1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v neděli 1. března 1903
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
před slácí ne
v Prare r abninlstrael
a něe
sa jtvtth . . . . 6 K —
s drojí doná fkan
t. . . 7 kook
v Hllalkich
ss ě . . . . . . 2 K 30
Poštou:
li. . . . . K ooh
l, K so
5
title
Dnsšní čísla pro Prahu le u 20 stranách.
Praha
6
article
Němci doufají v šikovnost
Beckovu.
Němci doufají v šikovnost
Beckovu.
Jako lační kapři po vnadě, tak dychtivě
lapají dnes němečtí hegemoni po slibu bar.
Becka, že co nejdříve předloží parlamentu
vídeňskému osnovu jazykového zákona pro
království české, která by učinila přítrž tomu
»kolísání názorů« a těm neulevůjícím spo-
rům o rovnoprávnosti češtiny s němčinou
v úřadech státních. — Tím prý vyhoví bar
Beck jen dávnému přání Něm ců-
kteří si vždy žádali zákonného upraven
otázky jazykové v úřadech a soudech »Jen
aby to myslel do opravdy !« vzdychají nahlas,
však v duchu si zatím mysli, jen aby vládní
návrh byl nám Němcům ušit na
tělo, jako ta Beckova volební reforma a
rovné právo češtiny aby v něm po-
hořelo tak důkladně, jako rovné vo-
lební právo Čechů vůči Nemcům.
Považují patrně bar. Becka přes jeho
pěkné české jméno křestní k tomu za
schopna, jakož mu i sám Cheban dr. Karg
vydal lichotivé vysvědčení, že prý jevit ve
sporu chebském pro jeho krajně německé
stanovisko větší vnímavost než sám
ministr spravedlnosti Němec dr. Klein
Aby však Excellenc pan Vladimír Beck
přece jen snad v některé zatáčce »nevyjel
z kolejí« jako ten prožluklý nejvyšší soudní
dvůr neb říšský soud, pouští se německý
»Volksrath« horempádem do práce a vypra
cuje prý co nejdříve ministerskému předse
dovi hotevý návod pro rozřešení otázky
českoněmecké, do podrobna pěkně provedený
jako byl kdysi návrh Scharschmiedův.
Ale ovšem, věc nebude tak snadná jak
se zdá. »Mnoho německých politikův,« praví
»Bohemie«, již nyní nesouhlasi s tím, aby
se řešila jen pouhá otázka ja zykov
v úřadech a soudech, poněvadž prý
se nedá tato otázka vytrhnou
ze souboru ostatních sporný ch
otázek německo-českých, nýbrž může býti
jen souvisle s těmito důležitostmi luštěna.
Němec
Beckův
Čecho
Beck
Klein
Německo
Bohemia
7
article
Ba sám ministerský předseda bar. Beck
chtěl prý v říjnu m. r. zároveň s otázkou
jazykovou řešit též otázku úřadni-
ckou v Čechach.«
»Nejtepším rozřešením« — píše »All-
dentscho Korrespoudenz« — »brlo by ovžem
rozdčlení Čech, prot němuz mezi
Němci jsou jediní Schönererovci; avšak
o tom nechtějí zase Češi ani slyšet, nýbrž
co nejrozhodněji je odmítají. Další obtíže
při tvorbě jazykového zákona pro Čechy
spočivají však i v tom, že by potom také
národní neněmecké menši ny
v jiných korunních zemích žádaly
pro sebe podobnou úpravu jazykových
poměrů, a sice přede všemi Slovincia
Vlachové v alpských zemích, ja-
kož i Rusové v Haliči a v Bukovině, dale
Češi a Poláci ve Slezsku, což by
znamenalo rozvinutí národní etázky soudobně
na celé čáře. A tu vzniká otázk a,
zdali by vláda i parlament tako-
