3
masthead
1. března 1908. Číslo 6o.
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Péče o tuberkulosní na Moravě.
Napsal doc. dr. O. Kose, primář v Olomouci.
Od doby, kdy přesným, vědeckým badáníu
nejen příčina tuberkulosy, nýbrž i možnost vy-
léčení její je zjištěna, závodí jednotlivé kulturní
státy, aby ochrannými a léčebnými prostředky
úspěšný vedly boj proti tomuto nepříteli lidstva.
který každoročně větší spousty v řadách občanů
působí, než všechny dosavadní války. Bylo již
na tomto místě pérem nad jiné povolaným psáno
o tom, jak v království českém odborníci krok
za krokem systematicky proti šíření se tuberku-
lesy pokračují. Nebude tedy od místa pověděti,
jak sesterská Morava o záchranu svých ubohýeh
tuberkulosních spoluobčanů se stará.
Patříť Morava k zemím, v nichž tuberkulosa
vyskytá se nad míru zhusta. Statistika učí, že
v celé říši rakouské z 1000 obyvatel umírají 3.e
tuberkulosou, na Moravě pax podle 10letého
průměru (1896—1905) umírají 4.1 (v r. 1905
4.4). Počítá-li se úmrtnost celková na 24.1°/%0,
jest šestina všech úmrtí zaviněna tuberkulosou.
docent
doktor
Morava
Morava
Olomouc
5
article
Zajímavo je sledovati statistíku jednotlivých
okresův a měst. Tak umřelo r. 1905 tuberku-
losou z 1000 obyvatol v Uh. Hradišti (městě)
8.7, v okresu olomouckém (se zem. nemocniei)
6.1, holešovském 6.0, v Brně (městě) 5.9.
v Mor. Ostravě (okres) 5.6, v Přerově (okres)
5.4, v Jihlavě (městě) 5.3, v okresu novojickém
a prostějovském 5.2, místeckém a valašsko-
mezřičském 5.1, brněnském 5.0, šumperském
4.9. litovelském 4.5, uhersko-hradišťském 4.4
v městé Znojmě 4.3, Kroměřiži 4.3, okresu
šternberském a mor.-třebovském 4.3, znojem-
ském 4.2, mikulovském, tišnovském a výškov-
ském 4.3, rymařovském 3.7, třebíčském a zá-
břežském 3.6, kroměřížském 3.5, hustopečském
3:4, krumlovském 3.1, novoměstském a uher.-
brodském 3.0, vel.-meziříčském 2.9, kyjovském
2.8, hodonínském 2.7, v Olomouci (městě) a
okresu jihlavském 2.4, v mor.-budějovickém
dačickém 2.3.
Brno
Ostrava
Přerov
Jihlava
Znojmo
Olomouc
6
article
Přirovnáme-li čísla ta ke statistikám cizím
(Rusko 3.9, Francie 3.0, Švédsko 2.3, Německe
2.2, Švýcary a Irsko 2.0, Dánsko 1.9, Nizozem
a Ilalie 1.8, Belgie a Norsko 1.7, Anglie 1.3°/ %a).
nemusíme přičiniti více ani slova, abychom do-
kazovali nulnost opatření proti takovému zhoub-
nému řádění v kruzích spoluobčanů, kteří by
mohli zdatně pracovati ke blahu země, nebýti
zákeřné tuberkulosy. Myslím však, že neškodi
u nás občas upozorniti na čísla ta, ježto veřejný
zájem pro otázky hygienické dosud se nevžil
tak, aby nepotřeboval povzbuzení k činnosti.
Že počet nemoených tuherkulemi a násled-
kem toho aspoň na čas neschopných práce je
mnohem větší, než učí statistika o úmrinosti,
jest samozřejmo a každý takový nemocný zna-
mená nejen ztrátu na výdělku, nýbrž většinou
brzy stává se obtíží své obce domovské, která
z počátku zaopatřuje jej v nemocnici, kamž po-
zději jako nevyhojitelný ani nepatří, a stává
se břemenem, vému okolí jsa stálým, nebez-
pečným zdrojem nákazy. Počet tuberkulosních
v nemoenicích jest stále veliký“) a byl by ještě
větší, kdyby bylo místo pro ně. Zemské - obecní
správy, nesoucí náklad na tyto ubožáky, cití rok
za rokem, jak břemeno to roste, cítí to i nemo
censké pokladny a pro tento národohospodářský
dosah tuherkulosy uznává se, že sociá.í cho-
roha ta nenáleží jen v kompetenci lékaře, nýbrž
že jest povinnosti veškerých činitelů veřejných
působiti k umírnění tohoto zla.
Bohužel děje se to dosud v míře malé
zase jen celá akce skoro úplně na bedrách sou-
kromé dobročinnosti.
Rusko
Francie
Švédsko
Irsko
Dánsko
Belgie
Norsko
Anglie
Nizoz
7
article
Když vyšel v r. 1902 Körbrův ministerský
výnos, jímž racionální potlačování tuberkulosy
bylo nařízeno, tu sešlo se i na Moravě k vyzvání
místodržitele br. Žerotína několik lidumilů, kteři
utvoříli „Zemský spolek ku potlačo-
vánituberkulosy na Moravě“; spolek
brzy mohl se vykázati slušným počtem členstva.
Ovšem nebylo radno ani možno příkročiti hned
ke stavbě moderního sanatoria a proto omezi
se spolek na činnost poučnou (přednášky, le-
táky) a připravoval se otevřiti dispensář a dům
pro rekonvalesceny v blízkosti průmyslových
center, tedy zařizení, která se všeobecně v ci-
zině svědčila. Teprv r. 1905 otevřen v Brn
dispensář po vzoru francouzském.“4)
Dispensáře pro tuberkulósní jsou ústavy.
kam docházejí nemocní pliení chorobou sližení.
kde stanoví se lékařem přesně diagnosa a běží-li
o tuberkulosu, poučí se pacient o nebozpečí, jež
hrozí jeho okoli, vyšetří se jeho privátní poměry
(zvláště byt), udělí se mu podpora na byt a po-
třeby. Nemocný takový je pod stálou dohlídkou.
