ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 1ecb81f0-7596-11dc-a0c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 35 celkem · entity: person 122, place 85, org 30, work 51
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. března 1908. Číslo 6o.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Péče o tuberkulosní na Moravě. Napsal doc. dr. O. Kose, primář v Olomouci. Od doby, kdy přesným, vědeckým badáníu nejen příčina tuberkulosy, nýbrž i možnost vy- léčení její je zjištěna, závodí jednotlivé kulturní státy, aby ochrannými a léčebnými prostředky úspěšný vedly boj proti tomuto nepříteli lidstva. který každoročně větší spousty v řadách občanů působí, než všechny dosavadní války. Bylo již na tomto místě pérem nad jiné povolaným psáno o tom, jak v království českém odborníci krok za krokem systematicky proti šíření se tuberku- lesy pokračují. Nebude tedy od místa pověděti, jak sesterská Morava o záchranu svých ubohýeh tuberkulosních spoluobčanů se stará. Patříť Morava k zemím, v nichž tuberkulosa vyskytá se nad míru zhusta. Statistika učí, že v celé říši rakouské z 1000 obyvatel umírají 3.e tuberkulosou, na Moravě pax podle 10letého průměru (1896—1905) umírají 4.1 (v r. 1905 4.4). Počítá-li se úmrtnost celková na 24.1°/%0, jest šestina všech úmrtí zaviněna tuberkulosou.
docent doktor Morava Morava Olomouc
5 article
Zajímavo je sledovati statistíku jednotlivých okresův a měst. Tak umřelo r. 1905 tuberku- losou z 1000 obyvatol v Uh. Hradišti (městě) 8.7, v okresu olomouckém (se zem. nemocniei) 6.1, holešovském 6.0, v Brně (městě) 5.9. v Mor. Ostravě (okres) 5.6, v Přerově (okres) 5.4, v Jihlavě (městě) 5.3, v okresu novojickém a prostějovském 5.2, místeckém a valašsko- mezřičském 5.1, brněnském 5.0, šumperském 4.9. litovelském 4.5, uhersko-hradišťském 4.4 v městé Znojmě 4.3, Kroměřiži 4.3, okresu šternberském a mor.-třebovském 4.3, znojem- ském 4.2, mikulovském, tišnovském a výškov- ském 4.3, rymařovském 3.7, třebíčském a zá- břežském 3.6, kroměřížském 3.5, hustopečském 3:4, krumlovském 3.1, novoměstském a uher.- brodském 3.0, vel.-meziříčském 2.9, kyjovském 2.8, hodonínském 2.7, v Olomouci (městě) a okresu jihlavském 2.4, v mor.-budějovickém dačickém 2.3.
Brno Ostrava Přerov Jihlava Znojmo Olomouc
6 article
Přirovnáme-li čísla ta ke statistikám cizím (Rusko 3.9, Francie 3.0, Švédsko 2.3, Německe 2.2, Švýcary a Irsko 2.0, Dánsko 1.9, Nizozem a Ilalie 1.8, Belgie a Norsko 1.7, Anglie 1.3°/ %a). nemusíme přičiniti více ani slova, abychom do- kazovali nulnost opatření proti takovému zhoub- nému řádění v kruzích spoluobčanů, kteří by mohli zdatně pracovati ke blahu země, nebýti zákeřné tuberkulosy. Myslím však, že neškodi u nás občas upozorniti na čísla ta, ježto veřejný zájem pro otázky hygienické dosud se nevžil tak, aby nepotřeboval povzbuzení k činnosti. Že počet nemoených tuherkulemi a násled- kem toho aspoň na čas neschopných práce je mnohem větší, než učí statistika o úmrinosti, jest samozřejmo a každý takový nemocný zna- mená nejen ztrátu na výdělku, nýbrž většinou brzy stává se obtíží své obce domovské, která z počátku zaopatřuje jej v nemocnici, kamž po- zději jako nevyhojitelný ani nepatří, a stává se břemenem, vému okolí jsa stálým, nebez- pečným zdrojem nákazy. Počet tuberkulosních v nemoenicích jest stále veliký“) a byl by ještě větší, kdyby bylo místo pro ně. Zemské - obecní správy, nesoucí náklad na tyto ubožáky, cití rok za rokem, jak břemeno to roste, cítí to i nemo censké pokladny a pro tento národohospodářský dosah tuherkulosy uznává se, že sociá.í cho- roha ta nenáleží jen v kompetenci lékaře, nýbrž že jest povinnosti veškerých činitelů veřejných působiti k umírnění tohoto zla. Bohužel děje se to dosud v míře malé zase jen celá akce skoro úplně na bedrách sou- kromé dobročinnosti.
