2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. ledna 1901.
5
article
25—50 lib. šterl. Jednotlivá místa v oknech
stála 5 lib. šterl. Špalír na cestě tvořilo vojsko
gardlové brigády, vojsko námořní a námořníci.
pak čtyři pluky dobrovolníků, jichž kapely hrály
národní hymnu, když kr lovna jela kolem. Ve-
čer téhož dne byla všeobecná illuminace. Zvě-
davost Londýňanů byla povždy veliee značná.
Poněvadž mimo to tento den prohlášen byl za
tak zv. »svátek bankovní«, kdy odpočivaly všecky
obchody a všechny dílny byly zavřeny, by
v den jubilejní doslovně colý Londýn na
nohou. Připočteme-li k lomu nával cizinců ze
všech končin Spojeného království a z ciziny,
mohlo s určitostí se říci, že onoho dne
ztlačeny byly v londýnském West-
endu, kdež výhradně se veřejná
slavnost jubilejní odehrávala, na
prostranství poměrně maliém tř
milliony lidí. Průvod královnin, jenž byl
dosti prostý, záležel z tuctu dvorních povozů
s eskortou gardové jízdy. Mnohem imposantnější
a pestřejší divadlo však poskytovalo opatstv
wastminsters é při jubilejní bohoslužbě, při níž
přílomno bylo 8000 zvaných osob.
Attentáty.
Londýňan
Londýn
spojený království
West
6
article
Dva attentáty byly na královnu Viktorii
spáchány již v prvních letech vlády její. Dne
10. června 1840 střelil 18letý mladík ze dvou
bambitek dvakrát na 21letou královnu, když
vyjela si v olevřeném povoze s princem Alberlem
na procházku. Oba výstřely minuly. Královna
zajevši k vévodkyni z Kentu, pokračovala pak
v procházce a byla doprovázena při ní — nebot
vůz krokem jel — ohromnými zástupy, jež
zatím o attentátu zvěděly. Úločník byl zatčen.
V r. 1842 střeleno bylo na královnu poznovu
skorem na tomtéž místě jako dvě leta před tím.
Zůstala opět nezraněna. O chystaném útoku
vědělo se již před tím, ale útočník nemohl být
v čas postižen. Zvláštní jest, že když útočník
byl zatčen, nemohl udati žádného důvodu
pro attentát svůj, ale že také nejevil ni nej
menších známek šílenství. Příčina attentátu n
mladiekou královnu zůstala záhadou.
Kent
Viktoria
7
article
Také na dědice trůnu, nynějšího krále
anglického Edvarda VII., spáchán byl attentát.
V dubnu m. r., v době největších rozechvěn
pro porážky a útrapy burské. Princ Walesský
přibyl tu z Calais do Brusselu a nalezal se v
vlaku, jenž odjeti měl do Kolfna, když tul attentát
byl spáchán. Útočník vystřelil ze stupátka vozu
dvakráte z revolveru do uzavřeného okna salon
ního vozu. Prince provázela choť jeho, kteráž
seděla vedle něho, s ordonančním důstojníkem
v civilu. Útočník zatčen byl ihned. Zatčený by
16 let starý, slul Sipido, byl klempířem a bydli
v předměstí brusselském St. Gilles. V jeho kapse
nalezeny četné anarchis tické listiny. Prohlásil
že měl v úmyslu prince zabiti a že činu svého
nelituje. Jest prý hotov provésti ho ještě jed-
nou, kdyby mohl. Zajisté byla se vznítila v prsou
útočníkových nevole proti původcům války afri
eké, cit hněvu, vzbouřeného nad tolikerými
obětmi lidskými, jež sklála v jižní Africe hrabi
vost Anglie.
Na nádraží, na němž bylo plno lidí, vzniklo
veliké rozěilení. Prine nachýlil se s okna a volal
na přednostu stanice, jenž zděšen přiběhl k sa-
lonnímu vozu — že zraněn není. Usmivaje se
tázal se pak princ přednosty staničního, je-li
útočník zatčen. Prine Walesský s chotí odjel
pak o 46. hod. bez další přihody.
Při líčení uznala porota brusselská Sipida
nevinným.
anglický Edvard VII
Walesský
Sipido
Gilles
Calais
Brusel
Afrika
Anglie
8
article
Telegramy.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Soukrom
depeše listů z Cowesu sdělují: Když královská
rodina naposled byla přivolána k loži královny.
vstoupil Vilém II. s princem Walesským po
spolu do vnitř. Ostatní členové královské rodiny
následovali. Královna, nabyvší na krátko vě
domí, mohla projeviti radost svou nad přítom-
nosti svých dětí a zvláště vděčnost svou nad
příchodem Viléma II. Až dosud neučiněny pří-
pravy pro odjezd císaře. Zůstane nepochybně
ještě po několik dnův zde.
