Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4..

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

28. dubna 1905. Číslo 116.

4 article

V pondělí Kleinová šla pro sekeru sama do galvani sárny a dala ji vám, abyste ji zabalil do papíru Tak aspoň vypovídal Klein. Svědek: Ano jest tomu tak. Olbžal. Klelina: Prosím, pane svědku, rozpo meňte se, zda jsem tenkráte neřekl své ženě: »Na polřebuješ sekeru tak velikou? Na štipání dřív stačí také malá!« Chtěla totiž velkou sekeru tesai skou, které jsem potřeboval v obchodě. S vědek: Ano, to jste řekl, pane Kleim Státní zástnpce: Ano, to řekl tentýž Klein, který věděl, že se doma nevaří a že se ted doma nepotřebuje dříví štípat. Obhůjce dr. Morgenstern: Ano, to řek tentýž Klein, který také při nákupu bedny řekl »Nač potřebuješ bednu tak veilkou ? Obhájce dr. Elbogen: Aha, už začaly plaidoyery? Předseda: To jsou jen malé exkurse, ale prosím, aby se jich nechalo. Obžalovaná Kleinová: Svědek se mýlí. Žá dala jsem sekyru nikoli 3., nýbrž 4. října. Prvním svědkem odpoledne byla slečna Mo niérova, podnájemnice Kleinových. Z její výpo- vědi je důležito, že v kritický den, 3. října, Kleinová ji prosila, aby odešla, aby mohla čistití byť. Prve než odešla, viděla starého Sikoru ve vestě u Klei- nové. V9 hodin večer přišla domů. V 10 hodin příšla k svědkyni Kleinová a stěžovala si jí, že jí není dobře. Nedala si však přivésti lékaře. V noci pak sly- šela Moniérova šum a mužské kroky, jakož i pouštění vodovodu. — Druhého dne ráno spatřila nejprve Kleina a bylo jí nápadno, jak špatně vypadal.

Kleinová Klein Kleim doktor Morgenstern Elbogen Kleinův Sikora Klei

5 article

Rovněž Kleinová byla nápadně bledá. Ve čtvrtek po skutku přišel Klein se svou ženou domů a svědkyně jim vypravovala, že odpoledne byl u ní fešný pán, který se vyptával podrobně po paní Kleinové. Svěd kyné řekla, že jí připadal jako tajný vyzvědač. Pan Klein zůstal při tom zcela klidný a Kleinová se prudce ulekla, když jí její muž opakoval do ucha. co, jsouc nahluchlá, od svědkyuě slyšeti nemohla. Tato okolnost přiměla Kleinovy k zrychlenému od- jezdu. Při odjezdu řekl Klein, že doprovodí svou ženu na nádraží. Oba vypadali při odjezdu velmi sešle. Svědek domovník Zauchar udává, že kriřické noci přišel Klein o 2. hodině v noci domů. Jeho žena vypovídala stejně. Při tom Kleinová je ne- poslouchá. Předs.: Poslauchejle, co svědkyně povídá Obžalovaná: Mně je lhoslejno, co povídá Svědkyně: Protaže nechcete slyšet pravdu. Teprve na vyzvání svého obhájce chápe se svěd kyně sluchátka a poslouchá. Svědkyně pak vypra- vuje, že přicházeli do domu četní páni, kteří se ptali po »slečně Ilonce«. Když se svědkyně ptala Kleinové kdo je ta »Lonka«, odpověděla jí Kleinová, že teprv přijde, že je to její švakrová, bohatá vdova. Svědek Barneschitz, instalatér, pracoval v kritický den v bytě Kleinových. Neviděl nic pode- zřelého a také necítil mrtvalný zápach. Svědal tento nemohl býti nalezen. Proto byla čtěna jeho protokolární výpověď. Poněvadá nebyl slyšen osobně ohlásil obhájce dr. Morgenstern zmatečn stížnost Sťátní zástupce (ke Kleinové): Když in stalatér pracoval v bytě vašem, byla jste doma.

Kleinová Klein Kleinův Zauchar Ilonka Lonek doktor Morgenstern Předs Protazat

6 article

Obžalovaná: Ano. Státní zástupce: Co jste dělala? Obžalovaná: Také jsem pracovala. St. zástupce: Také s takovým lehkým srdcem jako se teď usmíváte? Vaše chladnokrevnost jest ob divuhodnál Obbájce dr. Morgenstenn žádá předsedu aby pokáral tuto poznámku. Předseda: Ale vždyť není nikoho v lomt sálo, kdo by se chladnokrevnosti télo ženy nedivil Obhájce dr. Morgenstern: Prosím, aby tak tato vaše poznámka se protokolevala Předseda: To se stane. Mohu to váude zod povědět. Obhájce dr. Morgenstern: Také před ka sačním spudem? Předseda: Zajisté mohu i tam se zodpoví dati z toho, co jsem zde pravil. Nebojím se ničeho (Posluchačstvo volá: »Bravol Předseda je napomín ke klidu.) Svědkyně Marie Stilpelová vypovídá,že Kleinová 4. října objednala u ní bednu a při tom řekla svému muži: »Musím do ní dát ten předmět, však ty víš, co.« Předseda ke Kleinoví: Co tomu říkáte? Klein: Nepamatují se na fo. Předseda: To jsem si hned myslil. Poslední svědek Richard Weiss posluhoval 3. října v obchodě s nábytkem, kde Kleinová objedná- vala dvojité lůžko Chtěla postel míti dodánu ještě téhož dne, což nebylo možno, načež řekla, že po zději nemůže jí již potřebovat. Dr. Morgemstern navrhuje potom výslec duchovního P. Puxa a vyšetřujícího soudce dra. Weinlicha o jejich dojmu v příčině obžalované Kleinové. Státní zástupce vyslovuje se prot tomu. Po replice obhájce dra. Morgensterna ozna- muje předseda, že rozhodnutí se stane ze, tra. Potou bylo líčení přerušeno.

