ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 22abdd10-6777-11dc-84d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 18, place 9
1 article
se o 1. hodině dáti na ústup. Dělostřelba jejich byla dobrá. Z Říma, 9. července. (C.-B.) Vojenský sbor italský, určený pro Čínu, čítá 1882 muže. Den odjezdu není dosud ustanoven. Z Londýna, 9. července. V dolní sně- movně anglické sdělil první lord pokladu Bal- four, že je třeba dodatečného úvěru pro vý- pravu do Číny. Parlamentní podtajemník pro zahraniční záležitosti, Brodrick, pravil, že uveřejněná již, z čínského pramene pocházející zpráva z Pekingu — zdá se — svědčí, že při útocích na vyslanectva učinil odpor jimi kla- dený na útočníky veliký dojem. Jest prý příčina doufati, že prine Tsiug, dřívější náčelník tsung- liyamenu, uplatňuje svůj vliv, aby chránil vy- slanectvo proti princi Tuanovi a boxerům. Ze zpráv z Tjencinu přicházejících jde prý na jevo, že dlužno tam očekávati další boje, než nedochází prý v nich výrazu pochyb- nost, že velmocenská vojska jsou s to, udržeti své postavení. Brodrick dodává, že indická vojska již koncem tohoto týdne přibudou do Číny. V území Yangtse je prý pro ten okamžik klidno, ale další námořní mužstvo posílá se nahoru, abychom byli připraveni pro všechny případy, udržeti tam pořádek. Co se týče otázky, na- bídla-li anglická vláda Japonsku v případě po- třeby svou ochranu na moři po čas válečného tažení, praví Brodrick, že žádná taková otázk se nevyskytla a Japonsku vůbec takové záruky nebyly poskytnuty.
Tuan Řím Čína Londýn Bala Peking Japonsko
2 article
Z Londýna, 9. července. (C.-B.) Ve- černí listy oznamují z Tjencina ze dne 2. čer- vence: Spojené vojenské sbory byly dnes velice znepokojovány čínskými rotami. Včera byla vykonána společná rekognosce, aby byly roty ony vylákány. Oddíl Rusů odebral se dvě míle na sever na nádraží a jiný menší oddíl postupoval směrem severovýchodním. Následkem nedorozumění mezi generály spojených vojsk, jež měla postupovati společně, byla tato po ně- jakou dobu na pochodě zdržena. Mezitím musily postupující čety ruské čeliti prudkému útokucí- sařského čínského vojska. Rusové drželi s velkými obtížemi statečně útočníky v šachu, až došly posily. Číňané stříleli po dvě hodiny velice prudce z velkých děl, jež postavili na hradbách města, ale způsobili jen málo škody. Touž dobou vytáhlo jiné silné odděléní Číňanů z východní části města. Evropané soustředili svou hlavní pozornost na odražení útoku ze severu. Zatím přiblížili se Číňané až na 100 vardů k pontonovému mostu u francouzské osady, zaujali zde pevné, kryté, skoro nepronik- nutelné postavení a stříleli prudce z pušek Nastal zoufalý boj mezi nimi a Rusy, kteří hájili most jedním dělem.
Rus Číňan Evropan Londýn
3 title
Ještě slovo o chudinství.
4 article
Rusové uhájili své postavení, až přibyly nové dvě ruské setniny, načež Číňané ustoupili. Anglické a ostatní cizí voje zahájily pak střelbu na útočníky, ale bez valného úspěchu, poněvadz byli téměř neviditelni. Boj byl skončen pozdě odpoledne. Nepřítel utrpěl značné ztráty, ale ztráty ruské byly daleko větší. Ranění na straně ruské jsou však většinou lehká. Obchodní kruhy v Pekingu sympatisuj všeobecně s obleženými cizinci, jimž dovážej potají potraviny.
Rus Číňan Peking
5 article
(Z obecenstva.)
6 article
Péči o chudé nařizuje občanský zákonv prvé řadě příbuzným, subsidiárně, tedy pro ten případ, že buď není nikoho, kdo je zákonně po- vinen o své příbuzné se starati, neb jsou-i příbuzní sami chudí, jest to povinností obcí. Péče o chudé příslušníky upravena jednak obec- ním zřízením ze dne 16. dubna 1864 a sice § 28., bod 8. a jednak domovským zákonem ze dne 3. prosince 1863. Nový domovský zá- kon ze dne 5. prosince 1896 přímo chudinství se netýká. Vedle těchto zákonů vydán zvláštní zákon zemský ze dne 3. prosince 1868 v pří- čině opatření chudých příslušníků i přespolních chudých, to jest takových, kteří do obce ne- jsou příslušní. V různých jednotlivých případech jsou i jiná zákonná ustanovení, na př. v zákoně o povinnosti branné, kde v § 35. zákona ze dne 5. prosince 1868 má obec nemajetným, kteří jsou povinni dostaviti se k odvodu, při- spěti, a jinde porůznu.
