ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1eea7ba0-7596-11dc-84c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 99, place 57, org 12, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁROPNÍ LISTY
3 masthead
3. března 1908.
4 masthead
Číslo 62.
5 article
že touto instrukci (odst. XXII.) zavádí se při městských soudech čeština i něměina. Pravi se v ní dále ve čl. XXI., že relaco, podá- vané k vyšší instanci, mají býti sepsány něme- cky, alo že referát a votum musí býti zapsány do protokolu jazykem, kterým se pře projedná vala. Byly tudíž čeština a němčina rovnoprávny; jen pokud se týče zpráv k vyšší instanci. musily se podávati německy, což plynulo z toho, že ve Vídni českému jazy- ku nerozuměli. Dr. Bachmann praví dále, že všechny pří- pisy panovníka byly vydávány německy a vy- světluje to tím, že přistěhovalo se mezi tím do Čech mnoho Němců, což je pravda, že šlechtn byla z velké části německá a že tím němčina se v království českém neobyčejně šířila, což nepopírám, ale tvrdí dále, že všechny projevy panovníka děly se německy. Tu musím říci, vzdor tomu, že něměinn se takovým způsobem v Čechách rozšiřovala vlastně státním jazykem stále ještě zů- stala čeština. Česká dvorská kancelář, zř- zená ve Vídni, obracela se na úřady ze n- ké česky, sněm svolával se česky, ustano- vení, že zápisy v zemských deskách mají být české, stále ještě platilo, a všechna zevní formalita děla se česky. Nebyla tím tehdy čeština potlačena, nýbrž jen vytlačena z mno hých úřadů, jichž se zmocnili cizinci.
doktor Bachmann Němec Vídeň Čechy
6 article
Pan dr. Bachmann praví ale, že následkem toho došlo k zákonitému ustanoven platnosti němčiny jako jediného vnitř- ního úřadního jazyka v říši a odvolává se k roz- kazu Karla VI. ze dne 20. července 1717, ktory vydal královské komoře pro korespondenue s krajskými úřady, s guborniem atd. Hledal jsem tento rozkaz z r. 1717 a přiznávám, že takový rozkaz jako nějaký skutečně státní akt nikde není otištěn a zdá se, že má tutéž povahu, jako všechna p. drem. Bachmannem citovaná státn Dále odvolává se pan dr. Bachmann n reskript, daný r. 1739 guberiu v Brně. Pro Brno a Moravu byly vždy zaváděny jiné předpisy jazykové, než pro království české. Odvoláván se tudíž na tento reskript, který v Čechách ni- kdy neplatil a pro Čechy nikdy nebyl za veden, jest nemístné. Mezi tím stále šířila se němčina víc a více a čeština upadala, protože nebylo lidí češtinu dobře ovládajících a národ český nalézal se v ta- kovém kulturním stavu, že nebylo lze pomýšlet při obsazování úřadů na síly domácí a následkem toho byla němčina jazykem, kterým mluvi dvůr, stát atd. Přes to však po celou tu dobu nebyl vydán žádný zákon, kterým b se v úřadech zakazovala čeština a zaváděla němčina jako státní jazyk, nýbrž platilo i nadále obnovené zemské zřízení.
doktor Bachmann Karel VI Brno Morava Čechy
7 article
Za Marie Terezie byla zrušena česká dvor ská kancelář a spojena s dolnorakouskou, čímž začala převládati stále více a více i zde něm- čina, přece však veškeré rozkazy posílány do království českého v obou zemských ja- zycich. Že čeština upadala také na sněmu českém, jest pochopitelno, poněvadž stavov většinou byli cizozemci. Kde však se jednal i za císařovny Marie Terezie o ústavné právo uznávána stále výhradnost češtín jako jazyka úřadniho. Nejvyšší purkrab na sněmích odpovídal na požadavky sněmovních komisařů jako zástupců vlády vždy jazyk em českým, nejvyšší sudí vyzýval přisedicí zem ského soudu vždy slovy českými: „račte se stoupiti“ Tím byle právo úřadního jazyka če- ského uznáváno ústavně i za císařovny Marie Te rezie, no tato stěžovala si v několika reskriptech. že znalost češtiny upadá, že není náležitého po rozumění pro ni a vždy se snažila dosíci toho. aby úřadníci znali oba jazyky zemske.
