Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvi

3

Obohod

4

Prtmysl

5

Flnančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 318. ze dne 18. listopadu 1909.

7 article Z trhů cukerních.

Z trhů cukerních. (Pův. zpráva »N. La -) V Praze, 14. listopadu. Pan řed. dr. H. Karlík patrně po delším roz- mýšlení a k žádosti samých pp. rafinérů, kteří se přece ostýchali sami sobě dáli vysvědčení o dobrých mravech, převzal nevděčnou úlohu, mouřenína aspoň trochu umýti. Ve svém zaslánu v těchto listech dne 9. t. m. navazuje na naše vývody o posavadním kar- telním jednání a pokládá za svou povinnost některá naše tvrzení uvěsti na pravou míru. Nuže, v čem se naše vývody od sdělení pana řed. dra. Karlíka liší? Vytkli jsme rafinérům, že posavadní jednání o dohodu se surovarnami nemínili upřímně, kterážto výtka naše dle mínění pana dra.

doktor Praha

8 article

Karlika je způsobilá zasíti do řad průmyslníků cu- kerních nové símě nedůvěry a závisti. (Kdo zasel tedy ono staré 7) Pokud našich pochybností o upřím. nosti něklerých rafinerií vzhledem k velkému kartelu se týče, můžeme klidně poukázati nejprve k tomu, že ještě před naším článkem v č. 291 t. l. dal témuž smýšlení výraz jeden příslušník industrie surovs- renské v »Nár. Listech« a v »Union«, aniž by pp. rafinéři na to resgovali; stejné pochybnosti projevo- vali též jiní. Svědči snad o upřímnosři rafinér v soukromí pronesené výroky dvou jejich kolegů, jednoho: »My o velký kartel nestojíme, neboť nám vede se i bez něho dobte!« a druhého: »Jako rafiné neměl bych to vlastně říkati, ale rafiněři sami ne- přejí si kartelu se surovarnami!« Je-li toto mínění správným a samým rafinerem prospěžným, jest zde zatím věcí úplně vedlejší. Také okolnost, že jednání o kartel vleče se již skoro celý rok, není způsobilá posíliti přesvědčení, že všem rafineniím šlo opravdově a upřímně o dohodu se surovarnami; byly ovšem také surovarny, které činily potiže, ale jistě větší byly mezi rafineriemi samými, kterým dle našeho mlnění šlo o to, zachrániti aspoň ještě jeden rok úplně pro sebe. A teprve nyní, když nebezpečí ob- jevilo se na blízku, většina rafinérů obrátila a jest také pro dohodu se surovarnami, ač i dnes vysky- tují se mezi nimi živly, kleré ve své krátkozrakost na vlastní škodu kladou této dohodě velké překážky v cestu.

9 article

Pan řed. dr. Karlík píše: »Omyl jest Ivrzení jako by jen podniky rafinérské, vlastně továrny smí- šené, byly až dosud dohodě kladly odpor, neboo stejné překážky činily a dosud činí i některé suro varny.« Vezme-li se to tak, jak jest to napsáno, jes to novinkou, která odporuje i samému komuniké ra- fineril. Toto přece přiznalo, že poslední jednání roz bilo se jedině o přehnané požadavky akc. společ nosti moravských cukrovarů a cukrovaru v Przewor sku, z čehož každý musí usuzovati, že, pokud běží o větší požadavky lěch kterých surovaren, rafinéři pokládají je za splnitelné. Przeworsk má kontingení 190.000 q bílého zboží, což representuje homifikaei 665.000 K surovarnám, a tu zajisté pan řed. dr Karlik promine naši pochybnost o tom, že by »ně- které surovarny činily a dosud činí slejné pře kážky.« — O tom, že zejměna oba zástupci rafinerii při společných poradách se surovarnami podali da- kaz, že dohody si přejí, nepocbybujeme ani v nej menším a také jsme jim v tom směru nijak nekřiv dili. Jejich chybou však bylo, že nezajistili si dříve souhlasu všech svých kolegů a nebyli tedy oprávnění žádati v první řadě úplný souhlas od surovaren. dokud neměli jej na známém základě zabezpečený ve vlastních řadach.

doktor Karlík

10 article

Pan řed. dr. Karlik ve svém prohlášení nevy- vrátil tedy naše a jiných pochybnosli o upřímnost všech rafinérů, což také vzhledem ke známým faktům bylo by úkolem velmi těžkým. On pouze má za to, že rafinéři v přítomném okamžiku dobody se suro varnami více maji zapotřebí nežli surovarny samy a že hrozí jim v blízké budoucnosti smutný osuo rafinerií sousedního Německa, pakli kýžená do hoda co nejdřive nebude zjednána.« Tím potvrzuje pouze, co jsme průmyslu rafinérskému tolikráte vytkíi že totiž svou nerozumnou politikou dle hesla »Aprě- nous le děluge!« obětuje okamžitému prospěchu v přítomnosti celou svoji budoucnost. Tato neprozfravost, která z části a na jiném pol jest vlastní i průmyslu surovareuskému, zavinile bezehledné vyslupování rafinérů na všechny strany způsobila vždy mnoho hluku v době, kdy půmyslu mělo býti spíše záleženo na tom, by veřejnost o jeho organisacích mluvila co nejméně, učinila myšlenku kartelní u nás zcela nepopulární a pohřbila i to dobré, co v ní ve všeobecném zájmu jest obsaženo. Ralinérský kartel měl povždy příliš zřetelné stigmu vykořisťování a bezohlednosti na čele a zvláště on svým jednáním vůči obchodu, konsumentům a suro- varnám způsobil proti sobě takové nepřátelství, že alovo »kartel« má u nás jen špatný zvuk.