Z Paříže, 23. ledna. (C.-B.) Loube
projevil včera králi anglickému telegrafleky sou-
strast. Ministři projevili ji na anglickém vysla-
nectví. Vlajka na paláci Elysejském spuštěnan
půl žerdě. Loubet odřekl své — již přisl
bené účastenství při dnešním představen
v »Théátre Francais« a při zahájení obou vý
stav maliřských. Parlamentní hostina, na 31. t. m
určená, konati se nebude.
Z Londýna, 22. ledna. (C.-B.) Mezi při-
buznými královny Viktorie, kteří přijeli včerej
šího dne do Osbornu, byli prine Ludvik Batten
berský s prineeznou a prine Kristian Šlesvicko
Holštýnský, jenž však nenalezl již královnun
živě. Vévodkyně z Albany a vévoda Sasko
Koburský očekávají se dnes do paláce buckin
hamského, odkud odeberou se ihned do Co
wesu.
Vilém II
Walesský
Loub
Loubet
Osborn
Ludvik Batten
Kristian Šlesvicko
Londýn
Cowes
Paříž
Alban
Sasko
Théátre Francais
Viktoria
Elysejský spuštěnan půl
9
article
— Dle telegramů z kraje a z osad všichn
angličtí státní příslušníci truchlí. Ze všech dilo
země docházejí soustrastné telegramy. Dle »Daily
Newse královna Viktorie bude po boku svého
chotě v královském mausoleu ve Frogmore po
chována.
w. Z Londýna, 23. ledna. O posledníc
okámžicích královny Viktorie se sděluje z O
bornu: Včera dopoledne rozloučila se královna
se svou rodinou. Nejprve oslovila několika vý
znamnými slovy prince Walesského, pak násle
dovali ostalní členové rodiny, naposled německý
cisař, který byl rovněž osloven Královna již
nemohla mluviti. Všichni přítomní byli pohnut
k slzám. Královna upadla v hluboký spánek.
Viktoria
Walesský
Londýn
Daily News
Viktoria
10
article
Odpoledne byla vrata zámku uzavřena, by po-
slední okamžiky nebyly rušeny.
Z Vídně, 23. ledna. (C. B.) »Pol. Corr.e
sděluje, že ministr zahraničních záležitostí b
Golnehowski zaslal za příčinou úmrtí královny
Viktorie králi Edvardovi Albertovi soustrastný
telegram a uložil rákouskému vyslanei v Lon
dýně hr. Deymovi, by projevil vládě anglick
jmenem vlády rakouskotuherské nejhlubší sou
strast.
Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) Císař přijel
o 111. hod. dopol. do anglického vyslanectvi
projevit vyslanci a jeho choti osobně svou sou
strast za příčinou úmrtí královny Viktorie a po
byl na vyslanectví půl hodiny. Brzy na to při-
šel též vévoda Cumberlandský. Do vyloženého
záznamu kondolujíeích jest již velmi mnoho
podpisů členů vysoké šlechty a dvorních i stát
ních hodnostů zaneseno.
Pol
Corr
Edvard
Albert
Deym
Cumberlandský
Vídeň
Viktoria král
Viktoria
11
article
Z Paříže, 23. ledna. (C.-B.) Noviny na-
zývají jednomyslně smrt královny Viktorie udá
losti největšího významu. »Matin« příkláda
úmrtí královny Viktorie mnohem větší význam
a váhu, než svého času úmrti kn. Bismark
Téměř všechny listy konstatují, že panování krá
lovny Viktorie povzneslo Anglii do výše, ale od-
suzujíce válku s Transvaalem myslí, že Anglie
s této výše klesne. Změna na trůnu bude prý
míti v zápěti v politice Velké Britanie velké
změny.
Z Niše, 23. ledna. (C.-B.) Jakmile došl
zpráva o úmrti královny Viktorie, zaslal krá
Alexander králi Edvardovi Albertovi a srbská
vláda vládě anglické telegram, ve kterém pro-
jevují nejhlubší soustrast nad bolestnou ztrátou
kterou utrpěly říše a královský rod britský. Za
královnu Viktorii nařízen 5nedělní d v o r n
smutek.
w. Z Londýna, 23. ledna. Není dosu
úřadně vyhlášeno jmeno, pod nimž bude nový
král vládnouti. Jest však jisto, že přijme jmeno
Edvarda VII.
y. Z Londýna, 23. ledna. Ode všech
panovníků došly již za hodinu po smrti krá
lovny soustrastné depeše králi Edvardovi, jež
byly zároveň spojeny s blahopřáním k nastou
pení trůnu. Vévoda Yorský dosud užívá tohote
titulu, bezpochyby však ještě dnes budeod
krále jmenován princem Walesským a násle
níkem trůnu.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Z Cowes
oznamují, že zatím nepomýšlí se vystav it
královninu mrtvolu ani v Osbornu, an
ve Windsoru.
