Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 18. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 318

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí so: V Praze v administracis na měsic. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškon na Esijea . . . . 7 K elh ve filiálkácho na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt leta : . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou na měsie. Ečrtieta : . . : k ei

Praha

5 article Odvolat naše pilné návrhy?

Odvolat naše pilné návrhy? Jakož jsme předvídali, odnesl si dobro- volný prostředník dr. Glabiňski od Němcův toliko nový koš se starým naučením, že s nimi není o spravedlnosti vůči Slovanům naprosto řeči. Požadavku Slovanské jednoty po nové. spravedlivé k nám vládě, které by zástupei slovanských národův mohli důvěřovat, zpupně se vysmáli, na podobnou přeměnu vlády ne- lze prý té doby ani pomyslit, není prý proni žádných důvodův, zkrátka, oni vládu Bie- nerthovu ani v celku, ani částečně neobětují. Všaké pomyšlení na rekonstrukci vlády Bie- nerthovy nechť prý Slovanská jednota pust z hlavy a jen pěkně smíří se s daným stavem a povolí vládě Bienerthové prozatímní roz počet na polovinu příštího roku. Pan Gl biňski směl by po takové německé odpo- vědi věru pověsit svou bílou vlajku ochotného prostředníka na hřebík, aniž by mu toho kdo mohl zazliti. Ale on nicméně nepozbývá trpělivostia vymýšlí si nové prostředkující formule, s ni- miž přichází opět k nám: Nechť prý Slo- vanská jednota předem odvolá své pilné návrhy a dopustí projednán půlletého prozatímního rozpočtu stát- ního, za bezpečnou přípověď (od koho?), že potom dojde ku přeměně vlády ve smyslu námi vytouženém. Tedy zrovna obrácený postup, než jaký Slo- vanská jednota svým usnešením ze dne4. t. m. požaduje: My chceme napřed jinou. spravedlivou vládu, která by poskytovala záruku pro systém úplné spravedlnosti vůči všem národům a pak jsme ihned ochotni vyjednávati s ní a napomáhat ke smírnému řešení krise.

doktor Glabiňski Němcův Bienerth Gl

6 article

Pan Glebiňski však pro ten »boží mír a pro odvrácení Damoklova meče v podobě § 14. od hlavy parlamentu, rád by nás pře- mluvil ku povolnosti, jakoby šlo o pouhé toliko obrácení slovosledu v jedné a téže větě. Leč tomu přece naprosto tak není Před nedávnem proslýchala se sice po- věst, že prý bar. Bienerth byl by ochoten pro dělnost parlamentu obětovati se, jako kdys starý Curtius skokem do rozsedliny morodeché na foru římském, Avšak pověst ta věru důkladně vyvrácena přičiněním páně Bienerthovým o publikaci tendenční zprávy o slyšení ministra Duleby, jakož i včerejší jeho rozpravou s německými pohlaváry všech stran, na níž dal sobě od nich holdovat jako jejich nepostradatelný a nedotknutelný patron říšský, ba na které vyslechl bez odporu i drzé insinnace individua, jakým K H. Wolf, aby ještě více se proti nám zatvrdil a vyhladově- ním nás Slovanův se nám odemstil. Jak může po všem tom pan Glabiňsk k nám přijíti s návrhem, abychom této vládě umožnili vyřízení prozalímného roz- počtového provisoria — dokonce na celé pololetí— a tak vytrhli tuto vládu z krajní její tísně až do června příštího roku. odávajíce se bláhové naději, že potom Něm s námi uzavrou laskavě — příměří, na- čež prý dojde samo sebou k dů- sledkům plynoucím z takéto dobromyslné taktiky slovanské, t. j. ku změně vládyl Zdrávi se dočkali. Páni v německém

