Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 20. listopadu 1909.

Číslo 320.

Oo ranní a večerní listy čedplácí se V Praze v administracii Oa měsie. . . . . . 2 K — a čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou něsl na ctrt ieta : . . . 7 K s2n ve Mllálkáchí na měsic. . .. . 2 K 9oh Poštou: a měsle, Ba čvrtieti : . . . h dvoji zásilko a mě a čtvrt leta . . . : ni k ao

Vecerni vdlání. V drobném prodejli ranní číslo o sobě za sk večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnneráty plati se hotově napřed. Předplscení a inserty příjímá admnistrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se těž redaken, tiskárna a sxpedine „Národních Llstů Rukopisy se nevraceji.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Před rozhodnutím.

Z Vídně, 20. listopadu. Poslanecká sně- movna nalézá se na cestě k prvnímu čten zatímního rozpočtu pro první polovinu r. 1910. Tato cesta není však ani krátkou, ani schůdnou, ani snadnou. Naopak — na ní leží velmi četné a velmi veliké překažky. Nalpřekonání jejich záviseti bude další vývoj věcí ve sně- movně poslanecké, záviseti však bude také její dělnost vůbec, složení kabinetu, útvar všeobecné vniterní politiky. Nepodobá se však, že Němei přispěti však chtějí k přemožení těchto svízelů Sedí před tím pohodlně v teplém místě, kter jim chystá vláda sv. p. Bienertha, s peřím ošku- baným s českého těla. Nechtějí pustit do něho nikoho. Chtějí vládnou sami a chtějí, aby se vládlo jenom pro Němce dále. Takový jest smysl několika statí, které dnes uveřejňuje sv. p. Chiari.

Baron Chiari jest doktorem mediciny, to- várníkem a majitelem usedlosti na Moravě. O r 1897 jest poslancem za městskou skupinu Rýmařov-Moravský Šumperk. Při prvních volbáeh na základě všeobecného práva hlasovacího byi by propadl, kdyby nebyl užil prostředků, spo- čívajicích na jeho majetku. Jest více než pravdě- podobno, že při nových volbách, bude-li vůbee kandidovat, propadne na jisto. Dostane se mu asi výměnku v panské sněmovně. 2. prosince minulého roku stal se baronem. Má touhu státi se ministrem, má toubu býti exeelencí. Prol jest staré protivenství mezi ním, který jest před- sedou německo-nacionálního svazu a drem. Syl- vestrem, který jest předsedou výkonného výboru německých stran svobodomyslných a který jest dlouho již kandidátem pro resort železniční. D Sylvester včera dopsal dru. Glabinskému, že Němei chtějí jednat se Slovanskou jednotou, bude-li připuštěno první čtení zatímního roz- počtu. »Nikoliv, nikoliv, nikoliv« — volá baron Chlari. Celý rozpočet musí býti projednán v prv ním, druhém a třetím člení, potom budeme t- prve jednat se Slovanskou jednotou, avšak k re- konstrukci kabinelu nesvolíme a trvati budeme na tom, aby kabinet zůstal. Nepodrobíme se na žádný způsob diktátu Slovanské jednoty a ne- budeme provádet změnu kabinetu, poněvadž tak chtěji Čechové.

Tak poroučí sv. p. Chiari v čele dnešni »N. Fr. Pr.«, která sama nepronáší se o věcech v parlamentě ni jediným slovem. Sv. p. Chiari zabil parlament již jednou. Bylo to 5. února t. r. po schůzi, ve kleré, jak známo, správce ministerstva obchodu dr. Mattaja mluvil o při- pustnosti jazyka českého ve službě poštovní. Tenkráte chtěl na cestě rekriminace sv.p Bienerth dáti ve sněmovně vysvětlení. Sv.p Chlari mu to však prostě zapověděl a sv.p Bienerth se podrobil. Potom následovalo uza vření říšské rady. Chce míti sv. p. Chiarí slávu že zabil parlament podruhé? Zmatek ve zprávách a výkladech. Z Vídně, 20. listopadu. O ničem jiném ne mluvalo se dnes v parlamentě, leč o souboji který vedou v novinách sv. p. Chiari a dr Sylvester. Sv. p. Chiari žádá, aby zatímní rozpočee na první pololetí roku příštího byl povolen, a to v prvním, druhém a třetím čtení, potom chce vyjednávat o novém velikém pracovním progra mu, nyní však již prohlašuje, že jako dosud, jest proti rekonstrukci kabinetu a naopak že trvá na tom, aby kabinet zůstal ve složení ny nějším a beze změny, to jest se Schreinerem a Hochenburgem, ale bez Čechů. Dr. Sylvester jest prostě pro zastavení ob- strukce proti zatímnímu rozpočtu a chce hned po zastavení tom zahájiti se Slovanskou jednotou vyjednávání. Jest otázka, jaké jest mínění a jaké jsou zámysly spojených stran německých svobodo- myslných . strany křesťansko-soeiální a tu kon- statujeme na novo, že dva předáci stran něme- ckých a dva předáci kola polského vůči vašemu

