ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 217567d0-8ea6-11dc-bcab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 244, place 90, org 18, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. listopadu 1909. Císlo 320.
4 article
největší německé strany, strany křesťansko- soeiální, klade se na pořad veřejných rozprav již celá osnova smlouvy o pracovním programu a politicko-národním míru na několik let. Zá- kladním rysem tohoto programu bylo by »zacho- vání nynějšího stavu národní državy,« zřízení pevné pracovní většiny v poslanecké sněmovně řišské rady, obnovení dělnosti českého sněmu. zřízení nového ministerstva s bar. Bienerthem v čele a »záruky, že se nebude opakovati ve správě systém nadržování českému živlu, « o který se pokoušel bývalý ministr dr. Fořt . . To by tak byl »boží mír« a smír dle nej- hlubších tužeb našich vzáených německých přa- tel ve Vídni: spolknouti všechno, co za posled- ních dob na náš úkor bylo provedeno, uznat všechny zábory a kořisti německé výbojnosti. zříci se všeho úsilí o praktické provedení jazy kové rovnoprávnosti, vzdáti se ochrany úřadní- ctva české národnosti, povoliti nová břemena berní, jakož i ohromné náklady na zahraniční politiku říše a co všechno ješté a přijati za t vděčně jakožto odměnu dělnost českého sněmu a nějaké to ministerské křeslo v třetím kabinetu Bienerthové! Je to bezměrná hloupost anebo infamie, vzniklá z naděje na maskovaný ústup Slovanské jednoty? To se brzo asi ukáže.
Bienerth Fořt Vídeň boží mír
5 article Zprávy z Paříže.
Zprávy z Paříže. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Paříži, 18. listopadu. Zdá se, že reforma soudního řízení, kterou pro ces paní Steinheilové uspíšil, bude provedena v nej bližší době. Zejtra vysloví se sněmovna o návrhu, dle ně hož president porotního soudu nemá klásti obžalova- nému příště jiné otázky, leč vzhledem k jeho iden titě. Výslech ohžalovaného a svědků má prováděti buď veřejný žalobce nebo advokát obhajoby. S druh strany jest ministr spravedlnosti Barthou odhodlán provésti úplnou reformu nynějšího soudního řízení Jmenuje komisi, která má do 1. ledna 1910 podat zprávu o reformě řízení před porotním soudem. V těchto opatřeních i v rychlosti, s jskou s k nim přikročilo, nelze neviděti odsouzení presidenta a veřejného žalobce, kteří vedli řízení v aféře pan Steinheilové. „Temps“ přináší dlouhý komentář k interview se srbským ministrem Milovanovičem. Ze všeobec ných úvah je nejzajímavější tato: V záležitosti Bosny a Hercegoviny ustoupilo Rusko z rozumného dn vedu, neboť tu nemusilo hájiti ani svou důstojnost ani své životní zájmy. Minulého roku nechtělos pustiti do evropské války, aby vyhovělo historickým aspiracím Srbska, jež tím bylo velmi pobouřeno. Dále praví „Temps“, že balkánský trojspolek, němž Milovanovič obezřele mluvil, jest ospravedlněn skufečnostmi a právem. Francie si přeje, aby by Jzavřen.
Steinheilová Barthou Milovanovič Temps Paříž Bosna Hercegovina Rusko Srbsko Francie
6 article
Ruský do pisovatel „Echa de Paris“ Gaston Dru zasílá svému listu obsáhlý telegram, v němž sdě luje, že Rakousko chce napodobiti případ Delcas sčův a svrhnouti Izvolského. Němectvo neodpust ruskému ministru, že likvidoval asijská dobrodružstv Ruska, že napomáhal ze všech sil ke sblížení anglo ruskému a že byl v Racconigi. Ke svržení Izvolského počítá prý baron Aehren thal mnoho na jisté přátelské styky, které navázalz svého pobytu v Pelrohradě jako rakouský vyslanee a na ruské konservativce, kteří jsou velkými ger- manofily. Mohly prý by se dokonce zabíti dvě mou- chy jednou ranou, neboť se očekává, že pád Izvol ského by měl za následek také pád Stolypina. Tal soudí se aspoň v jistých ruských kruzích
Paris Gaston Dru Němectvo Stolypin Rakousko Rusko Pelrohrad Tal
7 article
Vzhledem k anglické krisi píše E. Judet v „Eclai- ru“, že boj lerdů se sněmovnou poslaneckou bude zvláště zajímavý. Celá zahraniční politika Anglie bude od něho záviseti, neboť příští jarní volby sna přivodí většinu, zvolenou proti aristokracii, která pe tolik století řídi světovou akci říše britské. V článku, nadepsaném „Mír nebo válka“, vy- kládá bývalý ministr generál Zurlinden čltenářůn „Gaulois“ dvojí mínění vojenských kruhů německýc o tom, jak se má Německo zachovati, Kdežto plukovník Gaedke, jak vyložil ve svo brožuře, vyslovuje názor, že válka byla by za ny nější politické situace pro Německo nejhroznější zkou- škou a že Německo musí následkem toho zvýšiti svo zbrojení, ne aby přešlo k útoku, nýbrž jedině aby za- chovalo mír, soudí naopak plukovník šl. Bernardi, ž válka jest nevyhnutelna, aby se Německo uvolnil na východě i na západě. Dle Bernardího má Něme cko, aby převedlo všechny chance na svou stranu vpadnouti do nepřátelského území bez vyhlášen války. Takto mohlo by provésti hrozný útok, jak když blesk vyletí z mraků Generál Zurlinden dovozuje, že bezpečnost Fran cie záleží jedině ve zdatnosti její armády, o ktere se ostatně plukovník Gacdke po posledních velkýc manevrech trancouzských vyslovil s obdivem v „Berl Tageblattu“ i v londýnském „Daily Telegraphu“. Pierre Rocheverre.
E Judet Zurlinden Gaulois Bernardi Fran Tageblatta Rocheverre Anglie Německo Daily Telegraph
8 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. belezniční výbor. Z Vídně, 20. listop. (K. k.) Užší výbor železničního výberu ku projednání z4- konné osnovy o drahách nižšího řádu ko- nal včera schůzi, v níž bylo po delší dobu jednáno o některých zásadních otazkách, které jsou směro- datnými pro zaujetí stanoviska ke změnám jednotli- vých článků předlohy navrženým za dosavadních po- rad. Při tom bylo zejmena uvedeno na přetřes a po- drobně projednáváno přednostní právo, které má býti uděleno autonomním sborům při jistých výhodách na místních drahách a matodrahách. Užší výbor bude pokračovali ve svém jednání v příštím týdnu.
