1
masthead
17. srpna 1903.
5
article
v kameni a všech kamenníků. První den byl věnován
důkladné prohlídce školní budovy c. k. odborné školy
(kdež byli ředitelem a členy učitelského sboru uví-
táni a pozdraveni) a prohlídce výslavy hořické; mile
působilo, že mezi shromážděnými tu absolventy (bylo
jich přes 50), byla většina těch, kleří ústav opustiliv
prvních létech jeho trvání. Vlastní rokování bylo
neděli dopoledne a týkalo se zvláště olázky, jak
možno zlotožňovati živnost kocesso-
vanou s živností řemeslnou a bylo jednání
dosti pohnuté a neobyčejně zajímavé; zprávy, jakož
i o zasáhnutí v programní jednání přílomným zá
stupcem pražského spolku sochařů v kamenu. Jed-
nání vedl předseda spolku absolventů p. Jaroslav
Hátle, kam. mistr v Hořicích
Návšlěva hořické výslavy v sobotu dne 15. t. m
byla přímo obrovská; již od prvých hodin ranních
proudily davy navštěvovatelů branou výstavní tam
zpět a možno návštěvu toho dne páčiti na více než
30 tisíc. Škoda, že večer vichr a děšt zábavu
vír rozjařených tisíců přerušil a že přerušil i mimo-
řádné, přímo nádherné osvětlení výstaviště. Dnesv
neděli stále pak prší! Opětně pak uvádím, že cizí
návštěvníci výstavy (a těch jest den ode dne stále
víc a více, proud jejich stále vzrůstá !) s podívením
plají se, proč výslava, přec tak zcela moderní jinak
ve všem všudy, nemá tournikety ? . ..
Východočeská výstava v Pardu-
bicích.
Hátle
Hořice
spolek sochař
6
article
Sobota a neděle byly dostaeníčkem tisíců host
z východních Čech; také Morava vyslala své syny.
aby na vlastní oči mohli sblědnouti ovoce české
práce, k níž ovšem naši bratři z Moravy přispěl
hřivnou nikoli nepatrnou. Četné korporace užily vý-
stavní doby k tomu, aby konaly jmenované dny své
porady, schůze a sjezdy v Pardubicích samých nebo
na výstavišti. V ulici, vedoucí od nádraží k výsta
višti, pozorován ovšem ruch velkoměstský; zejmena
imponoval průvod selské jednoty na Mo-
ravě, jenž počtem asi 300 osob přijel do Pardubie,
aby vzdal hold památce bratranců Veverkových.
Veverkův
Čechy
Morava
Pardubice
7
article
Průvod zastavil u sochy jmenovaných, kdež oslovil
hosty z Moravy p. ředitel Ekert z Chrudimi asi
lakto: »Rok 1883, kdy postaven byl tento pomník
kdy zavítali jste sem do Pardubic, byl začátkem,
kdy Čechové z království počali navazovati užš
Mtýky s Čechy z markrabství« . . . Pan Ekrt v delšt
řeči vzpomíná zásluh venkova v boji o vybaven
moravských měst z područí německého a slibuje, až
budou Moravané pořádati zem. výstavu, velikou účast
t Čech. Když byl p. Staroštík poděkoval za
avítání, položen na pomník nádherný věnec s ná-
pisem: »Památce bratranců Veverkových — Selská
jednota na Moravě.«
Jednota zasáhla též účinně v nedělní s je z
Sdružení českých zemědělců«, o čem
na místě jiném.
Na výstavišti samém bylo znan enati zvláštn
náladu; číslice na výstavní kanceláři po šesté hodině
ukazovala, že první stotisíc dojde v sobotu zcela
jistě svého dovršení; z příčiny té soustředilo se obe-
censtvo poblíž hlavního vchodu v napjetí očekávajíc
věcí budoncích a již tak blízkých. V 7 hod. rozlehl
se volání »Sláva!« »Na zdar!« »Už ho mají!«
každý spěchá, aby viděl p. Fr. Motla, svrškář
z Prahy (rod. z Pardubic), jenž přišel na výslaviště,
aby dovršil první stotisíc a odnesl si pěkný dar na
památku. Obloha v tu dobu již zatažena byla čer-
nými mraky, z blízka ozýval se rachot hromu
ohnivé záplavy blesku staraly se, aby dodaly vý-
stavě kouzlo světelných efleklů. Nadšení jásajícího
lidu bylo přívalem deště nemístně schlazeno; vše
v divokém chvatu utíkalo a obsadilo hostinské pavil-
lony buztoho již silně navštivené. Dešť trval celou
noc i v neděli dopoledne a poškodil tak nemálo ná
vštěva výstavy.
