1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. řijna.
Praha
2
masthead
K číslu 273.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
LSII
LSII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Jednání o rakousko-uherské vyrovnání.
Z Vídně, 3. října. Z Pešti ani v noci ne
došly zprávy dobré, naopak všechny buletiny
souhlasí v tom, že v uherském hlavním městě
stav věcí vyrovnacích jest nezmě-
něný, to jest nezměněně špatný a kriti-
cký. Dodává se, že dnešek bude dnem rozho-
dujícím. Nás došla v noci soukromá zpráva,
že rakouští ministři chtějí dnes
opustiti Pešť a vrátiti se do Vídně.
»Frdbltu.« telegrafují: »Situace zůstala ne-
změněna. Včerejšek nepřinesl obrat v žádném
směru. Nemůže býti učiněna vůbec žádná před-
pověd příznivější nežli předevčírem. Nevyskyt
se však také žádný moment, nasvědčující nové-
mu zhoršení. Není, žel, ještě možno upustiti
od vážného posuzování situace, dlužno naopak.
jako dosud, počítati se všemi eventualitami.
Práce, která se má ještě vykonati, jest nadmíru
těžká. Snadno se k příznivému výsledku ce-
lého jednání nedojde.«
Z Vídně, 3. října. »N. Wr. Tgblt.« sdě
luje: Rakouský ministerský předseda bar-
Beck se včera večer po skončené konferenei
vyrovnací vyslovil: »Věci jsou málem příz-
nivější. Jsem pevně odhodlán: Neodjedu
dříve, dokud nerozhodne se osud vyrovnání.«
Z Pešti, 3. října. Poloúřadní pešťská ko
respondence prohlašuje, že se čeká pro
dnešek rozhodnutí a také »Pest. Ll.«
oznamuje, že dnes svedena bude hlavní bitva.
v jejímž středu jsou záležitosti bankovní. Nikoli
sice po stránce meritorní, jako spíše v ten rozum,
zdali věci ty rozřeší se nyní již, či teprve
v době pozdější.
Z Pešti, 3. října. »Pest. Ll.« oznamuje
»Rakouští ministři chtějí pokud možno dnes v
noci Pešť opustiti, poněvadž jsou zejtra jme-
niny císařovy. Bylo by skutečně dobrotivým ří-
zením osudu, kdyby ministři mohli starému pa-
novníku přinést v dar k jeho jmeninám : hotové
vyrovnání mezi oběma státy.
N Wr
Vídeň
Pešť
7
article
Z Pešti, 3. října. Včera projednávány od-
poledne záležitosti státoprávní, po-
kud jde o smlouvy obou států s cizinou.
Po té stránce dosaženo sblížení.
Z Pešti, 3. října. Rakouští ministři trvají
na tom, aby záležitosti bankovní
rozhodly se neprodleně stejně
jako záležitost kvotová. Jsou rozhodně
proti jakémukoli vyloučení obou věcí
těch z vyrovnací akce.
Kompromisní návrh v olázce bankovní.
Z Pešti, 3. října. Vyskytl se tento kom-
promisní návrh o bance: Společná
banka rozdělí se formálně v ten způsob
že se zřídí dvě banky s hlavními ústavy
ve Vídni a Pešti. Tyto banky budou míti
vnitřní spojitost a budou ve sv azu
kartelové m.
Beckova sentence.
Z Vídně, 3. října. »Ztu.« telegrafují z
Pešti: Min. předseda bar. Beck se vyslovil á
»Nedojde-li k vyrovnání, vyrveme si všichni vlasy.
Vy Maďaři oběma rukama a my Rakušané
jednou rukou.«
Z klubu uherské strany neodvislosti.
Z Pešti, 3. října. V klubu strany neodvis-
losti sdělen včera stav jednání vyrovnacího, ze-
jména pokud jde o banku. Poslanec Eber,
který se vyslovil pro nezbytné z acho-
vání pospolitosti banky, byl prudce
napaden a musil místnosti klubovní opustiti.
Dr. Kramář v přepadeném ruském vlaku.