Dispensář není léčebným ústavem, spíše ústa-
vem výchovným a podpůrným. Při všestranné
podpoře mohl by se státi dozorčím orgánem,
který by mnohé hygienické nesvary odkrýval
o jicb odstranění se staral.
Brněnský dispensář za krátkou dobu svého
trvání se rozhodně osvědčil, i přikročeno ne
dávno k založení podobného ústavu v Mor.
Ostravě a zamýšlí se zřídití dispensář ještě
v jiném průmyslovém městě.
Jako doplněk této ir.. tuce projektuje se
zříditi lesní kolonie k zotavení a útulky pro děti
z rodin tuberkulosních.
Morava
Žerotín
Brno
Ostrava
8
article
Takovýmto úspěšným způsobem pracuje
soukromý spolek k askutečnění velké myšlenky
Není dostatečně podpurován, neboť právem po-
ukazuje se na to, že starost o veřejné blaho jest
věcí státu a zemi. To konečně, zdá se, pochopil
i zemský výbor moravský, který zamýšlí v nej-
bližší době vydatně otázkou tuberkulosy se za-
bývati. V prosinci m. . sešla se k vyzvání zem-
ského výboru anketa znalců do Brnz, která jako
poradní sbor měla se vysloviti o plánech, jež
zemský výbor u příležitosti jubilea panovníkova
ve skutek uvésti hodlá.
Jest to zřízení léčeony pro tuherku-
losní vyhojitelné a zřízení, po případě vy-
datná podpora staveb zvláštaích oddé-
lení protuberkulosní při venko
ských nemocuicích. Oba návrhy setkaly
se s naprostým souhlasem všech přítomných
znalců.
Léčebny pro tuberkulosní má Rakousko jen
dvě: v Aalandu a Hörgasu (Styrsko). Byl by tedy
na Moravě ústav toho druhu třetí.
*) V olomoucké zení nemocnici tvoři as 159
všech nemocných oddělení interního, ač přijímají se
jen připany horečnaté
**) Podobny pražskému ve ville Americe.
Do ústavu takového přijímali by se nemocní
kteří bedlivým pozorováním lékařským by uzná
ni byli za vyléčitelné, tedy většinou nemocn
s chorobou ne valně pokročilou. Zařízení by
ovšem musilo vyhovovati uznaným moderním zá
sadám léčby tuberkulosy. Místo musilo by vy
hovovati nejen všem klimatickým požadavkům
nýbrž i komunikačním, ježto ústav sloužiti m
celé Moravě.
Styrsko
Rakousko
Aaland
Morava
ville Amerika
Hörgas
9
article
Projekt nebyl by laciný, i počítá se, že
sanatorium pro 100—120 nemocných stálo by
as 1,200.000 K, udržování ovšem nepočitaje
Jak vidno, bylo by ústavem tím postaráno jer
o malé procento nemocných, neboť kdyby v něn
i 4krát do roka nemocní se vystřídali, bylo b
ročně jen as 400 nemocných zaopatřeno. C.
nyní s ostatními?
K tomu směřuje druhá čásť projektu zem
ského výboru: zřizovati při nemocnicích zvláštn
oddělení pro tuberkulosní podle moderních zá
sad. Obce, jež by v nemocnicích svých zřídily
zvláštní pavilony k tomu účelu, budou zemí vy
datně subveneovány. V nemocnicích přijímaj
se tuberkulosní jen na krátký čas, pokud trvaj
prudké příznaky, aneb když již nacházejíse
v posledním stadiu. O vlastním léčení nemožno
ani mluviti, neníť vhodných zařízení ani v zem
ských nemocnicích (v Brně a v Olomouci). Pavi
lony pro tuberkulosní měly by veliký význan
pro ony souchotmáře, kteří se nehodi do léčeber
pro pokročilost choroby, ale kteří ještě schopn
jsou značného zlepšení. Ti naučili by se tan
správné životosprávě a, čehož nejvíce si cením.
byli by po čes zhoršení své nemoci odstraněn
ze svých, obyčejně těsných příbytků, kde se
stávají zdrojem nákazy pro spolubydlicí.
I jako přechodní stanice do léčeben byly
by takové pavilony vítány, neboť lékař, delšt
dobu pozorující pacienta, na takovém odděleni
mohl by nejlépe rozhodnouti, je-li naděje n
úspěšnou léčbu v sanatoriu.
Brno
Olomouc
10
article
Ze takové oddělení jen pro tuberkulosn
je velikého významu, toho důkazem je oddělen
při okresní nemocnici benešoyské v Čechách
Při odděleních takových měl by ovšem zří-
diti se dispensář jako ústav, který by nemocné
propuštěné vedl v evidenci, případy mimo ne-
mocnici k hygienickému životu pobádal a by
jim podporou v každé příčině.
Celý projekt lze nazvati ideálním — jer
jak na to oudou pohlížeti činitelé, kteří vedou
finanění stránku veřejných nemocnic?
Čechy
11
article
Buď jak buď. Jisto jest, že vane zdravý
vítr z míst nejkompetentnějších, a ukáží-li po-
slanci na sněmu zemském pro otázku tu národo
hospodářsky tak důležitou porozumění, můžeme
čekati, že Morava rázem slane s
v prvé řadě zemí o zdraví a bl'ah
svých občanů pečující.
První mezinárodní laryngelogicko-rhinologický
sjezi bude ve Vídni od 21.—25. dubna 1908. Podle
učiněných přihlášek bude 6 referálů a 55 přednášek
Předsedou sjezdu je dv. rada prof. dr. O. Chiari.