zástupci se pronesli, že to, co jest obsaženo v přípisu dra. Sylvestra dru. Glabiňskému a co tento písemně a oticiálně oznámil Slovanské jed- notě a co kromě toho dr. Sylvester a posl. Fink dru. Šusteršičovi pre Slovanskou jednotu pově- děli ústně, vyhovuje záměrům německých stran Ovšem bylo hned vysloveno hluboké politování, že německé strany něco jiného mluví něco jiného chtějí, na něčem jiném se usnášejí, něco jiného dávají do své zprávy pro veřejnost a zase něco jiného konečně dávají do výkladů k této zprávě. Dovídám se dodatečně, že, co dr. Sylvesten dru. Glabiňskému dal na vědomost, bylo smluveno včera na poradě s bar. Bienerthem. Kromě toho měli Poláci včera dopoledne neoliciální poradu s německými du- věrníky a těm prohlásili, že mají své akce spro- středkovací už po krk a že ji zastaví, nenasta- ne-li záhy obrat a že zůstaví parlament záhy osudu svému, poněvadž v kole polském jest ne- trpělivost a nervosnost. Na to vůdcové němečtí projevili ochotu Polákům, hned po prvním čtení zatíniního rozpočtu zahájiti jednání se Slovanskou jednotou. Smlouva o pracovní program. 2 Vídně, 20. listopadu. »Zeit« uveřejňuje tento plán nejmenovaného poslance: »Pracovní program představujeme si jako for máln pakt, uzavřený na dva až tři roky, jehožlo podrobnosti by se teprve stanovily. V první řadě musil by se ovšem vzíti zřetel na č eský sněm. Bylo by velmi důležito nalézti pevne základy pro národní příměři česko-německé. T by dokonce neznamenalo, že ze smlouvy vylou- čeny by byly změny národně politické, kdyby se staly zákonem. Ovšem platila by všeobecně zá- sada, že zachovány budou trvajíe nyní národní državy. Opravy hranic nemohly by se státi jinak, leč na základě oba- polné dohody. Jakmile by se založila na tomt podkladě konsolidovaná pracovní větši nn.

odstoupila by vláda nynější vládě nové, v jejíž čele by byl opět baron Bienerth. Pro budoucí vládu musily by se smluviti pevné základy ku projednání určitých choulostivých věcl. Zejmena musilo by býti postaráno o to, aby záležitosti personální v úřadnictvu, jakož i určité disposice, které děly se dosud ministry resortními a při kterých jd o zájem národní, na příště rozhodovaly se chéfem kabinetu, po případě ministerskou radou samotnou. Musila by se dáti bezpečná jistota, že nebude se opakovat systěm mi- nistrem drem. Fořtem zahájený pro správu státní škodlivý, při kterém na d žovalo se českému národu.« Co jsou ochotni Poláci prohlásil. Z Vídně, 20. listopadu. Dr. Glombiňsk vyslovil se na včerejší poradě s poslanci vlaš- skými a rumunskými — podle »N. Wr. Tag- blattu« takto: »Slovanská jednot a jes ochotna připustili rozpočtov provisorium k projednání, budou- dány záruky, že bude přikročeno k vyjednávání o změně kabinetu. Tyto záruky dal by polský klub. Kolo polské nemůže nyní ještě dáti ta kové jistoty, jest však ochotno při prvním čtení provisoria ve sněmovně dáti vv jádření v ten rozum, že vzhledem k malé většině, jakou vláda tou dobou má, jest žá- doucno, aby také velké strany Slovanské jednoty přibrány byly do větši n k projednání velikých předlo hospodářských, zejmena finan- čního plánu a byly zastoupeny ve v ládě. Jedíná schůze sněmu království českého. Z Vídně, 20. listopadu. V parlamentě pro slýchá se, že zemský sněm království českého svolán bude ke schůzi jediné, ve které se vykoná volba nového výb o ru zemského a přikážou se podané předlohy jednotlivým komisím Poslanec Udržal. Z Vídně, 20. listopadu. »Frmdblit.« ozna muje: Předseda klubu českých agrárniků posl