Rusko Francie Švédsko Irsko Dánsko Belgie Norsko Anglie Nizoz
7 article
Když vyšel v r. 1902 Körbrův ministerský výnos, jímž racionální potlačování tuberkulosy bylo nařízeno, tu sešlo se i na Moravě k vyzvání místodržitele br. Žerotína několik lidumilů, kteři utvoříli „Zemský spolek ku potlačo- vánituberkulosy na Moravě“; spolek brzy mohl se vykázati slušným počtem členstva. Ovšem nebylo radno ani možno příkročiti hned ke stavbě moderního sanatoria a proto omezi se spolek na činnost poučnou (přednášky, le- táky) a připravoval se otevřiti dispensář a dům pro rekonvalesceny v blízkosti průmyslových center, tedy zařizení, která se všeobecně v ci- zině svědčila. Teprv r. 1905 otevřen v Brn dispensář po vzoru francouzském.“4) Dispensáře pro tuberkulósní jsou ústavy. kam docházejí nemocní pliení chorobou sližení. kde stanoví se lékařem přesně diagnosa a běží-li o tuberkulosu, poučí se pacient o nebozpečí, jež hrozí jeho okoli, vyšetří se jeho privátní poměry (zvláště byt), udělí se mu podpora na byt a po- třeby. Nemocný takový je pod stálou dohlídkou. Dispensář není léčebným ústavem, spíše ústa- vem výchovným a podpůrným. Při všestranné podpoře mohl by se státi dozorčím orgánem, který by mnohé hygienické nesvary odkrýval o jicb odstranění se staral. Brněnský dispensář za krátkou dobu svého trvání se rozhodně osvědčil, i přikročeno ne dávno k založení podobného ústavu v Mor. Ostravě a zamýšlí se zřídití dispensář ještě v jiném průmyslovém městě. Jako doplněk této ir.. tuce projektuje se zříditi lesní kolonie k zotavení a útulky pro děti z rodin tuberkulosních.
Morava Žerotín Brno Ostrava
8 article
Takovýmto úspěšným způsobem pracuje soukromý spolek k askutečnění velké myšlenky Není dostatečně podpurován, neboť právem po- ukazuje se na to, že starost o veřejné blaho jest věcí státu a zemi. To konečně, zdá se, pochopil i zemský výbor moravský, který zamýšlí v nej- bližší době vydatně otázkou tuberkulosy se za- bývati. V prosinci m. . sešla se k vyzvání zem- ského výboru anketa znalců do Brnz, která jako poradní sbor měla se vysloviti o plánech, jež zemský výbor u příležitosti jubilea panovníkova ve skutek uvésti hodlá. Jest to zřízení léčeony pro tuherku- losní vyhojitelné a zřízení, po případě vy- datná podpora staveb zvláštaích oddé- lení protuberkulosní při venko ských nemocuicích. Oba návrhy setkaly se s naprostým souhlasem všech přítomných znalců. Léčebny pro tuberkulosní má Rakousko jen dvě: v Aalandu a Hörgasu (Styrsko). Byl by tedy na Moravě ústav toho druhu třetí. *) V olomoucké zení nemocnici tvoři as 159 všech nemocných oddělení interního, ač přijímají se jen připany horečnaté **) Podobny pražskému ve ville Americe. Do ústavu takového přijímali by se nemocní kteří bedlivým pozorováním lékařským by uzná ni byli za vyléčitelné, tedy většinou nemocn s chorobou ne valně pokročilou. Zařízení by ovšem musilo vyhovovati uznaným moderním zá sadám léčby tuberkulosy. Místo musilo by vy hovovati nejen všem klimatickým požadavkům nýbrž i komunikačním, ježto ústav sloužiti m celé Moravě.
Styrsko Rakousko Aaland Morava ville Amerika Hörgas
9 article
Projekt nebyl by laciný, i počítá se, že sanatorium pro 100—120 nemocných stálo by as 1,200.000 K, udržování ovšem nepočitaje Jak vidno, bylo by ústavem tím postaráno jer o malé procento nemocných, neboť kdyby v něn i 4krát do roka nemocní se vystřídali, bylo b ročně jen as 400 nemocných zaopatřeno. C. nyní s ostatními? K tomu směřuje druhá čásť projektu zem ského výboru: zřizovati při nemocnicích zvláštn oddělení pro tuberkulosní podle moderních zá sad. Obce, jež by v nemocnicích svých zřídily zvláštní pavilony k tomu účelu, budou zemí vy datně subveneovány. V nemocnicích přijímaj se tuberkulosní jen na krátký čas, pokud trvaj prudké příznaky, aneb když již nacházejíse v posledním stadiu. O vlastním léčení nemožno ani mluviti, neníť vhodných zařízení ani v zem ských nemocnicích (v Brně a v Olomouci). Pavi lony pro tuberkulosní měly by veliký význan pro ony souchotmáře, kteří se nehodi do léčeber pro pokročilost choroby, ale kteří ještě schopn jsou značného zlepšení. Ti naučili by se tan správné životosprávě a, čehož nejvíce si cením. byli by po čes zhoršení své nemoci odstraněn ze svých, obyčejně těsných příbytků, kde se stávají zdrojem nákazy pro spolubydlicí. I jako přechodní stanice do léčeben byly by takové pavilony vítány, neboť lékař, delšt dobu pozorující pacienta, na takovém odděleni mohl by nejlépe rozhodnouti, je-li naděje n úspěšnou léčbu v sanatoriu.
Brno Olomouc
10 article
Ze takové oddělení jen pro tuberkulosn je velikého významu, toho důkazem je oddělen při okresní nemocnici benešoyské v Čechách Při odděleních takových měl by ovšem zří- diti se dispensář jako ústav, který by nemocné propuštěné vedl v evidenci, případy mimo ne- mocnici k hygienickému životu pobádal a by jim podporou v každé příčině. Celý projekt lze nazvati ideálním — jer jak na to oudou pohlížeti činitelé, kteří vedou finanění stránku veřejných nemocnic?
