3
masthead
3. března 1908.
5
article
že touto instrukci (odst. XXII.) zavádí se při
městských soudech čeština i něměina.
Pravi se v ní dále ve čl. XXI., že relaco, podá-
vané k vyšší instanci, mají býti sepsány něme-
cky, alo že referát a votum musí býti zapsány
do protokolu jazykem, kterým se pře projedná
vala. Byly tudíž čeština a němčina rovnoprávny;
jen pokud se týče zpráv k vyšší instanci.
musily se podávati německy, což
plynulo z toho, že ve Vídni českému jazy-
ku nerozuměli.
Dr. Bachmann praví dále, že všechny pří-
pisy panovníka byly vydávány německy a vy-
světluje to tím, že přistěhovalo se mezi tím do
Čech mnoho Němců, což je pravda, že šlechtn
byla z velké části německá a že tím němčina
se v království českém neobyčejně šířila, což
nepopírám, ale tvrdí dále, že všechny projevy
panovníka děly se německy.
Tu musím říci, vzdor tomu, že něměinn
se takovým způsobem v Čechách rozšiřovala
vlastně státním jazykem stále ještě zů-
stala čeština. Česká dvorská kancelář, zř-
zená ve Vídni, obracela se na úřady ze n-
ké česky, sněm svolával se česky, ustano-
vení, že zápisy v zemských deskách mají být
české, stále ještě platilo, a všechna zevní
formalita děla se česky. Nebyla tím tehdy
čeština potlačena, nýbrž jen vytlačena z mno
hých úřadů, jichž se zmocnili cizinci.
doktor
Bachmann
Němec
Vídeň
Čechy
6
article
Pan dr. Bachmann praví ale, že následkem
toho došlo k zákonitému ustanoven
platnosti němčiny jako jediného vnitř-
ního úřadního jazyka v říši a odvolává se k roz-
kazu Karla VI. ze dne 20. července 1717, ktory
vydal královské komoře pro korespondenue
s krajskými úřady, s guborniem atd. Hledal jsem
tento rozkaz z r. 1717 a přiznávám, že takový
rozkaz jako nějaký skutečně státní akt nikde
není otištěn a zdá se, že má tutéž povahu, jako
všechna p. drem. Bachmannem citovaná státn
Dále odvolává se pan dr. Bachmann n
reskript, daný r. 1739 guberiu v Brně. Pro
Brno a Moravu byly vždy zaváděny jiné předpisy
jazykové, než pro království české. Odvoláván
se tudíž na tento reskript, který v Čechách ni-
kdy neplatil a pro Čechy nikdy nebyl za
veden, jest nemístné.
Mezi tím stále šířila se němčina víc a více
a čeština upadala, protože nebylo lidí češtinu
dobře ovládajících a národ český nalézal se v ta-
kovém kulturním stavu, že nebylo lze pomýšlet
při obsazování úřadů na síly domácí a následkem
toho byla němčina jazykem, kterým mluvi
dvůr, stát atd. Přes to však po celou tu dobu
nebyl vydán žádný zákon, kterým b
se v úřadech zakazovala čeština a zaváděla
němčina jako státní jazyk, nýbrž platilo i nadále
obnovené zemské zřízení.
doktor
Bachmann
Karel VI
Brno
Morava
Čechy
7
article
Za Marie Terezie byla zrušena česká dvor
ská kancelář a spojena s dolnorakouskou, čímž
začala převládati stále více a více i zde něm-
čina, přece však veškeré rozkazy posílány do
království českého v obou zemských ja-
zycich. Že čeština upadala také na sněmu
českém, jest pochopitelno, poněvadž stavov
většinou byli cizozemci. Kde však se jednal
i za císařovny Marie Terezie o ústavné právo
uznávána stále výhradnost češtín
jako jazyka úřadniho. Nejvyšší purkrab
na sněmích odpovídal na požadavky sněmovních
komisařů jako zástupců vlády vždy jazyk em
českým, nejvyšší sudí vyzýval přisedicí zem
ského soudu vždy slovy českými: „račte se
stoupiti“
Tím byle právo úřadního jazyka če-
ského uznáváno ústavně i za císařovny Marie Te
rezie, no tato stěžovala si v několika reskriptech.
že znalost češtiny upadá, že není náležitého po
rozumění pro ni a vždy se snažila dosíci toho.
aby úřadníci znali oba jazyky zemske.
Marie Terezia
Marie
8
article
Jest to pro nás sice nerozhodné, chci však tím
říci, že do r. 1781 byl stav týž, jaký zaveden
obnoveným zemským zřízením r. 1628 a dekla-
ratorem z r. 1640, totiž, že oba jazyky byly
stejně oprávněny a že před soudy království če
ského spor mohl býti projednán jed-
ním neb druhým jazykem zemským
Tehdy nebylo rozdílumezijazyk e
vnitřním a vnějším. Rozdíl ten zaveden
teprve r. 1852 v Krausových cirkulářích.