Glebiňski Damoklův Bienerth Bienerthův Duleba H Wolf Glabiňsk Německo

7 article

táboře, od Chiara po Luegra, od Pachra po Wolfa vypadají podle toho, aby- chom mohli u nich věřit a doufat v dobrou vůli ke slušnému příměří!! Vždyť máme ještě popálené prsty od té jejich »dobré vůle« za koaličního příměří Beckova! Jak- mile bychom se dopustili té lehkomyslné neopatrnosti, že bychom dle rady pana Gla biňského odvolali své pilné návrhy a uvol- nili cestu půlletému rozpočtu Biliňského v parlamentě — vysmáli by se nám cyni- ckým smíchem svého markrabí Géra a za točili by s námi politicky podobně asi. jako onen germanský rek a »defensor pa- triae« s důvěřivými 30 náčelníky Slovanů polabských, jež r. 939 pozval k sobě na hostinu smíru. — Vestigia terrent. Od národa, který má za sebou takové zkušenosti, jako národ če- ský, nemůže se žádat, aby lehkověrně šel znovu za vábničkou kohokoliv, nýbrž jest přirozeno žádati konečně již před každou novou obětí aequivalentní náhradu a pevné záruky pro své dobré národní právo, nedá- vaje již ničeho na úvěr a na pouhá slova

Chiara Luegr Pachr Wolf Beckův Gl Géro terrent Slovan

8 article

Správně tudiž požádali dnes naši zá- stupci ve Slovanské jednotě takovou nezbyt nou záruku nikoli od vlády Bienerthovy, ani od Němcův, nýbrž od — Polákův sa- mých! Odtušili prý panu Glebinskému, že nemohou o jeho proposici (aby napřed odvolali své pilné návrhy a uvolnili tak par- lamentu dráhu ke vyzřízení prozatímného roz- počtu vlády Bienerthovy) vůbec an uvažovat leč tehda, zaručí-li se jim polské kolo, že ve druhém čtení bude hlasovati s námi proti roz- počtu, aby porážkou tou byla vláda Be- nerthova donucena podati demisi Jde-li straně páně Glebinského, jak praví, více o život parlamentu, nežli o efemeru Bienerthova kabinetu, jde-li kolu pelskému o nzdravení Rakouska vyproštěním ho z nesnesitelné trýzně panovačnosti Wol- fův, Schreinerův, Pacherův atd. — pak musí uznati tuto výzvu Slovanské jednoty za po- liticky stejně důvodnou jako účelnou. — Však nebude-liž se zdáti panu Glabiňskému příliš ostrou a břitkou?... Uvidíme.

Bienerthův Němcův Polákův Glebinský Schreinerův Pacherův Glabiňský Rakousko Wolfův

9 article

Než, ostřejším a břitším jest věru pr nás jeho požadavek, abychom vůči vládě Bienerthově a vůči těm jeho trabantům Lnegrům. Chiarům, Pergeltům, Sylvestrům, Wolfům, Gessmannům, Grossům, Ebenhochům, Dobernigům, Dammům, Schraffiům a Pachrům — prostě dnes odvolali své pilně návrhya tudíž kapitulovali. Naopak dnes právě jest nutností projednat především ve- škeré tyto naše pilné návrhy, jimiž do- máháme se rychlého odčinění nejtě žších příkoří a křivd, hněto ucích naro náš, jako na př. aby stát dle své povin- nosti z § 19. základních zákonův zřizoval a vydržoval vlastním nákladem školy obecné národním menšinám v zemích dvoujazyč- ných atp. Kde je na světě vzdělaného státu. v němž by přes výslovný příkaz základního zákona jeho, odpíraly ba zavíraly se školy dětem jeho národů a trpělo se jich odnárod- ňování agitací z ciziny hmotně fedrovanou? Tomuto evropskému skandálu dlužno učiniti konečně již přítrž. K tomu čelí jeden z pil- ných návrhů Slovanské jednoty a proto bylo by hříchem neodpustitelným, kdybychom jej opět odsunuli, ba odvolali, aby předlohy vlády Bienerthovy měly přednost

Bienerthův Chiara Pergelt Sylvestr Wolf Gessmann Gross Ebenhoch Dobernig Damm Schraffia Pachr trabant Lnegr

10 article Obskurní návrh.

Obskurní návrh. z Vídně, 17. listo padu.