vouto obtěžkací zkoušku take
vydržely?e
Ano, to jsou ty těžkosti německých šle-
chelnikův s jejich »národní autonomií«, jak
oni ji rozumějí. »Čeho sám sobě přeješ,
jiněmu nepřej« — zní jejich pověstna
mravouka: sobě by si tak nejraději dopřáli
německou repubiiku, ale nás Čechy a'ostatní
Slovany by nejraději schýlili pod nejsuro-
vější despotické jho německého centralismu
ním by explikovali rovnoprávnost v úřa-
dech, ve školách a v životě veřejném nej
raději tak, jako činí pruská vláda Polákům-
Tak práhne srdce jejich »vyložit« člá-
nek 19. základních zákonů státních, ten jest
pravý smysl jejich touhy po zákon
prováděcím k onomu článku, jejž vlo-
žili do ústavy prosineové jen pro parádu
pro ošalení ciziny. Prozradili své obmysly
již před čtvrtstoletím, když ministr hrabě
Beck
Němec
Čech
Slovincio Vlach
Rus
Polák
Čecho
Čechy
Halič
Bukovina
Slezsko
8
article
Taaffe učinil jazykovým nařízením Stre-
mayrovým skrovný krok ku provedení
rovného práva obou jazyků zemských
v Čechách a na Moravě aspoň při soudech
a politických úřadech. Jak vzniklo a po-
vstalo to nařízení? Autor jeho, Němec,
ministr Stremavr, nebyl naprosto žádným
přítelem naším. Od něho přece vyšel výrok;
»Morava nesmí býti poslovanštěna.«
Ale my Čechové tehda po 16letém tu-
hém státoprávním odporu konečně jsme
přinesli Rakousku vstoupením do říšské rady
a do vládní většiny oběť nejtěžší, za kterou
jsme přece mohli žádati, aby vůči nám ale-
spoň spravedlivě plnilo své vlastní základní
zákony ústavní. Vždyť nám to sliboval
bezpočtukráte němečtí ústaváci sami. Vždyt
nás tolikráte vyzývali: Přijďte jen do vídeů-
ského parlamentu a uzříte, kterak na půdě
ústavy dostane se vám plně vašeho národ-
ního práva.
Když tedy Staročeši s historickou šlech
tou konečně dle přání mocnářova vstoupil
r. 1879 do říšské rady, podali koruněi
vládě Taaffově memorandum, v jehož
čl. 4. požadovali: Každý obyvatel
království českého jest oprávněn ve svých
podáních k úřadům nebo soudům v zemi,
jakož i při protokolárním výslechu u žit
jednoho nebo druhého jazyka
zemského. Každá záležitost musí pak
býti v témž jazyku, v jakém byla podána
též ve všech instancích projednána, rozhod-
nuta a vyřízena.
Taaff
Němec
Stremavr
Čecho
Taaffův
Čechy
Morava
Rakousko
9
article
Jakmile naše memorandum uveřejněno.
sepsali Němci (dr. Schmevkal) své vzdoro-
memorandum, ve kterém proti výše uvede
nému našemu požadavku pravili: »Co s
týče prvého odstavce (aby každý
obyvatel směl činiti ke všem úřadům neb
soudům v zemi české podání a protokolárn
výpovědi jedním neb druhým jazykem zem-
ským), tož požaduje se v něm opětně
pouze to, co se již skutečně pro-
vádí« Opírali se pouze tomu, aby každá
záležitost byla projednávána ve všech
instancích po česku. Nuže, vláda Taaffova
nechtěla nám také více dopřáti; ba pro
větší jistotu obrátila se nad to ku presi-
dentům krajských soudův: chebského,
českolipského, libereckého a
mosteckého, aby jí sdělili, jak se až
posud ve směru tom u nich zacházelo s če-
skými stranami.