Alexander
Edvard Albert
Edvard
Walesský
Paříž
Anglie
Transvaal
Velká Británie
Niš
Londýn
Cowes
Osborn
Windsor
Viktoria
12
article
Tělesné ostnlky zesnulé panovnice odpoč
vají v jídelně osbornského zámku, jež je změněna
ve amuteční kepli.
Během dnešního dne bude připuštěno
k mrtvole služebnictvo. Rakev bude přivezen
do Windsoru snad zejtra.
Den pohřbu nelze udat ani příbližně
Ustavičně docházejí smučeční pro
jevy.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Zejtr
bude v zámecké kapli oshornské s mu te čn
slavnost pro členy královské rodiny
dvořany.
Německý cisař objednal v Londýn
dva skvostné věnce pro sebe a svou ehot
o pohřbu položí je sám na královnínu rakev
Z německých knížat jsou dosud přihlášen
za Bavorsko prine Arnulí, za Sasko-Míei
ningy dědičný prine Bernhard.
s. Z Brusselu, 23. ledna, Listy zdejš
želí smrti královny Viktorie, ale dokládají, že
válka s Bury poskvrnila kone
slavné vlády její a že královna sama
zemřela jako oběť britského i mpe-
rialismu.
R. Z Paříže, 23. ledna. Henry Roche-
fortčiní zemřelou královnu angli
ckou zodpovědnou za burskou
válku.
»Petit Journal« připomlná, co Viktorie
I. trpěla za posledních 15 měsícův i praví, že
trapná agonie její měla by býti poučením
pro všechen anglický národ, jenž
jinak upadati bude.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Králov
nina mrtvola bude možná teprve po zejtř
převezena do Windsoru.
Prejevy.
Bernhard
Roche
Petit
Windsor
Londýn
Bavorsko
Sasko
Brusel
Bura
Paříž
Viktoria
13
article
Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) Pohrbu angli
cké královny zúčastní se arcikniže Frant
šek Ferdinand jako zástupce rakou-
ského císaře.
Z Berlína, 23. ledna. (C.-B.) »Říš s ký
Věstník« píše za příčinou smrti anglické krá-
lovny: S četnými knížecími rodinami, jež jsou
hluboce zarmouceny odchodem ctihodné panov-
nice, oplakává naše panovnická rodina vznešenou
babičku císařovu a matku císařovny Bedřichovy.
Německý národ druží se k smutku britské říše
a jejího národa pro královnu opravdu milovanou
jejíž jmeno bude žíti vždycky v dějinách.
Z Říma, 23. ledna. (C.-B.) V dnešní
velmi slavné senátní schůzi ministr za
hraničných věcí Viscontí- Venosta vě-
noval královně Viktorii vřelou vzpominku, v ni
pravil: Nesmíme zapomínati, že za slavné
blahodějné vlády královniny Italie v období
svého vzkříšení došla přízně a podpory u vlády
i národa anglického. Upomínka ta družíse
s city přátelství, jež trvá mezi oběma národy.
(Hlučný souhlas.)
Předseda přidružil se k ministrovu projev
s výrazem sněmovní soustrasti a navrhl, aby
zaslala horni sněmovně anglické soustraslná
depeše.
František
Ferdinand
Viktoria
Vídeň
Berlín
Řím
císařovna Bedřichov
14
article
Návrh byl přijat jednohlasně a schůzena
znamení smutku ukončena.
Z Niše, 23. ledna. (C.-B.) V dnešn
schůzi skupštiny navrhl předseda, abys
zapsal do sněmovního zápisníku projev hlubo-
kého bolu nad smrtí dvou šlechetných panov-
níků: italského krále Humberta a královny an-
glické Viktorie.
Návrh byl přijat jednohlasně a schůze
skončena.
Z Berlína, 23. ledna. (C. B.) V dnešn
schůzí říšského sněmu německého ujal se —
při čemž poslanci povstali — slova hr. Bülow
by vzpomenul úmrií královny Viktorie. »Po celou
dlouhou vládu svoji — pravil — snažila se Viktoriel.
vždy, aby zachovala pokojný
přátelský poměr mezi Němelckem
i Anglií. Netoliko opravdové přibuzenské
styky mezi naším císařským rodem a mezi
anglickým rodem královským, nýbrž také
mnohonásobné hospodářské, poli-
tické a kulturní zájmy, jež Ně-
mecko i Anglii pojí, budí v nás upřímnou
účast na smutku britského lidu pro ztrátu cti-
hodné jeho panovnice. Jsem jist, že jednám
v souhlase s city slavné sněmovny, dám-li výraz
účasti té.« Na to vyžádal si předseda hrab
Ballestrem svolení sněmu, by císařským man-
želům a vdově po Bedřichu III. sdělil tento
projev.