Čechy
11 article
Buď jak buď. Jisto jest, že vane zdravý vítr z míst nejkompetentnějších, a ukáží-li po- slanci na sněmu zemském pro otázku tu národo hospodářsky tak důležitou porozumění, můžeme čekati, že Morava rázem slane s v prvé řadě zemí o zdraví a bl'ah svých občanů pečující. První mezinárodní laryngelogicko-rhinologický sjezi bude ve Vídni od 21.—25. dubna 1908. Podle učiněných přihlášek bude 6 referálů a 55 přednášek Předsedou sjezdu je dv. rada prof. dr. O. Chiari. Kochův fond na potírání tuherkulozy v Německu Vynikající mužové vědy a politikové chtějí na počes R. Kocha zříditi fond a učinili již vyzvání k německé veřejnosti. Z fondu toho má býd podporována věde- cká činnost na potírání tuberkulosy. Jak působí tabákový kouž na vzrůst mikroorga- nísmů, zkoušel Miles B. Arnold. Rourkami v nichž na nakloněném agaru vypěstovány kultury různých bakterií, propouštěl kouř z tabáku a ze senu. Vedle toho měl kontrolní rourky, jimiž nepropoušt l žádný kouř. Shledal, že obojí kouř má účinek bukte- ricidní na všechny druhy bakterií, ne však siejný
profesor doktor Chiari Kochův R Koch Arnold Morava Vídeň Německo Miles B
12 article
Nejvyššími orgány pro veřejné zdravotnicivi v Rakousku jsou právníci! Po nejvyšším zdravotní referentoví šl. MUDru. Kusým z Důbrav dostal se na toto místo JUDr. Také v ministerstvu obchodu v námořním zdravotnictví v Terstu je chefem zdra- votnictví JUDr., jak upozornil interpelací ve sněmov- ně posl. Maštálka Lékaři prísluší ve zdravotních úřa- dech místo podřízené; vypracuje referát na základě svých znalostí a zkušeností, načež předloží se tento ke schválení vyššímu hodnostovi — právníku. Za těchto poměrů je dvojí možnost: buď právník — ne- rozuměje medicině — proslě všechno hollanduje a pak je zbytečným ve zdravotním úřadě, aneno kori- guje elaborát lékaře; v posledním případě nastáv nebezpečí zkomolení elaborátu, takže resultuje pak „fermánek“, jenž není lékařům dostatečnou direkti- vou, nýbrž spíše vzbudí u nich útrpný úsměv. Divte se pak, že za takových poměrů nemůže c. k. zda- votniciví s mísla a že musí čekati, až co za hranicem té které nemoci teknou. Uvážíme-li, že v samospráv je postavení lékařů ještě odvislejší, musíme se diviti že udržují se stále tyto poměry, jež za jistých okol nosli mohou přivoditi škoby dalekosáhlé.
Mudra Kusá JUDr Rakousko Terst
13 article
Masu přikládá se omylem zvýšená důležitos ve výživě; kdo pracuje, musí dle obecného mínění silně se živili. Na universitě jalské v New Hawenu dovedli universitní posluchači i za úplné abstinence masa a za poměrně malého obsahu bílkovin v po- travě vykonávati větší sportovní námahy, aniž by jich celkový stav v čem trpěl. Boj proti pokusům vivisekčním vnikl i do našich zemí, ač zde poměrně málo se experimentuje. V Ame- rice — jak sděruje dr. Müller z Německa — jsou ex- perimenty mnohem více rozšířeny. Na universitách amerických konají vivisekce i posluchači; studují na psech a kočkách průběh uměje vyvolaných ne- mocí, vliv léčiv na jednotlivé ústroje, cvičí chirur- gické operace na žaludku a střevách a pod. — S tímt rozšířením vivisekěních pokusů nutno jen rouhlasiti již z toho důvodu, že lápe jest nacvičí-li se poslucha na zvířalech, než kdyby začal se cvičiti na lidech jak činí fušeři, kteří jsou nejvělší odpůrci vívisekce.
Müller New Hawen Německo
14 article Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých. X Anglické dílo o Polsku. S názvem „Polan the knight among nations“ — Polska, rytíř mezi náredy, vyšlo nedivno obsáhlé a znamenitě zpraco- vané dílo anglické, o němž rozepisuje se veškerá pol- ská žurnatistika s radostným uznáním. Dilo, čítajleí 360 stran a bohatě illustrované, vychází z péra anglo- americgého znalce polské historie a kulturních po- měrů polských, jmenovitě rusko-polských L. E. va Normana, Autor knihy jest rodilý z Kanady ame- rické a jeho choť, paní Kotnowská, jest dcerou polského vlastence, známého z posledního polskéh povstání z r. 1863. Jako hiavní spolupracovník angli ckého měsíčníku „American Review of Reviews“ ob ral se van Norman po lela systematickým zpravodaj stvím o vývoji poměrů polských, jak se utvářely v Poznaňsku, v bývalé Kongresovce i v Haliči a při- tomná kniha jest souborným výslodkem jeho dlouho- letých studií z polské historie, národopisu, z dějín literárních, kulturních a sociálních. K důkladnému. neobyčejně přehlednému a informativnímu dílu na- psala krásnou předmluvu slavná polská umělkyni Helena Modrzejewská, jejíž umění herecké jest v Americe dobře známo a vysoce ceněno.