A teprv když někteří ti presi-
denti jí odpověděli, že u všech okresních
i krajských soudů v jejich obvodech přijí-
mají se česká podání a vyřizují
napořád po česku, jelikož všude bývá
soudcův češtiny znalých, teprv pak vy-
dal ministr Stremayr ono své ja-
zykové nařízení z 19. dubna 1880, v jehož
jedenácti článcích se toliko formulovala
praskrovná část našeho staro-
bylého práva jazykového, příslu-
šící nám dle platných zákonův zem-
ských, dle základního státního zákona ústavy.
jehož nám doposud ani záší německých ne-
přátel našich upírati si netroufala. — Nez,
jedva prošel rok od vydání Stremayrova na-
řízení, německým hegemonům se to rozle-
želo, i počali z čista jasna proti nevinnému
nařízení tomu brojit a soptit, jakoby se jim
Němcům v Čechách dělo skutečně přikoří a
násilí.
Byli ovšem v parlamentě i v tisku na
Němec
Schmevkal
Taaffův
Čechy
10
article
šem důkladně usvědčeni ze šalby a nepravdy
čiré, než všechno přesvědčování zuřivých
odpůrců rovného práva a míru v zemi české
bylo marným. Vydali heslo o rozdělení Čech
a po dvacet let již znepokojují jím národ
náš. Nuže, nyní obnovují útok s novým fu-
rorem teutonským. Patrně doufají, že Beck
ukáže se vůči nim tak slabým, jako se
ukázal na sklonku svém hr. Taaffe a že
strhne k povolnosti české agrárníky, kleri-
kály i positivní politiky naše jako druhdy
Taaffe strhl Staročechy a šlechtu. Avšak ru-
číme jim za to, že se zmýlí, jako se
zmýlili tehda.
Beck
Taaff
Čechy
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 29. února. (Z volebního ru
chu v Kraňsku.) Po velice rozhořčeném
volebním zápase mezi pokrokovou a klerikál
nou stranou provedeny včera v kraňských mě
stech zemské volby, jež skončily pro stranu po-
krokovou úspěchem polud, že uhájila své staré
državy. Zvoleno v Lublani a čtyřech volebníel
skupinách šest pokrokových poslanců: dr. Tav-
čar, dr. Triller, Pirc, dr. Vilfan, Lonarčič a notái
Plantan, k nimž se druží dva liberálové, zvolen
za obchodní komoru lublaňskou, dr. Fr. Novak
a Fil. Supančič. V Idrii, která byla ve starém
sněmě zastoupena klerikálem P. Arkem, bude
užší volba mezi Arkem a pokrokovcem Ganglem
a poněvadž při užší volbě rozhodnou hlasy soei
álních demokratů, jest naděje, že i zde bude
zvolen pokrokovee, takže celá pokroková sku
pina v novém sněmě může čítati devět osob
Vítězství v Idrii bylo by pro pokrokovce náhra-
dou za ztrátu, které utrpěli při letošních volbách
ve venkovském okrese vipavském. Tento poměr
ný úspěch pokrokovců nebyl však snadný, nebot
klerikálné menšiny v některých skupinách byly
tak značně, že o výsledku volby rozhodlo jen
několik hlasů, získaných výborně zorganisovanou
ngilaci.
doktor
Triller
Pirc
Vilfan
Lonarčič
Plantan
Novak
Gangl
Praha
Kraňsko
Lublaň
Francie
Idrie
Arko
12
article
V Praze, 29. února. (Volby chorv at
ské.) Došlé dosud telegrafické zprávy o sně
movních volbách, konaných dne 27. a 28. t. m
v Chorvalsku, potvrzují úplnou porážku
vládníbo systému nového bána bar
Raucha a vítězství chorvatsko-srbské
koalice, která po užších volbách bude mit
téměř 60 mandátů, takže bude míti tentokrá
už sama absolutní většinu ve sněmě, i když při-
jdou do schůze všichni oprávnění virilisté. Marny
byly všechny pomluvy a klevety, že národ srb-
sko-churvatský se pdveecí od přívrženců rěcko
resoluce, poněvacJ nedovedli pešťskou vládu při
nutiti, by dostála (lovu a poskytla Chorvatsku svo-
body, smluvené r. 1906. Národ sledoval chrabrý
zápas chorvatských deputátů na sněmě pešťskén
o svobodu Chorvatska a nabyl přesvědčení, že
svěřiv své zájmy stoupencům koalice, vložil je
v ruce úplně spolehlivé; proto svěřil tuké nyní
většinu svých mandátů členům koalice. Spolu
s vládou utrpěla citelnou porážku také s r bs ka
radikálná strana, která loni vystoupiln
z koalice a právě před volbami se dala do služeb
bar. Raucha. Z kandidátů této strany zvolen do-
sud jen jediný dr. Lisavac. Vedle Starčevi-
čovců, kteří přijdou do nového sněmu sesílení
o několik hlasů, objeví se tentokrát ve sněmu
zástupci dvou nových stran. Radičova selská
strana dobyla dvou mandátů a sociáln
demokraté budou míti v poslanci Korač
také poprvé svého zástupce.