— nj—
Ekert
Čecho
Mtýka
Ekrt
Moravan
Čo
Staroštík
Veverkův
MOTL
Morava
Chrudim
Pardubice
Čechy
Francie
Praha
8
article
Sjezd česko-slovanského živnostnictva
(Zvl. zpráva »Národních Listů«.)
konán v sobolu dopoledne ve hlavní dvoraně restau-
race »Na veselce« za přehojné účasti delegátů spole-
čenstev a hostí. Míslnost sjezdu byla již o půl 10
hod. dopolední v pravém slova smyslu účastníky
přeplněna. Z poslanců přitomni byli pp. přísediei
zemského výboru Karel Adámek, Formá nek
starosta Zemské jednoty řemeslných a živn. spole-
čenstev Jirousek, Kralochvíl, Sokol
Udržal, moravskou ústřední organisaci živnosten-
skou kromě jiných delegátů zaslupoval pan Holu-
bička z Brna, »Zemskou jednotu pro král. české«,
dále pp. Beneš, Slivín, Kamelský a j. Obchodnía
živnostenská komora pražská vyslala ke sjezdu svého
místolnjemníka p. dra. Grubera.
Když byl shromážděné jmenem místního pořada-
telstva — sdružených společenstev živnostenskýchv
Pardubicích v Řem, živn. besedě uvítal p. Barton
z Pardubic, ujal se slova starosta města Pardubie,
p dr. Formánek, jenž srdečnými slovy zdravil
účaslníky sjezdu na pohostinné půdě pardubické a
po zásluze vylkl důležitý význam českého živnost-
nictva, jehož píle a dovednost nejlépe zračí se na
díle výstavním samém. Z plna srdce přůl řečník
všeho zdaru rokování sjezdu. (Hlučná pochvala)
Do předsednictva zvolení akklamaci pp.: posl.
Jirousek, předsedou, Holubička z Brn
I. místopředsedou. Bohata ze Smíchova II. místo-
předsedou, Vančura z Čáslavi jednatelem.
Předseda p. Jirousek s potěšením znamená
zájem, jejž životním svým požadavkům věnuje česko-
slovanské živnostnictvo a jejž nejlépe dokazuje jeho
účast na sjezdu.
Stav živnostenský zasluhuje věru, by splněn
byl konečně naléhavý jeho požadavek a aby pří-
slušníkům jeho po úmorné práci a lopotě dostalo se
náležitého zaopatření pro dobu invalidity a staří.
Adámek
Jirousek
Kralochvíl
Hol
Beneš
Slivín
Kamelský
Gruber
Barton
doktor
Formánek
Holubička
Bohata
Vančura
Brno
Pardubice
Pardubie
Smíchov
Čáslav
Sokol Udržal
9
article
Svorné práci a součinnosti za společným cílem po-
daří se bohdá dosíci kýženého úspěchu. (Hlučná
pochvala a potlesk.)
Pan Holubička za srdečných ovací tlumočí
shromážděným pozdrav bratří ze sesterské Moravy.
Zástupce obchodní a živnostenské komory praž-
ské místotajemník p. dr. Gruber, poukázav k po-
třebě stálého zdokonalování živnostnictva po stránce
technické, zval shromážděné k návštěvě exposice
zřízené v lechnologickém museu výstavním
Po vřelém uvítání, jehož dostalo se předsedou
přítomným starostům vídeňských společenstev živno-
stenských, pp. Dolejšovi, Jehličkovi
Wegrovi, přikročeno k sjezdovému pořadu.
Holubička
doktor
Gruber
Dolejš
Jehlička
Wegr
Morava
živnostenský komora pražit
10
article
Posl. p. Kratochvíl referoval o bodu prvém
o pojišlění pro stáří řemeslníků a živnostníků a
krocích pro akci onu v řišské radě učiněných. Učinil
tak způsobem věcným, přesvědčivým a poutavým,
poukázav na význam zmíněné otázky pro živnostní-
ctvo, věci to, kterou na přehojné a důrazné podněty
»Zemské Jednoty« i zákonodárné korporace již
se zabývaly. Jiato je, že palčivost léto olázky je vý-
mluvným dokladem hmotné tísně, v niž nalezá se
ze mena samostatné řemeslnictvo a živnostnictvo,
jakož důkazem, že není spravedlivo hospodářství
státu, který po inen je pečovati o řádný vývoj jed-
nollivých tříd obyvatelstva. (Výborně.) Tradno pomy
sliti, že dnes celá řada poc ivých a pracovitých živ-
noslníků přes svoji skromnosť a šetrnosť odkázána
je ve stáří na hůl žebráckou (Bouřlivý souhlas', beze
vší naděje na pomoc nebo záchranu. Vláda rakouská
nedbá své povinnosti, jež vůči výrobním třídám
středním vykonalo aspoň z podstatné části již na př.
