ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2447a8a0-75a2-11dc-9720-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 70, person 84, org 12, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIL.
2 masthead
V. Praze, v pondělí 6. dubna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 96
4 article
Na ranní a odpol. listy předplací v v Praze v admlnlstrani na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí dongškou na čivt lata . . . . 7 K 50h vo dlialkách: „ K 80 na měsie . P'oštout a měsle . . : : ke s dvejí ziailkon ke a měsí n dlrrt lek
Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z parlamentu. 2 Vídně, 6. dubna. Předvělikonočního za- sedání nadešel dnes čtvrtý den. Poslanci solva přišli, jsou zase již hlavou a myslemi doma n velikonoční prázdni. Dnes chtějí skoncovati v po- slanecké sněmovně rokování o pilnosti návrhu posl. Pogačnika, aby bez výborové h projednávání vyřízena byla před loha o kontingentu nováčků, are jenom v připadě, bude-li pohotově dost lidí, aby přijata býti mohla pilná potřeba návrhu dvou- třetinovou většinou. Stane-li se tak, odbudes zejtra debata meritorní, pro kterou stae prostá většina. Za jakých podmínek převzala by uherská strana neodvislosti samu vládu. Z Vídně, 6. dubna. Dochází sem z Pešt zpráva, že Košut na svěm posledním slyšení podal pamětní spis o podminká ch za kterých by strana neodvislosti převzala vládu sama. Hlavní z těchto podmínek jsou tyto: zrušení delegací, zřízení sa mo statné cedulové banky, počínaje r. 1911 a samostatné uherské celní ú ze m počínaje r. 1917.
Košut Vídeň
6 article
Volná kolporjáž. Z Vídně, 6. dubna. Včera konala se zde schůze interesentů živností gra- fických. Na jednacím pořadu bylo stanovisko k vládní osnově tiskové reformy Žádáno zrušení zápovědl volné kolp or táže jak pro noviny, tak pro knihy. Posl. dv- rada Skedl pravil, že tiskový výbor chce to- muto požadavku vyhověti. Došlo na to k dlouhé rozpravě o tom, mají li inferesenti graflekých živností připojiti se k sociálním de- mokratům a na konec přijata resoluce, ve které se prohlašuje povinnost státu, vy dat zákon vyhovující současným po- měrům a potřebám, jímž by se zrušila zápověď volné kolportáže. Dovolení k vybírání předplatného pro sešitová vydání, pro vydání kalendářů a modliteb nechť se udělí ihned ne žádost a kolportážní obchod kupecký budiž do- volen všem, kdo mají tyto předměty na skladě Chorvatská krise. Z Vídně, 6. dubna. Z Pešti se oznamuje že se tam považuje za možně rozřešení chor vatské krise kompromisem, dle kterého vládu převezme koalice chorvat ská a provede revisí uhersko-ch or vatského vyrovnání. Bar. Rauch od stoupí a jeho nástupcem stane se hr. K u mer.
Posl jítmokrat Rauch Vídeň Pešť
7 title
Telegramy korresp. kanceláře
8 article Moravský zemský spolek Červeného kříže.
Moravský zemský spolek Červeného kříže. Z Brna, 5. dubna. (K. k.) Letošní valná hromada vlasteneckého zem. a ženského pomoe spolku Červeného kříže na Moravě konaná z předsedniství presidenta zemského hejtmana hr. Serénye věnovala jako hold císaři, pro- tektoru Červeného křiže, u příležitosti jeho pa- novnického jubilea na vystavení nemocni ce Červeného kříže z Adélina fond 70.000 korun a z volného jmění spolkového 30.000 korun. Kníže Schönburg vyslovi ochotu přenéchati spolku potřebné pozemky dilem zdarma, dílem za takovou cenu, že po- skytnuti pozemku bude za této podmínkys rovnati značnému daru. Místodržitel sv. p. Hei- nold prohlásil, že bude snahy spolku co nej úsilovněji podporovati. Valná schůze byla po proslovu zemského hejtmana, jenž vyslovil radost nad uzdravením panovníka, ukončena provoláním »Sláva!« a »Hoch !« J. v. Uherští Slováci a slovanský sjezd v Petrohradě Z Pešti, 4. dubna. (»Uh. tel. kor. kane.«) V příčině zpráv listů o vseslovanském sjezdu Rusínů, Čechů a Slováků uherských v Petrohradě dovídá se »Keleti Ertesito«. že národní strana slovenská zvěděla o tomt domněle zamýšleném sjezdu teprve z novin. Kdyby sjezd podobný byl skutečn svolán, což národní strana slovenská považuje za vyloučeno, uherští Slováci by s na něm nedali zastoupiti.