Vídeň
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německé politické recepty na rozřešen nynější krise jsou velmi jednoduché, přímo ge- niální, ač snad nečiní nárok na uznání, jakého se dostalo Kolumbovu vejci. Liberecký dr. Turn- wald vytkl dnes v »Reichenb. Ztg.« svým sou- kmenovcům politickou chyhu, které se dopustil Uím, že při nynějším vyjednávání nevymáhají na vládě zrušení jazy kových nařízení Stremay- rových, zřízení krajského soudu v Trufnově, zřízení samostatné správy německé části Čech atd. Pan dr. Turnwald ovšem nemysli, že Slo- vané přijmou tyto německé požadavky a proto doporučuje rozpuštění poslanecké sněmovny, což prý se v zájmu státní autority mělo státi jiz dávno. Tím je p. dr. Turnwald u konce svěho článku a také své moudrosti. — Oportunnějš je poslanec německo-radikální, který svůj um anonymně uložil v »Gabl. Tagbl. «, zúčastniv se různého vyjednávání vídeňského v posledníeh dnech konstatuje, že celé vyjednávání je bez- cenné, že se nikdo ani o krok nepřibližil k roz- řešení krise, protože Češí chtějí změnu nyněj šlho na všechny strany objektivního minister- stva ve vládu dle svého smyslu. I praví ne- jmenovaný německý radikál: ukoněme již tuto komedii, která se hraje v domě na Franuiškov kolišti, Ať se svolá parlament a budou-li tam kravaly, ať nás pošlou domů, ale ať se za ne- dělnost sněmovny neplatí Čechům diety. Vláda
Kolumbův doktor Turnwald St Čecho Čechy krajský soud v Trufnov Stremayrový
10 article
Blenerthova prosadí pak své státní nezbytnosti jinou cestou než parlamentní, a ten, kdo roz- umně myslí, nebude za to moci dávati vinu nám, nýbrž Čechům. Kabinet Bienerthův všnk ještě nebude za daných poměrů v době stavu mimozákonného moci vládnoutí proti nám, nýbrž pro nás, kteří jsme zakročili pro jeho zacho vání. Osobně dávám přednost tomuto řesení před každým jiným. — Tento geniální pobitik zapomněl uvážit, přesvědčiti se a dodali, zda ta- kovému řešení dávají přednost také jiní činitelé na kterých záleží aspoň tolik, jako na anonym- ním německém radikálovi. — Konečně možní dost, že tento projev tohoto radikála ani nebyi určen pro veřejnost. — Die rollende Mark. Dnes uveřejněn je další výkaz upisovatelů slavebních kamene na sbírku Roseggerovu Vedle jiných upsali p 2000 K prof dr. G. Krause v Köttenu v An- baltsku a slečna Marie von Ritter v Mnichově Na tyto úpisy ať si předlilavští Velkoněmei vzpo menou, až zase budou chtít básnit o přivalu ruských rublů do Čech. — Klub národní strany svobodomyslné V dnešní schůzi klubovní, která se koná o 7. hod. večerní v místnostech klubovních, po jednáno bude o zřizováni čtvrtých t říd při měšťanských školách praž ských, Rozhovor zaháji p. J. O. Černý, o- borný učitel měsťanské školy Hosté mají volný přístup.
Čecho Bienerthův Mark Roseggerův doktor G Kraus Ritter Černá Mnichov Čechy
11 article
— Z Kouřimi. (Projev.) Okresní výbo v Kouřimi na základě usnesení svého ze dne 17. listopadu 1909 prolestuje co nejrozhodněji nad protičeským počináním si nynější vlády, po- činajíe pronásledováním českého školství ve Vídni, vůbec v Dol. Rakousích a končíe uzákoněním 4 zemských jazykových osnov, jsoucích v přímém odporu se základními zákony státními. Z toho vidno jest, že vláda podlehlu úplně terroru diktátu německému, usilujíc o znásilnění českého národa. Za takovýchto okolností žádáme veškere české poslance na říšské radě, aby důsledně dodrželi své usnesení ze dne 3. listopadu t. r. aby dle tohoto usnesení přerušili veškeré styky s nynější vládou a aby všemi prostředky posta- vili se proti každé vládě, klerá se nezaručí spo- lehlivě a bězpečně, že se všemi národy Rakou- ska jednati chce spravedlivě a rovnoprávně. Po selstvo české nechť vytrvá v bojí nejrozhod nějším proti nynějšímu syslému, jsouc si vě- domo, že za ním stojí celý český národ jako jediný muž. Zároveň usneseno poslati děkovný telegram poslanci Stapiňskému za způsobení čá- stečného obratu v polilice kola polského s přá- ním, aby zahájená činnost jsho končila svorným spojením se rakouských Slovanů za účelem do sažení nespravedlivě odpíraných práv a zaháje ním konečně rovnoprávné vlády nad nimi. — Jmenování. Přednosta revírního horního úřa- du v Praze, dr. Jan Fisher, byl jmenován hor ním redou.
Stapiňský doktor Fisher Kouřim Vídeň Dolo Rakousy Praha
12 article
— Z radnice staroměstské. Dnes dostavili s k starostovi dru. Grošovi a náměstkům Seifertovi Kasalickému J. M. rektor dr. Král a prorektor prot dr. Heyrovský a konferovali s nimi o záleži tost staveniště české university v asana čním obvodu při zakončení třídy Mikulášské Starosta p. dr. Groš sdělil pánům zástupcům česk university podrobnosti alternativy V., kterou radn městská pro upravení a rozšíření staveniště pro če- skou universitu schválila a jež byla předložena mí- stodržitelství ke schválení, Rektor i prorektor uni- versity vzdali pp. členům presidia vřelé díky z blahovůli, kterou požadavkům českého vysokého uče- ní zastupitelstvo města Prahy vyšlo vstříc a proje- vili naději, že záležitost novostavby universitní tin valně k příznivému rozřešení svému se přiblíží.