Německo, Francie a Belgie — hlavní moudrosť jeji
spočivá ve snaze centralisační a poněmčovací, kte-
rou trpí střední vrstvy výrobní v první řadě. (Po
chvala
Při řešení otázky pojišťovací dlužno hleděti
k tomu, by pojištění bylo právem každého dotyč
ného jednotlivce a že je právě povinností měst
okresů, země a slátů, ve vlastním zájmu ku prove
dení tužeb živnostnictva přispěti. Arciť — pokud jde
o spolupůsobení státu, nutno hájiti rozhodně slano
Posl
Kratochvíl
Německo
Francie
Belgie
11
article
visko státoprávní a trvati na výhradní k mpelene
českého sněmu. Souhlas.)
Povinnost slálu, pokud jde o výdatný příspěvel
k pojišťovací akci, jest ovšem nespornou. Vláda
ovšem, aby vzbudila zdaní dobré vůle, přikročila
k řešení otázky a předloha, již vyhotovila pod na-
Ulakem zovganisovaného dělnictva, nutí ji, by za-
ujala určilé stanovisko laké k analogickému poža-
davku živnostnictva, ale i této příležitosti chce po-
užíti k upevňování dosavadního centralistického po
němčovacího systému. Této snaze opře se živnost
nictvo české i jeho poselstvo — jako doposud —
co nejrozhodněji. (Pochvala.) Živnostnictvo české
jež v počtu 15.000 osob přihlásilo se prozatím k zem
skému pojišťovacímu fondu, projevilo tímto krokem
s dostatek ochoty a dobré vůle. A přese vši splet.
tost nerozhodnuté ještě dosud otázky nuceněhio
dobrovolného pojišťování, nutno s veškorou energi
zasaditi se o zřízení zvláštního bonifikačního fondu
živnostenského při fondu zemském, záležejícím z při
spěvků jak státu, tak zemí, okresů i měst. (Hlu na
pochvala.) Za spolupůsobaní všech rozhodujících či-
nitelů stanou se již kroky k donucení vlády, by pi
sanování zemských financí povinnost svoji i k živ
nostnictvu konala a aby každoročním zákonem sta
noveným příspěvkem bylo státem na pojišťovae
projekt pamatovánp. (Hlučná pochvala a potlesk.
Řečník podává přislušný návrhi resoluční.
Hla
12
article
Posl. Formůnek plně souhlasí s požadavkem
by pojišťovací akce byla záležitostí výhradně zem
skou, doporučuje však, by trvalo se nejen na svo
lání sněmu král. českého v době co nejbliž ší, nýbri
aby se mu poskyllo také s dostatek času k vyřízen
naléhavých otázek. (Hlučný souhlas.) Kdyby nebylo
bývalo před 40 lety bezůčelně rozděleno jmění bý
valých cechů, byl by tu dnes výdatný základ po
třebného bonifikačního fondu. Další odmítavos
vlády vůči požadavkům tříd výrobních bude mít
hrozné následky — nejen pro sociální vratvy české
nýbrž i pro stát sám.
Delegát pan Dvořák z Poličky dokazuje, že
stát je v první řadě povinen přispěti. Dovedí-li př
zřízování nemocenských pokladen pamatovati na
mi-try uložením příspěvku, nechť vyhoví též přáním
jejich. Pojišťování budiž dobrovolně.
Posl
Dvořák
13
article
Poslanec Adámek praví, že dle soudu jeh
dlužno sjezdu vysloviti se především o tom, má-li
pojišťování býti státní či zemské. Není pochyby, že
dr. Körber i teď ve své — šikovnosti rád by dosáhl
určitého politického cíle a že hledí živnostnicivu
právě sestálněním pojišťování suggerovali vědomí, že
je ve stáří vlastně strávníkem státu a že má ludíž
k němu také své povinnosti. (Souhlas.) Stát, který
zemi českou tak brutálně vykořistil o poslední
špetku berní síly, nechť má k finančně zbědova
nému zemskému hospodářství, které — nestane-li se
náprava — spěje k neodvratnému bankrotu, sprave-
dlivý zřelel. Břemena zemská již dále zvýšovati
nelze. Proto je státoprávní boj náš s ceniralismem
bojem ve své podstatě eminentně hospodářským. Zd-
stane-li Vídeň i nadále tak raněna slepotou jako
doposud a neuzná-li, že je v zájmu její, by českému
státu bylo možno přikročiti k samostatné práci kul-
turní a hospodářské, spláče nejvíce Rakousko a n
my. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Delegát pan Novák z Karlína podotýká, že
požadavek starobního pojištění byl již v resoluci,
přijaté před třemi léty na sjezdu pelhřimovském,
která však nebyla, jak řečník tvrdí, správně podána
veřejnosti.
