ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2302ee20-6600-11dc-867b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 29, person 43, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvřtek dne 24. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 24.
4 article
Na ranní a odpol. listy přvdplácí set v Praze v admlnistrael na něsí na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na maě sle na čtrit lata . . . . 7 K. 50 h ve Hlialkáckt za měsíe . . . . . . 2 K 30h Foštou: na měsfe n rkiia. . . . 9 K oi s drojí sásilkou na něsíc na čtvrt leta . . . 11 K 40
Praha
5 article První úkol nového parlamentu
První úkol nového parlamentu Řada prazvláštních zjevů, kteréž na- prosto není možno uvésti ve shodu s nezka lenými, pravými a spravedlivými zřízeními ústavními, množí se v ústavnosti rakouské rok za rokem a den za dnem. Nejnovější kapitola v této ústavnosti, zahájená rozpu- štěním parlamentu starého a provedením voleb nových, vynáší na světlo zase několik velice zajímavých příspěvků ke staré, dosti bohaté sbírce naprostých neústavností. Na místě prvním dlužno připomenouti, že ne- parlamentní, neústavní vláda dra. Körbra přehoupla se z roku minu- lého do nynějšího, nepociťujíc při svém ne- ústavním životě a vládnutí ani nejmenších výčitek svědomí, ani nejmenšího vědomí své nezákonné existence. Širší veřejnost rakouská bohužel už tak přivykla tomuto neústavnímu, neprávnímu a protizákonnému rázu posavadní vlády ví- deňské, že o něm už ani přísněji nepřemýšli. Bylyť i před vládou Körbrovou v »ústavním Rakousku vlády neústavní, neparlamentnía nejspíše přijde jich tu dost i po ní. Kdo pak by si trápil hlavu, že to tak ve státu ústav- ním nemá býti, že takový původ a ráz vlády jest porušením ústavních řádů? Mno- hým občanům rakouským stačí, aby věřili, že v Rakousku posud máme ústavnost, vidí-li, že vláda dra. Körbra jeden parlament rozpustila a nový svolává; jim dostačí, vi- díli, že v Rakousku i vláda neparlamentní s parlamentem pořád něco dělá. Co s ním dělá, to jest věcí úplně vedlejší.
Rakousko
6 article
Francouzský spisovatel jakýsi pravil za naší paměti: Žena jest bytost, která celý život svůj se obléká a svléká. O parlamentu rakouském podle nejnovějších zkušeností lze pověděti, že jest to sbor, který se s ch á zí a rozchází. Jiného už dlouho nedělá nic A bohu vědomo, bude li co jiného dělati v době nejbližší, jejížto meta položena jest ke dni poslednímu tohoto měsíce? Však, abychom mu neublížili: musí něco udělat, jakmile čle- nové jeho opět se sejdou a než opět se rozejdou. Musí zvoliti svého předsedu Jest to ústavní starý zvyk, že každý parla- ment si zvolí a musí si zvolit nejdříve před- sedu, aby vůbec mohl dále něco dělat, třeb jen mluvit. Tento zvyk trvá dále i v Ra- kousku, třeba zde už nežijeme podle ústav- ního řádu, že ve státu ústavním není možná totiž právně a zákonně platná vláda jiná, než která vzešla z parlamentu a tož ještě určitěji, z většiny parlamentu. od A tak od dneška za týden, nestrhne-l do té doby nějaké zemětřesení budovu jeho, nově zvolený parlament vídeňský přikroč k vykonání nejprvnější úlohy své, k volb svého předsedy. Toho dne bude lze říci o něm, že jest dělný. Ale tato dělnost jeho už prvního dne má háček. Předseda jeho toho dne nebude vlastně ani volen.