Morgenstenn doktor Morgenstern Stilpelová Kleinová Klein Weiss Morgemstern Weinlich

7 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. »Sokol« v Praze na Starém městě koná v neděli dne 30. dubna t. r. prvý pelodenní výlet v kroji Schůzka o půl 2. hodině na nádraží spol. státních drah v Hybernské ulici a odjezd o 2. hod. do Roztok pochodem přes Levý Hradec, Žalov, Přívoz do Řeží; Močidly na Větrušice a Klecany do Roztok a vlakem zpět do Prahy. Jízdné 80 hal., pochod mírný. Ze »Sokolas smíchovského. Pohřeb zesnulého br Františka Šimka, otcn starosty jednoty, koná se dnes 28. dubna o 3. hod. odpol. z kostela smíchovského. Členstvo zúčastní se v oděvu černém s odznakem.

smíchovský Šimek Praha hybernský ulice Roztoky Hradec Žalov Větrušice Klecany Sokol

8 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. Výstavka českého dělnictva vídeňského. k. — Ve Vídni, 25. dubna. (Původní zpráva »Nár. Lisťů«.) O Velikenoeích otevřelo si české organisovane dělnictvo vídeňské ve spolkovém domě v Hernalau zajímavou výstavu. Byla zlomkem projektované kdyst veliké dělnické výslavy v Praze, od níž z nedosti jas ných dosud příčin upuštěno. Podnik hmotně vydaři se nad očekávání, navštíviloť výstavku ve dvou svá- tečních dnech přes 2700 osob, téměř po výtce kruhy pracujícího lidu. Také mravně znamená uskutečnění výstavky do konalý úspěch. Organisace osamělé obce dělného lidu na Dunaji vynikala vždy houževnatou, neůmomnou pracovitost. V krajně nepříznivých politických po- měrech vyrostlá, na sebe samu odkázaná, stála vždy v popředí veškerého dělnického hnutí, již od samých začátků, od r. 1868, kdy založen první Českoslo vanský dělnický spolek, žila duchem samo- slatným, bojovala pro nejoposičnější lakliku politi- ckou a, jak ani jinak býti nemohlo ve Vídni, akcen- tovala potřeby českého školství a právo českého j zyka. Nynější spolek „Komenský“, starající s o vzdělání českých dětí ve Vídni, vzešel vlastně z Če- slovanského dělnického spolku. „Dělnické Listy“, ny- nější denník soc.-demokratický ve Vídni, měl od nej- skrovnějších svých začátků nejosobitější barvu a nej- svižnější nolu v dělnickém tisku českcém. Zachova. si ji také do dnes. Stálý vzrůst Jělnických mass če- ského lidu ve Vídni způsobii, že nepřátelské nán kruhy počítají s českou dělnickou orzanisací jake s mohutným, politicky významným činitelem, jeho vážnost poroste s dobou a postupující šířkou organi- sovaných šiků. Ze vůdči lidé strany jsou si zde vě domi svých úkolů, o tom svědčí právě velikonočn výstavka.

Komenský Zachův Vídeň Praha Dunaj spolkový dům

9 article

Malé prostředky, prosty namnoze neumělých, al za to nadšených ochotnických rukou ji zbudovaly vypravily prostým a milým vkusem, propracovaly účelně rozvrh a shrnuly bohatý, přepoučný kulturně historický materiál V historickém oddělení sneseno zajíma vých, vzácných dokumentů. Nejen staré letáky a lisko pisy, předměty zbožné lektury z rodiny do rodiny putující (i sežioutlý Havlíčkův salirický „Šolek z 1. 1849 jsme tu nalezli), odznaky a stanovy, petice a provolání sem pestře zařaděny, celý spolkový život a politický ruch druhé poloviny minu- lého století, od prosincovky až do prvních voleb vše- obecné kurie je tu zachycen a sledován, persekuční činnost policie, Luegrovy prostředky volební, doklady agilace za právo užívali češtiny na schůzích v Dol- ních Rakousích i zápasu za české školství ve Vídlni. V pořadu dalším podávají nejvýznačnější spolky a jednoty bilanci své činnosti. Z nich mnohé ho- nosí se úctyhodným řádkem let svého krvání. Diagra- my, folografiemi, dopisy, statistikami, knihovnami, diplomy (na „Komenského“ hojně pamatováno!), legi- timacemi, kalendáři a j. naznačeno působení řady spolků vzdělávacích a zábavných, jež tveřily předvo veškerého nynějšího spolkového života, různých těch Besed, pěveckých spolků a odborů až po nejmladší vídeňský spolek český: „Kroužek českých turistů“.

