Bude překročen a že Budou uhájeny zájmy křosťanských studujícich. Rozsudek v procesu pro petrohradské povstání. Z Petrohradu, 2. října. (K. k.) V přelíčen s bojovnou organisací ruské sociáln demokracie, jejíž četní členové byli obžalován 15. září 3. r., že v Petrohradě způsobili povs tá n a že vyzývali ke branné vzpouře v Kronštatě, by dnes vynesen rozsudek. 18 obžalovanýcl bylo uznáno vinnými Horní inženýr Alose- mov byl odsouzen k nucené práci na 8 roků a ostaln na 4 až 7 roků. 16 obžalovaných bylo o sv o bo zeno. Přepadený rychlovlak. z Oděssy, 2. října. (K. k.) U Oděssy bylo za- tčeno šest osob pro podezření, že zúča stnily se útoku na rychlík, jedoucí do Kyževa Čotnický poddůstoiník, jenž při útoku onom by těžce zraněn, podlehl svým ranám. Řeč Taftova. M. Z Kolína n. R., 2. října. (Pův. zpráva „N. L.“) „Köln. Ztg.“ oznamuje z New-Yorkut Řeč Taftova o Japonsku spolu s ujištěním presi- denta Roosewelta o tom, že cesta amerického loďstva jest pouhou plavbou cvičebnou, způso- bila zjevné uspokojení v čelných listech. „Tri- bune“ lituje, že bylo k tomu vůbec třeba řeči Taftovy, a klade za hlavní vinu určitým listům, že se jim vůbec stalo dogmatem nebezpečí války s Japonskem v budoucnosti. Taftovo odmítnutí koupě Filipin bylo prý vůbec věcí samozřejmou. President Roosevelt o řece Mississippi, o severo- americkém válečném loďstvu a státním dozoru nat železnicemi a průmyslovými společnostmi.

Ze St. Louisu, 2. října. (K. k.) President Roosevel pronesl zde dnes řeč, v níž poukázal, že přibyl nyn do St. Louisu lodí a přál si, aby důležitý tok Mississippi nabyl opět netoliko svéh dřívějšího významu, nýbrž aby se zřetelen na neobvyklý vzrůst obyvatelstva v poříčí Mississippi a na jeho zámožnost význam toku tohot ještě vzrostl. Bylo by v každém směru žádou- cím, aby národ přičinil se o zlepšení největší, jeho územím tekoucí řeky Mississippi a jejích mohutných přítoků. Vody tyto tekou příliš mnoha státy, aby výhradně jim směl býti přenechán úkol, aby vody ty, pokud možná, nejúčelněji upravily. To jest na- opak vynikajícím národním úkolem, neboť vody tyto náležejí k nejčelnějšímu národnímu jmění. Třeb vždy míti především na zřeteli zájmy národa jako celek. Neboť nelze ani dost často opakovati, že, co prospívá především části země, prospěje konečně celé zemi. Příkladem toho jest průplav panamský, jenž bude za 5—6 roků vylilouben, bude-li se v přísluš- ných pracích pokračovati s posavadní rychlostí. Po- tom promluvil Roosevelt o námořnictvu a pravil, že Američané nabyli definitivního místa mezi velkými velmocemi na zemi, a že by svědčilo o slabosti, kdy- by nyní chtěli vyhnouti se zodpovědnosti. Nechtějí- vzdáti se tohoto místa, Monroeovy doktriny a prů- plavu panamského, musí účelně pracovat o dalším vybudování válečného lod- stva. Americké loďstvo již tak zmohutnělo, že každý Američan může s pýchou na ně patřiti. Pokud ne- bude však silnějším, než jest nyní, musí býti přední zásadou, aby jádro loďstva toho bylo vždy pohro- madě. Kdyby průplav panamský byl vybudován. mohlo by loďstvo toto jezditi od jednoho pobřeží ke druhému. Avšak i když průplav není ještě hotov jest na místě, aby se tak občas dělo.

