2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. dubna 1913. Číslo 90.
4
article
nostal Za voleb dokázal mu p. posl. Maštálka, že
nerozumí železnicím, v sobotu dokázal mu důklad-
ně odborník v oboru finančního práva, že tento
obor nedá se prostě odišputovali spoustou frá í
a demagogických hesel, jež tvořily jedíně argu-
menty páně Vochočovy. Ze staré zásoby „argu
mentů“ vytáhl pan přednosta opětně své „sokol-
ské srdce“, jež, jak známo, bije v jeho těle již celá
dvě léta, a učinil tolik krásných, určitě k cíli ve-
doucích projektů, jak mohla by česká delegace
rázem dosáhnoutí všeho pro národ, že věru musí
tato delegace jen litovati, že volby nepřinesly je
tak cenné obohacení v osobě pana Vochoče! Jal
snadno vše mohli jsme míti, jak jiné směry byla
by dosáhla celá česká politika, kdyby mezí jejími
výkonnými orgány stál takový chlapík jako pan
Vochoč! Ale vraťme se: Když své věcné výklady p.
poslanec skončil, přihlásil se pan Vochočk
slovu. Vytýkal, že p. poslanec nemluvil o politické
stránce finančního plánu, že on jako Čech musí
býti rozhodně protí němu, ježto povolují se peníze
nepřátelské nám vládě, dovolával se sokolskéh
srdce účastníků, jež vzbouřiti se musí proti tomu
aby „vládě se povolily nové miliony“. S emías
tvrdil, že Mladočeší hlasovali ve finančním vý
boru pro osvobození důstojníků od daně a pro vý
hody klášterům.
Předseda společenstva výčepníků pan L ö w
poukázal věcnými vývody na dosavadní nespráv-
nosti zdanění lihu a na závady plynouci z boniíl
kací a z kontingentování a na potřebu reformy
v tomto směru.
Vochočův
Vochoč
Vochočk
Mladočešit
L ö
5
article
Pan posl. dr. Funk odpověděl nejprve panu
Löwymu. Není sám nijak nadšeným kontingen-
tem a bonifikacemi. Poukázav objektivně na vý-
znam, jež se bonifikacím přikládá a na projekty
ve příčině monopolu lihového, připomíná, že za-
chování stavu dosavadního diktováno bylo hlav-
ně úvahou, že jedná se o provisorní úpravu do
r. 1917 a že pronikavé změny možny v dohodě
vládou uherskou a že dokud nepozůstávají ana-
logická ustanovení i v Uhrách, vyloučeny jsou
změny takové i z ohledů konkurenčních.
Potom obrátil se proti „vývodům“ páně Vo-
chočovým. Úlohu měl zde snadnou. Poukázal k
tomu, že stanovena byla pořadatelstvem jak
předmět schůze „přednáška“ o finančním plánu,
což přirozeně že vylučuje s jeho strany jednání
politické situaci celkové a to tím spíše, ježto nen
poslancem okresu jičínského. Že otázce se nevy-
hýbá, dokázal na schůzích ve svém volebním okresu
na Malé straně a Hradčanech. Není nic snadněj-
žího, než ve spoustě frásí — jak učinil pan Vocho
— Heit nesmíme povoliti vládě nic. Však stali-
sticky možno dokázati, že vládě nic se nemá dáti
Jde o úhradu nákladů služební pragmatiky a čt-
stečnou sanací zemských financí. Ani on není pří-
telem vlády. Byl by však povděčen panu Vocho-
čovi, kdyby dal české delegaci radu, jak prověsti
částečnou sanaci kritického stavu financí zem-
ských, specielně u nás, a vyhověti dlouholetým
tužbám úřadnictva po uzákonění služební pragma-
tiky, bez povolení finančních prostředků.
Funk
Löwy
Vocho
Heit
Uhry
Hradčany
6
article
Nežlí něco tvrdí, má se p. Vochoč informovati-
Mladočeší hlasovali proti osvobození aktivních
platů důstojnických a pro správné zdanění klá-
šterů, jež došlo výrazu přijetím 3. odst. § 158
návrhu výborového. (Na rozpacích páně Vochočo-
vých bylo patrne, že pro rozdíly pojmové dří-
vějších předpisů a nynějších v poslední otázce
mozek jeho osvědčoval potenci naprosto nedosta-
tečnou, takže p. poslanec musil mu vysvětlití po-
drobným příkladem obsah tohoto nového předpi-
su). Očekával, že p. Vochoč jako inteligent po-
jedná o otázce věcné více věcně a méně demago-
gicky. (Bouřlivý souhlas a potlesk.)
Pan Vochoč snažil se v další řeči učiniti po-
kus smýti svou plnou porážku opětným opaková-
ním toho, co bylo mu důkladně vyvráceno a po-
ukazoval na nesprávnost výpočtů, pokud se týče
podílů zemím z nových daní. Podobně uvedl i inž
pan Kareis, za jehož řeči bylo patrno, že po-
jem „kontingent lihový a „bonifikace“ jsou mu
španělskými vesnicemi.