Groš Seifert doktor Král Heyrovský Rektor Praha
13 article
— Ústavujicí schůze dozorči zady nad měst. školami maleřskými a opatrovnamní. konala se dnet na staroměstské radnici. Schůzi zahájil p. nám. st Kasalický, který přivítal srdečně nově jmenovan členy a vzdal díky odstupujícím členům dozorč rady. Na to zvolen jednomylně předsedou doz. rady p. cís. rada Schrötter, který ujav se předsednictví poděkoval vřele za důvěru jemu projevenou: úřa sobě svěřený, jehož obtížnost a namáhavost nikteral si netají, hodlá spravovati v intencích svých před- chůdců pp. Nyklesa, dra. Kühna, řed. Buliře Hansla, za jichž předsednictví dospěly pražské opa- trovny na nynější stupeň dokonalosti, k čemu všichni členové dozorčí komise svorně spolupraco- vali. Zároveň žádal řečník, aby všichní členové do zorčí rady věnovali jemu v úřadě jeho podporu. N to přikročeno k volbě místopředsedy, kterým by zvolen p. dr. Štych, pacdag. dozorcem opatroven zvolen p. řed. Bulíř a hospodářskými dozorci nad ústavy v jednotlivých čtvrtích pp. ob. st. a m. radní Skrčený, Náhlovský, Brož, Peterka, Warvažovský a Pinz, zdravot. dozorcem p. dr. Štych. Zástupkyní pěstounek v dozorčí radě jmenována říd. pěst. Je- línková, druhou pak zvolí konference postounek Potom projednány běžné záležitosti dozorčí rady.
Schrötter Kühn Hansl doktor Štych Bulíř Náhlovský Brož Peterek Warvažovský Pinz
14 article
— Zajímavý spor o uznání českého inkolátu v slavu rytiřském projednáván a rozhodnut byl správ- ním soudem ve Vídní dne 17. listopadu t. r. na pod nět stížnosti, kterou podal pan JUDr. Max rytíř Ale- mann, advokát, okresní starosta a náměstek starosty král. hor. města Přibrami, ve svém a v zájmu svých bratří majora PhDra. Eberharda a setníka Emila jakož i svých synovců (synů to po předemřelém bratru Ladislavovi) nadporučíka Ladislavu a poru- číka Kristiana, proti rozhodnutí ministerstva vnifra. kterým uvedené rodině uznání českého inkolátu v stavu rytířském bylo odepřeno. Stížnost zastával osobně p. JUPr. Maxrytíř Alemann a správní sou za předsednictví senátního presidenta J. E. barona ze Schwarzenau vydal po čtyihodintém přelíčeni rozsudek, kterým z podstatných důvodů stížnost právem uznáno, že rozhodnutí ministerské jakožto protizákonné se zrušuje. Tím přiznáno členům šlech- tické rodiny téc právo českého inkolátu ve stavu rytířském, nabytého před rokem 1701 a užívání šlcchtického titule rytířského. Pátý předek této česk rytířské rodiny Kristian Ferdinand byl potomkem (pravnukem) Jana z Alemannů, jenž s jinými ješt členy rodiny, kteří již od 13. století šlechtici byl v Děvíně (Magdeburk) byl do stavu šlechtického v Píši římské a v zemích dědičných povýšen císařem a králem Rudolfem II. v roce 1602, a byl držitelem šlechtického statku Malá Bříza ve vévodství slez- ském (části vratislavské), které pak Rakousko z
JUDr Max rytíř Eberhard Emil Ladislav Kristian Kristian Ferdinand Jan Alemanno Rudolf II Vídeň Přibry Děvín Magdeburk Rakousko
15 article
Marie Terezie v roce 1742 po vnucené nešťastné válce králi pruskému Bedřichu postoupilo; jeden z jeho synů, jménem Silvius, padl jako rakouský plukovník v bitvě proti Prusům u Kolína v roce 1757 v čele svého pluku. Syn a vnuk enoho rylíře Kristiana Ferdinanda žili v Uhersku, pravnuk jehu pak, setník ve výsl. Kristian Eberhard, usadil s v Kouřimi v roce 1815, stal se tam měšťanem a by otcem MUDra. Kristiana Františka rylíře z Aleman- nů, jenž v Příbrami byl městským lékařem a v po sledních letech svého života (zemřel r. 1866) sta- rostou král. hor. města Příbrami a okresním staro- stou. Týž pak zanechal uvedené syny: zemřelého Ladislava, Eberharda, Maxmiliana a Emila, kter nyní, po uplynutí více jak dvou set let, vydobyl sobě uznání práva, předky nepoužívaného a nehá
Marie Terezia Bedřich Silvius Prus Kristian Ferdinand Kristian Eberhard Mudra Kristian František Ladislav Eberhard Maxmilián Emil Kolín Uhersko Kouřim Aleman Příbram
16 article
— Znořvařování českého jazyka na stálních po- štách a železnicích úřadníky českého jazyka nezna- lými, náleží u nás ke zjevům již všedním a proto také skandálním. Den za dnem mohli bychom kon statovati nové případy, které jsou jednak dokladen nezpůsobilosti příslušného úřadníka, jednak důkazen nevážnosti k jazyku nejpoplatnějšího národa ve státu a konečně i příznakem bezohlednosti správ jmenova ných státních podniků, které dosud nechtěly, neb nedovedly zjedrati pořádeko Jakých škod, nepříjem ností, ba i neštěstí způsobily již nesrozumitelné, zko- molené a jazykově znešvařené telegramy. Ale všecke se trpí a snáší, protože se to týče — Čechů. Dnes nový případ: Z ryze českého města telegrafoval če- ský prmůyslník českému obchodníku, rovněž v ryze české obci Nehvizdech, kde je železniční stanice ale s německým úřadníkem, zprávu odborného ob sahu, klerá pro neznalost jazyka došla adresáta v ob sahu tak zkomoleném, že ji sotva porozuměl: „Mu zeli se proveztí namisto prideliti zaslu jeste zitrate legafujte.“ — Což správa železníční se nezastyd za takovéto hanobení češtiny v ryze českém kraj německým úřadníkem? Snad opětně přípomenutí, ž jde při tom také o zájmy hmotné, povzbudí konečně povolané orzány, aby vylíčenému šlendriánu učinily přítrž