doktor Karlik Německo

11 article

Veřejnost ozývala se proti rafinerifm jen málokdy a to ještě příliš roztříštěně, takže rafinérům to mnoho neuškodilo; tito spíše opírajíce se o své tučné vý- dělky, byli ukolébání v jakýsi pocit hoborovnosti kterou také dávali kde komu pociťovati. Kde jind mohlo by se přihoditi, aby výrobce, když již diktuje si cenu, směl i poroučeti, co kdo smí, v jaké době a za jakých podmínek odebírati? Všude jinde směro- datným jest přání odběratele, konsumenta, u nás jest tomu naopak a odběrateli se ještě porouči, co musí a co nesmí s koupeným zbožím činiti. Nedosti na tom; v boji proti nepohodlným konkurentům má býti obchod i přinucen dělati kartelu služby pockopo a náhončích. Zde jen tak namátkou ke karakteristice dvojí morálky našich rafinérů možno připomenouti kterak průmysl brání se proti tomu, by státním orgánům za účelem zjištění správně přiznaných příjmů bylo dovoleno nahlédnouti v obchodní knihy. A podívanou pro bohy bylo v minulých dnech, kterak i sám »Fremdenblati«, orgán to rafmnérů, odbodi svou oficiosní togu stranou a polemisoval s mini- strem financí proti jeho vývodům o nahlížení v knihy, zapomínaje v tu chvíli, že totéž žádají i jeho majitele od velkoobchodníků s cukrem. Ovšem, vladě běželo při jejím návrhu »jen« o všeobecný prospěch slátu kdežto stanovisko našich rafinérů jest mnohem avyšší«. A to ten velký rozdíl.

bůh

12 article

Velkou vinu nesou ovšem i naše surovarny, ž na svou i cizí škodu dopustily, by takový konkurent tolik zmohutněl. Pokud trval velký kartel, surovarny nečinily nic, a když uplynul, dělalo se skoro stejné tolik. Byla tím vinna zvlaště přílišná roztříštěnost surovaren, při níž neuvědomily si ani své společné moci a která nedopustila, by občas vzniklá myšlenka organisace vůči rafineriím vešla ve skutek. A když již někdy s prováděním nějakého plánu se počalo, skončila akce ta z pravidla fiaskem. Rafinerie labsko- kostelecká by a původně projektována jako společná rafinerie českých surovaren a v čí rukou dnes jest. je známo. V roku 1903 po zmaru kontingentního zá- kona surovarny opět chtěly se sdružiti a pomýšlely na postavení vlastní rafinerie; porady dospěly jit hodně daleko a provolání k surovarnám bylo již bo- tovo, ale tu stačila jednoduchá pohrůžka, pronesená jistým centrálním ředitelem velké smišené továrny vůči předseďovi dotyčného komitétu: »leh werde Si bekämpfen!« — aby tento z obavy o svou řepu všeho zanechal. A byly to v první řadě zisky rafi- nerií z dřívějšího velkého kartelu, před nimiž suro- varny měly opravdový strach, tak že ničeho se ne- odvážily, vyjma tu a tam nějaký nesmělý protest na příklad o vzájemné dohodě ústeckých rafinerií pod.; také ob čas některé surovarně pansky povolená malá premie napomáhala k tomu, aby shoda meni surovarnami nestala se skutkem.

13 article

Rafinéři setřásli takto své protivníky dosti snadno. až konečně prozíravé hlavy mezi nimi přece poznaly. kam posavadní politiku vede. Rafinéři, majíce ze svého jednostranného kartelu slušný zisk, zapomněl zcela, že tím vzbuzují závist též u jiných, toliž u surovaren, které zejména v dobách nízkých cen cukerních sledovaly rozpětí mezi surovinou a rali- nádou velmi pězorně. A tu stačil opět jeden rok lepších výdělků, aby surovarny své odvislosti ca- stečně se zbavily a znovu a s větším důrazem za- hájily akcí proti rafineriím. Nynější vysoké ceny pod- porují pak jejich plán tím více, čím méně rafinerie právě při cenách těch nyní vydělávají, stejně jako i ceny příští kampaně dodávají plánům surovaren náležité opory. Tak rafinéři svým posavadním odstrkováním surovaren přiblížili se tomu, co napověděli jsme již tolikráte a o čem zmíňuje se též pan řed. dr. Karlik, totiž ku poměrům říšsko-německé industrie rafinační.

doktor Karlik

14 article

Tato pokouší se nyní znovu o dohodu ve svých řadách a to o dohodu velice skromnou, neboť vzá- jemná úmluva rafinerií nemá se lýkati ani cen ani ravonů odbytových, ale má zabrániti jen překotnému a namnoze s velkými ztrátami spojenému vybízení na vzdálené lhůty. Takové poměry ovšem zavládly fy vinou rafinérů též u nás, jakmile by vznikla soutěž nových výroben bílého zboží, kterou rafinéti svým posavadním jednáním sami vyvolali a potom také jejich zisk z domácího trhu byl by snad ještě menší než při vývozu, kde založen jest pouze na riskantní spekulaci. Pokud toto nebezpečí jim ne- hrozilo, nikdo z kruhů rafiněrských se o dohodu se surovarnami nestaral, až teprve nyní, když příšera nebezpečné konkurence zachmuřila jejich modré nebe a vyburcovala je z posavadní monopolové bez- starostnosti, zvou se surovarny ke společným po- radám, kterým některé rafinerie ještě dnes kladou větší překážky v cestu nežli surovarny. Kde byla tedy dosud ona domnělá upřímnost rafinérů Dnes ovšem většina rafinérů myslí lo s kartelem upřímně, nikoli však z vlastní vůle, ale z pouhébo donucení! Tuto upřímnost však za nějakou záslubu si přičitati a žádati za ni uznání, k tomu jisjě práva nemají!