Marie Terezia Marie
8 article
Jest to pro nás sice nerozhodné, chci však tím říci, že do r. 1781 byl stav týž, jaký zaveden obnoveným zemským zřízením r. 1628 a dekla- ratorem z r. 1640, totiž, že oba jazyky byly stejně oprávněny a že před soudy království če ského spor mohl býti projednán jed- ním neb druhým jazykem zemským Tehdy nebylo rozdílumezijazyk e vnitřním a vnějším. Rozdíl ten zaveden teprve r. 1852 v Krausových cirkulářích. Roku 1781 vydán t. zv. soudní řád, který jedině v čl. 13. obíral se předpisy jazykovými. Pyl to první veliký kodifikovaný centralisační zákon, který neplatil pouze pro Čechy, nýbrž pro veškeré země. Při této příležitosti chci kon- statovati, proti všem německým vykladačům, že zákony, platící pro celou monarchii Habsbur- skou, musily užiti velmi opatrné stylisace, že však jimi nebylo odvoláno obnovené zemské zřízení pro království české. Timto soudním řá- dem odvolány jen předpisy, stojící s ním v odporu.
Krausův Čechy
9 article
Za císaře Josefa přikročeno k úplné germa- nisaci. Císař Josef, osvícený, moderní panovník vída stále před sebou Franeii a jiné státy, ne mohl si Rakousko jinak představiti, než jaku německý stát. Všechna jeho snaha byla pro to. zjednati němčině pokud možno největší platnos a vidělprvní krok k tomu v tom, zavésti něm- činu ne tak do úřadu, jako doškol. Z něme- ekých škol vycházela německá inteligence, tako na universitě pražské, která jako university ostatní byla dříve latinskou, následkem moder- ního hnutí v Německu počalo se přednášeti ně- mecky, poněvadž něměina všeobecně byla roz- šířena a ve školách všeobecně nařízena. Prohlédl jsem všechna nařízení, vydaná za císaře Josefa a seznal jsem, že jediným naři- zením jazykově důležitým jest nařízení z 18. května 1784. V nařízení tom mluví císař Josel opravdu o němčině jako řeči monarchie. Nebylo však toto nařízení vydáno císařem Jose- fem jako králem českým, nýbrž pro Uhry krá- lemuherským. Nařízení toto mělo v zápět vzbouření Uhrů, musilo býti ještě za života eí- saře Josefa odvoláno a císař Josef na smrtelné posteli sám se přiznal, že se zklamal, když my- slil, že jest možno, z této monarchie vytvořiti německý stát. Rovněž dekret ze dne 22. listopadu 1789 byl vydán pouze pro Halič a toto nařízení císuře Josefa pro Halič vydané cituje p. dv. r. Bach mann jako právní pramen pro výbradnos něměiny v král. českém. (Hunba! Fuj Vzrušení!) (Dokončení)
Josef Franeie Jose Bach Hunba Rakousko Německo Uhry Halič
11 article Riegrův odkaz „Svatoboru“.
Riegrův odkaz „Svatoboru“. (Zpráva z ředitelstva.) Pět let uletělo již ode dne, kdy tisícové če- ského lidu doprovázely velkého vůdce dra. Fr Lad. Riegra na hřbitov vyšehradský. Doprová- zely ho pod dojmem mohutných slov, která ještě ze záhrobí v závěti své národu posílal. V této závěti odkázal „Svatoboru“ 150.000 korun, aby se z úroků odkazu toho s vyloučením všelikého strannictví osobního i politickéhoa jakéhokoli jiného udílely podpory a odměny, ji- miž by se podle bližších ustanovení závěti „v každé době, dle počasných potřeb národa dle poměrů doby nejvíce posloužilo všestran- nému zvelebení národa, jeho osvěty, ctia blaha“, Majetkovou správu odkazu vede ředitelstvo „Svatobora“, jež roku loňského na základě zá- věti sestavilo Pravidla odkazu Riegrova, o nichž byla veřejnosti podána obšírnější zpráva, Ná- vrhy, jak upotřebiti každoročních úroků, činí „rada nadání Riegrova“, do níž ředitelstvo „Svatobora“ zvolilo čtyři (pp. Karel Mattuš, a Jirásek, Karel Rais a po smrti p. Bohuše Riegr Albín Bráf) a ti přivolili si další členy tři (pp- Jaromír Čelakovský, Fr. Pastrnek, Vinc. Strou- hal). Předsedou byl zvolen JUDr. Karel Mattuš, jednatelem JUDr. Albín Bráí, Po smrti odkazatelově byly úroky nejdříve vynaloženy na zaplacení poplatků dědiekých dne 1. ledna 1907 byl již přebytek, takže letos bylo k disposici 11.700 K.