Po stránce osobní připomínáme zatím je
tolik, že při volbě propadli všichni tři členové
chorvatské vlády, Crnkovič, Mixič a Aranický.
za to všichni členové bývalé koaliční vlády s bý-
valým bánem hr. Pejačevičem zvoleni velikým
většinami, dr. Vladimír Nikolič dokonce tří-
krát. Zvoleni také všichni vůdcové koaliee
s drem. Medakovičem a red. Supilem v čele
tento zvolen v Delnici proti dru. Potočnjakori
jenž nedávno vystoupil z koalice.
Rauch
Lisavac
Radičův
Korač
Crnkovič
Mixič
Pejačevič
doktor
Nikolič
Praha
Marna
Chorvatsko
Zvolen
13
article
Zajímava jest i volba vůdce selské strany
Štěpána Radiče, právě před volbami za
tčeného a v Záhřebě uvězněného. Radič kand“
doval ve 3 okresích. V Ludbregu byl zvolen hne
v prvé volbě. V Novémgradě byla prvá volba ne
určitá a měla se vykonati hned volba druhá
Stáli tu proti sobě 3 kandidáti: Radič, z koalice
Zagorac a starčevičovec Ivo Frank. Poněvadi
Zagorae před druhou volbou ustoupil ve pro
spěeh Radiče a jeho zvolení bylo jisté, vláda
podporující Franka, volby zastavila. Bude tedy
nová volba.
Konečně i to nutno vytknouti, že přese
všechen poplach, působený vládními orgäny, jež
komandovaly do volebních míst celý armádní
sbor, volby vykonány všude klidně, takže vojsk
nikda nemělo příležitosti zakročiti. I to svěděí
o ohromném vlivu koalice na lid, který se př
volbách řídil příkazem svých vůdců, že nikde
nesmí dojíti k výtržnostem. K tomuto krásném
úspěchu chorvatsko srbské koalice možno bláho
přáti.
Radič
Iva Frank
Franco
Záhřeb
14
article
V Praze, 27. února. (Min. Jekelíalus
sy o vojenské olázce.) Do novinářské
diskuse o řešení vojenských otázek zasáh
v „Pest. Lloydu“ také ministr honvédů gen.
Jekelfalussi. Pověsti o bezprostředním ře-
šení vojenských otázek prohlásil za holý výmysl
Kdyby se o věci té vyjednávalo a rozřešení již
v nejbližší době nastávalo, musil bych — pravi
ministr — také o tom býti zpraven. A je-li v
všech těch pověsíech, jež nyní novinami kolují
zrnko pravdy, může býti zkaženo odporujícím
si publikacemi. Vzhledem k tomu, že řeči mi
nistra vojenství Schönaicha v rakouské delegae
se vykládají tak, jakoby vyjednávání již nasta-
valo, min. Jekelfalussi prohlašuje, že s mini
strem vojenství o vojenských otázkách nemluvi
už několik měsíců. Stejně nesprávné jsou prí
pověsti, že uherská vláda v podzimních měsí
cích podala koruně zvláštní memorandum o vo
jenských věcech. Vláda předložila svůj vojenský
program právě tak, jako svůj všeobecný program
hned, když se ujala vlády; od té doby nijakého
memoranda nepředkládala.