Vochoč
Mladočešit
Kareis
pán Vochočovýchod
7
article
Pan posl. dr. Funk vytkl, že již ve své před-
nášce poukázal na to, že přesné určení kolik ci-
ferně obnášeti budou podíly zemím, dnes možno
není, ježto záviseti bude to z výnosu daně z lihu
a osobní daně z příjmu. Poukázal na zprávu, refe-
rentem finančního výboru drem. Steinwendrem
předloženou, jež nyní jest každému přístupna a cl-
toval podrobně z této zprávy přesná data, jež
správnost jeho vývodů plně dokazují. Proti těm-
to vývodům nezmohli se p. Vochoč a p. Ka-
reis na nic jiného než na tvržení, že tomu
se nemůže věřit. Pan Vochoč dokonce dal se ve
své vášni v nedostatku věcné odpovědí strhnoutik
výroku, že diví se, jak na schůzi českých voličů
český poslanec může dovolávati se dat, uvedených
německým poslancemí Bouře nevole byla na tulo
demagogií odpovědí a označena byla jako tako-
vá i p. posl. drem. Funkem, jenž a důrazem
vytkl, že jedná se o zprávu finančního výboru.
sněmovně předloženou referentem, finančním vý-
borem zvoleným, a to zprávu, opírající se o věcná.
oficiální data, která uvažována a posuzována býti
musí se stanoviska toho, co obsahuje, a nikoliv
se stanoviska národnosti toho, kdo ji předkládá. A
se stanoviska věcného doznati dlužno, že zpráva
ta jest zprávou ryze věenou a objektivní, a nikoliv
strannicko-národnostní. Vývody p. poslance pro-
vázeny byly všeobecným souhlasem. Potom ukouči
předsedající p. Knotek schůzi s poděkováním p.
poslanci za věcné jeho vývody a s náležítým od-
souzením nevěcnosti, již několik renlistů do schůze
této vneslo a jež sotva poslouží názorům o „reál
nosti“ pana Vochoče a soudruhů.
Funk
doktor
Vochoč
Ka
Knotek
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Asanační zákon pražský.
Pražské úřadní noviny publikují ve vče-
rejším vydání zákon ze dne 24. března, jímž
se opětně mění zákon ze dne 11. února 1913
v příčině vyvlastňování k účelům regulace
asanačního obvodu král. hl. města Prahy.
Nový zákon, jak známo, prodlužuje vyvlastňo-
vací právo městské obce pražské ve vyzna-
čeném asanačním obvodu v plném, podle
zákona přípustném rozsahu až do 7. dubna
Praha
úřadní novina
10
article
Nová rána německého Joba v čechách.
Nová rána německého Joba v čechách.
Kosti pronikající výkřík vyrazila včera
ráno ze sebe pražská „Bohemia“ a Germania,
až jej zaslechne, bude nucena nepochybně
dvojnásobným šlojířem zastříti tvář, aby za-
tajila před kulturní Evropou slzy utrpení nad
neustálým na krev pronásledováním něme-
ckého lidu v Čechách. Nový případ jeho jest
opravdu zdrcující. Okresní školní radě duch-
covské nařízena byla mimořádná schůze s je-
diným kusem pořadu, bezodkladného obsaze-
ní prozatímného učitelského místa extra sta-
tum na 4. třídě české školy v Bílině k polo-
dennímu vyučování. Bílinský dopisovatel k-
siňáckého orgánu chytá se trámu rozčilením
a nejvíce jej hněte, že byla nařízením zemské
školní rady svolána mimořádná schůze okr
školní rady, ačkoli se před nedávnem konala
řádná schůze, pro německou školu by prý se
to nikdy nestalo, zvláště když prý není zá-
konných podmínek pro obsazení tohoto místa
Němcům schází vždycky zákonité podmínky
pro školu české menšiny, a to i v takových
případech, ve kterých se jim zákonité pod-
mínky dokáží před správním soudem. Najisto
jedná se o odstranění do nebe volajícího zlo-
řádu, neboť jen takové jsou v Praze slyšány
a stane-li se v některém německém mě-
stě českým dětem po právu, je celý něme-
cký nation v Čechách na nohou. „Bohemia“
také skutečně ohlašuje, že proti tomuto po-
stupu protestuje nejen bílinská městská rad
nýbrž také podařená „tschechische“ místn
zkolní rada bílinská a k tomuto energickému
protestu připojí prý se í Volksrat pro Čechy
a také němečtí poslanci budou požádáni, aby
v parlamentě přiměřeným způsobem uvedi
tento případ zjevného „protežování Čechů“
A při tom „der tschechische Ortschul-
rat“ protestuje s nimi, jak se sluší. — n
konacionály.
Němec
Čecho
Evropa
Čechy
Bílina
Praha
Bohemia
11
article
Socialně-demokratická resoluce na voličské
schůzi posl. Slavíčka.
Na voličské schůzi nár.-socialního poslanee
Slavíčka, pořádané v neděli dne 30. březn
v Občanské besedě v Dobříši tamější ná-
rodně-socialní organisací, přijata byla
po řeči pana poslance a řeči socialně-demokra-
lického redaktora Temla z Příbrami podle »Práva
Lidu« téměř jednohlasně resoluce, navržená soc.
demokraty, v níž protestuje se proti volbě posl.