7 article
Přespolním může obec v případě okamžité potřeby na účet obce domovské poskytnouti pod- poru, chudým příslušníkům povinna jest obec dle § 24. zákona domovského opatřiti nutnou výživu a ošetřování v případě nemoci. Objem chudinského opatření nedá se přesně vystihnouti a řídí se a mění dle osoby, dle společenských názorů, dle vyspělosti kulturní. A tím jsem do- spěl k hlavnímu bodu, o němž chci pojednati. Theoretické řešení chudinství je velice snadné a ještě dělá člověk potom dojem lidu- mila. Ale jestliže kde, zde je praxe těžká. Z vlastní zkušenosti mluvím. Opravdová chu- doba se musí hledat a přivést. Jak to dnes vy- padá, podporují se v obci velmi často ne ti, kdo potřebují, ale kdo křičí, vyhrožují. Jsou již lidé, kteří mají patent na chu- dobu na úkor opravdových chudých. Ti pa- tentní chudí vyčerpají velmi značné fondy a opravdová bída hyne. I v žurnalistice nalézají patentní chudí zastání, poněvadž křičí, odtud se také naučili křičet. Jinde rozhodují o pod- porách příbuzenství, známosti, doporučení, po- něvadž není opravdových znalostí.
8 article
Jinou vadu přinesl s sebou nový domovský zákon. Obce vymáhají pro své přespolní na do- movských obcích stálé podpory, i kde toho není třeba, jen aby nepřipadl obci, kde se zdržuje, za příslušníka. Jakmile mu u obce do- movské podporu stálou vymohou, již se zbavili nového příslušníka. Na to hřeší nejen obce německé, ale i české, navzdor tomu, že zemský výbor před takovým jednáním varoval. Obec domovská přece nemůže vždy vysílati zvláštního úřadníka, by poměry vyšetřil. Věřía bývá sklamána. Hlavní však vada, že tak uboze řešena u nás otázka chudinská, vězí v našich finan- cích a v domovském zákoně. Systém obecních přirážek, jak jsem se zde již zmínil, je na závadu všemu volnému vývoji. Každý poplatník zaplatí daně a ty zmizí na vo- jáčky, na pense ministrů atd. a chceš li si opa- třiti také jiné potřeby, poplatníčku, zaplať si přirážky ! Jsou místa, kde místní, zemské a okresní přirážky obnášejí až 200%. Pak věřte, těžko po- platníci povolují podpory chudým, zařízení číní, aby bídě bylo odpomoženo. A k tomu nejno- vější dar vládní pocítily zase obce. Úřadníci ne- platí obecních přirážek! To je čirá nespravedlnost. Člověk, mající několik tisíc příjmů, požívající v největší míře všech výhod, jež město skytá, nezaplatí ani krejcaru přirážek. Každý řemeslníček dvakrát třikrát má svůj příjem zdaněný a zaplatí nad to ještě 200% přirážek.
9 article
Nejlépe bylo cítiti ten vládní dar v městech s malým průmyslem, ale se značným počtem úřadníků a professorů. Znám město, v němž celkové vydání zůstalo nezměněné, ale poněvadž odpadly přirážky státních úřadníků, musily se obecní přirážky zvýšiti o 10%! Domovský zákon přes to, že doba pobytu snížena na 10 let, ni- kterak nevyhovuje potřebám skutečným. Zaměstnavatelé již si našli prostředky, by dělník nestal se v městě průmyslovém přísluš- ným, ale v případě nemoci, stáří opět domovská obec, kde se dělník ani neukázal, má povinnost podporovati svého příslušníka, který síly své vy- čerpal v městě jiném. Chudinství nesmí býti spojeno s právem domovským, anebo doba po- bytu musí býti značně snížena, až na dobu2 let. Druhá eventualita však se nedoporučuje z praktických ohledů. Aby mohl dostati podporu i nepříslušný od obce, kde se zdržuje, ovšem na účet obce do- movské, musily by předcházeti některé reformy, které krátce uvedu. Reforma nemocenského pojišťování a roz- šíření i na osoby, které dosud nejsou podro- beny nucenému pojišťování nemocenskému, rov- něž tak úrazové pojišťování — a starobní
10 article
a znova smutně se táže: »Prosím vás, slyšel jste mne dnes v kostele dýchat?« Pan Kopa, znaje pana kollegu, dráždí ho »No, což je to slyšet, když vy dýcháte?« »O ne, pane Kopo, nesmějte se mí, toje nemoc, to je hrozná jakási nemoc.« »Kolikrát dýchnete vy za minutu?«, hlavu nakloniv, horem přes skřipec dívaje se panu Kopovi do očí, táže se pan Pavlousek. »Já aspoň 130krát«, bez rozpaků, ale s pa- trným čtveráctvím ve tváři, odpovídá pan Kopa. Pan Kopa je hned s odpovědí hotov. Dělává sice obyčejně chvíli zaraženého — ale jen mo- ment — a slyšíte od něho originální, někdy velmi komickou odpověď. A k tomu ten výraz tváře, který dovede udělat! »Bože můj — já dýchám jenom 13kráts. velmi žalostně naříkal pan Pavlousek a dával panu Kopovi »s bohem«. Pak, napodobuje vze- zření i chod těžce nemocného, odešel domů. Paní Pavlouskové bylo divno, proč pan manžel je tak nevrlý, smutný. V poledne skoro ani nejedl a večer »Národní Listy« nečetl. Pozdě k večeru odvážila se ho teprve zeptati, co mu je. »No, nevidíš to na mně? A dej mně raděj pokoj, půjdu k Navrátilům, však již beztoho naposledy«, bručivě odvětil pan Pavlousek a již šel, aby svou úlohu »nemocného« dohrál. U »Navrátilů« seděli dnes opět včerejší hosté. I pan Kopa tu byl a celou svou příhodu s panem Pavlouskem v kostele a před kostelem dával »k lepšímu«. Pan Pavlousek, se zbědovaným obličejem a s pozdravením, jež velmi tiše pronesl, vstoupil po chvíli a přisedl hned k panu nadučiteli Ko- valskému.