Havlíčkův Šolek Luegrův Komenský Dolo

10 article

Je velmi zajímavo, že tyto spolky, získavší si tak velkých a historických zásluh — upadají počtem členstva, jež strhují na sebe spolky odborně. Fluktuace členstva v jednem diagramu znázerněná ukazuje, že u vzdělávacích spolků je největší rozdíl mezi počtem členstva, jež se dalo zapsati a jež zů- stale U odborných, stále čelnějších skupin, je rozdíl tento mnohem nepatrnější Vzdělávací činnost dobře ilustruje zéjnéna „Li dová čítárnal v III. okresu, založená děln. vzděl spolkem „Omladínou“ a spolkem „Lidová Osvěta“ jež vykládá 70 časopisů, 12 denníků a 20 revuí.

11 article

Jednotlivé spolky mají několik odbosů. Učí se zvláště zpěvu, němčině a tanci. Divadelní jednota „Máj- jejíž záslužná i plodná činnost je v Čechách ceněna, a jejíž ocholníci těší se zvučnému jménu, je jedním z nejpřednějších článků spolkového života. Pečlivě propracovaný diagram ukazuje statistiku četby ve spolkových knihovnách a půjčovnách. Na časopisy připadá nejvíce čtenářstva, z belletrie čte se nejvíce Zola (51222), ze seciolegie Kautský (112%) z dějin Renan (69 Z odborných spolků a organisací zabírají pšední místo cihláři. Ti tvoří největší kontingent přílivu českého dělnictva do Vídně a jejich exposice je vy- soce zajímavou nejen slatistickými daty, účty z orga- nisačního úsilí, které se tu honositi může úspěchy vyloženými, nýbrž i obrazovým vylíčením života a práce, bytů a dílen. Seznam podpor, nazna- čených pytlíky mincí ukazuje, jak veliké dílo prove- deno.

Zola Kautská Čechy Vídeň

12 article

Stejně poučno je oddělení dřevodělníků — jich orzanisace je nejpevnější a vykazuje nejmenší fluk- tuaci členstva — kovodělníků, krejčí a obuvníků (zvlášť bohatá).. Jeden nástěnný vzorec výstižně označuje půvo členstva. Vlaky, řinoucí se kolem hlavních měst ko- runních zemí českých, dovážejí dělnictvo vídeňskému centru. 64%% tohoto přílivu dodávají Čechy (zvláště západ), 302% Merava, 134 Slezsko, 112 % Sle- vácko, 3% ostatní Dolnt Rakousy. Karakteristickým je také znázornění vzrůstu ti- sku, počtu odběratelů, rozšíření objemu listů, kon- Iiskace; dále podán stručný přehled dějin mzdového hnutí, vylíčen život učňů, vyloženy památníky cihlář- ských dělníků z prvních počátků orgunisace. S do- jemnou láskou vlepeny de jednoho z nich vedle podo- bizen socialistických vůdců portréty Nerudy a Sva- topluka Čecha. V jednem koutě představena rodinná knihov na dělnická a hned vedle urístěna ke srovnání vzorná bibhotéka, která dělá všechnu čest navrhovateli.

Neruda Sv Čecho Čechy Slezsko Iiskace

13 article

Podrobná mapa znázorňuje sídla českých menšin dolnorakouských a ukazuje křiklavý rozdi mezi daty úřadního sčílání a faktickým počtem dobro- volně se pořadatelstvu ohlásivších Čechů, v nejza- strčenějších koutech žijících. I z tohoto suchého doprovodu možno poznati. že výstavka je záslužným kulturním činem. Českému dělnictvu vídeňskému patří za něj vděk veškerých kruhů českého lidu. Sloužíť mu ke cti a zdárný jejt výsledek budiž mu posilou k další práci, k dalšímu boj. * Z Ústřední jednety českoslovanského hostinstv „Hostimil“. Spojené hostinské korporace vídeňské „Svaz rakouských hostinských a hoteliéru“, společen- stvo vídeňských hostinských a gremium hoteltér a přechovávačů cizinců ve Vídni — rozesílají po- zvánky ke druhé říšské konferenci hostinstva rakou- ského, ustanovené na dny 23. a 24. května 1905 za účelem, aby se v konferenci zaujalo stanovisko vůči předloze živnostenské novelly. Správní výbor Ústřední jednoty „Hostimil“, bedlivě uváživ veškeré okolnosti, usnesl se doporučili českému hostinstvu, aby se do

