ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 244a40b0-75a2-11dc-b40b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: place 93, person 196, org 20, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. dubna i908
4 masthead
Císlo 96.
5 article
Fakt, že původní rozpočet nákladů na úpravu Středního Labe v prvním stavebním obdohí 37 mil. korun vlivem doby se zvýšil, nemůže býti dojista příčinou, aby provádění programu stavebního, miní sterstvy schváleného, bylo odkládáno, aneb na nej- menší míru zmenšováno, Jisto jest, že bude-li se práce na středním Lab rozvijeti takovým tempem, jako se to dělo dosavade nemůže o tom býti nižádné řeči, že by i původn úvěr prvého stavebního období 37 mil. K byl do r. 1912 vůbec vyčerpán. Za nynějších poměrů bohužel je velmi málo naděje, aby během prvního stavebního období splněny byly velmi nalehavé návrhy státních zemských a zeměděiských expertů, učiněné při techni- cko-informalivních pochůzkách dne 22. září 1902 a 5. října 1904 a že program stavebních prací po lela 1904—1912 ministerstvy schválený, bude během této periody jen částečně, nikdy však tak splněn, aby preli- minovaný ubnos 37 mil. K již v tomto období byl vyčerpán. Jest tudíž dojista spravedlivou nalehavá naše žádosl, aby řádný postup schváleného programu slavebního na středním Labi nižádným způsobem ne- byl zdržován a odkládán. Tomu nestojí v cestě ani tak zv. profilová otázka, o které pp. techničtí experti již v anketě, konané u ministerstva obchodu v lednu 1907, učinili souhlasné konečné rozhodnutí. Jednáť sa ve schváleném programu stavebním pro léla 1904—1912 jednak o úpravu nejhorších strž a serpentin, jimiž katastrofy povodní jsou nebez- pečně zvyšovány, z větší části však jedná se o úpra- vu řeky v obvodu polabských měst (Přelouč. Kolin.
polabský město Přelouč
6 article
Poděbrady, Nymburk, Lab. Týnice), ve kterých c. k. zemké hydrografické bureau, z něhož návrh n úpravu profilu labského vyšel, zachování profilu pa- vedně navrženého, proto za nezbytné prohlásile ježto tu ple o ochranu velkých, hustě zabydlených měsl před povodní: v trati Neratovice—Čelakovice pak i dle nálezu téhož úřadu původně navržené pro- fily rovněž musí býti zachovány Středolabský komitět neopomene ovšem nižádné příležitosti vším úsilím i nadále působiti k tomu. aby tento schválený program neutrpěl nižádné újmy ani žádného odkladu, vědom jsn sobě, že za jeho snahami stojí svorně sdružené obyvatelstvo celéh Polabí! (Pochvala.) Když byla ještě vřelá posmrtná vzpomínka vě- nována zesnulým členům komitétu, jichž památk uotěna povstáním, přikročeno k vyřízení jednatelse zprávy jednatele p. V. Váně. Jeho daborát byl jednamyslně schválen. Resoluční dodatek p. dra Bodnáře z Kolina byl odkázán výboru k dalšímu opatření; má tolo zněníi „Členstvo, na valné hromadě Středolabského komitétu shromážděné, projevuje přesvědčení, z správa státní, upravujíc v král. českém hořejší toky řek a zanechávajíc zříditi v čas údolní přepážky nad Králové Dvorom u Těšňova v lese „Královstv? na horejším Labi a u Slatiny na Úpě, tímto ne- mcionálním upravováním cest vodních zavinila škody, které vzcházejí, totiž již vzešly, nebo příšt vzejlou záplavnmi v pavodí středního Labe a ž stát jest takto poškozovaným majitelům pozemk a úrody na pozemcích těch práv z náhrady veškeré škody, která jim ze zanedbávání zákonných po- vinnoslí se strany c. k. správy státní při řečene úpravě řek již vzešla nebo příště vzejde.
V Váně Bodnář Kolin Poděbrady Nymburk Laba Týnice Neratovice Polabí Královstv Úpa Dvorom u Těšňov
7 article
Následovaly volby a zvoleni: předsedou p. JUD fr. Ulrich, zemský poslanec a starosta král, měst Hrake Králové: místopředsedy pp. Mg. Ph. Vikton Vávra, městský radní a majitel lékárny v Mělnice. dr. techn. Hanuš Kanik, ředitel cukrovaru v Nym- burce, J. Kotland, zemský poslanec a okresní starosl v Helohlavech u Smiřic; jednafelem p. Václav Vána. statkáž v Lánech na Důlku u Pardubic; pokladníkem p. V. Pilař, majitel velkomlýna ve Valech n. L.u Přelouče; členy výboru pp.: MUDr. Alois Vorlíček. lékař a slarosta města Kostelce nad Labem, JUD Václav Jiskra, advokát a starosta města Brandýea nad Labem, Jindrich Čurda, starosta král. věnného měst Čelakovic nad Lab., JUDr. Emanucl Krouský. advokát a slarosta města Nymburka, inž Vojtěch Fornánek, městský radní a majtel průmyslových závodů v Kolině, Alois Nerad, starosta král, města Přelouče. František Kuchynka, zemský poslanec starosta král. komorního města Pardubic. Ferdinand Tomášek, starosta v Labské Týnici, Václav Pácalt. starosta král. věnného měsla Jaroměře. Stanislav
Ulrich Vikton Vávra doktor Kanik J Kotland Václav Vat V Pilař Vala MUDr Vorlíček Jiskra Jindrich Čurda JUDr Emanucl Krouská Nerad Kuchynka Tomášek Pácalt Stanislav Hrake Králové Mělnice Ny Helohlavy u Smiřice Lány Pardubice Přelouč Kostelec nad Labe Brandýea nad Labe Čelakovice nad Laba Nymburk Kolina Labská Týnice Jaroměř Ing Vojtěch
8 article
Finger, starosta král. věnného města Dvora Králové n. Labem, Václav Janula, měslský radní v Lysé nad Labem. Bedřích Moller, arciv. hospodářský radh v Brandýse nad Labem, Josel Červený, náměste okresního slarosty a stavitel v Nymburce, Vojtěcli Hlaváč, majitel realit v Poděhradech. František Leger. okresní starosta v Kolíně. Josef Koštál, statkář v Trnávce u Přelouče. Josef Dušek, ředitel rafinerie na cukr v Rosicích nad Labem, Hynek Srdínko, říšský poslanec a okresní starosta ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové, František Čáp, člen okresního vý- boru a starosta obce Lužce nad Vltavou, Jan Hellich. lékárník v Poděbralech, František Hradecký, ná- městek starosty ve Staré Boleslavi, dr. Osvald Mal- burg, továrník v Smiřicích, Otto Weiner, c. a k. vrch správce velkoslntku Nejvyššího rodinného fondu v Smiřicích; revisory účtů pp. Vílém Jermář, ředitel cukrovaru v Kostelci nad Labem, Josef Slavík, ma- jitel realit v Přelouči.
