1
masthead
V Praze, v úterý dne 10. července.
Praha
2
masthead
číslu 18g
Číslo v Praze za 21
a na venkově za 3i
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Konference nebo rozmluvy ?
Z Vídně, 10. července. »Reichsposte
sděluje: Ministrpresident dr. K örber mě
za posledních dní konference s poslanci
křesťansko-sociální strany, drem. Weiss-
kirchnerem a drem. Pattaiem.
Onen odevzdal mu pamětní spis spolku ka-
tolických studentů na vídeňské universitě
»Norica« ve příčině přepadení katolických
studentů v Salepurku za svatodušních svátků
německo-nacionálními studenty. Snad opět
tisková kancelář pana dra. Körbra si po-
spíší, by se liberálové a filosemité vídeňšti
neplašili, prohlásiti skrze officiósa v »Bo-
hemii«, že to nebyly žádné konference,
nýbrž jen rozmluvy.
Dva německé sjezdy na Horavě.
Z Brna, 10. července. Místo zamýšle
ného společného sjezdu Němců moravských
svolává nyní výkonný výbor německé strany
pokrokové v markrabství sjezd této straný
sám na neděli 15. července do Brna. Posl
D'Elvert promluví o jazykových osno
vách vládních a dr. Gross o chování se
vlády.
Výkonný výbor německo-nacionální strany
moravské usnesl se v neděli svolati na ne
děli 22. t. m. sjezd německo-lidové strany
do Olomouce. Také v tomto shromáždění
zaujme se stanovisko k jazykovým osnovám
Körbrovým.
Weiss
D Elvert
doktor
Gross
Körbrův
Vídeň
Reichsposte
Brno
Olomouc
křesťanskýsociální strana
ko
6
article
Vzdal se mandátu.
Z Vídně, 10. července. »Deutsches
Volksblattu« telegrafují ze Štyrského Hradce;
Poslanec na říšské radě prof. Lorbeei
vzdal se mandátu. V přípise starostovi vo-
lebního okresu sděluje, že ho přiměly k resi-
gnaci motivy soukromé a chatrné zdraví
Doufal prý, že ušetřen bude resignace roz-
puštěním říšské rady. Protože však k němu
nedošlo a také nedojde, vidí se nucena
vrátit mandát.
Žaloba proti dru. Živnému.
Z Vídně, 10. července. »Neues Wie-
ner Tagblatt« sděluje: Vyšetřování s drem.
Živným je skončeno, Akt odevzdán státnímu
zastupitelstvu, by vzneslo žalobu. Líčení ko-
nati se bude v nejbližších dnech.
profesor
Lorbeei
Živný
Vídeň
Štyrský Hradec
Deutsches Volksblatta
Neue Wie
7
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 10. července. (C.-B.) Uřadní
list uveřejňuje nařízení ministerstva zemské
obrany, jímž se upravuje povinnost
hlášení se domobranců, meškajících
v cizině.
Z Pešti, 9. července. (C.-B.) Uherská
telegrafní korresp. kancelář sděluje ze Zá-
hřeba: Biskup Strossmayer, který včera sem
přibyl, navštívil arcivévodu Leopolda Salva-
tora a bána hr. Kuena Hederváryho, kteří
návštěvu oplatili.
Z Říma, 9. července. (C.-B.) Zprávy
že byla mezi Italií a císařěm Menelikem
uzavřena smlouva ve příčině otázky hranio
jakož o podmínkách této smlouvy, jsou bez-
důvodny. Ve vyjednávání se pokračujea
jest odůvodněná naděje, že povede ke zdár-
nému výs ledku.
Z Terstu, 10. července. (C.-B.) Včera
večer uspořádalo rakousko-uherské námořni-
ctvo na počest anglické eskadry slavnostní
hostinu o 120 příborech. Sál ozdoben byl
rakousko-uherskými a anglickými vlajkami.
Hostiny se zúčastnili: velitel anglického sboru
lodí se štábem lodním a veškerými veliteli
lodí a torpedových lodic, z rakousko-uher-
ského loďstva kontreadmirálové hr. Monte-
cuccoli, Brosch a Sachs a veškeř
velitelé lodí se štábem, dále místodržitel hr.
Goss, apglický konsul Churchill, terst-
ský starosta Zandrinelli a chefové vojen-
ských a civilních úřadů. Hr. Montecuccoli
pronesl přípitek královně anglické. Námořní
hudba zahrála anglickou hymnu. Velitel an-
glické eskadry Fisher připil císaři Františku
Josefu, načež zahrána císařská hymna.