Roku 1781 vydán t. zv. soudní řád, který
jedině v čl. 13. obíral se předpisy jazykovými.
Pyl to první veliký kodifikovaný centralisační
zákon, který neplatil pouze pro Čechy, nýbrž
pro veškeré země. Při této příležitosti chci kon-
statovati, proti všem německým vykladačům, že
zákony, platící pro celou monarchii Habsbur-
skou, musily užiti velmi opatrné stylisace, že
však jimi nebylo odvoláno obnovené zemské
zřízení pro království české. Timto soudním řá-
dem odvolány jen předpisy, stojící s ním
v odporu.
Krausův
Čechy
9
article
Za císaře Josefa přikročeno k úplné germa-
nisaci. Císař Josef, osvícený, moderní panovník
vída stále před sebou Franeii a jiné státy, ne
mohl si Rakousko jinak představiti, než jaku
německý stát. Všechna jeho snaha byla pro to.
zjednati němčině pokud možno největší platnos
a vidělprvní krok k tomu v tom, zavésti něm-
činu ne tak do úřadu, jako doškol. Z něme-
ekých škol vycházela německá inteligence, tako
na universitě pražské, která jako university
ostatní byla dříve latinskou, následkem moder-
ního hnutí v Německu počalo se přednášeti ně-
mecky, poněvadž něměina všeobecně byla roz-
šířena a ve školách všeobecně nařízena.
Prohlédl jsem všechna nařízení, vydaná za
císaře Josefa a seznal jsem, že jediným naři-
zením jazykově důležitým jest nařízení z 18.
května 1784. V nařízení tom mluví císař Josel
opravdu o němčině jako řeči monarchie.
Nebylo však toto nařízení vydáno císařem Jose-
fem jako králem českým, nýbrž pro Uhry krá-
lemuherským. Nařízení toto mělo v zápět
vzbouření Uhrů, musilo býti ještě za života eí-
saře Josefa odvoláno a císař Josef na smrtelné
posteli sám se přiznal, že se zklamal, když my-
slil, že jest možno, z této monarchie vytvořiti
německý stát.
Rovněž dekret ze dne 22. listopadu 1789
byl vydán pouze pro Halič a toto nařízení císuře
Josefa pro Halič vydané cituje p. dv. r. Bach
mann jako právní pramen pro výbradnos
něměiny v král. českém. (Hunba! Fuj
Vzrušení!)
(Dokončení)
Josef
Franeie
Jose
Bach
Hunba
Rakousko
Německo
Uhry
Halič
11
article
Riegrův odkaz „Svatoboru“.
Riegrův odkaz „Svatoboru“.
(Zpráva z ředitelstva.)
Pět let uletělo již ode dne, kdy tisícové če-
ského lidu doprovázely velkého vůdce dra. Fr
Lad. Riegra na hřbitov vyšehradský. Doprová-
zely ho pod dojmem mohutných slov, která ještě
ze záhrobí v závěti své národu posílal.
V této závěti odkázal „Svatoboru“ 150.000
korun, aby se z úroků odkazu toho s vyloučením
všelikého strannictví osobního i politickéhoa
jakéhokoli jiného udílely podpory a odměny, ji-
miž by se podle bližších ustanovení závěti
„v každé době, dle počasných potřeb národa
dle poměrů doby nejvíce posloužilo všestran-
nému zvelebení národa, jeho osvěty, ctia
blaha“,
Majetkovou správu odkazu vede ředitelstvo
„Svatobora“, jež roku loňského na základě zá-
věti sestavilo Pravidla odkazu Riegrova, o nichž
byla veřejnosti podána obšírnější zpráva, Ná-
vrhy, jak upotřebiti každoročních úroků, činí
„rada nadání Riegrova“, do níž ředitelstvo
„Svatobora“ zvolilo čtyři (pp. Karel Mattuš, a
Jirásek, Karel Rais a po smrti p. Bohuše Riegr
Albín Bráf) a ti přivolili si další členy tři (pp-
Jaromír Čelakovský, Fr. Pastrnek, Vinc. Strou-
hal). Předsedou byl zvolen JUDr. Karel Mattuš,
jednatelem JUDr. Albín Bráí,
Po smrti odkazatelově byly úroky nejdříve
vynaloženy na zaplacení poplatků dědiekých
dne 1. ledna 1907 byl již přebytek, takže letos
bylo k disposici 11.700 K.