Schönburg Slovák Rusín Čecho Keleti Ertesito Brno Morava Petrohrad Pešť Adélin fond
9 article
Božidar Karaďorděvič. 2 Bělehradu, 4. dubna. (K. k.) Za příčinou úmrti prince Božidara Karaďorděviče konal me- tropolita v katedrále smuteční bohoslužbu, jíž se súčastnila královská rodina, členové vlády přednostové úřadů občanských a vojenských jakož i četné obecenstvo. Z rumunského parlamentu. Z Bukurešti, 4. dubna. (K. k.) Sněmovna posla nocká prodloužila na rok zákon o zvelebo v án průmyslu národního, V senátě předloži předseda ministerstva Sturoza osnovu zákona o r tiíikaci smlouvy mezi Rakousko-Uher skem a Rununskem uzavřené ve příčině litera tury a děl uměleckých. Osnově byla přiznána pilnost. Ruský velovyslanec u sultána. Z Cařihradu, 4. dubna. (K. k.) Jaou naprosto bez podstatny pověsti, že včerejší slyšení ruského vele vyslance Sinověva u sultána platilo ruský návrhům opravným pro Makedonii. Sly šení bylo pouhým aktem kurtoasie a jak za slyšen tak i za hostiny a představení v divadle, jichž se Sl nověv rovněž zúčastnil, nobyla o politice an zmínka. Úplně bezdůvodnou je též zpráva jistéh listu vídeňského, ze Sinověv před odevzdánímí návrho ruských ve Vídni si zjednal jistotu, zdali jejich zá- kladní zásady jsou Portě přijatelny, do Císař Vilém na cestách. Z Cařihradu, 5. dubna. (K. k) Proslýchá se, ze císař Vilém upustil od návštěvy pobřeží fureckého Proto, jak již sděleno, odebere se poselstvo turecko přímo na Korfu. — Považuje se za pravděpodobné že by císař Vilém vyhověl pozvání sultánovu, ab přišel do Cařihradu.
Karadjordjevič Vilém Bělehrad Bukurešť Rakousko Uhry Cařihrad Makedonie Vídeň Korf Sinověva
10 article
Výtržnosti tureckélio vojska. Z Athén, 5. dubna. (K. k.) Došla zpráva o vý tržnostech, spáchaných v řeckých ob cích nedaleko Bitolje vojskem ture ckým, jež se chtělo pomstít za bilvu u Bukovoun již svedlo s řecko makedonskou tlupou a ve kter padl na turecké straně jeden důstojník a šest muže Pro Krefany. Z Athén, 5. dubna. (K. k) Vláda poduala ve sně movně osnovu zákona, jímž se umožňuje Kre ta nům, hodlajícím se usaditi v Recku, aby bez zvláštních formalit mohli nabýti řeckých o čanských práv. Volby v Portugalsku. Z Lissabonu, 5. dubna. (K. k) Účastenství n volbách je mnohem větší, než jindy. Soudí se proto. že skrutinium potrvá déle. Až do poledne neudálas žádná příhoda. Očekává se vítězství monarchistické koncentrace Campbell-Bannermaf odstupuje. Z Paříže, 5. dubna. (K. k) „Ag. Havas“ sděluj z Biarrice: Kurýr, v noci přibyvší, doručil králi Edu ardovi zádost předsedy ministerstva Campbell-Ban normana za propušténou. Král demisi přija a projevil odcházejícímu předsedovi ministerstva p litování a uznání s přáním brzkého uzdravení. Kr vyzval kanciéře pokladu Asquitha, aby přibyl do B arrice
Campbell Bannermaf Havas Ed Asquith Atény Portugalsko Paříž Aga ministerstvo CampbellBana
11 article
Nový francouzský velevyslanec pro Rusko. Z Paříže, 5. dubna. (K. k.) »Temps« uveřej ňuje rozmluvu s novým velevyslancem adm. Tou- chardem, včera odcestovavším do Petrohradu jenž po několika poznámkách o výhodách spolku francouzsko-ruského, pravil mezi jiným: Po stránce diplomatické není nám nic do vnitřních záležitostí ruských. Otázkám vojenským budo samozřejmě věnovati pozornost. Vím, jak velice v ruské armádě a námořnictvu se pracuje. Bude mne velice těšiti, z bezpro- střední blízkosti sledovati snahy reorganisační, které již přinášejí ovoce, a též naše spojence zpravili o všem, co naše armáda a lod- stvo naše vykonaly a stále je ště konají, aby byly připraveny n všeeky okolnosti. Vim, že po této stránce jsou v Petrohradě i v Paříži za jedno. Po stránc hospodářské je zajištěna má podpora všech snah, jež mohou francouzskosruské styky ob- chodní ještě více upevniti. Na konec prohlási Touchard, že spolek