Riegrův Svatobor František Lada Riegr Mattuš Jirásek Rais Albín Bráf Čelakovský Pastrnek Vinc JUDr Albín Bráí Ná Francie
12 article
Nutno jest důrazně připomenouti, že příšt léta bude k disposici vždy jen 6000 K (t. j. 49 úrok ze 150.000 K). Dle závěti Riegrovy upo- zorněny byly rektoráty české university a obou technik, Česká Akademie a Král, česká společ- nost nauk, že mohou podati návrhy, jak letos úroků užiti. Návrhy došly. Ředitelstvo „Svatobora“ při pojilo k nim i návrhy jednotliveův i žádosti přl- mo podané a předložilo je radě pro odka Riegrův. Všech došlých návrhů a žádostí bylo 21. Návrh, na němž se potom rada pro odkaz Riegrův jednomyslně usnesla, předložen by ředitelstvu „Svatobora“, jež schválilo jej rovnéž jednomyslně. Taktéž stalo se i v České Aka- demii. Vše bylo vykonáno již na začátku února rozhodnutí smí však býti vyhlášeno až v den úmrtí Riegrova, 3. března. Byly uděleny: A. Pracovnikům uměle- ckým. I. Čestná cena v podobě trval renty 1000 K Svatopluku Čechovi z vykonané velké dílo básnické. Žel, smrt rozhodla jinak! II. Odměny za vynikající vý- kony Mik. Alšovi, malíři, 1000 K, Jakubu Arbesoví, spisovateli, 800 korun, Beneši Knůpírovi, malíři, 800 K. III. Na dílo umělecké: Antonínu Slavíčkovi, malíři, 800 K, Františku Bílkovi, sochaři, na šestin- ný model národního pomníku na Bílou Horu 700 K, dru. Jaromíru Boreckému, spisova- teli, na překlad perského eposu Šah-nameh 400 korun (celkem 5500 K).
Riegrův Král Čecho Aleš Jakub Arbesový Benech Knůpír Slavíček Bílek Borecký Šah Svatobor Český Aka Český akademie Mik
13 article
B. Pracovníkům vědeckým. I. Na větš práce vědecké: prof. dru. Stanislavu Rů- žičkovi na další práce a studie o úkolu fago cytů při immunitě 800 K, soukr. docentu dru. Vladislavu Růžičkovi na studium vztahů chemických vlivů ke vzniku a zániku struktur hmoty živé — 800, prof. C. ryt. Purkyňov a dru. Josefu Burianovi, docentu české tech. niky, na práci o geologieko-technickém výzkumu keramiekých hmot v král. českém 500 K. II. Na cestyk ůčelům vědecký m: prof. dru. Frant. Ducháčkovi v Prostějově na studie v Institut Pasteur, polom u profesora Buchnera v Berlině 800 K; dru. Em. Schin- dlerovi na studie v knihovnách pařížských 400 K; prof. dru. Vilému Mathesi uso v na studium jazyka anglosaského v Anglii 500 K. III. Na přípravy k vydání děl ná kladných: prof. dru. Gustavu Frie dri ehovi na další přípravy k dílu „Památky umě- ní písařského v Čechách a na Moravě“ 800 K dru. Karlu Absolonovi — na další studie o Krasu moravském 600 K. (Celkem 5200 K. Úhrnem uděleno 11.700 K. Kdokoli obdrží z nadání Riegrova podporu na provedení nějaké práce nebo stípendium na určitý účel, jest povinen podati ředitelstvu „Svatobera“ o provedení svého úkolu a jeh způsobu písemnou zprávu. (§ 18.)
doktor Růžička profesor Burian František Ducháček Buchner Mathes Frie Absolón Riegrův Prostějov Berlín Anglie Čechy Morava institut Pasteur
14 article Demonstrace v Čes. Budějovicích.