František Udržal onemocněl a jest nucen vzdá liti se na několik dní veškeré činnosti parla mentní. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 20. listopadu. (K. k.) »Wiener Zlg.e oznamuje« Ministr kultu a vyučování jmenoval učitele měšťanské školy v Nuslích Vladislav Černého okresním školním inspek torem pro školní okres rakov ni cký a pro české školy v českém školním okresu kralovickém, jakož i v německých škol- ních okresech kralovickém a podbořanském. — Ministr obchodu jmenoval poštovní tajemníky Emila Pietsche, dra. Ferdinanda Hübnera, Filipa Josefa Hoyera, dra. Karla Par sche Ludvíka Zeidlera a dra. Josefa Seidla v Praze, dále ministerského místotajemník v ministerstvu obchodu dra. Maxe Fat ku poštovními rady. Chorvatský banus v Pešt. Z Pešti, 20. listopadu. (K. k. uher.) Přijel sem bán baron Rauch. Bude během dne konfe- rovati s ministerským předsedou drem. Weker- lem a ministrem Josipovičem o vnitřních záleži- tostech chorvatských. V pondělí baron Rauch opět odjede. Biskup navrhuje stávku školních dětí. Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Bisku quimperský zaslal duchovním své diecese pastýř ský list, v němž přimlovvá se za zakládání spol- ků oteů rodin, kteří by měli uspořádati stávku školních dítek, kdyby učitelé nevyhověli jejicl požadavkům.

Učitelstvo žaluje biskupa. Z Pařiže, 20. listopadu. (K. k.) Sdružení učitelů a učitelek v departementu Merthe et Mo- selle podalo na biskupa v Nancy msgr. Turinaza, ktorý spolupodepsal pastýřský list proti světským školám, zvláštní civilní žalobu, jíž žádá se ná- hrada škody v obnosu 100.000 franků. První rok o žalobě je stanoven na úterek. První ženský obhájce na Rusi. Z Petrohradu, 19. listopadu. (K k.) » P.t a « oznamuje: Před. trestním oddělením zdej- šího okresního soudu vystoupila dnes poprvé žena jako advokát. Státní zástupce ohradil se. aby připuštěna byla žena jako obhájce. Soud však nedbal toho protestu, načež státní zástup opustil soudní slň, takže byl předseda nucen skončiti přelíčení, Boj o rozpočet v Anglii. Z Londýna, 19. listopadu. (K. k.) V situsci. která nastala pohrůžkou horní sněmovny, že bude rozpočet zamitnut, nic se nezměnilo. Ačkolivse 23 listopadu sejde dolní sněmovna, nedás očekávati, že vezme jednání pairů na vědomí dokud nebude resoluce Lansdownova skutečně schválena. Na noc, kdy má být rozpočet za- mítnut, chystají se v okolí parlamentní budovy velké lidové projevy. Také se bude konat- schůze liberální strany, v níž bude strana vy- zvána, aby vážně uvažovala o pohitické situsci O krocích, jež vláda chce podniknouti po zamit- nuti rozpočtu, není známo nic určitého. Činská komise pro studium loďstev. Z Londýna, 19. listopadu. (K k.) Přibyla sem činská komise ko studiu zabraničníeh loďstev.

Z nizozemského parlamentu. Z Haagu, 19. listopadu. (K. k.) Při projed návání rozpočtu ministerstva zahraničních zále- žitostí ve druhé sněmovně prohlásila vláda, že nynější poměr s Venezuelou je veskrze přátel ský. Vláda se vynasnaží dle možnosti, aby do- sáhla na Venezuele zrušení 30% celní přirážky Hromadné zalýkání. Z Nového Yorku, 19. listopadu. (K. k Z Panamy se sděluje, že v Managui bylo uvr- ženo do vězení asi 1000 osob, které byly po- dezřelé, že jsou proti presidentovi Zelayovi které se zdráhaly platiti válečnou daň. Šmejdy v novoyorském celním úřadě. z Washingtonu, 19. listopadu. (K. k.) Ta- jemník pokladního úřadu Mae Wesgh oznamuje. že od 1. března t. r. byli pro podvody v novo- yorském celním úřadě propuštěni 104 úřadníe a 123 degradování; také byly provedeny četn změny ve službě. Z Nového Yorku, 19. listopadu. (K. k. Na základě nedávného vyšetřování o podvodech, které byly prováděny při vážení ve prospěe American Sugar Refining Company byli 73 zří zenci propuštěni z celní služby.