Vídeň

11 article

Korespondence »Centrum« oznamuje: Kris vstoupila v rozhodné stadium. Posl. dr. Gle- biňski měl dnes dopoledne konferenci s bar Bienerthem a sešel se pak v poslanecké sněmovně se zástupci Slovanské jednoty, kterým učinil návrh, aby Slovanská jednota »za účelem vyřízení rozpočtu provisorně uvolnila parlamentní jednací pořad, načež za příměří, ktere bude mezi oběma nepřátelským tábory smluveno, dojde samo se- bou k důsledkům, plynoucím z této taktiky Slovanské jednoty«. Jest nepochybno, že tento návrh p. dra Glabiňského pochází od ministers kého předsedy, který zase jistě jednal v dohodě s Němci. Zástupcově Slovanské jednoty prohlásili však návrh ten pro naprosto nejasné znění jeho za nediskutable, neboť pro Slovanskou jednotu znamenal by východisko jen tehdy kdyby Kolo polské ve svém celku záv a zn se usneslo, že při druhém čten rozpočtového provisoria hlaso- vati bude proti vládě, anebo ale- spoň že zdrží se hlasování, aby bylo dokázáno, že vláda nemá větší ny a že jest nucena vyvoditi z toho důsledky Jest nyní na Kolu polském, abys rozhodlo. Mnoho času není nazbyt, neboť jak se všeobecně ujišťuje, musí býti krise do konce tohoto měsíce rozřešena. Ostatně také v Kole polském nutno situsei brzy vyjasniti, protože posl. Stapiňskí, jak s proslýchá, svolal na příšui neděli do Krakova plenární schůzi všech zemských i říšských po- slanců polské strany lidové, aby se uradili o dálší taktice a politice této strany na říšské radě.

Posl doktor Gle Bienerth Němec Krakov

12 article Ústavní boj v Anglii.

Ústavní boj v Anglii. Události s větověho významu politi- ekého odehrávají se ve Velké Britanii. Lordové usnesli se již na svém odbojí proti rozpočtu. Jejich vůdce lord Lansdowne oznámil, že při druhém čtení finančního zákona navrhne tento jednaci pořad: Dům lordů není oprávněn dáti rozpočtu svůj souhlas dřive, nežli bude předložen úsudku země. Tím propuklo nepřá- telství do krajnosti. Vláda nemůže již couv- nouti. Boj bude vybojován před voliči. Na po- čátku příštího roku bude parlament rozpuštěn. Jde o vážnou věc. Postaví-li se voliči na slano- visko lordů, bude těžítko anglické politiky pře- neseno z dolní sněmovny do horní. Panstv zvítězí nad demokracií, velkokapitalista nad děl- níkem a živnostníkem. Ovšem dolní sněmovna podstoupí zápas na život a smrt, aby uhájila své právo a svou moc. Celá Evropa s napětím bude hleděti vstřic výsledku nových voleb an- glických. Liberální strana přirozeně předloží lidu otázku, zdali chce svěřiti svůj osud dolní sne- movně nebo sněmovně lordů; zdali dědiční čle- nové parlamentu mají míti převahu nad vole- nými, zdali feudálové, vévodové, velmoží statků a financí mají zatlačit lidové poslance a všechnu moc na sebe strhnout. Nejvážnějším důsledkem takového převratu by bylo, že by lordové ucho- pili se provedení osudné olázky ochranných cel Byl by to úžasný převrat všech finančních po měrů Anglie a její kolonií, dosud podlehajícíeh systému volné tržby. Též pro evropský obchod má tato záležitost nesmírný dosah.

