ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 04562190-7596-11dc-a6ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 37, person 60, org 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v neděli 1. března 1903
Praha
3 masthead
Číslo 60.
4 article
Na rauní a odpol. listy před slácí ne v Prare r abninlstrael a něe sa jtvtth . . . . 6 K — s drojí doná fkan t. . . 7 kook v Hllalkich ss ě . . . . . . 2 K 30 Poštou: li. . . . . K ooh l, K so
5 title
Dnsšní čísla pro Prahu le u 20 stranách.
Praha
6 article Němci doufají v šikovnost Beckovu.
Němci doufají v šikovnost Beckovu. Jako lační kapři po vnadě, tak dychtivě lapají dnes němečtí hegemoni po slibu bar. Becka, že co nejdříve předloží parlamentu vídeňskému osnovu jazykového zákona pro království české, která by učinila přítrž tomu »kolísání názorů« a těm neulevůjícím spo- rům o rovnoprávnosti češtiny s němčinou v úřadech státních. — Tím prý vyhoví bar Beck jen dávnému přání Něm ců- kteří si vždy žádali zákonného upraven otázky jazykové v úřadech a soudech »Jen aby to myslel do opravdy !« vzdychají nahlas, však v duchu si zatím mysli, jen aby vládní návrh byl nám Němcům ušit na tělo, jako ta Beckova volební reforma a rovné právo češtiny aby v něm po- hořelo tak důkladně, jako rovné vo- lební právo Čechů vůči Nemcům. Považují patrně bar. Becka přes jeho pěkné české jméno křestní k tomu za schopna, jakož mu i sám Cheban dr. Karg vydal lichotivé vysvědčení, že prý jevit ve sporu chebském pro jeho krajně německé stanovisko větší vnímavost než sám ministr spravedlnosti Němec dr. Klein Aby však Excellenc pan Vladimír Beck přece jen snad v některé zatáčce »nevyjel z kolejí« jako ten prožluklý nejvyšší soudní dvůr neb říšský soud, pouští se německý »Volksrath« horempádem do práce a vypra cuje prý co nejdříve ministerskému předse dovi hotevý návod pro rozřešení otázky českoněmecké, do podrobna pěkně provedený jako byl kdysi návrh Scharschmiedův. Ale ovšem, věc nebude tak snadná jak se zdá. »Mnoho německých politikův,« praví »Bohemie«, již nyní nesouhlasi s tím, aby se řešila jen pouhá otázka ja zykov v úřadech a soudech, poněvadž prý se nedá tato otázka vytrhnou ze souboru ostatních sporný ch otázek německo-českých, nýbrž může býti jen souvisle s těmito důležitostmi luštěna.
Němec Beckův Čecho Beck Klein Německo Bohemia
7 article
Ba sám ministerský předseda bar. Beck chtěl prý v říjnu m. r. zároveň s otázkou jazykovou řešit též otázku úřadni- ckou v Čechach.« »Nejtepším rozřešením« — píše »All- dentscho Korrespoudenz« — »brlo by ovžem rozdčlení Čech, prot němuz mezi Němci jsou jediní Schönererovci; avšak o tom nechtějí zase Češi ani slyšet, nýbrž co nejrozhodněji je odmítají. Další obtíže při tvorbě jazykového zákona pro Čechy spočivají však i v tom, že by potom také národní neněmecké menši ny v jiných korunních zemích žádaly pro sebe podobnou úpravu jazykových poměrů, a sice přede všemi Slovincia Vlachové v alpských zemích, ja- kož i Rusové v Haliči a v Bukovině, dale Češi a Poláci ve Slezsku, což by znamenalo rozvinutí národní etázky soudobně na celé čáře. A tu vzniká otázk a, zdali by vláda i parlament tako- vouto obtěžkací zkoušku take vydržely?e Ano, to jsou ty těžkosti německých šle- chelnikův s jejich »národní autonomií«, jak oni ji rozumějí. »Čeho sám sobě přeješ, jiněmu nepřej« — zní jejich pověstna mravouka: sobě by si tak nejraději dopřáli německou repubiiku, ale nás Čechy a'ostatní Slovany by nejraději schýlili pod nejsuro- vější despotické jho německého centralismu ním by explikovali rovnoprávnost v úřa- dech, ve školách a v životě veřejném nej raději tak, jako činí pruská vláda Polákům- Tak práhne srdce jejich »vyložit« člá- nek 19. základních zákonů státních, ten jest pravý smysl jejich touhy po zákon prováděcím k onomu článku, jejž vlo- žili do ústavy prosineové jen pro parádu pro ošalení ciziny. Prozradili své obmysly již před čtvrtstoletím, když ministr hrabě