Finger Janula Moller Josel Červená Leger Koštál Dušek Srdínko Čáp Hellich Hradecký doktor Osvald Weiner Jermář Slavík Dvůr Králové Labe Lysá nad Labe Brandýs nad Labe Nymburk Kolín Trnávka Přelouč Rosice nad Labe svobodný Dvůr Hradec Králové Lužec nad Vltava Stará Boleslav Smiřice Kostelec nad Labe Vojtěct Hlaváč
9 article
V nastalé polom rozpravě pan posl. praf. v Hráský vyslovil požadavek za zvýšení rozpočto- vého nákladu na dokončení projekktů, dále žádaj roz množení počtu sil technických a projevil tužbu, aby vláda ztídila vodocestné ředitelství zemské. Dosud se vše z král. českého musí posílat do Vídně, jen aby nastalo jisté „odležení“. Prál si dále, aby vi určování údolních přehrad nerozhodoval moment ná- rodnostní, nýbrž skutečná, praktická potřeba. Jest to neštastnou myšlenkou, když se musí přehradly stanovit tak, aby jedna byla v oblasti čoské, druhá v ěmecké. Údolní přehrady maji býti zřizovány tam. kde jest jich skulečně zapotřebí. Tak ptehrada v lese „Královslví“ a u Slatiny nezabraňuje záplavěu Jaroměře, kleré se zabrání jen zřízením přehrady na Metuji. Také jinde jsou přehrady prováděny nera- cionálně, na př. na hořejší Jizeře, kde se provádej jen k vůli průmyslu. V minulé schůzi regulační ko- mise byl k tomu povolen náklad, ale proli tomu poslanci musí se rozhodně vzeprit. Konečně upozor- ňuje řečník, že regulační komise má dle zákona mi 5 členů vládních a 5 členů aulonomie zemské, ve skutečnosti však je vládních členů 6. Pan inž. Plenkner vysvětluje příčiny zřízen přepážek jizerských a dokazujo jejich nutnost. Pan místodrž. rada Schiller popírá, že s údolní přehrady provádějí dle národnostních ohledo. Ministr m. s. dr. J. Fořt vyslovil komitélu uznání za výdatnou jeho činnost a projevil některé pozoruhodné pokyny pro další jeho působení Srdečným doslovem předsedy byla valná hro- mada skončena.
Ing Schiller doktor J Fořt Vídeň Jaroměř Metuje Jizera m . s
10 article Naše odpověď na upřímné slovo.
Naše odpověď na upřímné slovo. Pan dr. Krumnář apsal do neděl- ního vydání svého listu pod záhlavím „Upřímné slovo“: článek, kterým zjednává mrrzuté své ná ladě nejvolnější průchod. Dobrá polovina indi gnace současného vůdce národa věnována vjes „Národním Listům“, kteréž spěchají, aby suve rénní projev předsedy Národního klubu, pokud se jich a zároveň s nimi i nejdůležitější otázky současné pohtické bídy českého národa týče nezůstal bez odpovědi. Pan dr. Kramář vytýk nám především, že jsme se na něj „o sopilá a celou neurvalosti“ za to, co řekl o jmenování soudních úřadníků. Nehledíme k málo jemné formě této výtky, neboť osobnosti vysoce postavené i nejmenší odpor vykládajísi hned jako neurvalé osopeni, ale přizná-li se vůdčí český státnik, že on to byl — kdo dnl svolení (1!) uměleckému kousku s obsazováním německých soudcovských míst v Čechách a že tak učinil Němcům koncesi, pak už musí pro- minouti, že takové prohlášení nepřijme s nadše- ním list, který celé léto od května do října a od října do prosince bojoval s vynaložením svých sil proti německému stanovisku, že do 1. zv. němonkých okresů patří výhradně jen soudní
doktor Krumnář Kramář Němec Čechy národní klub
11 article
úřadníci i původem Češi. Ukáže-li se nyní do cela naivním doznáním autorisovaného ochrance českých práv, že on to byl, který konceflovai Němcům ze zäkladních práv slátních občanů če- ských rovně právo přístupu ke všem státním úřadům a svolil k německé zásadě výluky českých soudců z německého území, potom věru i neurvalé osopení na takové státnické umění bude málem. Nic neprospěje panu dru. Karlu Kramářovi, že nyní hledá spoluvinníky uměle ckého kousku, jímž se v rozpočtovém výboru chlubil, anebo hledí-li seslabiti své prostoduché doznání, že „to musil říci“, neboť, že to řekl jest karakteristické pro diplomatiku Kramářovu. ale to, co provedl, jest snad nenahraditelně osud- ným pro právní državu celýho národa. Praví-l pak p. dr. Kramář, že Mímci nedocílili toho, čeho žádali, eby do německých měst byli jmeno- váni jen Němei, měl ovšem připojiti, že nebyl k tomu prostě fysické možnosti, ježto nebyl pro všechna „německá“ města ani dost něme- ekých auskultantů. Jinak může pan dr. Kramář nechati „pány z Národních Listů“ na pokoji.