Slavička, na němž resoluce žádá, aby uznal, že
»isou tu záležitosti okresu, které zastávat ne-
může, že nebyl zvolen důvěrou voličů a že ani
dodatečně důvěry si nezískal«, »aby také z toho
vyvodil důsledky a dal voličstvu možnost, aby
o mandátu mohlo rozhodnouti«. Na konec proje-
vuje resoluce poslancům českoslovanské strany
socialně-demokratické důvěru. Posl. Slavíček ujal
se ještě jednou slova, ale po odvetě socialně-
demokratického řečníka Temla opustil schůz
s omluvou, že spěchá na organisační schůzi do
Přibrami. O složení schůze ovšem vydává svě-
dectví okolnost, že do předsednictva »témět
jednohlasně« zvolení vesměs jen socialní demo-
kraté.
Teml
Posl
Slavíček
Dobříš
Příbram
12
article
Biskyp Frind pro světské katechety.
K jakým koncesím jest ochoten německý
klerikál, je-li zároveň německým nacionálem.
o tom podal doklad v pondělní schůzi německé
sekce zemské školní rady světící biskup dr. Frind.
známý »německý arcibiskup in partibus«. Při ob-
sazování místa německého katechety v Dol. Ro-
ketníci doporučoval posl. dr. Schreiter vzhledem
k notorickému nedostatku německých kněží,
že vyučování náboženství, děje-li se duchovními
němčiny neznalými, jest velmi škodlivo nejen věci.
ale i karakteru žáků samotných, a že tudíž by se
mělo uvážiti, zdali by se nedoporučovalo tam
kde nelze ustanoviti katechelou kněze, němčiny
naprosto mocného, ustanoviti raději schopného
učitele světského. První a jediný, kdo a tímto
stanoviskem vyslovil seuhlas, byl — světící bisku
pražský dr. Frind, kteržž s veškerým důrazem
prohlásil, že při nedostatku německých kněží musi
se míst katechetských dostati světským učitelům
Jak vidět, německo-nacionální zápasník překonal
v nitru Frindově člena církve bojující, jak to
bývá již v případech dra. Frinda pravidlem.
Spolek »Deutsche Presse« pro obstrukci na
říšské radě.
doktor
Frind
Schreiter
Frindův
Dolo
spolek » Deutsche Presse
13
article
Na sjezdu »Spolku německého tísku v Če-
chách«, konaném v Litoměřicích dne 30. březne
k tomu účelu, aby, jak se v úřadní zpravě dí, společ-
nou poradou zaujali stanovisko oprotistanovisku ně-
meckých poslanců z Čech, cítění německého lidu
sotva již plnou měrou vyhovujícímu a vůči vy-
rovnacím otázkám a vládě namnoze slabošskémue
usneseno bylo jednomyslně a sice redaktory všech
politických směrů, aby byla německému sdružen
poslanců z Čech zaslána resoluce, tlumočící názo
německého tisku v Čechách v ten smysl, aby ná-
vrh posl. dra. Damma o zemských údělech byl
plenu poslanecké sněmovně obnoven. Kdyby ná-
vrh tento měl býti přes všechnu námahu něme-
ckou odmítnut, jest prý jednomyslný názor něme-
ckého tisku v Čechách, aby v ůči vládě byly
z toho odvozeny nejzazší konse-
kvence. S důrazem podotýká se v resoluci, že
usnesení učiněno jednomyslné, ač byli přítomni
redaktoři všech německých stran.
Damm
Litoměřice
Čechy
poslanecký sněmovna
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Rozmnožení rakouského vojska.
Vzhledem k pověstem, že vojenská sprá-
va hodlá předstoupiti před oba parlamenty
s požadavkem nového rozmnožení armády
obdržel „N. W. Tagblatt“ z vládních kruhů
uherských zprávu, že uherská vláda neměl
dosud potřeby otázkou tou se zabývati, poně-
vadž nebyla na ni oficiálně vznesena a o
ministerstva vojenství nijaký projev v té věci
dosud učiněn nebyi.
Z opatijské klerikální konference.
„Hrvatska“, orgán chorvatské klerikální
strany práva, přináší podrobnou zprávu o po-
radě klerikálních poslanců slovinských
chorvatských ze všech jihoslovanských zemí.
konané dne 27. a 28. března v Opatiji. Z kon-
ference vydáno bylo provolání k národu,
němž se ukazuje nejprve na hrdinství balkán-
ských bratři po jazyku, Bulharů a Srbů, kteří
svou krví vysvobodili z nevole své bratry
a uskutečnili dávné své ideály. Balkánská
vítězství — praví se dále v provolání — vzbu-
dila v srdcích chorvatských upřímné nadšení
nejen proto, že v nich spatřují vítězství ná-
rodního a historického práva, nýbrž i proto,
že jsou důkazem síly i malých národů, jsou-li
zorganisovány a prodchnuty národním vědo-
mím. Vítězství na Balkáně měla by býti pod-
nětem k důsledné práci na oživení chorvat-
ského historického státního práva a národ-
ního sjednocení. Ale praváši pozorují zejména
mezi omladinou nepříjemný jim zjev, jenž
přechází přes chorvatské historické státní
právo a zásady Starčevičovy z r. 1894. (Tim
se rozumí snaha chorvatské omladiny po sblí-
žení se Srby a Bulhary. Pozn. red.) Zjev ten
dá se prý vysvětliti důsledným utlačováním
Chorvatů, ale nemůže jím býti ospravedlněn
Konference spatřuje v něm plod zoufalství
N W
Hrvatska
Bulhar
Srba
Starčevičův
Tim
Chorvat
RakouskoUhersko
Opatiji
Balkán
15
article
příznak ztráty víry ve vlastní sílu národa
chorvatského a ztrátu důvěry v lepší budouc-
nost. Členové konference po balkánských
událostech neztratili víru v lepší budoucnost
národa chorvatského, naopak jsou přesvědče
ni, že samostatnost zemí chorvatsko-slovin-
ských stane se v brzku skutkem.