Beck Němec Čech Slovincio Vlach Rus Polák Čecho Čechy Halič Bukovina Slezsko
8 article
Taaffe učinil jazykovým nařízením Stre- mayrovým skrovný krok ku provedení rovného práva obou jazyků zemských v Čechách a na Moravě aspoň při soudech a politických úřadech. Jak vzniklo a po- vstalo to nařízení? Autor jeho, Němec, ministr Stremavr, nebyl naprosto žádným přítelem naším. Od něho přece vyšel výrok; »Morava nesmí býti poslovanštěna.« Ale my Čechové tehda po 16letém tu- hém státoprávním odporu konečně jsme přinesli Rakousku vstoupením do říšské rady a do vládní většiny oběť nejtěžší, za kterou jsme přece mohli žádati, aby vůči nám ale- spoň spravedlivě plnilo své vlastní základní zákony ústavní. Vždyť nám to sliboval bezpočtukráte němečtí ústaváci sami. Vždyt nás tolikráte vyzývali: Přijďte jen do vídeů- ského parlamentu a uzříte, kterak na půdě ústavy dostane se vám plně vašeho národ- ního práva. Když tedy Staročeši s historickou šlech tou konečně dle přání mocnářova vstoupil r. 1879 do říšské rady, podali koruněi vládě Taaffově memorandum, v jehož čl. 4. požadovali: Každý obyvatel království českého jest oprávněn ve svých podáních k úřadům nebo soudům v zemi, jakož i při protokolárním výslechu u žit jednoho nebo druhého jazyka zemského. Každá záležitost musí pak býti v témž jazyku, v jakém byla podána též ve všech instancích projednána, rozhod- nuta a vyřízena.
Taaff Němec Stremavr Čecho Taaffův Čechy Morava Rakousko
9 article
Jakmile naše memorandum uveřejněno. sepsali Němci (dr. Schmevkal) své vzdoro- memorandum, ve kterém proti výše uvede nému našemu požadavku pravili: »Co s týče prvého odstavce (aby každý obyvatel směl činiti ke všem úřadům neb soudům v zemi české podání a protokolárn výpovědi jedním neb druhým jazykem zem- ským), tož požaduje se v něm opětně pouze to, co se již skutečně pro- vádí« Opírali se pouze tomu, aby každá záležitost byla projednávána ve všech instancích po česku. Nuže, vláda Taaffova nechtěla nám také více dopřáti; ba pro větší jistotu obrátila se nad to ku presi- dentům krajských soudův: chebského, českolipského, libereckého a mosteckého, aby jí sdělili, jak se až posud ve směru tom u nich zacházelo s če- skými stranami. A teprv když někteří ti presi- denti jí odpověděli, že u všech okresních i krajských soudů v jejich obvodech přijí- mají se česká podání a vyřizují napořád po česku, jelikož všude bývá soudcův češtiny znalých, teprv pak vy- dal ministr Stremayr ono své ja- zykové nařízení z 19. dubna 1880, v jehož jedenácti článcích se toliko formulovala praskrovná část našeho staro- bylého práva jazykového, příslu- šící nám dle platných zákonův zem- ských, dle základního státního zákona ústavy. jehož nám doposud ani záší německých ne- přátel našich upírati si netroufala. — Nez, jedva prošel rok od vydání Stremayrova na- řízení, německým hegemonům se to rozle- želo, i počali z čista jasna proti nevinnému nařízení tomu brojit a soptit, jakoby se jim Němcům v Čechách dělo skutečně přikoří a násilí. Byli ovšem v parlamentě i v tisku na
Němec Schmevkal Taaffův Čechy
10 article
šem důkladně usvědčeni ze šalby a nepravdy čiré, než všechno přesvědčování zuřivých odpůrců rovného práva a míru v zemi české bylo marným. Vydali heslo o rozdělení Čech a po dvacet let již znepokojují jím národ náš. Nuže, nyní obnovují útok s novým fu- rorem teutonským. Patrně doufají, že Beck ukáže se vůči nim tak slabým, jako se ukázal na sklonku svém hr. Taaffe a že strhne k povolnosti české agrárníky, kleri- kály i positivní politiky naše jako druhdy Taaffe strhl Staročechy a šlechtu. Avšak ru- číme jim za to, že se zmýlí, jako se zmýlili tehda.