Čecho Nehvizda
17 article
— Krajinské konference moravské lidovo-pokro- kové strany. Z Brna, 16. listopadu. Moravská lidovi strana pokroková uspořádá do Nového roku 1910 po- stupně několik krajinských pracovních konferencí ven- kovských okresů volebních. Konferencí bude se ko- nati do oně doby 5. Po Novém roce uspořádány bu- dou konference v městských skupinách. Kanferenc budou rázn pracovního a projednavány budou na niei olázky organisační. První konference z těchto pro- jektovaných koná se v neděli 21. listopadu. Po vy- konání řečených konferenci svolán bude valný sjen strany, jakož i sjezd zemských důvěrníků z celé Mo- ravy. Doba talo není dosud určena, soudí se však že se tak stane asi teprve před prázdninami — Dary Českého akc. pivovaru v Č. Buděje- vicích. Jak již sděleno, ponecbala valná hromad Českého akc. pivovaru správní radě k disposici obno K 57.972, kťerý zbývá po rozdělení črstého zisku, ve prospěch účelň dobročinných, vlasteneckých, kul- turních a na remunerace. Správní rada v prvé své schůzi obnos ten rozdělila tak, že českým úče- lům národním, školským a dobročin- ným připndne značný obnos 422.920 K Uvádíme zejména tyto vynikající dary: na m- lionový dar Ústřední Matici školsk 400U K, Maticí školské v Č. Budějovicích 5000 K. čes. dívčímu lyceu v Č. Budějo- vicích 80 0 K, podpory různým českým škodským ústavům 30.800 K, na ošscení cbudé české mládeže školn! 1500 K, na polěvky pro chudé české školní dět
Brno Č . Buděj Č . Budějovice Č . Budějo
18 article
500 K, na podporu cbudých studentů če- ských škol středních 2100 K, různým českým spolkům 5900 K (v tom dar 100U K na slavbu těloevičny Sokolu čes.-budějovickém u). spolku pro potírání tuberkulosy 1500 k mimo to zakoupene 300 losů sanatoria na Pleše) oběma odborům Nár. jednoty pošumavske v Č. Budějovících 900 K, odborům N. J. p v okolí 970 K, na zřízení aolobusové dopravy mezi Čes. Bodějovicemi—Lišovem — Třeboní- - Jindi. Hradcem 1000 K atd. Zajisté skvělý to výkaz o šle- chelném smýšlení akcionařů Českého akc, pivovaru. kterýžto český velkozávod plní dozajista své nár do- hospodářské a nárcéní postání nejlépe ze všech závodů tobo druhu v království českém. Proto také česká veřejnost jistě bude Čes. ake. pivovaru přízen svou i nadále ve zvýšené míře prokazovati, což jest možno tím spíše, ježto výrobek tohuto zavodu jest co do jakosti obecné uznáván jako znamene — Uhřiněves na milion pro Ústřední Matici školskou. Z Uhřiněvsi, 18. listopadu. Ke znač- nému obnosu, jejž naše malá obec na matiční milion zaslala a o němž jste již zprávu podali, přispěli zejména: Po 200 K: Správní rada spolkového cu- krovaru, pí. B. Menclová, soukromnice, pp. Jai- Mencl, majitel mlýna, Al. Tichý st., majitel realit Al. Tichý ml., sládek, Ant. Šemanský, statkár starosta. Po 20 K: pp. Arnold Balzar, vrchní inženýr. F. Filip, ředitel cukrovaru. J. Kmoníček, oficiál obch. komory, A. Mazáč, inženýr, K. Sproseč, kontrolo cukerní daně, Řemesi-živnostenská beseda, Čtenář- sko-vzdělavací beseda, Okrašlovací spolek, Remesl- nicko-živnost. společenstvo, obecní úfad. Po 10 K. pp. A. Čepela, kníž, sekrelář, V. Filip, obchodník.
Menclová Mencl Al Balzar J Kmoníček A Mazáč A Čepela Č . Budějovíce 900 Lišov Třeboň Hradec Uhřiněves Jai spolek 5900 K Sokol če spolek pro potírání 970 K obchodní . komora Řemesiživnostenský beseda
19 article
O. Goldschmied, maj. ciholny, MUDr. A. Gut, lékař J. V. Gut. zahradník, A. Jenšovský, stavitel, Fr Janda, obchodník, P. Kahoun, děkan, J. Kalous, ho- stinský, A. Novotný, účetní pivovaru, Fr. Prkno. učitel, Jan Srb, statkář, T. Šimůnek, přednosta sta- nice, V. Tichý, stavitel, E. Todl, kane, příručí c. k. stát. drah, E. Vantoch, továrník, Řtemeslnicko-živno- stenská záložna, beseda „Havlíček““. Po 2 K: pp F. Alexander, obchodník, F. Bárta, kníž. zahradník K. Brabenec, podsládek, J. Bubeníček, strojník cu- krovaru, J. Čagaš, rospicient finanění stráže, J. Čer- ný, úřadník cukrovaru. P. Fencl, kaplan, Gut, hostin- ský, K. Grůll, obchodník, Hájek, krejčí. F. Horn, ob- chodník, pí. M. Hornová, choť obchodníka, Chiroust hostinský, Chvojka, obec. tajemník, sl. Jankeova. A. Kalinka, úřadník mlýna, K. Kaltenbrunner, hodi- nář, Kohlík, úředník, c. k. stát. drah, Jos. Kohoutek řed. obec. škcly, Fr. Koliha, statkář, Jiří Koliha ml. J. Kotek. úřadník cukrovaru a maj. domu, Jos. Kurz- weil, klempíř, A. Kurzweil ml., sl. A. Lacinová, J. Linhart, truhlář, V. Lizner, truhlář, A. Macháček učitel a majitel domu, sl. Mařánková, učitelka, A Matuna, obchodní příručí, J. Medelský ml., strojník V. Mrňka, holič, A. Müller, skladník c. k. stát. drah. Jos. Nykodým, obchodník, J. Pačes, úřadník cukro- varu, F. Paprsek, kníž. důchodní, sl. M. Pilátova. V. Podracký, obch. a maj. realit, Jos. Podracký, obch.
