leté jeho působení
v Bratrstvu.
— V král. české učené společnosti přednáší dnes
o 5. hod. prof. dr. E. Peroutka »O dnešním stavu
řecké praehistorie«, nikoliv o české, jak omylem
bylo ve včerejším čísle vytištěno.
Plichta
Wildmann
Rössler
Jan
A Koubek
Špánek
Koutecký
Seyd
K Hrubá
J Choděra
J Korecká
F Vokurka
J Hrbek
A Suchan
T Simanovský
J Vařečka
Černá
Maivald
profesor
doktor
E Peroutka
Praha
Francie
MUDr R
28
article
—Krajané z Jičína sejdou se zejtra v úlerý
8. hod. več. u Choděry
— Na Střeleckém ostrově bylo včera strancu se-
ciálně demokratickou oslaveno 30. výročí zalo žen
českoslovanské strany sociálně demokratické. Posl
Němec promluvil o založení strany. Po schůzi ubíral
se zástup účastníků za zpěvu písní na Václavské ná-
městí, kde byl stráží rozehnán — V Břovnově konal
se tábor na tomtéž místě, kde před 30 lety byla stra-
na založena.
Choděra
Němec
Jičín
Václavský ný
29
article
— Z vojenské nemocnice na Karlově náměslt
konc! se včera o 3. hod. odpol. pohřeb nadporučík
pěš. pluku č. 28 šl. Potena, který následkem cho-
roby zmařil svůj život. Po obřadech církevních byl
rakev odnesona do pohřebního vozu a oddělení pěš.
pluku č. 28 s hudbou doprovodilo zesnulého k Žitně
ulici, kde byla vypálena čestná salva. Na obšanských
hřbitovech účastníci přes čtvrt hodiny v dešti čekali.
než přišel duchovní, na jiných pohřbech zaneprázd-
— Velmi záhadná historie o 95000 K a Nathanu
Griesovi. Od sobotního večera nalezá se v jedné celi
bezpečnostního oddělení v Bartolomějské ulici zá-
hadný stravník. Tvrdí, že se jmenuje Nathan Gries
a že pochází z Oděsy. O tom, jakým způsobem s
dostal pod střechu policejní budovy, sděluje se nám
úřadně: U ústřední banky německých spořitelen
v Praze vložil Nathan Gries dne 23. března obno
20.000 K na žírové konto. Dne 27. března přišel opět
a na totéž konto vložil dalších 95.000 K. Dokud pe-
níze ukládal, nevzbudil podivný cizinec v banc
žádné podezření. Tuto vznikalo, když cizinec měnil
opatření ve příčině získání takových listin, které by
ho opravňovaly vyzvednouti peníze kdykoli a kde-
koli. Gries přišel totiž minulý pátek do banky a ž-
dal, aby vklad 95.000 K byl přepsán na úvěrní list.
aby mohl dle své libosti peníze vybrati. Poněvadž
ale na úvěrní list mohl dostat peníze pouze u člyi
určitých peněžních závodů, zdálo se to Nathanu
Poten
Gries
Nathan
Karlov náměslt
Praha
30
article
Griesovi nepohodlným a vrátil se proto do banky.
žádaje přeměnu úvěrních listů na dva cheky, z nichž
jeden měl znít na banku Credit Lionaise v Paříži,
jméno A. Rug a obnos 50.000 franků. Druhý
chek měl být vydán na německou banku v Ber-
líně a obnos 45.000 marek. Teprve toto stálé
měnění a přepisování vzbudilo v bance německých
spořitelen podezření proti Nathanu Griesovi a učinili
ledy v bance opatření na zjištění podrobností o zá-
hadném vkladatelh Telefoničky byli objednáni detek-
livové, kteří Griese odvedli do bezpečnostního oddě-
lení. Mezitím byla z hotelu »Monopol«, kde Gries
bydlel, odvezena jeho zavazadla do úřadního uscho-
vání. V kufru nalezena četná korespondence, rusky
psaná, různé politické brožury a také ženské prádlo
Předvedený muž měl u sebe cestovní pas, vydaný
na jmeno Nathan Gries z Oděssy. Vyšetřování bylo
velice stíženo tím, že Gries mluvil velmi málo srozu-
mitelným dialektem. S námahou se vyrozumělo, ž
A Rug
Gries
Griese
Paříž
Credit Lionais
31
article
Gries byl v Praze a jedním krajanem, jehož byt
však nemohl (anebo nechtěl) udati. Skutečně také
krajan ten nebyl vypátrán, ačkoliv byl ve všech ve-
řejných místnostech hledán. Gries vyprávěl, že krajan
měl v Oděsse továrnu na svršky, udělal však ko
kurs, načež od věřitelů potají vybral peníze a s ob-
nosem 100.000 korun dal se na útěk do Rakouska
V Praze odevzdal prý obnos 95.000 korun Griesovi.
aby je uložil. Toto vypravování nevzbuzuje ovšem
žádnou důvěru a prozatím je ponecháno volné pol
všelikým domněnkám. Tak vyslovili jedni názor, ž
Gries je členem nebezpečné lupičské roty a že pe-
níze pocházejí z krádeží, jichž na Rusi bylo v po-
slední době mnoho provedeno. Gries byl v policej-
ním atelieru fotografován, pak měřen a výkazy o tom
zaslány bezpečnostním úřadům ve větších městech
aby se takovým způsobem zjistila totožnost záhad-
ného cizince. Gries je nápadný tím, že má na čel
značnou jizvu, patrně z nějaké tuhé šarvátky po-
cházející. Peníze v obnosu 95.000 K byly prozatím
ponechány u ústřední banky německých spořitelen.