Za několik měsíců odpluje též velké válečné loďstvo do Tichého oceánu, odkud po příslušném pobytu vrátí se do Atlantického oceánu. Konečně zmínil se president Roosevelt též ještě o státním dozoru nad společnostmi, Ústava nebyla změněna a nemůže býti změněna jinak, než způso- bem ústavním. Avšak poměry, na něž třeba ústavy užíti, změnily se tou měrou, že mnohé záležitosti, jež byly dříve podrobeny dozoru jednotlivých stá tů, kontrolovány jsou nyní národem, jako na př. želez- nice, telegraf a telefon. Dualismus ve vládě vede k obtížím; kdyby se ukázalo, že obtíže tyto nelze zdolati, bylo by třeba přikročiti ke změně ústavy Především třeba však usilovati o překonání obtíží těchto, a to využitkováním všech práv národní vlády v ústavě obsažených. Předním nynějším hospodářským úkolem v Ame- rice jest, pečovati o to, aby nalezen byl vládee nad velkými společnostmi, zúčastně- nými na mezistátním obchodu, totiž nad železnicemi a průmyslovými spo lečnostmi. Zatím běží zvláště o železnice. Mnohé nepřístojnosti, jež u těchto společností se vyskytují by pravděpodobně pominuly nyní, kdy vláda nabývá moci a činí přítrž zvláštním výsadám některých těchto společností. Sezná se však konečně, že nepřístojnosti tyto mohly by býti úplně odstraněny přímým zakro- čením národní vlády. Roosevelt skončil, řka: „Nejsem pro to, aby ústavní moc byla rozšířena, nýbrž pro to aby posavadní ústavní moci užilo se na nové poměry. které ještě neexistovaly, když ústava byla zavedena. Velké neštěstí na dole „Felix“ v Zákolanech. Na »Felixu«, 3. října.

(Telefonická zpráva od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«. .. . Dnes ráno v 8 hodin minul celý týden od chvíle, kdy havíři Müller, Salaba, K o la řík, Vojtěch, M achalický a Menil vstoupil do neblahého dolu »Felix« a dosud neopustili pod- zemí ani živí ani mrtví. Cekalo se takřka s napro- stou jistotou, že během dnešní noci pronikne se spou- stami vod k vězení nebo hrobu těchto šesti nešťast- níků; ale vetchý lidský rozpočet byl opětně ztracen novými přívaly vod, jež zavinily, že klesání hladiny v těžné štole až do 2. hodiny noční bylo pranepatrné. V té době podruhé učiněn muži záchranného sboru z Brandýska pokus pokročiti dále než při nezdařen výpravě prvé. Co noční tmy zahalovaly jeviště i propadliště smutného divadla, kolem parních strojů obcházely postavy havířů, strojníků, topičů, nevyspalých, chl- dem noci prokřehlých. Hledali zahřátí u kotlů vedrem sálajících a u dvířek k roštům. Kdykoliv se rozevřela temnotou šlehla rudá zář, osvítila nádvoří a ozářila druhou skupinu: lékařů a inženýrů, vesměs bdících Pět doktorů zde prodlévá: závodní lékař dr. Duffek dr. Jeřábek ze Zákolan, soudní lékařové z Velvar dr. Srbek a dr. Vraný a okresní lékař dr. Pelikán.

Pak lesknou se v mihavé záři bodáky a přilby četníků, tuším asi šesti, kteří obstupují nádvořía dbají, aby i v této pozdní noční chvíli stojící zde diváci nepokročili příliš daleko a nepřekáželi zby- tečně pracujícím při obsluze kotlů, nebo jiným způ- sobem. Jesti práce ustavičná. Každé chvíle nutno snášeti do dolu nové železné roury a nastavovati jimi ssací potrubí dle klesání hladiny vodní. Na ry chlo ústí rour se pilníky zdrsňuje, aby těsněji při- léhalo do těch tam v dole, jimiž rezavá voda už po kolik dní běží.... Znova se čeká s napjetím návrat výpravy — ale znova se vrací člen mužstva záchranného Karel Braun, jeden z nejodvážnějších se sdělením, že pronik! téměř až k větrné šachtě, ale do téže vstoupiti že se mu nepodařilo. Sděluje na dotazy se všech stran se hrnoucí, že houkal a volal jmény do úzké prostory mezi hladi- nou vodní a stropem šachty. Ale ta zůstala němáa jen, když přiložil ucho na samou hladinu, zaslechl prý dunivé rány, o nichž těžko usuzovat, jsou-li hukotem nových vod někde za stěnou, pádem kamenů a uhlí odmočeného z boků šachty, neb snad ještě zoufalým ohlasem života za některým pažením ukrytých.