Čecho Vídeň svaz rakouský hostinský

14 article

Vídně nejezdilo. Ústř. jednota „Hostimil“ podala poslanecké sněmovně petici, v níž shrnula všecky po- žadavky ve příčině změn předložené osnovy. Petice může býti výstižností svou zákonodárcům dostateč- ným vodítkem. Před první konferenci hostinskou kor- porace vídeňské nejdříve se zeptaly Ústř. jednoty „Ho- stimil“ (zvláštním delegářem na sjezdě olomouckém v srpau 1902), souhlasí-li s myšlenkou. Teprve, když českému hostinstvu zaručila se rovnoprávnost jazyková, projevil sjezd souhlas a konference byla svolána. Nyni však páni vídeňští staví hostinstvo z „provincil“ před hotevý fakt. K první konferenci došlo české pozvání. Nyní německé. Ve dnech kon- ference nebude podle nynějších disposie zasedat říšská rada, nýbrž sněm království českého. V loňské valné hromadě společenstva vídeňských hostinských roz- hodlo se, aby se nejezdílo do Plzně na hostinskou výstavu, ježto prý je Plzeň „horkou půdou obstruk- ční“. V téže valné hromadě nařknuti byli čeští po- slanci, že jsou vinni bádou hostinstva, znemožňujíce projednávání živnostenské reformy. Ale ta nebyla v ministerstvu ještě ani vypracována! Z důvodů těch české hostinstvo do Vídně nepojede. — V nejbližších dnech zašle Ústř. jednota „Hostimil českým poslancům v brožuru sestavené výsledky pl- semné ankety ve příčině svobodného obchodu s pivem v láhvích. Výroční řádná valná hromada Ústř. jednoty „Hostimi!“ koná se v úterý. dne 9. května o 3. hodině odpolední v restauracip. Jos. Čížka v Ječné uliei, v Praze I. * Jednota obchodních gremií v král. českém má IX. řádnou valnou hromadu ve čtvrtek dne 4. května ve 2 hodiny odpok ve velké dvoraně obchodnického spolku „Merkur“ v Praze v Mikulášské tř.

Čížek Vídeň Plzeň Praha

15 article

Btávky. * Z Pešti, 27. dubna. K rozkazu ministra obchodu chef průmyslového oddělení ministerstva obchodu nabídl se stavitelům a dělníkům, kteří zahájili stávku, za prostředkovatele. Jak stavitelé tak dělníei vyslali k němu své důvěrníky. Perady o kompromisu potrvají asi celý den. Z Košice, 27. dubne. (C.-B.) Stávkující zedníe přepadli ráno několik soudruhů jdoucích do práce a donutili je k návratu. Policie zavedla vyšetřování

Pešť Košice

16 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletíka a sportovní hry. ** Nejlepší amatérské anglické mužstvo, kter v tomto ohdobí pevninu navětívilo, jest jistě sdru- žení »Pilgrims«, které ve Vídní o svátcích veliko- nočních pěkné výsledky znamenalo. Tak porazili »Pilgrims« v poměru 10: 1 »Wiener Athletie Sport- club« a v poměru 7: 1 »Cricketu«. To jsou výsledky. které na velkou převahu ukazují. Proto budou zá- pasy proti S. K. »Slavia« (dne 29. a 30. t. m.) jistě hodně zajímavé. ** Silně zklamal »Civil! Service F. C.« ve Vídni, kdež ve středu porazil v poměru 4: 2 vídeňské sdružení »Ramblers«. Vídeňští byli v převaze v druhé půli hry silně obléhali, ale Angličané dobř bránili.

Pilgrims F C Angličan Vídeň Slavia Wiener Athletie sportklub

17 article Ralkán.

Ralkán. Lhůta mürzstegské dohody. B. B. Z Vídně, 27. dubna. Srbský posel d Michal Vujič prohlásil vašemu dopisovateli, že Makedonci jsou v bludu, myslí-li, že lhůta mürz- stegské dohody o Balkáně vyprší letos v srpuu neboť vládní kruhy jak vídeňské, tak petrohradské, počítají, že uplyne teprve na jaře r. 1906. Počátek dobody počítá se teprve od té doby, kdy eivilní agent v Makedonii zahájili svou úřadní činnost. Velm se podobá, že úmluva budo o rok pro- dloužena. Lze tedy očekávati, že velké po- vstalecké čety obnovi svou činnost v Makedoni teprve koncem léta r. 1907. Co se týče Srb- ska, ono pilně se varuje všeho, co by prováděn reforem mohlo býti na újmu. Co se týče srbské půjčky, dr. Vujič pravi, že bude uzavřena 1. května v Paříži kamž za tou příčinou přijeďou ministr d Paču, ředitel německé obchodní společ- nosti Fürstenberg, hlavní ředitel Taus- sig z Vídně a ředitel Ottomanské ban- ky (francouzské) Naville.