Lordová Lansdowne Anglie Velká Británie dolní sněmovna Evropa dům lord

13 article

Vítězství horní sněmovny znamenalo by pře- měnu anglické ústavy. Pak budou míti lordové právo pří každém finančním zákonu, který se jim nebude líbit, odvolati se k národu a budou moci vynutiti nové volby, kdykoliv nastane pro ně pří- znivý okamžik. Liberálové napnou ovšem všechny síly. O desítiletí je horni sněmovna v boji s dolní. Školn zákon a jiné reformy schválené dolní sněmov- nou, nemohly býti provedeny pro odpor lordů. Zesnulý ministerský předseda Campbell Banner man chtěl omeziti veto lordů. Nepodařilo se mu to a sněmovna lordů dokonce chápe se za- staralých privilejí a staví se při rozpočtu prot dolní sněmovně. Toryové myslí, že nastala chvíle, kdy bude smetena liberální většina v dolní sněmovně. Doufají, že ohrožené zájmy hmotně posilní o- por proti rozpočtu a že též heslo ochranných cel bude tentokráte mocněji účinkovati. Bude také vyřízen konflikt ústavní, který připomíná velké politické zápasy v nejpokročilejším politickém ná- rodě. Zvítězí li horni sněmovna, bude dolní sně- movna na čas ochromena. Ale pronikne-li dolní sněmovna i se svým reformačním dílem, bude horní sněmovna na dlouhou dobu seslabena tou těžkou ranou. Podle posledních zpráv z Londýna nezpů- sobilo ohlášení jednacího pořadu lorda Lansdowna zvláštní překvapení. Bylo již dávno známo, ž lordové, že vůdci oposice v horní sněmovně chy- stají protest proti rozpočtu. Balfou r promluví v Manchestru o stanovisku lordů a Lansdownově prohlášení, jež mu ovšem bylo dávno známo.

Lansdown Lansdownův dolní sněmovna Londýn Campbell Banner man dolní sněmovna

14 article

Lord Lansdowne podal svůj projev při včerejším zahájení horní sněmovny. Bylo přitomno jen málo lordů. Neudála se nijaká demonstrace. Přijet resoluce je samozřejmé. Lordové neustupně stojí na svém odmitavém stanovisku proti budgetu. Velký politický boj je zahájen. Sejde-li se horní sněmovna příšti týden bude resoluce Lansdownova v několika dnech odhlasována a rozpočet bude vrácen dolní sně movně. Vláda přijme hozenou rukavici a oznáml. že sněmovna bude rozpuštěna asi 10. ledne 1910 Do té doby musí se vyříditi některé nej- nutnější zákony, jež není možno odložiti. Lor- dové ovšem neodepřou svého souhlasu těmt naléhavým zákonům. Po zamiinuti finančního zákona nastane tak veliký finanční zmatek, že liberální ka- binet přenechá konservativcům další veden státní správy. I kdyby tyto pověsti byly vyvrá- ceny, nastává otázka, jak kabinet vyplní na- stalou mezeru. Půjčka miliardy bude pry nevyhnutelnou. Čstě finanční otázka byla zatlačena d pozadí bojem o práva národa. Obchodní minist Churchil! prohlásil : Lordové chtějí spáchat násilí na ústavě, nevídané v histori parlamentu. Liberálové zburcují lid do boje pro ústavu. Konservativci spoléhaji na při- V drobném prodejie ranní číslo o sebě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 h Ve mliálkách na venkovš ranní čislo . . . . . . . 10h vočurni . . . . . . . . 5 b lnseráty plati sa hotově napřed Předplacení a inzerty přijimá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy so nevracejí.

Lansdowne Lordová Churchil Lora horní sněmovna Lansdownov

15 article

tažlivost hesla ochranářského. Bude rozhodnuto zdali národ chce volnou tržbu dosavadní, nebo zdali se chce sklonit před nadvládou malého počtu privilegovaných. Liberálové potáhnou do boje s voláním: »národ proti lordům«. Z Londýna se dále telegrafuje: Resoluce lorda Lansdowna vyvolala mocný ohlas ve ve- řejnosti a v tisku. Ministr obchodu Churchil přijal pozvání promluviti na schůzích v Lancas- hiru a Ceshiru, o kterých měslech uznává, že mají rozhodující vliv na politický zápas. Poliřika ochranného cla ohrozí průmysl bavlnářský. Přijetí Lansdownovy resoluce znamenalo by pře- vahu nadvlády lordů ve státě, neboť dosáhnou-li tito práva provozovati kontrolu nad financemi země, mohou každý rok zvráliti rozpočet, kterj by jim nebyl vhod a vynutiti rozpuštění parla- mentu. Byla by to osudná pohroma pro demo- kracii angliekou. Konservativní listy jsou ovšem u vytržení nad Lansdownovou resolucí a dokazují, že v nl není slova o velu proti lidu, ale naopak potvrzuje se zásada vlády lidu. Liberální listy spatřují v ná- vrhu vůdce lordů vypovězení války a vyzývají premiéra Asguitha, aby se nepouštěl do nijakého vyjednávání za účelem schválení zatímného roz- počtu, z nějž by byly odstraněny daně lordům ne- příjemné. Nepřátelé lidu chtějí zničiti tradice ústavní a rozviřiti osudnou revoluci. Sněmovna lordů jeví se jako brabivý a nestoudný obhájee privilegií slatkářů a vrstev majících zájem na výrobě lihu, jakož i průkopníků zdanění po- travin.