Bülow
Viktoria
Viktoriel
Ballester
Bedřich III
Niš
Berlín
Anglie
Humberto
královna an
15
article
Sněm přešel pak k jednačímu pořadu.
Z Londýna, 23. ledna. (Zvl. tel. » Nár
Listův.) Veškeré listy truchlí nad úmrtím krá-
lovny; nekrology jich neobsahují ale skorem
nižádných komentů politických,
tím méně nových. »Timese piše
Obávaná rána dopadla; světová říše želi nena-
hraditelné ztráty, milovaná královna naše odešla
na věčnost. »Daily Mail« praví, že nejen
britská říše, ale celý svět želí prý královny pro
ryzí život její. »Daily Telegra p he
praví: »Zlatá vláda minula. Období viktorienské
jest u konce.« »Standard« přaví: »Byly
doby, kdy republikanism byl vážným
slovem na anglických rtech. Dnes ani jeden (?)
hlas nesnese spokojenost s monarchistickou
ústavou«. Viktorie upevnila trůn.
Z Berlína, 23. ledna. (Zvl. tlgr. »Ná
Listů.«) Korunní princ německý odjede do
Anglie. Tisk projevuje namnoze mínění,že
starosti veliké, vzniklé zejiiho
africké války, ukrátily život krá-
lovny Viktorie. Listy zvláště liberální
zesnulou velice velebí opakujíce legendu o tom
že jako panovnice přlsně prý ústavní nemisila
se v běh státních záležitosli.
»National-Zlg.« připominá ale slovo Glad-
stonovo: »Co koruna za Viktorie I. ztratila na
moci, nabyla na vlivur« Ostatně listy tyto
orgány velkoprůmyslníkův a velkoobchodník
přiznávají, že zvláštní přičinou záliby jejich jes
hospodářský liberalism zesnulé královny
okolnost, že za ní upevnila se svobodná tržb
a zrušena cla obilní. Přály by si, aby Německ
následovalo příkladu toho.
Listův
Viktoria
Londýn
Berlín
Anglie
Daily Telegra
Viktoria
Daily Maila
NationalZlgie
16
article
»Berl. Neueste Nächrichten
jimž přičitají se styky s kn. Herbertem Bismar-
kem, soudí, že příbuzenské si ty ky
mezi německým rodem panovni
ekým i anglickým nebudou již z
krále Edvarda VII. tak pěsto vlány
jako byly dříve a že tak vliv Anglie na
kontinentální politiku a seskupení státův značně
poklesne.
Z Paříže, 23. ledna. (Zvl. tel. » N. Le
V »Journalu« píše býv. ministr zahraničných
věcí Hanotaux o královně. Viktorii. Praví
že uspořila Anglii uěkolik revolucí. Hanotau
líčí pak hospodářský a politický rozmach britské
říše za Viktorie I., ale soudi, že se kolo štěslí
otočilo již a že se jeví známky úpadku
Z Berlína, 23. lodna. (C.-B.) Armád
věstník uveřejňuje armádní rozkaz ně
meckého císaře z Osbornu 23. t. m..
v němž vyslovuje svůj zármutek nad smrtí
anglické královny a ustanovaje, že všichni dů
stojníci armády po 14 dní, důstojníci 1. pluku
gardových dragounů mají nositi smutek potři
neděle.
Z Říma, 23. ledna. (C. -B.) Předseda
miniaterstva nařídil, aby na všech veřejných
budovách a vojenských lodich až do pohrbu
královny Viktorie vlajky byly spuštěny do půle
stožárů.
Král Edvard VII.
Z Londýna, 23. ledna. (C-B.) Krá
Edvard Albert, vévodové Yorský a Con-
naugtský, přine Kristian Šlesvicko- Holštýnský.
prine L. Battenberg a vévoda Argyllský přibyli
o 1. hod. spol. na nádraží Viktorie. Na krá-
lovo pání sešlo s úřadního uvítání. Král, jenž
byl v občanském obleku jako druzí princové
odjel v krytém kočáře bez průvodu do Marl
borough-Housu. Obecenstvo pozdravovalo krále
uctivě a mlčky.
Z Marlborough- Housu odebral se král s ko-
monstvem a průvodem malého oddělenl gardo-
vého sboru do svato-jakubského pa
láce, kde bylo shromážděno množství peerů
ministrů, soudcův a poslanců, již jsou členy
tajné rady — všichni v dvorních nebo st
ních uniformách.