Kochův fond na potírání tuherkulozy v Německu
Vynikající mužové vědy a politikové chtějí na počes
R. Kocha zříditi fond a učinili již vyzvání k německé
veřejnosti. Z fondu toho má býd podporována věde-
cká činnost na potírání tuberkulosy.
Jak působí tabákový kouž na vzrůst mikroorga-
nísmů, zkoušel Miles B. Arnold. Rourkami
v nichž na nakloněném agaru vypěstovány kultury
různých bakterií, propouštěl kouř z tabáku a ze senu.
Vedle toho měl kontrolní rourky, jimiž nepropoušt l
žádný kouř. Shledal, že obojí kouř má účinek bukte-
ricidní na všechny druhy bakterií, ne však siejný
profesor
doktor
Chiari
Kochův
R Koch
Arnold
Morava
Vídeň
Německo
Miles B
12
article
Nejvyššími orgány pro veřejné zdravotnicivi
v Rakousku jsou právníci! Po nejvyšším zdravotní
referentoví šl. MUDru. Kusým z Důbrav dostal se
na toto místo JUDr. Také v ministerstvu obchodu
v námořním zdravotnictví v Terstu je chefem zdra-
votnictví JUDr., jak upozornil interpelací ve sněmov-
ně posl. Maštálka Lékaři prísluší ve zdravotních úřa-
dech místo podřízené; vypracuje referát na základě
svých znalostí a zkušeností, načež předloží se tento
ke schválení vyššímu hodnostovi — právníku. Za
těchto poměrů je dvojí možnost: buď právník — ne-
rozuměje medicině — proslě všechno hollanduje a
pak je zbytečným ve zdravotním úřadě, aneno kori-
guje elaborát lékaře; v posledním případě nastáv
nebezpečí zkomolení elaborátu, takže resultuje pak
„fermánek“, jenž není lékařům dostatečnou direkti-
vou, nýbrž spíše vzbudí u nich útrpný úsměv. Divte
se pak, že za takových poměrů nemůže c. k. zda-
votniciví s mísla a že musí čekati, až co za hranicem
té které nemoci teknou. Uvážíme-li, že v samospráv
je postavení lékařů ještě odvislejší, musíme se diviti
že udržují se stále tyto poměry, jež za jistých okol
nosli mohou přivoditi škoby dalekosáhlé.
Mudra
Kusá
JUDr
Rakousko
Terst
13
article
Masu přikládá se omylem zvýšená důležitos
ve výživě; kdo pracuje, musí dle obecného mínění
silně se živili. Na universitě jalské v New Hawenu
dovedli universitní posluchači i za úplné abstinence
masa a za poměrně malého obsahu bílkovin v po-
travě vykonávati větší sportovní námahy, aniž by
jich celkový stav v čem trpěl.
Boj proti pokusům vivisekčním vnikl i do našich
zemí, ač zde poměrně málo se experimentuje. V Ame-
rice — jak sděruje dr. Müller z Německa — jsou ex-
perimenty mnohem více rozšířeny. Na universitách
amerických konají vivisekce i posluchači; studují
na psech a kočkách průběh uměje vyvolaných ne-
mocí, vliv léčiv na jednotlivé ústroje, cvičí chirur-
gické operace na žaludku a střevách a pod. — S tímt
rozšířením vivisekěních pokusů nutno jen rouhlasiti
již z toho důvodu, že lápe jest nacvičí-li se poslucha
na zvířalech, než kdyby začal se cvičiti na lidech
jak činí fušeři, kteří jsou nejvělší odpůrci vívisekce.
Müller
New Hawen
Německo
14
article
Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých.
X Anglické dílo o Polsku. S názvem „Polan
the knight among nations“ — Polska, rytíř mezi
náredy, vyšlo nedivno obsáhlé a znamenitě zpraco-
vané dílo anglické, o němž rozepisuje se veškerá pol-
ská žurnatistika s radostným uznáním. Dilo, čítajleí
360 stran a bohatě illustrované, vychází z péra anglo-
americgého znalce polské historie a kulturních po-
měrů polských, jmenovitě rusko-polských L. E. va
Normana, Autor knihy jest rodilý z Kanady ame-
rické a jeho choť, paní Kotnowská, jest dcerou
polského vlastence, známého z posledního polskéh
povstání z r. 1863. Jako hiavní spolupracovník angli
ckého měsíčníku „American Review of Reviews“ ob
ral se van Norman po lela systematickým zpravodaj
stvím o vývoji poměrů polských, jak se utvářely
v Poznaňsku, v bývalé Kongresovce i v Haliči a při-
tomná kniha jest souborným výslodkem jeho dlouho-
letých studií z polské historie, národopisu, z dějín
literárních, kulturních a sociálních. K důkladnému.
neobyčejně přehlednému a informativnímu dílu na-
psala krásnou předmluvu slavná polská umělkyni
Helena Modrzejewská, jejíž umění herecké
jest v Americe dobře známo a vysoce ceněno.