bůh
7 article
Moudrý paragraf jednacího řádu ustanovuje, že nejstarší poslanec má zahájiti jednání nového parlamentu. Šťastný paragraf. Nebýti ho, kdo ví, jak by to vypadalo v novém parlamentě už prvního dne! Tento tedy jest už obstarán. Ale pak přece bude ústavní povinnosti, aby nový par lament zvolil si své definitivní předsednictvo předsedu a dva jeho náměstky. A vzhledem k těmto prvním projevům vůlea moci nového parlamentu uže dnes vznikají a šíří se odůvodněné pochybnosti o jeho dělnosti. Noví poslanci totiž posud ani se nesešli, posud ani se neviděli. ani spolu nemluvili, a už točí se mezi nim zarputilý boj o obsazení stolce předsedni- ckého. V parlamentech, zřízených dle řádu volení jen poněkud spravedlivého, rozumí se samo sebou, že předseda vždycky má
8 article
representovati většinu poslancův. Někde za- chová se tato zásada i při volbě obou jeho náměstků, tak že celé předsednictvo jest obrazem většiny v parlamentě. Pokud Němci jako menšina v Rakousku měli v parlamentě vídeňském číselnou vět- šinn, hlásali tuto ústavní náuku, bránili a prováděli ji. Celé předsednictvo parlamentu vídeňského od r. 1861 až do prvních let vlády Taaffovy bylo obsa zeno ryzími Němci. Jejich většina v parla- mentě byla toho nepřirozeného a neprávního zjevu ústavním odůvodněním. Víme, co tro- pili Němci proti předsednictvu, které bylo obrazem ne německé většiny v parlaméntu, ba co provedli i proti předsedovi, kter sice byl národnosti německé. ale nepatřil k prušácké straně v Rakousku. A nyní volba nového předsed nictva bude první otázkou pro děl nost nového parlamentu. Tato volba jest výhradním právem parlamentu a má býti projevem vůle a moci jeho vět- šiny. Však proti oběma těmto zásadám pravé ústavnosti už s největší urputností bo- jují někdejší a stále na skoku trvající nacio- nální obstrukce německé. Proti výhrad- nímu právu parlamentu, aby si z volil svě předsednictvo, naléhají na vládu Kör- brovu, aby tu volbu jaksi vzala do s vých rukou a proti právu parlamentní většiny při volbě předsednictva bouří a burácejí, že nestrpí v parlamentě žádné jiné většiny. leda nacionalně německou, totiž prušackou !
Němec Taaffův Rakousko
9 article
Podle přání a tužeb jejich měla by vláda Körbrova sama zříditi předsednictvo nové sněmovny, totiž povolati k němu tři nej- ráznější muže z tábora jejich. Roz- umujíť takto: může-li v ústavním Rakousku tak dlouho trvati neústavní, neparlámentní ministerstvo, proč by v čele parlamentu ne- mohlo býti zřízeno neústavní, neparlamentní předsednictvo? Jim úplně vyhovuje ne- ústavní vláda a také by jim úplně vyhovělo neůstavní předsednictvo v parlamentě! Když už celé Rakousko nesmí býti na světě pro nikoho jiného leda pro ně, pro koho jiného směl by pak býti jeho parlament? Co až posud z tábora nacionální ob- strukce německé o volbě předsednictva pro nový parlament se dostalo na veřejnost, svědčí jen o zvýšené panovačnosti a nesmířitelnosti její. A poněvadž tyto její vlastnosti přivodily úplný úpadek i tak dosti zfalšovaného parla- mentarismu v Rakousku, není valné naděje, že v novém rozmnoženém svém vydání by způsobily vyléčení a uzdravení jeho bankrotu. Volba nového předsednictva bude zkušebním kamenem pro jeho dělnost, životní sílu a bu- douenost. Menšina nového parlamentu jest už sloučena a pevně skována ve svém souru- čenství; obrysy většiny do té chvíle jsou na- skrze mlhavé. Se strany menšiny šíří se náuka, že parlament vídeňský nějaké vět- šiny vůbec nemá potřebí. Také zvláštnost situace, která v ústavnosti rakou- ské vznikla teprv za neústavní vlády Kor- brovy. Pokud aspoň z hlasů veřejných lze sou- diti, ze všech stran národních a politických, které v novém parlamentě budou zastoupeny strana německých obstrukčníkův interessuje se o volbu nového předsednictva nejvíce. Dala také nepokrytě poznati, které lidi na křeslech předsednických si přeje. Snad tím dala zároveň dobré poučení stranám ostat- ním, co jest povinnosti jejich.