Čech Němec Kramář Kramářův doktor Mímec
12 article
Temperament jest velmi krásná věc, ale lidé určitého postavení měli by se učiti kroti svůj temperament k výbuchům sklonný. Pan dr. Kramář, pojednávaje o našich právnických vědi mostech, napsal, že „Nár. Listy“ ve své panenské netknutosti právnickými stidiemi a znalosti judikatury uhodi statečně na stůl“ a t. d. Shředává-li pan dr. Kramár naše právnícká studia pod svou graduova- nou důstojnost, sloužiž k upokojení jeho nysli, že právnické naše výklady pocházej vesměs od odborníků, kteří se panu dru- Kramářovi aspoň vyrovnají. Zejména pojednán o tom, zdali „jest možné diseipli nár- nířizení proti soudeům chebskýmí (č. 87. „N. L.“), pochází od dra. Šebles ty jednoho z nejpřednějších a nejaktivnějších prak- tiků v jazykovém právů, a druhý článek nás v téže věci: „Jeli přípustna dozorě stížnast proti chebským soud- cům?“ („N. L.“ č. 92) byl nám zaslán z vys- kých kruhů soudcovských, jež po přání autorově blíže označiti nemůžeme, neboť dík nynějšt éře vlivu a moci bylo by nautno obávati se pr něj následků. A co odpověděl na vývody dra
doktor Kramář chebský soudec
13 article
Šehesty nejvlastnější orgán pana dra. Kramáře Ve svém čísle ze dne 29. března pod zahlavim „Jest postup německých soudců promyšlen?“ Páně Kramářův „Den“ přistupuje úplně k ná- zoru dna. Šabesty, že stát má a miti musí pro středky proti německým soudcům, že pořaden dohlédací moci může stát odpomoci zjednati atd „Den“ výslovně konstatuje, že právnické vý- vody německé jsou nesprávné, že jich neuznáv a k argumentům dra. Sebesty dodává prý ještě „daleko sytější a výstižněiší“, př čemž namátkou prý cituje základní zákony o soudcovské moci z r. 1867 čl. 8., v němžse soudci ukládá nichvějné šetření základních zákonů, tedy také čl. 19. o § 32. soudní in strukce o výkomu přísahy soudcovské ve spo- jení s ustanovením § 45. a 46. a4d., názory, kte- réž, pokud se týče soudcpvské přísahy a stát zákl. zákonů byly v „Nár. Listech“, tak prý právnicky nedotknutých, otištěny o dva měsíce dive. A pan dr. Kramář?! Který z jeho hojných názorů právnických o této věci platí?! Platí jeh názor o tom, že neodvislost a samostatnost soud- covská chrání německé soudce před plněním zá konů, či že jest možna dohlédací stížnost prot nim? V nynější aprilové době jest doporučiteln nositi někdy zimník, někdy svrchník, ale práv níci, musí míti o jedné a téže věci jenom jeden třeba ne vždy pohodlný názor. Je-li pan dr
Kramář Kramářův doktor
14 article
Kramář toho náhledu, že němečtí soudcové jed nají bezúhonně podle zákona o soudcovské samostatnosti a neodvislosti, provinil se proti svému právnickému svědomi, když prohlási věc za casus belli, kdýž dovolil interpelaci Čela- kovského a oposiční manévr svých vojů v roz- počtovém výboru. Ale p. dr. Kramář je současně přesvědčen, že vláda může zakročiti a má pro střodky k zjednání pořádku (zákoi tého!) v uzavřeném území, neboť věří a oče kává, že vláda zjedná těmito prostředky statu- quo ante, pro dobu, než předloží osnovu jazyko- vého zákona. Ovšem, kdyby pořádek tento byl zjednala prostředky námi i „Dnem“ uznáva- nými, nebyly nutným jazykový zákon a — obojetná taktika Kramářora. Tolik mámo práva říci dru. Kramářovi, který nám vytýká „politiku osobní, bez zásad a mra vn podstaty“. I ten nejprostší člověk v Čechách, je- hož se proti nám dr. Kramář tak rád dovolává, na- hlédne tolik, že špatný to advokát, klerý domýšlí se že hájí nejlépe věc svého klienta, kdyz dovozuje thesi — protivníkovu. To del jako advokát národa dr. Kramář. Jako skutečný zem- ský advokát, jako praktický právník nebyl by možný. snad prolo stal se — theoretickým právníkem Prolo myslíme, že přeceňuje katastrofu, klerá by nastala, kdyby od vedení českých věcí dd- stoupil, jak nedvojsmyslně vyhrožuje na konci svého „up.mného slova“. Nebylo- li by vůbec pozdě
Kramář doktor Čechy
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Bylo sveleno drem. Kramářem sna také k uměleckým kouskům presidenta Wesse- lého při přijímání a jmenování soudcovského dorostu v král. českém ? (Z kruhů soudcov- ských.) Pro české soudcovstvo tak trapné bolestné doznání dra. Kramáře, že da (třeba s nejtěžším srdcem) svolení k »uměle- ckému kousku« při obsazování soudcovských míst ve zněmčeném území v král. českém, oprávňuje dodatečně soudcovský dorost k otázce, jež položena v nadpisu tohoto článku. Po velkém jmenování adjunktů v dubnu 1905 poznali Němci, že nemají u nás německého soudcovského dorostu. Vznikla bouře a již 6. května 1905 zakročili poslanci němečtí ve Vídni na prospěch ně- meckého dorostu soudcovského, shledávajíce — jak doslovně psalo se v oficiálních zprá- vách — hlavní vinu nedostatku toho v per- sonálním senátě při pražském vrchním zem. soudě, a žádali: »sofortige Abhilfe«. A pomoc také přišla hned. Při nejbližším jmenování soudních právních praktikantů dne 21. července 1905 porušena poprvé stará zásada, která zachovávána byla i za regimů národu českému nejnepřátel- štějších, že totiž právní praktikanti jmenováni auskultanty pouze a jedině dle pořadí, jak službu nastoupili (dle délky služby), bez ohledu na národnost.
