ministr vojenství navržen byl chef generál- ního štábu Putnik. Protože však králi zá- leží na tom, aby vzhledem na makedonské zmatky výtečný Putnik zachován byl pro operace válečné, jest navržen plukovník Mi- letič.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 21. září. (C.-B.) Císař propůjči stavebnímu radovi Janu Mattauschovi v Praze u příležitosti jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek titul a hodnost vrchního sta- vebního rady s prominutím tax. Předseda ministerstva jako správce mini- sterstva vnitra jmenoval místodržitelského ta- jemníka dra. Bohumila Pečku a ministerského místotajemníka v ministerstvu vnitra dra. Alfréda Siegla okresními hejtmany a okresní komi- sary Rudolfa svob. pána Procházku a Františka Šubrta místodržitelskými tajemníky v království českém. Předseda ministerstva jako správce mini- sterstva vnitra jmenoval okresního komisaře v Čechách Karla Augusta Haissingera vrchním okresním komisařem. Z Pešti, 21. září. (C.-B.) Četně navštívená plenární konference liberální strany ro- kovala o době, kdy má býti svolána konference strany. Posléze usneseno po návrhu ministra orby Daranya jednohlasně, aby se kon- ference strany konala ve středu dne 23 t. m. o 10. hod. dopol. Z Debrecína, 21. září. (C.-B.) Valná schůze komitátu Hajdu usnesla se většinou hlasů naří- diti, aby se v městech a v obcích komitátu státní daně nevybíraly a také dobro- volně placené daně nepřijímaly. Z Gdanska, 21. září. (C.-B.) Dnes odpo- ledne konala se slavnost odhalení po- mníku císaře Viléma Velkého. Císat Vilém přibyl sem s družinou ve 45. Na ná- draží vsedli na koně a jeli provázení švadro- nou tělesných husarů na místo pomníku. Ke slavnosti přibyli také říšský kaneléř hr. Bülow, někteří ministři, předáci státních a městských úřadů, generalita, admiralita, poslanci atd. Také spolky vojenské seřadily se na náměstí pomníku.

Císař byl při svém příjezdu hlučně pozdraven četnými zástupy lidu a zaujal místo naproti po- mníku. Slavnost zahájena zpěvem 600 zpěváků. Na to promluvil předseda západopruského pro- vinciálního sněmu řeč slavnostní, v níž pouká- zal na zásluhy císaře Viléma Velikého o pro- vincii západopruskou a požádal za svolení k od- halení pomníku. Když se povolení dostalo, spadla rouška s pomníku a předseda provinciál- ního sněmu odevzdal pomník městu. Vrchní purkmistr Ehlers přijal jej přiměřeným pro- slovem. Císař prohlédl si podrobně pomník a jel pak na koni ke generálnímu velení, před nímž byla seřaděna deputace dělnictva, zaměstnaného ve státních dílnách gdanských. Císař sestoupil s koně, načež mluvčí deputace strojník Gl as- haben projevil císaři hold dělnictva. Když pak byl císař za projev ten delší řečí poděko- val, promluvil s četnými osobami, rozloučil se přátelsky s dělníky a odebral se za bouřlivého provolávání slávy ke generálnímu velení, kdež se konala za přítomnosti císařovy konference o po- vznesení zemského chovu koní. Z Cařihradu, 21. září. (C.-B.) Dle pověst z Drinopole došlých byla ves Raklica, vzdálená půl hodiny od Kirkilise, vojskem a bašibozuky pobořena, při čemž bylo mnoho obyvatel vesnice pobito. S turecké strany se připisuje čin ten opět četám komitů. Na cestě z Rovče bylo nalezeno 60 mrtvol zabitých Bulharů. Ves Rambely je rovněž pobořena. V bazaru Ko- prülü byli dva bulharští šlechticí jedním ture- ckým vojákem zastřeleni. Také jiné osoby byly jím zraněny. Pachatel byl zatčen.

Denní zprávy. Pozor na rozdělování. Přinesli jsme letos na počátku roku oprávněnou stížnost na to, jakým způsobem mezi chudáky postíženými živelními pohromami dělí se státní, ve- řejná a soukromá pomoc ubožákům poskyt- nutá. Poukázali jsme k nespravedlnosti, která v nejednom takovémto případě se přihodí píaidovali pro to, aby o to se dbalo, by distri- buce podpor byla správna. Činili jsme tak v zájmu těch, již hrabivostí necitelných jednotlivců byli poškozeni a domnívali jsme se, že s námi záro- veň věci se ujmou i jiní povolaní k tomu činitelové.