Lansdown Churchil Ceshir Lansdownův Asguith Londýn Lancas

16 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 17. listopadu. (K situac i.) Kra- kovský „Czas“ má z Vídně zprávu, jaký je pro- gram nejbližší akce prof. Glabiňského. Dle této informace nynější kabinet má prozatim zů- stati v úřadě. Politické strany se zaváží, že ne- budou mařiti schválení zatímného rozpočtu. Až rozpočet bude schválen, dojde na zparlament- nění kabinetu, poněvadž bude možno poukázati, že změna ministerstva nebyla vynucena ob- strukcí. „Czas“ pokládá takový program za mož- ný. Dnes je těžko připustit, že Němci by svolili k rekonstrukci, jež by na všechen způsob vy- padala tak, jako že Češi dra. Schreinera a soudr. z kabinetu vytlačili. Také koruna sotva by prý svolila ke změně vlády pod nátlakem obstrukce. Zavládnou-li však v parlamentě aspoň na čas normální poměry, potom bude rekonstrukce na čase. Krakovský konservativný list uznává tedy již potřebu změny Bienerthovy vlády. Totéž čmní nyní orgán podolské šlechty, „Gaz. Narod.“ V posledním čísle praví, že v parlamentních kruzích uzrálo přesvědčení, že jest nezbytna demise celého kabinetu, má-li parlament býti uzdraven a bar. Bienerth zachován u vesla. Po demisi bar. Bienerth má býti opětně pověřen sestavením ministerstva, do něhož však nebudou již přijati někteří členové, na jichž nevhodnost se stále poukazuje, Bienerth má býti zachován jednak proto, že nynější vládní většina si toho přeje, jednak že ani se strany oposiční není rozhodných námitek proti jeho o sobě, změ- ní-li se ministerstvo. Demise celého kabinetu je nutna, protože vyloučení pouze některých členů ministerstva podráždilo by přes příliš. Němce. Poláci spoléhají na křesťanské sociály, že bu-

profesor Glabiňský Němec Čech Schreiner Bienerthův Bienerth Polák Praha Vídeň

17 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Na Krétě.

Kréta

18 article

Status quo na ostrově Kretě. Není to zajisté poslední slovo, které bylo pronešeno v otázee kretské. Doufám proto, že nebude bez zajíma- vosti několik slov. Bylo krátký čas před vypuknutím protirevo- luce cařihradské, když opouštěl jsem na palube Styrie, lodi rakouského Lloydu, přistav Solun- ský, odebíraje se na Kretu. Po příjemné cestě v Egejském moři, mezi ostrovy Archipelagu poděl půlostrova řeckého Euböa, spatřili jsme již z dáli za krásného jitra vysoký, hornatý břeh ostrova a na to asi po dvouhodinné jízdě zakot- vila Styria před největším městem Krety, před Kandi nebo Megalokastron. Zakotvila v širém moři, mimo přístav, který je malý a větším lo- dím pro svou mělkost nepřístupný« Hned parník obklopilo množství malých loděk a osmahlía černovlasí veslaři vyšplhali se ještě dříve, než lodní můstek byl spuštěn, na palubu. Okamžitě nastalo smlouvání o cenu převozní. Smluviv si cenu s barkadjím, vsedl jsem do lodky, která rychlým pohybem vesel blížila se k hradbám města. Lev svatého Marka, v hradbách zasazený. oznamuje nám při vjezdu do vnitřního přístavu bývalé panství benátské republiky. Z hradeb hledí k nám osamělý minaret, smutně jaksi a tiše jakoby tušil, že do toho okolí nepatří. Z jeho výše nevolá již muezín k modlitbě k Allahu, hla jeho již umlkl, neboť většina poturčených Kre- ťanů se z Kandie vystěhovala.