Kramář Wess Němec Vídeň
16 article
President Wessely vyhověl přání Němců při celé řadě jmenování na to následujících řídil a řídí se věrně jím zavedenou novou nám nepřátelskou jmenovací praktikou. Služ bou mnohem mladší Němci přeskakují při jmenování na auskultanty mnohem starší Čechy (i se soudcovskou zkoušku ! I), a aby mohli býti Němei uměle mezi Čechy, jež přeskočili, roztroušeni, děje se jmeno vání pomalých partiích dle nově vy nalezeného »klíče národnostního«, který pra- videlně řídí se dle poměru 4 : 3. Jedině této praktice ryt. Wesselého děkují Němci, že mají dnes německý soudcovský dorost, při vábený do království i z jiných zemi rakou ských (Dolních Rakous) a vnaděný stipen diemi »Volksratu«. — Dnes rozšířil pre sident Wessely »národnostní klíč« i na při jímání do soudcovské služby vůbec Český soudcovský dorost, znaje veliké ne- bezpečí praktik Wesselého, nemlčel a vo- lal, aby postup Wesselého byl zadržen.
Wessel Němec Čechy Dolní Rakousy
17 article
Osobně u čelných vůdců české politiky bylo zakročeno a prošeno, promluvil »Všehrd«, celá česká veřejnost v resolucích, česká žur- nalistika v bezpočetných článcích atd. — Marně! Drem. Klumparem podána na řísšké radě interpelace — jež nechána bez odpovědi. K energiekému zakročení ne- dal se z vůdčích kruhů nikdo pohnout. Vy- slechli, krčili rameny — ale bylo ticho. Pre- sident Wessely jako by byl nedotknutelny Sám tehdejší referent o věcech soudcovských nedovedl si nikterak zamlklost vůdčích osob v této tak předůležité věci vysvětlit Vyklá- dali jsme, že na naše útraty vydupává Wessely německý dorost, že my poškození jsme těžce hmotně v přítomnosti a ještě více do budoucna, že tím nepokrytě klade se základ ke dvojímu statusu v králov- ství a k příští jednojazyčnosti. —
Klumpar Wessel Všehrdy Marna Pre
18 article
Marně! — President Wessely vydu- pával a vydupává německý soudcovský dorost nerušeně dál, a jak dokázalo po slední jmenování z počátku listopadu 1907 ještě se stupňovanou rafinova ností. Je až dosud nepochopitelný onen klid a nevšímavost, s jakou vedoucí kruhy nečinně a bez hlasu přihlížely ku přijímacím a jmenovacím praktikám presidenta Wesse- lyho přes přímo úpěnlivé prosby, aby jich především v zájmu národa našeho ne trpěly. Těžko chápe se, aby při všech tě službách, vládě prokázaných, při často vy- kládané »moci ve vládě« nedal se zakřiknou správce spravedlnosti v našem království. do jehož kompetence dle § 16. org. soudní jedině spadá přijímání a jmenování do- rostu soudcovského. — Ostatně sotva bez svolení vlády byl by se odhodlal president Wessely k nastoupení vylíčených jmenovacích praktik, kdyby nebylo to smluveno s vládou vídeňskou. A naše politické vedení nemělo chuti k ráznému zakročení ani v Praze ani ve Vídni. — »Snad je tu nějaká dohoda« posteskl si jednou soudcovský referent pan dr. Klumpar, když zástupcové soudcovského dorostu dožadovali se energických kroků on cítil svoji malomoc. Po prohlášení pana dra. Kramáře máme obavu, že i v této věci stala se nějaká »dohoda«, učiněna »koncese«, o níž vědí jenom zasvěcenci.
Wessel Wess doktor Klumpar Kramář Praha Vídeň
19 article
Obavě té dáváme veřejně průchod. Je-li ně- jaká »dohoda« v tom směru, musí býti rozbita! — Nepadne-li s presidentem Wesselým i jeho přijímací a jmenovací sy- stém, nic nezískáme. Bude to pouhá vý- měna osob. V tomto systému vězí kořen zla a nebezpečí pro budoucnost. Systém ten povede zcela jistě k rozdělení statusu, k roztržení království a ubití českých menšin v jejich právu býti souzenu ve své mateřské řeči, povede neúprosně k jednojazyčnosti. Česká manipulace soudní jest z úplné naší netečnosti z t. zv. území uzavřeného systematicky odstraňována; v ně- kolika létech nahražen bude tam i český soudcovský dorost německým, neznalým slo- víčka českého a pak, třeba bychom měl rovnoprávnost na papíře, bude tam fak- ticky nemožna. Znovu voláme: Pryč s presidentem Wesselým i s jeho systémem přijímacím a jmenovacíml — Proti porušování jazykové rovnopráv- nosti. Rada král. horn. města Příbrami připojuje se ku protestu českých měst a okresů proti poru- šování jazykové rovnoprávnosti u všech úřadů zejména soudů v král. českém. Starosta Blažej
Wesselá Blažej Příbram Rada král
20 article Mixa.