francouzsko-ruský nemůže nikoho znepokojovati, neboť jediným účelem jeho jest zachovati rovnováhu evropskou Smírčí soudy Z Washingtonu, 4. dubna. (K. k.) Smlouvý o smírčích soudech Spojených států s Anglií a Norskem uzavřené n základě smluv dřivějších byly podepsány. Vyslanci Spojených států u středoamerických republik. Z Washingtonu, 4. dubna. (K. k.) Výboru sněmovny representantů pro záležitosti zahra- niční podána v příznivém smyslu zpráva o jme nování zvláštních vyslanců pro každou středoamerickou repu- bliku, následkem čehož dostává se Spojeným státům individuálního zastoupení v každé zem nového světa. Z Alžíru, 5. dubna. (K. ) Loďstvo rakousko uherské sem dnes připlulo. Večer bude se konat u municipality přijímací slavnost na počest rakou sko-uherských důstojníků.
Temps Rusko Paříž Petrohrad Washington spojený stát Anglie Norsko Alžír
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. dubna. (Osnova novéh jazykového zákona.) Tisková kancelái dementuje zprávu »Líd. Novin« o hlavních zá kladech nového jazykového zákona. Zpráva »L dových Novin« zní takto: »Předloha jazykového zákona jest v hlavních obrysech hotova a ne- obsahuje žádné pro všěchna odvětví státn správy společné zásady, nýbrž je rozdělena n předpisy o užívání jazyka: 1. u soudův; 2. v službě politické; 3. ve službě poštovní a 4. v službě finanční. Každé odvětví má své vlastn předpisy. Na kolik jsme byli prozatím informo- váni, je pro vnitřní úřadování zavedena čeština nikoliv věeně, nýbrž teritoriálně, totiž v okre- sích, kde německá menšina netvoři ani pětinu obyvatelstva. V územi německém budou sice přijímána česká podání, avšak několik úřadů dohromady bude míti společnou překládárnu výměry budou taktéž v českém překladu českým stranám dodávány. Originály budou německé Zprávy k úřadům centrálním ve Vídni a překlá dání bude se dlti jen v řeči německé, čímž m býti učiněn počátek s uzákoněním německé státní řeči. Také nejvnitřnější řeč, tak zvaná fe služební bude z největší části jen německá.« Přes poloúřadní dementi »Lid. Nov. « trvají na správnosti své informace a netřeba býti právě lehkověrným, aby se jim dalo za pravdu. Hned když rozeslány z Vídně první zprávy, že bar Beck hodlá jazykové spory ukliditi novým zá konem, listy ministerskému předsedovi blízk sdělovaly, že podkladem Beekovy osnovy bud bývalý Körbrův návrh jazykového zákona A informace »Lid. Nov.« souhlasí dosti přesno se zákonem Körbrovým, jejž tehdejší česká de legace prohlásila za tak špatný, že nebylo možno o něm rokovati. V Praze, 5. dubna. (Za předsedn cfví Žáčkova.) Jeden z vídeňských listo
Lída Beekův Körbrův Žáčkův Praha Vídeň Lido Beck L dový novina
13 article
vytknul předsedovi poslanecké sněmovny, Weis- kirchnerovi, že se neujal cti hr. Tolstého, když byl antisemitou Běloblávkem ve sněmovně spro stě uražen. Dr. Weiskirchner odmítá dnes v témž listě výtku jemu učiněnou poukazem, že v době, kdy se urážka stala, předsedal Čech dr. Žáček, jehož povinností tedy bylo urá žeče zakřiknouti. Z Bregence, 4. dubna. (Vorarlbers ky sněm), jenž byl dnes uzavřen, vyřídil mim jiné místní věci také školskou předlohu, kterou se zlepšují platy učitelům národních škol. Uči- telé a učitelky rozděleni co do služného ve dvě třidy, povoleny jím tříleté přídavky, přibytečne a aktivní přidavky. Spojený s um výdej uhrad se novou zemskou přirážkou na pivo a víno. Z Pešti, 4. dubna. (Polská depu tace.) Včera příbyla do Pešti 40členná depu tace varšavských polských obchodníků, aby se seznámila s nynějším stavem uberského průmy slu a navázala dle možnosti s Peští obchodní styky. Jest do důsledek boykotu, prohlášeného Poláky na zboží původu německého. Polské deputace byla na nádraží uvítána zástupci pešt ské obchodní komory a dnes byla ve sněmovn představena ministru orby Darányovi.