Demonstrace v Čes. Budějovicích. Píše se nám z Č. Budějovic: Po výsledku volb zem. poslance, při níž spojené české strany skvěle zvítězily, zmocnila se jedné části českobudějovického něneckého obyvatelstva divá zášť, jež projevujes i veřejně na ulici. Již druhý den po volbě povstaly přičinčním německých burtáků večer na korse na ná- městí třenico. Buršáci okupovali koreo před něme- ckým hotelem „U zvonu“ a drze provokovali česko obecenstvo, zde se procházející. V neděli večer se ty- to provokace stupňovaly až k násilnostem. ale aké došla českému obecenstvu trpělivost a nastaly srážky, při nichž naše „slavná“ policic měla příle žitest se vyznamenati: ne aby zakročila proti původ cům výtržností, totiž proti buršákům a výrostkům ně meckým, kteří spílali klidně promonujícímu českému obecenstvu „české pakáže“, ohrožovali je klacky, pli vali po českých damách atd., nýbrž naše (rozumě laschkářská) policie se šavlemi a ručni- cemi v rukou vyrazila ze vrat radnice busila do klidného českého obecenstv a zatýkala české občany dle přání ně- meckých buršáků, mezi nimiž zvláště vy nikal známý štváč Nagel, syn profesora na ně- meckém učitelském ústavu a člena obecního zastu- pitelstva Když rozčilení dostoupilo vrchole, povolán k zjednání pořádku četnictvo, později pak hotovos pluku zeměhraneckého a pěšího pluku č. 28. Zatčen čeští občané byli na intervenci člena obec. zastu- pitelstva p. dra. Sv. Tůmy a přítomného posla n p. Jos. Brdlíka propuštěni. Pan posl. Brdlik též na náměstí promluvil k rozčilenému českému obe- censtvu žádaje, aby na drzé provokace německých štváčů nereagovalo, nýbrž zachovalo důstojný klid
Nagel Tůma Brdlík Čes . Budějovice Č . Budějovice
15 article
Očití svědkové vypravovali nám mnohé podrobnost o chování se jednotlivých policistů. Ze sdělaní těch vysvítá, že českobudějovická policie jest naprosto neschopna k udržování pořádku. Schází jí k tomu ve- škerá kvalifikace. V žádném městě zajisté by se po- licejní strážník necdvážil popadnouti kridně jdoucí a s demonstracemi nic spleč- ného nemající dámu za krk a mrštiti i o zeď tek prudce, až zavrávorala — jako to učinil strážník čís. 24, na kterého bude podán ovšem trestní oznámení. Týž policajt v ytal ji s t mu mladíkovi, jenž se své dámy zastal třipolíčky, až mukrev vytryskla z nosu Surově počínali si též strážníci Kadečka a Škrof číslo 50.
Kadečka
16 article
Komícký a odperný dojem budilo při této přílo- žitosti jednání nového zdejšího okresního komisař Siegrieda, jenž s laseným kordem běhal po ná- městí a řídil „akci“ proti českému obecenstvu, na obranu německých provokatérů. Tento c. k. úřadní neumí česky, přišel sem z Jablonce a patrně se de- mnívá, že jest do Č. Budějovic povolán zachraňovat německý „Besitzstand“. Přesvědčí se brzy, že tady mu pšenice nepokvele. Když bylo náměsti vyklizeno a hlouček českého obecenstva zatlačený Sternekovou ulicí z vnitřního města ven, ubíral se do ulice Jírovcovy, byla nan s okna bytu c. a k. dělostř. setníka Spol- leka (Špolek) vylita nádoba vody a házeny kusy uhlí. Toto uličnictv! spácháno bylo pod dohledem jmenovaného důstojníka, jenž stál u okn a jen opravdu holubičí povaze našeho lidu může lento znamenitý důstojník děkovati, že se mu nedostalo n místě důkladného ponaučení. Nadělní večer v Č. Budějovicích bude míti soudn dchru. Žádáme české obecenstvo důtklivě, aby zacho valo klid a nedávalo se uličnictvím buršáků strhnou k odvetě. Důstojný klid je nejlepší odpovědli na je- jich uličnické kousky, zvláště když znám jest dobř loket, jakým se v prípadech soudních dozvuků ti ko- výchto scén měří Čechům.
Jírovcův Čecho Jablonec Č . Budějovice Siegrieda
17 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. března. (Polský hlas o české jazykové otázce.) Stálý vi- deňský zpravodaj krakovského »Czasu« píše o nynější revoltě německých soudeů v Čechách proti Stremayrovým nařízením a ukázav, jak německé časopisy tleskají revoltujícím úřadníkům praví: Němci sami nemohou vážně popírati pravo platnosti Stremayrova nařízení; zbývá jim tedy jen v dorozumění s Čechy snažiti se o změny. daným poměrům lépe (?) odpovídající. Pisate pak uvádi hlavní body Stremayrova nařízení dodává: Z ustanovení těch vysvítá, že všechny soudy v celém království uznány za dvoujazyčné, že tedy Čechové plným právem se mohou do- máhati českého úřadování i v Chebě a v Karl. Varech. Odchylka od télo normy může se stát pouze cestou dorozumění, ate nikdy ná- lezem toho neb onoho soudce. Něme jednají velice lehkomyslně, vtahují-li soudce d víru politické agitace a žádají-li na nich, aby jmenem patriotismu neplnili pravoplatného dosu nařízení. V druhé stati dává si týž pisatel otázku jak se mohlo státi, že němečtí soudcové proti jasnému znění nařízení nepřijímají českých po- dání a odpovídá: Optrajice se o německé po- slance, soudcové si umyslili rozřešiti jazykovou otázku na vlastní vrub a vláda nemá od- vahy, aby zkrotila jejich zvůli.
