1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k čislu 19. ze dne 19. ledna 1905.
2
article
= Jedna z posledních pamětnic počátku dru-
hého cisařství, jež dokonce ještě byla na dvoře »ob-
čanského krále« Ludvíka Filipa, k jehož nejslaveněj
ším mladým damám náležela, vdova po maršálkov
de Saint Arnaud, zemřela v Arcachonu blíže Borde-
aux ve vysokém věku 87 let. Maršálek de Saint
Arnaud provedl, jak známo, dne 2. prosince 1851
státní zločin Ludvíka Napoleona a potlačil odpor pa-
řížského obyvatelstva železnou pěstí. Za to hned po
zřízení císařství odměněn byl hodností maršálkaa
jmenován vrchním štolbou. Když vypukla krymská
válka, bylo mu uděleno vrchní velení nad spojenými
vojsky Francie a Anglie, ale dostal se na bojiště již
těžce nemocný. Skorem umíraje, držen v sedle dvě-
ma jezdci, řídil vítěznou bitvu na Almě, kterýžto
výjev býval často zobrazován. Několik dnů potom
byl nucen odevzdati vrchní velení generálu Canro-
bertovi a vrátiti se domů. Zemřel na lodi, jež ho
vezla do Francie dne 29. září 1854. Heroismus po-
sledních jeho dnů uvedl v jeho vlasti v zapomenutí
krev, kterou byl prolil dne 2. prosince 1851. Vdova jeho,
pocházející ze staré royalistické rodiny, hned po jeho
smrti vzdálila se z císařského dvora a od té doby
žila v Arcachonu o samotě a zapomenuta. Teprve
zpráva o její smrti připomenula mnohým, že tato
žena, u níž chválena neobyčejná rozšafnost a do-
brota srdce, jež byla dobroditelkou chudých, dosud
byla mezi živými.
Ludvík Filip
Arnaud
Ludvík Napoleon
Canro
Arcachon
Saint Arnaud
Francie
Anglie
Alma
3
article
= Romantický únos oznamuje se ze Špandova:
K personálu jednoho tamějšího tingi-tanglu náležela
do nedávna velmi hezká zpěvačka, Při jednom z po-
sledních představení nalezali se mezi hosty dva velmi
štědří pánové, kteří platili hojně vína. Zatím co se
jeden z nich zaměstnával zejmena s hostinskýma
majitelem tingl-tanglu, takže nemohl, jak mívá v oby-
čeji, dávati pozor, co se děje na jevišti, seskočila zpě-
vačka pojednou s jeviště do hlediště, kde se jí chopi
druhý pán a než se toho kdo nadál, vynesl ji z míst-
nosti. Dříve než se hostinský a personál vzpamatovali,
vskočil párek do čekající drožky a ujížděl městskou
branou k Charlottenburgu. Kočí, jemuž slibováno
hojné zpropitné, ujížděl s největší rychlostí. Zpěvačka
uprchla ve svém kostýmu, zanechavši všecky svoje
svršky. Na Wilhelmsplatze v Charlottenburgu byl
kůň špandovské drožky tak zchvácen, že nemohl dále,
a jiný povoz dopravil uprchlíky do Schönebergu do
bytu únoscova, jenž prý je důstojníkem.
Charlottenburg
4
article
= Zamilovaný medvěd. Z Paříže se oznamuje:
Fanchon jest hezounký mladý, pyrenejský medvídek
s bílým páskem kolem hrdla. Jest majetkem bývalé
herečky paní Segondové-Waberové, jež jej kdysi při
pohostinských hrách v jižní Francii dostala darem
a teď, když příliš vzrostl, věnovala jej jako novoroční
dar řediteli zoologické zahrady, panu Edmondu Perri-
erovi. Pan Perrier stará se otcovsky o svoje svěřence
a bylo mu nápadno, že Fanchon od několika dnů by
velmi těžkomyslný a nechtěl žrát. Medvěd jest nyn
dospělý a stýskalo se mu po družce. Pan Perrier na-
darmo se pokoušel zvýšiti jeho chuť poskytováním
perníku, mandlového pečiva a podobných lahůdek
jimž byl medvěd dosud dával přednost před ostatn
stravou, ale Fanchon pohrdal těmito pochoutkami
a čím dál tím vice scházel. Tu při bedlivějším pozo-
rování shledáno, že medvěd neustále se ohlíží po sou-
sední kleci, kde mladá kavkazská medvědice provozo-
vala všeliké rejdy, aby vzbudila pozornost svého sou-
seda. Odstraněna tedy příčka mezi klecemi a od té
doby má Fanchon opět znamenitou chuť k jídlu.