Weis Tolstý Běloblávk doktor Weiskirchner Čo Polák Pešť poslanecký sněmovna učitel národní škola
14 article Oslava Jana Amosa Komenského.
Oslava Jana Amosa Komenského. Jednota Komenského, spolek pro reformu školství, uspořádal včera dopol. v zasedací sin radnice staroměstské důstojnou oslavu Jana Amosa Komenského. Účastenství bylo poměrně slabé, zvláště zarážela malá úč as profesorstva a učitelstva. Přítomn byli zvláště dvor. rada F. Wenig, řed. Č hař. říš. posl. prof. dr. Drtina, univ. pro dr. Čáda, dr. Kádner, za ústř. spol. pro- fesorů prof Stýblo a Vojt. Hulik, insp Halaburt a Podlipský, zástupci učitel ských organisací atd. Když pěvecký kroužek Hlahola zapěl sbo ujal se slova prof. dr. Fr. Drtina a objasni snahy Komenského o zajištění míru mezi národy. Od uskutečnění svého úsili pansofického očekává Komenský veliký úspěch pro nábožen skou snášelivost, pro odstranění války- a zaji štění míru mezi evropskými národy. Komenský jsa proniknut pravým křest smýšlením, je zásadným odpůrcem války, sdíle zcela názor Tertulianům, že kříž a me srovnati se nedají, jest stoupenec učení Chelčického. Projevuje v Labyrintu světa ošklivost ze života vojáckého, »kde všem vášním a náruživostem popouštěti lze uzdu, jen kdyě potom člověk vydá svou kůži na zabitl. Chová blahou naději, ujme-li se a zmůže jeho pansofle, »ustoupl-li blud světlu tak jas nému, snáze by přestaly svády, spory a války jimiž se nyní potírá svět. Tím pak ovšem za- celily by se rány škol, církví a obcí a nastal by bohem předpověděná doba, země by se na- plnila poznáním Hospodina.« A tak volá nadšeně k době své: »Skujt meče v motyky a oštěpy v srpyl« V »Cestě světla« nejkrásněji naznačil vý znam vševědy pro odstranění války a uskuteě nění míru. Komenský je křesťan a český bratr
Jan Ámos Komenský F Wenig profesor doktor Drtina Čáda Kádner Stýblo Halaburt Podlipský František spolek pro reforma školství
15 article
Různosti konfesijní jsou mu věcí vedlejší, nábo ženství nemá býti věcí »malovanou«, nýbrž věei »živou«. »Křesťané, kdyby jen křesťany být chtěli, nikdy by se děliti nemohli, « »0, by všechny sekty se svými podporovateli za své vzaly,« volá pln spravedlivého rozhořčení. Jak Hus napominal syny národa českého, by se mi lovali vespolek, dobrých násilím tlačiti nedali pravdu každému přáli, tak i náš Komenský př pomíná vroueně: »Snášejme se všichni upřímně důvěrně i svorně láskou čistou druh k druhu bez ohledu na osoby, národy, jazyky, sekty jenom se zřetelem na spásu společnou.« Snahy vševědné a mírové jsou vrcholn bod životního usilování Komenského, jsou pro jevem jeho duševní vyspělosti, skulečné pokro kovosti, jsou vyjádřením ducha českého bra trství, jsou krásnou nadějí muže touhy a slib nou předzvěstí vědecké a osvětové renaisanc moderního života. Ideály Komenského budí ve vzdělaném lidstvu ohlas. Stoupáme, stáváme se lepšími, lid štějšími. Právo k lidskosti každého jednotlivee je zákon boží a nejsvětější povinností člověka dle Palackého je býti člověkem. Stavíme dne naproti člověku surovému prvých dob ideu člo věka lepšího, řeckého heroa, křesťanského svělce občana moderní demokracie. Klademe naprot bezcitnému právu silnějšího společenské ctnost spravedlnosti a lásky k bližnímu, chceme po vznésti, očistiti, rozmnožiti, zvroucniti vztahy lidí mezi sebou i usilujeme o to, aby v duchu pravé ušlechtilé lidskosti organisována byla r dina, obec i stát, aby se podařilo, jak krásně napsal frane. myslitel Gabriel Sénilles, z těchto velkých kulturních států vylvořiti společnos širší, všeobecnější, skutečně lidskou, kde v á l kt a dobývání t. j. vražda a krádež jako nepravosti s vědomím lidským odsouzené, budou odstraněny a zajištěn bude mezinárodní svě tový mír.