O Goldschmied MUDr A Gut Gut A Jenšovský Janda P Kahoun J Kalous A Novotná Jan Srb T Šimůnek V Tichá E Todl E Vantoch Havlíček F Alexander F Bárt K Brabenec J Bubeníček J Čagaš J Čer P Fencl K Grůll Hájek F Horn M Hornová Chiroust Chvojka K Kaltenbrunner Kohlík Kohoutek Koliha J Kotek Kurz A Kurzweil A Lacinová J Linhart V Lizner A Macháček Mařánková Matuna J Medelský V Mrňka A Müller Nykodým J Pačes M Pilátův V Podracký Podracký Francie Řtemeslnicko Jos
20 article
E. Polanský, holič, V. Procházka, tajemník, v Rathouský, správce cukrovaru, Reitler, rabín, Rezek, řezník, F. Rosa, kovář, F. Roškola, truhlá F. Růžička, zahradník, Fr. Sádek, učitel, J. Sadílek sedlář. J. Sedláček, účetní cukrovaru a majitel domu J. Spěvák, obchodník. J. Slaněk, krejčí, J. St obchodník. Tille, úřadník cukrovaru, F. Trnka, holič J. Vačkář, sedlář. A. Váňa, strojník, A. Vaněček účetní mlýna, V. Vild, učitel, K. Vocásek, adj. cukr. sl. Vondráčkova, učitelka, O. Vondráček, poštmistn v. v. Fr. Vondráček, vrátný cukrovaru, J. Vrba kolář. A. Vrzaň, materialista, B. Výborný, pokl. drá- hy, sl. K. Vykoukalova, V. Košek, mistr tesařský maj. domu, J. Vávra, hostinský. — Dále darovali: Řemeslnicko-živnost, společenstvo K 30.—, Pp.: Fr Koliha, statkář, K 3.—. Váci. Rathouský, správce cukrovaru, 3.—, Jos. Kohoutek, ředitel školy 3. — Fr. Henner, poštmistr, 2.—, Grünhut, hrobník, —. 40. pí. A. Bašusová 1.—. J. Srb. statkář, 5.—, pí. J Vocásková, choť úř. cukrovaru, 4.—, J. Černý 1.— Tille A., úř. cukr., 1.—, Jos. Kopřiva —. 50, Cagaš. respic. fin. stráže, 5.—, pí. Vl. Tichá, choť sládka. 10.—, nejmenovaný 1.—, nejmenovaný 1.—, nejme- novaný 1.—, K. Grůll, pekař, 1..—, Fencl, kaplan.
E Polanský V Procházka Rathouský Reitler Rezek F Rosa F Roškola F Růžička Sádek J Sadílek J Sedláček J Spěvák J Slaněk krejčí Till F Trnka J Vačkář A Váňa A Vaněček V Vild K Vocásek Vondráčkův Vondráček František J Vrba A Vrzaň K Vykoukalův V Košek J Vávra Vác Henner Grünhut A Bašusová Srb Vocásková J Černá Till A Kopřiva Cagaš K Grůll Fencl Francie Jos Francie Koliha
21 article
2.—, Fr. Rosa, kovář, 3.—, Halbich 5.70. Keller 3.30 Cagaš — 20, Barták, kníž. zahradník, 3.—. V úda- jích těchto zahrnuty jsou také členské příspěvky pr r. 1909. — Pražský spolek advokálů. Dne 12. t. m. před nášel v advokátní komoře pro království české v Pra- ze o předloze zákona o elektrickém veden a řízení při zakládání nových výro- ben proudu elektrického známý a dlouho- letý pracovník v tomto oboru pan dr. Jan Hellen Objekt, o který se jedná, je naprosto novým práv ním objektem, o němž v Rakousku existuje jen kuse ministeriální nařízení. Osnova uvedená, předložená panské sněmovně, je dle přednášejícího zpracována s velikou pílí a se znalostí veškerého tohoto obor se týkajícího zákongdárství svělového. Otázka, e
Rosa Halbich Keller Barták doktor Jan Hellen Francie Rakousko Cagaš
22 article
jeného. jest elektřina, jakého rázu je zcizování její, tato věcná olázka není v předloze řešena, ačkoliv jiné zákony, na př zákon švýcarský, se olázkou tou již zabývají. Předloha zákona poječnává nejprve úpravě vodení pro proud slabý a snaží se odstraniti překážku, které se obyčejně staví v cestu stavb vedení telefonních a telegrafních. V tom ohledu dovoluje předloha užíti veřejných komunikací, silnie. řek, kanálů (dráhy vynechány) i soukromého ma- jetku, jako budov, zahrad, polí a pod. Vlastníkuje přirozeně ponecháno právo odporu, a nastal-li pří- pad tento, rozhoduje po komisionálním řízení poli- tická správa zemská. Umístěním jakýchkoliv opa- tření elektrických nastává majiteli faktická služeb- nost a musí, kdyby chtěl na svém majetku nějaké změny provésti, které by se nějak dotýkaly telegrafu po jeho majetku vedoucím, zamýšleně změny do 4 neděl rekomandovaným dopisem pošt. eráru ozná- miti. Stejná práva jako telografům a telefonům stál ním přiznává předloha i soukromým telegrafům, kte ré mají důležitý význám veřejný, nebo vynikají význam hospodářský. Tato důležitost se může těmt podnikům zemskou správou přiznat na jejich žádos Zvláštní oddíl je v předloze věnován vedením pro visorním a opatřením v případě poruchy vedení.
23 article
Pokud se týče proudů silných, tu pokládá předleh za silné proudy takové, které se po živnostenském způsobu vyrábějí a rozvádějí pro pohon motorů, pro osvětlování a pod. Úřadem koncesi udělujícím je zemská vláda a postup vede se obyčejným živnosten- ským řízením. Také takovýmto podnikům mohou s přiznati v příčině užití veřejných komunikací v příčině užití a expropriace majetku soukromého tatáž práva, jako svrchu uvedeným podnikům proudy slabými. Obcí přísluší právo nový podnik stejného druhu zakázati. Toto právo trvá ale jen 60 let po založení podníku starého. Po době té s předpokládá, že starý podnik může býti již amortisován Elektrický podnik ručí za každou škodu na osobách zvířatech a věcech, která se při vykonávání stane a tu neplatí výmluva ani „na mráz, ani na sníh bouři“. Předloha má při vedeních slabých proudů v celém rozsahu svém zpětnou platnost, u sil- ných proudů účinkuje zpělně jenom pokud se týče škody, způsobené na osobě nebo věci. Žádosti, po- dávaně v těchto věcech, jsou kolku prosty.