Krelská otázka. Z Londýna, 18. listopadu. (Pův. zpráve „Nár. Listů“.) Nota, kterou turecká vláda ne- dávno zaslala ochranným mocnostem a v niž žádá za definitivní vyřízení kretské otázky, zp sobila větší rozruch v evropském tisku, než v za hraničních úřadech. Dlouhý seznam stížností Porty na řeckou správu Krety není než opakováním dřívějšíc not. Velmoci prohlásily co nejvlídněji, že nynějš okamžik nepokládají za vhodný, aby se jednal o kretských záležitostech a v diplomatickýeh kruzícn panuje dojem, že tento neočekávaný po- stup Turecka nebude míti jiných následků, le výměnu zdvořilostí a bezvýznamných listů mez zahraničními úřady velmocí a Cařihradem. Nesmí se zapomínati, že Turecko má nyn evropský parlamentní systém. Vláda se obávala prudké interpelace o kretské otázce a protos přispíšila před sejitím parlamentu zaslati v mocem energický protest, aby upokojila nacio- nalistické hnutí a chauvinisty, kteři jsou jeho představiteli v otomanské sněmovně. Jedině tento smysl připisuje se v politi ckých kruzích anglických zaslání turecké noty kterou nikdo nepojímal příliš vážně. J. Coudurier. Proti zlořádům ve státě na Kongu. Z Londýna, 20. listopadu. (K. k.) Zástupe. všech vyznání v Anglii, vyjímaje římsko-katoli- cké, konali včera večer za předsednictví arei- biskupa z Canterbury neobyčejně četně navští- venou protestní schůzi proti neustálým zlořádům v konžském státu. Když vůdcové různých cfrkv pronesli řeči, byla schválena resoluce, v nížse zdůrazňuje, že Velká Britanie nese zodpověd nost za provedení úplné reformy v konžském státu. Zrušený buršácký spolek. Z Bonuu, 20. listopadu. Senát akademický zdej univeisity suspendoval pro výtržnosti známý bur šácký spolek „Borussia“, jehož členem býval tak nynější císař německý.

Uherská krise. Z Pešti, 20. listopadu. Ministerská rada, která s konati bude s neděle ve Vídni za předsednictví si- sařova, potrvá ři dny. Zahájena bude v útorý budou v ní přetřásány záležitosti povahy meziná rodní, týkající so budouenosti říše. Po úterní porado nastane dvoudenní přestávka, poněvadž Františel Košut musí býti ve středu a ve čtvrtek v Pešti, kde budou ostatky jeho otce definitivně pohrobeny. V pá- tek 26. listopadu stane se rozhodnutí definitivní. Nalezen již podklad pro ústup a příměři? Jak už z telefonické zprávy ranního vy dání čtenářům známo jest, dostoupilo ve Vidni jednání o dělnost poslanecké snémovny svého vrcholu a zdá se, že celá akce dospěla již k rozhodnuti. Stav věcí jest nyní takovýto: Na známý návrh polského klubu v příčině propuštění rozpočtového provisoria odpovědě včera večer předseda výkonného výboru ně- meckých stran dr. Sylvestr timto protinävrhem »Bude-li zajištěno projednávání rozpočtového provisoria, jsou Němei ochotni vy jednávati o předpokladech věe ného pracovního programu.« Tak zní dle »Bohemie« přesně Sylvestrův návrh. Je-li to skutečně návrh německých s fr an, vzešlý z jejich úrady a usnesení, jak večerni zprávy hlásaly, není prozatím ještě jisto. Orgán předsedy Slovanské jednoty, pražský »Den«, praví o něm ve své vídeňské zprávě »Proposice německých stran, učiněná předsednict u