15 article

Na cukerních trzích haussa učinila minulý týden další nelušený pokrok, který při nynější úrovní cen jest tím pozoruhodnější. Hlavním důvodem byly opětovné zprávy o zklamání ve příčině výtěžko, které docházely zejmena z Francie a jimž nyní vzhledem ku pokročilé době výrobní přikládá se větší význam než na počátku kampaně. Tyto obavy před větším zklamáním podnítili ovšem znovu koupě chtivost spekulace, jakož i dosud zdrželivého kon- sumu angiického, takže trby ve mnohé dny byly přímo zaplaveny poukazy ke kouním. Naproti tomu realisace a prodeje továren nebyly tak rozsáhlé, by na smýšlení trhu mohly vykonávati tlumivý vliv, což ovšem přišlo cenám jen k dobru. Také značné zvýšení amerických záznamů o 15 boda neminulo se na evropských trzích s účinkem, třeba že zvýšení to vzhledem k situaci všech trhů bylo nezbytně nutným. Na našem trhu se surovinou rozvinul se pii pevné tendenci velmi čilý obchod, ač surovarny s prodeji staré kampaně přihš nekvapí. Na rozdíl o týdnů předehozích došlo tentokráte také k četnějším závěrkám na příští kampaň, jejíž záznamy po mna- hých jetech dostaly se nyní do kursuvního listku.

Francie

16 article

Týden končí na naší burse při ustáleném směru záznamy K 28.65 za pohotové zboží a K 24.65 za říjen-prosinec v paritě ústecké. Domácí trh s bílým zbožím doznal větší živosti teprva v pátek uvolněním dalšíe 20 kontin- gentu na listopad Dřívější cena byla sice zvýšena I K na K 74.50 z továrny, zvýšení to neodpovída však ani vzestupu cen suroviny, takže bojovný ráz ceny té i na dále jest zachován. Uvolněné zboti bylo proto hladce rozprodáno. — Terstský trh nečinil od všeobecného vzestupu rovněž žádné vý- jimky, neboť lepší poptávka dopomohla i zde cenám dosažení vyšší úrovně. Sobotní záznamy za centri- fugální pslé byly K 34.— až 34.871A za zboží pobo- tové a K 34.25 až 35.— za dodávku listopad-březen. —Také na londýnském trhu s bílým zbožím dík lepší poptávce znepokojeného a dosud ve svých nákupech velmi zdrželivého konsumu cenám silněji přiskočilo, takže koncem týdne obchodován tam ná granulated pohotový za sh. 14.—, na leden-březen za sh. 14.21/4 a na květen-srpen za sb. 14.6. Na německých trzích poptávka spekulace i rafinerií byla po celý týden zvláště velmi živá, zvláště když také konsum z obavy před uskutečně- ním dohody rafinerií a tedy možným zdražením bí- lého zboží hojně kupoval. Továrny vybízely staré zboží, jehož nemají již příliš mnoho, dosti zdrželivě stejně i příští kampaň. Poslední záznamy F. O. B. Hamburk byly při ustáleném směru m. 12.40 z listopad a m. 12.721/2 za květen. Zřejmé světové zásoby činily dle F. o. Lichta lento týden: rozdl 1909 1909 tun tun tun

F O Hamburk

17 article

úhrnem . . . . . 904 642 1,148.806 — 244. 164 před týdnem . . . 612.874 8.8.227 — 215.353 Povětrnost minulého týdne z počštku chladná a pošmourná, později deštivá nebyla v první polovině týdne polním pracím na překážku; pozdější srážky přerušily však namnoze dobývání dosud v zami jsoucí řepy, jejíž uchování v krechtách při panujícím teplém a deštivém počasí spojeno jest s delšími ztrá- tami na jakosti. Z kolonif hlásí Kuba počasí stále příznivé, nescházejí tam již statistikové, odhadující příšt vý- robu kubánskou přehnanou číslici 1,750.000 t. Z Javy ohlašuje se počasí deštivé. Jak velkých škod na třti- nových plantážích způsobil cyklon v posledních dnech tohoto týdnu ve Velkých Antillách řádlel. o tom dosud nedošty podrobnější zprávy. Z lrhů peněžních, 17. listopadu. (Pův. zpr. » N. Lo Praha. Při pevném smýšlení v popředí zájmu bylv na dnešní burse opět hodnoty ukladací a obchodovány 4% kom. dl. úpisy čes. zem. banky za K 94. 85 želez, úpisy téže banky znamenány K 94.90 až K 95.90. Vzestupnému směru těšily se akeie Pražské úvěrní banky a brány s trhu za K 654.— až 657. — dále došlo k závěrkám akcií Zajišťovací banky z K 211.—. Akcie Pivovaru v Čes. Budějovicích ustou- pily o K 35.— a akcie strojírny Daňkovy o K 2.— kdežto akcie Západočeských tovaren kaolin. a šamo získaly K 5.—. Jinak podáváno za akcie: Časké průmyslové banky K 420.—, Hospodářské úvěrní 430.—, Pražské úvěrní 655.50, »Merkuru«, směn. ake. společnosti K 627.—, České banky »Union« K 249.—.