V přijaté pak resoluci se praví, že
Chorvatsku žádná maďaronská vláda
nemůže spoléhati na podporu pravášů, kteř
dostojí věrně závazkům, převzatým smlouvou
s chorvatsko-srbskou koalicí (o vzájemné
podpoře při volbách). Strana práva bude se
dále domáhati odstranění nynějšího nezákon-
ného stavu v Chorvatsku. Vzhledem k Dal-
macii členové strany práva upozorňují se
na výše položené prohlášení. (Mezi praváši
v Dalmacii nastal totiž rozkol, poněvadž část
jich je pro sblížení se Srby. Pozn. red.) —
V Istrii budou se praváši domáhati úplné
rovnoprávnosti chorvatského a slovinského
jazyka ve sněmu a v samosprávných úřadech
V Bosně a Hercegovině“ chorvatský jazyl
má býti výhradným úřadním jazykem ve vnitř-
ní i vnější službě. Vítá se svorný postup ka-
tolíků a mohamedánů bosenských. Šusteršíčo-
vu klubu na říšské radě vzdávají se díky za
kroky, podniknuté na odstranění komisariátu
z Chorvatska.
Dal
Srba
Chorvatsko
Dalmacie
Istria
Boseň a Hercegovina
16
article
„Slovenski Narod má z opatijské konfe
rence ještě jednu zajímavou podrobnost. Dr
Šusteršič navrhl, aby konference vyzvala
vládu, by učinila proti Černé Hoře nejráznějši
kroky za příčinou zastřeleni pátera Palíče
Chorvaté se opřeli proti takovému návrhu
Dr. Šusteršič pak pohrozil, že Slovincí z kon-
ference odejdou. Předseda dr. Starčevič je
ukonejšil slibem, že se o té věci promluví dru-
hého dne. Ale druhého dne vyplnil celou
schůzi svým referátem o Bosně dr. Man-
dič, který mimo jiné se obrátil také k Slo-
vincům a vytkl jim, že bez podpory Chorvatů
se neobejdou, kdežto Chorvaté a Šrbové po-
moci klerikálních Slovinců nepotřebují, na-
čež dr. Šusteršič svůj návrh už neopako-
val. Chorvatům pomstil se tím, že po schůz
nešel s nimi obědvat do Národního domu
nýbrž do hotelu.
Šusteršič
Chorvat
doktor
Slovince
Starčevič
Šrbová
Boseň
17
article
Dr. Katalinič před celoveckou porotou.
Dr. Katalinič před celoveckou porotou.
„Slov. Narod“ se dovidá, že trestní říze
ní proti splitskému starostovi dru. Katali-
niči nebude se konati před příslušným sou-
dem splitským, nýbrž u zemského soud
v Celovci. Dr. Katalinič je žalován pro ru-
šení veřejného pořádku, jehož prý se dopusti
řečí při oslavě srbských a bulharských vítěz-
ství na Balkáně. Za řeč tu splitské zastupitel-
stvo bylo rozpuštěno, ale při nových volbách
opětně zvoleno a také dr. Katalinič zvolen
za starostu města. Státní zástupce chtěl ho
původně žalovat pro velezradu, ale po výsle-
chu svědků spokojil se pouhým rušením ve-
řejného pořádku.
doktor
Katalinič
Celovec
Balkán
19
article
Sazonov odstupuje.
Sazonov odstupuje.
Petrohradský „Svět“ oznamuje: Mmnistr
zahraničných záležitostí S. D. Sazonov, ob-
držev telegram, který mu poslali účastníc
posledního slovanského meetingu v Petrohra
dě, kde se mu pravilo, nechce-li vésti poli-
tiku, odpovídající cti a důstojnosti Ruska, že
musí odstoupiti, vyslovil se následovně:
To mi je pobídkou, abych po druhé po-
dal demisi. Bude se mi to zrovna hodit, pro-
tože budu míti času zabývati se úpravou
svého nového panství, jež jsem si nedávno
koupil v rjazaňské gubernii.
Výrok citovaný se úplně srovnává se
skutky a povahou tohoto státníka, jejž Rusové
nazývají „olympijcem“, poněvadž má tolik
klidu, že ho neopouští, aniž když je do tváře
tepán, ani když mu nad hlavou hoří.
Slovanské manifestace v Petrohradě.