Polan L E Norman Kotnowská Modrzejewská Polsko Dila Kanada Poznaňsko Halič Amerika American Review of Reviews
15 article
X Z oboru vzdnchoplavectví. Cím více přibývá nových a nových pokusů v oboru vzduchoplavby, tím víc deléhá na odborníky zmatex, povstávající z ne- ustálené nomerklatury jednotlivých létadel. Aby tento zmatek byl jednou pro vždy odklizen — aspoň pokud nebude vynalezen tucet nových přístrojů létacích — sezval pařížský „Ačroclub de France“ zvlášt- ní komisi, která měla za úkol sestaviti odbornou aero- nautickou erminologi. Jak uvádí nyní časopis „Aérophile“, shodli se členové komise na tom, že napříště budou jmenovati kulatý balon aero- statem. Pomocné mužstvo při takovém aerostatu dostalo název a erostierů, vůdce aerostatu a e ro- naut. Lélací stroj bude se jmenovati Apparei d aviation, jeho řidlé aviateur. atd. Takovým způsobem nastala dohodu v terminolozii již asi 5 slov, takže aeronautická věda má již svůj mladý slovník X Svědacké výpovědi dětí. Často již bylo nato poukázáno v odborných listech právnických i vy- chovatelských, jak malou cenu lze přikládati výpově- dem dětským, zvlášť ve věcech velmi závažných důležitých, na jichž důležilost děti předem jsou upo- zorňovány. Neboť v takových případech zpravidl i nepatrná a nikterak nezamýšlená suggesce může působiti velmi silným a pravý stav věci zkrucujícín dojmem. Drastický příklad oom, jak na svědecké výpovědi dětí nic nelze dáti, přináší německý učitel- ský časopis „Preuss. Lehrerzeitung“ z pruského Slez- ška. Mezi děími, jdoucími ráno v tlupě do školy do sousední vesnice, najednou povstal poplach, že jeden z malých chlapců zmizel, utonuv v buhně staré. ne- používané šachty. Správa blízkých dolů poslala n místo domnělé katastrofy ihned řadu dělníků s jedním mženýrem a čtyři hodiny pátralo se po zmizelém chlapci. Ale nadarme, takže práce záchranné řídí inženýr ujišťoval, že v šachtě vůbec nemohla zmízeti
Apparei Ačroclub jít Franca aerostatus
16 article
cemnělá obět. Mezilím se také vyšetřilo, že ani je- diný ze žáků dotyčné školy nechybí, ale přes to s na dotaz učitelův přihlásily skoro všechny děti, ktero tou dobou byly poblíž místa domnělého neštěstí — mezi nimi 12 děvčat!, — že jakéhosi, blíž ovšem jim neznámého chlapce viděly v bezedném bahn tenouti a po chvili úplně pod hladinou zmizeli. Ně kolik dni zvlášť děvčata trvala houževnatě na tom že se nemýlí a jedno dokonce i tenkrát, když byle nezvratně zjištěno, že v kritické chvíli nebylo ani ssebou, ba vůbec nebylo toho dne ve škole, zů- stavši z nařízení rodičů doma. Teprve dodalečně děvče z vyprávění spolužnček získald dojem tak cho robně silný, že se domnivalo, jakoby výjevu, je n se vůbec neudál, bývalo přítomno. X Mezi Evropou a Amerikou. Vláda Spojených států savercamerických uveřejnila právě zajímavou statistiku, z níž vyplývá, že v minulém roce 1907 dopravilo se přes Atlantický oceán ze Spojených stš- tů do Evropy a naopak 2,957.328 osob. To znamená o 978.64) osob více, než v roce předcházejícím (1900) Z Evropy do Ameriky jelo 1,699.540 osob, naopal z Ametiky do Evropy pouze 1,257.818 osob. Zůstalo z nich tedy na „novém světě“ více než 440 tisic. Ato se ještě stále mluví a píše o tom, jaký strašlivý prou vystěhovalců vrací se v poslední době z Ameriky do svých starých vlastí! X Maksím Gorkij o Finsku. Maksím Gorkij, b- dlící tou dobou v Římě, poslal odtud redakci „Berli- ner Tagblattu“ ohnivou t. vášnivě psanou epištolu proti ruské vládě a na ochranu svobodného Finska.
Gorkij Evropa Amerika spojený stát Ametika Finsko Řím X Maksit Gorkij
17 article
Epištola jeho zajímavým způsobem spadá v tou dobu, kdy vládní listy ruské vzpomínají stého výrož připojení Finska k ruské říši. Gorkij lne vášniveu láskou k drsnů, ale krásné zemi, již obývá půltřetiho milionu drsných a silných lidí, chudých majetkem ale bohatých láskou ke ové vlasti a vysoce vyvinu- tými schopnostmi duševnimi. To je také hlavním cílem jeho listu, ukázati Evropě na vysokou kulturn výši, jakou se může dnešní Finsko pochlubiti. V Finsku dávno jest již zavedeno všeobecné hlasovaci právo, jeho ženy použivají ho v nejširším rezsahua se skvělým výsledkem. V celé zemi platí všeobecná povinnost školní návštěvy a společná, enthusiastická propaganda boje proti alkoholismu je tu tak vzorná. že zahanbuje ostatní veliké sláty evropské. Průmysl a živnosti ve Finsku zkvétají v posledních letech kdy ustal peněkud tlak absolutistinkého Ruska.
Gorkij Finsko Evropa Rusko
18 article
Také rozvoj kulturní jde stejným krokem s po stupem Cemokratisace a duševní svobody. Na pol umění — těto nejvyšší formy duševní činnosti lidstv — může se malý finský národ pochlubiti umělci ve- liké síly a dokonalosti. Z umělců výtvarných jmenuje Gorkij jména jako Axel Gallen, Gallonen Jerníeld, Rissanen a Simberg. Žije tu pracuje Saorinen, snad nejoriginálnější a nejvíce talentovaný architekt přitomnosti, podivuhodný hu- debník Sibelius, ásník Eyno Leyno a řada jirých. „Ti všichni“, dodává ruský spisovatel, „roz- víjejí se rychle a zkvélají skvěle a ačkoli jsou synové malé severní zemičky, slali by se svým vřelým sna- žením a svými vysokými deály i vám blízkými a trahými, kdybybyste je poznali. Pro mě“, pokračuje Maksim Gorkij dále, „jest tato země obrazem budoucnosti mnohých zemí. Tam spatřih jsem poprvé v umění i v životě tehce uskutečněno mnohé, o čem ostatní země dosud pouze sní.“ V z- věru svého listu ujišťuje ruský spisovasel, že Evrona, až nabude příležitosli obeznámilí se blíže s finskou kulturcu, uzná malý národ finský za jeden z nejpře- nějších a nejrozvitějších na světě.
