ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2307f730-6600-11dc-a80d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 87, place 69, org 21, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. ledna 1901.
4 masthead
Číslo 24.
5 article
25—50 lib. šterl. Jednotlivá místa v oknech stála 5 lib. šterl. Špalír na cestě tvořilo vojsko gardlové brigády, vojsko námořní a námořníci. pak čtyři pluky dobrovolníků, jichž kapely hrály národní hymnu, když kr lovna jela kolem. Ve- čer téhož dne byla všeobecná illuminace. Zvě- davost Londýňanů byla povždy veliee značná. Poněvadž mimo to tento den prohlášen byl za tak zv. »svátek bankovní«, kdy odpočivaly všecky obchody a všechny dílny byly zavřeny, by v den jubilejní doslovně colý Londýn na nohou. Připočteme-li k lomu nával cizinců ze všech končin Spojeného království a z ciziny, mohlo s určitostí se říci, že onoho dne ztlačeny byly v londýnském West- endu, kdež výhradně se veřejná slavnost jubilejní odehrávala, na prostranství poměrně maliém tř milliony lidí. Průvod královnin, jenž byl dosti prostý, záležel z tuctu dvorních povozů s eskortou gardové jízdy. Mnohem imposantnější a pestřejší divadlo však poskytovalo opatstv wastminsters é při jubilejní bohoslužbě, při níž přílomno bylo 8000 zvaných osob. Attentáty.
Londýňan Londýn spojený království West
6 article
Dva attentáty byly na královnu Viktorii spáchány již v prvních letech vlády její. Dne 10. června 1840 střelil 18letý mladík ze dvou bambitek dvakrát na 21letou královnu, když vyjela si v olevřeném povoze s princem Alberlem na procházku. Oba výstřely minuly. Královna zajevši k vévodkyni z Kentu, pokračovala pak v procházce a byla doprovázena při ní — nebot vůz krokem jel — ohromnými zástupy, jež zatím o attentátu zvěděly. Úločník byl zatčen. V r. 1842 střeleno bylo na královnu poznovu skorem na tomtéž místě jako dvě leta před tím. Zůstala opět nezraněna. O chystaném útoku vědělo se již před tím, ale útočník nemohl být v čas postižen. Zvláštní jest, že když útočník byl zatčen, nemohl udati žádného důvodu pro attentát svůj, ale že také nejevil ni nej menších známek šílenství. Příčina attentátu n mladiekou královnu zůstala záhadou.
Kent Viktoria
7 article
Také na dědice trůnu, nynějšího krále anglického Edvarda VII., spáchán byl attentát. V dubnu m. r., v době největších rozechvěn pro porážky a útrapy burské. Princ Walesský přibyl tu z Calais do Brusselu a nalezal se v vlaku, jenž odjeti měl do Kolfna, když tul attentát byl spáchán. Útočník vystřelil ze stupátka vozu dvakráte z revolveru do uzavřeného okna salon ního vozu. Prince provázela choť jeho, kteráž seděla vedle něho, s ordonančním důstojníkem v civilu. Útočník zatčen byl ihned. Zatčený by 16 let starý, slul Sipido, byl klempířem a bydli v předměstí brusselském St. Gilles. V jeho kapse nalezeny četné anarchis tické listiny. Prohlásil že měl v úmyslu prince zabiti a že činu svého nelituje. Jest prý hotov provésti ho ještě jed- nou, kdyby mohl. Zajisté byla se vznítila v prsou útočníkových nevole proti původcům války afri eké, cit hněvu, vzbouřeného nad tolikerými obětmi lidskými, jež sklála v jižní Africe hrabi vost Anglie. Na nádraží, na němž bylo plno lidí, vzniklo veliké rozěilení. Prine nachýlil se s okna a volal na přednostu stanice, jenž zděšen přiběhl k sa- lonnímu vozu — že zraněn není. Usmivaje se tázal se pak princ přednosty staničního, je-li útočník zatčen. Prine Walesský s chotí odjel pak o 46. hod. bez další přihody. Při líčení uznala porota brusselská Sipida nevinným.