Když bulharský generál Radko Dimitriev-
hrdina lozengradský, opouštěl Petrohrad, do-
provázel ho dav obecenstva, zvláštně mlá-
deže, a zpíval „šumi Marica“. Policie, jakoby
to v Praze bylo, postavila se proti davu, aby
mu zatarasila cestu. Dav se uhnul a dal se
po Jekatěrinském kanále k Nevskému pro-
spektu.
V davu ozvaly se hlasy, že třeba táhnout
před bulharské vyslanectví a tam zazpíva
hymny ruskou a bulharskou a říci vyslane
A. S. Bobčevu, že v tyto nesnadné pro Slo-
vanstvo dni srdce všeho ruského národa je
duševně přítomno na Balkánu, kde se lije
krev slovanských bratří za věc svatou a spra-
vedlivou.
Sazonov
Rus
Dimitriev
A S
Rusko
Petrohrad
Marica
Praha
Balkán
20
article
Policie dav předběhla a před Nevským
opět mu zastoupila cestu. Ale obecenstv
bylo již tolik, že nějaké dvě desítky policist
nebyly mu žádnou překážkou. Dav protrh
jejich řetěz a v nejkrásnějším pořádku táh
k Nevskému. V davu byli kromě mladého
světa členové slovanských spolků, veteráni
války za svobodu r. 1876—78, několik poslan-
ců, A. I. Gučkov a mnoho prostých občanů
kteří říkají, že je boli srdce nad hanbou, kter
se nyní děje mnohomilionovému ruskému ná
rodu. Všichni měli hlavy obnažené a zpíval
„Bože, carja chrani“
Na Nevském manijestanti byli očekáván
policií na koních, jež ihned do nich vrazila
srazila několik osob pod kopyta koní a jalase
hroziti nahajkami. Pěší policie rozděloval
dav a zatlačovala na chodníky.
Dav stál klidně s obnaženými hlavam
a z několika tisíc hrdel rozléhala se mohutn
carská hymna. Po dozpívání manifestanti kři-
čeli: Da zdravstvujet hosudar imperator, po-
krovitel Slavjaní Úra našemu hosudarul
Policejní důstojníci křičeli, aby lid pře-
stal zpívat, vytlačovali a vyháněli jej z Nev-
ského.
Vagony tramwayové musily se zastavo
vat. Obecenstvo, v nich se vezoucí, když usly-
šelo, že policie zapovídá zpívati carskou
slovanské hymny, vycházelo z vagonů a při-
pojovalo se k davu.
Dav se obrátil postrannými ulicemi n
Mochovou, kde jest bulharské výslanectví
Tisícové ruského lídu, majíce stále hlavy ob-
nažené, zpívali střídavě hymnu ruskou a bul-
harskou, okna se otvírala a lidé z nich volali-
„Da zdravstvujet slavjanskoje jediněniel
Když se dav blížil k bulharskému vyslanectví
I Gučkov
Bož
Něva
Mochova
21
article
přijela silná četa polície na koních, vrazila
mezi lidí, mnohé podupala. Dav křičel, ale
policie jej krok za krokem zatlačovalá o
bulharského vyslanectví. Ale asi 400 přece
se podařilo prodrati se až k budově a pod
zapěli „Šumi Marica“. Okno v druhém po-
schodí se otevřelo a ukázal se vyslanec S. S.
Bobčev a ukláněl se. Dav ihned ztichl a vy-
slanec mohl jménem bulharského národa po-
děkovati ruskému za soucítění a důkazy
bratrské lásky. Zpěvem „Šumi Marica“ od-
pověděli Rusové. Bylo to něco živelného
Zdálo se, že zpívající chtějí, aby se hlas je-
jich donesl až na Balkán.
Od bulharského vyslanectví manifestant
táhli k srbskému. Policie opět jim zbraňovala
ale marně, musila síle tisíců ustoupiti. Mani-
festace před srbským vyslanectvem byla
velkolepá. Zpívány hymny ruská a srbská,
provoláváno „Da zdravstvujet Serbia, živic
krali Petar!“ Vyslanec Dušan Popovič podě-
koval ruskému národu a pravil, že srbská ví-
tězství nejsou jen srbská, nýbrž všeho Slo-
vanstva a provolal „Urá velikoj Rossiil“
Zde již policie použila nahajek ...
Šum
S S Bobčev
Rus
Petar
Popovič
Balkán
Šum Marica
22
article
Polské školství v Rusku.