Čecho Praha Čechy
18 article
Možno býti přivržencem jednojazyčného úřado- vání a přece nutno jednání německých soudců uznati za akt úřadnické zvůlě, za akt velice nebezpečný, neboť naleznou-li oni pánové ná- sledovníků, úřadnická zvůle vznese se nad právo. Němečtí soudcové odpíraji poslušnost ne toliko nařízením, ale i četným judikátům nej vyššího soudu, poslanci je kryjí a tisk oslavuje Tak stojíme před novým a nejnebez- pečnějším zjevem anarchie ve státě a všichni bez výjimky jsme povinni žá- dati, aby byla potlačena v zárodku. Tu nejde než o stanovisko vlády, ale o vážnost státu, o otázku, stojí-li zákon nad úřad- nikem, či úřadník nad zákonem. Seznali jsme už despotismus parlamentní men- šiny, nyní ukazují pěst pretortáni, povolaní do služeb onoho despotismu. Pisalel uznává, že vláda se ocilla v choulostivé situaci, poněvade ji hrozí německá obstrukce, zakročí-li přisnž proti revoltujícím úřadníkům. Ale ani obapolné dohoda česko-německá není možna, dokud budá trvati soudcovský terorismus. Napřed se úřadníci musejí podříditi platným předpisům a judikátům a pak te- prve bude možno mluviti o vyrov- nánl.
úřadniko
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. března. Rusko-anglické zblížení a slovanská otázka. Projekt bar. Aehrenthala má již ohromny následek, na který vypočten nebyl: vrhl Angli v náruč Ruska a rázem změnil diplomatické seskupení Evropy. Vzájemná nedůvěra mez Anglií a Ruskem, trvavší po staleti, ustoupila těsnému zblížení. Řeči Greyova a Fitz Mauri- ceova v londýnském parlamentě jsou nejlepším toho důkazem. Anglii neméně než Rusku záleží na tom, aby německý vliv na Balkáně ne- zmohutněl, ani když je Rakousko Uhersko jeho pionýrem. Slova anglického státního tajemník při zahraničném ministerstvu jsou zdrželivým sice, ale pevným protestem proti zvláštním projektům rakousko-uherským. Angličané ne- upírají Rakousko -Uhersku formálného práva stavět mitrovickou dráhu, jež jest mu dáno berlinským traktátem; ale při tom praví přimo, že zájmy druhých států byly by vykonáním tohoto práva ohroženy. Jde-li jedné straně o právo, druhé jde o zájem.
Angl Greyův Fitz Angličan Praha Rusko Evropa Anglie Balkán Rakousko Uhersko
20 article
Jestliže rakousko - uherská zahraničná poli- tika soudila, že po míru portsmouthském směle může nedbati dohody mürzstegské a vkročiti do sféry ruského vlivu na Balkáně, Rusko je za to bohatě odškodnéno tím, že na místě Rakousko-Uherska získalo za spojence Anglii. Dávno-li tomu, co se myslilo, že Rusko a Anglie nevyhnutelně se musejí sraziti k voli Asii. Pokojnou dohodou mezi nimi možnost této srážky je odstraněna, a nyní Rakousko Uhersko přičinilo se o to, aby se oba státy dohodly i v příčině svých zájmů na Balkáně. To je v světové politice událost prvého řádu. Oba státy vidí společného protivnika v něme- ckém Drangu nach Osten. Proti Rakousko- Uhersku nový trojspolek (Rusko, Anglie a Francie) bude směrovati jen potud, pokud je pionýrem Německa a německého Drangu rakoušti Slované, pokud jsou uvědoměli a od němeciví nezávislí, mohou se nadcházejíčí změně v diplomatickém seskupení pouze radovati.