Körbrův Rakousko nový sněmovna
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. ledna. (Tvoření stran. Vnitřní politika ustoupila v dnešních časopisecl místo úvahám o úmrtí královny Viktorie a na
Praha Viktoria
11 article
stolení krále Edvarda VII. Jen několik nových zpráv o tvoření politických stran stojí za za- znamenání. Dne 28. t. m. shromáždí se ve Vídni důvěrníci německých stran na po- radu o příštích poměrech parlamentních. Ně- mecko-nacionální strana bude na konferenci za- stoupena poslanci Pradem, drem. Hofmannem z Wellenhofu, Kaisrem a drem. Derschattou. jenž — jak známo — je vyhlédnut za vůdee nacionální strany. Německé pokrokovce zastu- povati budou dr. Funke, dr. Gross, dr. Pergelo a snad ještě některý člen strany ze zemí alp- ských. Antisemité konají už zejtra před běžnou poradu, k níž pozváni do Vídně i ven- kovšti členové. Ve schůzi té má býti zvolen užši výkonnýýbor a má se státi dohodnut jak se anüisemité zachovají k výše uvedené konferenci důvérníků všech německých stran Za četné ztráty, jichž se anlisenité dočkali při volbách v Dolních Rakoustch, dostalo se jim opět nové náhrady. Vedle obou tyrolských novo- klerikálů dra. Schöpfra a Schraffla, kteří se již přihlásili ke klubu antisemitskému, ohlásil nyní své přistoupení také posl. Jodok Fink z Vorarl berka, jenž byl dříve divokým. Tím dosáhl počet německých antisemitů čísla 24.
Edvard VII Hofmann Wellenhof Kaiser doktor Funke Gross Perget Jodok Fink Vídeň Dolní Rakoustch Prado
12 article
Spojená lidová strana polsi ká totiž Stojalovčlci a lidovci, snaží se připoutat k sobě též neodvislého polského radikála Brei- tera, čímž by dosáhla deviti členů. »Gaz. Nar. má za to, že jednání se potkalo již s úspěchem a že Breiter bude na říšské radě vůdcem této skupiny. P. Stojalovský připravuje mu již v svém listě půdu a zejmena též poukazuje k nut- nosti, aby se pro Breiterá zabezpečil mandát na sněmu zemském. Pomýšlí se prý na ven- kovský volební okres lvovský, zastupovaný i na sněmě dosud posl. Theof. Merunovičem. Za po- moci polských demokratů a Rusů bylo by prý možno okres ten pro Breifera získati. Ovšem teprv tehdy, až se mandát ten uprázdní.
Brei Rus spojený lidový strana Nara
13 article
Demokraté polšiti požádali předsedu polského kola ryt. Javorského, aby svolal klub ještě před zahájením říšské rady a dal na pro- gram návrh na změnu klubovních stanov, o kteréžto změny závisí, zůstanou-li demokratév polském kole, či postaví-li se mimo klub. »Gaz. Nar.« sděluje v této věci, že kolo na všechen způsob zvoli komisi, aby uvažovala o změně stanov a tím prý skončí akce demokratů, jako r. 1897. Polské kolo svoláno ke schůzí do Vídně na den 29. t. m. Z Krakova, 22. ledna. (Polský ná- rodní dům v Těšině.) Zdejší listy podá- vají podrobně zprávy o otevření polského Ná- rodního domu v Těšlně, jež za přílomnosti čet- ných hostí z Krakova a těšínských Čechů vy konáno minulou neděli. Slavnosti se účastnili předáci těšínských Poláků P. Svěží, posl. MMi- chejda a pastor Michejda.; z Krakova přibyli zástupci všech denních listů, ředitel divadla Kotarbinský s členy činohry a mimo jiné též básník polský Tetmajer, jenž pro slavnost na- psal příležitostní báseň. Při zahajovací slavností promluvil pastor Michejda o významu vlastního krbu pro těšínské Poláky; po společném obědě s obvyklými přípitky sehrána v besedním diva delním sále Fredrova veselohra »Panenské sliby« a večer zakončen tanci. Národní dům má pro- storný sál pro divadelní představení a před- nášky, místnosti restaurační a jiné místnosti pro všechny polské spolky v Těšíně.