Vujič Makedonec Srb doktor Fürstenberg Taus Vídeň Balkán Makedonie Paříž

18 article

Řecké povstání v Makedonii. B. B. Ze Soluna, 26. dubna. Vyskytly se zde pověsti, že 2000 Kréťanů přejde do Makedonie vztýčit prapo« řeckého povstání. B. B. Z Bitolie, 26. dubna. Řeeký mo- nastýr sv. Mikuláše v Slivně, dvě hodiny od Kosturu, byl od bulhar- ské čety spálen a mniši povraždě- ni, že v monastýru přechovával řecké povstalca Z Cařihradu, 27. dubna. (C.-B.) Porta za- kročila důrazně nedávno u řecké vlády pro vy- zbrojení veliké čety, pro Makedonii určené, n řecké půdě. Četa skládá prý se zároveň z Kré- ťanů. Porta zaslala v té příčině okružník vel- mocem. Z Cařihradu, 26. března. (C.-B.) Vyslanei ruský a rakouský upozornili jménem svých vlád Portu, že jednotlivé úřady v makedonském víla- jetu osvědčují shovívavost k řádění řeckých čet. Porta proto dala prostřednictvím gen. inspektora úřadům vilajetním přisné rozkazy. Zdá se, že řečtí metropolité v Bitolii, Kostarii a Florině jsou rejdy řeckých čet velmi kompromitováni. Porta zakročila proto vážně u ekumenického patri- archy. Patriarchát vyzval zmíněné tři metro- polity, aby ospravedlnili jednání své.

Mikuláš Kostur Port Makedonie Slivno Cařihrad Bitolie Kostarie

19 title

Události ruské.

20 article O caru a ruských poměrech

O caru a ruských poměrech rozepisuje se petrohradský dopisovatel „Hamb. Nachrichten“. Odbývá z předu hlavně anglický běžný názor, jenž ve všem vidí na Rusi „car- skou politiku“ jako ohlas rozkřičeného autokrati- ckého samodržaví, a zatím jest car více ve své panovnické právemoci omezen než každý jiný západoevropský panovník v parlamentních stá- tech. Car nedělá politiku, ač nese zodpovědnost za řízení státní, ale on jest si úplně vědom velké zodpovědnosti své a chce lid kolem trůnu shro- mážditi a přinésti mu blaho a svobodu. Ale v cestě stojí mu činovníci, kteří hájí sou- stavu dnešní, aby bez kontroly mohli řáditi. Lid tradičně zbožňuje cara, věda, že kdyby tento měl stý díl moci činovníků, dávno by se již lidu vedlo líp. Dále sděluje dopisovatel, že car měl ji v prosinci ve svém stolku vypracovanou konsti- tuci, ale jakmile o tom zvěděl velkokníže Sergěj (později zavražděný), přijel z Moskvy a dílo zma- řeno, proto pak odstoupil ministr kníže Mirský.

Sergěj Mirský Hamb Rus Moskva Lido

21 article

Odpůrcem každého svobodnějšího hnutí jest zvláště velkokníže Vladimír. Známo také, že Mikuláš nechtěl nastoupiti na trůn a rovněž známy jsou obavy, vyslovované Pobědo- noscevem v různých spisech proti mladistvé- mu liberálnímu Mikuláši jako nebezpečí pro dy- nastii. Základní tah povahy Mikulá šovy jest dobroa nie než dobro, ni- kdy nebyl pro násilí a často potlačil do- kumenty a výhrůžky proti lidu. Heslem ca- rovým jest: Pouta musi býti sňata. Také pobyt carův v Polsku svědčí o jeho tužbě býti pobliž lidu. Teprve příští dějepisec zaznamená, jaké překážky kladeny caru; take Plevova politika označena za carskou! Dopisovatel nesdíli názor, že by silnější ear nezvítězil nad poměry těmi, musí spoustu zpráv denně vyslechnouti, tak že největší námaha ne- stačí na zdolání státních aktů a předložených otázek. R. 1880 vyšlo 2210 carských úkazů naří dící senát. A což jiné rapporty! Posléze dovozuje dopisovatel, že Rusk není z daleka ještě zralé pro ústa- vu dle vzoru západoevropského, třeba propasti mezi táborem po opravách a od- půrci jejich střední zlatou cestou překlenouti, o to usiluje „árodní strana“, jež jest pro zastupitelství lidu a pro opra- vy při ponechání samovlády ca

Vladimíra Mikuláš Rusk Mikuláš Polsko

22 article

Selské hnutí na Kavkaze. »Kavkaz« oznamuje o selském hnutí v te- lavském újezdě v poslední době: Dne 10. dubna sedláci vesnice Uriatubány shromáždili se na dvoře obecné školy, přinutili farní duchovní, aby od nich přijali přísahu, usnesli se zavřiti školu i správu velkostatku, dále se usnesli, že s ka- ždého domu budou faráři platit 3 ruble ročně, sesadili pojezdné a hajné a přinutili statkáře podepsat listinu, že jejich pozemky patří se- dlákům, ustanovili, že všichni lidé bez rozdílu slavu musejí choditi na veřejné práce, dále, že lesů a pastvin každý užívati může podle své potřeby, že každý může provozovati obcho svobodně, bez dokumentů, páliti lih bez akcizu a neplatiti za lékařskou pomoc. Po tomto usne sení se rozešli. Dne 13. dubna sedláci vesnice Cinondal přitrhli na velkostatek, svolali všechny dělníky mistry a služebnieivo a zapálili les knižete Sul- chana Georgieviče Čavčavadze- Dne 11. dubna sedláci vesnic Vanta, Bu šaty, Kvemochodašeny a Cinondaly shromáždili se počtem na 2000 hlav, vystrčili dva rudé pra- pory a přisahali si, že budou jednati svorně, jako jeden muž; zavřeli správu velkostatku, vynesše dříve obraz carův, aby neshořel, kdyby budovu zapálili, uřezali úřadníkům odznaky, a zdvihli se pak, nesouce rudé praposy a obraz carův, aby na statkářích v okolí vynutili podpory, že statky jejich nejsou jejich, nýbrž selské. Do telavského újezdu byl poslán oddí jízdy.