24 article
— Dr. Korníeld podporuje Schulverein. Naše čte- náře na Lounsku bude asi zajímati zpráva po sledního čísla Brüzer Zedungu, který s velikou ra- dostí ohlašuje, že pan JUDr. Kornfeld, advokát v Mo- stě věnoval 1000 K na Schulverein. Tento velský dan umožňují dru. Kornfeldovi české peníze česk ých klientů. Jsouť na Lounsku čeští blahovci, kteří hrnou se do kanceláře dra. Kornfelda v domnění, že v ohledu národním je nestranným. Tento jeho skutek dokazuje opak. Což si již náš člověk dá všechno libit? — Germanisace na c. k. poštovním úřadě v Ma- nětíně. Piša se nám: Před nedávnem vyskytla se v časopisech zpráva o germanisačních rejdech na e. k. poštovním úřadě v Manětině. Bylo jasno, ž pisatal dobře je obeznán s tamějšími poměry i sna- hami germanisačními pana poštmistra i paní posl- mistrově. V úřadě nerespektuje se český jazyk, b ani mateřský jazyk zřízenců poštovních, kteří nuceni jsou nejen své děti posflati do školy německé, ale konati i rozličné práce, kleré jim nepříslnší, Lamější česká společnost měla by dle své povinnosti podnik- nonti důrazné kroky, aby poštmistr byl poučen, že jest jeho povinností zachovávati v úřadě přesnou ne- strannost vůči oběma národnestem, Městská rada pak by se měla postarsti, by jednojazyčné nápisy »K. k. Postami« byly nabraženy dvojjazvěnými s na- ležitým respektováním jazyka českého, jak se na město s českou většmnou sluší.
doktor Korníeld Schulverein Brüzer JUDr Kornfeld Lounsko Ma
25 article
— Konfisknee. Číslo 13. zahraničního časopisu »Pozdrav ze staré vlasli« v Třebenicích propadl opět konfiskaci, jež byla provedena 19. 1. m., ač číslo předloženo k censuře již 17. 1. m. Zabaveny byly též přílohy »Ruský Čechi« a »Češka doma i za hra- nicemi«. Opravené vydání ihned uspořádáno. Vydání příštího čísla bude následkem této konfiskace zdrženo. — Neštěsti na novoslavbě. Z Olomouce se sdě- luje: Předevcírem o 4. hod. odpolední událo s v Olomouci ve Ferdinandské ulici hrozné neštěstí Čtyři dělníci firmy Karel Polák skládali při novo stavbě v této ulici velikou beďnu sé sklem na vý- kladní skříně. Při skládání bedna vyklouzla z vozu zabila jednoho dělníka a oslatní lěžce zranila. Del- níci neměli místa, kam by uskočili před padajíe bednou, poněvadž ulice je zatarasena na všech místech cihlami a trámy. — Smrtelně popálen při výbuchu benzinových par. Dnes o 1/22. hed. odpo rdní rozlehi se ve sklepo domu čp. 1105 v Truhlářské ulici, velký výbuch který celým domem otřásí a nemalé vzrušení v sou- sedstvu způsobil. Automatem povoláni byli na míst hasiči, kteří přijeli ze staroměstské centrálky s ředi- lelem cís. r. p. Vejdělkem, dále hasiči z Karlfna zjistili tyto podrobnosti: Sluha Jindřich Richter, za- městnaný u firmy Fechiner a Stickl, obchod s ban- vamí a laky, šel v uvedenou dobu se svíčkou do sklepa přilíti z velké nádržky benzin do lahve. V sklepním skladišti, kde nalézalo se velké množstv benzinu a olejů, bylo mnoho benzinových výparů ktaré od hořicí svíčky se vzňaly a s mocným tře- skotem vybuchiy. Sluha Richter byl na celém těle těžce popálen, takže byl v beznadějném stavu do- praven ambulančním vozem do všeobecné nemocnice. Při výbuchu a nastalém potom ohni byly poškyzeny dvéře. Dalšímu nebezpečí bylo zabráně vo.
Češka Karel Polák Vejdělek Richter Třebenice Olomouc Ferdinandský del truhlářský ulice Fechiner Stickl
26 article
— Zemřel v cihelně. Včera večer přišel dělník neznámého jména do jedné cihelny v Košlřích na nociech. Dnes ráno, byl tam nalezen mrtev. Mrtvol odvezena do úslavu pro soudní pítvu. — Nehody a úrazy. Karel Nermut, 18letý tru- hlářský dělník ze Smíchova, dostal se dnes dopoled- ne nešťastnou náhodou pravou rukou do hoblovacího stroje, který mu ruku rozdrtil. Zmrzačený tovary byl dopraven do všeobecné nemocnice. — V Cele né ulici byl dnes dopoledne 56letý kočí Ferdinano Kryšpín zasažen vojí povozu Adolfa Marka a utrpěl vážné vnitřní poranění. Na záchranné stanici do- stalo se mu první lékařské pomoci. — Zemřel na telanus. Z Berouna Byl včer večer do všeobecné nemocnice zdejší dopraven 35lety Matěj Krejza, který za hrozných bolestí na klinice prof. dra. Jaksche na telanus zemřel. Mrtvola on vezna byla do ústavu pro soudní pitvu. Vytknout dlužno, že v tomto připadě nebylo šetřeno opatření hygienických. Osoby, které s Krejzou přišly do styku při transportu, vzaly s něho přikrývky a odnesly si je domů, aniž by je byly podrobily příslušné desinfekci — Drobné místní zprávy. Dělníci, ublrající s z práce poděl železniční trati státní dráhy u Hei novky v Žižkově, nalezli tam velkého, dobře vykrme- ného vepře. Zda vypadl ze železničního vagonu, anebo utekl z některého statku, není dosud známo. Vepř byl dán prozatím do žižkovského obecního dvora. — Marie Frková. 75letá žebračka z Chaber, byla v Pri- mátorské třídě v Libni povalena vozem řeznického pomocnika Miloslava Bláhy a utrpěla krvavě zranění na čele. Městský lékař poskyll jí příslušné pomoci.