anglický Edvard VII Walesský Sipido Gilles Calais Brusel Afrika Anglie
8 article
Telegramy. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Soukrom depeše listů z Cowesu sdělují: Když královská rodina naposled byla přivolána k loži královny. vstoupil Vilém II. s princem Walesským po spolu do vnitř. Ostatní členové královské rodiny následovali. Královna, nabyvší na krátko vě domí, mohla projeviti radost svou nad přítom- nosti svých dětí a zvláště vděčnost svou nad příchodem Viléma II. Až dosud neučiněny pří- pravy pro odjezd císaře. Zůstane nepochybně ještě po několik dnův zde. Z Paříže, 23. ledna. (C.-B.) Loube projevil včera králi anglickému telegrafleky sou- strast. Ministři projevili ji na anglickém vysla- nectví. Vlajka na paláci Elysejském spuštěnan půl žerdě. Loubet odřekl své — již přisl bené účastenství při dnešním představen v »Théátre Francais« a při zahájení obou vý stav maliřských. Parlamentní hostina, na 31. t. m určená, konati se nebude. Z Londýna, 22. ledna. (C.-B.) Mezi při- buznými královny Viktorie, kteří přijeli včerej šího dne do Osbornu, byli prine Ludvik Batten berský s prineeznou a prine Kristian Šlesvicko Holštýnský, jenž však nenalezl již královnun živě. Vévodkyně z Albany a vévoda Sasko Koburský očekávají se dnes do paláce buckin hamského, odkud odeberou se ihned do Co wesu.
Vilém II Walesský Loub Loubet Osborn Ludvik Batten Kristian Šlesvicko Londýn Cowes Paříž Alban Sasko Théátre Francais Viktoria Elysejský spuštěnan půl
9 article
— Dle telegramů z kraje a z osad všichn angličtí státní příslušníci truchlí. Ze všech dilo země docházejí soustrastné telegramy. Dle »Daily Newse královna Viktorie bude po boku svého chotě v královském mausoleu ve Frogmore po chována. w. Z Londýna, 23. ledna. O posledníc okámžicích královny Viktorie se sděluje z O bornu: Včera dopoledne rozloučila se královna se svou rodinou. Nejprve oslovila několika vý znamnými slovy prince Walesského, pak násle dovali ostalní členové rodiny, naposled německý cisař, který byl rovněž osloven Královna již nemohla mluviti. Všichni přítomní byli pohnut k slzám. Královna upadla v hluboký spánek.
Viktoria Walesský Londýn Daily News Viktoria
10 article
Odpoledne byla vrata zámku uzavřena, by po- slední okamžiky nebyly rušeny. Z Vídně, 23. ledna. (C. B.) »Pol. Corr.e sděluje, že ministr zahraničních záležitostí b Golnehowski zaslal za příčinou úmrtí královny Viktorie králi Edvardovi Albertovi soustrastný telegram a uložil rákouskému vyslanei v Lon dýně hr. Deymovi, by projevil vládě anglick jmenem vlády rakouskotuherské nejhlubší sou strast. Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) Císař přijel o 111. hod. dopol. do anglického vyslanectvi projevit vyslanci a jeho choti osobně svou sou strast za příčinou úmrtí královny Viktorie a po byl na vyslanectví půl hodiny. Brzy na to při- šel též vévoda Cumberlandský. Do vyloženého záznamu kondolujíeích jest již velmi mnoho podpisů členů vysoké šlechty a dvorních i stát ních hodnostů zaneseno.
Pol Corr Edvard Albert Deym Cumberlandský Vídeň Viktoria král Viktoria
11 article
Z Paříže, 23. ledna. (C.-B.) Noviny na- zývají jednomyslně smrt královny Viktorie udá losti největšího významu. »Matin« příkláda úmrtí královny Viktorie mnohem větší význam a váhu, než svého času úmrti kn. Bismark Téměř všechny listy konstatují, že panování krá lovny Viktorie povzneslo Anglii do výše, ale od- suzujíce válku s Transvaalem myslí, že Anglie s této výše klesne. Změna na trůnu bude prý míti v zápěti v politice Velké Britanie velké změny. Z Niše, 23. ledna. (C.-B.) Jakmile došl zpráva o úmrti královny Viktorie, zaslal krá Alexander králi Edvardovi Albertovi a srbská vláda vládě anglické telegram, ve kterém pro- jevují nejhlubší soustrast nad bolestnou ztrátou kterou utrpěly říše a královský rod britský. Za královnu Viktorii nařízen 5nedělní d v o r n smutek. w. Z Londýna, 23. ledna. Není dosu úřadně vyhlášeno jmeno, pod nimž bude nový král vládnouti. Jest však jisto, že přijme jmeno Edvarda VII. y. Z Londýna, 23. ledna. Ode všech panovníků došly již za hodinu po smrti krá lovny soustrastné depeše králi Edvardovi, jež byly zároveň spojeny s blahopřáním k nastou pení trůnu. Vévoda Yorský dosud užívá tohote titulu, bezpochyby však ještě dnes budeod krále jmenován princem Walesským a násle níkem trůnu. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Z Cowes oznamují, že zatím nepomýšlí se vystav it královninu mrtvolu ani v Osbornu, an ve Windsoru.