Gries
Praha
Rakousko
Rus
32
article
— Dalším výslechem Griese zjištěno pouze to, ž
domnělý společník jeho jmenuje se König a že prý
bydlí v Praze se svojí manželkou. König nebyl dosu
vypátrán. — V Vídně došla dnes zpráva, že o do
tyčném Königovi jsou tam informace, ale jeho pobyt
není známý.
— Postřelil se před vraty vinohradské okresní
nemocnice. V sobotu před 7. hod. večerní rozlehl se
výstřel, vypálený před vraty vinohradské okresní ne-
mocnice. Personál nemocnice přikvapil a nalezí před
vraty zoufalého muže, který v sebevražedném úmyslu
vypálil si střelu z revolveru do prsou a těžce se
zranil. V zoufalci zjištěn 32letý pan Josef Veselý,
spolupracovník »Slovenské revue«, bydlící u své
sestry v Benátecké ulici čís. 7 na hořejším Novém
městě. Nebohý muž trpěl delší dobu prudkou ner-
vosou a zoufalý čin provedl patrně v návalu duševní
choroby. Včera se stav postřeleného muže poněku
zlepšil.
— Různé příhody z elsktrických črah pražkských
Na Poříčí povstalo velké shromáždění zvědavých.
zejména také malého publika, které s největší zalibou
válelo se po dlažbě a plnými hrstmi páslo se na bí-
lém prášku, na dlažbě rozsypaném. Tento mimořádný
shon povstal následkem srážky, přihodivší se mes
motorovým vozem elektrické dráhy čís. 18 trati
Karlin-Malá strana a nákladním vozem kočího Jana
Nováka z Karlína čís. 341. Při srážce oba vehikle
zůstaly neporušeny a pohroma stihla pouze žek cu-
krového prášku ve váze 50 kg. Žok se roztrhl a c-
krový prášek vysypal se na ulici. — V Královské
třídě v Karlíně byla doprava na elektrické dráze pře
dvě hodiny přerušena, poněvadž se zlomila náprav
povozu s nákladem písku povozníka Ant. Veselého
náklad zatarasil koleje. Pro takové případy mělo b
se státi přece nějaké opatření, aby závada rychlej
byla odstraněna!
Griese
König
Veselá
Novák
Antonín
Praha
Vídeň
König
benátecký
Karlín
slovenský revue
Karlin
kg
33
article
— Nebezpečný zápas se vzteklým psem. Z Brna
se sděluje: Vzrušující příhoda odehrála se dne 24.
m. m. v Kunštátě a na dlouho pobouřila mysli oby-
vatelstva celého okolí. Toho dne asi o 10. hodině
dopolední přiběhl do Kunštátu vzteklý pes, řeznický
ohař nevídané velikosti a síly. Nejprvé vrhl se na
náměstí na psy a mnoho jich porval. Někteří z těchto
pokousaných psů byli již chyceni a zastřeleni. Po-
hled na řádění vzteklého ohaře byl hrozný. Pokou-
sav psy, vběhl vateklý pes do domu p. Pěty, kd
vrhl se na jakousi ženu. Této přispěcba! rychle ku
pomoci p. Weliner mladší, leč nemohl zuřícího psa
zahnati a ocil se sám v nebezpečí, že bude vzteklým
psem pokousán. Jen rychlým skokem na hranici
dříví se p. Wellner i žena zachránili. Mezitím do-
stavili se již četnický strážmistr Veselský, závodčl
Pelan a hajný p. Stojskal. Rychle dali se všichni
tři s p. Wellnerem do pronásledování vzteklého psr,
jenž utekl na »Lipku« a dal se do nejrovského lesa.
Byv odtud vyhnán, vrátil se opět do Kunštátu. Zde
vběhl do tak zv. »panského domu«. Mezi honbou
vypálili četníci na prchajícího psa několik ran z pu-
šek, z nichž tři neminuly se cíle a psa zranily. Le
pes jakoby si zranění vůbec nepovšíml. V panském
domě vyběhl do prvního poschodí. Závodčí Pelan
jej pronásledoval nahoru a nedbaje nebezpečí, v něž
se vydával, vrhl se zde na rozběsněné zvíře a pro-
bodl psa bodákem své pušky. Byl nejvyšší čan
neboť v panském domě mohl vzteklý pes způsobit
velké neštěstí, jakož i v městě vůbec. Zdechlina z
Pěta
Wellner
Veselský
Pelan
Brno
Kunštát
panský dům
panský dom