Hus Komenský Palacký Sénilles
16 article
Toť veliký odkaz Komenského, toť význam jeho pro dobu přitomnou a snahy pacifické Jednota Komenského v duchu Komenského chee pracovati k tomu, aby ve výchově mládeže pro nikly snahy tyto, aby škola jako dílna lidskost připravovala zbratření lidského pokolení a prot zařídila odbor pacifický. Kéž snahy naše památce Komenského vě nované vzbudí živý ohlas v českém národě (Výborně ! Potlesk.) Potom přednášel p. prof. dr. J. V. N vák, přední znatel Komenského, který naprost nové výzkumy proslovil O irenických snahách J. A. Komenského Komenský jako přívrženec chiliasmu, víry v lisíciletou Kristovu řiši míru, od mlád přál zvláště klidu náboženskému. V »Labyrintě světa« vyslovuje svou ošklivost nad pustým sta- vem vojáckým, lituje sporů mezi křesťany, jež se týkají většinou malicherných věcí. Kdyby každý pamětliv byl skutků a nikoliv pouze víry zajisté by přestaly sváry a spory. K jednotěve víře vede spisem »Haggaeus redivivus«, radicím k obnově církve evangelické v Čechách, ve spise »Cesta pokoje« pak ličí, jak dosahuje se takového klidu a míru. Tu zvláště příslušní kům malých národů ke každému smíru radí.
Komenský profesor doktor Čechy
17 article
V Německu té doby docházelo také ku po kusům o mír náboženský, ale obyčejně marně proto Komenský hledal k němu nové cesty Zdálo se mu, kdyby svět povznesl se v děním, kdyby uspořádány byly školy, kdyby spory mezinárodní řešila společnost učenců, že přestaly by války samy sebou. Proto po úspěchu »Brány jazyků« dal se do práce o dílech vše- vědných, z nichž by také mládež poznati mohla pravé základy spořádání všech věcí na světě Podnik jeho vzbudil živý ohlas po Evropě dostalo se mu vybídnutí od parlamentu angli- ckého, aby v Londýně založil vševědnou kolej Tu složil znamenité dílo »Cesta světla«, kde navrhuje obecné školy, obecné pro ně knihy obecný sbor učencův a mezinárodní jazyk z něhož by vyšel mír všemu světu. Když v Anglii vypukla válka občanská, Komenský ja se pracoati pro Švédy a chystal velikolepé dilo, »Porada obecná o napravení věcí lidských«, z něhož pak vydal dva díly, »Panegersli«a »Panaugii«. Po spálení Lešna posléze, kde po- zbyl majetku a většiny rukopisů, vydal spisek »Praktický úsudek okršku zemského«, ve kterém hájí míru osnabruckého. Sám všude rad ke klidu, vystupuje proti sektám a prolo k konci života může o sobě řici, že sloužil míru všemožně, ba, že vševědně jeho myšlenky za jistiti měly všemu lidstvu stálý mír. A ve vě dění hledáme též my prostředek, z něhož vyjde kdysi lidstvu pokoj a spása, jak po ní touži Komenský, pravý to muž touhy. (Potlesk Výborně !) Následovala přednáška říd. učitele HI. Ai feriho:
Komenský Švéda Německo Evropa Londýn Anglie Lešno
18 article
»Nynější stav mírového hnutí.« Některými svými názory předstihl Komen ský svoji dobu. Jeho snahy mírové vyplynul z názorů náboženských a současných ideálí humanitních a daly základ modernímu nazírán morálnímu, jež tkví v principu společenské soli- darity, kteréž v moderní době vzrůstá a proje vuje se jako internacionalisace všech zájmů snah a působí již vlivně na moderní diplomacii přesvědčujíe ji, že i vládám jest říditi se zá kony solidarity tak, aby suverenní intence poli tické podřízeny byly suverenitě práva. Státn snahy politické nejsou trvalými, protiví-li se vyššímu snažení lidstva. Snahy o sjednocení různých národů pomocí mezinárodní správy neutuchají. Myšlenka jednoty lidstva došla po- sléze na kongresu Volné myšlenky výrazu. (Zá- važným činitelem mezinárodním je mezinárodn řeč Esperanto.) Čím uvědomělejší a živější mezinárodní hnutí, tím lepší vyhlídky na své tový mír.