Javorskij Čecho Polák Michejda Tetmajer Fredrův Nara Vídeň Krakov Těšín Kotarbinský národní dům
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. »Hlas Národa« v dnešním čísle na dvou místech píše o V. V. Komarovu. Na jednom. že poslal dru. Riegrovi veliké stříbrné album a na druhém snaží se ho snížiti na stupeň ně- jakého dobrodruha, který v petrohradské spo- lečnosti chce se státi patrným tím, že chytá
V V Komarov Riegr
15 article
nevědomé Slovany, přijíždějící do Petrohradu paraduje s nimi. Českému obecenstvu netřeba vysvětlovati, kdo V. V. Komarov jest, jaké jsou jeho již dobyté zásluhy a jaké jsou vůdčí shahy jeho života. Ty zná v Čechách každé malě ditě, které se slabikovati naučilo. Na ně ukazovati nebudeme, ale ukázati musíme na jednání če- ského listu, který ostouzí vynikajíeího veřejného činitele ruského v okamžiku, kdy projevuje úctu patriarchovi strany toho listu a kdy ruce českých hostí, právě z Petrohradu se navrátivších, jsou ještě teplé, jak vřele je stiskala pravice V. v. Komarova. Ne, to není slušné! »Hlas Národa« je také pro sblíženi s Rusy. ale ne se živými, nýbrž jak praví s »duš ruského národa«. Pochybujeme, že český náro bude ochoten podle rady tohoto spiritisty se svými sympatiemi čekati, až růský národ vy pustí duši. Tuze dlouho by to trvalo.
V V Komarov Komarov Rus Petrohrad Čechy
16 article K úmrtí královny Viktorie.
K úmrtí královny Viktorie. Poslední chvíle. Albion trvá pod mocným dojmem skonu stařičké své královny a svět v nejistotě, v jaké koleje zabočí nová vláda světové říše. Zatím, než z prvních projevů nového suveréna bude možným aspoň poněkud bezpečný soud, veřej- nost ještě obraci pohled svůj nazpět, k okol- nostem, jež provázely posledni hodinku zesnulé. Choroba její i skon kryjí nepochybně trapnou jakous záhadu, když dvůr rozhodl se nic autentického o tom s veřejností ne- sděliti. Není proto o posledních chvílich fěch mnoho známo a zvláště nic z pramenů bez- pečných. Jaký div, že v některých podrobnostech si sdělení ta odporují. Královně úškodilo prý zvláště přesídlení za drsného počasí do Osbornu. Za plavby po moři zachvácena byla möřskou nemocí. Již v neděli nemohla prý královna chvilemi ani mluviti, poznala ale přece prince Walesského i pozvedla ruku na pozdrav. V pon- dělí žádala, aby přinesli jí malého jejího pomo- řanského »špielíka«. O 5. hod. žádala za po- lévku z kuřete a za rýži. Obvod v Osbornu nesměl nikdo opustiti. U všech východů stála policie. Včera, v úterý, v poledne vyjel tryskem jezdec jeden ze bran a vrátil se brzy s novou zásobou ledu. Celé skorem ministerstvo bylo v Osbornu shromážděno. Salisbury sám však do Osbornu odplouti nechtěl. Biskup winchesterský opustil komnatu královninu již o poledni. Těsi před tím členy královské rodiny. Umírající sam nebyla s to v okamžiku tom promluviti, kynula ale biskupu na znamení, že jej poznává. Po- slední slova královny k rodině její byla »B budiž při vás!« Jak se pravi, první př znaky poruch v mozku dostavily se u královny Viktorie před. tý dnem po slyšení lorda Robertsa, jenž se byl z jižní Afriky navrátil Hovor její byl již tehdy pomaten