Riegrův
Svatobor
František Lada
Riegr
Mattuš
Jirásek
Rais
Albín Bráf
Čelakovský
Pastrnek
Vinc
JUDr
Albín Bráí
Ná
Francie
12
article
Nutno jest důrazně připomenouti, že příšt
léta bude k disposici vždy jen 6000 K (t. j. 49
úrok ze 150.000 K). Dle závěti Riegrovy upo-
zorněny byly rektoráty české university a obou
technik, Česká Akademie a Král, česká společ-
nost nauk, že mohou podati návrhy, jak letos
úroků užiti.
Návrhy došly. Ředitelstvo „Svatobora“ při
pojilo k nim i návrhy jednotliveův i žádosti přl-
mo podané a předložilo je radě pro odka
Riegrův. Všech došlých návrhů a žádostí
bylo 21.
Návrh, na němž se potom rada pro odkaz
Riegrův jednomyslně usnesla, předložen by
ředitelstvu „Svatobora“, jež schválilo jej rovnéž
jednomyslně. Taktéž stalo se i v České Aka-
demii.
Vše bylo vykonáno již na začátku února
rozhodnutí smí však býti vyhlášeno až v den
úmrtí Riegrova, 3. března.
Byly uděleny: A. Pracovnikům uměle-
ckým. I. Čestná cena v podobě trval
renty 1000 K Svatopluku Čechovi z
vykonané velké dílo básnické. Žel, smrt rozhodla
jinak! II. Odměny za vynikající vý-
kony Mik. Alšovi, malíři, 1000 K, Jakubu
Arbesoví, spisovateli, 800 korun, Beneši
Knůpírovi, malíři, 800 K. III. Na dílo
umělecké: Antonínu Slavíčkovi, malíři,
800 K, Františku Bílkovi, sochaři, na šestin-
ný model národního pomníku na Bílou Horu
700 K, dru. Jaromíru Boreckému, spisova-
teli, na překlad perského eposu Šah-nameh 400
korun (celkem 5500 K).
Riegrův
Král
Čecho
Aleš
Jakub Arbesový
Benech Knůpír
Slavíček
Bílek
Borecký
Šah
Svatobor
Český Aka
Český akademie
Mik
13
article
B. Pracovníkům vědeckým. I. Na větš
práce vědecké: prof. dru. Stanislavu Rů-
žičkovi na další práce a studie o úkolu fago
cytů při immunitě 800 K, soukr. docentu dru.
Vladislavu Růžičkovi na studium vztahů
chemických vlivů ke vzniku a zániku struktur
hmoty živé — 800, prof. C. ryt. Purkyňov
a dru. Josefu Burianovi, docentu české tech.
niky, na práci o geologieko-technickém výzkumu
keramiekých hmot v král. českém 500 K.
II. Na cestyk ůčelům vědecký m:
prof. dru. Frant. Ducháčkovi v Prostějově
na studie v Institut Pasteur, polom u profesora
Buchnera v Berlině 800 K; dru. Em. Schin-
dlerovi na studie v knihovnách pařížských
400 K; prof. dru. Vilému Mathesi uso v
na studium jazyka anglosaského v Anglii 500 K.
III. Na přípravy k vydání děl ná
kladných: prof. dru. Gustavu Frie dri
ehovi na další přípravy k dílu „Památky umě-
ní písařského v Čechách a na Moravě“ 800 K
dru. Karlu Absolonovi — na další studie
o Krasu moravském 600 K. (Celkem 5200 K.
Úhrnem uděleno 11.700 K.
Kdokoli obdrží z nadání Riegrova podporu
na provedení nějaké práce nebo stípendium na
určitý účel, jest povinen podati ředitelstvu
„Svatobera“ o provedení svého úkolu a jeh
způsobu písemnou zprávu. (§ 18.)
doktor
Růžička
profesor
Burian
František
Ducháček
Buchner
Mathes
Frie
Absolón
Riegrův
Prostějov
Berlín
Anglie
Čechy
Morava
institut Pasteur
14
article
Demonstrace v Čes. Budějovicích.
Demonstrace v Čes. Budějovicích.
Píše se nám z Č. Budějovic: Po výsledku volb
zem. poslance, při níž spojené české strany skvěle
zvítězily, zmocnila se jedné části českobudějovického
něneckého obyvatelstva divá zášť, jež projevujes
i veřejně na ulici. Již druhý den po volbě povstaly
přičinčním německých burtáků večer na korse na ná-
městí třenico. Buršáci okupovali koreo před něme-
ckým hotelem „U zvonu“ a drze provokovali česko
obecenstvo, zde se procházející. V neděli večer se ty-
to provokace stupňovaly až k násilnostem.