Lloyd
Praha
15
article
Z Terstu, 26. února. (Vlašsko-slo van
ská dohoda v Istrii.) O včerejší konfe
renci zástupců vlašské sněmovní většiny a slo
vanské menšiny, konané u místodržitele prine
Hohenloha, má podrobnější zprávy „Edinost“
Konference, již se za Slovany účastnili dr. La
ginja a dr. Trinajstič, skončila dohodo
a smluvený kompromis bude předlažen sněmu
jenž bude svolán již počátkem března. Pokt
jde o sněmovní volební opravu, smlu-
veno, že nový sněm bude mlti 44 poslance.
z nichž bude 25 vlašských, 19 slovanských (15
Chorvatů, 4 Slovinci). Vlachové podrží tedy
většinu, ale Slovanům dostane se novým zem-
ským zřizením záruky, jež zabezpečí volný jich
rozvoj ve věcech hospodářských i osvětových.
Zemský výbor bude míti pěl členů, tři Vlachy
a dva Slovany. Aby vlašská většina nemchl
příště znásilňovati slovanskou menšinu, smlu-
veno, že sněm se má příště usnášeti o věceeh,
týkajících se otázek školských, veřej
ných staveb, věcí obecních, a o nových zá-
konech jen za přítomnosti 32 poslanců, takže
Slované budou vždy míti možnost zmařiti každé
usnesení, které by Vlachové chtěli učiniti na
škodu Slovanů neb na výhradný svůj prospěch.
Zemský výbor může se usnášeti o týchž »táz-
kách jen za přítomnosti aspoň jednoho slovan-
ského člena, čímž omezena strannická činnos
Vlachů také v této korporaci. Nové volebni
okresy budou rozděleny tak, aby byly národně
jednorodě a tím se předešly národnostní boje.
„Edinost“ praví, že tento kompromis nevy
hovuje přáním istrijských Slovanů, ale připoušti
že na tu dobu více nebylo možno vymoci a ž
i tato úmluva znamená pokrok v zápase Slovano
o rovnoprávnost s Vlachy-
doktor
Trinajstič
Chorvat
Vlach
Slovan
Terst
Vlašsko
Istria
Slovan
16
article
V drobném prouejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve tlislkách na venkovět
ranní číslo.
10k
odpslední . . . . . . . . 4h
Inserátv
platí se hotorě kapřee
Fřečplaeení a lnserty přijimá adininl-
strace v Marianské ulicí č. 3.
Tam nnchátejí se tél redakc
tskárna a szpedica „Nárednich Lista“
Bukopisy se navraorjí.
Nárednich List
Bukopisa
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. února.
Opět atentát na hlavu státu!
Ještě zalehá v sluch velikých a mocných
světa hromový třesk pumy, jež roztrhla se
nad hlavou vládce sluneční říše, a již z jiného
státu, skorem stejně exotického, doletla zvěst
o novém atentátu. A opět zvolena puma, by
rovnala, ač proti zákonu, účet mezi národem
hlavou státu. Tentokráte zvolila rozjitřená mysl
fanatismu republiku k veliké té tragedii dějin,
jakouž bývají atentály. Republiku Argentinu
v Jižni Americe. Na vůz presidenta je-
jiho Aleorta hozena včera v 6 hodin
večer dynamitová puma, která však
nevybuchla. Hodil ji jistý muž, když
president vyjel v automobilu ze své
residence. Pachatel, 22ietý Argentiňan,
jeho 3 spoluvinnici byli zatčeni. Alcortovi
ovšem ze všech stran blahopřáno k zachránění.