Mixa. — Za naše školské požadavky pořádala městská rada v Nové Pace dne 5. dubna t. r. velkou schůzi jejíž vzorný průběh vyzněl imposantním prolestem proti zanedhávání našeho školství. Ve velkém sále pivovarského hotelu za velké účasti občanstva všech politických směrů zahájil schůzi starosta novopacký p. Jindřich Záhejský, jenž v úvodní reči akcentova hojnou účast, projevující velký zájem občanstv o kulturní požadavky. Relerent p. JUC. Josef Tvrzi- cký, předseda „Svazu českoslovanského studentstva“ z Prahy, vylíčii podrobně ústrky a bezpráví, na č ských menšinách, na školství obecném, odborném. středním a vysokém páchané a požadavek druhé če ské university, jeho historii s politickým pozadím vy líčil zřejmě a přípodně. Po řečníku navrhl pan MUD Václav Matys resoluci, jež jednomyslně byla přijata
Mixa Záhejský Tvrz Matys Nová Paka Praha svaz českoslovanský studentstvo
21 article
Pan starosta skončil na to protestní schůzi přáním. aby dlouho želané naše požadavky kulturní došly konečného provedení. Rosoluci odevzdá dnes po- slanci J. Maštálkovi osobně ve Vídni. Tato zní: „Ob- čansivo města Nové Paky bez rozdílu politickéh přesvědčení, shromážděné na veřejné protestní schů- zi, svolané městskou radou dne 5. dubna 1908, pro- testuje proti stálému a svévolnému zanedbávání če- ských osvětových potřeb, jak se nejnověji stalo př rozpočtové debutě o požadavku zřízení II. české uní versity. Ježto letošní rozpočet na české školství vy- soké, střední i odberné je opětně důkazem nepřátel. ství vlády k českému národu, žádáme všecky po- slance českých stran, aby se rozhodně zasadili, bu- de-li třeba, i proti vládě, o odčinění svévolných křivů. Ať ukáže vláda a její orgány aspoň v jubilej ním roce 1908, že mají dobrou vůli zachovávati zaru- čené zákony, aby nespokojenost národa, zaviněná stálým jeho odstrkováním, nebyla ještě zvyšována Svého poslance, pana Jindř. Maštálku žádámte, aby se zasadil v „Národním klubu“ o mužný postup prot vládě, nedá-li tato pevných záruk, že sliby tolikráte opakované splní.“
J Maštálek Jindřichův Maštálek Vídeň Ob Nová Paka
22 article — Arcivévoda Karel František Josef vrátil so
— Arcivévoda Karel František Josef vrátil so dnes ráno z Vídně do Prahy. — Ministr K. Prášek přijel včera z Vídně Prahy a nastoupil cestu do Rtivna, odkudž vrátil se opět do Vídně. — Osobní. Krajan náš p. Antonín Koty za vrchní cvid. geometr v Bosenské Krupě, roden z Telče na Moravě, byl těchto dnů vyznamenán zla tým záslužným křížem s korunou, — Osobní z požty. Přeloženi bylí účetní asi stenti Stanislav Bureš po své žádosti z Vídněd Prahy a Karel Vilím naopak. Po vlastní žádost přeloženi byli účetní oficiá! Ambrož Kobliže z Brna do Vídně a účetní praktikant Václav Seka nina naopak — Genovál V. M. Volodimirov, delegát městsk dumy potrohradské, věnoval včerejší den svého po bytu v král. Praze soukromým rozpravám s předním osobnostmí našich podníků kulturních i politických Vyhověl též pozvání a navštívil dopolední koncer i večerní představení v Národníní divadle, kde pro- vozována byla Čajkovského opera „Eugenij Oněgin“ Po divadle oživily útulné salony předsedy Společ nosti Národního divadla pana arch. J. Alfonsa Ši máčka „na Zvonařce“ vzácnou společností, její ozdobou byl kruhi našich vlasteneckých dam (paní Grošová, A. Podlipná, Scheinerová, Hlavová, D Škardová, Štychová a j) se vzornou hostitelkou paní Šimáčkovou. Také host naší opery paní Marje Bogucká, stepilá pěvkyně varšavského divadla a jej maíka se dostavily. Předmětem pozornosti byl ovšem ropresentant města Petrohradu, generál Volodimirov klerý srdečnými, nelíčenými slovy děkoval z přátelské, v pravdě bratrské přijetí, jehož se mu i ten- tokráte v Praze ve všech kruzích dostalo. O myšlence slovanské vzájemnosti, vzácným hostem propagova- né, promluvil posl. red. Anýž, vzletný přípilek mi- lému hosti pronesl starosta dr. Groš, damám slovan ským dr. Scheiner. Zábava byla, jak v těchto salo nech obyčejem, velmi srdečná a animovaná.
Karel František Josef K Prášek Kot Bureš Karel Vilím Ambrož Kobliže Seka Volodimirov Čajkovský Eugenij Oněgin J ša A Podlipná Scheinerová Hlavová D Škardová Štychová Šimáčkův Bogucká Anýž doktor Groš Scheiner Vídeň Praha Rtivna Telč na Morava Brno Petrohrad Vídněd Praha Národníň divadlo národní divadlo varšavský divadlo
23 article
— Jubilejní dary Českomoravské továrny n stroje. Valná hromada „První českomořavské továrny na stroje v Praze“ přidělila dnes na počest panovni- ckého jubilea 75.000 K k humanním a dobročinným účelům a sice 40.000 K podpůrnému fondu dělnické mu, 20.000 K spolku vysloužilých úřadníků továr ních, 8000 K fondu ku podpoře invalidních dělník a 7000 K k rukoum správní rady, aby je rozdělil účelům všeobecně dobročinným. — Občanský klub v Praze-Libni konal dne 30 března 1908 „u Jeřábků“ řádnou XXIII. valnou hre- madu za četné účasti členstva. Podrobná a vystižní zpráva jednatelská byla přednesena jednatelem drem Brdkem a v ní dopodrobna vypočítány všecky pod niky, které byly výsledkem činnosti výboru, zástup ců jeho na radnici pražské i poslanců na sněmu zem- ském. Pan posl. Macháček za hlučného souhlasu přítomných vzdnl llík jednateli i výboru, připomína je kdlo právě slyšel, co pro Libeň bylo vykonáno a kdo má mprávný úsudek, musí uznati, že všichní činitel konali svou povinnost platně. I zpráva pokladní,e- visorů účtů a domácího správce přijaty s pochvalou Velby nového výboru vykonány lístky a jednomysln zvoleni: starostou p. Alois Pinz, obecní starší, místo- staroslou p. Josef Pavlas, stavitel; členy výbor pp.: Alois Bedrna, Karel Besser, dr. Fr. Brdek, Ant