Potom uvítal hr. Montecuceoli anglické
hosty, vzpomenul důkazů přátelství, angli-
ckým loďstvem v Maltě prokázaných loďstvu
rakousko-uherskému a vyslovil naději, že an-
glické loďstvo odveze si z Terstu stejně pří-
jemné vzpomínky. Hledíme, pravil řečník,
Strossmayer
Salva
Kuen Hederváry
Menelik
Brosch
Sachs
Goss
Churchill
Zandrinelli
Montecuccoli
Fisher
František Josef
Vídeň
Pešť
Řím
Terst
Monte
Hradec
Malta
8
article
Předplacení
a inseráty
přijíma admínistrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
s obdivem na anglickou námořskou moc.
Skončil zvoláním »hip! hip! hurá !«, jež
bylo radostně přijato.
Anglický velitel Fisher odpověděl; po-
ukázal na tradici anglického vojenského lod-
stva, pociťovati vřelé přátelství k Rakousko-
Uhersku a zvláště k jeho udatnému, slav-
nému válečnému loďstvu. Hlučné »hurá l«
následovalo.
Osobní.
Z Vídně, 10. července. (C. B.) Císař
propůjčil okresnímu starostovi a městskému
radovi ve Stříbře, advokátu dru. Václavu
Wolframovi rytířský kříž řádu Fran-
tiška Josefa.
Finanční ministr jmenoval finanční vrchní
komisaře Františka Hořejšího a Gustava
Chalupského finančními rady pro obvod
finančního vrchního ředitelství v Praze.
Finanční ministr jmenoval finanční ko-
misaře Ludvíka Haina, Jindřicha Diví-
ška a Jana Palečka finančními vrchními
komisaři pro obvod zemského finančního ře-
ditelství v Praze.
Fisher
Wolfram
Fran
Josef
František hořejší
Chalupský
Hain
Jindřich divit
Paleček
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Praha
10
article
Nepokoje v Čině.
Nepokoje v Čině.
Z Londýna, 10. července. Soukromě se
oznamuje z Yokohamy: Německý vyslanec šl.
Ketteler byl po zoufalě obraně přemožen.
Krváceje z několika ran, odvlečen
byl na prostranství, před angli-
ckým vyslanectvím, kde zakopán
do jámy až po krk. Potom žhavým
železem vypáleny mu oči. Dále vy-
tržen mu jnzyk. Hrozná muka nešťastníkova
trvala několik hodin.
Z Londýna, 10. července. Poblíže ně
mecké kolonie v Tsingtau vznikly nepokoje. Na
bojiště vyslán poručík se setninou disciplinova-
ných Číňanů. Ti však přešli úplně do
tábora boxerů.
Z Londýna, 10. července. O vražedném
útoku Číňanů na Tjencin se oznamuje: Dne
6. července o 4. hodině ranní napadli Číňané
město s 12 děly. Spojení Evropané odpovídali
ze 3 děl. Po té voj 1000 mužů vypraven za
ochrany děl, aby přepadl Číňany. Číňané musili
Ketteler
Číňan
Evropan
Londýn
Yokohama
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dýchám ?. . . ..
Napsal Ladislav Kvěch.
Pan Emanuel Pavlousek je dnes neobyčejně
rozzloben. Před chvíli četl »Národní Listy«
důležitá místa podtrhávaje modrou tužkou. Dě-
lává to tak vždy a to proto, aby lidé, kteří po
něm čtou, již předem věděli, co je důležité a
co ne. Při jednom místě, jež silně podtrhnul
a závorkou označil, velmi se rozčilil. U pana
Pavlouska je sice zlost zcela obyčejným zjevem,
ale proč právě dnes tak velice se rozlobil, že
až novinami o zem praštil, je nepochopitelno.
Vždyť dnešní »Národní Listy« nepřinesly nic
rozčilujícího, a to, co silně modrou tužkou vy
značil, pebylo nic zvláštního. Byla to zpráva.
že jistý vysoký úřadník odjel pro churavost na
delší dovolenou do Meranu.
»Skandál«, zavznělo v té chvíli temnou
světnicí a pan Pavlousek obrátil se na židl
k oknu, nervósně sebou trhaje, až židle chví
lemi zaskřípala.
Seděl, s čelem svraštělým, zlostné zíraje
do zamřižovaných oken. Světla venku vůči-
hledě ubývalo. Pan Pavlousek přemýšlel . .
»Už to mám, už to mám !«, najednou vy-
křikl a hlasitě se zasmál.