Adámek
doktor
Körber
Zdeněk
Novák
Vídeň
Rakousko
Karlín
14
article
Po poznámkách pp. Ksáska z Humpolc
Válka z Karlína, Janského z Pardubic, No-
váka z Karlína a doslovu posl. Kratochvíl
schválena pak jednohlasně navržená jím resoluce
v tomto znění:
I. Žádáme všeobecné, nucené pojištění stavu ř
meslného pro stáří a invaliditu
II. za tou příčinou budiž zřízen zvláštní zemský
řemeslnický fond bonifikační, ke kterému by jal
stát tak země, okresy a města byla povinna urči
tými částkami připláceti
III. žádáme, aby v nejbližším zasedání sněmn
království českého palčivá lato olázka přišla n
denní pořádek a budiž za tím účelem svolán sněm
co nejdříve.
Na pořadu nalézal se dále referát del. Z. J. pana
Kamelského o organisaci živnostenského stavu. Thema
toto probral řečník obšírně, doloživ přesvědčivými
daty význam disciplinovanosti a nutnosti vzorného
postupu všech příslušníků živnostenského stava za
vylčenými cíli. »Zemská jednota« čítá dnes na 70,000
živnostníků ze 450 společenstev, přes to však nelze
přehlédnouti, že doposud ještě značný jich poče
nejeví pro organisaci a její účely žádoucího pocho-
pení a smyslu.
Janský
Kratochvíl
Kamelský
Karlín
Pardubice
15
article
Po návrhu řečníkově a když o věcí promluvili
ještě pp. Macháček ze Solnice, Novák z Hum-
polce a Jedlička z Holic, přijata jednomyslně tato
resoluce
»I. Uznáváme řádnou jednotnou organisaci ne
zbytně potřebnou. II Požadavky řemeslnictva necht
jsou postaveny na roveň zeměpanským dávkám.
III. V uvážení, že řemeslník za svědectví u soudu
nedovolá se náhrady za ušlý zisk, budiž tato c
nejdříve zákonem upravena. IV. Dodávky vojenské
nechť jsou společenstvům zadány rok napřed a práci
nechť přijímá příslušný odborník. V. Pokuty spolků
živnostenských nechť připadnou živnostenskému
společenstvu. VI. Budiž v novém živnostenském
řádu postaráno, by § 37. byl upraven tak, aby
jednotlivci jakož i dvory a velkostatky nemohly
provozovati řemesla pomocí řemeslných pomoe-
níků. VII. Žádáme, by podání společenstev na
zeměpanské úřady byla v nejkratší době vyřízena
by nestaly se případy, že podobná podání 2—
roky leží nevyřízena. VIII. Dispens budiž udělen
jen tenkrát, když příslušné společenstvo s tím sou-
hlasí.
Macháček
Novák
Jedlička
Huma
Holice
16
article
Referent o třetím bodu pořadu, professor prů-
myslové školy pardubické p. Stejskal obíral se
polom otázkou hotového placení. Dobrý poměr mezi
živnostníkem a obchodnikem závisí od spolehlivosti
a dochvilnosti, s kterou dodržuje živnostník své zá-
vazky. Nezřídka však bývá živnostník uváděn do
tísně liknavostí, kterou jeví tu a tam jeho zákazníe
při placení účtů a je pak nucen zaopatřovsti si pe-
níze potřebné, začasté s nesnázemi, oběťmi a vý-
půjčkami. Nápravy dalo by se docíliti tím způso
bem, že by živnostník při každé dodávce předkládal
zároveň účet a vymohl si na zákazníku, neplatí
v určité době, jakousi záruku, na jejímž základě by
dostal úvěr jinde a zajistil si tak u obchodníka po-
věst dobrého a řádného řemeslníka. Na účtu pro
zákazníka budiž poznamenáno, že při hotovém pla-
cení (do 14 dnů) poskylne se mu příměřené procente
a nehodlá li zaplatiti do 3—4 měsíců, budiž vybíd
nut, by do té doby na záruku vyhotovil směnku
které by mohl živnostník použiti ve styku s doda
vateli vlastními. Záhodno bylo by — dle náhledu
řečníkova — též, aby pro dodávky živnostenské pla-
tilo totéž právní zajištění, jako při prodeji hodin
strojův atd. na splátky, aby totiž výrobek dodaný
byl majetkem živnostníkovým až do úplného zapla
cení a aby prodej jeho do této doby zákazníkem by
stíhán soudně. Rečník doporučuje tyto podněty své
shromážděným k náležité úvaze. (Hlučná pochvala.