kola polského, dosvědčuje, že Němci ustou- pili od svého původního sta no viska, které formulovali v tom smyslu, ž Slovanská jednola musí předem vůbec propu- stiti prozatímní rozpočet. Dnes už Němci nežá- dají propuštění prozatímního rozpočtu vůbec bezpodminečně, nýbrž toliko připuště n prozatímního rozpočtu ku projednání. To zna- mená v parlamentní mluvé připuštění prvního čtení, kdežto pro druhé a třeti čtení bude miti Slovanská jednota osud jednání v rukou.« Předseda Slovanské jednoty považuje tedy návrh dra. Sylvestra za usnesení německých stran a za jejich ústup od dřivějšího stanoviska Naproti fomu mluví telefonovaný vídeňský člá- nek »Bohemie« o řečené Sylvestrově proposici jako o »nebezpečném návrhu, o jehož pi- vodu a vzniku různá minění s pronášejí« a dokládá: Pod předpo klady věcného pracovního programu vyroz- umivají pánové ve Slovanské jednoté reko- strukci ministerstva. Avšak je fakium, že německé strany za trvajících okolnost k žádné rekonstrukci minister- stva nepřivoli.« Zároveň uveřejňuje známý předák německý. poslanec dr. Chiari v německých časopisech prohlášení o nynějším stanovisku německýeh stran, ve kterémž praví: »Od stran ku práci ochotných nesmí býli žádáno, aby za uvolnění dělnosti parlamentu nějaké ústupky činily rozumí se samo sebou, že se německ strany nepodrobi diktátu Slovanské jed- noty, jež činí rekonstrukci ministerstv hlavní podminkou. Jakožto nejmenší míra musí býti žádáno bezpodminečné vyři zen rozpočtového provisori a.

Máme ledy před sebou dvojí, sobě odpo- rujíci tvrzení a výklady, jež správný a přesný úsudek o stavu věcí nemožným činí. Zůstává otevřenou oláskou: je návrh drem. Sylvestrem polskému klubu dodaný návrhem německých stran, učiněný na základé řádného usnesení, anebo je to jenom soukromá proposice dra- Sylvestra a snad ještě některých pánů z něme- ckého tábora? A dále: vyrozumivají navrho- vatelé slovem »projednávání« jenom rokování v prvním čtení rozpočtového provisoria, anebo jeho plné projednání čili vyřízen!? A dále pak: chtěli by navrhovatelé potom jednatise Slovanskou jednotou o změnách v mini- sterstvu nebo jenom o věeném pracovním programu a nějakých snad jenom formalních předpokladech Ve Slovanské jednotě ujal se patrně názor optimistický, jak vidno z uvedeného již hlasu zdejšího »Dne« a z dalšího ještě výkladu Kra- mářova orgánu, kdež se praví: »Kdyby Slovan- ská jednola přistoupila na propostci kola pol- ského a německých stran, nezměnilo by se ni na jejím poměru k nynější vládě. Pro druhé Iřetí čtení zůstane osud prozatímního rozpočtu v rukou Slovanské jednoty ... Slovanská jed- nota dnes se vyslovila pro svolání parlamentu a síce po zralé úvaze, zejmena po včerejší řeči ministerského předsedy v panské sněmovně.

V parlamentě Slovanská jednot bude moci daleko lépe čeliti po- stranní práci vlády a německých stran, než když nemá tribuny a je odkázána pouze na projevy, které německý tisk buď zfal- šuje aneb vyloži tak, jak jich vláda nebo ně- mecké strany potřebují.« Z tohoto výkladu orgánu dra. Kramáře je vidno, že pan předseda Slovanské jednoty je ochoten návrh dra. Sylvestra — nebo čí to návrh je — přijati a že je vůbec ve Slovanské jednotě ochota, od obstrukce upuslit. Nebot jinak nepředbihal by jistě Kramářův orgán příšt teprve rozhodnutí jednoty a nedovozoval by po- třebu parlamentní tribuny důvody, jež pro děl- nost parlamentu stále uváději odpůreové ob- strukčního postupu vůbec. Arci mluví se o do- časném jenom připuštění sněmovní dělnosti, avšak po příměří a preliminariích míru nadchází zpravidla mír sám. Je potřebl jenom stavidl otevříti a voda teče pak už sama. Ve Vídni eskontují namnoze dělnost parla- mentu jako věc už téméř hotovou a z tábora