Za to ale sklidili jsme ne vděku, nýbrž nadávek a surových slov v orgánech agrárnických a byl to zejmena list poslance Slavíka, jenž v tomto směru zvlášť vynikl. Zpráva naše opírala se o zaručená fakta, nemohli jsme ovšem jmeno- vati obce a osoby, poněvadž jsme neměli k tomu svolení zasilatelova, který ovšem se obával, že by všechen hněv, všechna zlost na něj se svezla, kdyby pokládán byl za původce dotčené zprávy v novinách. Abychom ukázali, co se děje, když přísně nedbá se, aby podpora do pravých dostala se rukou, stůj zde následujíeí obrázek: Baron Henneberg věnoval nej- chudším polařům v Kosicích u Soběslavi, již byli letošním krupobitím postiženi, tušíme, že 20 metrických centů obilí na osev. Co ale se stalo? Ne nejchudšl, ale nej- zámožnější chtěli se o to rozdělit. A sice s panem starostou v čele. Chudáci a lidě skutečně potřební, kteří se o tom dověděli, hotov byli užit násilí, kdyby byli sedláci, mimochodem řečeno, nevalně poškození obilí si byli rozebrali. Na štěstí zvěděl o tom plnomoc- ník bar. Henneberga, hrabě O. Harrach i na- řídil ihned aby obilí, jež leželo v planském pan- ském mlyně, se nevydávalo, nýbrž vyčkalo se, až učiněna bude nová repartice. Toť se ví, že z této lidé zámožní i pan starosta byli vyloučeni a že podpory se dostalo těm, kteří jí právem zasluhovali. Proto opětně na věc upozorňujeme, aby nebyl na té poslední etappě zvrácen humanní účel filantropické akce, aby rozdělování místní provedeno bylo poctivě a spravedlivě.

— Hotel »Rixy« na Špičáku není daleko tak bezpečně zaručeným kupem českým, jak to ujišťuje dr. Schreiner ve svém plzeňském listě s přemnohým hořekováním. Soudě podle praž- ského dopisu brněnských »L. N.«, jedná se stále ještě o sestavení českého konsorcia, kteréž by dne 6. října dražilo. Bylo by věru ku po- divu, kdyby sestavení takového konsorcia anebo vůbec zjednání potřebného kapitálu mělo pra- covati s nějakými potížemi, když sama soudní licitace hotelu »Rixy« po dvou posled- ních saisonách v rukou německých, jest důka- zem, že majetek tento předurčen jest vůbec pro českého majitele a že musí v české správě do- jíti skvělého výsledku. Či by se mělo dopřáti dru. Schreinerovi opětného vítězoslavení jako bylo při jeho nájmu Němcem, po domnělých českých překážkách, o nichž vypravuje »P.„ T.« celé legendy? — »Stiller po troškách«. P. A. Stiller sdě- luje dnes, že se mu stal malér: mělť on ve svém rukopise, včera také námi z real. denníku otištěném, napsáno nikoli »chřestýš«, nýbrž »slepýš«, i neváháme své čtenáře upozorniti, aby si opravili Stillerovu perličku s pointou a poučkou, jim včera předloženou. Panu Stillerovi a jeho přírodovědeckým vědomostem dělá tato oprava čast, neboť slepýš dělá v suchém listí mnohem pravděpodobněji rámus dunění hromu podobný; jemný jeho vtip zhrubl pod redakční tužkou pana »chefredaktora«, jemuž se slepýš zdál patrně na nás příliš málo. Jinak pozbyl p. Stiller sám touto opravou velice na hrdinné póse; vypadalť mnohem rekovněji an šlape chřestýši na ocas, a je k tomu zapotřebí také mnohem větší obratnosti, než vůči slepýši, který se staví na ocas ostatně jenom v obrazotvorno- sti páně Stillerově, nikoli však v přírodopise.