Beck Taaff Čechy
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. února. (Z volebního ru chu v Kraňsku.) Po velice rozhořčeném volebním zápase mezi pokrokovou a klerikál nou stranou provedeny včera v kraňských mě stech zemské volby, jež skončily pro stranu po- krokovou úspěchem polud, že uhájila své staré državy. Zvoleno v Lublani a čtyřech volebníel skupinách šest pokrokových poslanců: dr. Tav- čar, dr. Triller, Pirc, dr. Vilfan, Lonarčič a notái Plantan, k nimž se druží dva liberálové, zvolen za obchodní komoru lublaňskou, dr. Fr. Novak a Fil. Supančič. V Idrii, která byla ve starém sněmě zastoupena klerikálem P. Arkem, bude užší volba mezi Arkem a pokrokovcem Ganglem a poněvadž při užší volbě rozhodnou hlasy soei álních demokratů, jest naděje, že i zde bude zvolen pokrokovee, takže celá pokroková sku pina v novém sněmě může čítati devět osob Vítězství v Idrii bylo by pro pokrokovce náhra- dou za ztrátu, které utrpěli při letošních volbách ve venkovském okrese vipavském. Tento poměr ný úspěch pokrokovců nebyl však snadný, nebot klerikálné menšiny v některých skupinách byly tak značně, že o výsledku volby rozhodlo jen několik hlasů, získaných výborně zorganisovanou ngilaci.
doktor Triller Pirc Vilfan Lonarčič Plantan Novak Gangl Praha Kraňsko Lublaň Francie Idrie Arko
12 article
V Praze, 29. února. (Volby chorv at ské.) Došlé dosud telegrafické zprávy o sně movních volbách, konaných dne 27. a 28. t. m v Chorvalsku, potvrzují úplnou porážku vládníbo systému nového bána bar Raucha a vítězství chorvatsko-srbské koalice, která po užších volbách bude mit téměř 60 mandátů, takže bude míti tentokrá už sama absolutní většinu ve sněmě, i když při- jdou do schůze všichni oprávnění virilisté. Marny byly všechny pomluvy a klevety, že národ srb- sko-churvatský se pdveecí od přívrženců rěcko resoluce, poněvacJ nedovedli pešťskou vládu při nutiti, by dostála (lovu a poskytla Chorvatsku svo- body, smluvené r. 1906. Národ sledoval chrabrý zápas chorvatských deputátů na sněmě pešťskén o svobodu Chorvatska a nabyl přesvědčení, že svěřiv své zájmy stoupencům koalice, vložil je v ruce úplně spolehlivé; proto svěřil tuké nyní většinu svých mandátů členům koalice. Spolu s vládou utrpěla citelnou porážku také s r bs ka radikálná strana, která loni vystoupiln z koalice a právě před volbami se dala do služeb bar. Raucha. Z kandidátů této strany zvolen do- sud jen jediný dr. Lisavac. Vedle Starčevi- čovců, kteří přijdou do nového sněmu sesílení o několik hlasů, objeví se tentokrát ve sněmu zástupci dvou nových stran. Radičova selská strana dobyla dvou mandátů a sociáln demokraté budou míti v poslanci Korač také poprvé svého zástupce. Po stránce osobní připomínáme zatím je tolik, že při volbě propadli všichni tři členové chorvatské vlády, Crnkovič, Mixič a Aranický. za to všichni členové bývalé koaliční vlády s bý- valým bánem hr. Pejačevičem zvoleni velikým většinami, dr. Vladimír Nikolič dokonce tří- krát. Zvoleni také všichni vůdcové koaliee s drem. Medakovičem a red. Supilem v čele tento zvolen v Delnici proti dru. Potočnjakori jenž nedávno vystoupil z koalice.
