1
masthead
Ročník XXXXVIL.
2
masthead
V. Praze, v pondělí 6. dubna 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplací v
v Praze v admlnlstrani
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí dongškou
na čivt lata . . . . 7 K 50h
vo dlialkách: „ K 80
na měsie .
P'oštout
a měsle
. . : : ke
s dvejí ziailkon
ke
a měsí
n dlrrt lek
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z parlamentu.
2 Vídně, 6. dubna. Předvělikonočního za-
sedání nadešel dnes čtvrtý den. Poslanci solva
přišli, jsou zase již hlavou a myslemi doma n
velikonoční prázdni. Dnes chtějí skoncovati v po-
slanecké sněmovně rokování o pilnosti návrhu
posl. Pogačnika, aby bez výborové h
projednávání vyřízena byla před
loha o kontingentu nováčků, are
jenom v připadě, bude-li pohotově dost lidí, aby
přijata býti mohla pilná potřeba návrhu dvou-
třetinovou většinou. Stane-li se tak, odbudes
zejtra debata meritorní, pro kterou stae
prostá většina.
Za jakých podmínek převzala by uherská strana
neodvislosti samu vládu.
Z Vídně, 6. dubna. Dochází sem z Pešt
zpráva, že Košut na svěm posledním slyšení
podal pamětní spis o podminká ch
za kterých by strana neodvislosti převzala
vládu sama. Hlavní z těchto podmínek jsou
tyto: zrušení delegací, zřízení sa mo
statné cedulové banky, počínaje r. 1911
a samostatné uherské celní ú ze m
počínaje r. 1917.
Košut
Vídeň
6
article
Volná kolporjáž.
Z Vídně, 6. dubna. Včera konala se zde
schůze interesentů živností gra-
fických. Na jednacím pořadu bylo stanovisko
k vládní osnově tiskové reformy
Žádáno zrušení zápovědl volné kolp or
táže jak pro noviny, tak pro knihy. Posl. dv-
rada Skedl pravil, že tiskový výbor chce to-
muto požadavku vyhověti. Došlo na
to k dlouhé rozpravě o tom, mají li inferesenti
graflekých živností připojiti se k sociálním de-
mokratům a na konec přijata resoluce, ve které
se prohlašuje povinnost státu, vy dat
zákon vyhovující současným po-
měrům a potřebám, jímž by se zrušila
zápověď volné kolportáže. Dovolení k vybírání
předplatného pro sešitová vydání, pro vydání
kalendářů a modliteb nechť se udělí ihned ne
žádost a kolportážní obchod kupecký budiž do-
volen všem, kdo mají tyto předměty na skladě
Chorvatská krise.
Z Vídně, 6. dubna. Z Pešti se oznamuje
že se tam považuje za možně rozřešení chor
vatské krise kompromisem, dle kterého
vládu převezme koalice chorvat
ská a provede revisí uhersko-ch or
vatského vyrovnání. Bar. Rauch od
stoupí a jeho nástupcem stane se hr. K u
mer.
Posl
jítmokrat
Rauch
Vídeň
Pešť
7
title
Telegramy korresp. kanceláře
8
article
Moravský zemský spolek Červeného kříže.
Moravský zemský spolek Červeného kříže.
Z Brna, 5. dubna. (K. k.) Letošní valná
hromada vlasteneckého zem. a ženského pomoe
spolku Červeného kříže na Moravě konaná z
předsedniství presidenta zemského hejtmana hr.
Serénye věnovala jako hold císaři, pro-
tektoru Červeného křiže, u příležitosti jeho pa-
novnického jubilea na vystavení nemocni ce
Červeného kříže z Adélina fond
70.000 korun a z volného jmění spolkového
30.000 korun. Kníže Schönburg vyslovi
ochotu přenéchati spolku potřebné pozemky
dilem zdarma, dílem za takovou cenu, že po-
skytnuti pozemku bude za této podmínkys
rovnati značnému daru. Místodržitel sv. p. Hei-
nold prohlásil, že bude snahy spolku co nej
úsilovněji podporovati. Valná schůze byla po
proslovu zemského hejtmana, jenž vyslovil
radost nad uzdravením panovníka, ukončena
provoláním »Sláva!« a »Hoch !« J. v.
Uherští Slováci a slovanský sjezd v Petrohradě
Z Pešti, 4. dubna. (»Uh. tel. kor. kane.«)
V příčině zpráv listů o vseslovanském
sjezdu Rusínů, Čechů a Slováků uherských
v Petrohradě dovídá se »Keleti Ertesito«.