Paní Pavlousková, vyrušena výkřiky a smí
chem, přiběhla z kuchyně. — »Co děláš, pro-
sím tě?« — »Dej mi pokoj — hned mi dej
pokoj«, rozkřikl se na svou paní pan Pavlousek
a opět dal se do tlumeného smíchu. A již
vytáhl hodinky a hlasitě čítal: »jedna — dvé
— tři — Čítal velmi pomalu. Vteřinová ru
čička oběhla již jednou dokola a pan Pavlousek
napočítal teprv 13! Co čítal?
Kvěch
Pavlousek
Pavlousková
Merano
12
article
Hned na to vyskočil, oblekl zimník a šel
Neměl stání, cosi mu nedalo pokoje . . .
V hostinci »u Navrátilů« seděli již denn
hosté, domácí i přespolní. Pan Pavlousek, koupiv
si v šenkovně za 8 kr. piva, rychle nastroji
zlostný obličej a vkročil.
»Dobrý večer,« potichu pozdravil a poho-
div ramenem, usedl se svým pivem u vedlejšího
prázdného stolku. Přítomní hosté ho pozorovali
Znali ho dobře a věděli, že dnešní jeho chování
má jakési pozadí.
»Co je vám dnes, pane Pavlousku,« konečně
ozval se pan nadučitel Kovalský ze Lhoty.
»A dejte mi pokoj, mám zlost,« zlobivě od-
větil pan Pavlousek. Ale za chvíli přece vsta
a přisedl k panu nadučiteli blíž.
»Podívejte se,« začal, prstem hroze, »mám
na sto dětí ve třídě, bít nesmím, nevím, nevím,
co si počnu. Slečna dostala dovolenou na tři
měsíce a mně dali její třídu, abych ji spojilse
svou. To je hrozné, to je hrozné! Jsem již celý
nemocný, hlasu již nemám, ale darmo o tom
mluvit, já to nevydržím. Pane nadučiteli, ještě
dva dni to vydržím a potom — ať si učí, kdo
chce. Řekněte mi, co mám dělat — různé děti
špatná návštěva — dva týdenníky musím psát
— dvě třídní knihy vést — bít nesmím — co
mám dělat? Teď budeme rozdávat školní zprávy
a já mám psát záhlaví a známky i za slečnu
To je hrozné, to je strašné! Pamatujte si, pane
nadučiteli, že v Kamenicích se něco stane, co
ještě nebylo a nebude — ještě dva dni ! Slečna
má dovolenou, pan Málék táké — a teď půjdu já!«
Navrátil
Pavlousek
Kovalský
Málék
Lhota
Kamenica
Dobrá večer
13
article
Tak láteřil pan Pavlousek, zlostné pohledyn
vrhaje na pana nadučitele i na nejblíže sedíck
hosty. Brzy však na to vstal a odešel; dnešní
úkol svůj již vykonal, ostatní měl připraveno
na zejtřek.
Druhého dne byla neděle. Pan Pavlouse
i ostatní jeho kollegové seřadili školní dítky ve
škole a vedli je do kostela na »velkou« mši
svátou. Pan Pavlousek již několikráte přeběhl
kolem svých dětí, odděliv je po každé od dru-
druhých tříd úzkou mezerou, aby bylo vidět,
kolik má žáků. Konečně vešli všichní do ko-
stela. Dítky postavily se před lavicemi a páni
učitelé usedli do první lavice. Napřed pan Pa-
vlousek, nejstarší z nich, vedle pan Kopa a n
kraj pan Krumpl.
Zvonek zacinkal, prastaré varhany zazněly
truchlivými tony, jež podobaly se spíše Ikání,
nářku, než hudbě — a posvátný obřad začínal
se konat.
Pan Pavlousek, skrčen, jevil, velmi bolest-
nou tvář. Několikrát se ohlédl, aby i ti zadní
viděli, jak je dnes smutný.
Dozní zpěv — varhany kvíli tichounkým
preludiem . . .
Pan Pavlousek nahýbá se k panu Kopovi
a dívaje se bokem přes skřipec — tiše: »Dý-
chám ?«
»Já myslím, že ano,« zaražen a na nejvýš
překvapen odpovídá pan Kopa.
»Ale vždyť nedýchám — poslouchejte, že
ne . . «
A opět lkají varhany, opět zní píseň ..
Je po mši. Lid hrne se ven, vycházejí
i dítky se svými učiteli.
Venku zastavuje pan Pavlousek nana Konu
Pavlousek
Pavlous
Kop
Krumpl
Zvonek
Lido