Alexander Edvard Albert Edvard Walesský Paříž Anglie Transvaal Velká Británie Niš Londýn Cowes Osborn Windsor Viktoria
12 article
Tělesné ostnlky zesnulé panovnice odpoč vají v jídelně osbornského zámku, jež je změněna ve amuteční kepli. Během dnešního dne bude připuštěno k mrtvole služebnictvo. Rakev bude přivezen do Windsoru snad zejtra. Den pohřbu nelze udat ani příbližně Ustavičně docházejí smučeční pro jevy. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Zejtr bude v zámecké kapli oshornské s mu te čn slavnost pro členy královské rodiny dvořany. Německý cisař objednal v Londýn dva skvostné věnce pro sebe a svou ehot o pohřbu položí je sám na královnínu rakev Z německých knížat jsou dosud přihlášen za Bavorsko prine Arnulí, za Sasko-Míei ningy dědičný prine Bernhard. s. Z Brusselu, 23. ledna, Listy zdejš želí smrti královny Viktorie, ale dokládají, že válka s Bury poskvrnila kone slavné vlády její a že královna sama zemřela jako oběť britského i mpe- rialismu. R. Z Paříže, 23. ledna. Henry Roche- fortčiní zemřelou královnu angli ckou zodpovědnou za burskou válku. »Petit Journal« připomlná, co Viktorie I. trpěla za posledních 15 měsícův i praví, že trapná agonie její měla by býti poučením pro všechen anglický národ, jenž jinak upadati bude. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Králov nina mrtvola bude možná teprve po zejtř převezena do Windsoru. Prejevy.
Bernhard Roche Petit Windsor Londýn Bavorsko Sasko Brusel Bura Paříž Viktoria
13 article
Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) Pohrbu angli cké královny zúčastní se arcikniže Frant šek Ferdinand jako zástupce rakou- ského císaře. Z Berlína, 23. ledna. (C.-B.) »Říš s ký Věstník« píše za příčinou smrti anglické krá- lovny: S četnými knížecími rodinami, jež jsou hluboce zarmouceny odchodem ctihodné panov- nice, oplakává naše panovnická rodina vznešenou babičku císařovu a matku císařovny Bedřichovy. Německý národ druží se k smutku britské říše a jejího národa pro královnu opravdu milovanou jejíž jmeno bude žíti vždycky v dějinách. Z Říma, 23. ledna. (C.-B.) V dnešní velmi slavné senátní schůzi ministr za hraničných věcí Viscontí- Venosta vě- noval královně Viktorii vřelou vzpominku, v ni pravil: Nesmíme zapomínati, že za slavné blahodějné vlády královniny Italie v období svého vzkříšení došla přízně a podpory u vlády i národa anglického. Upomínka ta družíse s city přátelství, jež trvá mezi oběma národy. (Hlučný souhlas.) Předseda přidružil se k ministrovu projev s výrazem sněmovní soustrasti a navrhl, aby zaslala horni sněmovně anglické soustraslná depeše.
František Ferdinand Viktoria Vídeň Berlín Řím císařovna Bedřichov
14 article
Návrh byl přijat jednohlasně a schůzena znamení smutku ukončena. Z Niše, 23. ledna. (C.-B.) V dnešn schůzi skupštiny navrhl předseda, abys zapsal do sněmovního zápisníku projev hlubo- kého bolu nad smrtí dvou šlechetných panov- níků: italského krále Humberta a královny an- glické Viktorie. Návrh byl přijat jednohlasně a schůze skončena. Z Berlína, 23. ledna. (C. B.) V dnešn schůzí říšského sněmu německého ujal se — při čemž poslanci povstali — slova hr. Bülow by vzpomenul úmrií královny Viktorie. »Po celou dlouhou vládu svoji — pravil — snažila se Viktoriel. vždy, aby zachovala pokojný přátelský poměr mezi Němelckem i Anglií. Netoliko opravdové přibuzenské styky mezi naším císařským rodem a mezi anglickým rodem královským, nýbrž také mnohonásobné hospodářské, poli- tické a kulturní zájmy, jež Ně- mecko i Anglii pojí, budí v nás upřímnou účast na smutku britského lidu pro ztrátu cti- hodné jeho panovnice. Jsem jist, že jednám v souhlase s city slavné sněmovny, dám-li výraz účasti té.« Na to vyžádal si předseda hrab Ballestrem svolení sněmu, by císařským man- želům a vdově po Bedřichu III. sdělil tento projev.