Polan
L E
Norman
Kotnowská
Modrzejewská
Polsko
Dila
Kanada
Poznaňsko
Halič
Amerika
American Review of Reviews
15
article
X Z oboru vzdnchoplavectví. Cím více přibývá
nových a nových pokusů v oboru vzduchoplavby, tím
víc deléhá na odborníky zmatex, povstávající z ne-
ustálené nomerklatury jednotlivých létadel. Aby tento
zmatek byl jednou pro vždy odklizen — aspoň pokud
nebude vynalezen tucet nových přístrojů létacích —
sezval pařížský „Ačroclub de France“ zvlášt-
ní komisi, která měla za úkol sestaviti odbornou aero-
nautickou erminologi. Jak uvádí nyní časopis
„Aérophile“, shodli se členové komise na tom,
že napříště budou jmenovati kulatý balon aero-
statem. Pomocné mužstvo při takovém aerostatu
dostalo název a erostierů, vůdce aerostatu a e ro-
naut. Lélací stroj bude se jmenovati Apparei
d aviation, jeho řidlé aviateur. atd. Takovým
způsobem nastala dohodu v terminolozii již asi 5
slov, takže aeronautická věda má již svůj mladý
slovník
X Svědacké výpovědi dětí. Často již bylo nato
poukázáno v odborných listech právnických i vy-
chovatelských, jak malou cenu lze přikládati výpově-
dem dětským, zvlášť ve věcech velmi závažných
důležitých, na jichž důležilost děti předem jsou upo-
zorňovány. Neboť v takových případech zpravidl
i nepatrná a nikterak nezamýšlená suggesce může
působiti velmi silným a pravý stav věci zkrucujícín
dojmem. Drastický příklad oom, jak na svědecké
výpovědi dětí nic nelze dáti, přináší německý učitel-
ský časopis „Preuss. Lehrerzeitung“ z pruského Slez-
ška. Mezi děími, jdoucími ráno v tlupě do školy do
sousední vesnice, najednou povstal poplach, že jeden
z malých chlapců zmizel, utonuv v buhně staré. ne-
používané šachty. Správa blízkých dolů poslala n
místo domnělé katastrofy ihned řadu dělníků s jedním
mženýrem a čtyři hodiny pátralo se po zmizelém
chlapci. Ale nadarme, takže práce záchranné řídí
inženýr ujišťoval, že v šachtě vůbec nemohla zmízeti
Apparei
Ačroclub jít Franca
aerostatus
16
article
cemnělá obět. Mezilím se také vyšetřilo, že ani je-
diný ze žáků dotyčné školy nechybí, ale přes to s
na dotaz učitelův přihlásily skoro všechny děti, ktero
tou dobou byly poblíž místa domnělého neštěstí —
mezi nimi 12 děvčat!, — že jakéhosi, blíž ovšem
jim neznámého chlapce viděly v bezedném bahn
tenouti a po chvili úplně pod hladinou zmizeli. Ně
kolik dni zvlášť děvčata trvala houževnatě na tom
že se nemýlí a jedno dokonce i tenkrát, když byle
nezvratně zjištěno, že v kritické chvíli nebylo ani
ssebou, ba vůbec nebylo toho dne ve škole, zů-
stavši z nařízení rodičů doma. Teprve dodalečně
děvče z vyprávění spolužnček získald dojem tak cho
robně silný, že se domnivalo, jakoby výjevu, je n
se vůbec neudál, bývalo přítomno.
X Mezi Evropou a Amerikou. Vláda Spojených
států savercamerických uveřejnila právě zajímavou
statistiku, z níž vyplývá, že v minulém roce 1907
dopravilo se přes Atlantický oceán ze Spojených stš-
tů do Evropy a naopak 2,957.328 osob. To znamená
o 978.64) osob více, než v roce předcházejícím (1900)
Z Evropy do Ameriky jelo 1,699.540 osob, naopal
z Ametiky do Evropy pouze 1,257.818 osob. Zůstalo
z nich tedy na „novém světě“ více než 440 tisic. Ato
se ještě stále mluví a píše o tom, jaký strašlivý prou
vystěhovalců vrací se v poslední době z Ameriky do
svých starých vlastí!
X Maksím Gorkij o Finsku. Maksím Gorkij, b-
dlící tou dobou v Římě, poslal odtud redakci „Berli-
ner Tagblattu“ ohnivou t. vášnivě psanou epištolu
proti ruské vládě a na ochranu svobodného Finska.
Gorkij
Evropa
Amerika
spojený stát
Ametika
Finsko
Řím
X Maksit Gorkij
17
article
Epištola jeho zajímavým způsobem spadá v tou
dobu, kdy vládní listy ruské vzpomínají stého výrož
připojení Finska k ruské říši. Gorkij lne vášniveu
láskou k drsnů, ale krásné zemi, již obývá půltřetiho
milionu drsných a silných lidí, chudých majetkem
ale bohatých láskou ke ové vlasti a vysoce vyvinu-
tými schopnostmi duševnimi. To je také hlavním
cílem jeho listu, ukázati Evropě na vysokou kulturn
výši, jakou se může dnešní Finsko pochlubiti. V
Finsku dávno jest již zavedeno všeobecné hlasovaci
právo, jeho ženy použivají ho v nejširším rezsahua
se skvělým výsledkem. V celé zemi platí všeobecná
povinnost školní návštěvy a společná, enthusiastická
propaganda boje proti alkoholismu je tu tak vzorná.
že zahanbuje ostatní veliké sláty evropské. Průmysl
a živnosti ve Finsku zkvétají v posledních letech
kdy ustal peněkud tlak absolutistinkého Ruska.
Gorkij
Finsko
Evropa
Rusko
18
article
Také rozvoj kulturní jde stejným krokem s po
stupem Cemokratisace a duševní svobody. Na pol
umění — těto nejvyšší formy duševní činnosti lidstv
— může se malý finský národ pochlubiti umělci ve-
liké síly a dokonalosti. Z umělců výtvarných jmenuje
Gorkij jména jako Axel Gallen, Gallonen
Jerníeld, Rissanen a Simberg. Žije tu
pracuje Saorinen, snad nejoriginálnější a nejvíce
talentovaný architekt přitomnosti, podivuhodný hu-
debník Sibelius, ásník Eyno Leyno a řada
jirých. „Ti všichni“, dodává ruský spisovatel, „roz-
víjejí se rychle a zkvélají skvěle a ačkoli jsou synové
malé severní zemičky, slali by se svým vřelým sna-
žením a svými vysokými deály i vám blízkými a
trahými, kdybybyste je poznali. Pro mě“, pokračuje
Maksim Gorkij dále, „jest tato země obrazem
budoucnosti mnohých zemí. Tam spatřih
jsem poprvé v umění i v životě tehce uskutečněno
mnohé, o čem ostatní země dosud pouze sní.“ V z-
věru svého listu ujišťuje ruský spisovasel, že Evrona,
až nabude příležitosli obeznámilí se blíže s finskou
kulturcu, uzná malý národ finský za jeden z nejpře-
nějších a nejrozvitějších na světě.