Lo Daňkův Kuba Velká Antily Praha Čes . Budějovice úvěrní banka Český banka Java

18 article

Živnostenské banky K 247.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnín v Kolfně K 393.— Kolinské továrny na kávové náhražky K 825.—. Podolské cementárny K 189.—, České spol. pro prů- mysl cukerní K 214.—, Pivovaru v Čes. Budějovielc K 1250.—, První české rafinerie v Modřanech 365.—. Strojírny Daňkovy K 425.—, První českomoravské strojírny K 1005.—, První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamot. K 510.— poni ze. Vídeň. Protože v Německu byl dnes sválek byla berlínská bursa zavřena. Spekulace následkem toho neměla podnětů z této bursy. Na začáteční burse byla situace následkem toho předem málo přivětivá. Obchod však zahájen byl zde upevněnými kursy. Záhy však došto k prodejům a zejména báňské papíry značně klesly. Speciálně praž- ské železářské klesly dnes o 31 korun turecké losy byly rovněž lacinějšl. Na polední burs slabá tendence potrvala a teprve ke konci obchodu nastalo na báňském trhu zotavení. Pražské železářské svou ztrátu opět nahradily. Trh k ukládání by! pevný. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 31/% proe. Snahy o závazná společenstva hospodážská n Moravě. Z Brna, 17. listopadu. (Původní zpráva »Nar. Listů«.) Otázka závazných společenstev hospo- dářských řeší se na Moravě již několik let. Zeměděl- ská rada moravská sebrala za několik let potřební data a snažila se dáli této nové moderní organisaci zemědělské ráz čistě zemědělský. Jednání o kons čné usnesení rozbilo se, jak známo, o různorodé názory politických stran, jakož i o odpor Němců, kteří přes svoj slib postavili se proli takovému znění osnovy

Kolinský Daňkův Němec Modřany Vídeň Německo Morava Brno Nara Český společenský

19 article

jakému byla zemědělská rads přízniva. Ministerstvo orby jalo se bráti různost názorů na organisaci tuto za vážný podklad k vypracování osnovy nové. Nová osnova ministerstvem orby vypracovaná byla konečně odeslána onebdy zemskému výboru, který vyzval zemědělskou radu, aby se o ní vyjádřila. Nová osnov liší se podstatně od osnovy dřívější, zemědělskou radou jíž schválené. Ke konečnému vyjádření země- dělské rady moravské dojde pravděpodobně až v lednu r. 1910. Aspoň německá sekce působí k tomu, aby se tak stalo, neboť do té doby nesejde se výbor ně- meckého odboru zemědělské rady moravské. Dle znění osnovy nové, která se od zásad zemědělské radě vlastních liší podstatně, lze souditi, že dobro- zdání zníti bude zůporně. Tím byla by otázka závazných společenstev hospodářských opět od- dálena. Snahy o úpravu řek Střely a Mže. Dne 14. t. m. konala se v Mladoticích za předsednictví kralovíckého okr. starosty p. Fr. Slacha schůze zájemníků z okresů kralovického a manetínského, svolaná okresními vý- bory manetínským a kralovickým. Na schůzi přijata byla resoluce, žádající regulaci řek Střely a Mže se všemi přítoky, aby zamezeny byly škody, jež toky ty působí, rozvodní-li se a aby prospěno bylo regu- laci dolní Mže a Berounky, jakož i splavnění Vltavy a Labe. Akce pro provedení požadavku toho dosu provedená okr. výbory manetínským a kralovickým byla schválena. Z českého oboru lextilního. Zásťupcově bělidel soustředěných kol pražské banky „Union“, měli nedávno v Praze schůzi. Návrh na zvýšení cen zamítli, ale dohodli se o ochraně vzorků, o novotách pro úvěr svým zákazníkům a o záruce za zboží. jež se při manipulaci poškodí. Konečně usnesli se žádati tkalcovny o spolupůsobení při zjišťování ceny poškozených tkaniv.

Střela Mže Slach Mladotice dolní Mže Berounka Vltava Praha mecký odbor zemědělský rada moravský

20 article

Gelsenkirchenská hornická společnos! zastav na jaře příštího roku výrobu v 5 svých vysokých pecích. Závody ty byly 9 let v činnosti. Zárove však staví nové závody. Mezinárodní rumunská spolačnost petrolajářská, jež má sídlo v Amsterodamě, se zreorganisuje a začne tím, že cenu svých akcií sniží na 30 procení jich dosavadní hodnoty a pak je složí tak, že z 10 dosavadních povstanou 3 nové akcie. Insolvence v Liberci. Liberecká továrna suken firmy J. Langsteina synové ohlásila insolvenci. Jed- ná se o odvrácení konkursu vyrovnáním. Stavha lodí v Rakousko-Uhersku r. 1908. C. k statistická komise vídeňská vydala právě oficiální statistiku o stavbě lodí na pobřeží rakousko-uher- ském v roce loňském. Ve 23 loděnicích a na 37 lo- dištích bylo loni zbudováno 331 lodí o celkové nos- nosti 28.927 tun a v ceně 1,912.095 K; z nich bylo 17 parníků o úhrnné nosnosti 18.424 tun a v ceně 1,283.500 K. První c. k. priv. dunajská parsglavební spo- lečnost vykazuje za říjen t. r. 1,649.406 K dopravníeh příjmů. o 510.821 K více než za loňský říjen; o 1. ledna do 31. října letos přijala 12,556.468 K, o 972.609 K více než za loňské soudob. Správní výbor Jednoty českých dřevařských prá- myslníků a obchodníků zemí koruny české sídlem v Praze má schůzi v neděli 21. t. m. o 10. hodině dopol. ve spolkové místnosti v restaurantu Brejškově v Praze Účasť všech pp. členů výboru nutna. Živnostenský odber Slálé pracovní rady bude míti 22. t. m. ve Vídni schůzi, ve steré probírati bude zpravodajovu osnovu zákona o změně a do- plnění § 74. živnostenského řádu.