Segondová Waber
Perri
Perrier
Fanchon
Paříž
Francie
Fanchon
5
article
= Zabita dělovou koulí. Z Detroit, Mich., se
oznamuje: Paní T. Barnesová zabita byla ve svém
domově výbuchem jednoliberního náboje pro rychlo-
palné dělo, kterého dle všeho použila za kladivo při
zatloukání hřebíků při upravování vánočního stro-
mečku svým dvěma dítkám. Byla sama doma a dítky
dlely v jiné jízbě, aby přípravy neviděly. Dle všech
okolností upevňovala záclony v pokoji tím způso-
bem, aby od svíček na stromečku nechytily a při za-
tloukání hřebíku náboj pojednou explodoval a ne-
šťastnici skorem na kusy roztrhal. Sousedé sice za-
slechli ránu, ale nemohli vypátrati, odkud pochází
teprve mlékař, jenž přišel pro peníze a ucítil unikati
z uzavřeného domu zápach kouře, učinil poplacha
vniknuvším sousedům naskytla se hrozná podívaná
Náboj byl již delší dobu majetkem rodiny a paní
Barnesová dostala jej od svého bratra, dělostřelce ve
spolkové armádě.
T Barnesová
Barnesová
Detroit
Mich
6
article
= Zajímavé pokusy konal fysiolog Vaschidea
podal o nich zprávu ve schůzi pařížské akademie
věd. Zkoumal totiž citlivost chuti u mužských a žen
ských. Užil k tomu přístroje vlastního vynálezu, je
muž dal jmeno »Gusteothesimetr«. Ke svým pokusům
užíval vodnatých roztoků látek určité chuti. Tak zji-
šťována citlivost vůči čtyřem hlavním skupinám
chuti: slanosti, sladkosti, hořkosti a kyselosti. Dr
Vaschide zjistil svými pokusy, že muž má vyšší ci-
tlivost pro slanost než žena, rovněž má větší pře-
vahu muž, třeba že menší měrou, vůči hořkosti. Vůči
kyselosti a sladkosti jest citlivost u obou pohlaví
takřka stejná. Ačkoliv tudíž muž celkem má jemnější
chuť než žena, má žena opět převahu k rozpozná-
vání zápachu chutí. Poměr jest ten, že muž z deseti
zápachů chutí rozpoznává průměrně 6.42, žena 7.46
Tato přednost ženy v tomto směru zakládá se bez
pochyby v tom, že žena při své činnosti v domác
nosti a při toilettě věnuje zápachům větší pozornost
než muž.
Vaschide
pařížský akademie věda
7
article
= Rozčilujicí zápas s hadem. Jakýs Evropan
jenž přibyl návštěvou do Indie, seděl onehdy na ve-
randě před villou, kterou byl najal při dessertu.
když zpozoroval hezké zvířátko se zašpičatělým ču-
mákem a hladkou hedvábnou srstí, zvané mezi do-
morodci »monguza«, jakýsi druh ichneumona. Házel
mu banány i sušenky, na nichž si monguza jak ná-
leží pochutnávala. Přicházela každodenně a pone-
náhlu ochočila se tak, že bez bázně příjímala la-
hůdky z ruky. Onehdy krmitel monguzy ochuravěl
musil ulehnout. Poslal sluhu pryč, poněvadž chtěl
spát. Okna a dvéře na verandu byly dokořán ote-
vřeny, aby čerstvý vzduch měl přístup. Právě chtěl
pacient zavřít oči, když zpozoroval, kterak od ve-
randy dveřmi plíží se velký had. Zvolna, s pozdvi-
ženou hlavou, jakoby něco hledal, blížil se plaz,
jenž měl délku přes dva metry a byl silný jak muž-
ské paže, k loži. Pacient byl nejprve hrůzou strnulý,
pak se pokusil křičet, ale nemohl ze sebe vypravit
jediné hlásky. Zatím dostal se had až k nohám lože
a chystal se vylézti ke své oběti, když se ozvalo na
podlaze škrábání, jakoby po pokoji běžela krysa.