FEUILLETON. Listy z Indie. Píše dr. Ol. Perto ld. IV. Z Adenu do Bombaye. V Bombayi, 20. října 1909. Časně ráno než slunce vyšlo nad holé pa- horky pustého břehu, přistála »Afrika« v pro stranném přístavu adenském. Právě 13. října to bylo! Přestáli jsme však šťastně nešťastný den, nejspíše na důkaz, že pověry zůstávaj doma, když odcházíme na cesty. Dobré jídlo. které nám poskytovala naše loď, zdrželo nás až do desíti hodin na palubě, ale potom zvěda vost lidská přece zvítězila a za několik okamžiků nesl nás člun ke břehům »Steamer Pointu«. Aden, vlastně jenom anglická pevnost, ne liší se mnoho od okolních pouští a vypráhlých kopců bez vegelace, z nichž na všechny strany místo stromů trčí anglická děla. Teprve za těmito kopci skrývá se arabské město, nelákající příliš ani sebe zvědavějšího Evropana, jenž spokojí se pohledem na Peaku. Nikdo snad nejde do Adenu pro zábavu a nikdo snad nejde do Adenu rád, kdo jiti sem musí, ačkoliv podnebí vzdor velikému vedru jest velmi zdravé. Aden jest částí císařství indického, části bombayské pro- vincie; ale nic vám tu nepřipomíná Indii, nie. leda indické penize a pársští obchodníci. Jedinou pozoruhodností adenskou jsou vodní nádržky v pohoři (pod Peakem), kde shroma- žďuje se za dešťů voda pro celé město. Ovšem toliko pro domorodce. Evropané ziskávají pitnou

vodu destilací vody mořské. Ale tato »uměláe voda přijde hodně draho a náleží kupování pitn vody k největším vydáním rodiny adenského Evro Skrovné tyto dojmy odnášíte si již za ho dinu s sebou na palubu zatím, co se vám z býti věčností osmnáct hodin, které má zde strá viti naše loď podle jízdního řádu. Vysvobozením z nekonečné nudy jest vám drnčení kotevníh řetězu, jež probouzi nás před půlnocí ze span — to bylo ještě nejmoudřejší, co se daloz těchto poměrů dělati — a hučení sirény zdá se dnes zníti docela příjemně. A ráno na širém moři, když minuvše ostrov Sokotoru, nikde ne vidíme již pevné země, zdá se nám býti severo- východní vítr, opírající se lodi v bok, studeným vichrem našeho podzimku. Tolik jsme schoulo stivěli za několik dnů plavby uprostřed výhno dvou pouští, že většina z nás odnesla tuto změnu pořádnou rýmou. Druhého dne plavby po Arabském mo celá společnost, spící na palubě, probouzela s s nehorázným kýcháním a kašláním, jako bychom byli někde v severní Evropě; a zatím byli jsme toliko 17° na sever od rovníku, v době, kdy ještě v těchto krajích neminula letní horka. Ale rozhodně byla na palubě rýma a muselo se vy- nalézti něco proti ní. A skutečně náš lodní lékat měl znamenitý nápad: uspořádati velikou ta- neční zábavu až do rána, protože shledal, že příčinou rýmy jest spaní na palubě. Prostředek tento se znamenitě osvědčil byl na všeobeenou žádost denně opakován po celý zbylek naší cesly. Působení příjemného větříku bylo hned

pana. znáti na palubě a chladnější počasí probudilo zase naši zvůli, která v Rudém moři utichla celá paluba byla zase »naše« : závody v běhu. hockey, házení kroužků, kohouti zápasy — toho všeho musili se zúčastniti i staří páni mladé dámy. A k tomu vynalezeno ještě něce nového, neslýchaného: »moskyti« ; ano, prosím. docela dotěrní »moskyti« uprostřed širého moře Ovšem byli jenom dvounozi tito moskyti, za to však opatření brky z krocaních křidel, jimiž připravovali velice příjemné chvile, zvláště da mám po dobrém tifinu sladce spleím na palubě. majíce zvláště zálusk na jejich ouška a nosiky Ke všemu v malé chvíli tak se rozmohl tento protivný »hmyz«, že nebylo vůbec lze vydržet na pslubě klidně seděti. Ale veliký trest příšel na »moskyty« večer: když unavení tancem s chutí ulehali na své matrace, rozprostřené po palubě, byl každý uvítán velikou houbou namo čenou v lepkavé mořské vodě a ukrytou po prostěradlem. Tak se pomstila levá polovice paluby (dámy) polovici pravél V zábavách a škádlení uběhlo plných pět dní jako okamžik a nikdo nechtěl věřiti, když přišel v pondělí večer kapitán nám oznámiti, ž zejtra ráno budeme již v Bombavi. Nikdo ne- chtěl věřiti, že my všichni, kteří jsme se sbli žili a spřátelili, rozprchneme se zase do různých končin, abychom se snad nikdy více nesešli nikdo nechtěl věřiti, že již zejtra půjde za svým úkolem, který ho vede v dalakou cizinu a že skončí se zejtřkem ten bezstarostný živo na lodi. Bylo 19. října ráno, když kol třeti hodiny na obzoru objevil se maják s Colaba-Pointu