Bülow Viktoria Viktoriel Ballester Bedřich III Niš Berlín Anglie Humberto královna an
15 article
Sněm přešel pak k jednačímu pořadu. Z Londýna, 23. ledna. (Zvl. tel. » Nár Listův.) Veškeré listy truchlí nad úmrtím krá- lovny; nekrology jich neobsahují ale skorem nižádných komentů politických, tím méně nových. »Timese piše Obávaná rána dopadla; světová říše želi nena- hraditelné ztráty, milovaná královna naše odešla na věčnost. »Daily Mail« praví, že nejen britská říše, ale celý svět želí prý královny pro ryzí život její. »Daily Telegra p he praví: »Zlatá vláda minula. Období viktorienské jest u konce.« »Standard« přaví: »Byly doby, kdy republikanism byl vážným slovem na anglických rtech. Dnes ani jeden (?) hlas nesnese spokojenost s monarchistickou ústavou«. Viktorie upevnila trůn. Z Berlína, 23. ledna. (Zvl. tlgr. »Ná Listů.«) Korunní princ německý odjede do Anglie. Tisk projevuje namnoze mínění,že starosti veliké, vzniklé zejiiho africké války, ukrátily život krá- lovny Viktorie. Listy zvláště liberální zesnulou velice velebí opakujíce legendu o tom že jako panovnice přlsně prý ústavní nemisila se v běh státních záležitosli. »National-Zlg.« připominá ale slovo Glad- stonovo: »Co koruna za Viktorie I. ztratila na moci, nabyla na vlivur« Ostatně listy tyto orgány velkoprůmyslníkův a velkoobchodník přiznávají, že zvláštní přičinou záliby jejich jes hospodářský liberalism zesnulé královny okolnost, že za ní upevnila se svobodná tržb a zrušena cla obilní. Přály by si, aby Německ následovalo příkladu toho.
Listův Viktoria Londýn Berlín Anglie Daily Telegra Viktoria Daily Maila NationalZlgie
16 article
»Berl. Neueste Nächrichten jimž přičitají se styky s kn. Herbertem Bismar- kem, soudí, že příbuzenské si ty ky mezi německým rodem panovni ekým i anglickým nebudou již z krále Edvarda VII. tak pěsto vlány jako byly dříve a že tak vliv Anglie na kontinentální politiku a seskupení státův značně poklesne. Z Paříže, 23. ledna. (Zvl. tel. » N. Le V »Journalu« píše býv. ministr zahraničných věcí Hanotaux o královně. Viktorii. Praví že uspořila Anglii uěkolik revolucí. Hanotau líčí pak hospodářský a politický rozmach britské říše za Viktorie I., ale soudi, že se kolo štěslí otočilo již a že se jeví známky úpadku Z Berlína, 23. lodna. (C.-B.) Armád věstník uveřejňuje armádní rozkaz ně meckého císaře z Osbornu 23. t. m.. v němž vyslovuje svůj zármutek nad smrtí anglické královny a ustanovaje, že všichni dů stojníci armády po 14 dní, důstojníci 1. pluku gardových dragounů mají nositi smutek potři neděle. Z Říma, 23. ledna. (C. -B.) Předseda miniaterstva nařídil, aby na všech veřejných budovách a vojenských lodich až do pohrbu královny Viktorie vlajky byly spuštěny do půle stožárů. Král Edvard VII. Z Londýna, 23. ledna. (C-B.) Krá Edvard Albert, vévodové Yorský a Con- naugtský, přine Kristian Šlesvicko- Holštýnský. prine L. Battenberg a vévoda Argyllský přibyli o 1. hod. spol. na nádraží Viktorie. Na krá- lovo pání sešlo s úřadního uvítání. Král, jenž byl v občanském obleku jako druzí princové odjel v krytém kočáře bez průvodu do Marl borough-Housu. Obecenstvo pozdravovalo krále uctivě a mlčky. Z Marlborough- Housu odebral se král s ko- monstvem a průvodem malého oddělenl gardo- vého sboru do svato-jakubského pa láce, kde bylo shromážděno množství peerů ministrů, soudcův a poslanců, již jsou členy tajné rady — všichni v dvorních nebo st ních uniformách.