Stejskal
myslová škola pardubický p
profesor pr
17
article
Po poznámkách pp. Haly z Prahy a Netika
z Poděbrad byly k návrhu p. Holubičky pokyny
referentovy doporučeny ku projednání společenstvům
načež po přečtení došlých blahopřejných přípisův
telegramů byl sjezd srdečným doslovem pp. Bartoně
a Jirouska po 1 hod. odpol. skončen.
Účnstníci odebrali se o 3. hod. odp. hromadným
průvodem za zvuků hudby na výstaviště, na němá
byvše srdečně uvítáni členem výstavního výbor
p. Koutským, setrvali v přátelské družnosti až do
pozdních hodin večerních.
Holubička
Bartoň
Jirousek
Koutská
Praha
Poděbrady
18
article
Sjezd Ústřední jednoty českých zahradníků
pořádán v sobotu dopoledne v místnostech restau
race »Bubenči« za účasti 27 delegátů z Prahy, 3 zá-
stupců spolku kulnohorského a členů spolků místních
a okolních. Celkem přílomno bylo asi 45 osob.
Přednedou sjezdu zvolen po zahajovacích slovec
d. Smrže z Pardubic předseda Ústřední jednoty
p. G alle.
Jednáno zvláště o otázce zlepšení a zdokonalení
podmínek prodeje a nákupu a doporučeno
shromážděným odebírání »Pražské bursy« jako
ústředního orgánu jednoty. V debatě bylo ostře vy
týkáno, že zatímním ředitelem pomologického ústavu
v Troji jmenován byl neodborník a usneseno, nalé
hati na zemědělskou radu, by zmíněného funkcionáře
propustila a jmenovala ředitelem vrch. zahradníka
p. Bláhu, jenž jest kvalifikován k úřadu tomu
svou 35letou služební činností a jenž zároveňí bude
požádán, by jej přijal. Pro případ, že by p. Bláha
odepřel, usneseno tutéž nabídku učiniti okresnímu
zahradníkovi v Chlumci n. C.. p. Říhov
Sjezdem ustanoveni pak členové poroty pro
exposici zahradnickou na výstavě.
Smrž
Bláha
Bubeneč
Praha
Pardubice
Trója
Chlumec
19
article
Ze sjezdů nedělních.
Sjezd mistrů krejčovských z Čech, Moravy a Slezska,
svolaný na včerejšek do dvorany »Na Veselce«, pře-
hojně obeslán a rokoval s 1/22hodinnou přestávkou
dopoledne i odpoledne. Po zahájení jeho svolavalelem
p. Karešem z Prahy zvoleni: čestným předsedou
p. posl. Jirousek, předsedou starosta pardubického
společenstva p. Jan Bučina, I. místopředsedou p.
Holubička z Brna, II. místopředsedou p. Bašlík
z Plzně, zapisovatelem p. Václav Kratina z Prahy
Předseda p. Bučina, zahájiv rokování a pro-
jevivk němu shromážděným přání všeho zdaru, před-
stavil přítomné hosty, zejmena předsedu vídeňského
svazu krejčí rakouských p. Weglera, před sedu
společenstva vídeňských krejčí p. Dolejše, p. Ho-
lubičku z Moravy, p. Mlčocha z Brna, delegáty
Zemské ústřední jednoty živnostenských společenstev
p. Stivína, adj. Weignera aj
Pan Holubička tlumočil sjezdu pozdrav bratři
moravských a zmíniv se o zásluhách p. dra. Růžičky
o moravské krejčovstvo, nabádal shromážděné, by
nezapomínali na druhy své ve Slezsku a hleděli sobě
svědomitě svazků vzájemných a svorného s nimi
postupu.
Kareš
Jirousek
Bučina
Holubička
Bašlík
Kratina
Dolejš
Mlčoch
Stivín
Weigner
moravský
Růžička
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Brno
Plzeň
vídeňský svaz
20
article
Potom přikročeno k jednání.