Byla to monguza, kterou každodenně krmíval. Sko-
čila rychlosti blesku k šíji hadově a zakousla se mu
do týla, až krev vystříkla. Had pokoušel se chopit se
svého úhlavního nepřítele, ale monguza se mu stále
Evropan
Indie
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
obratně vyhýbala a opakovala svoje útoky, až had
byl vysílen a ona jej nadobro mohla zakousnout.
Byl to zoufalý boj, jejž pacient sledoval s tím větším
rozčilením, jelikož mu šlo o život. Při zoufalém zá-
pase srazil had ocasem se stolku několik sklenic.
Třesk tím způsobený přivolal sluhu, jenž měl co
dělat, aby poskytl pomoci svému veliteli, jenž byl
hrůzou polou bez sebe.
Zemřelí v Praze.
Dne 11. ledna 1905: Málek Hynek, syn řez
níka, 5 roků, čp. 519—I. Novotná Veronika, soukrom-
nice, 75 roků, čp. 595—I. Steinerová Aloisie, žena
obchodníka, 68 roků, čp. 752—II. Jindřich František,
sladovnický, 40 roků, čp. 1394—II. Glückselig Jiří
Vladimír, syn inženýra, 4 měs., čp. 1824—II. Bílý
Jindřich, vrchní inženýr, 60 roků, čp. 130—III.
Lukschová Marie, žena c. k. hl. pokladníka, 53 roky,
čp. 266—III. Biedermannová Johanna, vdova po
úřad. sluhovi, 79 roků, čp. 372—III. Stompfeová Ka-
rolina, žena c. k. místodrž. rady, 68 roků, čp. 538—III.
Hofmeistrová Matilda, žena c. k. dv. rady v. v., 63
roky, čp. 583—III. Pětníkova Pavlina, dcera řezbáře,
11/ roku, čp, 67—VI. Velebilová Božena, manželka
kamennického mistra, 33 roky, čp. 596—VII. Vydra
Václav, syn dělnice, 11 měsíců, čp. 619—VII. — v
židovské nemocnici: Beránková Emilie, po-
sluhovačka, 31 rok. — V městském chudo-
binci: Gottfriedová Marie, vdova po jircháři, 87
roků. — V c. k. všeobecné nemocnici: Gre-
gor František, dělník, 31 rok. Jenčova Berta, služka,
18 roků. Strašilipková Marie, vdova po zedníku, 25
roků.
I Novotná
Veronika
I Steinerová
Aloisie
Jindřich František
Glückselig
Jindřich
Lukschová
Marie
Biedermannová
Pětníkův
Velebilová
Božena
Vydra
František
Jenčův
Bert
Praha
Stompfeová Ka
Gre
Strašilipková Marie
Málek Hynek
Pavlin
Beránková Emilie
Gottfriedová Marie
9
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
10
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
90. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Chlapík Crichton.
Fantasie o 4 dějstvích. Anglicky napsal J. M. Barrie.
Přeložil Karel Mušek. Režisér Karel Mušek.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod
Crichton
Barrie
Karel muška
národní divadlo
11
article
Ve čtvrtek 19. ledna.
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 19. ledna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra p. B. Kováře.
S laskavým svolením sl. správy Nár. divadla v Praze.
Poprvé: Katakomby.
Veselohra o 4 dějstvích. Napsal G. Davis. Přeložil
Fr. K. Hejda. Režisér Fr. Hlavatý.
G Davis
K Hejda
Hlavatá
Praha
Francie
lidový divadlo
národní . divadlo v Praga
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek 19. ledna.
Začátek o 7. hod.
41. hra v předplacení (čtvrteční).
Novinka. Houpačka. (La Bascule.
Komedie o 4 dějstvích. Napsal Maurice Donnay. Pře-
ložil Hanuš Jelínek. Režisér Josef Kubík.