Jeřábek Brdek Macháček Pinz Pavlas Bedrna Besser doktor František Praha Libeň občanský klub
24 article
Hrabák, Fr. Švejda, Arnošt Tauš, Bedřích Vagnen a Vítězslav Vondjich; náhradniky pp. Václav Po- spíšil, Karel Svoboda, Josel Šimáček, dr. Norb. Za- vadil; revisory účtů pp Mr. Ant. Klán a St. Veger Předsedou smírčího soudu dr. Josef Zafouk. Výbor uloženo provésti organisaci přislušníků nár. strany svobodomyslné. Pan Macháček a dr. Zafouk tlumočil žádost obyvatelstva východní části Libně (od viaduk tu severní dráby k Vysočanům), aby v těchto kou- činách zřízena byla nová obecná škola. Pan Kofu žádá výbor, aby domáhal se prodloužení trati elek- trické dráhy do Nové Libně k Malovanému Lisu V pozdní hodině noční zakončil schůzi odslupujíe předseda pan Vondřich, jehož zásluhy o Občanský klub vzlelnými slovy ocenil místostarosta p. Pavlas Pan Vondřich žádal totiž, aby z důvodů soukromých letočního roku za starostu kandidován nebyl — Z Právnické jeduoty. V týdenní schůzi ze dne 2. t. m. (poslední v jarním obdubí), konané z předsednictví starosty J. E. pana ministra m. sl. ryt
Hrabák Švejda Tauš Vondjich Václav Svoboda Josel Šimáček doktor Norb Mister Antonín Klán Zafouk Macháček Kof Vondřich Pavlas Francie St Libeň Vysočany Nová Libeň Bedře Vagnen
25 article
Randy, referoval dr. Jaroslav Kallab, c. k. soud ní adjunk! v České Lipě, o vládní osnově zákon o trestání a trestní ochraně osob mla- distvých. Reforma trestního práva našeho jes právě v tomto ohledu nejpalčivější. Zpravodaj vzpo- mněl zásluh zvěčnělého prof. Zuckra o propagac mnohých myšlenek, jež nyní dle osnovy se maj uskutečniti. Cíl osnovy jest, stvořiti zvláštní trestní právo pro mladistvé; úprava ta předpokládá zákon o vnucené výchově zanedbané mládeže. Osnova za- vádí věk „pochybné dospělosti“ (14—18 let); v rámei tohoto věku má soudce v konkretních případech zkou- mani, je-li pachatel příčelným nebo ne. Zavádí s v lehkých případech pouhé napomenutí místo trestu na svobodě a zavádí se též podmíněné odsou- zení. V těžších případech přípustný jest ochran ný dozor. Další novinkou jest podmíněné pro- puštění a instance rehabilitace při dalším bezůhon- ném životě. Také v procesuálním soudu nastati mají změny (zřízení zvláštních soudů přestupkových pro mladistvé, úprava zastoupení před soudem a j.) Usku- tečnění těchto blahodárných reforem jest si vřel přáti. K věci promáuvil pak prof. dr. A. Miřička Poukázal k loňskému vídeňskému kongresu, který se otázkami těmi zabýval, a jenž výslodky svého jednání ku povslání osnovy velmi platně přispěl V některých jednotlivostech byl by řečník pro změnu navrhovaných ustanovení. Dr. Nejedlý, jako účast- ník zmíněného sjezdu, zmíňuje se o účasti prof. Mi řičky na merštorních jednáních zmíněného sjezdu Pak promluvil p. dr. Pevný. Doslovem p. staroste schůze skončena. Za nové členy přijati: p. dr. Aug Straka a p. dr. Arnošt Bičiště, kand. advokacie a p. Jaroslav Čech, ředitel universitní kanceláře v Praze.
Randa doktor Kallab profesor Zucker Nejedlá Pevná Aug Straka Bičiště Čo Český Lipa Praha
26 article
— Spolek majitelů domů v Praze—VII. kona valnou hromadu dne 28. m. m. v restauraci »u Hař- mana z Bubna« za hojné účasti členstva. Po obvyk lých formalitách referoval obecní starší pan Jan Dobišš »e otázce hřbitovní v Holešo- vicích-Bubnech«. Stěžoval si, že ještě dosu na bubenském hřbitově se pohřbívá, ač hřbitov t je dokola zastaven hustě obydlenými domy a tudíž z příčin zdravotních nemělo by se tu více pohřbívat Po čilé debatě, již zúčastnili se ještě pp. inž. Schiller a V. Vaňha, usneseno požádati obec pražskou, aby nedovolila další pohřbívání do nových brobů, jakož i zakupování míst na dlouhou řadu lel. konečně aby se obec pražská v brzku postarala zřízení nového hřbitova pro části Prahy na levém břehu Vitavy ležící. Vrch. inž. Páv žádá, aby spo- lek zasadil se o to, by do domů v VII. části pražské dodána byla vyhláška magistrátu pražského, v niž by pevně stanovena byla doba ke klepání koberců K návrhu inž. Páva a ob. st. Dobiáše požádání bu- dou zemští poslancí inž. Kaftan a inž. Šehiller, aby na sněmu zemském podali návrh, aby vláda na abec školství a na zem. dráhy přispívala a aby všemožně vzepřeli se event. zvýšení zem. přirážek. — Dr. M Kovář podával zprávu o průběhu jednání o reformě daně činžovní. Pak zaveden rozhovor o důležitýc otázkách hospodářských VII. části a to zejména ztí zení nových a rozšíření starých tržišť, úpravě ně- kterých částí města atd. Při volbách jednomysln ke správě spolku povoláni: Ant. Kamarýt (předsed) Em. Baštecký (mistopředseda), inž. M. Hering (jed natel), V. Donát (pokladník), arch. F. Leypold (za pisovatel); do výboru: Dobiáš Jan, Fiala M., Go fried J., Klac J., Kozák V., Novotný V., inž. P Aug., Pokorný K.,, Procházka J., Trunec V., Tůma J za náhradníky: Černý J., Flala L., Kollmann Fr.