Lloyd Kret Kandi svatý Marek Archipelago Kandia Soluna

19 article

Kandie, největší město ostrova, má as 30.000 obyv. a jest střediskem obehodního ru chu s cizinou. Pozoruhodny jsou zde zbytky bý- valého paláce knížecího, vystavěného od Benát- čanů; též stará, nádherná kašna uprostřed ma- lého náměstí hlásá nám slávu zašlé již doby- Když před nějakým časem v Kandli řádily ne- štovice, přikázali starostlivi otcové města kašnu natříti vápnem, by nákaza se nešířila — zajiste velmi účinný prostředek. Nyní pracuje se pilně v přístavu, by zmi- zely skoro i poslední historické upomínky benát- ské. Ohromné oblouky na straně východní jižní, pod kterými Benátčané chránili své vítězné galeje proti vichru a bouři, jsou strženya

Benátčan Kandia Benát lý náměstí

20 article

místa ta jsou zasypána pro stavbu nového ná- břeží. Na jaře a na podzim navštěvuje Kandi mnoho cizinců, o jejichž pohodlí je v modern zařízeném hotelu d'Angleterre dobře postaráno. Láká je světoznámý Knossos, stavby cyklopské bývalé hlavní městc říše moudrého krále Minoa. Ohromné zbylé stavby svědči o podnikatelském duchu tohoto panovníka. Velké množství nálezo ze zřícenin je uchováno v bohatém museu mě- sta Kandie. Knossos je vzdálen sotva hodinu pohodlné jízdy povozem. Prohlídka zřícenin se lehce provede za půl dne i s prohlídkou taměj- šího musea. Ceny povozu jsou dosti mírné třeba se zeptati v agenzii rakouského Lloydu poblíž nábřeží, kde zäroveň jest rakouská pošta na povozní tarií. Ve zříceninách Knossu pracovalo mnoho cizích učenců německých a anglických — a z Ameriky přicházejí turisté, aby shlédli nej- starší místo kultury řecké. Nad městem Kandií v neveliké vzdálenost vystupuje velehorstvo ostrova, Ida, dlouho do léta sněhem pokryté, na jehož svahu se malebně rozkládají malé vesničky. Hora Ida, kdysi sídlo kretských bohů, již z daleka se ukazuje zrakům a její sněhová pole skýtají nádherný pohled v září sluneční. Z Kandie nás vede cesta dále podél břehu skalnatého podivného tvaru, málo obydleného spoře lesy porostlého, do města Rettima.

Minos Lloyd Ida Knóssos Knoss Amerika Kandia Rettima

21 article

Rettimo, co do velikosti na třetím místě jest rovněž obehnáno hradbami, taktéž dílo be- nátské. Městečko má asi 10.000 obyv. a jes jediné na ostrově, kde mohamedáni mají většinu v městské radě, tak že i podesta jest moslem. Rettimo bylo prvním městem, z kterého mezi- národní vojsko bylo odvoláno. Místo samo nepo- skytuje zajímavosti, jeho hradby jsou dílen v rozvalinách. Potom zakotvila naše loď před hlavním mě stem ostrova, před Kaneí, sídlem zástupců cizích států, parlamentu kretského a za mého pobytu na Kretě ještě hlavním stanem mezinárodníh ochranného vojska. Kanea má asi 20 tisíc obyv., školy vesmě řecké, jedno řecké gymnasium, jedinou však školu tureckou, kde výhradně se vyučuje v řeči turecké, její znalost však na ostrově stále ví a více mizí, Jak v Kandii a Rettimu, tak i v Kane obehnali Benátčané město na straně mořské hradbami — zde v hlavní tvrzi měl své sídlo oddil francouzský a klub francouzských důstoj- Významu tato pevnost, která v poslední době vztyčením řeckého praporu hrála význač nou úlohu, již více žádného nemá — slouže spíše městu za okrasu. V neděli v podvečer pro- cházejí se kanejští občané pod hradbami, kde při hudbě kočujících muzikantů se v malé ka- várně skrovně bavi. Město Kanea činí celkový dojem města dal- matského, na hradbách znak republiky, okřídle ný lev svatého Marka, ulice úzké, mimo hlavni třidu, kterou bych mohl i nazvati Kale-larga dle nejširší ulice hlavního města Dalmacie, Zadru- Co však každého, kdo přichází z říše tu recké, zvlášť mile překvapí, jest čistota, která na ulicích panuje.