Gorkij Axel Gallen Gallonen Jerníeld Rissanen Simberg Saorinen Sibelius Maksim Gorkij Evron polo uměný
19 article
X Barva pocitn. Při jakési dražbě vzácných ru- kopisů v Lipsku prodána byla také duchaplná zápisk kapriciósního a vtioného znění: „Poněvadz jsem tl trochu blázen, má pro mě každý pocit — nevím an dobře, jak to přijde — určitou barvu, anebo nuanci Tak soucit je mi modře mlý, resignace periově šedá radost má barvu jablečné zeleně, přesycenost a ne- chut kávovou. Potěšení je barvy teple růžové, ospa- lost tabékově šedá, zamyšlenost oranžová, holestú- pině černá. Dlouhá chvíle má barvu zcela čokoládo- vou. Bolestná myšlenka, že mám něco platit, má pro mě barvu olověné šedi; když mám dostati peníze, je to barva dábelsky, anebo něžně červená. Jíti n první dostaveníčko, znamená mi lehce zlatovou bar- vu čerstvě sparsného čaje: ale na dostaveničko po dvacáté ach. to je čaj již zrela odstálý a přebar- vený. Jakou barvu má štěstí, nevím — té jediné jsem dosud nepoznal!... = Léon Goyla m.
Léon Goyl Lipsko
20 article Z literatury.
Z literatury. Edmund Clarence Stedman. Ameriku stihla bolestná ztráta. Dne 19 ledna t. r. zemřel v New Yorku City vyníkajíe její básník a literární hastorik Edmund Cla- rence Stedman. Nebyl to ani Whittier, ani Poe, ani Long fellow, a přece vzácný poeta, kterého Amerik milovala a jehož básně byly jí drahé. »Jeh básně Pan in Wall Street a How O l Brown took Harper's Ferry« jsou známy každému muži, každé ženě, jež čtou v Spojených státech«, praví o něm anglický básní Douglas Sladen a dodává: »Je blahem znáti b a viděti, jak bystrý, nadšený duch básnický plane ve sporém jeho těle, jaký smělý intelek září v jeho jasné oduševněné tváři s velebnou korunou šedých vlasů«.
Stedman Edmund Whittier Poe Long Brown Ferry Douglas Sladen New York Cita spojený stát Harper ' s in Wall Street
21 article
Ed. Clarens Stedman byl patriarchou mo- derní generace básnické ve Spojených státech byl to kosmopolit svým vzděláním, ale citem svým celý Američan, pyšný na svou příslušnos k Americe, věřící ve velké její světové poslání Stačí zde poukázati jen k jeho básni S vo boda osvětlující svět, psané na Bar tholdiovu sochu v přístavu newyorskském, aby chom pochopili jeho popularitu, založenou n vystižení pravého ducha amerického. Američan byl již Stedman tím svým čilým životem, v němž měnil působiště i povolání: byl žurnalistou, úřad- níkem, profesorem na universitě, konečně ban kéřem a bursiánem a současně básníkem a kri- tikem. V jednom listě svém ku příteli svému Hig ginsonovi diví se, že lidě pokládají stáří sedm- desáti let za dostatečnou hranici své působnosti. »Pět set let na zemi nezdálo by se m mnoho — píše — kdybychom mohli zachovat sílu a zdraví. Nechlěl byste býti padesát let cestovatelem, padesát roků vynálezcem, padesát státníkem, býti malířem, sochařem, řečníkem ostatní čas rybářem, plavcem, básníkem, auto- rem a člověkem svěla? Já bych chtě a chtěl to rád zkusit v jiné sféře.« Ovšem nebylo mu přáno vyplniti sen tento zemřel právě jako stařec pětasedmdesátiletý.
Stedman Američan spojený stát Amerika Američan
22 article
Edmund Cl. Stedman narodil se 8. řljna 1833 v Hartfordu v Connectieutu zdědil básnické své vlohy po své matce, která dle vlastních slov básníkových psala pěkné so- nety. Není bez zajímavosti, že ač v Americe není básníka, jenž by sonetů nepsal, Ed. Cl Sledman napsal jen dva sonety a že jeden z nich věnován je jeho matce: Obraz malky. V ní anděla náš dětský viděl hled. Když měsíc plál, zář večer kol ní tkaje, jež klekla iůžek našich u pokraje. blas sladký, zlatý vlas, jak anděl slét by s nebes k drahým na perutích v svět: my chtěly zřit zpol skrytá křídia z Raje. Olivy, víno toskánského kraje teď nepřivolá mi tu drahou zpět. již málo znal jsem, ale na obraz 1ter teď vyrostlý se dívám jiné matky jež něžně sklání v snách se k dětem mým. Snad lety změněna, a přece zas ten obraz trvá, a já zase zřím: to dětství měho mladý anděl sladký. V patnácti letech vstoupil Stedman na Yale College a dosáhl tu již ceny školské za básen Westminster Abbey a vystudovav, stal se žurnalistou, jenž vydával po sobě několik listů a r. 1860 vstoupil do redakce novo-yor- ského listu »World«. Ve službách listu toho byí za oběsnské války válečným zpravodajem roku 1861-63 a sloužil pak nějaký čas za vlády Li- colnovy ve Washingloně. R. 1864 zúčastnil s projektu i financování dráhy pacifické, což vedl jej do ulice peněžníků a bankéřů (Wall Streel), stal se sám členem bursy a bankéřem, ale roku 1900 opustil toto povolání a žil jen literstuře.