Kop Kopa Pavlousek Bož Navrátil ko
11 article
»Prosím vás, kolikrát dýchnete za minutu« začal, mžouraje přes skřipec, bokem na pana nadučitele. »Já, aspoň stošedesátkrát, zcela vážně od- větil pan nadučitel. »A já jenom třináctkrát! Já nevím, co to je, já někdy celých pět minut ani nedýchnu, to je hrozné, to je hrozné«, bědoval pan Pavlousek. I ostatních se tázal, na každého mžouraje přes skřipec. Všichni zcela vážně potvrzovali, že normální člověk dýchá aspoň stoadvacetkrát. »To je strašné! Každý dýchá víc než sto- krát a já jenom třináctkrát! Co je to za nemoc?« Slaboučkým, chvějícím se hlasem líčil pak pan Pavlousek panu nadučiteli Kovalskému pří- činy své strašné nemoci, ostře mžouraje horem přes skřipec panu nadučiteli do očí. Všichni přítomní dělají vážné, ba soucitné tváře, pan Pavlousek vidí, že nemoc se mu vydařila. Proto spouští znova, namáhaje se velmi hlasitě mluvit: »Pane nadučiteli, ještě zejtra to vydržím — a pak — je konec! V úterý pojedu k okres- nímu lékaři, ať si náš pan nadučitel říká, co chce.« »Ale to musí být hrozná nemoc«, zcela vážně a útrpně projevuje celé společnosti pan nadučitel. Všichni přisvědčují, soucitně pohlížejíce na zbědovaného pana Pavlouska, jenž tak výtečně až dosud svou úlohu hrál. Všecky přesvědčil — a teď půjde na — dovolenou. »To opravdu jsem ještě neslyšel, že by člověk vůbec mohl tak abnormaticky, vlastně abformál-, abnormálně, nebo jak je ten terminus fysikus, dýchat«, s komickým výrazem tváře pro- náší pan Kopa. Pan Kopa je v užívání těch
Pavlousek Kovalský Kop
12 article
»termínů« velmi originální, rozesmál již často tím celou společnost. »No vidíte, pane Kopo, je vám to divné, ale je to přece,s skoro plačtivým hlasem do- krzuje pan Pavlousek. Všichni ho litují. Pan Pavlousek hrál svou úlohu až dosud šťastně. Vymyslil si nemoc, jež vůbec neexistuje, origi- nálně ji předvedl — vůbec znamenitě vše pro- V tom přichází pan doktor. »Má úcta«, zdraví a podávaje všem ruku, hledá místo, kam by usedl. Ale pan Pavlousek, maje na srdci něco, odvádí pana doktora stranou a opět mžouraje přes skřipec bokem, zjevuje mu svou nemoc. »To není možné, abyste jen 13krát za minutu dýchl«, hlasitě pronáší pan doktor — »vždyť taková nemoc neexistuje«. »Neexistuje? Ale já ji mám«, přesvědčivě na to pan Pavlousek. »Ale to není možné, to si jen myslíte; dovolte, zkusím tepnu«, opět pan doktor. »Vždyť dýcháte zcela normálně, jak po- zoruji a tepna bije rovněž normálně«, s jistotou tvrdí pan doktor. »Ták — normálně?« Pánové, já dýchám prý normálně« — obrací se pan Pavlousek k přítomným — béře klobouk — a porouči se . . Zmizel. Jen tlumený smích slyšel ještě za dveřmi. Nešťastný — vše dobře provedl — až při prohlídce páně doktorově chybil — zapomněl zatajit vždy na chvíli dech. Cvičil se v tom sice celý den — ale v rozhodném okamžiku — zapomněl. Druhý i třetí den učil pan Pavlousek jak obyčejně . ..
Kopa Pavlousek doktor Nešťastná