Ze Lvova, 3. října. Dr. Kramář, jak se
z Podvoločisky telegrafuje, vypravuje o přepa-
dení vlaku u Oděssy: »Vlak byl zastaven 40
ozbrojenými muži, kteří měli rudý prapor.
Každý vagon byl obsazen 5 padouchy. Zřízenci
železniční byli donuceni vydati poklady. Potom
byly dva vagony polity petrole-
jem a zapáleny. Četník byl dýka mi
zabit. Nejbližším vlakem jel jsem dále.
Beckův
Beck
Maďar
Rakušan
Ebro
doktor
Kramář
Pešť
Vídeň
Lvov
pospolitost banka
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadnílio věstníku.
9
article
Z Vídně, 3. října. (K.k) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Ministr kultu a vyučování jmenoval profesora
na státní průmyslové škole v Liberci, Ferdinanda
Breinla, odborným přednostou chemicko-techni-
ckého oddělení tohoto ústavu.
Pro všeobecné hlasovaci právo v Uliráck.
Z Pešti, 2. října. (K. k. uh.) Na dnešní schůzl
klubu národnostních poslanců podávali
jednotliví poslanci zprávu o zahájené akci ve pro-
spěch všeobecného hlasovacího práva.
V zájmu propagandy konáno bylo 120 lidových
schůzí a pomýšlí se ještě na pořádání dalších 200
schůzi lidu. Schůze projevila své politování, že úřady
zakazují na Slovácku mnoho schů zí
lidu, často z malicherných záminek, a prohlásila,
že poslanci záležitost tuto uvedou v parlamentě na
přetřes.
Pokrok v Číně.
Z Pekina, 2. října. (K.k.) Něm. Kab. spol. sdě-
luje: Císařský edik: nařizuje ochranu mis-
sií a křesťanů a přikazuje, že lid musí býti po-
učen o rovnocennosti křesťanů a ne-
křesťanů přeď zákonem.
Japonci v britské Columbii.
Z Montrealu, 2. října. (K. k.) Něm. kab. spol.
sděluje: Japonský generální konsul podhl protest
proti povinným pasům Japonců v brit-
ské Columbii, s tím odůvodněním, že odporují
smlouvě.
Události v Marokku.
Z Casablanky, 2. října. (K. k.) Koluje zde nepo=
tvrzená posud pověst, že včera byli v Rabatu za-
vražděni dva Španělé.
Židé na ruských universitách.
Z Petrohradu, 2. října. (K. k.) „P. t. a.“ sděluje:
Ministr vyučování na žádost vysokých škol dovolil,
aby židé byli připuštěni k návštěvě vy-
sokých škol v počtu, který přesahuje
normální poměr, ale s podmínkou, že přede-
psaný úhrnný počet studujících ne-
Wiener Ztg
Breinl
Japonec
Španěl
Vídeň
Liberec
Pešť
Slovácko
Čína
Německo
Kaba
Columbia
Montreal
Maroko
Casablanca
Petrohrad
státní průmyslový škola
11
article
Ženy v politice.
12
article
Kdož by upíral ženám schopnost, hráti v politice
vynikající úlohu? Dějiny dokazují, že ve všech obo-
rech politického života dovedou ženy úspěšně pů-
sobiti.
Některé ženy vládly pevnou a jistou rukou, jako
Alžběta, královna anglická, Marie Terezie a Kate-
řina II., nemluvě ani o ženách, jež po boku svých
korunovaných manželů nebo milenců vykonávaly
nepopíratelný vliv na dějiny národů. Vyskytuje se
však také případ, že se žena dobrovolně rozdělila
o vládu s mužem. Bylo to v Anglii, když král
Jakub II. uprchl před revolucí. prohlásil parlament
trůn za uprázdněný a uvědomil dceru královu, man-
želku prince Oraňského princeznu Marii, že jest
zákonnou dědičkou královského trůnu. Tu odebrala
se princezna Marie ke svému manželu a oslovila
jej takto: „Zvěděla jsem teprve včera, že mezi zá-
kony anglickými a zákony božími je takový rozdíl;
ale slibuji vám, že máte povždy vládnouti a prosím
jen, jako já budu zachovávati přikázání, jež nařizuje
ženám poslouchati manžela, abyste i vy zachovával
zákon, jenž přikazuje manželům milovati manželku
svou.“ Tak se stal princ Oraňský spoluvladařem krá-
lovny Marie.