J Langstein Brejškův Amsterodama Liberec RakouskoUhersko Praha Vídeň

21 article

Dražba práva na vybírání c. k. potravní daně z masa v herním okrese dobřišském na rok 1910 p připadě 1911 a 1912 konati se bude 30. t. m. o 10. hod. dopol. u c. k. okr sního finančního ředi- telství v Praze, v Eliščině tř. č. 4. Vyvolací cen činí 4400 K, vadium 440 K. Bližší podminky lze zvěděti u tohoto ředitelství, jakož i u c. k. správy dozorčího okresu finanční stráže v Příbrami a jejího oddělení v Dobříši. Insolvence. Dle zprávy vídeňského spolku věři- telského ze dne 16. t. m. jsou insolventní: Trattne- rová Sára, obchodnice s rukodiiným zbožím v Prze- myslu, Weisz Samu és tärsa, majitel firmy Reitmann Iiles Lajos v Novém Sadu, Kleinmannová Karolfna v Krakově, pozůstalost po Janu Kleinovi, kupei v Němet Bogsanu, Sporber Max, kupec v Krakově. Redner Samuel, kupec v Rzeszowě. Epstein Karel prot. obchodník s obuví v Linci, Abeles Vítězslav. kupec v Trnovanech, Weiszberger Ig. ml., kupe v Bereliyo-Ujfalu, Angvelič Milan, kupec v Be šce, Deutschová Malvina, konřekcionářka v Segedině, Klein Jakub, obchodolk v Sarudu, Grüner Bedřich, obchod- ník s obuví ve Vídni-III., Zitla Frant., plukovní krejčí v Černovcích, Krynicki Miecislaus, majitel droguerie v Sanoku, Inwald Berthold, obchodník se smíšeným zbožím ve Vídni-XVII, Seelová Julie, obchodnice s lahůdkami v Selnohradě, Angeli Antonio, kupee Roveretě, Suchý Ladislav, neprot. obchodník v Jindřichově Hradci, Roth Karel, obchodník v Krie- gernu, Stejskal Luopold, obchodník ve Vrbátkách.

Sam Klein Max Epstein Karel protnout Abeles Vítězslav František Krinický Miecislaus Inwald Angeli Ladislav Roth Karel Stejskal Luopold Praha Příbram Dobříš Krakov Němet Bogsan Trnovany Bereliyo Ujfal Angvelič Milano Be Segedina Saruda Vídeň Černovec Sanok Jindřichov Hradec Krie Vrbátky spolek věr Trattne Reitmann Iile Lajos Kleinmannová Karolfn Redner Samuel Weiszberger Big Deutschová Malvina Klein Jakub Grüner Bedřich Seelová Julie

22 article

Rovostavba shořelého budapešťského mlýna „Hun garia“ usnesena. Jak se nám z jistého pramene sdě luje, usneseno bylo nedávno shořelý mlýn „Hungaria“ 2389: v Budapešti znova vystavěti. Bankovní výkazy. Výkaz rakousko-uherské banky ze dne 15. listopadu 1909. Z Vídně, 17. listopadu (K. k.) [V tisících korun.] Oběh bankovel 2,081 073 K (— 50,748), kovový pokladK 1714 037 (— 5409), zásoba směnek 554 030 (— 54.165), lombardy 67.292 K (— 2412) oběh bankovek daně prostých K 329 964 K

Hun Budapešť Vídeň uherský banka

23 article Trhy peněžni.

Trhy peněžni. x. Z Vldně, 17. listopadu. (Telefgr. » Nár. Listů Po bursa, Kreditky 665.80 po —.—, uherské kre- ditky 776.50, angiobanka 311 50, bankovní jednot 539.25, unionka 574 50, länderbanka 493.50, státní dräha2747.50, jižní dráha 125.75, polabská dráha —.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákov 359.—, rýmavsko muráňské 667.—, alpinky 724.50 p —.—, květnová renta 95.15, uberská korunová 92. 45 turecké losy 221.75, marky za botové 117.78, ultimo 117.70. Smýšlení pevné. z. Z Vídně, 17. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amslerodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.50 198.75, Bukurešt na krátké lbůly —.—, —.— Brussei šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na králké ibůty za 100 mk. 117.7212, 117.921/8, Německo za delší lhůty —.—, —.—. Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 240771/2, 240.971/2, Londýn na delší lh. —, —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.02 11. 95.171/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrat a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 254.50 255.25. Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.60, 95.75, Paříž delš lh. —.— —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95.321/2, 95.471/2, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.321, 95.471/s, na delší lh. —.— Závěrečné kursy 13. listop. 12. listop Záslavní listy: 4proc. Hypot. banky kr. českého 97.— 97.— 89.25 89.75 Bl/aproc. Hypot. banky kr. českého 94.75 94. 75 zproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 94. 75 94.90 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 99.75 99.75 4/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. liaty Měst. spoř. v Praze 100.— 190.— Ústřední banka čes. spořitslen 49

Vldno Petrohrat Vídeň Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Praha Bukureštátný Italia ústřední banka Italia šek 95.471 / s blishing / aproc

24 article

Pařížskií bursa. Z Paříže, 17. listopadu. (Tigrm. závěr, kursy. Bproc. renta 99.07, italská renta 104.—, rakouský pozemk. úvěr. ústav 1244.—, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25 201/2 rakou- ská zlata renta 100.—, uherská zlatá renta 97.80. otomanská banka 732. —, tabáková režie 382. — ruské, 1906 102 67, turecké losy 219..50, Rio Tinto 1979.—, španělské exteriery 96.07. — Smýšlení pevné.