Berl
Herbertus Bismar
Hanotaux
Viktoria
Edvard
Edvard Albert
Kristian Šlesvicko
L Battenberg
Argyllský
Král
Housa
Anglie
Paříž
Berlín
Řím
Londýn
Marlborough
Viktoria vlajka
Viktoria
král Edvard VII
17
article
Lordmayor a sherifové přijeli ve 20 parád
ních kočárech.
Král oznámil, že přijme üitul Edvard VII.
král velkobritský a irský, císa
indický, a polom složil přísahu n
zákony a ústavu.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Ve schůz
tajné rady její předseda věvoda Devonshire
ský oznámil členům smrt královny Viktorie
nastoupení prince Walesského na trůn.
Královští princové a přední členové tajne
rady byli vyzváni, aby odebrali se ku králi
jenž vrátil se s nimi záhy do sálu, kde čekal
ostatní členové tajné rady.
Král Edvard VII oslovil přílomné stručno
řečí, načež lord-kancléř přijal jeho přísahu na
ústavu.
Potom přísahali věrnost králi členové tajné
rady dle své hodnosti a líbali mu ruku, čím
byla slavnost ukončena.
Když se král vracel ze svafojakubskéh
paláce do Mailborough-Housu, davy lidu h
hlučně oklamovaly.
Edvard VII
Viktoria
Walesský
Edvard
Housa
Londýn
Devonshire
Mailborough
18
article
Proklamaci prohlásí zejtra o 10. hod
dopolední heroldové před svatojakubským pa
lácem.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) O 10
hodině dopol. král, vévodové Clarkský a Yorský
I. lord pokladu Balfour a earl of Clarendon
odpluli s lodí »Alberta« do Portsmouthu
odtud jeli do Londýna. Když král vstoupil na
palubu, byla vztyčena královská vlajka. Vojen-
ské lodi »Australia«, jež stála opodál, signali
sováno, aby nestřílela na pozdrav. Když lo
»Alberta« plula kolem »Australie«, mužstvo
této lodi i královské jachty stálo v parádě.
Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) »W. Abdposte
uveřejňuje depeši rakouského cls ar
anglickému králi: Úmrtí Tvé velk
matky mne hluboce dojalo a vyslovujíT
upřímnou soustrast nad touto nenahraditelnou
ztrátou. Zvěčnělá byla mi po mnohaletí věrnou.
milostivou přítelkyní a tato obapolná přátelsk
přízeň byla také vždy základem našich poli
tických poměrů. Troufám, že smrt Tvé neza
pomenutelné matky je nezmění a my oba, při-
držujíce se tradice, také budoucně zachováme
svým národům výhody vzájemných výbornýc
poměrů.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Ku př
jetí tajné rady měl na sobě král a jeho ko
monstvo vojenské uniformy.
Clarkský
Albert
W Abdposte
Londýn
Portsmouth
Austrálie
Vídeň
poklást Balfour
earl of Clarendon
19
article
Král proslov svůj nečetl, nýbrž mluvi
svobodně a s velkým důrazem.
Proslov bude uveřejněn možná pozděj
v úřadní formě.
Když král začal mluviti, děla ve Sv.- Jaku
ském parku vypálila salvy na znamení, že pře
vzal vládu.
Král a vévodově Connaughtský a Yorsk
zůstanou do zejtrka v Londýně.
Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Parla
menť sešel ze dnes; všichni členové jehio byl
v černém obléka. o 0n
V dolni sněmovně speaker oznámil kr
lovninu smrt a dodal: Nastávanám povinnos
přísahati věrnost jejímu nástupci králi Edva
dovi VII.
Potom skládali přísahu: nejprve speaken
dále ostatní členové sněmovny, jeden po druhém
V horní sněmovně složil přísahu nejdřív
lerd-kaneléř, po něm arcibiskupové vorský a eon
naughtský, earl Roberta a ostatní lordové.
Pozejtří se bude rokovati o návrzíc
na projev soustrasti obou sněmoven králi nad
úmrtím jeho matky a na blahopřání ke královu
nastolení.
x. Z Londýnn, 23. ledna. » Times«nsví-
tají sympaticky nového krále. Přičítají mu
plné schopnosti k hodnosti jeho, zvláště od
hodlanost, soudnost a velikou pracovitost.
n. Berlína, 23. ledna. O anglickém
novém králi píší listy se zvýšenou zdržen
livostí. Připomínají mu ale, že prý nemál příčin
býti zaujat proti Německu, z čehož lze soudii
že u něho takou »zaujatost« před
pokládaji.
Orgány všeněmeckého hnut
výslovně to pravI. Zvou Edvard
VII. přítelem Francie a nepřítelem
Německa.
Liberáluí listy doufají ale, že osobní vl
Viléma II., zvláště za nynější jeho přítomnost
v Anglii, nezůstane bez účinku na smýšlení
vého krále.