ale aké došla českému obecenstvu trpělivost a nastaly
srážky, při nichž naše „slavná“ policic měla příle
žitest se vyznamenati: ne aby zakročila proti původ
cům výtržností, totiž proti buršákům a výrostkům ně
meckým, kteří spílali klidně promonujícímu českému
obecenstvu „české pakáže“, ohrožovali je klacky, pli
vali po českých damách atd., nýbrž naše (rozumě
laschkářská) policie se šavlemi a ručni-
cemi v rukou vyrazila ze vrat radnice
busila do klidného českého obecenstv
a zatýkala české občany dle přání ně-
meckých buršáků, mezi nimiž zvláště vy
nikal známý štváč Nagel, syn profesora na ně-
meckém učitelském ústavu a člena obecního zastu-
pitelstva Když rozčilení dostoupilo vrchole, povolán
k zjednání pořádku četnictvo, později pak hotovos
pluku zeměhraneckého a pěšího pluku č. 28. Zatčen
čeští občané byli na intervenci člena obec. zastu-
pitelstva p. dra. Sv. Tůmy a přítomného posla n
p. Jos. Brdlíka propuštěni. Pan posl. Brdlik též
na náměstí promluvil k rozčilenému českému obe-
censtvu žádaje, aby na drzé provokace německých
štváčů nereagovalo, nýbrž zachovalo důstojný klid
Nagel
Tůma
Brdlík
Čes . Budějovice
Č . Budějovice
15
article
Očití svědkové vypravovali nám mnohé podrobnost
o chování se jednotlivých policistů. Ze sdělaní těch
vysvítá, že českobudějovická policie jest naprosto
neschopna k udržování pořádku. Schází jí k tomu ve-
škerá kvalifikace. V žádném městě zajisté by se po-
licejní strážník necdvážil popadnouti kridně
jdoucí a s demonstracemi nic spleč-
ného nemající dámu za krk a mrštiti i
o zeď tek prudce, až zavrávorala — jako
to učinil strážník čís. 24, na kterého bude podán
ovšem trestní oznámení. Týž policajt v ytal ji s t
mu mladíkovi, jenž se své dámy zastal
třipolíčky, až mukrev vytryskla z nosu
Surově počínali si též strážníci Kadečka a Škrof
číslo 50.
Kadečka
16
article
Komícký a odperný dojem budilo při této přílo-
žitosti jednání nového zdejšího okresního komisař
Siegrieda, jenž s laseným kordem běhal po ná-
městí a řídil „akci“ proti českému obecenstvu, na
obranu německých provokatérů. Tento c. k. úřadní
neumí česky, přišel sem z Jablonce a patrně se de-
mnívá, že jest do Č. Budějovic povolán zachraňovat
německý „Besitzstand“. Přesvědčí se brzy, že tady
mu pšenice nepokvele.
Když bylo náměsti vyklizeno a hlouček českého
obecenstva zatlačený Sternekovou ulicí z vnitřního
města ven, ubíral se do ulice Jírovcovy, byla nan
s okna bytu c. a k. dělostř. setníka Spol-
leka (Špolek) vylita nádoba vody a házeny
kusy uhlí. Toto uličnictv! spácháno bylo pod
dohledem jmenovaného důstojníka, jenž stál u okn
a jen opravdu holubičí povaze našeho lidu může lento
znamenitý důstojník děkovati, že se mu nedostalo n
místě důkladného ponaučení.
Nadělní večer v Č. Budějovicích bude míti soudn
dchru.
Žádáme české obecenstvo důtklivě, aby zacho
valo klid a nedávalo se uličnictvím buršáků strhnou
k odvetě. Důstojný klid je nejlepší odpovědli na je-
jich uličnické kousky, zvláště když znám jest dobř
loket, jakým se v prípadech soudních dozvuků ti ko-
výchto scén měří Čechům.
Jírovcův
Čecho
Jablonec
Č . Budějovice
Siegrieda
17
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. března. (Polský hlas
o české jazykové otázce.) Stálý vi-
deňský zpravodaj krakovského »Czasu« píše
o nynější revoltě německých soudeů v Čechách
proti Stremayrovým nařízením a ukázav, jak
německé časopisy tleskají revoltujícím úřadníkům
praví: Němci sami nemohou vážně popírati pravo
platnosti Stremayrova nařízení; zbývá jim tedy
jen v dorozumění s Čechy snažiti se o změny.
daným poměrům lépe (?) odpovídající. Pisate
pak uvádi hlavní body Stremayrova nařízení
dodává: Z ustanovení těch vysvítá, že všechny
soudy v celém království uznány za dvoujazyčné,
že tedy Čechové plným právem se mohou do-
máhati českého úřadování i v Chebě a v Karl.
Varech. Odchylka od télo normy může se stát
pouze cestou dorozumění, ate nikdy ná-
lezem toho neb onoho soudce. Něme
jednají velice lehkomyslně, vtahují-li soudce d
víru politické agitace a žádají-li na nich, aby
jmenem patriotismu neplnili pravoplatného dosu
nařízení.