Paříž Londýn Rio Tinto

25 article

Pražská bursa. V Praze, 17. listopadu. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české byp. banky 50 „ . » 31/r Žákladní ůpisy české zem. banky 40%. Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% . , » (v K) 49% Mel, úpisy » . » (ve zl.) 490 , . . vK) 400 Žel. . » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 400 Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 0 Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . .. Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . Závtavní listy mor. byp. banky c o Kom. dl. dp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 ev » » bal. zem. banky 41/2 Kom. dl. úpisy . . . 4% Zeleznč. » . . . 40% Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4 1/n „ » Rak.uherské banky 4 9 % „ „ Dolnorak. byp. ústavu 4 9 % „ . . . 3 n2 Kom. dl úp. a „ , 31nn Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39 % Ruská státní půjčka z r. 1906 50 Únorová společná renta (v pap.) 4.2 u Dobnová . . (ve stř.) 4.2 . Květnová . , (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4 Rakouská zlatá renta . . . 4% korunová renta. . . 4% investiční . . . . 31/2

Praha Český průmyslový městský spořitelna é banka Žákladní ůpisa NN u Dobnová

26 article

Česká oskontní banka . . . . akcie Česka banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . .. Česká zajišťovaci banka . . . Hospodářská úvěrní banka Moravská eskontní banka. . . Pražská ůvěrní banka . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenska bauka . . .. Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uherska bznka . .. Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojirna . . . .. Rustonova strojírna . . .. El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česka spole nost cukerní. Český pivovar v Č. Budějuvicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . Pražská železářská společnost. První česká raf. v Modřanech tov. orient. cukrav, Západočeské tov. kaol, a šamot.

Daňkův Rustonův Kolben Hradec Králové Rakousko Česko Modřany Český oskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovac banka úvěrní banka moravský eskontní banka hypoteční banka El Poldin huť

27 title

Vídeňská bursa.

28 article Trhyna zboží.

Trhyna zboží. Flodlnová bursa. Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenic česká 1909 kg 78——82, 13.65, 14.30, rakouská —.— —.—, uherská 1903 — kg —.—, —.—, cizá —.— —.—, moravská 1909 —.—, —.—; žito české nov 1909 71—75 kg 10.15, 10.55, uherské 1909 —.— —.—; ječmen výběr 8.83, 8.90, I. jakosti 8.35. 8.40, střední 8.15, 8.20, merkant. 7.80, 7.90 ; o v es .—, 1909 7.20, 7.30, oves prima 1908 —.- merkantilní 710, 7.15, kukuřice 1908 8.50, 8 60, cinquantinová 1908 —.—, —.—, kukuřice 1909 7.40, 7.50; vikev česká —.—, —.—, haličská 0.— 0.—, uberská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, pros Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše ničná mouka č. U K 45.50. 46 —, č. 1 44.50), 45.— č. 2 43.50, 44.—, č. 3 40 50, 41.—, č. 4 38.50, 39.— 5. 5 37.—, 38.—, č. 6 34.—, 35 —, č. 7 31.—, 32.— č. 8 18.50, 19.—, Žitná mouka č. I. 31.—, 32. —, č. I. 29.50, 30.50, č. III. 25.50. 26.50, č. IV. 19.50, 20..50 pšeničně otruby jemné 13.40, 13.50, hrubé 13.60 13.80, otruby žitné 13.60, 13.80, krupice 45.50, 46.— prach 15.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 30 44.50, 45.50, čís. 20 48.50, 44.50, čís. 0 42.50, 43.50, čís. 1 40. 50, 41.50, čís. 2 38.50, 39.50, čís. 3 37. 50. 38.50, čís. 4 35.50, 36.50, čís. 5 34.50, 35.50, čis. 31.—, 32.—, čís. 8 28.50, 29.50, čís. 9 26.50, 27.50 čís. 10 25.50, 26 50, zlom 27.—, 28.—,

kg 28.50

29 article

Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190 26.—, 26.75, modrý ruský —.—, —.—, kmín čes. —.— —.—, hotandský 40.50, 41.—, Iněná semena haličská —.—, —.—, konopná semena haličská 13.50, 14.— konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 56.—, 73.—, červený roku 1909 80.—, 85.—, bílý 1908 46.—, 80.—, bílý 1909 50.—, 87.—, vojtěška česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée —.—. —.— růžák 35.—, 46.—, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.— dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1909 —.— —.—, řepka zimní suchá, 1909, —.—, —.—, řepkové pokrutiny 9.—, 9. 15.