Osten Slovan Balkán Rusko Rakousko Anglie Asie Uhersko Francie Německo
21 article
V petrohradském »Slově« kníže Grigorij Trubecký přetřásá účinek rusko - anglického zblížení a slovanskou otázku. Ve článku »Slo- vanská otázka« chválí bar. Aehrenthala za to, že jediným otevřením úst v delegacích spoji všechny Rusy. Všechen ruský tisk bez rozdílu stran pochopil, že v rakousko-uherském projektu tají se nové, Slovanstvu ostře nepřátelské vy- stoupení germanismu proti Slovanstvu i prot Rusku. Ruská vláda musí s touto jednomysl- ností počítat. Rusko může býti velmocí jen zů- stane-li státem slovanským. Toto přesvědčení musí se vtěliti v důsledný program ruské vnitřní i vnější politiky. Vnitřní slovanskou otázkou Ruska jest otázka polská. Uskutečňujíc svůj dějinný úkol chránit a podporovati Slo- vany, Rusko plní zároveň své určení velmoe evropské. Slovanstvu netřeba něčeho nabývat na úkor jiných států a národností, avšak ono si musí zabezpečiti práva býti rozvíjeti se v hranicích své historické osedlosti. V tomto boji za život naráží pouze na dva prolivníky na odumírající musulmánský svět i na rostouc nápor světa německého. Nejen Rusko, nýbrž Anglii a státům románským musí záležeti na tom, aby v Evropě nebyla porušena rovnováha mezi Německem a Slovanstvem. A protože útočnou stranou v boji jest Němectvo a Slovan- stvo pouze se brání, na stranu Ruska kloní se zájmy a sympstie všech antagonistů Německa. Ohromné expansivné síle germanismu musí být dána hráz posílením státu i národní samobyt- nosti slovanských národů. Ruská diplomacie má před sebou složitou a těžkou úlohu ovropei- sovati slovanské zájmy a postarati se o to, aby anglorománský blok byl ziskán pro solidárnou jejich záštitu. Slovanská otázka jest otázka evropská, otázka mezinárodní rovnováhy.
Trubecký Rus Rusko Anglie Evropa Německo
22 article
Alentát na šacha. »Berl. Tagbl.« sděluje následující episodu karakteristickou pro náladu v paláci teheran ském. Při návštěvě zástupce německého vysla- nectví, který přišel šachovi blahopřáti, že vyvázl z nebezpeči, pravil dvorní maršálek ukazuje na přítomnou deputaci Medšlisova: »To jsou pů- vodci vražedného útoku.« Je nepopíratelné, že by šach da zatknouti všecky ministry a po- slance, kdyby se mohl spolehnouti na své kozáky. Obyvatelstvo je krajně roz- trpčeno, poněvadž po atentátu eskorta šachova jako zběsilá střílela do davu a 12 lidí zabila, ale nenapadlo ji obklopiti dům, z něhož byla puma vržena tak se podařilo útočníkům preh- nouti. Jedná se o spiknutí. Spikleuci ne- jsou Armeni, ač majitel domu je Armen, ale členové perského tajného spolku, který chee zastrašiti neschopného šacha a donutiti ho, aby se poděkoval. Lze s jistotou čekat nový atentát. V Teheranu byla hozena nová puma, kterou byly dvě osoby zabity. V městě je celkem klid a bazary jsou otevřeny. Z Teheranu se telegrafuje z 29. února Dnes odpoledne byl spáchán útok na bý- valého prefekta, na nenáviděného v ezír a M ak- fussa, jenž je důvěrníkem šachovým. Puma ho nezasáhla, ale pobila několik o sob. Dále se oznamuje, že zmizela zabavená zásilka 18 dynamitových patron. Jeden z členů tajného spolku pravi k dopisovateli jistého evropského listu: »Mame důkazy, že šach kuje tajné pikle a ne- dáme mu pokoje, dokud se nepoděkuje Atentát na něj spáchaný měl jej pouze poděsiti. Jeho zavraždění by posloužilo jenci- zincům, zasáhnouti do perských záležitostí. Šach je protivný všem stranám a nebude mit dříve klidu, dokud neodejde Musí býti především odstraněna cizí dvorská strana, která podněcuje šacha.
Berl
23 article
O německé expansi. Německý vyslanec ve Washingtoně baron Speck v. Sternburg uveřejňuje v »North American Review« článek pod titulem »Pravda o německé expansi«. Německý diplomat prohla- šuje, že Němeům není zapotřebí koloniální ex- panse. »Nepotřebujeme kolonií,« píše baron Speck, »máme zapotřebí pouze volný vliv n všech mořích, otevřené dveře, právo součinnosti s ostalními národy při otevření krajů a trhů dosud zavřených obchodu evropskému.« Něme- cko prý nestojí o nijakou anexi, ani nehle novou aliancí zájmů hospodářských. Rovněž prý nemá Německo nijaký zálusk na Belgii Holandsko. S článkem barona Specka polemisuje dost ostře »New-York Sun«, jenž vytýká německému diplomatovi pokrytectví, poukazuje na velke plány německé kolomální politiky, zejména na její touhu zmocniti se aspoň polovičky holand ského kolonialního panství.