Albion Osborn Walesský Robertsa Hovor Salisbury Afrika Viktoria
17 article
Po skonu. Na zvěsť o úmrti královny rozhlaholily se veškeré zvony londýnské 81 údery — dle stár panovnice zesnulé. Na příkaz lord-mayora roz- houpán ihned i obrovský zvon katedrály sv Pavla. Mnohé sentimentálnější ženy i na ulici propukly v pláč. Parlamentní úřad konal již od několika dnů přípravy k sestupu parlamentu. Jestiť úmrtí panovníka jediným momentem, kdy sněmovna sestupuje se do 24 hod. bez zvláštního vyzvání na pouhé oznámení v novinách. podepsané lordem kaneléřem. Před- seda sněmovny vrátil se již do Londýna a všude připraveny zvláštní vlaky a parníky, aby členy sněmoven do Londýna dovezly. Jindy mandát parlamentu vypršel šest měsíců po smrtí pa- novnikově. R. 1867 ustanoveno ale, že úmrtím
Londýn sněmovna katedrála svatý Pavel
18 article
V Praze, 23. ledna. Kavalíři,
Praha
19 article
v urobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 9h odpolední na 2h Ve alialkiek na vonkors- ranní čila . . . . . . . odpolední Iu sera t plati se hotově rnpřel Přadplaconí a Inserty přijímá sdmini- strace v Marinsské ulicl č. z. Tam nacháznjí se ték rrdakne tlskárua a ezpadice „Národních LIstů“ Rukopisy se navrnerjí.
21 article
krále neb královny mandát parlamentu se ne- zkracuje. Oproti tomu není té chvíle žádného mini- sterstva. Jeho funkce končí smrtí královny. Proto také sdělil nový král officialní zprávuo úmrtí královny lord-mayoru (starostovi) londýn- skému, jenž jediný se soudei v úřadě zůstává. Soudí se ale, že král Edvard VII. nynější mi- nistry opět v úřad povolá. Francouzský tisk o novém králi. Zvěst o smrti královny anglické oznámena na boulevardech pařížských teprve o 9. hodiné zvláštními vydáními listů. Nezpůsobila zvláštního vzrušení. Jen tisk všiml si události té poněkud bedlivěji. »Temps«, pojednávaje o změně na trůnu poukazůje k nejistotě, v jaké se Anglie ociťuje. Monarchistická »Presse« doufá, že za nového krále z lepší se styky me zi Anglif a Ferancii tl List poukazuje k tomu, že tisk německý o novém králi nikdy vlidně nepsal. »Figaro« dávaje prostě výraz účasti Francie, sdéluje, že tato zastoupena bude na pohřbu zvláštním poselstvem s místo- admirálem dela Jouille v čele. V »Siele« soudí Yves Guyot: »Smrt královny jest historické datum, ale neznamená změny v anglické politice, ni v anglickém ve- řejném mínění. Oproti tomu Mělinova »Republiq ue Francaise« soudí, že smrit tato při- vodí v politice anglické změny, jež mohou základy říše otřást. »Gaulois« podolýká, že poprvé o 15 měsíců Francie cítí v okamžiku tomto účast s Anglii.