kg

30 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : ťasole k va ření K 13.50, 14.—, ke krmení 0.—, 0.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 15.50, 17.50, k vaření žlutý 13.—, 14.—, k vaření zalený 15.—, 17.25, ku krmeni —. —.—, čočka 1908 11.—, 18.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky česk 9.50, 17.—, merkant. bos. —.—, —.—, bos. 110/120 — —.—, 95/110 —.—, —.— 80/85 —.—, —.- 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně 30. — 32.—, třešně —.—, —.—, hrašky 12.—, 30.—, kří- žaly —.—, —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: nelisc- vané nové 6.—, 6.25, nelisované 6.—, 6.25, české 0.—, C.—, sláma cepy mlácená 3.75, 3.85, ke krmen —.—, —.—, ke stlaní 2.80, 3.—, cizí —.—, —.—. Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —. rýžový —.—, vlhký bramb. škrob —.—, —.—, bram- borový: I. jakosti 33.50, 34.—, nejjemnější 34 50 35.—, škrobová moučka 34.50, 35.— Slad po 50 kg: Ia 13.50, 13.75, IIa 13.—, 13 10 Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sadlo uherské 96.50, 97.50, sádlo americké —.—, —.— 10j —.—, —.—. Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.90, 3.30 k pálení lihu 2 60, 2.70. Cekanka sušená po 50 kg : 8.75, 8 85.

Slad kg Viktoria Iia 13

31 article

České švestky sušeně. Z Prahy, 16. listopadu. Ceny sušených švestek českých počátkem tohoto týdne jsou: 80—85 K 20.— až 21.—, 90—100 K 16.50 až K 17.25, 100—110 K 15.25 až K 16.—, 110—120 K 14.— až K 14.50, 130—140 K 13.— až 13.25, za merkantilly K 10.— až K 10.50. ObIlí. T. Z Vídně, 17. listopadu. (Telef. zpr. »Nár. L. a) Plodinova bursa. Tendence chlebovin byla dnes ochablá, protože jest pozorovati stoupání do- mácí nabídky, třebaže majitelé nenaléhají doposud k obchodu. Protože také na domácích lrzích není tendence jednotnou a spíše povoluje, zostřila se zdrželivost konsumu i obchodu. Obchod je tak ber- významný, jakoby konsum a obchod na delší doba byly zásobeny. Skutečně mají miýny jisté zásobya protože odbyt mouky neuspokojuje, jsou ceny stí- sněny. Dnes bylo možno nakoupiti v pšenici o 5 až 10 h, v žatě o 5h laciněji. V ječmeni vázne obchod úplně, ani vývoz ani konsum nejeví zájmu. Tendence a ceny nakloněny jsou ve prospěch kupců. Z pícnin stara kukuřice jest pevná, nová ma hojnou nabídku. Oves cislajtánský má lepší nabídku a jest o 10h lacinější. Také uberský oves následkem toho povolil o 5 h. Situace v obchodu s moukou se nezměnila.

Plodinův Praha Vídeň

32 article

Spotřeba se hradí výpovědmi. Nové závěry jsou těžké. Mlýny jeví ochntu, třebaže záznamy jsou ne- změněny. Otruby a pícní mončka jsou chabá. Znamenaly Pšenice tisská 15.20, 15.55, pšenice banátská 14.85, 15.20, pšenics rumunská 14.75, 15.—. pšenice slovacká 14.15, 14.40, pšenice z Morav- ského pole 13.90, 14.30, ruská —.—, Žito slovácké nové 10.05, 10.25, žito z okolí Pešti 10.15, 10.30, žito z jižní dráhy 10.10, 10.20, žito rakouské 10.10. 10.25. — Ječmen moravský 8.80, 9.50, rak. 7.50. 8.35, slovácký 8.10, 10.—, z jižní dráhy 6.80, 8.40 severo uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.10. 7 70, ke krmení 7.10, 770 Kukuřice uherská 7.65, 8.—, nová 6.45, 6.80, cinguantinská nová 8.80, 9.40, suchá 0.—, 0. —. — Oves uherský 0.—, 0.—, vybraný nový 8.10, 8.70, špatnější 0.—, 0.—, dolnorakouský 7.70, 7.85, Repka, pohotová 14.50. 1475, rumunská —.—. Mouka z vídeňské pšenice č. 0 K 22.60, 23.—, č. 2 20.60, 21.50, č. 5 19.26, 20.—, č. 7 16.50, 17.20, ka krmení 7.40, 7.95, žitná mouka víd. č. 1 14. 30, 14.80, č. 2 11.80, 1230, č. 3 —.—, —.—, otruby pšeničné 5.50, 6.10, otruby žitné 575, 6.—, krupky 2.30, 23.50,

Otruba Repka Morava Pešť severo uherský 0 11.80

33 article Peníze] Zbokl

Peníze] Zbokl 101.50/ 102.50 89.25 90 25 99.— 100.— 94 75 95.75 9475 95.75 95.75 94.75 95 75 94 75 94.75 95.75 99.75 100.75 100.75 99.7 100.— 100. 30 101. 50

89.25 90 25 99

34 article

102.50 97. 35

35 article

96.35 93.7 94.25 100.70 101. 70 96 3 100.— 92 35 93.3 99 25 98 0

36 article

94 75 95.25 97 35 100. 50 94 35 96.3 99.75 94. 75

37 article

93.75 97 25 96.2 88.50

40 article

87. 5u 95 25 76.1 101.10 98 50 98. 55

41 article

Cukr. —n.— V Praze, 17. listopadu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Na ve- černích trzlch zahraničních udrželo se smýšlenl důvěřivější, ačkoliv záznamy americké doznaly seslabení o 3 body. Dnešní nás trh zahájen smýšlením klidným a v poledne bylo lze za po- hotové zboží K 28 65, za prosinec K 28.70 z Ústi dociliti. Za novou kampaň na říjen- listopad-prosinec kladeno K 24.95 franko Ústl. Londýn přinesl směr ustálený a jelikož bursa v Německu za příčinou svátku byla zavřena, nedoznal odpolední trh žádné vzpruhy. Na našl burse zůstala v platnosti tendence klidná pri cenách K 28 55 za promptní ze stanice, korun 28 60 za překladiště a prosinee; cena nové kampaně polevila o 5 hal., ano uváděno za ni K 24 90 v parité ústecké. Obchod s bllým zbožim jest se- změněn v obchodě i ceně.