Rettimo Kreta Kanea Benátčan svatý Marek Kandia Rettim Kanea Kala Dalmacie Zadr

22 article

Tu neválejí se smečky psů v pouličním prachu a smetí — ulice jsou lépe dlážděné — jest pozorovat, že od onoho času, kdy Kreťané dobyli si jakési samostatnosti, nastal pokrok V Kanei si zřídili ostrované vlastní národní ban- ku, která vydává papírové peníze, 2 třetinami asi kryté; i vlastní stříbrné peníze má ostro po příkladu řeckém zvané drachmy a lepta které nemají však v Řecku žádného oběhu a při jejich výměně se mnoho ztratí. Pobyt v městě je velice příjemný a v celku pohodlný; jsou zde 2 velké hotely de France a d'Angleterre s vy hlidkou do malého přístavu. Okolí města jest krásné a malebné, za mě stem se rozkládá velké údolí s bujnou jižní ve getací, vedle vysokých palem rostou podél cesty vysoké aloč, indický fikový strom, pnou se vi- nice a obrovské zahrady olivových stromů v šedo zeleném hávu. V dubnu je příroda již v plném rozkvětu — i růže. V tomto pozemském ráji skrývají se vesničky z daleka malebného po- hledu; přistoupíš-li však blíže, skýtají smutný obraz. Více než polovina kamenných domků je jedna zřícenina, zahrady zanedbané a pusté. Jsout to ještě upomínky na poslední revo- luci, znamení krutého boje ostrovanů s ture- ckým vojskem a s obyvateli mohamedánského vyznání, neb opuštěné a zbořené ty domky obydleny byly rodinami moslemínskými; osa měle stojící statky jsou skoro vesměs pusté, zbo

Kreťaný Franc Řecko

24 article

řené sťěny dýmem začernalé, zahrady jejich propadají zkáze Z Kaney je hezká vyjížďka do zálivu Suda, ve kterém nyní kotví mezinárodní loďstvo; Suda jest jediný záliv na ostrově, který skýtá ochranu proti silnému severnímu vichru, zvanému tramon- tána; o tomto zálivu se při nastávajícím roz- uzlení otázky kretské asi hlavně bude jednati Po půlhodinové jízdě — zaplatili jsme ko čímu 2 franky — malá zastávka ve vesnici Suda v malé kavárně, kterými se celé okolí jen hemží. Zašli jsme se potem na sklenku dobrého piva dreherovského a na dobrou šunku domácího vý- robku v „Trattoria Minerva“; její majitelem je Rus a jeho žena Chorvatka, tak že i česky se lze dohovořiti. Blíže Kaney leží zajímavá vesnička Plataňa. v poloze velmi interesantní; na vysoké skále je tato vesnice již od přírody stvořená pevnost. Domky vesměs z kamene mají jen jedinou svět- nici. I v tomto místě je nápadná hojnost malých kaváren, kde za 5 h dostaneme tureckou čer- nou kávu, za malý peníz chutného ovčího sýra a nezbytnou rakiu, zvanou jako v Turecku, ma- stika. Na své procházce vesnici polkával jsem ve směs hezké děti, některé i plavovlasé; též dívky a ženy, které k večeru seděly na prahu svých domků, byly sličné, mužové štihlí, vysocí a pří- jemného výrazu, v celku hezký lid.