Dobišš Ing Schiller V Vaňha Páv Dobiáš Kaftan doktor Kamarýt em Baštecký M Hering V Donát F Leypold Fiala Aug Tůma J Kollmann Praha Hař Bubno Klac J Kozák V Dobiáš Jan Novotná V Trunec V Černá J
27 article
Plichta A., Wildmann J.; za revisory účtů: MUDr R. Rössler, Podaný Jan. V ustavující schůzi výbo rové bylo poděkováno obecním starším, kteří jso stoupenci dvojitého vodovodu, za jich činnost a po- žádáni, aby při projednávání otázky zavedení pitné vody do Prahy neohroženě usilovali o to, aby maji telům domů nevzešla z toho veliká vydánl. — Bratrstvo vzájemně se podporujících řemeslník a živnostníků v Praze konalo včera odpoledne valnou hromadu za předsednictví p. A. Koubka. Kdy byl věnoval vřelou vzpomínku zesnulým členům, zmínil se předseda, že Bratrstvo, které má př 3000 členů, uvědomělých živnostníků a řemeslníků, marně dosud domahá se české vinkulace nadačníh jmění v obnosu 4000 K pro schudlé své členy. Ceskou vinkulaci slíbil ministerský předseda, po- slanci, ale přece se ji nedosáhlo. Nebudě-li otázka t v brzku vyřízena, uloží Bratrstvo ony peníze v če- ském ústavě. Po debatě, které se zúčastnili pp. Špánek, Koutecký a Seyd, provedeny volby doplňo- vací a zvoleni do výboru pp. K. Hrubý, J. Choděra J. Korecký, A. Koubek, A. Lühne a F. Vokurka, ná- hradníky pp. J. Hrbek a A. Suchan, revisory pp. T. Simanovský a J. Vařečka. Schválen návrh v příčině jednacího řádu invalidního fondu, jehol jmění činí 228.960 K 24 h a usneseno, aby inva- lidům po dokončení 65 roku věku bylo vypláceno 12 K měsíčně. Čestným členem zvolen p. Fr. Černý. Panu Maivaldovi vzdán dík za 25leté jeho působení v Bratrstvu. — V král. české učené společnosti přednáší dnes o 5. hod. prof. dr. E. Peroutka »O dnešním stavu řecké praehistorie«, nikoliv o české, jak omylem bylo ve včerejším čísle vytištěno.
Plichta Wildmann Rössler Jan A Koubek Špánek Koutecký Seyd K Hrubá J Choděra J Korecká F Vokurka J Hrbek A Suchan T Simanovský J Vařečka Černá Maivald profesor doktor E Peroutka Praha Francie MUDr R
28 article
—Krajané z Jičína sejdou se zejtra v úlerý 8. hod. več. u Choděry — Na Střeleckém ostrově bylo včera strancu se- ciálně demokratickou oslaveno 30. výročí zalo žen českoslovanské strany sociálně demokratické. Posl Němec promluvil o založení strany. Po schůzi ubíral se zástup účastníků za zpěvu písní na Václavské ná- městí, kde byl stráží rozehnán — V Břovnově konal se tábor na tomtéž místě, kde před 30 lety byla stra- na založena.
Choděra Němec Jičín Václavský ný
29 article
— Z vojenské nemocnice na Karlově náměslt konc! se včera o 3. hod. odpol. pohřeb nadporučík pěš. pluku č. 28 šl. Potena, který následkem cho- roby zmařil svůj život. Po obřadech církevních byl rakev odnesona do pohřebního vozu a oddělení pěš. pluku č. 28 s hudbou doprovodilo zesnulého k Žitně ulici, kde byla vypálena čestná salva. Na obšanských hřbitovech účastníci přes čtvrt hodiny v dešti čekali. než přišel duchovní, na jiných pohřbech zaneprázd- — Velmi záhadná historie o 95000 K a Nathanu Griesovi. Od sobotního večera nalezá se v jedné celi bezpečnostního oddělení v Bartolomějské ulici zá- hadný stravník. Tvrdí, že se jmenuje Nathan Gries a že pochází z Oděsy. O tom, jakým způsobem s dostal pod střechu policejní budovy, sděluje se nám úřadně: U ústřední banky německých spořitelen v Praze vložil Nathan Gries dne 23. března obno 20.000 K na žírové konto. Dne 27. března přišel opět a na totéž konto vložil dalších 95.000 K. Dokud pe- níze ukládal, nevzbudil podivný cizinec v banc žádné podezření. Tuto vznikalo, když cizinec měnil opatření ve příčině získání takových listin, které by ho opravňovaly vyzvednouti peníze kdykoli a kde- koli. Gries přišel totiž minulý pátek do banky a ž- dal, aby vklad 95.000 K byl přepsán na úvěrní list. aby mohl dle své libosti peníze vybrati. Poněvadž ale na úvěrní list mohl dostat peníze pouze u člyi určitých peněžních závodů, zdálo se to Nathanu
Poten Gries Nathan Karlov náměslt Praha
30 article
Griesovi nepohodlným a vrátil se proto do banky. žádaje přeměnu úvěrních listů na dva cheky, z nichž jeden měl znít na banku Credit Lionaise v Paříži, jméno A. Rug a obnos 50.000 franků. Druhý chek měl být vydán na německou banku v Ber- líně a obnos 45.000 marek. Teprve toto stálé měnění a přepisování vzbudilo v bance německých spořitelen podezření proti Nathanu Griesovi a učinili ledy v bance opatření na zjištění podrobností o zá- hadném vkladatelh Telefoničky byli objednáni detek- livové, kteří Griese odvedli do bezpečnostního oddě- lení. Mezitím byla z hotelu »Monopol«, kde Gries bydlel, odvezena jeho zavazadla do úřadního uscho- vání. V kufru nalezena četná korespondence, rusky psaná, různé politické brožury a také ženské prádlo Předvedený muž měl u sebe cestovní pas, vydaný na jmeno Nathan Gries z Oděssy. Vyšetřování bylo velice stíženo tím, že Gries mluvil velmi málo srozu- mitelným dialektem. S námahou se vyrozumělo, ž
A Rug Gries Griese Paříž Credit Lionais
31 article
Gries byl v Praze a jedním krajanem, jehož byt však nemohl (anebo nechtěl) udati. Skutečně také krajan ten nebyl vypátrán, ačkoliv byl ve všech ve- řejných místnostech hledán. Gries vyprávěl, že krajan měl v Oděsse továrnu na svršky, udělal však ko kurs, načež od věřitelů potají vybral peníze a s ob- nosem 100.000 korun dal se na útěk do Rakouska V Praze odevzdal prý obnos 95.000 korun Griesovi. aby je uložil. Toto vypravování nevzbuzuje ovšem žádnou důvěru a prozatím je ponecháno volné pol všelikým domněnkám. Tak vyslovili jedni názor, ž Gries je členem nebezpečné lupičské roty a že pe- níze pocházejí z krádeží, jichž na Rusi bylo v po- slední době mnoho provedeno. Gries byl v policej- ním atelieru fotografován, pak měřen a výkazy o tom zaslány bezpečnostním úřadům ve větších městech aby se takovým způsobem zjistila totožnost záhad- ného cizince. Gries je nápadný tím, že má na čel značnou jizvu, patrně z nějaké tuhé šarvátky po- cházející. Peníze v obnosu 95.000 K byly prozatím ponechány u ústřední banky německých spořitelen.