Uriatubat Georgievič Čavčavadze Kavkaz Cinondal Sula Vanto

23 article

Dělnické hnuti na Urále. Dělnické hnutí ukázalo se také na Urále, kde je 700.000 kovkopů. Uspořádána řada stávek na základě nepolitickém. Spravedlivým požadavkům dělnictva bylo po většině vyhověno a dělníci znova chopili se práce. Dělnické oby- vatelstvo Urálu je spolu hospodářským. Theore ticky by stav urálského dělníka mohl býti pova žován za idenlný, ale v praxi jest jinak, neboo dělník má skrovný příjem jak od závodu, tal od hospodářství. Aby se úplně věnoval země dělství, tomu nedovoluje příliš nepatrný náděl země. Hlavním zaměstnáním je mu práce v do- lech, a hospodářství je mu »melouchem«. Al lidí je více, než jich závody mohou potřebovati Protože by »svobodní« (to jest nezaměstnaní dělníci musili umříti hlady. upravili si to dělníe Jode dávna tak, že pracují i nepracují po sku- pinách a střídavě. Nyní šlo dělníkům o to, aby byli zbavení takových nucených prázdnin, a t si vymohli.

Al

24 article

Z Petrohradu. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) O velikonočních sváteích v noci o Vzkříšen očekávají se velké výtržnosti. Mluví s přímo o vypuknutí všeobecné revoluce. Dělnietv jest prý silně ozbrojeno, všade mluví se o pomstě za lednové události. Po 1. květnu, nedojde-li k nepokojům, bude mobilisována čásť petrohrad- ského vojenského okruhu, již nyní požadovány jsou vojenské pasy záložníků. Rovněž nikomu z nich nedovoluje se opustit gubernii. V sobotu ve hlavním štábu přijímáni byli ranění vojáci z Mandžurska. Hrůzná byla podívaná na tyto hrdiny-mrzáky. Jinak zdravím kypící lidé, ale o berlích; ubožákům scházejí obě nohy, neb jedna aneb alespoň jedna ruka. Ulrpení však v obličeji není viděti. Z Mukdenu přivezen sem voják, jenž v boji ztratil obě nohy a ruce, trup se však cítí úplně zdravým. Novi náčelníci. Z Petrohradu, 27. dubna. (C.-B.) 3. ledna dočasně zrušený úřad gen. guvernéra moskev- ského byl carským úkazem opět obnoven. Ad- ministrativně policejní věci zůstanou pod vrch ním dozorem gen. guvernéra, v rukou měst ského hejtmana Velkova, v lednu dosazeného Gen. guvernerem Moskvy jmenován čestný před- seda moskevské pupilární rady a ústavů carevny Marie generál jízdy a bývalý ředitel petro- hradské a moskevské policie Kozlov.

Velkův Kozlov Petrohrad Mukden Novi Ada Moskva ústav carevna Marie

25 article

Z Pelrohradu, 27. dubna. (C.-B.) Guver- néři neporozuměli stejně carskému úka zu ze dne 3. března o uvažování obecných státních otázek. Ministr vnitra vypracoval proko příslušná pravidla, jež ministerská rada potvr dila. Jimi zakazuje se rokovat o zásadách, pří- čících se ohlášeným reformám a otázkách, jež podvracejí ony zásady na schůzích zemstev šlechtických dum. Společnosti, vládou potvrzené mohou i rokovat o reformách, ohlášených úka- zem ze dne 3. března, jsou soukromé a svá usnesení nesmějí uveřejniti. Nedovolené zřizo- vání společnosti je sice zákonem zakázáno, ale proto přece guvernéři mají míti na paměti, že společná porada soukromých osob o zdokona- lení státního zřízení nemá se zakazovati, pokud se jí neohrožuje obecný klid. Ani vládní insti- tuce, ani úřadní osoby s přesně vytčeným obo rem působnosti nesmějí činiti podání k carovi Úkaz ze dne 3. března nedovoluje rušiti posa vadní zákony soukromými osobami a institu Z Petrohradu, 27. dubna. (Spb. Ag.) Vzhl dem ku pověstem, kolujícím po městě o dubno- vých a květnových nepokojích, hlavní guverner vydal vyhlášku, že nedopustí se nijaké ru- šení pokoje a všeliký pokus o ně bude rázně potlačen. Ze Zdunské Voli (gub. kališská), 27. dubna. (C.-B.) Zatkli zde žida s balíkem provolání. Mnoho jiných jeho souvěrců výnasnažilo se marně — ač měli střelné zbraně nože — o jeho osvobození. Několik jich bylo raněno. cemi.

Petrohrad Aga Pelrohrad Zdunský vůl

26 article Válka rusko-japonská.