Abychom nerozvlékali rozprávku na pole příro- dovědecké, stůjme p. Stillerovi v slově na poli, na němž je suverénem. Dnes prohlašuje, že trvá na svém, »že umořování dluhů dlouholetými malými procenty jest nehospodářským jednáním.« Pravíme: I s pánem bohem, jen když p. Stil- ler už netrvá na tom, že nelze jinak kon- vertovati hypoteční dluhy z 5 na 4%% než ztrátou desetiročních splátek, ztrátou 3000 K a příplatkem 50% (50.000+25.000 K) ke konver- tovanému kapitálu právě jen následkem konverse Trvot (abychom mluvili s realistou Hronem) páně Stillerův při této velice nebezpečné zásadě bohudíky přestal, i sluší jenom litovati, že se nepustil s námi do tak zvané »polemiky« ještě před svou monumentální konversí, dnes mohl býti aspoň o 25.000 K zámožnější, nehledě ani k desetiletým splátkám a k tomu, že ke škodě utržil ještě posměch. Jednání své nazývá dnes sám »nehospodářským«, není tedy ani národ- ním, ani dobrým soukromým hospodářem. Domnívá-li se, že nevěděti, co to je konverse hypotečních dluhů, jest jenom malo u hanbou pro národního hospodáře, jest při jeho pessi- mismu na podiv. Ještě jedno slovo. V dnešní své t. zv. »polemice« užívá p. A. Stiller obratu, že mnozí jeho příznivci žádají na něm články, »netážice se, je-li vycpán drtinami cuk e- ního kartelu.« Možno dost, že p. A. Stil- ler nebude míti o kartelu valnějšího ponětí než o konversi, to dosud věděti nemůžeme; ale tolik pozorujeme, že tu zavadil o tenký vlásek, který rozhraničuje domény hlouposti a ničemno- sti. Varujeme jej, aby vlásek ten — nepřetrhl! Mohlo by se mu s kartelem povésti daleko hůře než s konversí, neboť vůči ničemnosti pře- stanou s naší strany žerty!

— Rodinné zprávy. Slečna Růženka Kle- mentova a pan Edvard Klečka, účetní měst. spořitelny blovické slaviti budou dne 3. října t. r.o 11. hodině dopol. v děkanském chrámu v Blovicích svůj sňatek manželský. — Kluby občanské. Občanský klub v Holešo- vicích-Bubnech (v Praze VII.) koná dne 23. t. m. o 8. hod. večer výborovou schůzi v místnostech hostinských „Na kovárně“ — Nová budova školní na Kr. Vinohradech za vodár- nou vykazuje poměrně málo žactva a z toho důvodu mají dítky z ostatních obvodů města jí doplniti. V té pří- čině se nám píše: Kdežto dříve okresní školní rada trvala neústupně na tom, že žactvo musí choditi do nejbližší budovy školní, dnes přiděluje žákya žákyně I. a II. třídy obecních škol z okolí Národ- ního domu do této nové školy u Vršovic, kdežto přece žactvo toto náleží do obecné školy u radnice (kde jest místa dostí) a v parku u Kanálky. Malě děti mají tedy choditi celou Korunní třídou, kde často mezi kolejí elektr. dráhy a chodníkem není možno projíti, neboť u stavebních míst nahromaděn jest stavební materiál. V zájmu bezpečnosti zdraví mlá- deže žádáme, aby děti navštěvovaly školu nejbližší. — Hlavní výhra. Při tahu losů Palffyových dne 15. září t. r. připadla hlavní výhra v obnosu K 84.000 na los čís. 66.985, koupený u filiálky Živnostenské banky ve Vídni, který byl šťastným výhercem u ní deponován.

— Záhadný případ. Policejní hlídka, ubírající se po půlnoci na dnešek sady u Rudolfína, nalezla tam na lavici v bezvědomí ležícího muže, v němž později byl zjištěn 52letý číšník Adolf Gregor z č. 6-V. Číš- ník měl značné rány v obličeji, pročež byl převezen do židóvské nemocnice. Jakým způsobem rány utrpěl, nedalo se ještě zjistiti, — K zavraždění nadlesního Ernsta v Chabařovi- cích. Ku předvčerejší naší zprávě o zavraždění nad- lesního Ernsta sdělují se nám z Chabařovic tyto další podrobnosti: Nadlesní Ernst chodíval vždy na pochůz- ky lesem bez pušky a bez psa. Domníval se, že jest v revíru svém příliš bezpečným. Také po plných dva- cet let, co zde působil, nikdy nestalo se mu ničeho vážnějšího. Přistihl sice několikráte pytláky-očkaře, ale dali se před ním obyčejně na útěk. Soudní komise, která přibyla ve čtyři hodiny na místo vraždy, sestá- vala ze soudního adjunkta p. dra. Zdeňka Rajského a lékařů drů. Matouše a Freunda. Komise zjistila, že náboj — zaječí broky — vystřelen byl z blízkosti dvou až tří kroků; všechny broky, jež rozstříkly se sotva na obvod tří centimetrů, vnikly nadlesnímu do pravého spánku, takže smrt nastala okamžitě. Také nenalezeny lékařským ohledáním žádné stopy smrtelného zápasu.