Berl Herbertus Bismar Hanotaux Viktoria Edvard Edvard Albert Kristian Šlesvicko L Battenberg Argyllský Král Housa Anglie Paříž Berlín Řím Londýn Marlborough Viktoria vlajka Viktoria král Edvard VII
17 article
Lordmayor a sherifové přijeli ve 20 parád ních kočárech. Král oznámil, že přijme üitul Edvard VII. král velkobritský a irský, císa indický, a polom složil přísahu n zákony a ústavu. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Ve schůz tajné rady její předseda věvoda Devonshire ský oznámil členům smrt královny Viktorie nastoupení prince Walesského na trůn. Královští princové a přední členové tajne rady byli vyzváni, aby odebrali se ku králi jenž vrátil se s nimi záhy do sálu, kde čekal ostatní členové tajné rady. Král Edvard VII oslovil přílomné stručno řečí, načež lord-kancléř přijal jeho přísahu na ústavu. Potom přísahali věrnost králi členové tajné rady dle své hodnosti a líbali mu ruku, čím byla slavnost ukončena. Když se král vracel ze svafojakubskéh paláce do Mailborough-Housu, davy lidu h hlučně oklamovaly.
Edvard VII Viktoria Walesský Edvard Housa Londýn Devonshire Mailborough
18 article
Proklamaci prohlásí zejtra o 10. hod dopolední heroldové před svatojakubským pa lácem. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) O 10 hodině dopol. král, vévodové Clarkský a Yorský I. lord pokladu Balfour a earl of Clarendon odpluli s lodí »Alberta« do Portsmouthu odtud jeli do Londýna. Když král vstoupil na palubu, byla vztyčena královská vlajka. Vojen- ské lodi »Australia«, jež stála opodál, signali sováno, aby nestřílela na pozdrav. Když lo »Alberta« plula kolem »Australie«, mužstvo této lodi i královské jachty stálo v parádě. Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) »W. Abdposte uveřejňuje depeši rakouského cls ar anglickému králi: Úmrtí Tvé velk matky mne hluboce dojalo a vyslovujíT upřímnou soustrast nad touto nenahraditelnou ztrátou. Zvěčnělá byla mi po mnohaletí věrnou. milostivou přítelkyní a tato obapolná přátelsk přízeň byla také vždy základem našich poli tických poměrů. Troufám, že smrt Tvé neza pomenutelné matky je nezmění a my oba, při- držujíce se tradice, také budoucně zachováme svým národům výhody vzájemných výbornýc poměrů. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Ku př jetí tajné rady měl na sobě král a jeho ko monstvo vojenské uniformy.
Clarkský Albert W Abdposte Londýn Portsmouth Austrálie Vídeň poklást Balfour earl of Clarendon
19 article
Král proslov svůj nečetl, nýbrž mluvi svobodně a s velkým důrazem. Proslov bude uveřejněn možná pozděj v úřadní formě. Když král začal mluviti, děla ve Sv.- Jaku ském parku vypálila salvy na znamení, že pře vzal vládu. Král a vévodově Connaughtský a Yorsk zůstanou do zejtrka v Londýně. Z Londýna, 23. ledna. (C.-B.) Parla menť sešel ze dnes; všichni členové jehio byl v černém obléka. o 0n V dolni sněmovně speaker oznámil kr lovninu smrt a dodal: Nastávanám povinnos přísahati věrnost jejímu nástupci králi Edva dovi VII. Potom skládali přísahu: nejprve speaken dále ostatní členové sněmovny, jeden po druhém V horní sněmovně složil přísahu nejdřív lerd-kaneléř, po něm arcibiskupové vorský a eon naughtský, earl Roberta a ostatní lordové. Pozejtří se bude rokovati o návrzíc na projev soustrasti obou sněmoven králi nad úmrtím jeho matky a na blahopřání ke královu nastolení. x. Z Londýnn, 23. ledna. » Times«nsví- tají sympaticky nového krále. Přičítají mu plné schopnosti k hodnosti jeho, zvláště od hodlanost, soudnost a velikou pracovitost. n. Berlína, 23. ledna. O anglickém novém králi píší listy se zvýšenou zdržen livostí. Připomínají mu ale, že prý nemál příčin býti zaujat proti Německu, z čehož lze soudii že u něho takou »zaujatost« před pokládaji. Orgány všeněmeckého hnut výslovně to pravI. Zvou Edvard VII. přítelem Francie a nepřítelem Německa. Liberáluí listy doufají ale, že osobní vl Viléma II., zvláště za nynější jeho přítomnost v Anglii, nezůstane bez účinku na smýšlení vého krále.