Gorkij
Axel Gallen
Gallonen Jerníeld
Rissanen
Simberg
Saorinen
Sibelius
Maksim Gorkij
Evron
polo uměný
19
article
X Barva pocitn. Při jakési dražbě vzácných ru-
kopisů v Lipsku prodána byla také duchaplná zápisk
kapriciósního a vtioného znění: „Poněvadz jsem tl
trochu blázen, má pro mě každý pocit — nevím an
dobře, jak to přijde — určitou barvu, anebo nuanci
Tak soucit je mi modře mlý, resignace periově šedá
radost má barvu jablečné zeleně, přesycenost a ne-
chut kávovou. Potěšení je barvy teple růžové, ospa-
lost tabékově šedá, zamyšlenost oranžová, holestú-
pině černá. Dlouhá chvíle má barvu zcela čokoládo-
vou. Bolestná myšlenka, že mám něco platit, má pro
mě barvu olověné šedi; když mám dostati peníze,
je to barva dábelsky, anebo něžně červená. Jíti n
první dostaveníčko, znamená mi lehce zlatovou bar-
vu čerstvě sparsného čaje: ale na dostaveničko po
dvacáté ach. to je čaj již zrela odstálý a přebar-
vený. Jakou barvu má štěstí, nevím — té jediné jsem
dosud nepoznal!... = Léon Goyla m.
Léon Goyl
Lipsko
20
article
Z literatury.
Z literatury.
Edmund Clarence Stedman.
Ameriku stihla bolestná ztráta. Dne 19
ledna t. r. zemřel v New Yorku City vyníkajíe
její básník a literární hastorik Edmund Cla-
rence Stedman.
Nebyl to ani Whittier, ani Poe, ani Long
fellow, a přece vzácný poeta, kterého Amerik
milovala a jehož básně byly jí drahé. »Jeh
básně Pan in Wall Street a How O l
Brown took Harper's Ferry« jsou
známy každému muži, každé ženě, jež čtou v
Spojených státech«, praví o něm anglický básní
Douglas Sladen a dodává: »Je blahem znáti b
a viděti, jak bystrý, nadšený duch básnický
plane ve sporém jeho těle, jaký smělý intelek
září v jeho jasné oduševněné tváři s velebnou
korunou šedých vlasů«.
Stedman
Edmund
Whittier
Poe
Long
Brown
Ferry
Douglas Sladen
New York Cita
spojený stát
Harper ' s
in Wall Street
21
article
Ed. Clarens Stedman byl patriarchou mo-
derní generace básnické ve Spojených státech
byl to kosmopolit svým vzděláním, ale citem
svým celý Američan, pyšný na svou příslušnos
k Americe, věřící ve velké její světové poslání
Stačí zde poukázati jen k jeho básni S vo
boda osvětlující svět, psané na Bar
tholdiovu sochu v přístavu newyorskském, aby
chom pochopili jeho popularitu, založenou n
vystižení pravého ducha amerického. Američan
byl již Stedman tím svým čilým životem, v němž
měnil působiště i povolání: byl žurnalistou, úřad-
níkem, profesorem na universitě, konečně ban
kéřem a bursiánem a současně básníkem a kri-
tikem.
V jednom listě svém ku příteli svému Hig
ginsonovi diví se, že lidě pokládají stáří sedm-
desáti let za dostatečnou hranici své působnosti.
»Pět set let na zemi nezdálo by se m
mnoho — píše — kdybychom mohli zachovat
sílu a zdraví. Nechlěl byste býti padesát let
cestovatelem, padesát roků vynálezcem, padesát
státníkem, býti malířem, sochařem, řečníkem
ostatní čas rybářem, plavcem, básníkem, auto-
rem a člověkem svěla? Já bych chtě
a chtěl to rád zkusit v jiné sféře.«
Ovšem nebylo mu přáno vyplniti sen tento
zemřel právě jako stařec pětasedmdesátiletý.
Stedman
Američan
spojený stát
Amerika
Američan
22
article
Edmund Cl. Stedman narodil se
8. řljna 1833 v Hartfordu v Connectieutu
zdědil básnické své vlohy po své matce, která
dle vlastních slov básníkových psala pěkné so-
nety. Není bez zajímavosti, že ač v Americe
není básníka, jenž by sonetů nepsal, Ed. Cl
Sledman napsal jen dva sonety a že jeden
z nich věnován je jeho matce:
Obraz malky.
V ní anděla náš dětský viděl hled.
Když měsíc plál, zář večer kol ní tkaje,
jež klekla iůžek našich u pokraje.
blas sladký, zlatý vlas, jak anděl slét
by s nebes k drahým na perutích v svět:
my chtěly zřit zpol skrytá křídia z Raje.
Olivy, víno toskánského kraje
teď nepřivolá mi tu drahou zpět.
již málo znal jsem, ale na obraz
1ter
teď vyrostlý se dívám jiné matky
jež něžně sklání v snách se k dětem mým.
Snad lety změněna, a přece zas
ten obraz trvá, a já zase zřím:
to dětství měho mladý anděl sladký.
V patnácti letech vstoupil Stedman na Yale
College a dosáhl tu již ceny školské za básen
Westminster Abbey a vystudovav, stal
se žurnalistou, jenž vydával po sobě několik
listů a r. 1860 vstoupil do redakce novo-yor-
ského listu »World«. Ve službách listu toho byí
za oběsnské války válečným zpravodajem roku
1861-63 a sloužil pak nějaký čas za vlády Li-
colnovy ve Washingloně. R. 1864 zúčastnil s
projektu i financování dráhy pacifické, což vedl
jej do ulice peněžníků a bankéřů (Wall Streel),
stal se sám členem bursy a bankéřem, ale roku
1900 opustil toto povolání a žil jen literstuře.