Večer k novému atentátu sdělují se ještě tyto
podrobnosti:
President jel v kočáře z vládní budovy
chtěl právě před svým soukromým bytem vy-
stoupiti, když jakýsi muž hodil na něj pumu,
která však nevybuchla. Pachatel dal se na útěk,
byl však ihned zatčen pobočníkem presidentovým
a několika policejními úřadníky a s ním zároven
tři jiné podezřelé osoby. Pachatel atentátu
jmenuje se Salono Reji a pochází
z Argentiny. President čekal před
vehodem do svého soukromého bytu,
až odveden byl pachatel, jehož se
před tím zeptal, kdo ho najal. O vý-
slechu pachatelů na policii zachovává se doposud
mlčení. A také o příčině atentátu, byla-li
osobní či politická. Jisto jest však, jak doká-
zalo se v jeden den v Teheranu i Buenos
Ayres zároveň, že ani moderní bleskurychlý
automobil nedovede před pumami zachrániti.A
stejně jisto jest, že den 28. února, den dvou
atentátův nejsmělejších, nevyjde hlavám státův
tak záhy z pamétil
Praha
Jižni Amerika
Argentina
Buenos Ayres
18
article
Pumový atentát na šacha.
Šach zraněn!
Vládce nejnešťastnější země; šach perský, ne-
unikl tak hravě atentátu, jak se včera tvrdilo.
Přes ofciální zapírání sděluje se dnes, že
šach byl při atentátu zraněn na šíji
a na hlavě. Dvůr oplatil aten tát
vraždami.
Povýbuchu pumy začala totiž
jízdní družina dvorní, která do-
provázela šacha, stříleti na všechny
straoy, při čemž bylo 12 osob zastře
leno. Vojsko dostalo ihned rozkaz k pohoto-
vosti, aby zakročilo proti případným nepokojům.
Deputace parlamentu odebrala se k šachovi
a blahopřála mu k zachránění. Na náměstí před
parlamentem bude dnes uspořádáno slavnostní
osvětlení. Dle všeho uchystány jsou ale
pumy ještě k dalším útokům. Dnes
ráno byl v jedné liduprázdné ulicl
zabit výbuchem pumy zahradnícký
pomoeník.
Předseda parlamentu, který chtěl
šschu gratalovat, nebyl předpuštěn
Náželník dvorní stráže, rozený Francouz, byl
jakožio podezřelý, protože dal prý útočníkům
zprávu o vyjižďce šachově, zatčen. Dle všeho
běží o spikaut.
V Teheranu vyhlášen stav oble-
žení. V Tabrisu, ve druhém velikém
městě Persie, vypuklo povstání. T t
zprávy z dneška.
Ke včerejší události strašlivé nových však
podrohnosti mnoho není. Praví útočníci dle
všeho uprehli a nebažili podle všeho po slává
Abbas Agy, kterýž loni na podzim velvezíra
Francouz
Persie
20
article
VPraze, 2°. února.
21
article
3—. (Kronika.) Jsou-li vám nápadny
určité zjevy v dějích současna, bude vás zají
mat úvsha známého sociologa Gustava le Bona
o zákonech života i smrti národů. Učený Fran
couz rozeznává *) dvojí plemena, silná a změk
čilá. Jedna jsou určena v zápase života zvítězit
druhá podlehnout.
— Veliký dějinný fakt bije do očí : p
jedné strané Germanie, Anglie, Spojeně státy
neodolně rostou a mohutní a naproti tomu
všecka lalinská plemena, ať ve starém či novém
světé — ustupují . ..
Germány pokládá učenec za silnou ragu
určenou probít se k novému životu. Romány za
raca změkčilou, předurčenou podlehnout v zá-
pase. Křepel Němci porazili změkčilé Francouze.
Američané porazili Španěly, Vlachové podlehl
Abessincům.
A sila i chabost plemene mají své ne
klamné z nám ky.
Muž silného plemene jde za popudem při
rozeným, ve chvíli potřeby na sebe spolehne
sám se opatří, nákladem své sily, své energie
píle a vytrvalosti si pomůže. Změkčilec k jiné
zásadě se kloní: spolehej — na někoho dru
hého! Proto u plemen změkčilých úžasně se
šiři socialism. Románská plemena propadají mu
těměř naprosto.
Kdo e cíti slabým, nemá důvěry do sebe
ohlíží se, kdo by jej podepřel.