Komen
19 article
Vývoj novověkého humanismu je příznivý vývoji morálky mírové, založené na principu práva národů, jakožto bratří. Cílem snah jes světová federace, šetřící nedolknutelnost samo správy národů a svobodu jejich sebeurčení Tato arbitráž tr j. zorganisování civil sova ných národů, by tvořily právní spolek, jehož členové by spory své vyřizovali mezinárodnín smírčím soudem, toť slěžejní požadavek snak pacifiekých. Řečník cituje sentence pacifick jež pronesli: G. Moch, president Falliéres Roosevelt, Björnson a j. Myšlenka potřebuje propagace. Té slouží mezinárodní mírový úřa bernský a výbor mezinárodní dohody pro svě- tové odzbrojení. Pacifická evoluce upíná svoje naděje zvlášlě k mládeži a škole a proto snaž se po reformě školské na všech stupních Manifestování mírových snah mezi mládeží má se díti ve zvláštních dnech mírových, zvlášto určených propsgaci míru mezi mládeži. Tyto mírové slavnosti školní mohou nabýti půdy jen tehdy, dojdou-li oficiálního schválení. Ku propa gaci mírových idel ustanovena při Jednotě Ko menského zvláštní mírová sekce, k níž by měl osvícení a vlivní lidé čeští přistoupiti. (Výborně Potlesk.) Po vřelém doslovu říd. vč. J: K o ž!ška zapěl »Hlahol« sbor oslavný a schůze skončena
G Moch Falliéres Roosevelt Björnson
20 article Středolabský komitét
Středolabský komitét konal včera v obchodní komoře pražské valnou hro madu za minulá tři léta. V této schůzi podán pře hled o tom, co bylo vykonáno a co blavně — stá nevykonal, ač se k tomu ministerstva své doby za vázala. Něco však přece bylo spinéno, a to hlavně zásluhou dřívějšího ministra obchodu dra. Fořta jemuž upřímné díky byly projeveny. Schůze, jí předsedal p. posl. dr. Ullrich, zúčastnili se pp. z výkonný výbor Národní strany svobodomyslné mi nistr m. sl. dr. J. Fořt, předseda sdružení polab ských poslanců prof. Hráský, za akční výbor Na- rodní strany svobodomyslné dr. J. Gruber, za klui poslanců strany agrární posl. Kolland a Vinař, sdružení českých zemědělců posl. H. Srdinko, z místodržitelství dv. r. A. Rylíř, za komisi pro úpravu řek rada Šírek, za ředitelství pro stavbu vodních cest Zimmler, za zemský výbor dr. R. Krejčí, z zemědělskou radu stav. rada Šantrůček, za zemský hydrografický úřad inž. Weber, za obchodní komoru H. Kariík, za král. hlav. město Prahu stav. rada Viček, za meliorační svaz inž. Janský a inž. Jareš, dále posl. dr. Podlipný, dr. Drtina, dr. Hajn, Spačel a cís, r. Křižík, Ministr obchodu dr. Fiedler a řada poslanců se omluvila. Po uvítání těchto účastníků valné hromady podal předseda p. dr. Ull ric V drobném prodejir ranni čislo o sob odpoladni n 2i Ve flialkách na venkove ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 4i 1userát plati se hotově zapřed. Předplaceni a inserty přijímá zdmini strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redske tiskársa a erpečice „Národnich Listě“ Bukopisy se nevrnesji
doktor Ullrich J Fořt profesor Hráská J Gruber H Srdinko A Rylíř R Krejčí Šantrůček Ing Weber H Kariík Janský Jareš Podlipná Drtina Hajn Spačel Křižík Fiedler Ulla Praha národní strana meliorační svaz
21 article
zprávu o situaci, v jaké se nalézá otázka úpravy splavnění Labe. O činnosti Středolabského komitélu v minulém tříletí podává přehledný obraz jednatelská zpráva. věrný lo obraz Odysseje naději a sklamání, které věc naše v rychlém střídání stále prodělává. Z těchto doh minulých jest však povinností naši vytknouti obzvláště trojí fakt: předně dlužno opětně a s ne- konečnou vděčností si uvědomiti, že jest nespornou a nehynouci zásluhou bývalého ministra obchodu JUDra. Josefa Fořla, v součinnosti s neúmorným mi- nistrem-krajanem p. JUDrem. Bedřichem Pacškem, ž projekty úpravy a splavnění středního Labe v trati Měiník-Neratovice, Hradec Králové-Pardubice, Hr- bice-Rosice Živanice, které byly vzornou a obětavou činnosti pražské