Pan Kareš z Prahy zahajuje referát svůj
bodu I. (Zákonně nucené zavedení dílon, zákaz práce
z domu a zrušení práce domácí) projevem trpkého
polilování, že ze sta poslanců pozvaných nedostavíl
se ke sjezdu ni jeden, za hlučného souhlasu lí il
újmu, kterou trpí stav krejčovský štukverkářstvím
konfekcionářstvím, které nalézá se po výtce v rukou
židovských a které v poslední době nepoměrně se
rozšířilo. Konfekcionáři neprávem a navzdor jasným
rozhodnutím správního soudu, napořád berou mírua
dodávají i do vídeňského hradu a do různých veřej
ných ústavů, ač dodávky ty náležejí jedině oprávně-
nému řemeslnictvu. Pohříchu i ebecenstvo podporuje
konfekcionáře, nedbajíc, že výrobky, zhotoveným v ne-
zdravých namnoze dílnách konfekcionářských, snadno
přenésti se dají také nakažlivé nemoci. Řečník, zmí-
niv se o tom, že nebylo dovoleno vyvěsiti ani pla
kály se zjištěnými přesnými daty pracovní radyo
nešvarech v oboru konfekcionářských, ohražuje se
neméně rozhodně proti nekalé soutěži šlukverkářů a
zlořádu vydávání práce z dílny domů a doporučuje
ku přijetí tuto
Kareš
Praha
22
article
»My shromáždění mistří krejčovští z Čech, Mo
ravy a Slezska na sjezdu v Pardubicích, vyslech
nuvše referát a zprávy jednotiivých řečníků o ne
utěšených a zbídačelých poměrech řemesla krejčov
ského následkem rozmachu konfekční výroby, která
se zhotovuje t. zv. domáckými dělníky (štukverkáři
za mzdu přímo žebráckou při poškozování zdrav
všech spolupracujících a jich rodin i odběratelů
nositelů oděvů těchfo,
1. Aby mezi příslušníky řemesla našeho a všech
činitelů, kteří mají za povinnost stav řemeslný há-
jiti, byly naše stesky známy, budiž neodk ladně
tiskem, jakož i ústní sgitací působeno k tomu, aby
poznání o škůdcích řemesla krejčovského vniklo
do všech kruhů příslušníkův odboru našeho : sou
časně budiž poukázáno ku prostředkům, jichiž po
mocí by se náprava dociliti mohla.
2. Jako lidé, kteří si řemeslo krejčovské zvolil
již v útlém věku jinošském za své povolání ku po
ctivé své výživě, odsuzujeme co nejrozhodněji špi-
navou konkurenci velkovýroby konfekční, ktere
veškeré své zaměstnané síly pracovní, učně, dě
níky a mistry vyssává a ve zkázu hmotnou i mo-
rální přivádí.
3. Jsouce nezvratně přesvědčeni, že řemeslo naš
jest čím dále tím více poškozováno neodborníky
a výrobou konfekční, čímž úpadek celého odboru
krejčovského byl by neodvralný, prohlašujeme, ž
dožadovati se budeme v době nejbližší co nejůsi-
lovaěji skutečných a vážných oprav ve způsobu
výroby v našem odboru, od nichž jedině povzne-
sení celého našeho řemesla očekáváme.
Opravy tyto jsou: Povinné uzákonění práce vý-
hradně v dílnách k tomu zřízených, zrušení t. zv
štukverkářství a zákaz vydávání práce z domu
dále důkladná oprava článku 38. živnostenského
zákona, který nyní dovoluje neodborníkům na úkor
řádně vyučených krejčí řemeslo krejčovské nespráv
ným způsobem provozovati.
Čechy
Slezsko
Pardubice
23
article
4. Uskutečnění tuto vyslovených požadavků do
máhati se chceme všemí prostředky, které v mezích
zákona jsou přípustny — a v prvé řadě appello-
vati budeme na všechny zástupce všech politi
ckých stran v radě říšské, by o jejich provedení
se postarali.
5. K docílení těchto všach požadavků našich
dožadovati se budeme součinnosti všech krejčov-
ských společenstev, odborných organisací a sdru
žení v celém Rakousku, zejmena pak Zemské
jednoty společenstev v Čechách a na Moravě
Ústředního spolku živnostníků, aby celým vlivem
a významem početností svých členů působily
k uskutečnění těchto živolních a existenčních po-
žadavků našich.