A tu přicházi soclalism a slibuje pomoc
Přináší novou víru a naději:
Psvetologie socialismu
— Vy všichni, kdo nemáte důvěry do sebe
do zápasu života, kdo se necitíte zdatnými dos
pro jeho požadavky, pojďte za mnou! Já, so
cialism, něco stvořím, něco velkého, co odstran
všecku svízel a lopotu! A všem vám, chabým
a slabým, bude pomoženo!
A všichni slabí, neschopní důvěry v sebe
všichni, kdo si chtěli zoufat, chápou se nove
naděje. A hromadně se hrnou za hlasem vola-
jíeíml
Gustav
Germán
Křepel
Francouz
Američan
Španěl
Vlach
Abessinec
Anglie
22
article
A jiný příznak nápadný! U chabého ple-
mene lze pozorovat zvláštní, zrovna pověrčivou
důvěru v moc i význam — vlády. Za starých čast
prostému lidu »milostivá vrchnost« zastupovala
pojem Prozřetelnosti. Modernímu davu změkčile
racy podobně všecka pomoc a všechen počin
spadá v obor pravomoci všemohoucí vlády. Ve
všech potřebách a nedostatcích života změkčilé
plemeno myslí, čeká, těší se a vyzvídá, co asi
počne, co by měla počit — vláda!
— Ve francouzském městečku praskla ně-
kde znenadání roura vodovodu, vypravuje Le
Bon. Ze sousední stoky vnikla nečistota do vo-
dovodu. Zavolat dělnika, spravit, co třeba, byla
by věc prostého rozumu, leč mozek změkčilé
racy nerozumuje prostě. Olcové města sešli se
ku poradě a ustanovili se slavnostně, že obráti
se — ke vládě ...
Nekonečné řízení zahájeno. Co všecko se-
psáno a namluveno o nešťastné, prasklé rouře
dalo by tlustý svazek. Ministři, senátoři, poslanci.
prefekti, inženýři povoláni, aby se věcí zabývali.
23
article
Dvacet instancí zabývalo se dolyčnými doku
menty. Konečně po dvou letech vyřízena zál
žitost. Výsledek zněl: je potřeba — spravie
toubu! Mezilím obyvatelé městečka spokojen
užívati kalné vodv, znečisténé ze sousední stoky-
A přikladů spousty, úřadně dosvědčených
Hodnověrný svědek (Leroy-Beaulieu) vy-
pravuje: Vesnice o 2—300 obyvatelích p
dlouhá léta čekaly, pokorné vyjednávaly o pomoc.
aby jim byla opatřena — studna. A studna
stála všeho 2—300 fr. Po franku na hlavu!
V Anglii nebo v Americe nikdo se neptá,
co se uráčí nebo neuráči učinit vládě. Kdo s
citi v právu a je si vědom své potřeby, občan
silné racy, pomůže si sám. A při tom je silný
Angličan imperizlista a změkčilý Franeouz je —
republikánem. Občánek republiky hledí na svoji
vládu jako na božstvo, bez jehož vědomí ani vlásek
nesmí slézti s jeho hlavy. Následek důvěry tak
neobmezené je trapný. Vláda je zahrauta
spoustou prazbylečných prací. Centralisace do-
spěla ve Francii neslýchaného formalismu.
Přihází se, že sám ministr (Delcast) po
dává parlamentu zprávu, kolik prý třeba zaplati
za jisté množství železa: jestli 3 fr. 46 c
anebo 3 fr 47 c.? Půl tuctu předhostů o-
borných o tom pojednávalo. Nemohli se do
hodnout. Nezbývalo na konec, než obrátit se
na ministra a — na parlament!
A doklady ze všemožných odborů ! Úžasný
»papírový režím« se rozmohl. Všecko se vyři
zuje cestou plsemnou.
Angličan
Leroy
Beaulieu
Anglie
Amerika
Francie
24
article
Aby z námořního skladiště vydšna byl
kožená petlice ku plachtě, sděluje ministr ná-
mořnictva, sluší vyhotovit zvláštní listinu, běhat
s ní po všech končinách přístavu, shěnět pod
pisy všech možných hodnostářů, třeba vše za
nášet a opisovat do různých knih a protokolů ..