Robert
Edvard VII
Vilém II
Londýn
Londýnn
Berlín
Německo
Francie
Anglie
sněmovna
Times
20
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Porady říšských poslanců v
Vídni. Za příčinou svolání rady říšské na
čtvrtek dne 31. t. m. zve prozatímní předsed
nictví klubu českých lidových poslanců svo
bodomyslných členy výkonného výboru i členy
parlamentní komise k důležité poradě n
pondělí dne 28. ledna t. r. o 3. hodině
odpol. do klubovní místnosti v budově rady
říšské. Plenární schůze celého klubu posla-
neckého konati se budou v úterý dne 29.a
ve středu dne 30. ledna t. r. o 10. hodině
dopol. tamtéž.
Vídeň
21
article
— Trůnní řeč. Jako mezi poslanci
stranami již nyní veselý se vede o to spor.
kdo má se státi v novém domě předsedou a kdo
jeho náměstky, zdá se, že vznikly v lůně Kör-
brovy vlády neshody o tom, jak zníti má trůnní
řeč, kterouž bude parlament dne 4. února za
hájen. Dle toho, co se nyní ve Vídni děje, a dle
zpráv, jež odtamtud docházejí, je předmětem
sporů otstavec, týkajíeí se upravení jazykových
poměrů v Čechách. Pan dr. Körber, jenž s ob-
sahem trůnní řeči obeznámil čelnější poslance
strany, o niž se opírá, totiž poslance z něme-
ckého souručenství, prý trvá na tom, aby v trůnní
řeči bylo parafrasováno, že vláda s to jí na
stanovisku srovnoprávnosti«, ale
z důvodů praktické služby že
trvati musí na německé řeči do-
rozumivací v centrálách, zákonem
uznané. Tomu vzpírá prý se ale
rozhodně dr. Rezek a hrozí před
samým zahájením parlamentu de-
missl. Co by to v nynějším okamžiku zna-
menalo, pan dr. Körber dobře ví, že by tim
vláda dělností parlamentu špatně prospěla, o tom
přece nemůže býti sporu. Jak spor bud
urovnán, nedá se v okamžiku, co toto píšeme,
říci. Z toho, že úřadní list vídeňský zprávu
o něm dementuje, mohlo by se zdáti, že je již
urovnán, tomu ovšem příčí se opět zpráva, že
byl český ministr krajan povolán na včerejšek
k císaři. Nechť ale skončí věc jakkoli, o tom
netřeba se dnes klamati, že vláda nynější n
slanovisku rovného jazykového práva nestojí
doktor
Körber
Rezek
missl
Vídeň
Čechy
Kör
22
article
Zástupcové národa českého ale mají právo žá-
dati, aby jim vláda buď v trůnní řeči neb jinak
sdělila, jaký je její program v ohledu ja-
zykovém a je-li pravda, co se šíří obecně
čeho dočetli jsme se již i v některých ně-
meckých listech, že přijala jazykové požadavky
vytčené ve svatodušním německém manifestu
v podstatných rysech za své. S doznáním tím
dlouho otáleti nesmí a nemůže a dle toho též
zařídi české poselstvo své jednáni.
— Spor o presidentství. Optimisté vy
kládají, co všechno má se parlamentu naložiti
počínají si tak, jakoby na všech stranách byla
nejhorlivější vůle pustiti se do práce, a zatím
již samojediná otázka, kdo má býti presidentem
sněmovny a jak obsaditi místa jeho náměstků.