že národní strana slovenská zvěděla o tomt
domněle zamýšleném sjezdu teprve
z novin. Kdyby sjezd podobný byl skutečn
svolán, což národní strana slovenská považuje
za vyloučeno, uherští Slováci by s
na něm nedali zastoupiti.
Schönburg
Slovák
Rusín
Čecho
Keleti Ertesito
Brno
Morava
Petrohrad
Pešť
Adélin fond
9
article
Božidar Karaďorděvič.
2 Bělehradu, 4. dubna. (K. k.) Za příčinou
úmrti prince Božidara Karaďorděviče konal me-
tropolita v katedrále smuteční bohoslužbu, jíž
se súčastnila královská rodina, členové vlády
přednostové úřadů občanských a vojenských
jakož i četné obecenstvo.
Z rumunského parlamentu.
Z Bukurešti, 4. dubna. (K. k.) Sněmovna posla
nocká prodloužila na rok zákon o zvelebo v án
průmyslu národního, V senátě předloži
předseda ministerstva Sturoza osnovu zákona o r
tiíikaci smlouvy mezi Rakousko-Uher
skem a Rununskem uzavřené ve příčině litera
tury a děl uměleckých. Osnově byla přiznána
pilnost.
Ruský velovyslanec u sultána.
Z Cařihradu, 4. dubna. (K. k.) Jaou naprosto bez
podstatny pověsti, že včerejší slyšení ruského vele
vyslance Sinověva u sultána platilo ruský
návrhům opravným pro Makedonii. Sly
šení bylo pouhým aktem kurtoasie a jak za slyšen
tak i za hostiny a představení v divadle, jichž se Sl
nověv rovněž zúčastnil, nobyla o politice an
zmínka. Úplně bezdůvodnou je též zpráva jistéh
listu vídeňského, ze Sinověv před odevzdánímí návrho
ruských ve Vídni si zjednal jistotu, zdali jejich zá-
kladní zásady jsou Portě přijatelny,
do
Císař Vilém na cestách.
Z Cařihradu, 5. dubna. (K. k) Proslýchá se, ze
císař Vilém upustil od návštěvy pobřeží fureckého
Proto, jak již sděleno, odebere se poselstvo turecko
přímo na Korfu. — Považuje se za pravděpodobné
že by císař Vilém vyhověl pozvání sultánovu, ab
přišel do Cařihradu.
Karadjordjevič
Vilém
Bělehrad
Bukurešť
Rakousko
Uhry
Cařihrad
Makedonie
Vídeň
Korf
Sinověva
10
article
Výtržnosti tureckélio vojska.
Z Athén, 5. dubna. (K. k.) Došla zpráva o vý
tržnostech, spáchaných v řeckých ob
cích nedaleko Bitolje vojskem ture
ckým, jež se chtělo pomstít za bilvu u Bukovoun
již svedlo s řecko makedonskou tlupou a ve kter
padl na turecké straně jeden důstojník a šest muže
Pro Krefany.
Z Athén, 5. dubna. (K. k) Vláda poduala ve sně
movně osnovu zákona, jímž se umožňuje Kre ta
nům, hodlajícím se usaditi v Recku, aby
bez zvláštních formalit mohli nabýti řeckých o
čanských práv.
Volby v Portugalsku.
Z Lissabonu, 5. dubna. (K. k) Účastenství n
volbách je mnohem větší, než jindy. Soudí se proto.
že skrutinium potrvá déle. Až do poledne neudálas
žádná příhoda. Očekává se vítězství monarchistické
koncentrace
Campbell-Bannermaf odstupuje.
Z Paříže, 5. dubna. (K. k) „Ag. Havas“ sděluj
z Biarrice: Kurýr, v noci přibyvší, doručil králi Edu
ardovi zádost předsedy ministerstva Campbell-Ban
normana za propušténou. Král demisi přija
a projevil odcházejícímu předsedovi ministerstva p
litování a uznání s přáním brzkého uzdravení. Kr
vyzval kanciéře pokladu Asquitha, aby přibyl do B
arrice
Campbell
Bannermaf
Havas
Ed
Asquith
Atény
Portugalsko
Paříž
Aga
ministerstvo CampbellBana
11
article
Nový francouzský velevyslanec pro Rusko.
Z Paříže, 5. dubna. (K. k.) »Temps« uveřej
ňuje rozmluvu s novým velevyslancem adm. Tou-
chardem, včera odcestovavším do Petrohradu
jenž po několika poznámkách o výhodách
spolku francouzsko-ruského, pravil
mezi jiným: Po stránce diplomatické není nám
nic do vnitřních záležitostí ruských. Otázkám
vojenským budo samozřejmě věnovati pozornost.