Kolo polské v ruské dumě podalo 26. března
dotaz na ministra osvěty u předsedu ministerstva,
týkající se polského školství na Rusi. V dotazu se
vykládá, že soukromé školy polské — jiných
polských škol není — jsou ve svých právech ome-
zovány proti znění zákonů. Polské školy jsou sou-
kromé a nemajíce práv veřejnosti, neposkytají
svým žákům žádných práv ani výsad. Podle usue-
sení rady ministerské z 6. června 1905 v takových
školách ruský jazyk je povinný předmět a v ru-
ském jazyku má se též vykládat historie a geo-
grafie. V polských školách se žádá, aby sei
všeobecné historii a zeměpisu učilo po rusku,
kdežto v německých školách baltických rušti-
na jako vyučovací jazyk se žádá jen pro ruskou
historii a zeměpis. Obecnými zákony se dovoluje.
aby osoby původu polského učily ruskému jazy-
ku a geografii, pouze z učení historie jsou P-
láci vyloučeni, kdežto usnesení rady ministerské
ze 24. května 1908 vylučuje Poláky i jako učitel
ruštiny a geografie. Inspektor škol varšavských žá-
dá, aby majitelé počátečných škol soukromých pro
dějepis a zeměpis najímali Rusy, kdežto usnesení
ministerské mluví jen o středních školách
školní ředitelství kělecké, kališské a loďské žádá.
aby i počtům se učilo rusky. Oběžník varšavského
inspektora zakazuje i výklad obecné literatury ja-
zykem polským, ačkoli v předpisech výslovně sto-
jí, že v soukromých školách mohou být všechny
předměty vykládány polsky, kromě jazyka ruské-
ho, historie a geografie. Varšavský kurátor žádá
aby seznam žáků a třídní knihy byly vedeny
ruským jazykem, aby vysvědčení, která NB.
nedávají žádných práv veřejných, byla vydávána
rusky. Polstí poslanci táží se ministrů, zda jsou
ochotní zmíněná opatření omezit na zákonnou
míru.
Ruska
Polák
Rus
Rusko
23
article
Sjezd polských žen v Bytomi.
Sjezd polských žen, před týdnem zakročením
policejním znemožněný, konal se přece 31. března
v Bytomi. Pořadatelstvo, aby zase policie nemohla
vytýkat nedostatek místa, oznámilo konání pora
zároveň na třech místech, pro každý případ
Shromáždění se konala současně dvě, tzdno ve
dvoraně, druhé na dvoře pod holým nebem. Sešlo
se así 2000 polských žen, které s nadšením vy-
slechly řeči o tom, jak se má Polka v národním
boji chovat. Na konec byla příjata resoluce, její
znění jsme již uveřejnili. Sebráno bylo 155 marek
které mají být základem pro fend na zřízení svaz
spolků žen polských v Horním Slezsku.
Skandální obvinění proti Deschanelovi.
Jak známo, použili odpůrci Poinearéovi v boji
proti němu před volbou prosidenta také nekalých
prostředků, rozšířivše v tisku i letáky, rozdáva-
nými členům národního s romáždění, skandáln
pověsti o minulosti paní Poincarčové, čímž mě
býti její manžel účiněn nemožným jako presiden
republiky. Nyní budí v Pařiži velký rozruch ob-
vinění, které předseda par amestního tisku, žurna
lista Aubry, veřejně pronesl proti předsedov
sněmovny Paulu Deschanelovi, jejž označil za pů
vodce oné agitace proti paní Poincaréové, kter
se horlivě prováděla jestě v den volby ve V
saillu. Při tom odvolává se Aubry na domnělý
výrok Poincaréův, jenž prý svého protikandidáte
Deschanela nepokládal za neschopna takové ne-
loyálnosti.
Deschanel uveřejňuje v »Tempsu« prohlášení
v němž, nespouštěje se do podrobností, vyslovuje
své rozhořčení nad ohavností, která se mu při-
suzuje. Parlamentní tisk však zaujímá v této zále-
žitosti rozhodně stanovisko proti předsedovi sně.
movny a zdá se, že přímé vyrovn ní mezi presi-
dentem Poincaréem a Deschanelem je nezbytno
Nová tariíní politika ve Spojených státech.
Poincarčová
Aubry
Deschanel
Poincaré
Poincaréův
Bytom
Horní Slezsko
spojený stát
svaz spolek žena
24
article
Mimořádné zasedání amerického kongresu
svolané presidentem Woodrowem Wilsonem, aby
projednalo snížení tarifů, bylo zahájeno v úterý
Předseda sněmovny representantů Chame
Clark prohlásil v řeči, pronesené v ponděli na
banketu míssourské společnosti v Novém Yorku.
že demokratická strana dodrží závazky svého
programu a že komise sněmovny připravily revisi
tarifů, která je předmětem Underwoodova návrhu
zákona, jenž bude projednáván. Champ Clark do-
dal, že roční deficit, vzniknuvší snižením cel, jenž
se odhaduje na 60 milionů dolarů, bude uhražen
daní z bohatství, nevysvětlil však blíže, hude-li to
spolková daň z přijmů.
President Woodrow Wilson vyslovuje se
krátkém poselství pro volnost dovozu všech po-
travin a bude usílovati o zničení trustů tím, že
dá odhlasovati cla prostý dovoz četných cizích
výrobků, jež trusty chtějí monopolisovati. Nový
president spoléhá na tuto revisi tarifů více, než na
soudní stihání, aby se zlomila moc trustů.
Ku předmětům, jež budou v seznamu zboží
prostého cla dovozního, náleží kromě potravin sta-
vební dřiví, ocelové kolejnice, železná ruda, regi-
strační pokladny, výrobky z aluminia, obuv, jisté
druhy oděvu a hodinky.
Většina navržených snížení cla srovnávás
s těmi, jež byla již odhlasována za dřivější vlády
proti nimž však president Taft vyslovil své veto
Woodrow Wilson
Clark
Underwoodův
Champ Clark
Taft
Nový York
25
article
Ze strany.