Nehoda Nermut Adolf Marek Krejza profesor doktor Jaksch Frková Bláha Smíchov Beroun Žižkov Chabry Pri Libeň Ferdinano Kryšpín obecní dvůr
27 article
— Kočí Frant. Kokstein jel s nákladem uhlí po ná- městí Parkyňově tak neopatrně, že vrazil do moto- rového vozu elektrické dráhy č. 287 a stěnu jeho značně poškodil. — V Krakovské ulici byl nalezen ve stavu bezvědomí 34letý sklepník Karel Petržilk z Biskupic u Čáslavi. V podnapilém stavu upadl rozbil si čelo. V košatince byl odvezen do všeobecné nemocnice. — Jungmannovou třídou na Král. Vino- hradech obchodní sluba Václav Roškota z Pankráee táhl dvoukolový vozík s nákladem zboží. Pojedno byl stižen nevolností, klesl na dlažbu a pozbyl vě- domí. Poněvadž ani po lékařském přispění sluha s nevzpamatoval, byl odvezen do všeobecné nemoe nice. — Neznámý zlomyslník uvedl v činnost po- žární automal na školní budově v Cimburkově ulici v Žižkově. Za značného sběhu zvědavců přijeli ha- siči a vrátili se opět do obecního dvora, zjistivše, že se stali obětí zlomyslnosti. — Desítiletý školáče Antonin Strnad z čís. 794—VIII. vyskočil v Česko- moravské ulici v Libni na motorový vůz elektrické dráby č. 292 a usedl na zadní stupátko. Před továr- nou bratří Prášilů chlěl školák seskočit a vozu, ne- šťastnou náhodou však upadí a polloukl se na hlav tak značně, že pozbyl vědomí. Po lěkařském přispění chlapec se vzkřisil, jékař mu rány obvázal a pone chal jej v domácím léčení. = Z Uhřiněvsi. (Přátelskou zfbavu) po řádá Okrašlovací spolek pro Uhřiněves a okoli místním odborem Svazu osvětového v neděli dne 21, listopadu t. r. o 31/2 hod, odpol, v Sokoloyně
František Kokstein Petržilk Jungmannův Král Roškot Strnad krakovský ulice Biskupice Čáslav Cimburkův ulice Žižkov moravský ulice Libeň Uhřiněves všeobecný nemocnice obecní dvůr spolek pro Uhřiněves odbor svaz osvětový v
28 article
Uhřiněvsí. Proslov přednese sl. Marta Gutova. „U snahách a pracích okrašlovacích v obcích i domáe- nostech“ promluví univ. prof. dr. I. U. Jarník, sta- rosta Svazu okrašlovacího. Dále předvedeno bude na 100 světelných obrazů grás českých krajů a květino- vých výzdob, jež pořídil a promítá p. A. Jakeš, před- seda Okrašlovacího spolku v Hostivaři a jež slovem provázeti bude učitel Bř. Jedlička-Brodský, redakton „Krásy našeho venkova.“ Vstupné: sedadlo 20 b k stání vstup volný.
Mars Gutův profesor doktor Jarník A Jakeš Jedlička Brodská Krása Hostivař
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Rozkol v »církvi křesťanské vědy«. Mezi ame- rickými přivrženci t. zv. léčení modlitbou, sdruže- nými v »církvi křesťanské vědy«, chystá se rozkol. Novoyorská církev odloučí se asi od své mateřské církve v Bostonu, která je řízena mrs. Mary Bake Eddieovon a utvoří neodvislou organisaci« za vedení mrs. Augusty Statsonové. Praví se, že mrs. Statso- nová, která po založení církve hrála v celém hnutí první úlohu, byla exkomunikována, Stala se velmi populární, proto se obávali v okoli mrs. Eddieové. že by Novoyorčanka nabyla příliš velkého vlivua byla by snad dosazena na místo staré a slabé mra. Eddieové. I mezi nejhorhivějšími přívrženci »křesťan- ské vědy« proniká přesvědčení, že mrs. Eddieová je toutkou v rukou skupiny nesvědomitých tidí, ktetl chtějí z jejího vlivu těžili pro své osobní účely = Suffragettky v Evině kostýmu. Anglické bo- jovnice za volební právo žen vynalezly nový způsoh protestu proti vládě. Dámy, zatčené pro výtržnosti v Bristolu, kde způsobily skandalní scény v přítom- nosti Winstona Churchilla, prohlásily, že nepbléknou vězeňský oděv. Raději odpykají trest vězení v ko- stýmu, v němž chodila Eva před hříchem. Zahřívají se t m, že zpivají novou marseillaisu suffragsttek. — Když v patek ministr vojenství Haldane mluvi v Eighty-klubu, byl přerušen suffragettkami, které na- lézaly se na galerii a volaly v rythmu: »Milý starý Gladstone, co děláš s našimi ženami ?« (Gladsti ne je jako státní sekretář vnitra zodpověden za to, jak se nakládá se suffragetikami ve vězení.) = Korejské dohrodružství Alice Roozevellovy.
Maro Bake Eddieovon Augusta Statsonová Statso Eddie Winston Churchill Eva Haldane Roozevellův Boston Evin kostým Bristol Eighta křesťanský věda
30 article
Z Londýna se sděluje: Nedávno v Berlíně vyšla kniha Emmy Kroeblové, bývalé vrchní hofmistryně císařovny korejské, »Jak jsem přišla ke korejskému dvorn«, způsobila v rodině Rooseveltově v Novém Yorku velké pobouření. Výtah z knihy byl v těchio dnech uveřejněn v jistém novolyorském listě, načež zeť bývalého presidenta, člen kongresu Longworth uveřejnil prohlášení, že historky, které se v knize vypravují o jeho ženě (bývalé Alici Rooseveltově), jsou absurdní. Mr. Longworth prohlašuje, že jeho žena, která cestovala po Koreji společně s nim a ny- nějším presidentem Taftem, nikdy nenosila červené jezdecké kalhoty a vysoké boty, jak se v knize praví, nikdy neseděla obkročmo na posvátném slonu v Soeulu a není pravda, že si zapálila cigarelu a žádala Longwortha, aby ji takto folografoval. Také prý se neprocházela s jezdeckým bičíkem po svatých hrobech korejského hlavního města. Mr. Longworth soudí, že autorka knihy je buď potřeštěná, nebo s mýlí s jinými americkými cestovatelkami, rozhodně prý se však v cestovní společnosti Taftově takové případy nestalv. = Pekus hromadné otravy důstojníků. Z Vídně, 20. listopadu. Po neklik dní dostavají důstojníci zdejší posádky poštou a v listech zásilky, obsahující dva prašky v oplatce. Prášky jsou dosti veliké. V oběžníku, k nim připojeném, jest podotčeno, že jimi stupňuje se síla mužská. Několik důstojníků, kteří takové prášky dostati, dale je lučebně vyšetřit.