Zjištěno, že zmizela dýmka nadlesního, ačkoliv byl viděn, jak kráčí k lesu a pokuřuje si. Soudní komise vyslovila důmněnku, že nadlesní zastřelen byl již za soumraku. Okolo mrtvoly nalezeno bylo několik oho- řelých sirek, jež pečlivě sebrány. Oka nebyla nalezena, jak původně se tvrdilo. Dle všeho byl pachatel hroz- ného činu nadlesnímu dobře známou osobou a nevida vyhnutí, odhodlal se k tomu, svědka svého lesního pychu odstraniti. V sobotu odpoledne konala se o třetí hodině pitva mrtvoly, při které nalezeno v mozku zavražděného 36 zaječích broků. Kost lebeční na pra- vé straně byla úplně roztříštěna, střepiny její vnikly do mozku. Pohřeb zavražděného konal se v neděli o čtvrté hodině odpolední za ohromného účastenství obyvatelstva chabařovického a celého okolí na hřbitov v Chlumu. Vdova a pozůstalý chlapec jsou událostí tou zdrceni. Četnictvo zahájilo po vrahu úsilovné pá- trání. U všech osob, jež z dřívější doby byly známy svou náklonností k pytláctví, provedeny důkladné prohlídky. U jistého W. vedla návštěva četnictvak dosti zajímavému objevu. Nalezena u něho sít, přes 35 metrů dlouhá, se 14 železnými kolíky, jaké upo- třebuje se při zatahování léče. Také čeřeny a sítě na rybolov nalezeny u něho vesměs pečlivě ukryté ve skalním sklípku. Ale nějaká souvislost nedá se kom- binovati. Jako zajímavý moment uvádí se okolnost, že tchán zavražděného nadlesního, rovněž lesník, před dvanácti léty zcela podobným způsabem a právě také v měsíci září byl pytláky zastřelen. Případ tento vzru- šil značně celou naši krajinu.

Tragická smrt řídícího učitele. O nešťastném, soustrast budícím případu skonu řídícího učitele pana Antonína Zimmermanna v Malkovicích, v okresu slánském, přinesli jsme zprávu ve včerejším vydání t. l. Jaké oblibě zesnulý se těšil, patrno z toho, že došlo nás z Malkovic, Kačic, Třtic a ještě některých obcí okolních četně dopisů, v nichž, kromě vylíčení osudného případu, vřelým způsobem vesměs se mluví o povaze a životě tak tragicky skonavšího řídícího učitele. Uvádíme zde dopis ze Třtic: Jak již sděleno, po tmě sešel řídící učitel p. Zimmermann s pravé cesty a spadl s terasu půl druhého metru vysokého na plun, uložený pod chodníkem. Zvedací páka, při které nalézá se ostré špičaté péro, trčela vzhůru. Na ostrou špicí péra padl řídící pravou tváří, péro mu vniklo pod lícní kost, prorazilo patro a proniklo levou tváří ven, takže utržil strašlivou přímo smrtelnou ránu. Měl ještě tolik síly, že dovlékl se do hostince p. Kouly v Malkovicích, kde žádal o vodu, nejsa si patrně ani v prvním oka- mžiku vědom strašlivé rány. Hosté úžasli, avšak rázem pochopili situaci. Bez prodlení posláno pro lékaře dra. Šupíka do Slaného, jenž záhy přijel, avšak vyžádal si ještě přítomnosti jiných 2 lékařů, pro něž bez meškání bylo posláno. Veškerá snaha lékařů byla arci bez vý- sledku a v úterý večer po velikém utrpení ubožák sko- nal. Pohřeb byl ustanoven na 9. hod. v pátek dopo- ledne, kdy sešlo se z okolí mnoho občanstva a na 40 kollegů, aby svého šlechetného soudruha vyprovodili