již pevně založenou lidovou tradicí, (!) jest jed- ním z nezvratných bodů, jež označují celý svět obmykající politiku císaře Viléma, jedním z trva- lých základů a předpokladů, s nimiž geniální hohenzollerovský panovník při svých velkolepých plánech počítá. Pevnému přátelství obou panov- nických rodin sluší děkovati za léta blahodár- ného míru a vysoká důležitost trojspolku pro evropský mír došla již obecného uznání. Nynější návštěva nemá sice úřadního rázu, avšak jest samozřejmo, že oba panovníci při svých něko- likadenních důvěrných schůzkách a stycícho nynějším obecném politickém stavu pojednají, čemuž sama přítomnost hraběte Bülowa nasvěd- čuje a k čemuž vůbec je dosti podnětů. Z Vídně, 17. září. (C.-B.) Rakousko-uher- ský velevyslanec v Berlíně šl. Szögyenyi- Marich přibyl sem dnes, aby se zúčastnil př uvítání císaře Viléma. Císař Vilém v Uhrách. Z Mohače, 17. září. (C.-B.) K večeru ode- bral se císař Vilém s hrabětem Eulenburgema generálem Löwenfeldem na číhanou do balyok- ského revíru, kdež zastřelil silného šestnácteráka. Pak odejel císař Vilém vozmo k parníku » Sofie«. kdež ho očekávali arcivévoda Bedřich s rodinou a císařská družina. O půl 8. hod. večerní byla na palubě hostina na rozloučenou. Súčastnilo se v ní osmnáct osob. Po hostině odebral se císař Vilém s družinou do balyokského loveckého zámku a odplul o 9. hodině do Mohače, Kamž o 3/410. hod. přibyl. O 10. hodině o d je pak dále do Vídně. Ministerská krise v Anglii. Z Londýna, 17. září. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Ministr pro kolonie Ch a m- berlain, ministr financí Ritchie a státní sekretář pro Indii lord George Hamilto n po- dali žádost za propuštění. Z Londýna, 17. září. (C.-B.) Král při jal demissi ministrů Chambe laina, Ritchie a Hamiltona.

Z Petrohradu, 17. září. (C.-B.) „Kawkaz? oznamuje: Dne 15. září shromáždilo se v Baku, svoláno zvoněním, kolem arménského chrámu welké množství Arméňanů. Na vyzvání po- licie, aby se rozešli, odpověděli deštěm ka- mení a střelbou z revolverů. I z oken chrámových bylo stříleno. Záhy byli povoláni ko- záci a pěchota. Vojsko bylo rovněž přivítáno střelbou a deštěm kamení, při čemž se zástupy skrývaly za chrámem a za hřbitovní zdí. Když také vojsko vystřelilo, uchýlili se Arméňané do chrámu, který byl pak vojskem obklíčen. 45 oscb bylo zatčeno, ostatní uprchly. Bylo nalezeno mnoho ručnic, ba dokonce i v prostoře oltářní byly nalezeny revolvery a patrony. Kame- ním byli lehce zraněni jeden důstojník a čtyři vojíni. Jeden náhodou kolemjdoucí námořník byl úderem kamene zabit a zástupce policejního mistra zraněn. Ztráty výtržníků nejsou dosud známy. Z Neapole, 17. září. (C.-B.) Dle zpráv „Mattiny“ přijedou carruský a carevna do Italie mezi 23. a 30. říjnem. Pobyt v Řimě potrvá tři dny. V průvodu carově budou minist hr. Lamsdorf a bar. Fredericks. Z Ain Sefry, 17. září. (C.-B.) Zpráva před třemi dny zde šířená o smrti majora Biche- mina a o útoku na jeho vojenský oddíl dosud není potvrzena. Má se za to, že je zcela bez- důvodnou. Z Pekina, 17. září. (C.-B.) Chování se prince Čina vůči novým ruským podmínkám pro vy- klizení Mandžurska jest pochybné. Má se za to, že se potud pro přijetí podmínek angažoval, že by mu bylo za těžko ustoupiti. Není však ne- možným, že Číňané odeprou navržené nové smlouvy podepsati. Z Gomele (gubernie mohylevská), 17. září. (C.-B.) Poněvadž byly opětně učiněny pokusy ob- noviti nepokoje z posledních dnů, přibyli sem včera soudci a guvernér. Nyní jest úplný klid. Obchod byl opět zahájen.