Kroebl Rooseveltův Longworth Alik Rooseveltův Taft Prášek Londýn Berlín Nový York Vídeň kongres
31 article
Zjištěno, že jsou z čistého otrušíku a že množství otrušiku dostačí ke smrti člověka. Jako zasílatel byl udán Karel Francis bez adresy. Bylo pouze připome- nuto, že má schránku na poště. Jméno jest patrně falešné. Pachatel jest tudíž neznámý. Jeden důstojník, který užil prášku zaslaného, náhle zemřel. Pitvou bylo zjištěno se vší určitosti, že byl otráven otrušt- kem. = Ke kalastrofě v amerických dolech. Z No- vého Yorku, 20. listopadu. V dole cnerrském na- lézají se celé hromady mrtvol. Vychází nyní na jevo, že společnost, které důl náleží, dopustila se těžkých přehmáto. Conk prohlášen oficiálně za podvodníka V boji mezi Cookem a Poarvem byl nyní poprvě pronesen oficiální výrok. Národní geografická spo- lečnost ve Washingtoně zaujala prostředníctvím vy- nikajícího svého člena stanovisko proti Cockovi. Vicendmirál E. M. Chester, jenž byl členem komi- tétu, který zkoumal důkazný materiál, předložený Pearyem o dosažení severní točny, měl v Universily- klubu přednášku, v níž tvrdíl, že dr. Cock nemohl dospěti k točně a že zpráva, kterou o své cestě uve- řejnil, sama jej usvědčuje jako podvodníka. Nejsen- sačnější části přednášky admirálovy bylo tvrzení. že dr. Cook se mu přiznal, že fotografie, pořízené domněle na vrcholu hory Mac Kinloy, byly zhoto- veny v ateliéru a tedy falšovány — Pjerre Loti vystoupil z námořnictva. Z Lon- dýna se sděluje, že prostulý francouzský spisovate Pierre Loti, vlastním jménem Julien Viaud, vystou- pil z francouzského námořnictva, k němuž náležel od svého 17. roku. Nyní je mu 59 let
Karel Francis Cook Poarv Cock Chester doktor Mac Kinloy Pjerre Loti Loti Viaud vý York Washington Lon Universit
32 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. zloděj specialista. (Před porotou c. k. krajského soudu v Jičíně.) Petr Koucký, 34letý čeledin z Kucbelny u Semil, nejraději krade koně Proseděl v kriminále asi čírnácte let, ale jakmil vyjde ze žaláře, netěší se dlouho zlaté svobodě, krade opět — koně. Dříve kradl levnější, nyní je vybíravým. V po- slední době kradl již koně za 900 K. Z poslednějších dvou vyšla na jevo kradež koně dne 11. srpna 1909 v Turnově. V noci vyvedl z konírny hostince »u modr hvězdy« koně a hned ujížděl z města. U Mnichova Hradiště byl zadržen a do vyšetřovací vazby dodán. Dne 22. září t. r. byl porotním soudem v Mladé Boleslavi odsouzen k šestiletému těžkému žaláři, kte- rýžto trest právě si odpykává v Kartouzích. Dne 18. listopadu zodpovídal se Koucký pře porotou c. k. krajského soudu v Jičíně, že dne . srpna v noci odcizil Ant. Tomášovi, hostinskému v Nové Pace z konfrny uzamčeného dvora koně v ceně 800 K. Kůň však Kouckému se vytrhl a utekl, v Radimi u Jičína byl rolníkem Brzkou chycen majiteli vrácen. K ličení předvoláno deset svědků z nichž většína vypovídala v neprospěch obžalov- ného, ostatní svědci nemohli prohlásiti, poznávají-li v Kouckém zloděje řečeného koně. Koucký činil do- jem prohnaného šíbala, který dovedl lstivě přijímati místa čeledína jen za tím účelem, aby seznámil se s místnostmi a po čase spáchal krádeže. Po skonče- ném přeličení a řečí obhájce a státního návladního. dány poroteům dvě otázky, které zodpověděny byly kladně. Koucký odsouzen byl k osmnáctiměsíčnímu těžkému žaláři. Krádež obou koní přišla mu dosti draze, za jednoho valacha dostal šest let, za druhého osmnáct měsíců žaláře. Soudu předsedal rada zemského soudu p. Vogel. žalobu zaslupoval státní sástupce Kissich.
Koucká Tomáš Koucký Vogel Kucbelna u Semily Turnov Mnichov Hradiště Mladá Boleslav Kartouzy Nová Paka Radim u Jičín krajský soud v Jičín
33 article
Herec zpolíčkoval kritika (U přestupkového soudu.) Přinesli jsme svého času zprávu o srážce, klarou měl redaktor časopisu „Divadlo“ pan PhC. Karel Hilar s členem divadla „Uranie“ panem Oltou Haasenem Dne 24. září t. r. přepadl totiž pan Haasen pana Hilara, jenž na chodbě divadelní rozmlouval s her- cem panem Čekanským, a přiblíživ se k němu z zadu, udeřil ho do obličeje takovou silou, až pan Hilar se zapotácel a tvář mu naběhla. Téhož večera vystoupil p. Haasen v kuse „Z če- ských mlýnů“ a jeden jeho výstup začíná slovy: „Táhnou mračna....“. Pan Hilar sepsal drama po názvem „Mračna“, jež se v divadle „Uranii“ tak dávalo a obecenstvu bylo známo. Okolností těchto použil p. Haasen k tomu, že, vystoupiv, když na něj přišla řada, na jeviště, ne- přednesl úlohu svou tak, jak měl předepsáno: „Táhnou mračna...“, nýbrž, učiniv do hlediště posuněk, směrem, kde pan Hilar seděl, spustila „Táhnou mračna, ja blbá mračna Hilaroxa ... .
Phc Hilar Olta Haasen Čekanský