Edvard VII Figaro Yves Anglie Francie Presse Republiq ue Francaise
22 article
Ještě ze života zesnulé královny. Královna nemilovala valně rušnéhoa věčně kouřem obklopeného Londýna. Byl j snad také přiliš demokralickým. Za jiných prot poměrů neznamenalo by věru nic zvláštního, že panovnice Velké Britanie a Irska dlela v říšském městě sídelní m. Za těchto ale okolností velmi řídké návštěvy, jež anglická královna Londýnu prokazovala, opravňovaly při každém jejím zavítání do čtyřmiliionové metro- pole k úžasu: »Královna Viktorie opét jednou v Londýně!« Nic nebylo platno, že anglické časopis zjevně si stěžovaly na královninu netečnost ke hlavnímu městu. Milliony, jimiž anglický stát přispíval na vydržování dvora a z nichž jistou část Londýn přál by si mít vrácenu, putovaly tiše na odpočinek, místo co v jich lesku za- zářiti měla velkolepost a nádhera trůnu brit- ského. Královně stačil osamělý zámeček Osborne na ostrově Whightu nebo tichý Windsor; hlučný Londýn vítal ji zřídka kdy ve zdech svých. Byly to vždy jen návštěvy z nutnosti, když královna musi býti přitomna některému obřadu.
Londýn Velká Británie Irsko Viktoria tichý Windsor
23 article
Jinak stalo se opravdu vzácnosti, že by z vlastního popudu byla zavitala do sí- delní budovy londýnské — do paláce bucking- hamského. Přes to oslavil Londýn 50leté jubileum královny v červnu 1887 způsobem tak nád- herným a okázalým, jak sotva kdy slaven byl panovník některý. Stojí za to dnes, kdy Albion truchli nad rakví své královny, vzpomenouti tohoto vrchole jeji slávy. Celá cesta od paláce buckinghiamského až k opatství westminsterskému, kdež byla kralovna 21. června 1887 přítomna jubilejní bohoslužbě, byla ozdobena stožáry s prapory a četnými vítéz- nými branami. Na nejvýhodnějších mistech zří- zeny byly ohromné tdbuny pro diváky, každá o 3 —4000 sedadlech, Mesta na těchto tribu- nách byla velice drahá, 3—5 guinel, kdežto za okna a balkony platily se ceny vskutku báječné. Za balkony a okna poblíže opatství westminster- ského platilo se 150—200 lib. šterl., kdežto za okna a balkony na jiných místech nabízelo se
Albion Londýn
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 23. ledna. 6— (Kronika.) Zle prý to teď stojí v poli tice. Tuze zle! Volby jsou odbyty, očekáván je napjato, všecko naléhá: »co bude dále? co bude?« Neboť politisovati, jak víte, znamená prohližeti do budouenosti. A odpověď politiků zní tak svorně: »nevíme! — nikdo nevl, co bude !« . Jen jedno víme! V novém parlamenti bude stát — dvacet stran proti sobě. Většina žádná nebude možna. A co chcete s takovým parlamentem? — A naše požadavky? Co bude s těmi — Jaké požadavky? — Nu ty, pro které posíláme svoje lidid Vídně, dělat politiku? — Ah tak! Naše požadavky? Nu, s těmi . . . zůstane všecko hezky při starém. Nehinem s nimí. — Proč bychom nehnuli? — Tak ! Sily nebude. Ke každému »hnutí třeba je sil . . n— A což vláda, nemá ta — sílu? — Vláda? Vláda . . . vláda je pouhý — instrument. Instrument je prostředek moci. Mo musí do instrumentu zasáhnout, aby působil. A ta moc? Kde je? Musila by přijít z parla- mentu, A parlament ji právě — nemá . . nebude ji mít . . . A tak tedy . .. Nemáme zkrátka z Vídně co očekávat. — Ale, propálil boty a chodil bos ! Ne- máme-li co očekávat, co pak nám ještě zbývá — Co zbývá každému chudákovi, kterému nikdo nechce pomoci: sám na sebe spoléhat — Jinými slovy ? — Jinými slovy: není-li do vídeňských »ůspěchů« čeho se nadíti, nezbývá, než zůstat s těžiskem své politiky — doma.s