Vím, jak velice v ruské armádě a námořnictvu
se pracuje. Bude mne velice těšiti, z bezpro-
střední blízkosti sledovati snahy reorganisační,
které již přinášejí ovoce, a též naše spojence
zpravili o všem, co naše armáda a lod-
stvo naše vykonaly a stále je ště
konají, aby byly připraveny n
všeeky okolnosti. Vim, že po této stránce
jsou v Petrohradě i v Paříži za jedno. Po stránc
hospodářské je zajištěna má podpora všech
snah, jež mohou francouzskosruské styky ob-
chodní ještě více upevniti. Na konec prohlási
Touchard, že spolek francouzsko-ruský nemůže
nikoho znepokojovati, neboť jediným účelem jeho
jest zachovati rovnováhu evropskou
Smírčí soudy
Z Washingtonu, 4. dubna. (K. k.) Smlouvý
o smírčích soudech Spojených
států s Anglií a Norskem uzavřené n
základě smluv dřivějších byly podepsány.
Vyslanci Spojených států u středoamerických
republik.
Z Washingtonu, 4. dubna. (K. k.) Výboru
sněmovny representantů pro záležitosti zahra-
niční podána v příznivém smyslu zpráva o jme
nování zvláštních vyslanců pro
každou středoamerickou repu-
bliku, následkem čehož dostává se Spojeným
státům individuálního zastoupení v každé zem
nového světa.
Z Alžíru, 5. dubna. (K. ) Loďstvo rakousko
uherské sem dnes připlulo. Večer bude se konat
u municipality přijímací slavnost na počest rakou
sko-uherských důstojníků.
Temps
Rusko
Paříž
Petrohrad
Washington
spojený stát
Anglie
Norsko
Alžír
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. dubna. (Osnova novéh
jazykového zákona.) Tisková kancelái
dementuje zprávu »Líd. Novin« o hlavních zá
kladech nového jazykového zákona. Zpráva »L
dových Novin« zní takto: »Předloha jazykového
zákona jest v hlavních obrysech hotova a ne-
obsahuje žádné pro všěchna odvětví státn
správy společné zásady, nýbrž je rozdělena n
předpisy o užívání jazyka: 1. u soudův; 2. v
službě politické; 3. ve službě poštovní a 4. v
službě finanční. Každé odvětví má své vlastn
předpisy. Na kolik jsme byli prozatím informo-
váni, je pro vnitřní úřadování zavedena čeština
nikoliv věeně, nýbrž teritoriálně, totiž v okre-
sích, kde německá menšina netvoři ani pětinu
obyvatelstva. V územi německém budou sice
přijímána česká podání, avšak několik úřadů
dohromady bude míti společnou překládárnu
výměry budou taktéž v českém překladu českým
stranám dodávány. Originály budou německé
Zprávy k úřadům centrálním ve Vídni a překlá
dání bude se dlti jen v řeči německé, čímž m
býti učiněn počátek s uzákoněním německé
státní řeči. Také nejvnitřnější řeč, tak zvaná fe
služební bude z největší části jen německá.«
Přes poloúřadní dementi »Lid. Nov. « trvají
na správnosti své informace a netřeba býti právě
lehkověrným, aby se jim dalo za pravdu. Hned
když rozeslány z Vídně první zprávy, že bar
Beck hodlá jazykové spory ukliditi novým zá
konem, listy ministerskému předsedovi blízk
sdělovaly, že podkladem Beekovy osnovy bud
bývalý Körbrův návrh jazykového zákona
A informace »Lid. Nov.« souhlasí dosti přesno
se zákonem Körbrovým, jejž tehdejší česká de
legace prohlásila za tak špatný, že nebylo možno
o něm rokovati.
V Praze, 5. dubna. (Za předsedn
cfví Žáčkova.) Jeden z vídeňských listo
Lída
Beekův
Körbrův
Žáčkův
Praha
Vídeň
Lido
Beck
L dový novina
13
article
vytknul předsedovi poslanecké sněmovny, Weis-
kirchnerovi, že se neujal cti hr. Tolstého, když
byl antisemitou Běloblávkem ve sněmovně spro
stě uražen. Dr. Weiskirchner odmítá dnes
v témž listě výtku jemu učiněnou poukazem, že
v době, kdy se urážka stala, předsedal Čech
dr. Žáček, jehož povinností tedy bylo urá
žeče zakřiknouti.
Z Bregence, 4. dubna. (Vorarlbers ky
sněm), jenž byl dnes uzavřen, vyřídil mim
jiné místní věci také školskou předlohu, kterou
se zlepšují platy učitelům národních škol. Uči-
telé a učitelky rozděleni co do služného ve dvě
třidy, povoleny jím tříleté přídavky, přibytečne
a aktivní přidavky. Spojený s um výdej uhrad
se novou zemskou přirážkou na pivo a víno.