expositury ředitelství pro slavbu vodních cest dávno před tím dokonale připraveny skutečně nyní konečně se provádějí. Za druhé však nese Středolabský komitét neméně upřimné naděje vstříc i blahovůli nynějšího ministra obchodu JUDra. Josefa Fiedlera, o němž z práce celého jeho života hluboce jest přesvědčen, že v součinnosti s nynějším ministrem krajanem Karlem Práškem, věci naší je úplné oddaným přitelem a ochráncem a nedopustí, aby v provádění prográmu dalších prací stavebních na středním Labi nastal zkázonosný odklad a průtah. Konečně pak s obzvláštní vděčností sluší zmíniti s o tom, že se střednímu Labi dostalo nad míru mocné, organisované podpory ve »Sdružení řišských poslanců polabských«, kteréž se slovutným předse ou svým, prof. vys. škol technických J. Vl. Hráským v čele jest na parlamentní půdě věci naší nadšeným strák- cem a podporovatelem.
Fořl Pacšk Fiedler Prášek profesor Hráská Měiník Neratovice Hradec Králové Pardubice Hradec Rosice technický J
22 article
Budiž mi dovoleno, abych stručně označil, jaká kenkretní přání chováme nyní vůči budoucnosti. Kdyby zákon a schválený program vlády byl věci pro kterou byl vydán, bezpečnou záštitou, nebylo by silnější posice, než jest posice naše. Zákon i pro- gram vládní zabezpečil nám již v prvém stavebním období 1904—1912 celou řadu slaveb splavňovacích a upravovacích, o nichž níže se zmiňují, jejichž pro- vádění však vázne, Víme, že nepostačitelnost úvěru pro střední Labe, v prvním stavebním období povo- leného, jakož i osudná závislost našich věcí od vý- voje ostatních projektů vodocestních klade provádění programu středolabského značné překážky. Víme také, že splavnění a úprava středního Labe je cho- rým dítětem politiky, které trpí krisemi její zdědě- ných nemocí. Jsme však přesvědčeni, že příkaz zá- kona a příkaz daného programu jsou těchto choro nejbezpečnějším lékem. Stojíce na této půdě, jsme daleci, ubírati z ní čeho našim soudruhům akce vodocestné a přejeme zejména Moravě, aby to, cojí zákon zabezpečil, zvláště však spojení Dunaje s La- bem, v nejbližší době bylo zahůjeno. I jest to jedině jen důvěra k našim ochrancům, která jest s to, zmír- niti obavy, kleré nastalý průtah akce polabskému obyvatelstvu působí. V podrobnostech budiž mi do- voleno několik stručných poznámek.
Morava Dunaj
23 article
Stavební program uplavňovacích a upravovacíe prací na Středním Labi, stanovený ministerstvem ob- chodu ve srozumění s ostatními ministerstvy pro první tři léta 1906—1908 prvního stavebního období, t. j. kanalisace 11.28 km dlouhé trati od Mělníka do Neratovic, pak částečné úpravy řeky celkem v dělc 17 km v trati Hradec Králové, Pardubice, Hrobice Rosice-Živanice jest vyčerpán a stavební práce n všech těchto jmenovaných tratích jsou zahájeny. Na- stává tudíž v zájmu nezbylné kontinuity dalších úprav toku labského naléhavá potřeba, aby byl sta- noven a v život uveden program dalších stavebních prací na Středním Labi pro zbytek první stavebn periody 1809 —1912. Nepodléhá žádné pochybnosti, že program prvního stavebního období, stanovený za srozumění všech zúčastněných ministerstev, obsahoval a že tudíž v tomže obdobl provedeno býti má: 1. Splavnění Středního Labe v trati Mělaík nad ústi Jizery (Lysá) v délce asi 47 km 2. ony čáslečné úpravy devastovaných tratí Labe, které v protokolu o technicko-informativní pochůzce ze dne 22. září 1902 byly podrobně naznačeny Nutnost urychleného provedení částečných úprav v celém toku Středního Labe odůvodnila komise dl protokolu ze dne 22. září 1902 potřebou, zameziti bezpříkladným devastacím, které v dotyčných tratích, zejména v obvodech velkých polabských měst, způ- sobeny jsou každoročně vícekráte se opakujícími po- vodněmi, dále nebezpečnou povahou stále se šířících strží labských břehů a ostrostí četných rozsáhlých zátočin, volný odtok velkých vod zdržujících atd.