Ze strany.
Ze Smichova. Důvěrnícký sbor místní organi
sace n. s. s. má schůzi dnes 3. dubna o 8. hod
več. v redakci »Smíchovských Listů« v Národním
domě. Pořad: Zprávy funkcionárů. Volby.
Z Plzně. Mladá generace nár. strany svobodo-
myslné pořádá dnes 3. dubna v Řemeslnické
besedě od 8. hod. večerní přátelskou aka-
demii. Úvodní proslov přednese řížský poslaneo
a prof. dr. Frant. Lukavský. V dalším umě-
leckém programu účinkují: Virtuoska na klaví
slč. Máňa Chvalova, dram. umělkyně slě
Anička Novůkova, virtuos na klavír p. pokl
Václav Císař, koncertní pěvec p. inž. Václav
Chval a Mladé hudební sdružení.
profesor
doktor
František
Lukavský
Chvalův
Novůkův
Císař
Ing
Chval
Plzeň
národní dům
strana svoboda
26
article
Vstupné 1 K, student 20h
Z Klatov. Místní organisace uspořáda-
la ve dnech 9., 16. a 30. března živnostens ký
kurs, na němž přednášeli 9. března p. JUDr. Al-
fred M. Mayer, koncipista pražské Obchod-
ní a živnostenské komory na théma: „Čemu ná
učí dnešní hospodářská krise“. 16. břez-
na zemský poslanec p. Matýs Pokorní
Plzně na théma: „O důležitých otázká ch
současné politiky hospodářské a živ-
nostenské“ a 30. března p. JUDr. Ladislav
Mollenda, komorní koncipista pražské Ob-
chodní a živnostenské komory na théma: „P ri-
kaz způsobilosti v živnostech že-
meslných, obchodních a koncesov aa
ných“. — Přednášky, pronešené řečníky nad jiné
povolanými byly poučné a s tendenci prohloubití
odborné znalosti živnostnictva a obchodnictva. V
přednáškách snesen cenný materiál z oboru ho-
spodářského vůbec, živnostenského, obchodního.
finančního a živnostensko-právního. Interesovane
kruhy budou zajisté vzpomínati s povděkem snaby
místní organisace národní strany svobodomyslné
která uspořádáním věcného a obsáhlého předná-
škového kursu zapsala se v srdce všech účastníků
jako podporovatelka snah o vzdělání středních
vrstev městských. — Kurs zakončil případným do-
slovem zemský poslanec p. František Svobod
z Klatov, jenž v delší řeči poukázal na význam
pořádaných přednášek a konstatoval, že jest to ná-
rodní strana svobodomyslná, která vždy zájmy
středních vrstev městských, zejména pak živnost-
nictva a obchodnictva měla na zřeteli a jejich pe-
třeby neohroženě a energicky zastávala ve sbo-
rech zákonodárných.
JUDr
Al
M Mayer
Matýs
Mollenda
František Svoboda
Klatovy
Ob
organizace národní strana
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Autoritativní inženýrské komory. Píše
se nám z technických kruhů: Prvý význam-
nější den zaznamenala včera 2. dubna insti-
tuce úřad. autor. civilních techniků, vládou
před 53 roky zřízená. Zásluhou dra. Otakara
Trnky, ministra veřejných prací, uveden v ži-
vot zákon o autoritativních inženýrských ko-
morách, jenž nabyl včera platnosti. Tím do-
saženo pevné základny pro řešení dalších vel-
kých úkolů ve prospěch těto instituce a za-
ložena trvalá, pevná a disciplinovaná organi-
sace, jež nadána zákonnou mocí energicky
ujme se hájení zájmů příslušníků svého stavu.
Na jedné straně vstupuje v život nový obhájce
se zákonnými právy ve svém štítu, na druhé
straně mizí jeho zasloužilý předchůdce, jenž
sice neměl žádných privilegii, nicméně věrně
a poctivě hájil zájmy stavu technického —
inženýrská komora jako spolek. Inženýrská
komora v král. Českém jakožto spolek utra-
kvistický zaujímala od svého prvopočátku
(r. 1869) mezi všemi komorami rakouskými
jedno z nejčestnějších míst. Od ní vycházely
v každém směru cenné iniciativní návrhy.
doktor
Trnka
28
article
které při příslušných anketách o stavovských
otázkách sloužily za základ veškerého jedná-
ní i všech osnov vládních na prospěch in-
stituce civilních techniků chystaných. Práce
její, která přinesla první vydatné ovoce teprv
dnes, byla trpká, neboť doznávala nepatrné
podpory z vlastních řad. Tím spíše zaslouží
uznání a vděčné zmínky ti, kdož nešetřili ani
finanční ani morální podpory pro dobytí práv
technického stavu. Horečná činnost nastala
v komoře rokem 1903, kdy zvolen předsedau
stavební rada Karel Kress, jenž tuto čestnou
funkci dosud zastává a důstojně se řadí ke
svým předchůdcům pp. inž. Turbovi, Tiché-
mu, Dellinovi, arch. Benischkovi, inž Komrso-
vi, dru. Kaftanovi a Freynovi. Jemu po boku
mimo jiné stál vždy zasloužilý, nyní již ze-
mřelý místopředseda vrchní stavební rada dr.
techn. Kamil Ludwik, jenž pro své účelné
návrhy a přesvědčivé důvody byl hledaným
rádcem. Ač nelze upříti zásluh i jiným zá-
stupcům — což výslovně budiž konstatová-
no — přece možno směle říci, že prve jme-
novaní nezištně, nešetříce žádných obětí
z pouhé lásky ke svému stavu v čele malo
korporace nejvydatněji přispěli k vybudování
díla, jež zajistí jim trvalou pamět techniků
české i německé národnosti.