Edmund centilitr
Sledman
Hartford
Connectieut
Amerika
Yale College
Westminster Abbey
Wall Streel
23
article
Mezitím konal přednášky o poesii na universite
pennsylvanské a na Columbia University, jež obě
jej, podobně jako jeho alma mater Yale Univer-
sity, vyznamenaly titulem čestného doktora
Vedle toho zastával po Whitfierovi úřad presi-
denta ligy na ochranu práv autorských (Th
American Copyright. Lezgne) a zalím vzrůstala
řada jeho knih básnických i kritických.
R. 1860 vyšly jeho Poems Lyric a n
Idytlic, pak větší básně Alice of Mon-
mouth (1863) a The Blameleas Prine
(1869), r. 1877 Hawthorne, and Othe
Poems; r. 1879 Lyrics and Idylls
sebrané básně jeho r. 1884.
Jeho větší básně neměly pronikavého úspě
chu, za to v jeho lyrice intimní i popisné, v ba-
ladách i v pisních válečných jsou čísla velké
krásy a ceny. Populární stala se jeho báseř
Panin Wall Street, v níž ličí, jak kolo-
vrátkář a spolu pištec postaví se k burse
počne hráti a jak rázem zdá se mu Panem
hidé, již se nahrnuli, jakoby satiry a fauny, pa-
stýři, kyklopy; již jásá básník, že to přirody
srdce staré znovu bíje (stará krása Hellady u
třída new-yorských bankéřů — jaká ironie !),
když milého Pana seberou a všecko se rozchází.
Plná koketního půvabu je jeho báseň Tou-
jours amour; originální a dojímavý jeho
Cestovatel (The Diseoverer), oslavující metvé
dítě, stojí po boku proslavené Aldrichově básn
Baby Bell, všemi anthologiemi probíhá jeho
čtveračivá Na dveřním stupni (The
Doorstep) a jeho válečná Kearny u sed m
sosen patří k nejlepším básním, jež vzbudila
válka severu proti jihu. Jako nejkrásnější číslo
jeho lyriky slaví se však jeho:
Lyric
Idytlic
Hawthorne
Pan
Aldrichův
panin Wall Street
University
Yale Univer
Th American copyright
Alika of Mona
the Blameleas Prine
Othe Poem
Lyrics and Idylls
the Diseoverer
Bab Bell
the Doorstep
24
article
Sloky pro hudbu.
Ty má jsi, tys mi slova dala ryzl,
úž, úže svírá ramen mých tě kruh,
ty zpíváš píseň pro můj pouze sluch
zpěv, který nikdo nezasiechl cizí.
a v dáli přec, jak ptáče, kleré mizí.
mi ulětá tvá duše ve své vísi,
v mystickém kruhu v říš, kde není ruch.
Ty má jsi, já jsem učinil tě svojí,
my na vždycky jsme spolu spojeni,
však marne, marné moje snažení —
ač květy mé té vážou kol a pojí
a vzdáváš pás i rty své lásce mojí —
bych přemoh' čas, jenž dělí nás a dvojí
s tvou bytostí mi brání sloučení.
Ty má jsi a ty's přišla sama ke mně.
však duše tva, když blíže chci jí být.
ten docha tvého nejvnitřnější skryt
tak vzdálen mi, když chci jej sevřít jemně,
tak vzdálen mi jak od bvézd horstva témě,
jak perla, již hloub moře skrýva temně,
od krále bez věna, jenž chce ji mít
Ještě však větší význam než jeho poesie
mají jeho studie a essave literární. On ne-li
první, tedy jisté nejkrásněji a nejšířeji otevřel
Evropě pohled do pralesa americké poesie svou
velkou literárně historickou knibou: Poet
of America, obsahující krásně, duchaplně,
s láskou básníka a s bystrosti kritika psané
studie o americké poesii, o Bryantovi, Whitte-
rovi, Emersonovi, Longfellowovi, Poeovi, Holme-
sovi, Lowellovi, Wnitmanovi, Taylorovi a cele
plejádě mladších a menších. »Jeho bystrý soud
— praví Douglas Sladen — odkrývá každý ne-
dostatek, ale jeho ušlechtilost brání mu vrážeti
jedem napojenou dýku do trhliny v brnění jeho
bratří-poetů. A Stedmanovi jsou básníci vskutku
bratry.«
Bryant
Emerson
Longfellow
Poeův
Lowell
Wnitman
Taylor
Douglas Sladen
Evropa
poet of Amerika
Holms
25
article
Knihu studil jeho doplňuje jeho velk
anthologie amerických básníko
jako knihu jeho essayl o poesii anghické Victo-
rian Poeta obsáhlá anthologie A Victo-
rian Anthology. Přednášky své o poesii
jež konal na universitách, sebral v knihu T h
Nature and Elements of Poetry.
mímo to vydal s G. E. Woodberrym Dlla
Edgara Allana Poe a s Miss Ellen M
Hutehinson významnou knihovnu amerických
sutorů (A Library of American Literatureh
r. 1888—89 v 11 svazeích.
Také překladem klasických děl se obíra
a uveřejnil ukázky svého překladu z Homer
a Aischyla. Milým snem jeho bylo přeložiti bu
kolské poety Theoerita (v anglické poesii stále
velmi ceněného), Biona a Moschosa, naž živo
plný jiné práce nedal mu sen ten vypiniti.
Není divu, že ztráta muže tak velké životn
práce pociťuje se v Americe tak těžce a bolestně.