Z Pešti, 4. dubna. (Polská depu
tace.) Včera příbyla do Pešti 40členná depu
tace varšavských polských obchodníků, aby se
seznámila s nynějším stavem uberského průmy
slu a navázala dle možnosti s Peští obchodní
styky. Jest do důsledek boykotu, prohlášeného
Poláky na zboží původu německého. Polské
deputace byla na nádraží uvítána zástupci pešt
ské obchodní komory a dnes byla ve sněmovn
představena ministru orby Darányovi.
Weis
Tolstý
Běloblávk
doktor
Weiskirchner
Čo
Polák
Pešť
poslanecký sněmovna
učitel národní škola
14
article
Oslava Jana Amosa Komenského.
Oslava Jana Amosa Komenského.
Jednota Komenského, spolek pro reformu
školství, uspořádal včera dopol. v zasedací sin
radnice staroměstské důstojnou oslavu Jana
Amosa Komenského. Účastenství bylo poměrně
slabé, zvláště zarážela malá úč as
profesorstva a učitelstva. Přítomn
byli zvláště dvor. rada F. Wenig, řed. Č
hař. říš. posl. prof. dr. Drtina, univ. pro
dr. Čáda, dr. Kádner, za ústř. spol. pro-
fesorů prof Stýblo a Vojt. Hulik, insp
Halaburt a Podlipský, zástupci učitel
ských organisací atd.
Když pěvecký kroužek Hlahola zapěl sbo
ujal se slova prof. dr. Fr. Drtina a objasni
snahy Komenského o zajištění
míru mezi národy.
Od uskutečnění svého úsili pansofického
očekává Komenský veliký úspěch pro nábožen
skou snášelivost, pro odstranění války- a zaji
štění míru mezi evropskými národy.
Komenský jsa proniknut pravým křest
smýšlením, je zásadným odpůrcem války, sdíle
zcela názor Tertulianům, že kříž a me
srovnati se nedají, jest stoupenec učení
Chelčického. Projevuje v Labyrintu světa
ošklivost ze života vojáckého, »kde všem vášním
a náruživostem popouštěti lze uzdu, jen kdyě
potom člověk vydá svou kůži na zabitl.
Chová blahou naději, ujme-li se a zmůže
jeho pansofle, »ustoupl-li blud světlu tak jas
nému, snáze by přestaly svády, spory a války
jimiž se nyní potírá svět. Tím pak ovšem za-
celily by se rány škol, církví a obcí a nastal
by bohem předpověděná doba, země by se na-
plnila poznáním Hospodina.«
A tak volá nadšeně k době své: »Skujt
meče v motyky a oštěpy v srpyl«
V »Cestě světla« nejkrásněji naznačil vý
znam vševědy pro odstranění války a uskuteě
nění míru. Komenský je křesťan a český bratr
Jan
Ámos
Komenský
F Wenig
profesor
doktor
Drtina
Čáda
Kádner
Stýblo
Halaburt
Podlipský
František
spolek pro reforma školství
15
article
Různosti konfesijní jsou mu věcí vedlejší, nábo
ženství nemá býti věcí »malovanou«, nýbrž věei
»živou«. »Křesťané, kdyby jen křesťany být
chtěli, nikdy by se děliti nemohli, « »0, by
všechny sekty se svými podporovateli za své
vzaly,« volá pln spravedlivého rozhořčení. Jak
Hus napominal syny národa českého, by se mi
lovali vespolek, dobrých násilím tlačiti nedali
pravdu každému přáli, tak i náš Komenský př
pomíná vroueně: »Snášejme se všichni upřímně
důvěrně i svorně láskou čistou druh k druhu
bez ohledu na osoby, národy, jazyky, sekty
jenom se zřetelem na spásu společnou.«
Snahy vševědné a mírové jsou vrcholn
bod životního usilování Komenského, jsou pro
jevem jeho duševní vyspělosti, skulečné pokro
kovosti, jsou vyjádřením ducha českého bra
trství, jsou krásnou nadějí muže touhy a slib
nou předzvěstí vědecké a osvětové renaisanc
moderního života.