Karel Kress
Ing
Turba
Tichá
Dellin
Benischk
Kaftan
Freyn
doktor
technický
Kamil Ludwik
stavební rada
Ing Komrso
29
article
— Národohospodářské potřeby české je
thema veřejné přednášky posl. dra. Jaroslav
Preisse, která se koná v sobotu 5. dub-
na o 8. hod. več. v sále čís. IV. hlavní bu-
dovy české techniky (Karlovo nám.)
— Při doplňovací volbě do říšské rady
v 35. volebním okresu Slané—K l adno
včera konané, bylo z 13.014 k volbě oprávně-
ných odevzdáno 9600 hlasů. Platných hlasů
bylo 9399. Z toho obdržel JUDr. František
Soukup, advokát v Praze (soc. dem.) 8352
hlasů a je tedy zvolen. Dále obdržel Rud.
Laube, úřadnlk nemocenské pokladny na
Smíchově (nár. soc.), 998 hlasů. Roztříštěno
bylo 49 a neplatných 201 hlas.
Preiss
JUDr
Soukup
Laub
Slaný
Praha
Smíchov
Karlův já
30
article
— Námitky proti rozpočtu obce českobudějo-
vické na r. 1913. (Pův. zpr.) Letošní řádný roz-
počet obce budějovické vykazuje, jak již bylo
sděleno, potřebu 2,075.800 K. úhradu 2,064.610 K
tudíž schodek 11.190 K. Schodek tedy celkem ne-
velký, avšak při bližším zkoumání jednotlivých
položek rozpočtu vychází na jevo, že schodel
jest vlastně uměle zmenšován, že při správném
sestavení rozpočtu jevil by se cifrou mnohem
větší, více než dvanácteronásobnou. Ale sou-
časně dále se jeví, že obec by skutečně nepotře-
bovala míti velikých schodků, jen kdyby nevy-
dávala peníze ke zbytečným nacionálně strani-
ckým účelům. Na př. na německé opatrovny preli-
minováno jest letos 34.000 K, kdežto na české.
které mají dvakrát tolik dětí jako německé, pouze
14.000 K. Vůbec na německé ústavy a spolky vě-
nuje obec budějovická asi 80.000 K, na české jen
21.000 K — tedy jen zde dalo by se ušetřit do-
brých 60.000 K — kdyby se měřilo stejným lok-
tem Čechům a Němcům, třebaže Češi tvoří více
než dvoutřetinovou většinu obyvatelstva. Český
spolek majitelů domů ve své valné hromadě mi-
nulý týden pojednal o těchto záležitostecha
usnesl se podati námitky proti obecnímu roz-
počtu. Námitky tyto, opatřené množstvím pod-
pisů poplatníků, podány byly v těchto dnech.
Čecho
Němec
Čech
Český spolek majitel dom
31
article
— Přípravný výbor Technického odboru ná-
rodní strany svobodomyslné. Sekce vysokoškolská.
Doba konání valné schůze Technického odboru
stanovena jest na 20. dubna t. r. v Přednáškovém
sále Obecního domu v 10 hod. dopol. Jest nutno
ještě před jmenovaným termínem sestaviti seznam
členů Odboru, a proto žádá Přípravní výbor
všechny pp. kollegy o brzké zaslání podepsa-
ných přihlášek na adresu: Přípravný výbor
Technického odboru národní sťrany
svobodomyslné. Sekce vysokoškol-
ská. Praha, Marianská ulice 3. — Dnešní
schůze Přípravného výboru odpadá a příští sta-
novena jest na 10. dubna 8 hod. večer »u Cho-
děrů«. Přítomnost všech členů nutná.
— Gierschickovo vidění. „Prager Abendblatt“
dne 28. března přinesl článek, v němž projevuje
„radostné sympatie hrdínským ná
rodům na Balkáně, jichž trlumíy také
u nás docházejí plného z ce nejzvuč-
nějšího ohlasu“. Tento pasus mistodržitel-
ského večerníku, kterýž se při tom dovolával rae
kouského meče a vítězných praporů tam dole kdyul
také osvědčených za bouřných dob, nesmírně roze
ltil nejslavnějšího ze šriítlajtrů v Čechách p. Juliusa
Gierschicka (olim Jiříka), který tou dobou. řídí
„Leitmeritzer Ztg.“ Uveřejnil v odvetu přímo huli
Prager
Julius Gierschick
Jiřík
Praha
marianský ulice
Balkán
Čechy
obecní dom
technický odbor národní sťrany
Leitmeritzer Ztg