Mělník Neratovice Hradec Králové Pardubice Hrobice Rosice Živanice Mělaík nad ústit Jizera Lysá Labe km km 2
24 article
Z toho všeho plyne následující Ježto do schváleného stavebního programu střed- ního Labe pro první stavební periodu navrhnuto bylo splavnění Labe v dělce ca. 47 km. t. J. od Mělnika až nad ústí Jizary, není po formální stránce progra- mové dojista nižadné příčiny, aby splavnění trati též od Neratovic do Čelakovic ve zbývající část první stavební periody 19.9—1912 bylo provedeno po stránce technické není rovněž nižádných pře- kážek, poněvadž detailní projekty o této trati jsou vypracovány tak, že politická obchůzka a řízení o nich neprodleně může býti zahájeno; omezí-li s slavební program ve zbývající časti první stavební periody na tuto trať Neratovice Čelakovice, nebude tím ani vyčerpán stavební, ministerstvy schválený v pa nětním spise c. k. ministerstva obchodu z pro- since 1902 uvedený program, ježto délka trati Mělník- Čelakovice obnáší pouze 43 km. Částečné úpravy trati labské, jejichž proveden ve stavebním programu ministerstva obchodu pro první stavební periodu bylo navrženo a za jejicht provedení Středolabský komitét častými prosbami posldně pak pamětním spisem ze dne 17. červn 1907 témuž ministerstvu podaným, náléhavě se při- mlouval, též nepodlehají po strance formnálně pro- gramové ani po stránce lechnické žádným překážkám. Jeť provedení těchto prací v prvním stavsbním ohdob přislušnými ministerstvy schváleno a detailní pro- jekty jsou v trati Přelouč— Lohenice a Kolín úpln vypracovány a byly již vodoprávnímu řízení pod- robeny.
Mělnik Neratovice Mělník Přelouč Lohenice Kolín km
25 article
Detailní projekty pak v nanejvýš ohrožených městech Poděbrady, Nymburk, Labská Týnice, dále v trati Lysá—Ostrá, lze dojista uspíšiři tehdá, bude- expositura c. k. ředitelství pro stavbu vodních drah v Praze vypravena dostatečným počtem sil tech- nických, o co Komitét středolabský, jakož i dotyční interesenti již nesčíslněkráte usilovali. Provedení částečných úpravných praci v tra Hradec Králové —Jaroméř je pak prostou konsekvencí potřeby nezbytné ochrany státního majetku, jest dál pouhou konsekvencí úprav Horního Labe a Úpy k dokončení se blížících, jakož i nutností, aby čá- stečné úpravy na Středním Labi děly se v zájmu celého podniku způsobem systematickým, jak to při technicko-informativní komisi dne 22. září 1902 a5. října 1904 bylo navrženo a příslušnými ministerstvy schváleno Po stránce finanční dlužno uvážiti následující. 1. Není ovšem pochyby, že obnos 37 mil. K. rozpo- čtený v programu ministerstva obchodu na Střední Labe, v prvním období objevil se býti nedostatečným ku provedení všech v tomto programu schválených prací: vinu toho nese ovšem neobyčejné zdražení práce a materialu v mezidobí nastalé. Fakt tento musí ovšem přirozeně vésti nikoli k odstavení aneb ke zmenšení stavebního programu jednou schvále- ného, nýbrž k opatření dodatečných úvěrů. Analogií o tom není po řídku. Příklad toho podává zejména úprava Dunaje v arcivévodství Rakousích pod Enží na kterou bylo povoleno původně zákonem ze dn 8. února 1869 49 milionů K, ale dodatečně ješt 93 mil. Kl
Klement Poděbrady Nymburk Labská Týnice Lysá — Ostrá Praha Hradec Králové Horní Labe Úpa Dunaj Rakousy pod Enže