Seří se, svítá a po drobném dešti, jenž po celou téměř noc padal, válí se nad krajinou těžké mlhy K dolu trousí se nové zástupy, mezi nimi ženy. matky a snad i milenky oněch nešťastných. A s ná- řkem vyslýchají jednu a tutéž zprávu, po pět dn stejnou: »Ještě nic nevíme — ještě k nim nemů- žeme !« O 6. hodině ranní znovu za vedení inženýra Hummela vešlo záchranné mužstvo do šachty. O 7. hodině 10 minutách vrátil se inženýr Hummel oznámil, že havíři Braunovi podařilo se pronik- nouti po značné námaze do větrně šachty na dál- ku až 22 metrů, ale tam náhle počala se mu ztráceti půda pod nohama a seznal, že dospě knově utvořené prohlubni, kterou nutno vyčerpati, aby se mohlo dále. Voda byla v této šachtě přímo ledová, takž bylo patrno, že vzduch má k ní již přístup. Dle mě- ření, provedeného o 9. hodině dopolední, klesla hla- dina vody za týden o 3 metry. Veškerá čerpadla jsou i na dále v plné činnosti. Okresní hejtman slánský p. Schaller jest všem pracím záchranným neustále přítomen. Jako jedinou známku po pohřešovaných horní- cích vynesl člen záchranného sboru Chocho la z dolu uzlíček, v němž v červeném šátku zabalen byl kus chleba, jediné to asi potravy, kterou ne- šťastní horníci měli. Kromě toho na hladině pozoruje se plování kusů dřev, strhaného to pažení některé šachty nižší. Jsou obavy, aby šachta, ve které dl domnění pohřešovaní jsou, nebyla sesuta.

Denní zprávy. — Na neslučitelnosti říšského a zemského mandátu v týchž jediných rukou usnesl se vý- konný výbor strany agrární ve schůzi včera, společně s poslaneckými kluby strany agrární konané. V důsledku tohoto usnesení nemůže míti na příště žádný agrárník oba mandáty, říšský i zemský. — »Český ministr obchodu«. Pod tímto titulem vyřítila se dnes »Bohemia« na ministr obchodu dra. Fořta hned celým úvodníkem, plným impertinencí. Dru. Fořtovi vytýká »Boh.«, že zavedl ve svém ressortu opravdovou libovládu, ministr i jeho garda (!!) vykořisťují prý tuto vládu ve prospěch českých úřadníků, kteří prý si zjednali »zásluhy« vynikající národní činností. Také prý jiným způsobem dovede dr. Fořt využitkovati moci, portefeuilem mu propůjčené vydatným způsobem ve prospěch Čechů tak, aby státní prostředky pro odbor ministerstva obchodu poskytnuté co možno českým účelům prospěly. »Bohemia« činí narážky na domnělé předtuchy ministra obchodu o trvání jeho mini- sterské vlády i praví, že ministr pracuje plnou parou, aby z ní pro Čechy co možno nejvíce vykořistil. Na důkaz toho cituje telegram mini- sterstva obchodu ze dne 9. m. m., jímž se na- řizuje bezodkladné provedení telefonických tratí nákladem 230.000 K, vesměs v »českém ob- vodu« země ležících. »Bohemia« domnívá se bůhví co dokázala, když uvedla tyto telefonické trati za sebou s příslušnými obnosy jich nákladu. Z toho se dá nejvýše souditi, že proslulý Eppin- grův presidialista v poštovním ředitelství, z jehož politické korrespondence jsme již jednou uve- řejnili velmi interesantní doklad, nachází se dosud v neochabující činnosti. Že se nově zři- zované trati telefonické nacházejí v »českém obvodu«, není opravdu jen pouhou náhodou.

Chtěl-li totiž ministr obchodu doplniti velmi neúplnou telefonickou síť v Čechách, byl nucen zřizovati telefonické trati tam, kde scházejí, a nikoli kde je jich nad- bytek. V českých krajích scházejí proto, že vláda až dosud byla toho náhledu, že telefon jest v Čechách výhradně jenom pro německý obchod a průmysl, v německých je jich nadby- tek proto, že je zásadou Vídně při naměřo- vání království českému vždy napřed a dvakráte nebo třikráte Němcům a potom snad po čtvrté a trochu taky Čechům. »Bohemia« nazývá dra. Fořta českým ministrem, ale dle jejího vý- padu jest nejpřednějším úkolem českého mini- stra, probůh neopovážiti se splnit nějaký poža- davek moderní správy svého odboru, jestliže by mohl přinésti něco prospěchu také — Če- chům. Nemá »Bohemia« v redakci telefonní seznam? Ať se jenom podívá do této knížky, tlusté jenom od německých stanic telefoni- ckých i uvidí, jaké bezpráví páchano až dosud na českých městech! I nejzadnější zalesácká Abdera německá připojena jest k telefonické síti v Čechách — pro Kouřim, Český Brod, Písek, Vodňany, Mladou Boleslav se telefon teprve ted zřizuje! Vždyť je to vlastně skandál! — Ervěnice a místodržitel král. českého.