6. Žádáme, by směl výrobek krejčovský prodá-
vati pouze krejčí, který tomu řádně vyučen byl
7. Nechť jsou úřady upozorněny, by prováděly
řádně platné zákony a nepoškozovaly řemeslo
oděvní tím, že považují řemeslo oděvní za ob-
vyklou ženskou prácí a aby udělovaly provozování
živnosti krejčovské osobám jedině takovým, které
jsou živnosti té vyučeny.«
Krejčovský mistr z Prahy pan Hála, jemu
připadl referát o poškozování mistrů krej-
čovských různými podvodníky, podai
řadu ukázek, kde důvěřivost a ochota se mnohým
živnostníkům špatně vyplatila. Tak ku př. jeden
výtečník dal sobě u čtyřech krejčí zhetoviti oděv
najednou, pak tři zastavil a s jedním havelokem šel
na výlet. Dle černé knihy, vydané v létech 70, a dle
knihy vydané o dvanáct let později, přišli krejčí po-
dobným způsobem neméně než o 237.639 kornu
Poměry tyto stiženy jsou ještě okolností, že na př
na úřadníku, pokud nemá přes 600 korun, nelze ce
stou soudní vydobyti ničeho. Další poškozování
shledává řečník v soutěži, způsobené řemeslným
ženskými pracemi v soukromých domácnostech.
Hála
Rakousko
Čechy
Morava
Praha
24
article
Konfekcionářům čeliti nejlépe samostatnými
i výrobními a nákupními družstvy, jichž zřízení
usnadněno bude zápůjčkami ze zemského fodu
Františka Josefa. Řečník končí poukazem, že jen
v organisaci dojde krejčovský stav spásy
Po živé a věcné debatě, za níž ujali se slova pp
Mlčoch z Brna, Mertl z Kolína a Jirousek
usnesena resoluce tohoto znění;
»My shromáždění mistři krejčovští z Čech, Mo
ravy a Slezska na sjezdu v Pardubicích dne 16
srpna 1903 konaném, vyslechnuvše referát a všecky
další stesky přednešené o různém poškozování živ
nosti naší nesolidními zákazníky, dodáváním jin
výrobků na úvěr, prohlašujeme, že budemese
všemi prostředky a cestami dožadovati ochrany
státní, vydáním potřebného zákona proti všem na-
šim poškozovatelům; dále dožadovati se budem
v lé věci nápravy, pevnou organisací uveřejňováním
veřejných a důvěrných seznamů všech nesprávných
dlužníků; za tím účelem bude třeba pomoci mravní
a hmotné Zemských jednot v království českém
markrabství moravském, dále spolku živnostník
moravských, dále všech krejčovských společenste
a odborů krejčovských při výše zmíněných jedno
tách, jako zástupců mistrů krejčovských a konečně
Jednoty samostatných mistrů krejčovských pro
Prahu a okolí, která v tom směru vykonala ku
praktické práce.
O thematu »Veřejné dodávky oděvů a mistři krej
čovšli« pojednal mistr krejčovský z Kolína p. Vor
šilák.
Po podrobném výčtu státních dodávek a dotýč
ného nákladu řečník vytýkal správě státní, že pi
erárních dodávkách nemá na maloživnostníky krej
čovské zřetele, pověřujíc jimi pouze cizácké velkový
robce. Zejmena platí to o dodávkách vojenských aje
povinností poslanců, aby rozhodným zakročením zjeo
nali nápravu.
František Josef
Mlčoch
Mertl
Jirousek
Brno
Kolín
Čechy
Slezsko
Pardubice
Praha
spolek živnostník moravský
25
article
Když byli k věci této promluvili ještě pp. Fiše
z Prahý, Holubréka z Brna a Dolejš z Vídně
schválena resoluce talo
»My shromáždění mistři krejčovští z Čech, M
ravy a Slezska na sjezdu v Pardubicích dne 16
srpna 1903 konaném, velice těžce toho neseme, že
vláda v záležitosti erárních dodávek, jmenovite
vojenské, stojí proti maloživnostnictvu na slano-
visku úporném, neb jen nepatrná čásť přenecháví
se maloživnostnictvu, kdežlo z mnoha jiných erár-
ních dodávek jest maloživnostnictvo úplné vylučo-
váno, neb jich nabytí slěžováno. — Zejména těžce
a velice škodlivě se nás dolýká, že přes všechny
naše stížnosli a protesty není posud zrušena nel
obmezena křiklavá konkurence trestnická, která
jest vážné a dovedné práce řemeslné nedůstojna
která jest na úkor domácích, daně a jiných po-
platků platících samostalných živnostníků. —
Rovněž tak stesk náš lýká se soukromých veřejno-
právných dráhi, prohíhající království české, je-
jichžto práce mimo království české zhotov-
vána jest.