svými blesky ozařující hladinu mořskou an jihu druhý vyznačující pevninu indickou; z témito dvěma světly, tvořicími bránu, celé guir- landy různobarevných světel ozařovaly přístav Město zahaleno bylo v bilou, hustou mlhu nechtějíc se nám prozraditi, zatím co zvolna vplouvali jsme do přístavu. »Tedy konečně přece v Indii,« prolétlo mou hlavou, když kvapně jsem se strojil ve své ka- bině, abych zase co nejdřive byl na palubě mohl dívati se na město, jež jest bránou, kterou vchází se do Indie, do země, jež byla vždy eílem mých touh. Nekonečné zdály se mně ho- diny, než přiliv dovolil lodi připlouti k Victoria Docku a byl jsem prvý, který spěšně se jen rozloučiv se všemi, kteří jsme Inuli tolik k sobě na palubě, prvý, klerý stanul nedočkavě nu pevné půdě, na půdě posvátné Indie.

Různé zprávy. Enrico Ferri o afére paní Stein- heilové. Z Říma, 19. listopadu. Za ohromného návale zahájil Enrico Ferri, bývalý ohnivý socialista, sve přednášky na římské universitě. Ferri, jenž se po kládá za duševního dědice Lombrosova, přednášel „zločinech ženy“, Počet zločinných žen je menší než zločinných mužů a činí 8 procent proti 10 procentům u mužů Hlavními vlastnostmi ženských zločínců jsou pře- tvářka a lež. V tom je nepřekoná žádný muž, stejno jako v pomstychtivosti a ukrutnosli i ví sata nické zá- libě pro tyto činy. Dle těchto známek byl nepochybně také z ločir v impasse Ronsin spáchán ženou. Ne- může o tom sice podati žádný bezpečný úsudek, al přece tvrdí, že si paní Steinheilová nepočínala jako nevinná. Nevinná žena chová se stále stejně, paní Stein- heilová však změnila dvacetkráte své mínění a obi- nila také nevinné, chtějíe dokázati svou nevinu.

Její podezřelé chování a lhaní budí přosvědčení, ž o zločinu vi Snad není pachatelkou, třeba podnítila vlast- ního pachatele ke zločinu, nebot chtěla býti vdovou, aby umožnila sňatek s Borderelem. Při soudním řízení se také nepřihlíželo k jejímu psychopathologi- ckému stavu. Trpěla zřejmě hysterickou nervosou je z rodiny, v níž jsou úbytě dědičnými. Její náchyl- nost ku prostituci jest přes skvělé nadání, kterým okouzlila také soudní dvůr, dalším důkazem její zločin nosti. Kdyby vedení procesu bylo řízeno těmito a ji- nými základními kriterii, bylo by tajemství afěry odhaleno. Na konec uvedl Perri, že zločinných žen bude ubývati stejnou měrou, jakou se ženě poskyine mož- nost, plniti povinnosti mateřstvi. = Cestoval v bedně. Z Milána, 19. listopadu Na nádraží ve Viareggiu nalezli včera železniční zřízenci v hedně muže, kterého odevzdali karabin- níkům. Udal, že se jmenuje Torrisi, že odeslal 10. listopadu z Nespole do Milána 12 beden s likérem vlastního vynálezu a sám se ukryl do dvanácté bedny. Za osmidenní jízdy nákladním vlakem živil se chlebem, likérem a vodou. Měl-li zapotřebí vzduchu. uvolnil poněkud víko bedny a opět se uzavřel, blížil-li se vlak ke stanici. Toto podivné cestování mu však nesvědčilo, neboť musil býti dopraven do nemocnice, poněvadž se již nemohl ani pohybovati.