Speck Něme Nout Specek Washington Německo Belgie Holandsko NewYork Sun North American Review
24 article Volební ruch.
Volební ruch. Ústřední volební výbor německý pro Prahu a předměsti, jak známo, uznal neposta- viti samostatných německých kandidátů při dneš- ních druhých volbách v Praze a zůstavil ně- meckým vohičům, aby naložili svými hlasy po libosti. Že se němečtí voličové nespokojí zjiště- ním své početní síly ve voličstvu pražském, bylo předvídáno, dojde skutečně k tomu, že učmí pokus o rozhodování mezi českými stranamia sice tam, kde v prvních volbách docilili po- měrně nejvyššího počtu hlasů, na Starém městě. Důkazem toho následující leták, rozeslaný všem německo-židovským voličům volebního okresu »An die Juden deutseher Nationalitäe in Prag, Altstadt. Wählet: Prof. Masaryk, Prag III JUDr. Bouček, Prag 11.—27, die sich nicht feindlich gegen das Judentum und Deutschtum Prags er klärt haben. Deutsche Wähler der Altstadt. (Židům německé národnosti v Praze na Starém městě. Voltež Prof. Masaryka, Praha III JUDra. Boučka, Praha II.— 27 kteři se nepřátelsky proti židovstvu a němectv pražskému nevyslovili. Němečtí voličové Starého města.)
profesor Masaryk Bouček Praga Žid Praha Altstadt Deutsche Wähler der Altstadt III Judra Praha II Praga III JUDr Judentum und Deutschtum Prags
25 article
Co naproti tomuto vpádu německého volič- stva do ryze české oblasti činiti jest voličstvu českému na Starém městě, jest jasno. Dokud se drželi Němci a němečtí židé v Praze svých oficiálných kandidátů, nebylo námitek proti jieh počínání, nýbrž jenom nutnost uehrániti Prahu proti jich útoku na výhradnou českost zemského jejího zastupitelstva. Nyní však třeba úsilí zdvoj- násobiti, neboť jedná se o to, zmařiti volbu německých kandidátů prof Masaryka a dra Boučka, za jakéž byli prohlá- šeni neoficiálně sice, ale přece jenom docela zřejmě tímto pětiřádkovým volebním provoláním německých sta- roměstských voličů k německým ži- dům na Starém městě. Kdo není s námi, je proti nám.! Staro- městští Němci a staroměstští němečtí židé re- klamují pp. prof. Masaryka a Boučka pro sebe a dohazují si je za mu ž své důvěry. Proti této intrice vyvstati musí české voličstvo staroměstské jako jeden muža odmilnouti svým volebním činem cizorodé a cizo- jazyčné voličstvo, kteréž provádí takto hotové vloupání do českého tábora a o so- buje si tu rozhodování o věcech českých. Pryč prsty německé a německo- židovské Voličové staroměstští ! Při poslední volbě do sněmu království českého obdrželi kandidáti naši pp. dr. Jan Podlipný Václav Němee. dík čilosti a vlasteneckému uvědomění pp. voličů. největší počet hlasů. Pro veliký počet protikandidátů a zúčastnění se volby nepřátel našich neobdrželi, behužel, kandidáti tito nadpoloviční většiny, i je třeba nové volby. Ža- dáme proto vlastenecké voliče staroměstské, aby v úterý 3. března, možno-li hned dopoledne a v po- ledne, zúčastnili se určitě volby a odevzdali volební lístek, na němž napsáno dr. Jan Podlipný, býv. starosta a advokat v rraze č. 309 -I.