V druhé stati dává si týž pisatel otázku
jak se mohlo státi, že němečtí soudcové proti
jasnému znění nařízení nepřijímají českých po-
dání a odpovídá: Optrajice se o německé po-
slance, soudcové si umyslili rozřešiti jazykovou
otázku na vlastní vrub a vláda nemá od-
vahy, aby zkrotila jejich zvůli.
Čecho
Praha
Čechy
18
article
Možno býti přivržencem jednojazyčného úřado-
vání a přece nutno jednání německých soudců
uznati za akt úřadnické zvůlě, za akt velice
nebezpečný, neboť naleznou-li oni pánové ná-
sledovníků, úřadnická zvůle vznese se nad
právo. Němečtí soudcové odpíraji poslušnost ne
toliko nařízením, ale i četným judikátům nej
vyššího soudu, poslanci je kryjí a tisk oslavuje
Tak stojíme před novým a nejnebez-
pečnějším zjevem anarchie ve
státě a všichni bez výjimky jsme povinni žá-
dati, aby byla potlačena v zárodku. Tu nejde
než o stanovisko vlády, ale o vážnost státu,
o otázku, stojí-li zákon nad úřad-
nikem, či úřadník nad zákonem.
Seznali jsme už despotismus parlamentní men-
šiny, nyní ukazují pěst pretortáni, povolaní do
služeb onoho despotismu. Pisalel uznává, že
vláda se ocilla v choulostivé situaci, poněvade
ji hrozí německá obstrukce, zakročí-li přisnž
proti revoltujícím úřadníkům. Ale ani obapolné
dohoda česko-německá není možna, dokud budá
trvati soudcovský terorismus. Napřed se
úřadníci musejí podříditi platným
předpisům a judikátům a pak te-
prve bude možno mluviti o vyrov-
nánl.
úřadniko
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. března.
Rusko-anglické zblížení a slovanská otázka.
Projekt bar. Aehrenthala má již ohromny
následek, na který vypočten nebyl: vrhl Angli
v náruč Ruska a rázem změnil diplomatické
seskupení Evropy. Vzájemná nedůvěra mez
Anglií a Ruskem, trvavší po staleti, ustoupila
těsnému zblížení. Řeči Greyova a Fitz Mauri-
ceova v londýnském parlamentě jsou nejlepším
toho důkazem. Anglii neméně než Rusku záleží
na tom, aby německý vliv na Balkáně ne-
zmohutněl, ani když je Rakousko Uhersko jeho
pionýrem. Slova anglického státního tajemník
při zahraničném ministerstvu jsou zdrželivým
sice, ale pevným protestem proti zvláštním
projektům rakousko-uherským. Angličané ne-
upírají Rakousko -Uhersku formálného práva
stavět mitrovickou dráhu, jež jest mu dáno
berlinským traktátem; ale při tom praví přimo,
že zájmy druhých států byly by vykonáním
tohoto práva ohroženy. Jde-li jedné straně
o právo, druhé jde o zájem.
Angl
Greyův
Fitz
Angličan
Praha
Rusko
Evropa
Anglie
Balkán
Rakousko
Uhersko
20
article
Jestliže rakousko - uherská zahraničná poli-
tika soudila, že po míru portsmouthském směle
může nedbati dohody mürzstegské a vkročiti
do sféry ruského vlivu na Balkáně, Rusko je
za to bohatě odškodnéno tím, že na místě
Rakousko-Uherska získalo za spojence Anglii.
Dávno-li tomu, co se myslilo, že Rusko
a Anglie nevyhnutelně se musejí sraziti k voli
Asii. Pokojnou dohodou mezi nimi možnost
této srážky je odstraněna, a nyní Rakousko
Uhersko přičinilo se o to, aby se oba státy
dohodly i v příčině svých zájmů na Balkáně.
To je v světové politice událost prvého řádu.
Oba státy vidí společného protivnika v něme-
ckém Drangu nach Osten. Proti Rakousko-
Uhersku nový trojspolek (Rusko, Anglie a
Francie) bude směrovati jen potud, pokud je
pionýrem Německa a německého Drangu
rakoušti Slované, pokud jsou uvědoměli a od
němeciví nezávislí, mohou se nadcházejíčí
změně v diplomatickém seskupení pouze radovati.