Robert Edvard VII Vilém II Londýn Londýnn Berlín Německo Francie Anglie sněmovna Times
20 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Porady říšských poslanců v Vídni. Za příčinou svolání rady říšské na čtvrtek dne 31. t. m. zve prozatímní předsed nictví klubu českých lidových poslanců svo bodomyslných členy výkonného výboru i členy parlamentní komise k důležité poradě n pondělí dne 28. ledna t. r. o 3. hodině odpol. do klubovní místnosti v budově rady říšské. Plenární schůze celého klubu posla- neckého konati se budou v úterý dne 29.a ve středu dne 30. ledna t. r. o 10. hodině dopol. tamtéž.
Vídeň
21 article
— Trůnní řeč. Jako mezi poslanci stranami již nyní veselý se vede o to spor. kdo má se státi v novém domě předsedou a kdo jeho náměstky, zdá se, že vznikly v lůně Kör- brovy vlády neshody o tom, jak zníti má trůnní řeč, kterouž bude parlament dne 4. února za hájen. Dle toho, co se nyní ve Vídni děje, a dle zpráv, jež odtamtud docházejí, je předmětem sporů otstavec, týkajíeí se upravení jazykových poměrů v Čechách. Pan dr. Körber, jenž s ob- sahem trůnní řeči obeznámil čelnější poslance strany, o niž se opírá, totiž poslance z něme- ckého souručenství, prý trvá na tom, aby v trůnní řeči bylo parafrasováno, že vláda s to jí na stanovisku srovnoprávnosti«, ale z důvodů praktické služby že trvati musí na německé řeči do- rozumivací v centrálách, zákonem uznané. Tomu vzpírá prý se ale rozhodně dr. Rezek a hrozí před samým zahájením parlamentu de- missl. Co by to v nynějším okamžiku zna- menalo, pan dr. Körber dobře ví, že by tim vláda dělností parlamentu špatně prospěla, o tom přece nemůže býti sporu. Jak spor bud urovnán, nedá se v okamžiku, co toto píšeme, říci. Z toho, že úřadní list vídeňský zprávu o něm dementuje, mohlo by se zdáti, že je již urovnán, tomu ovšem příčí se opět zpráva, že byl český ministr krajan povolán na včerejšek k císaři. Nechť ale skončí věc jakkoli, o tom netřeba se dnes klamati, že vláda nynější n slanovisku rovného jazykového práva nestojí
doktor Körber Rezek missl Vídeň Čechy Kör
22 article
Zástupcové národa českého ale mají právo žá- dati, aby jim vláda buď v trůnní řeči neb jinak sdělila, jaký je její program v ohledu ja- zykovém a je-li pravda, co se šíří obecně čeho dočetli jsme se již i v některých ně- meckých listech, že přijala jazykové požadavky vytčené ve svatodušním německém manifestu v podstatných rysech za své. S doznáním tím dlouho otáleti nesmí a nemůže a dle toho též zařídi české poselstvo své jednáni. — Spor o presidentství. Optimisté vy kládají, co všechno má se parlamentu naložiti počínají si tak, jakoby na všech stranách byla nejhorlivější vůle pustiti se do práce, a zatím již samojediná otázka, kdo má býti presidentem sněmovny a jak obsaditi místa jeho náměstků. setkává se s netušenými obtížemi, V jiných parlamentech, ve skutečných zákonodárných sborech, mů se věc ovšem jinak. Tam na pr sidentství dosadí se z pravidla nejzpůsobilejš svou rozšafnosti, energil a klidem muž většiny kdežto místo jeho náměstka připadne menšině je-li náměstků víe, ostutním velkým stranám Místo presidenta ve Vídni je ovšem docela jiné než v parlamentech ostatních. Všude na celém světě je president předmětem úcty veškeréh sboru, bez ohledu na přísiušenství ke straně President je vtělená autorita parlamentu a ne uposlechnouti přeďsedy aneb do konce jej po haněti, pokládáno bylo by všude za zneuctén parlamentu vůbec. Jinde je slovo presidenta rozhodujícím v první i v poslední instanci