Sud Chorvatka Rus Turecko Trattoria Minerva

25 article

Plataňa je zajisté i historicky zajímavá, sem do samoty uchýlil se Lykurg, známý zákono- dárce Spartanů, by ztrávil konec života v do- brovolném vyhnanství. Vypravuje totiž pověst řecká, že Lykurg vyžádal si od spoluobčanů, by jeho zákony zachovávali dotud, až se vrátí z cesty; odešel ze svého domova a více se ne- vrátil. Plataňa se měla státi jeho posledním úto čištěm. Chýlilo se již k večeru, když jsme nastou- pili z milé vesničky zpáteční cestu. Pozvolna plula loďka blíže osamělého ostro- va Theodorou, který v jasu měsíčním vypadal jako hlava lví; jeskyně na straně jižní předsta- vovala jeho otevřenou tlamu. Na vysoké skále zříceniny turecké kuly, strážní věže. Zmínku zasluhuje ještě vesnička Malaxa, ležící na výběžku „Bilých hor“ Monts blancs, po hoře Idě největší horstvo ostrova asi 2100 m. vysoké. Rozhled s této vesničky na ostrov i do

Lykurg Malaxa Ida Bilá hora

26 article

Egejského moře je čarokrásný; při jasném již- ním nebi možno i spatřiti řecký ostrov Cerigo. blíže výběžku Matapanského. Rozložená na jižním svahu pahorku, skýtá vesnička malebný pohled. Nad kamennými dom- ky s plochou střechou, po většině travou po- rostlcu, jen tu a tam vyčnívá komín, neb obyčejně vychází kouř otvorem ve střeše. I zde je množ- ství opuštěných kul, bývalých kasáren tureckého vojska. Mnoho vesničanů se vystěhovalo buď aby unikli revoluci, aneb aby vyhledávali si výživu v cizích krajinách. Horská skalnatá půda rodná jim jí v tak dostatečné míře poskytnouti nemůže. Vystěhovalci se většinou odebírají do Kalifornie na stavbu drah, kde naučí se teprve pilné práci, kte.á jim v domově nebývá právě po chuti. Mu- žové sedí celý den před kavárnou, popíjejí čer- nou kávu, kroutí si zdlouhavě a s jakousi pobož- ností cigarety, anebo louskají v prstech turecký růžence — toť asi to jediné, čemu se naučili od bývalých pánů tureckých. K večeru rozléhá se vesničkou veselý zpěv; tu chasníci ve svém národním kretském kroji, ruku v ruce neb na rameně svého druha, výskají pe dědině při hudbě kytary a, ženou se rovnou do kavárny, kde spustí rozpustilý výskot a jančí národní tance.

Kalifornie

27 article

Památné místo blíže Kaney jest také Ab- dera, se zříceninami cyklopských staveb, které však až doposud zůstaly nepovšímnuty. Kreta zasluhuje jak pro svoji krásu přírodní, tak i pro zvláštní ráz svého obyvatelstva i ná- vštěvy našich turistů. Připojím ještě několik krátkých zpráv sta- tistických. Kreta má 8618 km2, řeky jsou jen krátkého toku, podnebí mírné a zdravé. Původní obyvatelé byli Eteokretové. Roku 78 po Kristu stal se ostrov provincií římskou, od roku 826 až do 971 byl v moci Arabů. Od roku 1204 až do 1636 panovali zde Benátčané, kteří jej mu- sili vydati Turkům. Od roku 1898 má ostrov autonomii pod protektorátem 4 ochranných moc- ností Anglie, Francie, Ruska a Italie. Moslemínové, jichž je na ostrově jen asi 30 tisíc, stěžují si stále na zdánlivé pronásledo- vání se strany křesťanských obyvatelů. Nemohou již ovládati ostrov podle své libosti a proto se S. Cařihradský. raději stěhují z ostrova.

Kanea Abadrát Kret Krist Benátčan Turek Anglie Francie Rusko km 2 Italia