Němec Masaryk Bouček profesor doktor Podlipná Němee Praha
26 article
Václav Němee, vicepresident obch. komory v Praze č. 1634—Ii. Trváme na tom, že mužové tito osvědčili se již v pracích sněmovních a ukázali, že dovedou na jisto hájiti zájmy Prahy, potřeby obyvatelstva jeho a ze- jména nejslavnější části její. Volte proto s námi tyto neohrožené, nadšené bojovníky za naše nezadatelná práva státoprávní, národní i jazyková, osvědčené zastance zájmů nej- širších vrstev obyvatelstva a poplatnictva, neúmorné pracovníky na poli živno tenskem, hospodářském na poli pokroku kulturního, obhájce zájmů našeho král. hlav. města Prahy, zvlášté nejstarší její části. Starého města; volte kandidáty spojených stran ná- rodních a odrazte tak na první ráz sešikovaný útok Němců na českost naší matičky Prahy! Volte svorně s námi a napište na hlasovaci lístek jména našich kandidátů dr. Jan Podlipný, advokát v Praze č. 309—I. Václav Němec, zlatník v Praze č. 1634—II. Nikdo neotálej a vykonej svou povinnost na prospěch města a občanstva. V Praze, dne 29. února 1908 Za staroměstský občanský klub: Václav Lada, místo- předseda. Dr. Karel P.k, jednatel. Za staroměstský klub občanů státoprávních: Dr. Karel Baxa, před- seda. Fr. Vocel, místopředseda. Karel Jelínek, jednatel. Za národně-sociatní živnostnictvo: Karel Fraňa, sta- rosta. Jindřich Pazdera, zást. jednatele (Následuje 50 podpisů z voličstva staroměstského.) Voličům staroměstským. Volební výbor spo- jených stran národních na Starém městě praž- ském žádá pp. voliče, kterým volební legutimace nebyly doručeny, aby to oznámili ve volební kanceláři spojených stran národních v kavárně Vanéčkově ve Skořepce čís. 6, kdež úřaduje volební kancelář pro kandidáty pp. dra. Jan Podlipného a Václava Ném ce.
Němee Němec doktor Podlipná Baxa František Vocel Jelínek Karel Fraňo Pazdera Podlipný Václav Ný Praha Skořepka staroměstský občanský klub Vanéčkov Václav lada
27 article
Z Klubu voličů novoměstských. Výbor klubu snažně žádá pp. volice novoméstské, aby k dnešní volbě určitě se dostavili a vší silou zasadili se o zvolení kandidátů národní strany svobodomyslné pp. dra. Karla Groše, starosty král. hlav. města Prahy č. p. 636-II., a Frant. Hašourka, tajem- níka v Praze č. p. 2020-II. Ku pohodlí pp. voličů otevřeny jsou volební kan- celáře, kdež všechny informace volby se tý- kající ochotně budou sděleny. Kanceláře klu- buvní jsou v hostinci »u Šrytrů« (ná- roží Lazarské ulice) ve Vodičkově ulici čís. 16, »u Němečků« ve Vyše- hradské třídě a »u Rozvařilů« na Pořlčí.
Groš František Šrytr Němeček Rozvařil Praha Vodičkův ulice Vyš
28 article
K volbám na Novém městě. K neděl- nímu svému článku, který k tomu poukazoval. že kdo poctěn jest důvěrou občanstva tou měrou, že mu svěřen jest důležitý a zodpovědný úřad starosty král. hlavního města Prahy, ne- pochybně jest povolán i k tomu, aby zastupoval hlavní naše město na sněmu král. českého; sluši podotknouti ještě to, že povinnost občan- stva našeho v tomto směru jest ještě určitější. ježto v osobě nynějšího starosty pana dra. Karla Groše se spojují vlastnosti, které jej činí obzvláště způsobilým k tomuto úřadu. S vážnou snahou, otevřenou, prostou a milou povahou spojeny jsou u něho rozhodné vystoupení a vy- trvalost postupu za vytčeným ellem. Jeho obezřetnému vedení a jeho šťastné ruce děkuje Praha za zdárné rozřešení celé řady obecních důležitostí. Rozvoj práce assanační zejmena energické provedení assana ce novoměstské jest jeho dílem. Jeho návrhu a přičinění děkuje občanstvo za- koupení zahrady Kinských, on s přičinil o rozvoj a rozšiření sltě komunikační a zejmena i elektrických drah. Komu by netanulo na mysli obratné jeho jednání, vedoucí k získání pozemků fortifi- kačních a kasáren, jehož zdarem sobě pojistil plnou vděčnost Pražanů na všecky časy budoucí. Připojení předměsti, jemuž tolik různých překážek se stavi na všech stranách, provádí s rozhodností, kterou mu dává pevné přesvědčení muže zdravého rozhledu, který jest si vědom, že bez zdárného a včasného rozhodnutí této věcí celá budoucnost Prahy jest ohrožena. Nebudeme vypočítávati těch úspěchů po stránee finanění, které opatřil svojl obci v různých směrech, jen to podotkneme, že v těžkých poměrech obecn
Groš Kinská Praha