Válka rusko-japonská. Ruský Červený kříž. Dozorčí komitét nad Červeným křížem, aby rozptýlil klevety a podezřívání, tiskem o činnosti Červeného kříže rozšířené, známo činí: Jedním z prvých kroků výkonné komise hlavní správy ruské společnosti Červeného kříže bylo zřízení veřejné kontroly z představitelů, zvo- lených veřejnými organisacemi. Výkonná komise pak zřídila dozorčí komitét ze 14 osob, jehož zvoleným předsedou jest hr. A. A. Bobrinský Dozorčí komitét koná sehůze každý týden; dosud jich měl 55. V těch schůzích zkoumá se každé vydání Červeného kříže a musí býti dokumenly doloženo, jež rovněž jsou zkoumány členy ko- mitétu, k tomu zvolenými. Jednatelem dozorčího komitétu je P. I. Poletik, jenž úřad svůj vyko nává zdarma. V komitétě utvořeny oddíly účetní a statistický. Účetní zprávy prohlížejí revisoři Prozkoumány účetní zprávy bývalého hlavního plnomocníka S. V. Alexandrovského po září 1904. hlavního plnomocníka P. M. Kaufmana po listopad, hlavního plnomocníka kn. B. A. Vasilčikova, prof. Sirotina, paní Bulgakové a j. Ze 122 plnomoe- níků Červeného kříže 96 sloužilo z ochoty a zdarma. V službách Červeného kříže jsou platy: lékařům 350 rublů měsíčně, studentům 125 rublů, milosrdným sestrým a sanitárům po 30 rublech. „Plnomocníků, dostávajících plat,je pouze 11; plat jejich obnáší 500 rublů měsíčně. Hlavní plnomocníci jsou nyní pouze dva (kníže B. A. Vasilčikov a P. M. Kaufman); dříve byli

Bobrinský S V Alexandrovský M Kaufman B A Vasilčikov profesor sirotin Bulgaková A Vasilčikov P M Kaufman Červený kříž

27 article

Z východeasijských vod a válka. Opět nedošlo žádných nových zpráv loďstvu ve východoasijských vodách, ale soudi se, že se eskadra admirála Rože- stvenského, jež vykonala již dosavadní cestou sama o sobě skvělý čin v dějinách ná- mořnictví, spojí každou chvilku s loďstvem Ně- bogatova, což bude přirozeně posilou pro nový postup Rusů. Japonei jsou prý již připra- veni uvítati Rožestvenského, což není nie zvlášt- ního, měli několik měsíců dosti času k tomu. Ale vše nasvědčuje tomu, že příchodem ruskébo loďstva nastává nová tvářnosť ve vodách východo- zsijských, pokud jde o dosavadní dodávky pro Japonce. Již nyní viděti podrážděnost japon- skou, což až věc přejde do tuhého a Rusové zaberou obchodní lodi s náklady pro Japonce Pokud jde o mužstvo lodí válečných, ne- spadá toto na váhu, vše při srážce jest dílo náhody, vždyť známo, že při největších bitváeh námořních v 19. století vítězi měli méně lodí než poražený. A podobně jest s rychlostí lodi jež jest větší u Japonců. Námořní anglický od- borník »Daily Chroniele« dovozuje, že jest zcela možné, že v bitvě na blízkou vzdálenost stateční Japonci budou zničeni stejně jako sta- teční a fanatičtí Madisté v bitvě u Omdurmanu. Ale jest prý to pravdě nepodobné neboť Togo — velký japonský admirál — veli lodstvu, jenž ro

Rož Rus Japonec Togo Daily Chroniele

29 article

poznává a již rozpoznal možnost porážky japonské a proto nedojde brzo na velkou bitvu námořní, pri níž by všechny vyhlídky na úspěch byly na straně Rus. Akce ruského loďstva. Ze Sajgonu, 27. dubna. (Havas.) Všecky dopravní parníky a nemoeniční loď »Orel« opu- stily včera dopoledne vnitřní záliv kamranský. v němž zbyly pouze čtyři lodi německé. Ru- ské loďstvo stojí mimo záliv ve vel- kém polokruhu od varelského předhoří až k ma- lému výběžku kamranského poloostrova. Mino- nosky hlídkují na všech stranách. Admirál Jonquiěres na křižáku »Des- cartes« projel mimo ruské loďstvo a vrátil s do Sajgonu. Nákladní lodky ondy zabavené měly německou vlajku. Z Tokia, 27. dubna. (Reuter.) Obranné plány japonské proti Rožestvenskému nejsou známy, neboť úřady je všemožně tají. Jedině známou věcí je prohlášení válečného stavu na ostrově Formose, jenž je v sesílené obraně. Kde je Togo, neví se, neboť důstojníci a námořníci neposílají svým rodinám a známým žádných zpráv. Úřady očskávají klidně nastávající spo- jení se ruských loďstev.