A vše k vůli kousku kůže, cenný a
10 cent i mů!
Tím způsobem se vysvětluje, že nalezeno
na lodi válečné mimo jinou přitěž i 33 svazků
pravidel o pořádku služebním a 230 rozma-
nitých registrů, knih, denníků, zápisek, úřadníei
týdenníků a měslčnlků
25
article
Aby o pouhých šarapatkách mohlo bt
tolik najednáno a napsáno, vyžaduje ovšem
mnoha ldl. A tak se u národů s p dobným
systěmem vládním vyvinul ohromný »apaá
správný«. Život ve vládních kancelářích je po
hodlný, kde kdo se k němu tlačí. Dostat se de
státní služby! Mit zajištěn postup a pensi
Ach, božinku ! Iddeál davové fantasie.
Nemalou vinu tak nezdravého stavu věe
nese i sám moderní parlamentní živol. Strani-
cká sgilace vyrábí svoje hesla. Lid o jiném se
nedozví, než o vládé a její úkolech a povinno-
stech, o tom, co zlého stropila vláda odpůrců
co krásného slibuje vláda vlastních lidí! Pořád
jen vláda a vláda, která všecko zkazila anebo
všecko napraví! Dobrému občánkovi konečně
nezbývá než uvěřit, že není pro něho na světě
jiné starosti a jiného blaba, než zvolit za sebe
nějakého poslance, který by stál bliže u zdroje
všeho dobra a zla — u všemohoucí vlády:! —
a v daném případě za něj orodovall
O tom, že by občan a národovec měl pře
devším sám také nějakou povinnost k ži votu
úkol, spolehat na vlastní svou zdatnost a hod
notu, se ubohý občánek za hlučného třesku
plesku zápasících spolu zájmů a hesel — an
nedozvl
26
article
Úvahy francouzského sociologa táhnou s
veskrze k poměrům francouzským. Však vám
při tom běží po zádech lehýnký mráz ! Či t
všecko není zrovna jako vypsáno z poměrů
našich? Nevedeme-li sobě u nás docela podle
receptu — změkčilé ragy?
Kdo má uplatnit naši národní bytost ? Kd
opatřit naše potřeby kultusné? Kdo zjednat prů
chod našemu právu?
Razumí se, vláda! Kdož jiný? Vždy je
vláda a vláda ! Nikdo o tom nepochybuje ! J
to prostě dogma. Kdož by směl pochy bovate
národním dogmatu
Chebský připad se dostavil jako na zavo-
lanoul
Německý sodce, muž silné racy, vědom
si své neodvislosti, má si svůj národně právní
názor. A podle svého názoru — jedná. Názor
se příčí duchu zákona, příčí se úkazům vlády,
ale muž silného plemene jedná, jak mu káže
právní názor.
A teď protější strana
Muž chabé ragy má také svůj národně
právní názor, je také nezávislý funkcionář, jeho
názor se nepřičí duchu zákona, neptíčí se ani
úkazům vlady. Muž směl by na svém místě
bez okolků jednat po svém národně právním
názoru. Ale muž nedovede jednat. Jako omráčen
zůstává při názoru a čeká, až snad jednou za
něj rozhodne —- někdo jiný
Útěcha změkčilé rácy: snad jednou přec
přijde vláda — spravedůivá
Ale odkud má — přijít
K vládě se tlačí, vládnout by chtěli všichni,
at zástupei silného, ať chabého plemene. Je vždy
tak malebný postoj: stát někde v čele, u vesla,
u moci! Vládnout! Ale což je všecka vláda
jiného než obraz zastoupenýeh — živlů? Známý
kosočtverec sil! Různé dvě síly tlačí. A každá
svým směrem! A směrů výslednice? Podle zá-
konů fysikálných vždy a nezbytně skloněna ke
straně — méně chabé.
A otázka našeho kosočtverce je vyřízena!
Může li nějaká vláda prokázat »spravedl-
nost« živlu, kterou si žvel dříve neuměl sám
sobě — prokázat sám?