Sila Musil Al Praha Vídeň
25 article
— Snad ne — trpný odpor, safraporte? Už jednou jsme se s ním napálilil — Ani zdání! Ať si jen naši nadále jezd do Vídně a bdí tam nad našimi zájmy! Ale hlavní akce ať se vede doma, tam, kde sam můžeme určovat situaci, poměry utvářet . . . — Hlavní akce? Co to za akci? Jaký je vlastně cíl naší politiky? Říkají — státní právo. Jakýsi souhrn všech práv sebe určovacích, jaká živému, kulturnímu organismu vždy patří. Dobrá. Citíme se takým erga nismem. Chceme své státní právo. Máme i jakési dokumenty pro ně. Ale státní právo . . . státn právo? . . . To je věc, do které mají slovo tak Němci. Bez jejich spolupůsobení by to nešlo A Němci? Nechtějí o našem státním právu slyšet. První úkol tedy: získat Němcel Výborně! Ale jak do toho? Všechny možné cesty už jsme vyzkoušeli Prosili jsme, mluvili jsme překrásné řeči v par lamentě, hrozili jsme a láteřili, slibovali jsme lákali, volali vládu na pomoc a snažili se j nadehnouti pro ethické stránky života, pro idey rovnoprávnosti či rovnocennosti: ale výsledek pořád stejný. Žádný. Němci se jen posmíval našemu blouznění, našim »záchvatům«, naše málomocné státoprávní retorice. Nešlo to. Cesta nebyla prostě ta pravá Třeba se dáti jinou. Kterou? Pořád jsme jen volali na vládu: — Dej nám rovnoprávnostl Je čas položiti si otázku: — Je možná, aby nám někdo rovno právnost — daroval? Je rovnoprávnost vůbec néco, co se může dostat? . . Počkejte trochu! Může mne někdo rovno- právným učinit, jestli na příklad sám rovno- právným být — nedovedu? Pouhé jmeno, tituli Není to všechno illuse? Sejde nám na jmeně
Němec Vídeň
26 article
při rovnoprávnosti nebo na věci? Nebyl by vlastně opačný pochod správný? Napředse rovnoprávným učinit, dojít toho stavu, dopraco- vat se ho, opatřit si rovnoprávnost, prosaditji u sebe! A teprve, když mám poměry hezky zařízeny a upevněny, ucházet se o její pro hlášení, o její — titul . . .? Myšlenka se tak sune k myšlence. Na formách, na slovech, na úpisech tolik nesejde. Je prý nějaký paragraf státních zá- kladních zákonů, který nám zaručuje rovno- právnost. Ale nezachovává se. Tak vida! Co nám bude platno, přidají-li nám k jednomu pa ragrafu druhé, ke starému článku zákonao rovnoprávnosti nové články, nová nařízení, ne dovedeme-li při tom všem sami rovnoprávným — být? Jako rovnoprávní si vést, vysťupovat jednat! A na tom přece záleží, abychom měl věc, forma dostaví se už sama. A věc? Ta se musí opatřit. Ta nepřile jako pečený holub. Ta vždy něco stojí. A stoji více, než trochu řečí v parlamentě a trochu jednání s ministry. Politická svoboda, rovno právnost je drahé koření! Třeba si ho dobýti. Jindy je platívali národové krví. To už je dnes nemoderní prostředek! Dnes třeba vynaložit jistý důmysl, hodný kus práce, vytrvalosti, aby se došlo cíle. Ale bez těch to nepůjde. Co tedy chceme? Rovnoprávnost s Němci. Ale to nestačí, po rovnoprávnosti jen volata potom čekat, až odněkud sama přiletí. Ne- zbývá, než rovnoprávnosti se chopit, rovno- právně jednat, rovnoprávně žít. A rovnoprávně jednat znamená tak jednat jako jedná druhý. Když Němci provedli v parlamentě svoji ob- strukci, cítili jsme povinnost ukázati, že to do- vedem taky. A právem jsme to dokázali. Ale to není ještě všechno, čeho třeba k dobyt rovnoprávnosti! Není to všechno, protože parla- ment nedá ještě život. Mimo svoji obstrukciv pariamentě provádějí Němci ješté jinší kousky