Denní zprávy. — A. Stiller. Historka o národním hospo- dáři, který v listě »národního kádru českéhoe psal o reformě zákona o konversi hypotečních dluhů, aniž by měl i jen příbližný pojem o tom, co to je konverse vůbec a zvlášť kon- verse hypotečních dluhů, dnešním dnem skon- čena. Pan A. Stiller, přeslavný odborník první třídy, který se jal konečně na místě pro jeho vědu nejpřiměřenějším slupovati s očí národa českého hospodářské šupiny, opustil fantastické svoje učení o konversi 50.000 K z 52 na 44. při čemž ztratiti možno nejen desetileté splátky, nýbrž nutno zaplatiti o 25.000 K více než by bylo platiti bez konverse, úplně a zachránil se na trosku své doktriny, podle kteréž umořování dluhů dlouholetými, malými procenty není ho- spodářským jednáním a že mají býti přípustny hotové splátky bez byrokratických formalit.O padesáti, o pětadvaceti tisících a ztrátě deseti- letých splátek, o hospodáři, který konvertuje, »poněvadž v tom vidí svůj prospěch, umístí-li 30.000 korun na více než 10%«, není již řeči, za to tím více vztekání blamovaného národo-hospodářského zázračitele, který nám

posloužil mimoděk za objekt k demonstracio tom, kterak vypadá realistická práce pro český rozum. Dost možno, že co nejdříve objeví sen- sační hospodářský axiom, že nejhospodárnějším jednáním jest vůbec dluhů nedělati, neboť po- tom nebude třeba žádné perverse či konverse hypotečních dluhů, ani větších, ani menších úroků, annuit, ůmoru, emissí a jiných podobných tretek, které dosud nezpůsobily p. A. Stillerovi patrně ani za mák bolestí hlavy; doznává-li, že je mu více než 50 let, sotva už asi dohoní, co ve svém oboru zameškal. Je toho tolik, že stačí-li p. Stiller na národního hospodáře orgánu »české strany lidové«, je přece jen příliš krátký na reformátora konversního zákona. Nechtěl by se dát povýšit na doktora filosofie? K úplnosti kollegiality a naprosté rovnosti se svým »chef- redaktorem«? Potom už by nemohlo býti nej- menší pochyby o jeho žurnalistickém poslání v »listě, do něhož se mu líbí nyní psáti.« Jen houšť! Nám to může býti vhod, ale u svých dvou až pěti i vícenásobných abonentů vyznán a povolání veskrze obchodního, utrží list, oblibou p. A. Stillera obmyšlený, jenom ostudy!

— Arcibiskup bar. Skrbenský proti církev- nímu rozdělení král. českého. Plzeňská zpráva o tom, že Frindovy a Opitzovy snahy, aby zří- zeno bylo v Čechách německé biskupství s při- pojením církevně uzavřeného německého území rozbily se v poslední řadě o vytrvalost arci- biskupa Skrbenského, který opřel se frindovskému úkladu, nechtěje dopustiti násilí zvláště na če- ském lidu v západních Čechách, způsobilav tisku jistou sensaci, vzdor tomu že náleží k udá- lostem takřka předminulým. Jest s pravdou. Ovšem, že se v ní nevypravují všechny fáse boje, jaký stálo převrácení samého kardinála k zásadám nedělitelnosti království českého, možno-li tak říci. Rozhodlo v té příčině slovo českých rádců jeho, kteříž mu ukázali církev katolickou v Čechách ve světle hotové události rozdělení a hlavní zásluhu o to má hnutí vlaste- neckých kněží českých a jejich obrovská petice. které vyhověno dříve než došlo k poslednímu podpisu na ní. Že bylo všechno do posledních formalit již provedeno ke čtvrcení královstv v duchu německém; doporučovanému jakožto ne- omylný prostředek na zažehnání německého »Los von Rom !«, jest pravda, bylo tomu tak i ve Vídni i v Římě, když vyšel náš první článek proti těmto černým úmyslům. Že Le XIII. prohlásil se proti tomuto nejvýš nepoliti- ckému skutku, jest zásluhou kaneléře Rampolly. pro nějž překládány tenkráte do vlaštiny všechny naše články a konečně vše, co v polemice proti nám bylo česky i německy vytištěno.