Edmund centilitr Sledman Hartford Connectieut Amerika Yale College Westminster Abbey Wall Streel
23 article
Mezitím konal přednášky o poesii na universite pennsylvanské a na Columbia University, jež obě jej, podobně jako jeho alma mater Yale Univer- sity, vyznamenaly titulem čestného doktora Vedle toho zastával po Whitfierovi úřad presi- denta ligy na ochranu práv autorských (Th American Copyright. Lezgne) a zalím vzrůstala řada jeho knih básnických i kritických. R. 1860 vyšly jeho Poems Lyric a n Idytlic, pak větší básně Alice of Mon- mouth (1863) a The Blameleas Prine (1869), r. 1877 Hawthorne, and Othe Poems; r. 1879 Lyrics and Idylls sebrané básně jeho r. 1884. Jeho větší básně neměly pronikavého úspě chu, za to v jeho lyrice intimní i popisné, v ba- ladách i v pisních válečných jsou čísla velké krásy a ceny. Populární stala se jeho báseř Panin Wall Street, v níž ličí, jak kolo- vrátkář a spolu pištec postaví se k burse počne hráti a jak rázem zdá se mu Panem hidé, již se nahrnuli, jakoby satiry a fauny, pa- stýři, kyklopy; již jásá básník, že to přirody srdce staré znovu bíje (stará krása Hellady u třída new-yorských bankéřů — jaká ironie !), když milého Pana seberou a všecko se rozchází. Plná koketního půvabu je jeho báseň Tou- jours amour; originální a dojímavý jeho Cestovatel (The Diseoverer), oslavující metvé dítě, stojí po boku proslavené Aldrichově básn Baby Bell, všemi anthologiemi probíhá jeho čtveračivá Na dveřním stupni (The Doorstep) a jeho válečná Kearny u sed m sosen patří k nejlepším básním, jež vzbudila válka severu proti jihu. Jako nejkrásnější číslo jeho lyriky slaví se však jeho:
Lyric Idytlic Hawthorne Pan Aldrichův panin Wall Street University Yale Univer Th American copyright Alika of Mona the Blameleas Prine Othe Poem Lyrics and Idylls the Diseoverer Bab Bell the Doorstep
24 article
Sloky pro hudbu. Ty má jsi, tys mi slova dala ryzl, úž, úže svírá ramen mých tě kruh, ty zpíváš píseň pro můj pouze sluch zpěv, který nikdo nezasiechl cizí. a v dáli přec, jak ptáče, kleré mizí. mi ulětá tvá duše ve své vísi, v mystickém kruhu v říš, kde není ruch. Ty má jsi, já jsem učinil tě svojí, my na vždycky jsme spolu spojeni, však marne, marné moje snažení — ač květy mé té vážou kol a pojí a vzdáváš pás i rty své lásce mojí — bych přemoh' čas, jenž dělí nás a dvojí s tvou bytostí mi brání sloučení. Ty má jsi a ty's přišla sama ke mně. však duše tva, když blíže chci jí být. ten docha tvého nejvnitřnější skryt tak vzdálen mi, když chci jej sevřít jemně, tak vzdálen mi jak od bvézd horstva témě, jak perla, již hloub moře skrýva temně, od krále bez věna, jenž chce ji mít Ještě však větší význam než jeho poesie mají jeho studie a essave literární. On ne-li první, tedy jisté nejkrásněji a nejšířeji otevřel Evropě pohled do pralesa americké poesie svou velkou literárně historickou knibou: Poet of America, obsahující krásně, duchaplně, s láskou básníka a s bystrosti kritika psané studie o americké poesii, o Bryantovi, Whitte- rovi, Emersonovi, Longfellowovi, Poeovi, Holme- sovi, Lowellovi, Wnitmanovi, Taylorovi a cele plejádě mladších a menších. »Jeho bystrý soud — praví Douglas Sladen — odkrývá každý ne- dostatek, ale jeho ušlechtilost brání mu vrážeti jedem napojenou dýku do trhliny v brnění jeho bratří-poetů. A Stedmanovi jsou básníci vskutku bratry.«
Bryant Emerson Longfellow Poeův Lowell Wnitman Taylor Douglas Sladen Evropa poet of Amerika Holms
25 article
Knihu studil jeho doplňuje jeho velk anthologie amerických básníko jako knihu jeho essayl o poesii anghické Victo- rian Poeta obsáhlá anthologie A Victo- rian Anthology. Přednášky své o poesii jež konal na universitách, sebral v knihu T h Nature and Elements of Poetry. mímo to vydal s G. E. Woodberrym Dlla Edgara Allana Poe a s Miss Ellen M Hutehinson významnou knihovnu amerických sutorů (A Library of American Literatureh r. 1888—89 v 11 svazeích. Také překladem klasických děl se obíra a uveřejnil ukázky svého překladu z Homer a Aischyla. Milým snem jeho bylo přeložiti bu kolské poety Theoerita (v anglické poesii stále velmi ceněného), Biona a Moschosa, naž živo plný jiné práce nedal mu sen ten vypiniti. Není divu, že ztráta muže tak velké životn práce pociťuje se v Americe tak těžce a bolestně. Přátelská ruka poslala mi z Ameriky číslo Magazinu, v němž básník Joel Benton lká za Sledmanem: Citíme, že jedno místo je prázdné, jeden hlas náhle utichl — že prorok to odešel se své hlídky, kterou nikdo již nevyplní. Ant. Klášterský.