Němec
27 article
tam, kde k tomu mají moc. Ve svém území na příklad ! Leží zcela v logice života, chceme-li dojíti rovnoprávnosti, že musíme stejné kousky provádéti tam, kde zase my jsme pány v domě. Musíme svoje území tak »vyčistit«, musíme našim domácím Němcům pobyt mezi námi ve stejné míře příjemným učinit a do nejmenších podrobností jim stejnou mincí splácet, jakou oni našim krajanům ve svém území udělují. Až bude milému Němečkovi, který mezi námi žije, tak veselo kolem srdce, jako je našinci, který žije mezi nimi, až jim tu jejich němčina bude všude tolik platna, jako je našim u nich platna naše čeština, až z příčin pouhé nutnosti exislenční budou uznávati potřebu, žíjíse mezi námi, znáti a užívati ve styku s námi našeho jazyka, jako my u nich ve styku s nimi uživáme jazyka jejich: pak, ale teprv pak, budeme — zrali k rovnoprávnosti. A pak také beze všech okolků prohlášen rovnoprávnosti dosáhneme, neboť budou dány k němu podmínky. A první nevyhnutelná podmínka jest: aby se rovnoprávnost stala požadavkem Němců tak jako je naším požadavkem, aby oni tak ucitil její potřebu a byli dovedení tak po ní toužiti. jako po ní toužíme my. Jinými slovy, skutečná rovnoprávnost se nemůže vyprosit, vyžalovat, vynaříkat, ale musí se na poměrech vynutit. A to nelze žádnou parlamentní, klubovní nebo antichambrovou, nýbrž jen zcela přirozenou, praktickou — politikou.
Němec Němeček
28 article
Vůdčí idea přirozené politiky je jasna. Cílem je příští mír na základě rovnocen- nosti. Ale k tomu je třeba rovnosti podmínek na obou stranách. A ty ještě dány nejsou. Ještě jsme na své straně, ve svém územi, daleko za stavem věci na druhé straně. Tu nerovnost třeba odkliditi. Treba polirati, odstraňovati, vy- měcovati vše, co nám překáží, abychom se rov- nali v podmínkách, než začne jednání o mír. Chceme jednou dosíci opravdové rovnoprávnosti, proto musíme dříve zbaviti se všech stop býva- lého podruží, jež nám dosud brání slanouti na rovni se svým odpůrcem, míti s ním stejnou schopnost požadavků i — ústupků. Chceme jednou dosíci stálého, opravdového míru, proto se dříve nesmíme lekati boje. Boje v moderním smyslu, to jest energického postupu, práce. Dokud ten úkol domácí politiky neprovedeme, dotud nejsme schopní uzavírati mír, proto že nejsme schopni klásti podmínky . .. Tedy politika domácí!
29 article
Ale kdo ji má provozovat? Na ochotný počin jedinecký nelze spolehati. Jedinecje sláb, podlehá snadno. Jeho vzdor tříští se n železné síti zvyků a poměrů. A někdo tu přece musí být, nějaká síla, nějaký instrument, způsobilý uplatňovati, stělesňovati ideu ! Bylo by třeba ústrojí, velikého, mocného, jehož pů- sobnost by rozšiřena byla po všem kraji, zasa- hovala do všech vrslev, méla slovo ve všech případnostech veřejného i společenského života domácího, ústrojí vlastenecké, s veli- kým účelem ochranným, energického hájení uplatňování zaručeného sice, a le zneváženého dosud článku zá- kladních zákonů státních o rovnosti ná- rodní, jakýsi moderní řád »ryuřstva české půdy a domácího práva . . « Toho by bylo třebal Jako mohutného instrumentu cíleznalé do- mácí politiky! Kde je tvůrčí, organišační talent, aby dovedl jej stvořiti, vyčarovati jej z poměrů? Doufejme, že se najde! Z nenadání, v svrchované chvíli, vyvstane želaný rek důmyslu a suggestivné sily, jako se v historii vždy v jedenácté hodině dějů objevovali rekové spas- ných činů. Vyvstane a výkoná svoji povinnost.
Jedinecj