Ideály Komenského budí ve vzdělaném
lidstvu ohlas. Stoupáme, stáváme se lepšími, lid
štějšími. Právo k lidskosti každého jednotlivee
je zákon boží a nejsvětější povinností člověka
dle Palackého je býti člověkem. Stavíme dne
naproti člověku surovému prvých dob ideu člo
věka lepšího, řeckého heroa, křesťanského svělce
občana moderní demokracie. Klademe naprot
bezcitnému právu silnějšího společenské ctnost
spravedlnosti a lásky k bližnímu, chceme po
vznésti, očistiti, rozmnožiti, zvroucniti vztahy
lidí mezi sebou i usilujeme o to, aby v duchu
pravé ušlechtilé lidskosti organisována byla r
dina, obec i stát, aby se podařilo, jak krásně
napsal frane. myslitel Gabriel Sénilles, z těchto
velkých kulturních států vylvořiti společnos
širší, všeobecnější, skutečně lidskou, kde v á l kt
a dobývání t. j. vražda a krádež jako
nepravosti s vědomím lidským odsouzené, budou
odstraněny a zajištěn bude mezinárodní svě
tový mír.
Hus
Komenský
Palacký
Sénilles
16
article
Toť veliký odkaz Komenského, toť význam
jeho pro dobu přitomnou a snahy pacifické
Jednota Komenského v duchu Komenského chee
pracovati k tomu, aby ve výchově mládeže pro
nikly snahy tyto, aby škola jako dílna lidskost
připravovala zbratření lidského pokolení a prot
zařídila odbor pacifický.
Kéž snahy naše památce Komenského vě
nované vzbudí živý ohlas v českém národě
(Výborně ! Potlesk.)
Potom přednášel p. prof. dr. J. V. N
vák, přední znatel Komenského, který naprost
nové výzkumy proslovil
O irenických snahách J. A.
Komenského
Komenský jako přívrženec chiliasmu, víry
v lisíciletou Kristovu řiši míru, od mlád
přál zvláště klidu náboženskému. V »Labyrintě
světa« vyslovuje svou ošklivost nad pustým sta-
vem vojáckým, lituje sporů mezi křesťany, jež
se týkají většinou malicherných věcí. Kdyby
každý pamětliv byl skutků a nikoliv pouze víry
zajisté by přestaly sváry a spory. K jednotěve
víře vede spisem »Haggaeus redivivus«, radicím
k obnově církve evangelické v Čechách, ve
spise »Cesta pokoje« pak ličí, jak dosahuje se
takového klidu a míru. Tu zvláště příslušní
kům malých národů ke každému smíru radí.
Komenský
profesor
doktor
Čechy
17
article
V Německu té doby docházelo také ku po
kusům o mír náboženský, ale obyčejně marně
proto Komenský hledal k němu nové cesty
Zdálo se mu, kdyby svět povznesl se v
děním, kdyby uspořádány byly školy, kdyby
spory mezinárodní řešila společnost učenců, že
přestaly by války samy sebou. Proto po úspěchu
»Brány jazyků« dal se do práce o dílech vše-
vědných, z nichž by také mládež poznati mohla
pravé základy spořádání všech věcí na světě
Podnik jeho vzbudil živý ohlas po Evropě
dostalo se mu vybídnutí od parlamentu angli-
ckého, aby v Londýně založil vševědnou kolej
Tu složil znamenité dílo »Cesta světla«, kde
navrhuje obecné školy, obecné pro ně knihy
obecný sbor učencův a mezinárodní jazyk
z něhož by vyšel mír všemu světu. Když
v Anglii vypukla válka občanská, Komenský ja
se pracoati pro Švédy a chystal velikolepé dilo,
»Porada obecná o napravení věcí lidských«,
z něhož pak vydal dva díly, »Panegersli«a
»Panaugii«. Po spálení Lešna posléze, kde po-
zbyl majetku a většiny rukopisů, vydal spisek
»Praktický úsudek okršku zemského«, ve kterém
hájí míru osnabruckého. Sám všude rad
ke klidu, vystupuje proti sektám a prolo k
konci života může o sobě řici, že sloužil míru
všemožně, ba, že vševědně jeho myšlenky za
jistiti měly všemu lidstvu stálý mír. A ve vě
dění hledáme též my prostředek, z něhož vyjde
kdysi lidstvu pokoj a spása, jak po ní touži
Komenský, pravý to muž touhy. (Potlesk
Výborně !)
Následovala přednáška říd. učitele HI. Ai
feriho:
Komenský
Švéda
Německo
Evropa
Londýn
Anglie
Lešno
18
article
»Nynější stav mírového hnutí.«
Některými svými názory předstihl Komen
ský svoji dobu. Jeho snahy mírové vyplynul
z názorů náboženských a současných ideálí
humanitních a daly základ modernímu nazírán
morálnímu, jež tkví v principu společenské soli-
darity, kteréž v moderní době vzrůstá a proje
vuje se jako internacionalisace všech zájmů
snah a působí již vlivně na moderní diplomacii
přesvědčujíe ji, že i vládám jest říditi se zá
kony solidarity tak, aby suverenní intence poli
tické podřízeny byly suverenitě práva. Státn
snahy politické nejsou trvalými, protiví-li se
vyššímu snažení lidstva. Snahy o sjednocení
různých národů pomocí mezinárodní správy
neutuchají. Myšlenka jednoty lidstva došla po-
sléze na kongresu Volné myšlenky výrazu. (Zá-
važným činitelem mezinárodním je mezinárodn
řeč Esperanto.) Čím uvědomělejší a živější
mezinárodní hnutí, tím lepší vyhlídky na své
tový mír.