G E Woodberry Dll Poe Ellen Hutehinson Aischylos Theoerita Bion Moschoso Benton Amerika T h Nature and Element of Poetr Librara of American Literatureh Homer
27 article
* „Od kolébky Risgrovy“. Nákladem Družstva pro zlízení Riegrovy mohyly na Kozákově za při spění spisovatelů v Podkozákovsku rodilých neb po- sobrvších. 1908. Knihtiskárna „Politiky * Genters Führer „Rom uně Umgebung“. I Aufläge. Darmstadt, Städtebilder-Veriag Karl Genter. Číslo 225. Šachy- 191/.08 Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adrezovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 384. (Originál.) František Matoušek, Smíchor.
Risgrův Riegrův Genters Führer Rom Genter J Rašovs J Rašovský Matoušek Smíchor Kozákov Darmstadt Städtebilder Morava
28 article
Mat ve 3 tazích
29 article
Úloha čís. 385. (Reprodukce. Heslo: Ad hoe. I. cena v soutěži čas. „British Chers Magazine.
British Cher magazín
30 article
Mat ve 2 tazich
31 article
a) Možno též hráti 7. JdiXc6 b7xKe6, 8. el—e Jf6—g8, 9. f2—f4. b) Tato výměna je pochybna. Lépe bylo 11.... a7—a6 12. Val—dl Jc6—n5, což na turnaji v Barmen vý- hodně bylo hráno. c) Hrozí ztráta fgury taby 14. Se3—b6 Dd8—es 15. e4—e5 d6xe5, 16. fixKcenl d) Chyba! 13. ... Sd7—c6 bylo nutno hráti. e) 20. Sb6—a7 nelze pro Se5Xc3, 21. b2XKe3 a Jc7xKae. Tahem učiněným hrozí bílý 5a6—b5, proti čemuž nemá černý dostatečné obrany Zdánlivě jediná obrana; bílý má však na ni pěknou odpověd. Po 23.... De7—c5 dobývá 24. De3xKc5 d6 xccs 25. Jd5—f6+ figury. Jistější než 25. De3—c3, což vedlo k velikým zá- pletkám Jediná záchrana. Bílý má však vyhranou končíc hru. Partie číslo 317. Hrána ve velmistrovském turnaji v Ostende 1907. Pěšcem dámy proti královu. Bílý gorin. Černý: Dr. Tarrasch. 1. e2—01 d7—d5 33. Vf2—5 Ve5xt5 2. e4xíd5 Düsxed5 34. Vd5xc f Sd6-—e5 3. Jb1—cs Dd5—a5 35. Jc3—d5- Df7—d7 Jg8—f 4. Jg1—f 36. Jd5 —b4 Dď7 —ds 5. d2—d4 Sc8—gi 37. Jb4—d Vi8—ds 6. 8f1—e Jb8—ce 38. Ví5—f Dd2—a5 7. Sc1—e3. 0—0—0 39. Dg4—e Da5—b5 8. Jf3—da Sgixe2 40, Ví2—g Vds—d7 9. Ddlxe2 67—06 Se5 —d4 41. De2—ls 10. Jd2—bs Da5 - f5 Vd7—e7
Jf Jc Sd jít 7 Jd Černá doktor Tarrasch Vd Val Barmen Ostende Düsxed 5 34 jb 4 — d V 8 jb 8 e da 5 Vd 7 Sb 6 c 5 5 35 df 7 d 7 Dd 2 41
32 article
42. Dí2—t 11. 0—0—0 Sf8—d 43. Vr2—g6 Db5—es 12. h2—h3 Jc6 —a5 44. Dí3—g3 De8—b5 13. g2—g4 Ja5xKb3 45. Vg6xg7 VeTxgT 14. a2xba Dí5—a5 46. Dga KgT Db5xc h5 15. Kc1—bí Jf6—d5 Dh5—h6 47. Dg7—g4 16. Jc3 —a4 Jd5xes 48, b3—b4 Dh6 —d9 17. f2 xxce3 h7—h5 49. h4—h5 Sd4—e3 18. Vhl—fi Vds—fs 50. Dg4—f Se3 —g5 19. e3—e4 f7 — f 51, b3—b4 b7—ber 20. d4—d5 Vf8 —e 52. Dí3— gt Kcs—br? 21. g4xch5 e6xd5 53. e4—e5 f6xKe5 22. De2 — gi. Kcs—bs 54. Dg4—c4- Kb7—bs 23. Vdlxxk« dh Da5—b4 55. Jd3xkeh Dd2xdl- 24. Ja4 —c Sd6—e5 56. Kb! — a2 Dd1xíh5 25. Jcs— ae Db4—f8 57. Je5—ce- Kb8—b7 26. Vf1—dt Se5—d6 58. Jc6—a5- Kb7—cs 27. Ja2—c a7—a6 59. De4—(5+ Kc8—ds 28. Je3—e2 Dís—e7 60. Ja5—c6 +- Kd8 —es 29. Vdt—dá Sd6—e5 61. Dí5—e8+ Kes— 30. Vd4 —de Se5—d6 62. Desc7+ Kf7—gs 31. Je2—c De7—f
Vg Sd Jc jít 7 Kb Kb 7 e 8 + Kesy Sf 8 xKb 3 45 Dg KgT db e 6 xd Kb 7 Kb 8 Dís e 7 60 c 6 +Kd 8 Desc 7 Kf 7