Osten
Slovan
Balkán
Rusko
Rakousko
Anglie
Asie
Uhersko
Francie
Německo
21
article
V petrohradském »Slově« kníže Grigorij
Trubecký přetřásá účinek rusko - anglického
zblížení a slovanskou otázku. Ve článku »Slo-
vanská otázka« chválí bar. Aehrenthala za to,
že jediným otevřením úst v delegacích spoji
všechny Rusy. Všechen ruský tisk bez rozdílu
stran pochopil, že v rakousko-uherském projektu
tají se nové, Slovanstvu ostře nepřátelské vy-
stoupení germanismu proti Slovanstvu i prot
Rusku. Ruská vláda musí s touto jednomysl-
ností počítat. Rusko může býti velmocí jen zů-
stane-li státem slovanským. Toto přesvědčení
musí se vtěliti v důsledný program ruské
vnitřní i vnější politiky. Vnitřní slovanskou
otázkou Ruska jest otázka polská. Uskutečňujíc
svůj dějinný úkol chránit a podporovati Slo-
vany, Rusko plní zároveň své určení velmoe
evropské. Slovanstvu netřeba něčeho nabývat
na úkor jiných států a národností, avšak ono
si musí zabezpečiti práva býti rozvíjeti se
v hranicích své historické osedlosti. V tomto
boji za život naráží pouze na dva prolivníky
na odumírající musulmánský svět i na rostouc
nápor světa německého. Nejen Rusko, nýbrž
Anglii a státům románským musí záležeti na
tom, aby v Evropě nebyla porušena rovnováha
mezi Německem a Slovanstvem. A protože
útočnou stranou v boji jest Němectvo a Slovan-
stvo pouze se brání, na stranu Ruska kloní se
zájmy a sympstie všech antagonistů Německa.
Ohromné expansivné síle germanismu musí být
dána hráz posílením státu i národní samobyt-
nosti slovanských národů. Ruská diplomacie má
před sebou složitou a těžkou úlohu ovropei-
sovati slovanské zájmy a postarati se o to, aby
anglorománský blok byl ziskán pro solidárnou
jejich záštitu. Slovanská otázka jest otázka
evropská, otázka mezinárodní rovnováhy.
Trubecký
Rus
Rusko
Anglie
Evropa
Německo
22
article
Alentát na šacha.
»Berl. Tagbl.« sděluje následující episodu
karakteristickou pro náladu v paláci teheran
ském. Při návštěvě zástupce německého vysla-
nectví, který přišel šachovi blahopřáti, že vyvázl
z nebezpeči, pravil dvorní maršálek ukazuje na
přítomnou deputaci Medšlisova: »To jsou pů-
vodci vražedného útoku.«
Je nepopíratelné, že by šach da
zatknouti všecky ministry a po-
slance, kdyby se mohl spolehnouti na své
kozáky. Obyvatelstvo je krajně roz-
trpčeno, poněvadž po atentátu eskorta
šachova jako zběsilá střílela do
davu a 12 lidí zabila, ale nenapadlo ji
obklopiti dům, z něhož byla puma vržena
tak se podařilo útočníkům preh-
nouti. Jedná se o spiknutí. Spikleuci ne-
jsou Armeni, ač majitel domu je Armen, ale
členové perského tajného spolku, který chee
zastrašiti neschopného šacha a donutiti ho, aby
se poděkoval. Lze s jistotou čekat nový
atentát. V Teheranu byla hozena nová
puma, kterou byly dvě osoby zabity.
V městě je celkem klid a bazary jsou otevřeny.
Z Teheranu se telegrafuje z 29. února
Dnes odpoledne byl spáchán útok na bý-
valého prefekta, na nenáviděného v ezír a M ak-
fussa, jenž je důvěrníkem šachovým. Puma
ho nezasáhla, ale pobila několik o sob.
Dále se oznamuje, že zmizela zabavená zásilka
18 dynamitových patron.
Jeden z členů tajného spolku pravi
k dopisovateli jistého evropského listu: »Mame
důkazy, že šach kuje tajné pikle a ne-
dáme mu pokoje, dokud se nepoděkuje
Atentát na něj spáchaný měl jej pouze
poděsiti. Jeho zavraždění by posloužilo jenci-
zincům, zasáhnouti do perských záležitostí.
Šach je protivný všem stranám a nebude mit
dříve klidu, dokud neodejde Musí býti především
odstraněna cizí dvorská strana, která podněcuje
šacha.
Berl
23
article
O německé expansi.
Německý vyslanec ve Washingtoně baron
Speck v. Sternburg uveřejňuje v »North
American Review« článek pod titulem »Pravda
o německé expansi«. Německý diplomat prohla-
šuje, že Němeům není zapotřebí koloniální ex-
panse. »Nepotřebujeme kolonií,« píše baron
Speck, »máme zapotřebí pouze volný vliv n
všech mořích, otevřené dveře, právo součinnosti
s ostalními národy při otevření krajů a trhů
dosud zavřených obchodu evropskému.« Něme-
cko prý nestojí o nijakou anexi, ani nehle
novou aliancí zájmů hospodářských. Rovněž
prý nemá Německo nijaký zálusk na Belgii
Holandsko.