Komen
19
article
Vývoj novověkého humanismu je příznivý
vývoji morálky mírové, založené na principu
práva národů, jakožto bratří. Cílem snah jes
světová federace, šetřící nedolknutelnost samo
správy národů a svobodu jejich sebeurčení
Tato arbitráž tr j. zorganisování civil sova
ných národů, by tvořily právní spolek, jehož
členové by spory své vyřizovali mezinárodnín
smírčím soudem, toť slěžejní požadavek snak
pacifiekých. Řečník cituje sentence pacifick
jež pronesli: G. Moch, president Falliéres
Roosevelt, Björnson a j. Myšlenka potřebuje
propagace. Té slouží mezinárodní mírový úřa
bernský a výbor mezinárodní dohody pro svě-
tové odzbrojení. Pacifická evoluce upíná svoje
naděje zvlášlě k mládeži a škole a proto snaž
se po reformě školské na všech stupních
Manifestování mírových snah mezi mládeží má
se díti ve zvláštních dnech mírových, zvlášto
určených propsgaci míru mezi mládeži. Tyto
mírové slavnosti školní mohou nabýti půdy jen
tehdy, dojdou-li oficiálního schválení. Ku propa
gaci mírových idel ustanovena při Jednotě Ko
menského zvláštní mírová sekce, k níž by měl
osvícení a vlivní lidé čeští přistoupiti. (Výborně
Potlesk.)
Po vřelém doslovu říd. vč. J: K o ž!ška
zapěl »Hlahol« sbor oslavný a schůze skončena
G Moch
Falliéres Roosevelt
Björnson
20
article
Středolabský komitét
Středolabský komitét
konal včera v obchodní komoře pražské valnou hro
madu za minulá tři léta. V této schůzi podán pře
hled o tom, co bylo vykonáno a co blavně — stá
nevykonal, ač se k tomu ministerstva své doby za
vázala. Něco však přece bylo spinéno, a to hlavně
zásluhou dřívějšího ministra obchodu dra. Fořta
jemuž upřímné díky byly projeveny. Schůze, jí
předsedal p. posl. dr. Ullrich, zúčastnili se pp. z
výkonný výbor Národní strany svobodomyslné mi
nistr m. sl. dr. J. Fořt, předseda sdružení polab
ských poslanců prof. Hráský, za akční výbor Na-
rodní strany svobodomyslné dr. J. Gruber, za klui
poslanců strany agrární posl. Kolland a Vinař,
sdružení českých zemědělců posl. H. Srdinko, z
místodržitelství dv. r. A. Rylíř, za komisi pro úpravu
řek rada Šírek, za ředitelství pro stavbu vodních
cest Zimmler, za zemský výbor dr. R. Krejčí, z
zemědělskou radu stav. rada Šantrůček, za zemský
hydrografický úřad inž. Weber, za obchodní komoru
H. Kariík, za král. hlav. město Prahu stav. rada
Viček, za meliorační svaz inž. Janský a inž. Jareš,
dále posl. dr. Podlipný, dr. Drtina, dr. Hajn, Spačel
a cís, r. Křižík, Ministr obchodu dr. Fiedler a řada
poslanců se omluvila. Po uvítání těchto účastníků
valné hromady podal předseda p. dr. Ull ric
V drobném prodejir
ranni čislo o sob
odpoladni
n 2i
Ve flialkách na venkove
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . 4i
1userát
plati se hotově zapřed.
Předplaceni a inserty přijímá zdmini
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redske
tiskársa a erpečice „Národnich Listě“
Bukopisy se nevrnesji
doktor
Ullrich
J Fořt
profesor
Hráská
J Gruber
H Srdinko
A Rylíř
R Krejčí
Šantrůček
Ing
Weber
H Kariík
Janský
Jareš
Podlipná
Drtina
Hajn
Spačel
Křižík
Fiedler
Ulla
Praha
národní strana
meliorační svaz
21
article
zprávu o situaci, v jaké se nalézá otázka úpravy
splavnění Labe.