33 article 63. Derxbs a bily
63. Derxbs a bily 32. Vdzfs Ves—e5 vyhrál. Partie tato jest pozorahodným výkonem zesnu- ého mistra. Partie č. 318. Irána v témž turnaji. Francouzská hra. Bílý: Alapin. Černý: Rotlevi. 1. 62—e4 e7—e 18. a2 —a3 Sb4xe 2. d2—d4 d7—d5 b6—b5 19. b2xcc3 3. Jb1—es Jg8—f 20. Dd2—c h7—h6 4. e4—e5 Jt6—d7 21. Sf4—de Da5—c7 5. Je3 —e2 c7—e5 22. Do2—ba a7—a6 6. c2— c c5 x«d4 23. Sd3—bí Sd7—es 7. csxd4 Jb8—c 24. Jí3—ht Se8—h5 8. f2—ft Dö8—b 25. Db3— g7—g6 9. Jgt—fs f7—f 26. Sd2xche vlsxn f6xKe5 De7Xe 27. Velxf 10. g2—g3 28. Dc2—fe Sf8—b4- Je7—f5 11. f4xc e5 29. Sb1x5f5 g6x« f5 12. Je2—c 13. Sc1—ft Db6—a5 30. Dí2—f Kg8—h7 14. Dd1—da Jd7—be 31. Df4—go Desx«d4- Jb6—at 32. Kgt—hi 15. Sf1—ds Va8—av 16. Va1—ci Se8—d7 33. Dg5xch5 Dd4—gá o—o Jc6—e7 [34. Dhöxg4 a bílý vyhrál
Černá jít da 5 Desx Jb Jc e 5 Virginie c h g 7 Jd 7 e 7 h 6 c 7 e 5 22 c c Sd 7 Sb 1 x 5 f Sf 1
34 article
Zprávy šachové.
35 article
Lendýn. Kabelový zápas Anglie s Ameriko sehrán bude letos dne 13, a 14. března. Dré partie sehrány budou asi v Londýně na prkné, neboť Ma shall a Hawell, zástupci Ameriky, dli nyní v Evropě. — V úlohové soutěži čas. „British Chess Magazine“ n dvojtažky obduželi ceny: I. V. Marin, II G. Dobbs, III. J. Nield, IV. A. W. Daniel, V. W. Geary a Vl M. Grünfeld. Čestná uznání: Dr. J. Schümer, F. H J. Ortmans, dr. A. Decker a J. J. Glynn. Brno. Stav hlavního turnaje Sp. č. šach. po ukon- čení I. kola jest násl.: Brach 61/2 ze 7. Perna 5, Pro- cházka 41/z, Drořák Fl. 3, Vašíca 21/2, Dvořák Lud. Trčala 2 (1) a Dedrle 1 12. Řešení úloh. Uloha čís. 353. L. Vetešník. Bílý: Ke6, Den. Sg5, Pa2. e4. Černý: Kdi, Pa3, a4, c5, c6, c7, ge, g7. Mat ve 3 tazich. 1. Ke6—f7 Kcs, 2. KXKgT 1.... Ke5, 2. De3, 1.... c4, 2. De3++. Hlavní nra je skvostná. Úloha koukurovala v soutěži „Aftoubla- detu“ a byla nezaslouženě soudci přehlédnuta. Úloha č. 354. J. Cumpe. Bilý: Kc7, Dg7, Sce Jfe, Ph6. Černý Kes, Vís. Ja4, Pc5, e3, g5. Mat v 3 tazích. 1. Dg7—18, 2. Dd6-, 1.... VXKf6, 2. Des-4, Ví4, 2. Sd7- Úloha č. 355. A. Corrias. Bílý: Kh8, Dhi, Vrs Je7, Pb4, c2, g4. Černý; Ke4. Sbé, Je6. Pd6, g5, há. Mat ve 3 tazích. 1. Dh1—g2 Sd4++, 2. Vf6+, 1. . . Jdá, 2. Ves+, 1... Se3, 2. Ví4+, 1. 00, 2. Dez— Úloha č. 356. A. Corrias. Bílý: Ka6, Dg2. Vre, Jg6. erný: Kes, Se5, f5, Jdí, Pb2, ds, d7. Mat ve tazich. 1. Jgů—e7. Úloha č. 357. W. A. Shinkmann. Bílý: Ke2, De3, Jc2, g1. Cerný: Kh2, Sh1, h4, Pd6, g2. g3, g4. g7, b5. Mat ve 4 tazich. 1. Jc2—d4 g5. 2. De1! d5, 3. Dešl atd. Velmi krasné zpracování Herlinovy idey Úloba č. 358. F. Gamage. Bilý: Ka5, Dci, Vrz Sa4, c7, Jc5. Černý: Kca, D23, Sas, Pb4, dá, c4. Mai ve 3 tazích. 1. Jcö—br
I V G Dobbs J Nield Daniel Geary M Grünfeld doktor J Schümer J Ortmans A Decker Glynn Dvořák L Vetešník Černá Kdi jít 3 J Cumpe Dd A Corrias Jg Shinkmann jít 1 Herlinův Úlob Gamage Bilá Jc Kca Sas Anglie Amerika Londýn Evropa Brno Aftoubl Kesy VXKf Deza Pd Pb Mai Ma shall British Ness magazín Kce 7 Sce Jfe Sd 7 Pb 4 e 7 Trčala 2 Dedrle 1 12 c 7 Kcs c 2 Sd 4 + + Pb 2 d 7 sh 1 h 4 c 4