S článkem barona Specka polemisuje dost
ostře »New-York Sun«, jenž vytýká německému
diplomatovi pokrytectví, poukazuje na velke
plány německé kolomální politiky, zejména na
její touhu zmocniti se aspoň polovičky holand
ského kolonialního panství.
Speck
Něme
Nout
Specek
Washington
Německo
Belgie
Holandsko
NewYork Sun
North American Review
24
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Ústřední volební výbor německý pro
Prahu a předměsti, jak známo, uznal neposta-
viti samostatných německých kandidátů při dneš-
ních druhých volbách v Praze a zůstavil ně-
meckým vohičům, aby naložili svými hlasy po
libosti. Že se němečtí voličové nespokojí zjiště-
ním své početní síly ve voličstvu pražském, bylo
předvídáno, dojde skutečně k tomu, že učmí
pokus o rozhodování mezi českými stranamia
sice tam, kde v prvních volbách docilili po-
měrně nejvyššího počtu hlasů, na Starém městě.
Důkazem toho následující leták, rozeslaný všem
německo-židovským voličům volebního okresu
»An die Juden deutseher Nationalitäe
in Prag, Altstadt.
Wählet:
Prof. Masaryk, Prag III
JUDr. Bouček, Prag 11.—27,
die sich nicht feindlich gegen das
Judentum und Deutschtum Prags er
klärt haben.
Deutsche Wähler der Altstadt.
(Židům německé národnosti v Praze
na Starém městě.
Voltež
Prof. Masaryka, Praha III
JUDra. Boučka, Praha II.— 27
kteři se nepřátelsky proti židovstvu a němectv
pražskému nevyslovili.
Němečtí voličové Starého města.)
profesor
Masaryk
Bouček
Praga
Žid
Praha
Altstadt
Deutsche Wähler der Altstadt
III Judra
Praha II
Praga III JUDr
Judentum und Deutschtum Prags
25
article
Co naproti tomuto vpádu německého volič-
stva do ryze české oblasti činiti jest voličstvu
českému na Starém městě, jest jasno. Dokud
se drželi Němci a němečtí židé v Praze svých
oficiálných kandidátů, nebylo námitek proti jieh
počínání, nýbrž jenom nutnost uehrániti Prahu
proti jich útoku na výhradnou českost zemského
jejího zastupitelstva. Nyní však třeba úsilí zdvoj-
násobiti, neboť jedná se o to, zmařiti volbu
německých kandidátů prof Masaryka
a dra Boučka, za jakéž byli prohlá-
šeni neoficiálně sice, ale přece jenom
docela zřejmě tímto pětiřádkovým
volebním provoláním německých sta-
roměstských voličů k německým ži-
dům na Starém městě.
Kdo není s námi, je proti nám.! Staro-
městští Němci a staroměstští němečtí židé re-
klamují pp. prof. Masaryka a Boučka
pro sebe a dohazují si je za mu ž
své důvěry. Proti této intrice vyvstati musí
české voličstvo staroměstské jako jeden muža
odmilnouti svým volebním činem cizorodé a cizo-
jazyčné voličstvo, kteréž provádí takto hotové
vloupání do českého tábora a o so-
buje si tu rozhodování o věcech
českých. Pryč prsty německé a německo-
židovské
Voličové staroměstští !
Při poslední volbě do sněmu království českého
obdrželi kandidáti naši pp.
dr. Jan Podlipný
Václav Němee.
dík čilosti a vlasteneckému uvědomění pp. voličů.
největší počet hlasů.
Pro veliký počet protikandidátů a zúčastnění se
volby nepřátel našich neobdrželi, behužel, kandidáti
tito nadpoloviční většiny, i je třeba nové volby. Ža-
dáme proto vlastenecké voliče staroměstské, aby
v úterý 3. března, možno-li hned dopoledne a v po-
ledne, zúčastnili se určitě volby a odevzdali volební
lístek, na němž napsáno
dr. Jan Podlipný,
býv. starosta a advokat v rraze č. 309 -I.
Němec
Masaryk
Bouček
profesor
doktor
Podlipná
Němee
Praha
26
article
Václav Němee,
vicepresident obch. komory v Praze č. 1634—Ii.
Trváme na tom, že mužové tito osvědčili se již
v pracích sněmovních a ukázali, že dovedou na jisto
hájiti zájmy Prahy, potřeby obyvatelstva jeho a ze-
jména nejslavnější části její.
Volte proto s námi tyto neohrožené, nadšené
bojovníky za naše nezadatelná práva státoprávní,
národní i jazyková, osvědčené zastance zájmů nej-
širších vrstev obyvatelstva a poplatnictva, neúmorné
pracovníky na poli živno tenskem, hospodářském
na poli pokroku kulturního, obhájce zájmů našeho
král. hlav. města Prahy, zvlášté nejstarší její části.