Přátelská ruka poslala mi z Ameriky číslo
Magazinu, v němž básník Joel Benton lká
za Sledmanem:
Citíme, že jedno místo je prázdné, jeden
hlas náhle utichl — že prorok to odešel se své
hlídky, kterou nikdo již nevyplní.
Ant. Klášterský.
G E Woodberry Dll
Poe
Ellen
Hutehinson
Aischylos
Theoerita
Bion
Moschoso
Benton
Amerika
T h Nature and Element of Poetr
Librara of American Literatureh
Homer
27
article
* „Od kolébky Risgrovy“. Nákladem Družstva
pro zlízení Riegrovy mohyly na Kozákově za při
spění spisovatelů v Podkozákovsku rodilých neb po-
sobrvších. 1908. Knihtiskárna „Politiky
* Genters Führer „Rom uně Umgebung“. I
Aufläge. Darmstadt, Städtebilder-Veriag Karl
Genter.
Číslo 225.
Šachy-
191/.08
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adrezovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 384. (Originál.)
František Matoušek, Smíchor.
Risgrův
Riegrův
Genters Führer
Rom
Genter
J Rašovs
J Rašovský
Matoušek
Smíchor
Kozákov
Darmstadt
Städtebilder
Morava
28
article
Mat ve 3 tazích
29
article
Úloha čís. 385. (Reprodukce.
Heslo: Ad hoe.
I. cena v soutěži čas. „British Chers Magazine.
British Cher magazín
30
article
Mat ve 2 tazich
31
article
a) Možno též hráti 7. JdiXc6 b7xKe6, 8. el—e
Jf6—g8, 9. f2—f4.
b) Tato výměna je pochybna. Lépe bylo 11.... a7—a6
12. Val—dl Jc6—n5, což na turnaji v Barmen vý-
hodně bylo hráno.
c) Hrozí ztráta fgury taby 14. Se3—b6 Dd8—es
15. e4—e5 d6xe5, 16. fixKcenl
d) Chyba! 13. ... Sd7—c6 bylo nutno hráti.
e) 20. Sb6—a7 nelze pro Se5Xc3, 21. b2XKe3 a Jc7xKae.
Tahem učiněným hrozí bílý 5a6—b5, proti čemuž
nemá černý dostatečné obrany
Zdánlivě jediná obrana; bílý má však na ni pěknou
odpověd.
Po 23.... De7—c5 dobývá 24. De3xKc5 d6 xccs
25. Jd5—f6+ figury.
Jistější než 25. De3—c3, což vedlo k velikým zá-
pletkám
Jediná záchrana. Bílý má však vyhranou končíc
hru.
Partie číslo 317.
Hrána ve velmistrovském turnaji v Ostende 1907.
Pěšcem dámy proti královu.
Bílý
gorin.
Černý: Dr. Tarrasch.
1. e2—01
d7—d5
33. Vf2—5 Ve5xt5
2. e4xíd5
Düsxed5
34. Vd5xc f
Sd6-—e5
3. Jb1—cs
Dd5—a5
35. Jc3—d5-
Df7—d7
Jg8—f
4. Jg1—f
36. Jd5 —b4
Dď7 —ds
5. d2—d4
Sc8—gi
37. Jb4—d
Vi8—ds
6. 8f1—e
Jb8—ce
38. Ví5—f
Dd2—a5
7. Sc1—e3.
0—0—0
39. Dg4—e
Da5—b5
8. Jf3—da
Sgixe2
40, Ví2—g
Vds—d7
9. Ddlxe2
67—06
Se5 —d4
41. De2—ls
10. Jd2—bs
Da5 - f5
Vd7—e7
Jf
Jc
Sd
jít 7
Jd
Černá
doktor
Tarrasch
Vd
Val
Barmen
Ostende
Düsxed 5 34
jb 4 — d V 8
jb 8
e da 5
Vd 7
Sb 6
c 5
5 35
df 7
d 7
Dd 2
41
32
article
42. Dí2—t
11. 0—0—0
Sf8—d
43. Vr2—g6
Db5—es
12. h2—h3
Jc6 —a5
44. Dí3—g3
De8—b5
13. g2—g4
Ja5xKb3
45. Vg6xg7
VeTxgT
14. a2xba
Dí5—a5
46. Dga KgT
Db5xc h5
15. Kc1—bí
Jf6—d5
Dh5—h6
47. Dg7—g4
16. Jc3 —a4
Jd5xes
48, b3—b4
Dh6 —d9
17. f2 xxce3
h7—h5
49. h4—h5
Sd4—e3
18. Vhl—fi
Vds—fs
50. Dg4—f
Se3 —g5
19. e3—e4
f7 — f
51, b3—b4
b7—ber
20. d4—d5
Vf8 —e
52. Dí3— gt
Kcs—br?
21. g4xch5
e6xd5
53. e4—e5
f6xKe5
22. De2 — gi.
Kcs—bs
54. Dg4—c4-
Kb7—bs
23. Vdlxxk« dh
Da5—b4
55. Jd3xkeh
Dd2xdl-
24. Ja4 —c
Sd6—e5
56. Kb! — a2
Dd1xíh5
25. Jcs— ae
Db4—f8
57. Je5—ce-
Kb8—b7
26. Vf1—dt
Se5—d6
58. Jc6—a5-
Kb7—cs
27. Ja2—c
a7—a6
59. De4—(5+ Kc8—ds
28. Je3—e2
Dís—e7
60. Ja5—c6 +- Kd8 —es
29. Vdt—dá
Sd6—e5
61. Dí5—e8+ Kes—
30. Vd4 —de
Se5—d6
62. Desc7+ Kf7—gs
31. Je2—c
De7—f
Vg
Sd
Jc
jít 7
Kb
Kb 7
e 8 + Kesy
Sf 8
xKb 3 45
Dg KgT db
e 6 xd
Kb 7
Kb 8
Dís
e 7 60
c 6 +Kd 8
Desc 7
Kf 7
33
article
63. Derxbs a bily
63. Derxbs a bily
32. Vdzfs
Ves—e5
vyhrál.