Rauch Lisavac Radičův Korač Crnkovič Mixič Pejačevič doktor Nikolič Praha Marna Chorvatsko Zvolen
13 article
Zajímava jest i volba vůdce selské strany Štěpána Radiče, právě před volbami za tčeného a v Záhřebě uvězněného. Radič kand“ doval ve 3 okresích. V Ludbregu byl zvolen hne v prvé volbě. V Novémgradě byla prvá volba ne určitá a měla se vykonati hned volba druhá Stáli tu proti sobě 3 kandidáti: Radič, z koalice Zagorac a starčevičovec Ivo Frank. Poněvadi Zagorae před druhou volbou ustoupil ve pro spěeh Radiče a jeho zvolení bylo jisté, vláda podporující Franka, volby zastavila. Bude tedy nová volba. Konečně i to nutno vytknouti, že přese všechen poplach, působený vládními orgäny, jež komandovaly do volebních míst celý armádní sbor, volby vykonány všude klidně, takže vojsk nikda nemělo příležitosti zakročiti. I to svěděí o ohromném vlivu koalice na lid, který se př volbách řídil příkazem svých vůdců, že nikde nesmí dojíti k výtržnostem. K tomuto krásném úspěchu chorvatsko srbské koalice možno bláho přáti.
Radič Iva Frank Franco Záhřeb
14 article
V Praze, 27. února. (Min. Jekelíalus sy o vojenské olázce.) Do novinářské diskuse o řešení vojenských otázek zasáh v „Pest. Lloydu“ také ministr honvédů gen. Jekelfalussi. Pověsti o bezprostředním ře- šení vojenských otázek prohlásil za holý výmysl Kdyby se o věci té vyjednávalo a rozřešení již v nejbližší době nastávalo, musil bych — pravi ministr — také o tom býti zpraven. A je-li v všech těch pověsíech, jež nyní novinami kolují zrnko pravdy, může býti zkaženo odporujícím si publikacemi. Vzhledem k tomu, že řeči mi nistra vojenství Schönaicha v rakouské delegae se vykládají tak, jakoby vyjednávání již nasta- valo, min. Jekelfalussi prohlašuje, že s mini strem vojenství o vojenských otázkách nemluvi už několik měsíců. Stejně nesprávné jsou prí pověsti, že uherská vláda v podzimních měsí cích podala koruně zvláštní memorandum o vo jenských věcech. Vláda předložila svůj vojenský program právě tak, jako svůj všeobecný program hned, když se ujala vlády; od té doby nijakého memoranda nepředkládala.
Lloyd Praha
15 article
Z Terstu, 26. února. (Vlašsko-slo van ská dohoda v Istrii.) O včerejší konfe renci zástupců vlašské sněmovní většiny a slo vanské menšiny, konané u místodržitele prine Hohenloha, má podrobnější zprávy „Edinost“ Konference, již se za Slovany účastnili dr. La ginja a dr. Trinajstič, skončila dohodo a smluvený kompromis bude předlažen sněmu jenž bude svolán již počátkem března. Pokt jde o sněmovní volební opravu, smlu- veno, že nový sněm bude mlti 44 poslance. z nichž bude 25 vlašských, 19 slovanských (15 Chorvatů, 4 Slovinci). Vlachové podrží tedy většinu, ale Slovanům dostane se novým zem- ským zřizením záruky, jež zabezpečí volný jich rozvoj ve věcech hospodářských i osvětových. Zemský výbor bude míti pěl členů, tři Vlachy a dva Slovany. Aby vlašská většina nemchl příště znásilňovati slovanskou menšinu, smlu- veno, že sněm se má příště usnášeti o věceeh, týkajících se otázek školských, veřej ných staveb, věcí obecních, a o nových zá- konech jen za přítomnosti 32 poslanců, takže Slované budou vždy míti možnost zmařiti každé usnesení, které by Vlachové chtěli učiniti na škodu Slovanů neb na výhradný svůj prospěch. Zemský výbor může se usnášeti o týchž »táz- kách jen za přítomnosti aspoň jednoho slovan- ského člena, čímž omezena strannická činnos Vlachů také v této korporaci. Nové volebni okresy budou rozděleny tak, aby byly národně jednorodě a tím se předešly národnostní boje. „Edinost“ praví, že tento kompromis nevy hovuje přáním istrijských Slovanů, ale připoušti že na tu dobu více nebylo možno vymoci a ž i tato úmluva znamená pokrok v zápase Slovano o rovnoprávnost s Vlachy-
doktor Trinajstič Chorvat Vlach Slovan Terst Vlašsko Istria Slovan
16 article
V drobném prouejí: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . za 2h Ve tlislkách na venkovět ranní číslo. 10k odpslední . . . . . . . . 4h Inserátv platí se hotorě kapřee Fřečplaeení a lnserty přijimá adininl- strace v Marianské ulicí č. 3. Tam nnchátejí se tél redakc tskárna a szpedica „Nárednich Lista“ Bukopisy se navraorjí.