Také jako vyslanci se ženy velmi často osvěd-
čily. Jedním z nejstarších případů jest vyslání fran-
couzské princezny Markéty, vdovy po vévodov
z Alenconu, roku 1525 do Madridu. Měla na císaři
Karlu Pátému vymoci propuštění zajatého bratra
krále Františka I. Nedlouho před tím byla rovněž
politicky činnou i dcera císaře Maxmiliana I. Markéta,
jež roku 1508 jako vdova po vévodovi Filibertovi Sa-
vojském uzavřela ligu cambrayskou. Obratnosti Mar-
kétině podařilo se uskutečniti tuto pro Benátky tak
záhubnou smlouvu.
Alžběta
Marie Terezia
Kateřinout II
Jakub II
Marie
Markéta
Pátý
František
Maxmilián
Filibert S
Anglie
Alencon
Madrid
Mar
Benátky
13
article
Mír, uzavřený roku 1529 v Cambray, známý
v dějinách pode jménem „damský smír“, dokazuje
již svým názvem, že k jeho uskutečnění působily
ženy. Matka krále francouzského Františka I. a teta
i vychovatelka císaře Karla V., Louisa Savojská,
a Markéta Burgundská sprostředkovaly vyjednávání
Též roku 1537 použili oba jmenovaní panovníci
František I. a císař Karel V. diplomatické pomoci
dvou dam, francouzské královny Eleonory a uherské
královny Marie, k uzavření příměří na tři měsíce.
Ale i ženy v méně vynikajícím postavení vyko-
návaly na rozkaz panovnikův diplomatické poslání
jako na příklad hraběnka Aurora z Königsmarků, jež
byla Augustem Silným vyslána ke Karlu VII., králi
švédskému. Maršálová z Guebriantu, vyslankyně
Ludvíka XIV., byla dle názoru státníků jedinou sku-
tečnou vyslankyní, poněvadž byla jedinou ženou,
která byla králem vyslána k jinému vládnoucímu pa-
novníkovi a při tom obdržela kreditiv, jenž vyslance
jako takové u cizího suveréna pověřuje. Když polský
král Ladislav IV. po smrti své první manželky Ce-
cilie Renaty Rakouské uzavřel nový sňatek s dcerou
zemřelého vévody z Mantuy, Marií Gonzaga, vévod-
kyní z Neversu, konaly se oddavky dne 6. listopadu
1645 v kapli Palais Royal v Paříži, při nichž však
se král polský dal zastupovati vyslancem. Když
pak nevěsta odcestovala ke svému ženichu, byla
jí Ludvíkem XIV. dána za průvodkyni maršálová
z Guebriantu, která byla výslovně jmenována „am-
bassadrice“ u krále Ladislava a obdržela pověřující
listiny. Obratnosti její bylo záhy zapotřebí; když
totiž nevěsta přijela, zdráhal se Ladislav ji při-
jmouti a uznati oddavky, provedené v zastoupení.
Louisa savojský
Markéta burgundský
František
Eleonora
Marie
Aurora
Silná
Karel VII
Maršálová
Ludvík XIV
Ladislav
Renata rakouský
Gonzaga
Cambray
Guebriant
Mantua
Nevers
Paříž
král francouzský František I
uherský královna
Palais Royal
14
article
Předstíral nemoc a trval na tom, aby se nevěsta
vrátila do Francie. Diplomatickému talentu paní
z Guebriantu se však podařilo krále přemluviti. Přes
všechny intriky svého dvora dal se s Marií osobně
oddati a rozkázal, aby vyslankyni byly na jeho
dvoře prokazovány nejvyšší knížeci pocty.