O činnosti Středolabského komitélu v minulém
tříletí podává přehledný obraz jednatelská zpráva.
věrný lo obraz Odysseje naději a sklamání, které
věc naše v rychlém střídání stále prodělává. Z těchto
doh minulých jest však povinností naši vytknouti
obzvláště trojí fakt: předně dlužno opětně a s ne-
konečnou vděčností si uvědomiti, že jest nespornou
a nehynouci zásluhou bývalého ministra obchodu
JUDra. Josefa Fořla, v součinnosti s neúmorným mi-
nistrem-krajanem p. JUDrem. Bedřichem Pacškem, ž
projekty úpravy a splavnění středního Labe v trati
Měiník-Neratovice, Hradec Králové-Pardubice, Hr-
bice-Rosice Živanice, které byly vzornou a obětavou
činnosti pražské expositury ředitelství pro slavbu
vodních cest dávno před tím dokonale připraveny
skutečně nyní konečně se provádějí. Za druhé však
nese Středolabský komitét neméně upřimné naděje
vstříc i blahovůli nynějšího ministra obchodu JUDra.
Josefa Fiedlera, o němž z práce celého jeho života
hluboce jest přesvědčen, že v součinnosti s nynějším
ministrem krajanem Karlem Práškem, věci naší je
úplné oddaným přitelem a ochráncem a nedopustí,
aby v provádění prográmu dalších prací stavebních
na středním Labi nastal zkázonosný odklad a průtah.
Konečně pak s obzvláštní vděčností sluší zmíniti s
o tom, že se střednímu Labi dostalo nad míru mocné,
organisované podpory ve »Sdružení řišských poslanců
polabských«, kteréž se slovutným předse ou svým,
prof. vys. škol technických J. Vl. Hráským v čele
jest na parlamentní půdě věci naší nadšeným strák-
cem a podporovatelem.
Fořl
Pacšk
Fiedler
Prášek
profesor
Hráská
Měiník
Neratovice
Hradec Králové
Pardubice
Hradec
Rosice
technický J
22
article
Budiž mi dovoleno, abych stručně označil, jaká
kenkretní přání chováme nyní vůči budoucnosti.
Kdyby zákon a schválený program vlády byl věci
pro kterou byl vydán, bezpečnou záštitou, nebylo by
silnější posice, než jest posice naše. Zákon i pro-
gram vládní zabezpečil nám již v prvém stavebním
období 1904—1912 celou řadu slaveb splavňovacích
a upravovacích, o nichž níže se zmiňují, jejichž pro-
vádění však vázne, Víme, že nepostačitelnost úvěru
pro střední Labe, v prvním stavebním období povo-
leného, jakož i osudná závislost našich věcí od vý-
voje ostatních projektů vodocestních klade provádění
programu středolabského značné překážky. Víme
také, že splavnění a úprava středního Labe je cho-
rým dítětem politiky, které trpí krisemi její zdědě-
ných nemocí. Jsme však přesvědčeni, že příkaz zá-
kona a příkaz daného programu jsou těchto choro
nejbezpečnějším lékem. Stojíce na této půdě, jsme
daleci, ubírati z ní čeho našim soudruhům akce
vodocestné a přejeme zejména Moravě, aby to, cojí
zákon zabezpečil, zvláště však spojení Dunaje s La-
bem, v nejbližší době bylo zahůjeno. I jest to jedině
jen důvěra k našim ochrancům, která jest s to, zmír-
niti obavy, kleré nastalý průtah akce polabskému
obyvatelstvu působí. V podrobnostech budiž mi do-
voleno několik stručných poznámek.
Morava
Dunaj
23
article
Stavební program uplavňovacích a upravovacíe
prací na Středním Labi, stanovený ministerstvem ob-
chodu ve srozumění s ostatními ministerstvy pro
první tři léta 1906—1908 prvního stavebního období,
t. j. kanalisace 11.28 km dlouhé trati od Mělníka do
Neratovic, pak částečné úpravy řeky celkem v dělc
17 km v trati Hradec Králové, Pardubice, Hrobice
Rosice-Živanice jest vyčerpán a stavební práce n
všech těchto jmenovaných tratích jsou zahájeny. Na-
stává tudíž v zájmu nezbylné kontinuity dalších
úprav toku labského naléhavá potřeba, aby byl sta-
noven a v život uveden program dalších stavebních
prací na Středním Labi pro zbytek první stavebn
periody 1809 —1912.