Rus Havas Tokio Formosa Togo Reuter Sajgon

30 article

Z mandžurského bojiště. Z Petrshradu, 27. dubna. (Spb. Ag.) Gene- rál Leněvič telegrafoval včera: Dne 23. dubna odpoledne naše jízda bojovala u Cjucjatunu s Japonci, již byli nuceni ustoupiti. Z Fetrohradu, 27. dubna. (C.-B.) Generál Leněvíč telegrafoval carovi v čer a: Naše přední oddělení na levém křídle po- kračovala ve svém pohybu. Dnes 22. dubna ne- přítel napadl jedno oddělení v průsmyku dese verst jihozápadně od Šimiaocze, avšak jeho útok byl odražen a on ustoupil k vesníci Padrjaczi. Jízda jiného oddělení měla z průsmyků cha- malinského a davangulinského přestřel ku s pěším oddílem japonským, jenž ustoupil na Ufanlu. Dne 23. dubna naše jízda obsadila osady Simenpu a Ufanlu. Na frontě armády — 4 až 5 verst od Kajuansiamu — vypuzeni Japonei dělostřeleckým ohněm ze svých okopův a ze sousední vesnice. Nepřítel ustoupil na pahorek více vzadu a zřídil k své obraně tři řady okopů.

Leněvíč Padrjacz Simenp Aga Genus Leněvič Petrshrad Fetrohrad

31 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

32 article

K situaci.

33 article

Z Vídně, 27. dubna. Nejvyšší maršálek krá- lovství českého kniže Jiří Lobkovic přijat byl dnes císařem ve vláštní audienci, po které se odebral do ministerstva vnitra ke konferenci s hr. Bylandtem-Rheidtem o zasedání sněmu království českého. Poslanci češ ti tady meškající, měli dnes s hr. Bylandiem- Rheidtem opětně poradu. Odpoledne konala se za předsednictví hr Bylandta-Rhejdta ministerská ra- da, které se zúčastnili všichni členové kabi- netu, vyjma dra. Hartla, meškajícího ještě v Karlových Varech. Trvala přes hodinu a zabý- vala se, jak se ujišťuje, záležitostmi administra- tivními. Odcizené mobilisační plány. Z Pešti, 27. dubna. Z Velkého Varadu sdě- lují, že o svátcích velikonočních neznámý pa- chatel vedral se do kasáren honvédských ukradl železnou skříň v domnění, že jsou v ní penize. Ve skutečnosti byly tam nové mobili- sační plány, pluku zaslané, které takto se ztra- tily. Zavedeno bylo vyšetřování.

Lobkovic Hartl Vídeň Karlová Vary Pešť

34 article

Ze Srbska.

Srbsko

35 article

Sp. Z Bělehradu, 27. dubna. Ministrf- nancí dr. Paču odcestoval dnes odpoledne do Paříže, kde sejdou se delegáti peněžních ústavá z Francie, Německa a Rakouska k vůli úmluvě o srbské státní půjčce. Ministr komunikací Velimiirovič vrátil se včera z cesty po timocké krajině ve východ- ním Srbsku, kde prohlížel trasu nových že- leznie. Technická komise ministerstva konečně schválila zmíněnou trasu. Ještě prodlením léta budou zahájeny práce na zbudování nových železnic ve východním Srbsku. Franko-italská příhoda v Tripoli. Z Tripole, 27. dubna. O nějaké akci francouzské v Tripoli proti nárokům italským nic určitějšího se neproslýchá a dřívější po- plašné slechy (Viz odpoledník. Pozn. red.) se zatím nijak nepotvrzují. Spíše se soudí, že běží tu o intriku německou, způsobiti opět nesvár mezi Italií a Francii, a že za tím účelem se dosah sporu o zadání staveb přístavních přepíná. a. Z Říma, 27. dubna. O záležitosti tri- polské zachovává se zde největší reserva. V Caři- hradě bylo na vyslanci žádáno sdělení, zdaliž Porta skutečně stavby přístavní zadala Francou- zům, což by odporovalo posledním přátelským ujišťováním tureckým vůči Italii. Posl. Luciferro a Cinueni podali dnes ve věci té dotaz ve sně- movně. »Tribuna« lituje, že Francie po Tunisu hledí Italii i z Tripole vytlačiti.

doktor Pač Port Posl Bělehrad Paříž Francie Německo Rakousko Srbsko Franca Tripoli Řím Tunis tripolo

36 article

Špatný anglický materiál lodní. w. Z Londýna, 27. dubna. Námořní spolu- pracovník »Daily Graphieu«, uznaná autorila ve věcech lodních, sděluje, že nová 12palcová děla, specialita anglického námořnictva, jež tvoři hlavní výzbroj lodí nejnovějších, již po vystře- lení 40 plných nábojů a nikoli, jak rozpočtěno, teprve 150—200 nábojů, stávají se k další střelbě nezpůsobilými. Potvrdí-li se to, zname- nalo by to, že celkem 15 nejmodernějších aspoň na papíře nejsilnějších britských lodí bi- tevních, kteréž tvořily hlavní jádro atlantské i čínské eskadry i reserv lodních, stala by se za bitvy už po 1hodinné palbě zcela nezpůso- bilými k dalšímu boji. Také nová, dlouhá šesti- palcová děla wolwichského typu vypověděla nej- nověji službu, ale i 12paleová děla Japonců, v Anglii vyrobená, se neosvědčila. Podplacený vyslanec. y. Z Nov. Yorku, 27. dubna. Ze sporu Venezuelou vyvinul se i diplomatický skandá

Japonec Londýn Anglie York Venezuela Daily Graphieo náboj