Na konec sluší se ještě zmíniti o záhadném
chevalierovi dEon, o jehož pohlaví nezvědělo se
nikdy nic určitého. Vstoupil v mládí do vojska Lud-
víka XV., kdež se vyznamenával udatností, stal se
pak diplomatem a působil dlouho jako tajný jednatel
králův v Londýně Byl všeobecně pokládán za ženu
a později také, když se uveřejněním státních tajem-
ství ve svých memoirech učinil nemožným, nosil na
rozkaz králův ženské šaty. Roku 1810 zemřela tato
záhadná bytost v Londýně, aniž by veřejnost něco
bližšího o ní zvěděla, na náhrobku jest však ozna-
čena jako muž.
— Sesazení anamského krále. O sesazení anam-
ského krále přináší „Courrier d'Haiphang“ bližší
zprávy, jež jsou charakteristické pro tamější poměry
1 zde osvědčilo se staré přísloví: „Cherchez la fem-
me“, nebo „hledej ženu“, chceš-li nalézti příčinu
nějakého zla na světě. To bezpochyby anamský král
Tauh-Thal nevěděl, ačkoliv mohl nabýti se ženami
dosti zkušeností, jelikož jich měl vedle královny velmi
mnoho. Zdá se, že se královně nevedlo dobře, neboť
její manžel byl dle všeobecného tvrzení ukrutný zu-
řivec, který ve své šílenosti ohrožoval i její život.
Marie
Haiphang
TauhThala
Francie
Londýn
15
article
Při tom ho podporovala dvorní kamarila, která z jeho
marnotratnosti a zběsilosti kořistila. Ačkoliv jest pod
francouzským protektorátem, nebo, správněji řečeno,
pod dozorem, má velkou moc ve vnitřní správěa
v soudnictví. A jmenovitě této zneužíval v plné míře
tak, že pomocí jeho kamarila mohla odkliditi každého
se světa, kdo jí stál v cestě. V Anamu a v Číně vy-
padá to se spravedlností velmi špatně, panuje-li i do-
brý vladař, neboť korupce úřadníků jest hroznáa
zákony jsou dosud ukrutné. Z té příčiny obrátila
se královna tajně přímo na presidenta francouzské
republiky, by odstranil nebezpečného krále s trůnu.
Po delším vyjednávání dalo francouzské ministerstvo
generálnímu guvernorovi p. Beauovi v Saigonu roz-
kaz, by krále sesadil. K účelu tomu francouzský
resident Léveque v Hué vyžádal si u krále audienci
na osm hodin ráno a k audienci povolal i minister-
stvo (Camat). V ustanovenou dobu přijel resident
se silnou vojenskou stráží a dal zároveň obsaditi a
obklíčiti spolehlivými lidmi palác. Když ho král přijal
v audienčním sále, přečetl mu rozkaz presidenta
republiky a vyzval ho, by se dobrovolně podrobil.
Čína
Saigon
Huý
16
article
Král počal zuřiti a dal zavolati palácovou stráž, by
zatkla rosidenta, ale ta neposlechla, neboť viděla,
že jest malomocná proti vojsku. Tu nahlédl král a
jeho kamarila, že jsou ztraceni. Resident poukázal
mu čásť paláce, kde může pod dozorem královsky
žíti, nesmí ale vycházeti bez dovolení residenta. Vy-
socí mandarinové protestovali formálně proti sesazení
krále, ale většinou byli dříve tajně s residentem sroz-
uměni. Obyvatelstvo chovalo se vůči události více
méně netečně, neboť má strach před mandariny
a nepřeje francouzské nadvládě, Teprve po několika
dnech bylo pozorovati v obyvatelstvu nespokojenost,
neboť se počalo obávati, že bude dynastie vůbec od-
straněna a že bude vládnouti francouzský resident.
Proto president republiky jmenoval králem druhého
syna Duy-Taua, čítajícího asi osm let. Stalo se to
zase na přání královny. Tomuto se má dostati částeč-
ně evropského vychování.