Nárednich List Bukopisa
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. února. Opět atentát na hlavu státu! Ještě zalehá v sluch velikých a mocných světa hromový třesk pumy, jež roztrhla se nad hlavou vládce sluneční říše, a již z jiného státu, skorem stejně exotického, doletla zvěst o novém atentátu. A opět zvolena puma, by rovnala, ač proti zákonu, účet mezi národem hlavou státu. Tentokráte zvolila rozjitřená mysl fanatismu republiku k veliké té tragedii dějin, jakouž bývají atentály. Republiku Argentinu v Jižni Americe. Na vůz presidenta je- jiho Aleorta hozena včera v 6 hodin večer dynamitová puma, která však nevybuchla. Hodil ji jistý muž, když president vyjel v automobilu ze své residence. Pachatel, 22ietý Argentiňan, jeho 3 spoluvinnici byli zatčeni. Alcortovi ovšem ze všech stran blahopřáno k zachránění. Večer k novému atentátu sdělují se ještě tyto podrobnosti: President jel v kočáře z vládní budovy chtěl právě před svým soukromým bytem vy- stoupiti, když jakýsi muž hodil na něj pumu, která však nevybuchla. Pachatel dal se na útěk, byl však ihned zatčen pobočníkem presidentovým a několika policejními úřadníky a s ním zároven tři jiné podezřelé osoby. Pachatel atentátu jmenuje se Salono Reji a pochází z Argentiny. President čekal před vehodem do svého soukromého bytu, až odveden byl pachatel, jehož se před tím zeptal, kdo ho najal. O vý- slechu pachatelů na policii zachovává se doposud mlčení. A také o příčině atentátu, byla-li osobní či politická. Jisto jest však, jak doká- zalo se v jeden den v Teheranu i Buenos Ayres zároveň, že ani moderní bleskurychlý automobil nedovede před pumami zachrániti.A stejně jisto jest, že den 28. února, den dvou atentátův nejsmělejších, nevyjde hlavám státův tak záhy z pamétil
Praha Jižni Amerika Argentina Buenos Ayres
18 article
Pumový atentát na šacha. Šach zraněn! Vládce nejnešťastnější země; šach perský, ne- unikl tak hravě atentátu, jak se včera tvrdilo. Přes ofciální zapírání sděluje se dnes, že šach byl při atentátu zraněn na šíji a na hlavě. Dvůr oplatil aten tát vraždami. Povýbuchu pumy začala totiž jízdní družina dvorní, která do- provázela šacha, stříleti na všechny straoy, při čemž bylo 12 osob zastře leno. Vojsko dostalo ihned rozkaz k pohoto- vosti, aby zakročilo proti případným nepokojům. Deputace parlamentu odebrala se k šachovi a blahopřála mu k zachránění. Na náměstí před parlamentem bude dnes uspořádáno slavnostní osvětlení. Dle všeho uchystány jsou ale pumy ještě k dalším útokům. Dnes ráno byl v jedné liduprázdné ulicl zabit výbuchem pumy zahradnícký pomoeník. Předseda parlamentu, který chtěl šschu gratalovat, nebyl předpuštěn Náželník dvorní stráže, rozený Francouz, byl jakožio podezřelý, protože dal prý útočníkům zprávu o vyjižďce šachově, zatčen. Dle všeho běží o spikaut. V Teheranu vyhlášen stav oble- žení. V Tabrisu, ve druhém velikém městě Persie, vypuklo povstání. T t zprávy z dneška. Ke včerejší události strašlivé nových však podrohnosti mnoho není. Praví útočníci dle všeho uprehli a nebažili podle všeho po slává Abbas Agy, kterýž loni na podzim velvezíra
Francouz Persie
19 title
FEUILLETON.
20 article
VPraze, 2°. února.