Starého města; volte kandidáty spojených stran ná-
rodních a odrazte tak na první ráz sešikovaný útok
Němců na českost naší matičky Prahy! Volte svorně
s námi a napište na hlasovaci lístek jména našich
kandidátů
dr. Jan Podlipný,
advokát v Praze č. 309—I.
Václav Němec,
zlatník v Praze č. 1634—II.
Nikdo neotálej a vykonej svou povinnost na
prospěch města a občanstva.
V Praze, dne 29. února 1908
Za staroměstský občanský klub: Václav Lada, místo-
předseda. Dr. Karel P.k, jednatel. Za staroměstský
klub občanů státoprávních: Dr. Karel Baxa, před-
seda. Fr. Vocel, místopředseda. Karel Jelínek, jednatel.
Za národně-sociatní živnostnictvo: Karel Fraňa, sta-
rosta. Jindřich Pazdera, zást. jednatele
(Následuje 50 podpisů z voličstva staroměstského.)
Voličům staroměstským. Volební výbor spo-
jených stran národních na Starém městě praž-
ském žádá pp. voliče, kterým volební legutimace
nebyly doručeny, aby to oznámili ve volební
kanceláři spojených stran národních v kavárně
Vanéčkově ve Skořepce čís. 6, kdež úřaduje
volební kancelář pro kandidáty pp. dra. Jan
Podlipného a Václava Ném ce.
Němee
Němec
doktor
Podlipná
Baxa
František
Vocel
Jelínek
Karel Fraňo
Pazdera
Podlipný
Václav Ný
Praha
Skořepka
staroměstský občanský klub
Vanéčkov
Václav lada
27
article
Z Klubu voličů novoměstských. Výbor
klubu snažně žádá pp. volice novoméstské, aby
k dnešní volbě určitě se dostavili a vší
silou zasadili se o zvolení kandidátů národní
strany svobodomyslné pp. dra. Karla Groše,
starosty král. hlav. města Prahy
č. p. 636-II., a Frant. Hašourka, tajem-
níka v Praze č. p. 2020-II. Ku pohodlí
pp. voličů otevřeny jsou volební kan-
celáře, kdež všechny informace volby se tý-
kající ochotně budou sděleny. Kanceláře klu-
buvní jsou v hostinci »u Šrytrů« (ná-
roží Lazarské ulice) ve Vodičkově
ulici čís. 16, »u Němečků« ve Vyše-
hradské třídě a »u Rozvařilů« na
Pořlčí.
Groš
František
Šrytr
Němeček
Rozvařil
Praha
Vodičkův ulice
Vyš
28
article
K volbám na Novém městě. K neděl-
nímu svému článku, který k tomu poukazoval.
že kdo poctěn jest důvěrou občanstva tou
měrou, že mu svěřen jest důležitý a zodpovědný
úřad starosty král. hlavního města Prahy, ne-
pochybně jest povolán i k tomu, aby zastupoval
hlavní naše město na sněmu král. českého;
sluši podotknouti ještě to, že povinnost občan-
stva našeho v tomto směru jest ještě určitější.
ježto v osobě nynějšího starosty pana dra.
Karla Groše se spojují vlastnosti, které jej činí
obzvláště způsobilým k tomuto úřadu. S vážnou
snahou, otevřenou, prostou a milou povahou
spojeny jsou u něho rozhodné vystoupení a vy-
trvalost postupu za vytčeným ellem. Jeho
obezřetnému vedení a jeho šťastné ruce děkuje
Praha za zdárné rozřešení celé řady obecních
důležitostí. Rozvoj práce assanační
zejmena energické provedení assana ce
novoměstské jest jeho dílem. Jeho návrhu
a přičinění děkuje občanstvo za-
koupení zahrady Kinských, on s
přičinil o rozvoj a rozšiření sltě
komunikační a zejmena i elektrických drah.
Komu by netanulo na mysli obratné jeho jednání,
vedoucí k získání pozemků fortifi-
kačních a kasáren, jehož zdarem sobě
pojistil plnou vděčnost Pražanů na všecky časy
budoucí.
Připojení předměsti, jemuž tolik
různých překážek se stavi na všech stranách,
provádí s rozhodností, kterou mu
dává pevné přesvědčení muže zdravého rozhledu,
který jest si vědom, že bez zdárného a včasného
rozhodnutí této věcí celá budoucnost Prahy
jest ohrožena.
Nebudeme vypočítávati těch úspěchů
po stránee finanění, které opatřil svojl
obci v různých směrech, jen to podotkneme,
že v těžkých poměrech obecn
Groš
Kinská
Praha