Píše se nám z Ervěnic: Ve schůzi zemského sněmu českého 20. září, na vývody posl. Anýže uváděl pan místodržitel, že v záležitosti ervě- nické učinil vše, co učiniti mohl. Tvrdíme, že to není pravda. Pan místodržitel vyžádal si od nás doklady, že obecní správa je zapletena do pronásledování Čechů. Doklady jsme mu při- nesli v naději, že se něco stane, abychom mohli volněji dýchat. Zmíněné doklady má tedy nej- vyšší politický úřad v rukou, ba jsou také roz- množeny na plakátech, pohlednicích atd. Ale co se děje s originály, nevíme. Leží patrně někde na Malé straně zaprášeny. Obecní správa v Er- věnicích páše nadále nezákonitosti, šlape osobní svobodu, aniž by jí v tom kdo bránil. Hezky se to vymlouvá. Hlavní vinník všeho, co na nás bylo spácháno, směje se, neboť u nás v Ervě- nicích nosí policajti v neděli a 6. června vždy piklhaubny. — Veřejná schůze, svolaná „Klube národní strany svobodomyslné“, konati se bude dnes o 1/48. hod. večerní ve velkém sále Měšťanské besedy. Na jednacím po- řadu je rozhovor o volební opravě na sněm království českého; zahájí jej říšský a zemský poslanec pan Josef Čipera z Plzně. Přístup každému volný. — Následky pasivní resistence železničních zří- zenců v Praze. Následky pasivní resistence u spol. rak. -uh. státní dráhy jeví se v tom, že osobní vlaky přijely do Prahy s opozděním 30—45 min. Z Prahy odjely vlaky s opozděním 10—15 min. Ve skladištích už se počínají jeviti následky resi- stence. — Vlaky severo-západní dráhy přibyly do Prahy s opozděním 30—60 minut. — Na české severní dráze pasivní resistence vůbec nebyla zahájena a proto doprava je zde pravidelná.

— Uzavření silnice. Za příčinou provádění dlaž- by erární silnice v Nádrazní ul. v Bubenči od depu- tátní chaloupky čp. 7, za dvorem směrem k nádraží společnosti státní dráhy, bude silnice tato pro veške- rou vozbu od 3. října t. r. uzavřena a musí jezditi povozy, jedoucí od Brusky a od Dejvic k nádraží bu- benečskému a do Císařského mlýna, po silnici pod- babské a cestou ve Struhách kolem hřbitova a po- vozy z Letné z ulice Školské odbočí do ulice Táborit- ské a po silnici v Král. Oboře, Cís. mlýnem k nádraží. Otevření silnice ppro všeobecné používání bude ve- řejně vyhlášeno. — Pivo pro chudobinec u sv. Bartoloměje. Touto záležitostí zabývala se městská rada pražská ve své minulé schůzi. Octla se totiž v jisté tiskovině zpráva, že chovancům chudobince bylo nařízeno chodit pro pivo do výčepu Prvního pražského měšťanského pivo- varu. Zpráva dala Společenstvu výčepníků podnět k podání stížnosti městské radě. Vyšetřováním pří- padu se zjistilo, že o nějakém nařízení nebo povin- nosti kupování piva nemůže být ani řeči. Pravdou jest, že pražský pivovar daroval 6 hl piva pro cho- vance a výčepník p. Běhavý pivo na známky chovan- cům vydával. Výčepníkovi bylo vysloveno poděko- vání, že led opatřuje a pivo zdarma čepuje. V tomto smyslu bude společenstvu odpovězeno. Zastaveníčko u hokynáře. Včera večer shluklo se před krámem hokynáře Vojtěcha Picka v Rokyca- nově ulici asi 50 pekařských pomocníků, kteří pro-