21 article
3—. (Kronika.) Jsou-li vám nápadny určité zjevy v dějích současna, bude vás zají mat úvsha známého sociologa Gustava le Bona o zákonech života i smrti národů. Učený Fran couz rozeznává *) dvojí plemena, silná a změk čilá. Jedna jsou určena v zápase života zvítězit druhá podlehnout. — Veliký dějinný fakt bije do očí : p jedné strané Germanie, Anglie, Spojeně státy neodolně rostou a mohutní a naproti tomu všecka lalinská plemena, ať ve starém či novém světé — ustupují . .. Germány pokládá učenec za silnou ragu určenou probít se k novému životu. Romány za raca změkčilou, předurčenou podlehnout v zá- pase. Křepel Němci porazili změkčilé Francouze. Američané porazili Španěly, Vlachové podlehl Abessincům. A sila i chabost plemene mají své ne klamné z nám ky. Muž silného plemene jde za popudem při rozeným, ve chvíli potřeby na sebe spolehne sám se opatří, nákladem své sily, své energie píle a vytrvalosti si pomůže. Změkčilec k jiné zásadě se kloní: spolehej — na někoho dru hého! Proto u plemen změkčilých úžasně se šiři socialism. Románská plemena propadají mu těměř naprosto. Kdo e cíti slabým, nemá důvěry do sebe ohlíží se, kdo by jej podepřel. A tu přicházi soclalism a slibuje pomoc Přináší novou víru a naději: Psvetologie socialismu — Vy všichni, kdo nemáte důvěry do sebe do zápasu života, kdo se necitíte zdatnými dos pro jeho požadavky, pojďte za mnou! Já, so cialism, něco stvořím, něco velkého, co odstran všecku svízel a lopotu! A všem vám, chabým a slabým, bude pomoženo! A všichni slabí, neschopní důvěry v sebe všichni, kdo si chtěli zoufat, chápou se nove naděje. A hromadně se hrnou za hlasem vola- jíeíml
Gustav Germán Křepel Francouz Američan Španěl Vlach Abessinec Anglie
22 article
A jiný příznak nápadný! U chabého ple- mene lze pozorovat zvláštní, zrovna pověrčivou důvěru v moc i význam — vlády. Za starých čast prostému lidu »milostivá vrchnost« zastupovala pojem Prozřetelnosti. Modernímu davu změkčile racy podobně všecka pomoc a všechen počin spadá v obor pravomoci všemohoucí vlády. Ve všech potřebách a nedostatcích života změkčilé plemeno myslí, čeká, těší se a vyzvídá, co asi počne, co by měla počit — vláda! — Ve francouzském městečku praskla ně- kde znenadání roura vodovodu, vypravuje Le Bon. Ze sousední stoky vnikla nečistota do vo- dovodu. Zavolat dělnika, spravit, co třeba, byla by věc prostého rozumu, leč mozek změkčilé racy nerozumuje prostě. Olcové města sešli se ku poradě a ustanovili se slavnostně, že obráti se — ke vládě ... Nekonečné řízení zahájeno. Co všecko se- psáno a namluveno o nešťastné, prasklé rouře dalo by tlustý svazek. Ministři, senátoři, poslanci. prefekti, inženýři povoláni, aby se věcí zabývali.
23 article
Dvacet instancí zabývalo se dolyčnými doku menty. Konečně po dvou letech vyřízena zál žitost. Výsledek zněl: je potřeba — spravie toubu! Mezilím obyvatelé městečka spokojen užívati kalné vodv, znečisténé ze sousední stoky- A přikladů spousty, úřadně dosvědčených Hodnověrný svědek (Leroy-Beaulieu) vy- pravuje: Vesnice o 2—300 obyvatelích p dlouhá léta čekaly, pokorné vyjednávaly o pomoc. aby jim byla opatřena — studna. A studna stála všeho 2—300 fr. Po franku na hlavu! V Anglii nebo v Americe nikdo se neptá, co se uráčí nebo neuráči učinit vládě. Kdo s citi v právu a je si vědom své potřeby, občan silné racy, pomůže si sám. A při tom je silný Angličan imperizlista a změkčilý Franeouz je — republikánem. Občánek republiky hledí na svoji vládu jako na božstvo, bez jehož vědomí ani vlásek nesmí slézti s jeho hlavy. Následek důvěry tak neobmezené je trapný. Vláda je zahrauta spoustou prazbylečných prací. Centralisace do- spěla ve Francii neslýchaného formalismu. Přihází se, že sám ministr (Delcast) po dává parlamentu zprávu, kolik prý třeba zaplati za jisté množství železa: jestli 3 fr. 46 c anebo 3 fr 47 c.? Půl tuctu předhostů o- borných o tom pojednávalo. Nemohli se do hodnout. Nezbývalo na konec, než obrátit se na ministra a — na parlament! A doklady ze všemožných odborů ! Úžasný »papírový režím« se rozmohl. Všecko se vyři zuje cestou plsemnou.