— Pozor na špehouny. (Časové slovo prak- tického právníka.) Poplašně zprávy o „Nové Omladině“ v Praze nutí mne, abych několika slovy zmínil se o poměrech policejních vůbec, zvláště ale v Praze. Poměry ty jsou opravdu dosti zvláštní a zasluhují, aby staly se před- mětem jednání parlamentního. Kdykoliv některá vláda měla zapotřebí poděsiti veřejné míněnív Čechách, objevilo se známé, „hrůzostrašné, ši- roko daleko rozvětvené spiknutí“, na jehož zá- kladě lidé vláčeni byli do žalářů a vykonávána hrůzovláda v Praze i okoli. Pamatujeme se ještě na r. 1893. Co všechno možné bylo v tomto i v r. 1894. A dobrý pozor! Byli to sami č ešt lidé, kteří tyto hrůzy na Prahu uvalili, lidé, jichž jména nepotřebuji uváděti. Z oblíbených prostředků, kterými se podporují takové machi- nace, jsou t. zv. agenti provokatéři, t. j. najat agenti policejní, kteří sami lid ke spáchán trestních činů popouzejí, aby pak, když činy ty se staly, mohli pachatele udávati a „zakročo- vati“. Zákon trestní a sice § 25. trestního řádu z 23. května 1873 č. 119 ř. z. praví sice vý- slovně: „Policejním úřadům, jakož i všem ve- řejným úřadníkům a sluhům jest při nejpřísněj- ším potrestání zakázáno, aby působilit 1. k získání podezíracích důvodů a k usvědčení podezřelého tím, že týž k podnikání, pokračován a k dokončení trestního jednání se svádí, anebo 2. tajně ustanovené osoby k doznáním, jež pak

soudu se donáší, se svádějí. V obojím směru po- kládám za svou povinnost, varovati českou ve- řejnost a uvědomiti ji o tomto zákonném usta- novení. § 25. zůstal posud celkem mrtvou lite- rou, není mi znám případ potrestání takového agenta provokatéra, a zákon sám je lex imper- fecta, neboť neobsahuje žádného určitého trestu. Mně osobně stalo se před několika léty, že, maje při brněnské porotě hájiti, opřel jsem se praxi, dříve zde obvyklé, že se totiž proti inkvisitu vedli za svědky jeho spoluvězňové, poukázav na § 25., provedl jsem, že dotýčný „svědek““ vůbec ani vyslýchán nebyl. Od té doby zde v Brně nevedou se více takoví svěd- kové. Za to ke své lítosti čtu každou chvíli v pražských referátech, jak tam spoluvězeň A veden jest proti spoluvězni B za svědka. Vrchole dosáhla tato praktika v t. zv. processe s „Omla- dinou“ a měla by se okolnosti této věnovati stálá pozornost se stanoviska kollegů obhájců. Co se ale týče t. zv. agentů provokatérů v užším smy- slu, t. j osob, které samy svádějí k činům trestním, tu bylo by žádoucno zákonné ustanovení, kterým

dotýčný agent provokatér jest vinen zneužitím moci úřadní a jako takový trestán býti má. Ne- dokonalý zákon § 25. (lex imperfecta) nic ne- spomáhá, vidíme, že špehounství se zase utě- šeně vzmáhá a celá machinace s hektografy a pod. nasvědčuje, že se stalo zase něco, co za- sluhuje pozornosti veřejného tisku. Jest na našich poslancích, aby podali pilný návrh, by se podobné věci, jako r. 1894 opakovati nemohly, zejmena ne v Praze. K § 25. budiž přičiněna novela, jež, bohda, učiní konec osvědčené prakticeo „spiknuti“, jehož účelem bývá zlomení ne- poddajné, ale zákonné opposice. V Brně, dne 17. září 1903. Dr. Jaroslav Seidl. — Pro českou universitu v Brně. Tech- nická komise pro zřízení vysokých slovanských škol v Praze uspořádá v neděli dne 20. t. m. o 3. hodině odpolední za protektorátu městské rady jičínské v Tyršově dvoraně sokolovny v Jičíně manifestační schůzi pro českou univer- situ v Brně. Pořad: 1. Přednáška prof. dra. Fr. Čády: »Z psychologie citu«. 2. »O našich kulturních požadavcích« pojedná kand. inž. Vlad. Dyrynk, delegát technické komise.