Praha Londýn Německo

42 article

Úřadní záznamy pražské bursy eukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 83 proc. rend. za 100 ks pohotového zboží k dodání z Ustí nad Labem ze stanice K 28.55, 2860, z Usti nad Labem přístaviště 28.60, 28.70, z Prahy 28 15, 28.35, z Prahy-Karilna překladiště —.—, —.—, z Kolfna 27.75, 27..95, z Par- dubie 27.50, 27.70, z Kralup 27.95, 23.15. — D- dávky na lhůty: z Ustí n. Labem stanice na listopad 1902 —.—, —.—, na prosinec 1909 —.— —.—, z Ústí přístaviště na prosinec 1909 28.60. 28.70, z Hamburku na říjen-prosinsc 1910 24.90, 25.05. — Zadní výrobek z Ústí n. Lab. 82% basia —.—, —.—, basis 88% —.—, —.- B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové z boží: rafináda I. 75.—, 75.50, rafináda II. —.— —.—, pilé ceutrfogální —.—, —.—, granulate v pytlích v Ústí n. L. nezdaněné 35.30, 35.80, rafin. konkavé v dvojitých pytlech I. o. b Hamburk netto kasa 87.95, 38.20, cukr kostkový v bednách I. 77.—, 77.50, cukr kostkový v bednách II. —.—, cukrová moučka v malých pytlích 75.—, 75.50. centrifugální pilé transito k dodání z Terstu —.— —.—, krystalový cukr zdaněný 72.—, 72.50. — Dodávky na lhůty: rafináda na listopad 75.—,

Cukr Ust nad Labe Praha Kralupy Ústí Hamburk Laba Terst Kolfn 27.75 kg

43 article

96 25 77.10 101.50 98. 70 98.75 95 . 35

44 article

95.. 15 95.2 95 05 116 75 95.10 249.— 250 — 420.— 422— 211.50

45 article

11 6.95 95.20 85.20

46 article

211 — 431.—

48 article

257.— 460.— 190.— 449.— 460.— 247.—243.— 330 — 629 — 1775 1905 425 -

50 article

393 — 218 — 1290 192.— 507-50 2640 255.— 520.—

51 article

395.— 214.— 1260 393 — 189 — 502.— 365.— 225.— 510.-

52 article

V Praze, 17. lislopadu.

Praha

53 article

75.50 Poslední telegramy. První číslice penize a druhá zbožl. Z Londýna, 17. listopadu. 2 hod. 45 m. (C. T.-H.) Na listopad 12.5, 12.6, na prosinec 12.5, 12.54/4, na leden březen 12.634, 12.71/4 na květen 12.81/2, 12.8v4. Obral 5000. Smýšlení vleklé.

Londýn C . T

55 article

V Praze, 17. tistopadu. Ceny za 50 kg z Terstu (transito): Rlo č. 7 K 47.—, 48.—, Victoria naturei — —.—, Victoria eleg. —.—, —.—, Santos extra prime 60.—, 62.—, Santus prime 56.—, 58.—, Santos superior 52.—, 54.—, Santos good 50.—, 52.—, Santos regular 48.—, 49.—, Santos Perl naturel, pnimu 60.—, 62.—, superior 58.—, 59.—, gpod 55.—, 56.—, Santos lavé 62.—, 66.—, Domingo 1 (velkozrnná) —.—, —.—, Domingo 2 (dobrozrnná) —.—, —. —, Domingo 3 (středozrnná) —.—, —.—, Guatemala l. praná (kontr zboží) 72.—, 75.—, Guatemala, velko- zrnná modrá 80.—, 90.—, Guatemala, velmi velko- zrnná 90.—, 100.—, Kostarika 75.—, 90.—. Portoriko Hacienda 80.—, 85.—. Portoriko Yauko, jemná 88.—, 90.—, Portoriko Yauko, zvláště jemná —.— Java W. J. B., středozrnná 75.—, 80.—, Java W. J. B. dobrozrnná 80.—, 85.—, Java W. J. B, velko- zraná 90., 100.—, Liberia 75.—, 80.— Z Havru, 17. listopadu. 12 hod. — min. (C. T.-B.) Káva na prosinec 44.50, na březen 45.—, na květen 44.75, na září 44.50. Smýšlení stálé. Lih. V Praze, 17. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Na trhu s lihem převládá smýšlení klidné a plalí se dle polohy a stanice za zboží kontingentované K 53.— až K 53.50, za nekontingentované K 32.50 až 33.— Denaturovaný lih transito z Prahy ve velkém K 43.50 až 44.—, Oficiální záznamy znějí

Victoria eleg Santus Santos Perl Yauko Liberius Praha Terst Santos Domingo Guatemala Kostarika Portoriko Havre kg Domingo 1 Domingo 2 Java W . J . B C . T

56 article

konting nekonting. 146.— 146.75 36.75 37.5 53.— 53.50 33.50 34.50 53.— 53.50 32.50 33.50 53.— 53.50 32.50 33.50 52.— 52.50 32 50 33 50 52.— 52.50 32.50 33.50 53.— 53.50 32.50 33.— 52.— 52.50 32.50 33.—