Vídeň
23 article
Ve Vídni ale? Byla by to pěkná snůška sprosťáctví a zvrhlosti, kdybychom uvedli, co mnohdy v jediné jen schůzi bylo presidentu naházeno na hlavu: surových slov, sněmovníeh tiskopisů a — kovových kalamářů. To snad níkde nestalo se, aby na presidenta byl zosnován formální útok, aby president byl bit pře naivnost sněmovní kancsláře, jež k jeho ochraně dala obehnat presidium zvláštním — plotem. A to všechno ve Vídni se stalo. Ato všechno arranžoval a znamenitě provedl německý mrav. Divíme se tomu, ze za takových okol ností vůbec kdo o pěkný tento »čestný« úrad stojí, kde vydán je v šane lidem, kteří, ne učiní-li jejich sprostotě ihned po vůli, hne prvního dne jej budou posllat do kriminálu A přece se zdá, že boj o presidentské křeslo nebude tak záhy ukončen. Navzdor nespra- vedlivému volebnímu řádu, jenž je paskvilem n princip ústavní, je vídeňský parlament přec jen obrázem poměrů v říši. Jako v této, tak i ve vídeňské sněmovně není národa nel strany, která by tam měla většinu. Nejčetnějš stranou je tam kolo polské, však i to tvol sotva sediminu parlamentu, o něco menší je klu svobodomyslných, nezávislých, lidových atd. atd poslanců českých, kdežto největší německá stran tvoři v parlamentě pouhou desetinu poslancn Dle národnosti je sice ve sněmovně vídeňsko Němců nejvíce, však většinou tam přece nejsou
Němec Vídeň
24 article
Kdo má býti tedy předsedon? Poláci prý n toto místo nereflektují, Čecha by presidentem nezvolili a kdo by měl z Němců zasednont v čelo sněmovny? Kdyby to byl liberál, spustil by divoký ryk všechny ostatní strany německ a učiniti presidentem německého nacionála, prý nejde z totožných důvodů, z nichž se nedělá kozel zahradníkem. Proto vyskytla se myšlenk zvoliti nové presidium s drem. Fuchsem v čele. Týž ale má jedinou snad dobrou vlast- nost presidenta: klid, jinak nevyniká ani jedinou vlastností, která by jej pro hodnost tu dopo- ručovala. Je ostatně známo, co mu prováděl smečka Schönererova, když sestávala ze sedmi členů, co by zkusif dnes, kdy společnošt vzrostla na 22 přislušniků Kde vzit tedy presidenta A jak rozdělit místa jeho obou náměstků?
Polák Němec Fuchs
25 article
Zdá se nám, že nebude tak snadno obeplouti šťastně toto úskali, které staví se » děluémus parlamentu v cestu hned na počátku jeho čin- nosti. — Afféra pana Karla Práška v země- dělské radě. Česká veřejnost byla včerejšího dne pořádně napálena. Stalo se tak prohlá šením, jež ve známé afřéře pana Karla Práška, rolník z Řivna a nyní též říšského poslance, vydal první komitét českého odboru zemědělské rady pro král. české. Zní doslovně takto: Prvé komité českého odboru rady zemědělské p zralém uvážení seznalo, že veškerá obvinění, obsa- žená ve veřejném tisku, vinící p. Karla Práška z ne- čestných skutků, lichá a nepodstatná se objevila a že upotřebení subvence na zákup dobytka veskrz správným bylo. Pokud běží o ostatní detailní opa- tření, která předsednictvo učinilo a o kterých se v veřejnosti jednalo, vyřízení svého došla dodateč- ným () schválením v I. komité zřízením stanice řivenské. Praha, dne 22. ledna 1901. Místopředseda I. komité J. Pleva. Rozumi se, že pražské časopisy tímto pro- hlášením v omyl uvedené připojily hned k němu svůj soud, dle kterého prý panu K. Práškovi za volebního ruchu stala se křivda. Byl prý obviněn ze skutků, jichž vůbec se nedopustil.