Nepodléhá žádné pochybnosti, že program prvního
stavebního období, stanovený za srozumění všech
zúčastněných ministerstev, obsahoval a že tudíž
v tomže obdobl provedeno býti má:
1. Splavnění Středního Labe v trati Mělaík
nad ústi Jizery (Lysá) v délce asi 47 km
2. ony čáslečné úpravy devastovaných tratí Labe,
které v protokolu o technicko-informativní pochůzce
ze dne 22. září 1902 byly podrobně naznačeny
Nutnost urychleného provedení částečných úprav
v celém toku Středního Labe odůvodnila komise dl
protokolu ze dne 22. září 1902 potřebou, zameziti
bezpříkladným devastacím, které v dotyčných tratích,
zejména v obvodech velkých polabských měst, způ-
sobeny jsou každoročně vícekráte se opakujícími po-
vodněmi, dále nebezpečnou povahou stále se šířících
strží labských břehů a ostrostí četných rozsáhlých
zátočin, volný odtok velkých vod zdržujících atd.
Mělník
Neratovice
Hradec Králové
Pardubice
Hrobice Rosice
Živanice
Mělaík nad ústit Jizera
Lysá
Labe
km
km 2
24
article
Z toho všeho plyne následující
Ježto do schváleného stavebního programu střed-
ního Labe pro první stavební periodu navrhnuto bylo
splavnění Labe v dělce ca. 47 km. t. J. od Mělnika
až nad ústí Jizary, není po formální stránce progra-
mové dojista nižadné příčiny, aby splavnění trati
též od Neratovic do Čelakovic ve zbývající část
první stavební periody 19.9—1912 bylo provedeno
po stránce technické není rovněž nižádných pře-
kážek, poněvadž detailní projekty o této trati jsou
vypracovány tak, že politická obchůzka a řízení
o nich neprodleně může býti zahájeno; omezí-li s
slavební program ve zbývající časti první stavební
periody na tuto trať Neratovice Čelakovice, nebude
tím ani vyčerpán stavební, ministerstvy schválený
v pa nětním spise c. k. ministerstva obchodu z pro-
since 1902 uvedený program, ježto délka trati Mělník-
Čelakovice obnáší pouze 43 km.
Částečné úpravy trati labské, jejichž proveden
ve stavebním programu ministerstva obchodu pro
první stavební periodu bylo navrženo a za jejicht
provedení Středolabský komitét častými prosbami
posldně pak pamětním spisem ze dne 17. červn
1907 témuž ministerstvu podaným, náléhavě se při-
mlouval, též nepodlehají po strance formnálně pro-
gramové ani po stránce lechnické žádným překážkám.
Jeť provedení těchto prací v prvním stavsbním ohdob
přislušnými ministerstvy schváleno a detailní pro-
jekty jsou v trati Přelouč— Lohenice a Kolín úpln
vypracovány a byly již vodoprávnímu řízení pod-
robeny.
Mělnik
Neratovice
Mělník
Přelouč
Lohenice
Kolín
km
25
article
Detailní projekty pak v nanejvýš ohrožených
městech Poděbrady, Nymburk, Labská Týnice, dále
v trati Lysá—Ostrá, lze dojista uspíšiři tehdá, bude-
expositura c. k. ředitelství pro stavbu vodních drah
v Praze vypravena dostatečným počtem sil tech-
nických, o co Komitét středolabský, jakož i dotyční
interesenti již nesčíslněkráte usilovali.
Provedení částečných úpravných praci v tra
Hradec Králové —Jaroméř je pak prostou konsekvencí
potřeby nezbytné ochrany státního majetku, jest dál
pouhou konsekvencí úprav Horního Labe a Úpy
k dokončení se blížících, jakož i nutností, aby čá-
stečné úpravy na Středním Labi děly se v zájmu
celého podniku způsobem systematickým, jak to při
technicko-informativní komisi dne 22. září 1902 a5.
října 1904 bylo navrženo a příslušnými ministerstvy
schváleno
Po stránce finanční dlužno uvážiti následující.
1. Není ovšem pochyby, že obnos 37 mil. K. rozpo-
čtený v programu ministerstva obchodu na Střední
Labe, v prvním období objevil se býti nedostatečným
ku provedení všech v tomto programu schválených
prací: vinu toho nese ovšem neobyčejné zdražení
práce a materialu v mezidobí nastalé. Fakt tento
musí ovšem přirozeně vésti nikoli k odstavení aneb
ke zmenšení stavebního programu jednou schvále-
ného, nýbrž k opatření dodatečných úvěrů. Analogií
o tom není po řídku. Příklad toho podává zejména
úprava Dunaje v arcivévodství Rakousích pod Enží
na kterou bylo povoleno původně zákonem ze dn
8. února 1869 49 milionů K, ale dodatečně ješt
93 mil. Kl
Klement
Poděbrady
Nymburk
Labská Týnice
Lysá — Ostrá
Praha
Hradec Králové
Horní Labe
Úpa
Dunaj
Rakousy pod Enže