setkává se s netušenými obtížemi, V jiných
parlamentech, ve skutečných zákonodárných
sborech, mů se věc ovšem jinak. Tam na pr
sidentství dosadí se z pravidla nejzpůsobilejš
svou rozšafnosti, energil a klidem muž většiny
kdežto místo jeho náměstka připadne menšině
je-li náměstků víe, ostutním velkým stranám
Místo presidenta ve Vídni je ovšem docela jiné
než v parlamentech ostatních. Všude na celém
světě je president předmětem úcty veškeréh
sboru, bez ohledu na přísiušenství ke straně
President je vtělená autorita parlamentu a ne
uposlechnouti přeďsedy aneb do konce jej po
haněti, pokládáno bylo by všude za zneuctén
parlamentu vůbec. Jinde je slovo presidenta
rozhodujícím v první i v poslední instanci
Vídeň
23
article
Ve Vídni ale? Byla by to pěkná snůška
sprosťáctví a zvrhlosti, kdybychom uvedli, co
mnohdy v jediné jen schůzi bylo presidentu
naházeno na hlavu: surových slov, sněmovníeh
tiskopisů a — kovových kalamářů. To snad
níkde nestalo se, aby na presidenta byl zosnován
formální útok, aby president byl bit pře
naivnost sněmovní kancsláře, jež k jeho
ochraně dala obehnat presidium zvláštním —
plotem. A to všechno ve Vídni se stalo. Ato
všechno arranžoval a znamenitě provedl německý
mrav. Divíme se tomu, ze za takových okol
ností vůbec kdo o pěkný tento »čestný« úrad
stojí, kde vydán je v šane lidem, kteří, ne
učiní-li jejich sprostotě ihned po vůli, hne
prvního dne jej budou posllat do kriminálu
A přece se zdá, že boj o presidentské křeslo
nebude tak záhy ukončen. Navzdor nespra-
vedlivému volebnímu řádu, jenž je paskvilem n
princip ústavní, je vídeňský parlament přec
jen obrázem poměrů v říši. Jako v této,
tak i ve vídeňské sněmovně není národa nel
strany, která by tam měla většinu. Nejčetnějš
stranou je tam kolo polské, však i to tvol
sotva sediminu parlamentu, o něco menší je klu
svobodomyslných, nezávislých, lidových atd. atd
poslanců českých, kdežto největší německá stran
tvoři v parlamentě pouhou desetinu poslancn
Dle národnosti je sice ve sněmovně vídeňsko
Němců nejvíce, však většinou tam přece nejsou
Němec
Vídeň
24
article
Kdo má býti tedy předsedon? Poláci prý n
toto místo nereflektují, Čecha by presidentem
nezvolili a kdo by měl z Němců zasednont
v čelo sněmovny? Kdyby to byl liberál, spustil
by divoký ryk všechny ostatní strany německ
a učiniti presidentem německého nacionála, prý
nejde z totožných důvodů, z nichž se nedělá
kozel zahradníkem. Proto vyskytla se myšlenk
zvoliti nové presidium s drem. Fuchsem
v čele. Týž ale má jedinou snad dobrou vlast-
nost presidenta: klid, jinak nevyniká ani jedinou
vlastností, která by jej pro hodnost tu dopo-
ručovala. Je ostatně známo, co mu prováděl
smečka Schönererova, když sestávala ze sedmi
členů, co by zkusif dnes, kdy společnošt vzrostla
na 22 přislušniků Kde vzit tedy presidenta
A jak rozdělit místa jeho obou náměstků?
Polák
Němec
Fuchs
25
article
Zdá se nám, že nebude tak snadno obeplouti
šťastně toto úskali, které staví se » děluémus
parlamentu v cestu hned na počátku jeho čin-
nosti.
— Afféra pana Karla Práška v země-
dělské radě. Česká veřejnost byla včerejšího
dne pořádně napálena. Stalo se tak prohlá šením,
jež ve známé afřéře pana Karla Práška, rolník
z Řivna a nyní též říšského poslance, vydal
první komitét českého odboru zemědělské rady
pro král. české. Zní doslovně takto:
Prvé komité českého odboru rady zemědělské p
zralém uvážení seznalo, že veškerá obvinění, obsa-
žená ve veřejném tisku, vinící p. Karla Práška z ne-
čestných skutků, lichá a nepodstatná se objevila a
že upotřebení subvence na zákup dobytka veskrz
správným bylo. Pokud běží o ostatní detailní opa-
tření, která předsednictvo učinilo a o kterých se v
veřejnosti jednalo, vyřízení svého došla dodateč-
ným () schválením v I. komité zřízením stanice
řivenské. Praha, dne 22. ledna 1901. Místopředseda
I. komité J. Pleva.
Rozumi se, že pražské časopisy tímto pro-
hlášením v omyl uvedené připojily hned k němu
svůj soud, dle kterého prý panu K. Práškovi
za volebního ruchu stala se křivda. Byl prý
obviněn ze skutků, jichž vůbec se nedopustil.
Prášek
J Pleva
K Prášek
Řivna
Praha
český odbor zemědělský rada pro král
26
article
Bez příčiny byl prý vláčen blátem nejnižších
pomluv a klepů. Jsme věru na rozpacích, máme-l
po zásluze charakterisovati způsob, jakým affér
páně Práškova v prvním komitétu českého odbor
zemědělské rady byla projednávána, i jak na-
strojeno eitované prohlášení, aby veřejnost uve
dena byla v omyl. Čtenář věci neznalý do-
mnívá se, že pan Prášek svou funkci jake
inspektor pro nakupování dobytka správně vy-
konal a že obviněn byl z nesprávností jen za
přičinou voleb jako kandidát strany agrární
Včerejší vysvědčení mělo způsobiti tento dojem,
avšak pravda, dokázaná pravda, nenl
tím a nemůže býti vyvrácena. Jaký byl předmě
sporu? Český hospodář uveřejnil v »Národních
Listech« koncem prosince m. r. zprávu, že pan
Prášek, jako referent zemědělské rady pro zve
lebení chovu skotu, této funkce své zneužil.