— Osobní. Okresní starosta nechanický p. Frant. Bednář jmenoval svým náměstkem p. Fr. Rašína, obchodníka a člena okr. výboru v Nechanicích. — Veřejná schůze lidu na Smíchově koná se v neděli dne 20. t. m. o půl 10. hod. dopol. v sále hostince »Slavie« s programem: »Všeobecné právo hlasovací, celní tarif a nová branná předloha.« Na schůzi pozvání jsou pp. poslanci V. Březnovský, dr. F. Fiedler a dr. Al. Koldinský — Veřejná schůze poplatníků Menšího města pražského. »Malostranska beseda« pořáda k žádosti poplatnictva malostranského v sobotu dne 19. t. m. o 8. hodině večerní veřejnou schůzi za příčinou posouzení vyložených právě polohopis- ných plánů na upravení Malé straný. — Z bohoslovecké fakuliy olomoucké. (Z Vídně, dne 18. září.) Professor na českém státním gym- nasiu v Olomouci, dr. Richard Špaček, jmeno- ván mimořádným professorem dogmatiky na theolo- gické fakuitě tamější a supplent této fakulty dr. Fr. Botek mimořádným professorem fundamentální theologie a křesťanské filosofie na této fakultě. — Liberecké duchovenstvo biskupu Frindovi. Z Liberce, 18. září. Na dnešní schůzi duchovenstva města Liberce přijato bylo toto usnesení: »Schůze 14 kněží připojuje se k resoluci duchovenstva děka- nátu hainspašského a úplně odmítá nájezdy sjezdu českého proti biskupu Frindovi a ujišťuje tohoto svou nejvyšší úctou a nezvratnou důvěrou.« — Na útěku. V dílně truhláře Boh. Jahody ve Vršovicích č. 112 pracoval jeden pomocník, ačkoliv organisace dělnická prohlásila boykot na tuto dílnu.

Včera přišlo k této dílně deset stávkujících pomocníků a vyzvali pracujícího druha, aby přestal pracovati. Týž ulekl se četné této deputace, přehodil na sebe ka- hát a zadními dveřmi z dílny utekl. Z desetičlenné deputace dva pomocníci byli zjištěni a trestní řízení proti nim zavedeno. — Poslední dny života. Slabomyslná Marie Pilá- tova, 33 roky stará, v životě svém nikdy nedočkala se potěšení a radovánek. Žádný se jí nechtěl ujati a když jí někdo dal almužnu, byl rád, když se vzdálila. Tak se ubohá světem plahočila a trpělivě očekávala, až ji smrt z tohoto pozemského světa odvolá. Po- slední chvilky nastaly včera. Pilátova, sesláblá a vy- hladovělá, přišla do polí u usedlosti „Poštovky“ v Ko- šířích, kde ulehla a více nevstala. Když ji hlídka na- lezla, byla již v bezvědomí a tělo její bylo ztuhlé. Po- něvadž jevila ještě známky života, byla odvezena do všecbecné nemocnice. — Probořil se na lávce. Ve velmi nebezpečné situaci octl se včera odpoledne 22letý kočí Jaroslav Seidl, bydlící v Novomlýnské ulici č. 17 na dol. No- vém městě. Seidl ubíral se s matkou svojí Marií, ženou pekařského dělníka, do helmovských mlýnů, kudy vede cesta po dřevěném můstku, na pilotách zřízeném. Můstek má dřevěnou konstrukci patrně velice ztrouch- nivělou, neboť trám, na nějž vstoupil kočí Seidl, pod tíhou jeho těla se zlomil a kočí až po pás propadl do prohlubně. Matka jeho tak se ulekla, že upadla. Seidl vyprostil se s nemalým namáháním z nepříjemné situace. Stráž učinila opatření, aby podobná příhoda se neonakovala.