Mauric Donnay
Jelínek
Kubík
Smíchov
Švandův divadlo
Le Bascule
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vsehradeo
Pištěkovo lidové divadlo vsehradeo
na Král.
Ve čtvrtek 19. ledna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pí. Z. Bullantové.
Matčina kletba.
Činohra o 5 jedn. od K. Birch-Pfeifferové. Překla
J. V. Lomnického.
Král
K Birch
Pfeiffer
lomnický
Pištěkův lidový divadlo
15
article
Bude mne sledovati a pokusí se přemluviti mne,
abych změnila svůj úmysl? Ne! To on by neučinil.
Bude věděti, že toto musí býti konec.
Co si vlastně myslil po všecku tu dobu?
Jak se mohl domnívati, že na to nikdy nepřijdu
i kdyby, že bych se kdy spokojila s takovýmto poměrem
Či snad, jako všecko jeho okolí, považoval za le-
houčké, přejíti od jedné lásky ke druhé; a věrnost k lady
Tilchestrové patří snad do seznamu věcí, které již nie
neplatí.
Nenamáhala jsem se nikterak, abych zakryla stopy
svého pobytu.
V každém hotelu budou věděti, kam jsem odjela.
Po celé dny se mne zmocňovalo horečné rozechvění; při
každičkém zaklepání na dvéře jsem sebou trhla. Bude
psáti? Dá o sobě nějakou známku?
Skoro jsem se modlila, aby ne a přece jsem se
strachovala a toužila, abych o něm zaslechla.
Nepíšu zamilovaný románek nějaké školačky, nýbrž
kroniku svého života. Vždycky jsem opovrhovala senti-
mentálním hněvem a když jsem čítávala, jak hrdinka
umírá z lásky, vždy jsem se tomu smávala. Avšak není
již nikdy možná, abych zažila takové trpkosti v celém
svěm životě, jakou jsem strádala v tomto nešťastném
týdnu — býti tak blízka blaženosti, po níž jest nynt
navždy veta.
Co jest mi platna má svoboda a bohatství; lho-
stejno, jsem-li vdána nebo mrtva. Nikdy před tím jsem
nevěděla, jak mocně jsem na to čekala, že někdy opét
spatřím Antonyho.
Nikdy jsem si neuvědomila, jak instinktivně žíla má
duše uvnitš po měsíce z této myšlenky
268 —
Tilchestrová
Antony
16
article
Nemohla jsem jí odlouditi milence!
Jí, která bývala ke mně vždy velmi laskavá a ihned
od prvého okamžiku, co jsme se seznámily, vlídná, sou-
citná a milá; jsem jí zavázána nejhlubší vděčností.
Má-li někdo z nás trpěti, pak to jistě musím
býti já.
Nemohla jsem nikterak zachovati se k ni falešně,
To se rozumí, že jej posud miluje! Býval u ní často,
věděla jsem to a když o něm poprvé mluvila, její tvář
prosvitla něžně; řekla že se znají již čtrnácte let.
Já jako bych prohlédala vše; to bylo ono její »svato-
janské šílenství« a Antony odjel na cesty na dlouhá
léta a potom se k ní opět vrátil a byli snad spolu velmi
šťastni, než jsem já vystoupila na scénu.
Nuže, mohou býti opět šťastni, až on zapomene.
Já jim alespoň nebudu státi v cestě.
Drahá Margaret, nejsem tak podlá; máš míti na
dále svého milence a já nechci nikdy svého!
Po celičký svůj život budu nenáviděti cestu do
Versaillů.
»Jeďte s největší rychlosti«, řekla jsem svému
chauffeurovi.
Zdálo se mi, kdybychom tak narazili do stromu a
vzali rázem za své, že by to bylo konečně to nejlepší.
Prudký let vzduchem mne vzpamatoval.
Když jsme zastavili před vraty hotelu, byla jsem
již opět při sobě.
»Odjíždím večer do Švýcar«, řekla jsem Me-Greg-
gorové; »složte vše«.
To děvče má podivuhodnou povahu.
»Dobře, madame«, odvětila, neprojevivši ani nejmen-
šího překvapení
Ledovž kr
Antony
Margaret
Švýcar
Versaill
IGreg