Když kupován byl v Badensku skot pro majitele
vzorných plemenných stanie, jež pomocí sub-
vence zemědělské rady u rolníků se zřizují,
vybral pro družstvo, jehož byl předsedou
v němž osobní jeho přátelé se nachiázejí, kusy
nejlepší i dal je ve zvláštních vozech dopraviti
do Čech. Pro ostatní držitele stanic ponechaf zbý-
vající kusy, ač dle platných pravidel má se roz-
dělení skotu státi buď dohodnutm něbo Tosem
Práškův
Prášek
Čechy
český odbor zemědělský rada
rada u rolník
27
article
Dále tvrdil dopisovatel náš, že pan Prásek
byl donucen vzdáti se úřadu referenta pro chov
skotu, že samovolně zadržel subvenci, která m
nenáležela a že bez vědomí a svolení země-
dělské rady zakoupil pro sebe pět nejpěk-
nějších kusů skotu. Dne 31. prosince m.r.
veřejným prohlášením konstatoval předseda země-
dělské rady pan Heřman Janda, že úřadně upo-
zorněn byl na stanici u pana K. Práška v Řivně
která byla zřízena, aniž o tom jednán
bylo v subvenčním komitétu neb
ve výboru a že proto zavedeno jest vy-
šetřování s orgánem, jemuž nákup dobytka spo-
lečně s panem Práškem byl svěřen. Dne
3. ledna 1901 pp. Heřman Janda jako před-
seda a dr. K. Viškovský jako tajemník země-
dělské rady vůči surovostem, jimiž pan Prášek
proti vylíčenému provinění se bránil, vydali ve-
řejné osvědčení, v němž mimo jiné konstatují
1. že p. Prášek domáhal se pro sebe subvene
k nákupu plemenného dobytka (plemenné sta-
nice) a že příslušná žádost vůbec nebyla pro-
jednána; 2. že nákup dobytka i podržení sub-
vence stalo se p. Práškem samovolně; 3. že
pan Prášek dle platných zásad neměl ani ná-
roku na subvenci a 4. že nebyl oprávněn po-
držený obnos subvence přenechati družstvu
řivenskému. Všechna tato obviněni
jsou nade všechnu pochybnost do
kázána. A co se stalo dále ? Pan K. Prášek
zvolen byl dne 3. ledna t. r. říšským poslancem
za venkovské obce skupiny mladoboleslavská.
Prásek
Heřman Janda
K Prášek
K Viškovský
28
article
»Porazil« svého protikandidáta, ředitele střední
hospodářské školy a býv. poslance p. Teklého
Nyní jde o to, aby veřejnost udržena byl
v domnění, že panu Práškovi v době voleb bylo
ukřivděno. Úkol umývače mouřenína převzal
veliký pán, protektor agrárního hnutí v král.
českém — Bedřich prine Schwarzenberg. Tento
pán je členem ústředního výboru i komitétu,
ale porad jejich zřídka kdy navštěvuje. Obyčejně
omluví se telegramem. Ale předevčírem, když
jednalo se o záležitost pro politické jeho přátely
tak důležitou, nejen se dostavil, ale hrál v celém
jednání hlavní roli. Pan Pleva sice předsedal,
ale prine Schwarzenberg všechno řídil. Jednáni
po úradůch již před týdnem konaných upraven
bylo tak, jakoby šlo o nějaký osobní spor mez
předsedou zemědělské rady panem H. Jandou
býv. referentem o dobytkářství p. K. Práškem.
Přitomni byli pp.: prine Schwarzenberg, Jaroě.
Kubr, Kovařík, Schuster, Pleva, Janda a Prášek
Po vyslechnutí obou stran a nahlédnutí do spisů
úřadních poukázali řečníci (pp. Kovařík, Jaroš.
Kubr, Schuster i Schwarzenberg) k dokázaným
faklům, že totiž pan K. Prášek překročil
svoji působnost. Dokázáno mu, že ne
jednal jako referent správně, ž
stanici koupil bez svolení, že te
lata byla jím již v Badensku vy
hrána a jako vybraná do Prahy do-
pravena. Teprve po zjištění těchto okolnost
zejmena po vytknuti, že pan Prášek nejednal
jako referent správiě, všichni přítom i
souhlasili, aby došlo — ke smíru! A došl
k němu po velmi důtklivých domluvách prince
Schwarzenberga, který v nesprávnostech p. Prá-
škových neshledal zlého úmyslu, jakož i v po
volnosti předsedy p. Jandy, který prohlášenl
podepsal snad v Blahovolném domněni, že věe
Prášek
Bedřich
Schwarzenberg
Pleva
H Janda
K Prášek
Kubr
Kovařík
Schuster
Janda
Jaroš
Badensko
Praha
prine Schwarzenberg