Angličan Leroy Beaulieu Anglie Amerika Francie
24 article
Aby z námořního skladiště vydšna byl kožená petlice ku plachtě, sděluje ministr ná- mořnictva, sluší vyhotovit zvláštní listinu, běhat s ní po všech končinách přístavu, shěnět pod pisy všech možných hodnostářů, třeba vše za nášet a opisovat do různých knih a protokolů .. A vše k vůli kousku kůže, cenný a 10 cent i mů! Tím způsobem se vysvětluje, že nalezeno na lodi válečné mimo jinou přitěž i 33 svazků pravidel o pořádku služebním a 230 rozma- nitých registrů, knih, denníků, zápisek, úřadníei týdenníků a měslčnlků
25 article
Aby o pouhých šarapatkách mohlo bt tolik najednáno a napsáno, vyžaduje ovšem mnoha ldl. A tak se u národů s p dobným systěmem vládním vyvinul ohromný »apaá správný«. Život ve vládních kancelářích je po hodlný, kde kdo se k němu tlačí. Dostat se de státní služby! Mit zajištěn postup a pensi Ach, božinku ! Iddeál davové fantasie. Nemalou vinu tak nezdravého stavu věe nese i sám moderní parlamentní živol. Strani- cká sgilace vyrábí svoje hesla. Lid o jiném se nedozví, než o vládé a její úkolech a povinno- stech, o tom, co zlého stropila vláda odpůrců co krásného slibuje vláda vlastních lidí! Pořád jen vláda a vláda, která všecko zkazila anebo všecko napraví! Dobrému občánkovi konečně nezbývá než uvěřit, že není pro něho na světě jiné starosti a jiného blaba, než zvolit za sebe nějakého poslance, který by stál bliže u zdroje všeho dobra a zla — u všemohoucí vlády:! — a v daném případě za něj orodovall O tom, že by občan a národovec měl pře devším sám také nějakou povinnost k ži votu úkol, spolehat na vlastní svou zdatnost a hod notu, se ubohý občánek za hlučného třesku plesku zápasících spolu zájmů a hesel — an nedozvl
26 article
Úvahy francouzského sociologa táhnou s veskrze k poměrům francouzským. Však vám při tom běží po zádech lehýnký mráz ! Či t všecko není zrovna jako vypsáno z poměrů našich? Nevedeme-li sobě u nás docela podle receptu — změkčilé ragy? Kdo má uplatnit naši národní bytost ? Kd opatřit naše potřeby kultusné? Kdo zjednat prů chod našemu právu? Razumí se, vláda! Kdož jiný? Vždy je vláda a vláda ! Nikdo o tom nepochybuje ! J to prostě dogma. Kdož by směl pochy bovate národním dogmatu Chebský připad se dostavil jako na zavo- lanoul Německý sodce, muž silné racy, vědom si své neodvislosti, má si svůj národně právní názor. A podle svého názoru — jedná. Názor se příčí duchu zákona, příčí se úkazům vlády, ale muž silného plemene jedná, jak mu káže právní názor. A teď protější strana Muž chabé ragy má také svůj národně právní názor, je také nezávislý funkcionář, jeho názor se nepřičí duchu zákona, neptíčí se ani úkazům vlady. Muž směl by na svém místě bez okolků jednat po svém národně právním názoru. Ale muž nedovede jednat. Jako omráčen zůstává při názoru a čeká, až snad jednou za něj rozhodne —- někdo jiný Útěcha změkčilé rácy: snad jednou přec přijde vláda — spravedůivá Ale odkud má — přijít K vládě se tlačí, vládnout by chtěli všichni, at zástupei silného, ať chabého plemene. Je vždy tak malebný postoj: stát někde v čele, u vesla, u moci! Vládnout! Ale což je všecka vláda jiného než obraz zastoupenýeh — živlů? Známý kosočtverec sil! Různé dvě síly tlačí. A každá svým směrem! A směrů výslednice? Podle zá- konů fysikálných vždy a nezbytně skloněna ke straně — méně chabé. A otázka našeho kosočtverce je vyřízena! Může li nějaká vláda prokázat »spravedl- nost« živlu, kterou si žvel dříve neuměl sám sobě — prokázat sám?