Partie tato jest pozorahodným výkonem zesnu-
ého mistra.
Partie č. 318.
Irána v témž turnaji.
Francouzská hra.
Bílý: Alapin.
Černý: Rotlevi.
1. 62—e4
e7—e
18. a2 —a3
Sb4xe
2. d2—d4
d7—d5
b6—b5
19. b2xcc3
3. Jb1—es
Jg8—f
20. Dd2—c
h7—h6
4. e4—e5
Jt6—d7
21. Sf4—de
Da5—c7
5. Je3 —e2
c7—e5
22. Do2—ba
a7—a6
6. c2— c
c5 x«d4
23. Sd3—bí
Sd7—es
7. csxd4
Jb8—c
24. Jí3—ht
Se8—h5
8. f2—ft
Dö8—b
25. Db3—
g7—g6
9. Jgt—fs
f7—f
26. Sd2xche
vlsxn
f6xKe5
De7Xe
27. Velxf
10. g2—g3
28. Dc2—fe
Sf8—b4-
Je7—f5
11. f4xc e5
29. Sb1x5f5
g6x« f5
12. Je2—c
13. Sc1—ft
Db6—a5
30. Dí2—f
Kg8—h7
14. Dd1—da
Jd7—be
31. Df4—go
Desx«d4-
Jb6—at
32. Kgt—hi
15. Sf1—ds
Va8—av
16. Va1—ci
Se8—d7
33. Dg5xch5
Dd4—gá
o—o
Jc6—e7
[34. Dhöxg4 a bílý vyhrál
Černá
jít da 5
Desx
Jb
Jc
e 5
Virginie
c h
g 7
Jd 7
e 7
h 6
c 7
e 5 22
c c
Sd 7
Sb 1 x 5 f
Sf 1
34
article
Zprávy šachové.
35
article
Lendýn. Kabelový zápas Anglie s Ameriko
sehrán bude letos dne 13, a 14. března. Dré partie
sehrány budou asi v Londýně na prkné, neboť Ma shall
a Hawell, zástupci Ameriky, dli nyní v Evropě. —
V úlohové soutěži čas. „British Chess Magazine“ n
dvojtažky obduželi ceny: I. V. Marin, II G. Dobbs,
III. J. Nield, IV. A. W. Daniel, V. W. Geary a Vl
M. Grünfeld. Čestná uznání: Dr. J. Schümer, F. H
J. Ortmans, dr. A. Decker a J. J. Glynn.
Brno. Stav hlavního turnaje Sp. č. šach. po ukon-
čení I. kola jest násl.: Brach 61/2 ze 7. Perna 5, Pro-
cházka 41/z, Drořák Fl. 3, Vašíca 21/2, Dvořák Lud.
Trčala 2 (1) a Dedrle 1 12.
Řešení úloh.
Uloha čís. 353. L. Vetešník. Bílý: Ke6, Den.
Sg5, Pa2. e4. Černý: Kdi, Pa3, a4, c5, c6, c7, ge,
g7. Mat ve 3 tazich. 1. Ke6—f7 Kcs, 2. KXKgT
1.... Ke5, 2. De3, 1.... c4, 2. De3++. Hlavní nra
je skvostná. Úloha koukurovala v soutěži „Aftoubla-
detu“ a byla nezaslouženě soudci přehlédnuta.
Úloha č. 354. J. Cumpe. Bilý: Kc7, Dg7, Sce
Jfe, Ph6. Černý Kes, Vís. Ja4, Pc5, e3, g5. Mat v
3 tazích. 1. Dg7—18, 2. Dd6-, 1.... VXKf6, 2. Des-4,
Ví4, 2. Sd7-
Úloha č. 355. A. Corrias. Bílý: Kh8, Dhi, Vrs
Je7, Pb4, c2, g4. Černý; Ke4. Sbé, Je6. Pd6, g5, há.
Mat ve 3 tazích. 1. Dh1—g2 Sd4++, 2. Vf6+, 1. . . Jdá,
2. Ves+, 1... Se3, 2. Ví4+, 1. 00, 2. Dez—
Úloha č. 356. A. Corrias. Bílý: Ka6, Dg2. Vre,
Jg6. erný: Kes, Se5, f5, Jdí, Pb2, ds, d7. Mat ve
tazich. 1. Jgů—e7.
Úloha č. 357. W. A. Shinkmann. Bílý: Ke2, De3,
Jc2, g1. Cerný: Kh2, Sh1, h4, Pd6, g2. g3, g4. g7, b5.
Mat ve 4 tazich. 1. Jc2—d4 g5. 2. De1! d5, 3. Dešl
atd. Velmi krasné zpracování Herlinovy idey
Úloba č. 358. F. Gamage. Bilý: Ka5, Dci, Vrz
Sa4, c7, Jc5. Černý: Kca, D23, Sas, Pb4, dá, c4. Mai
ve 3 tazích. 1. Jcö—br
I V
G Dobbs
J Nield
Daniel
Geary
M Grünfeld
doktor
J Schümer
J Ortmans
A Decker
Glynn
Dvořák
L Vetešník
Černá
Kdi
jít 3
J Cumpe
Dd
A Corrias
Jg
Shinkmann
jít 1
Herlinův
Úlob
Gamage
Bilá
Jc
Kca
Sas
Anglie
Amerika
Londýn
Evropa
Brno
Aftoubl
Kesy
VXKf
Deza
Pd
Pb
Mai
Ma shall
British Ness magazín
Kce 7
Sce Jfe
Sd 7
Pb 4
e 7
Trčala 2
Dedrle 1 12
c 7
Kcs
c 2
Sd 4 + +
Pb 2
d 7
sh 1
h 4
c 4