Gries Praha Rakousko Rus
32 article
— Dalším výslechem Griese zjištěno pouze to, ž domnělý společník jeho jmenuje se König a že prý bydlí v Praze se svojí manželkou. König nebyl dosu vypátrán. — V Vídně došla dnes zpráva, že o do tyčném Königovi jsou tam informace, ale jeho pobyt není známý. — Postřelil se před vraty vinohradské okresní nemocnice. V sobotu před 7. hod. večerní rozlehl se výstřel, vypálený před vraty vinohradské okresní ne- mocnice. Personál nemocnice přikvapil a nalezí před vraty zoufalého muže, který v sebevražedném úmyslu vypálil si střelu z revolveru do prsou a těžce se zranil. V zoufalci zjištěn 32letý pan Josef Veselý, spolupracovník »Slovenské revue«, bydlící u své sestry v Benátecké ulici čís. 7 na hořejším Novém městě. Nebohý muž trpěl delší dobu prudkou ner- vosou a zoufalý čin provedl patrně v návalu duševní choroby. Včera se stav postřeleného muže poněku zlepšil. — Různé příhody z elsktrických črah pražkských Na Poříčí povstalo velké shromáždění zvědavých. zejména také malého publika, které s největší zalibou válelo se po dlažbě a plnými hrstmi páslo se na bí- lém prášku, na dlažbě rozsypaném. Tento mimořádný shon povstal následkem srážky, přihodivší se mes motorovým vozem elektrické dráhy čís. 18 trati Karlin-Malá strana a nákladním vozem kočího Jana Nováka z Karlína čís. 341. Při srážce oba vehikle zůstaly neporušeny a pohroma stihla pouze žek cu- krového prášku ve váze 50 kg. Žok se roztrhl a c- krový prášek vysypal se na ulici. — V Královské třídě v Karlíně byla doprava na elektrické dráze pře dvě hodiny přerušena, poněvadž se zlomila náprav povozu s nákladem písku povozníka Ant. Veselého náklad zatarasil koleje. Pro takové případy mělo b se státi přece nějaké opatření, aby závada rychlej byla odstraněna!
Griese König Veselá Novák Antonín Praha Vídeň König benátecký Karlín slovenský revue Karlin kg
33 article
— Nebezpečný zápas se vzteklým psem. Z Brna se sděluje: Vzrušující příhoda odehrála se dne 24. m. m. v Kunštátě a na dlouho pobouřila mysli oby- vatelstva celého okolí. Toho dne asi o 10. hodině dopolední přiběhl do Kunštátu vzteklý pes, řeznický ohař nevídané velikosti a síly. Nejprvé vrhl se na náměstí na psy a mnoho jich porval. Někteří z těchto pokousaných psů byli již chyceni a zastřeleni. Po- hled na řádění vzteklého ohaře byl hrozný. Pokou- sav psy, vběhl vateklý pes do domu p. Pěty, kd vrhl se na jakousi ženu. Této přispěcba! rychle ku pomoci p. Weliner mladší, leč nemohl zuřícího psa zahnati a ocil se sám v nebezpečí, že bude vzteklým psem pokousán. Jen rychlým skokem na hranici dříví se p. Wellner i žena zachránili. Mezitím do- stavili se již četnický strážmistr Veselský, závodčl Pelan a hajný p. Stojskal. Rychle dali se všichni tři s p. Wellnerem do pronásledování vzteklého psr, jenž utekl na »Lipku« a dal se do nejrovského lesa. Byv odtud vyhnán, vrátil se opět do Kunštátu. Zde vběhl do tak zv. »panského domu«. Mezi honbou vypálili četníci na prchajícího psa několik ran z pu- šek, z nichž tři neminuly se cíle a psa zranily. Le pes jakoby si zranění vůbec nepovšíml. V panském domě vyběhl do prvního poschodí. Závodčí Pelan jej pronásledoval nahoru a nedbaje nebezpečí, v něž se vydával, vrhl se zde na rozběsněné zvíře a pro- bodl psa bodákem své pušky. Byl nejvyšší čan neboť v panském domě mohl vzteklý pes způsobit velké neštěstí, jakož i v městě vůbec. Zdechlina z
Pěta Wellner Veselský Pelan Brno Kunštát panský dům panský dom