Prášek J Pleva K Prášek Řivna Praha český odbor zemědělský rada pro král
26 article
Bez příčiny byl prý vláčen blátem nejnižších pomluv a klepů. Jsme věru na rozpacích, máme-l po zásluze charakterisovati způsob, jakým affér páně Práškova v prvním komitétu českého odbor zemědělské rady byla projednávána, i jak na- strojeno eitované prohlášení, aby veřejnost uve dena byla v omyl. Čtenář věci neznalý do- mnívá se, že pan Prášek svou funkci jake inspektor pro nakupování dobytka správně vy- konal a že obviněn byl z nesprávností jen za přičinou voleb jako kandidát strany agrární Včerejší vysvědčení mělo způsobiti tento dojem, avšak pravda, dokázaná pravda, nenl tím a nemůže býti vyvrácena. Jaký byl předmě sporu? Český hospodář uveřejnil v »Národních Listech« koncem prosince m. r. zprávu, že pan Prášek, jako referent zemědělské rady pro zve lebení chovu skotu, této funkce své zneužil. Když kupován byl v Badensku skot pro majitele vzorných plemenných stanie, jež pomocí sub- vence zemědělské rady u rolníků se zřizují, vybral pro družstvo, jehož byl předsedou v němž osobní jeho přátelé se nachiázejí, kusy nejlepší i dal je ve zvláštních vozech dopraviti do Čech. Pro ostatní držitele stanic ponechaf zbý- vající kusy, ač dle platných pravidel má se roz- dělení skotu státi buď dohodnutm něbo Tosem
Práškův Prášek Čechy český odbor zemědělský rada rada u rolník
27 article
Dále tvrdil dopisovatel náš, že pan Prásek byl donucen vzdáti se úřadu referenta pro chov skotu, že samovolně zadržel subvenci, která m nenáležela a že bez vědomí a svolení země- dělské rady zakoupil pro sebe pět nejpěk- nějších kusů skotu. Dne 31. prosince m.r. veřejným prohlášením konstatoval předseda země- dělské rady pan Heřman Janda, že úřadně upo- zorněn byl na stanici u pana K. Práška v Řivně která byla zřízena, aniž o tom jednán bylo v subvenčním komitétu neb ve výboru a že proto zavedeno jest vy- šetřování s orgánem, jemuž nákup dobytka spo- lečně s panem Práškem byl svěřen. Dne 3. ledna 1901 pp. Heřman Janda jako před- seda a dr. K. Viškovský jako tajemník země- dělské rady vůči surovostem, jimiž pan Prášek proti vylíčenému provinění se bránil, vydali ve- řejné osvědčení, v němž mimo jiné konstatují 1. že p. Prášek domáhal se pro sebe subvene k nákupu plemenného dobytka (plemenné sta- nice) a že příslušná žádost vůbec nebyla pro- jednána; 2. že nákup dobytka i podržení sub- vence stalo se p. Práškem samovolně; 3. že pan Prášek dle platných zásad neměl ani ná- roku na subvenci a 4. že nebyl oprávněn po- držený obnos subvence přenechati družstvu řivenskému. Všechna tato obviněni jsou nade všechnu pochybnost do kázána. A co se stalo dále ? Pan K. Prášek zvolen byl dne 3. ledna t. r. říšským poslancem za venkovské obce skupiny mladoboleslavská.
Prásek Heřman Janda K Prášek K Viškovský
28 article
»Porazil« svého protikandidáta, ředitele střední hospodářské školy a býv. poslance p. Teklého Nyní jde o to, aby veřejnost udržena byl v domnění, že panu Práškovi v době voleb bylo ukřivděno. Úkol umývače mouřenína převzal veliký pán, protektor agrárního hnutí v král. českém — Bedřich prine Schwarzenberg. Tento pán je členem ústředního výboru i komitétu, ale porad jejich zřídka kdy navštěvuje. Obyčejně omluví se telegramem. Ale předevčírem, když jednalo se o záležitost pro politické jeho přátely tak důležitou, nejen se dostavil, ale hrál v celém jednání hlavní roli. Pan Pleva sice předsedal, ale prine Schwarzenberg všechno řídil. Jednáni po úradůch již před týdnem konaných upraven bylo tak, jakoby šlo o nějaký osobní spor mez předsedou zemědělské rady panem H. Jandou býv. referentem o dobytkářství p. K. Práškem. Přitomni byli pp.: prine Schwarzenberg, Jaroě. Kubr, Kovařík, Schuster, Pleva, Janda a Prášek Po vyslechnutí obou stran a nahlédnutí do spisů úřadních poukázali řečníci (pp. Kovařík, Jaroš. Kubr, Schuster i Schwarzenberg) k dokázaným faklům, že totiž pan K. Prášek překročil svoji působnost. Dokázáno mu, že ne jednal jako referent správně, ž stanici koupil bez svolení, že te lata byla jím již v Badensku vy hrána a jako vybraná do Prahy do- pravena. Teprve po zjištění těchto okolnost zejmena po vytknuti, že pan Prášek nejednal jako referent správiě, všichni přítom i souhlasili, aby došlo — ke smíru! A došl k němu po velmi důtklivých domluvách prince Schwarzenberga, který v nesprávnostech p. Prá- škových neshledal zlého úmyslu, jakož i v po volnosti předsedy p. Jandy, který prohlášenl podepsal snad v Blahovolném domněni, že věe
Prášek Bedřich Schwarzenberg Pleva H Janda K Prášek Kubr Kovařík Schuster Janda Jaroš Badensko Praha prine Schwarzenberg