Z té příčiny prohlašujeme a žádáme
I. Jako příslušníci velkého a důležitého stav
řemeslnického, z moci a váhou tohoto vždy
všudy, všem dovolenými a zákonitými prustředky
zasazovati se budeme, by veškeré erární, zemsk
a obecní dodávky byly zadávány výhradně kru
hům maloživnostenským, neb jen ti poskytují zá-
ruky za dobré, trvanlivé a přesné jich zhotovení
II. Žádáme zejména veškeré poslance naše,
všech politických stran českých, by o splnění to-
hoto našeho požadavků na místech palřičných
všemi silami se zasazovati tak dlouho, pokud to-
muto spravedlivému požadavku — na jehožl
splnění jako poplatníci máme plné právo — bud
vyhověno.«
Při volných návrzích usneseno na podnět pana
Holubréka
Dolejš
Prahý
Brno
Vídeň
Čechy
Slezsko
Pardubice
26
article
Kareše, by příští sjezd krejčovských mistrů česko
slovanských konal se v létě pěíštího roku v Praze
Po včelém doslovu předs dově, odebrali se účast-
níci sjezdu ku prohilídce výslavy-
Okrasné zahradnictví na pardubické výslavě
Předevčlrem a včera poutala pozornost návštěvníků
v přední řadě také výstavička něžných ukázek z říše
Flory — exposice okrasného zahradnictví. Nebyla
sice soustředěna jako jiné, průmyslné její družky
ale každý si jí povšíml — tak ladně odrážela se o
trávníkové zeleně ostrůvků výslavních. Hned u hlav-
ního vchodu, poděl toku Chrudimky, neušly pozor
nosti návštěvníkově skupiny rostoucích begonií (za-
hradnických Hrem pp. Zákouckého v Semilech, Ang
Šmída z Dašic a Jana Vladyky v Žamberce). Nád-
herné kobercové skupiny před palácem vylvořil pan
Jiran z Pardubic, vkusná skupina před pavillonem
Kutné Hory jest dílem městského zahradníka taměj
šího pana Jana Černovského. Před sportovním pa-
villonem zamlouvají se oku odbornikovu secessně
upravené květinové skupiny, výtvor to zahradnické
firmy pana Fr. Smrže v Pardubicích. Pavillon stálé
výstavy zemědělské spojen je s odborem zahradníků-
květinářů. Střední oddělení zaujal tu závod posléze
zmíněného odborníka, který vystavuje kollekci palem,
karafiátů a různých okrasných bylin, jakož i vkusné
práce vazačské. (Kollekci té udělena I. cena.)
Krásnými, plnými begoniemi representují do-
vednost svoji pp. Aug. Šmid z Dašic, různými řeza
nými květy p. Jan Mann z Pardubic, kollekcí kaktusu
p. Záruba z Libně a ladnými květy moderních ji-
řinek zahradník továrny Wiesnerovy. Všeobecně ob
divována také skupina »Canna«, vyslavená p. Janen
Man delíkem z Pardubie
Ovocnická výstava -- jak dovídáme se z výstav
ního kalendáře — stanovena na den 8. září.
Kareš
Zákoucký
Šmíd
Vladyka
Jiran
Černovský
Smrž
Aug
Mann
Záruba
Wiesnerův
Praha
Chrudimka
Semily
Dašice
Žamberk
Pardubice
Kutná Hora
Francie
Libeň
Cann
Předevčlr
27
article
Ustavující valná hromada Jednoty úřadníků za-
ložen v zemích kornny české, konaná dne 15. srpna
t. r. v sálech měšť. besedy v Pardubicích, měla tento
průběh: Ředitel záložny pardubické p. Antonín Čí-
žek vřele procítěnými slovy vítá účastníky valné
hromady — soudruhy v povolání a přeje si, aby
dnešní sjezd byl základným kamenem k budoue
organisaci úřadníků záloženských. Za výbory a ná
hradníky zvoleni tito pánové: Čížek Ant., ředitel
záložny z Pardubic, Kafka, cís. r. a řed. zál. z Vi
nohradů, Janota, pokl. z Karlína, Barcal, kon
trolor z Přelouče, Balcar. ředitel z Prahy, Rie-
dle, ředitel z Čáslavi, Pragr, ředitel z Kollna
Skála, adj. ze Smíchova, Danda, řed. ze Slaného
Sehulz, řed. z Prahy, Hoffman, účetní z Olo-
mouce, Fiedler, ředitel z V. Mýta, Smetana,
řed, ze Smíchova, Hák, ředitel z Prahy, Hou
žvička, řed. z Prahy a Benda, řed. z Budějovic
Do rady dozorčí: Pokorný, účetní z Roudnice
Salmon, pokl. z Karlína, Husník. účetní z N
Strašecí. Zápisné stanoveno na 1 K a členský pří
spěvek na 50 h měsíčně. Volné návrhy: Pn
Balcar navrhuje, aby nově slanovený výbor vzal
v úvahu nedělní klid v záložnách. Daiš
návrh o zřízení krajských združení a jme
nování důvěrníků z kollegů úřadníků zál., jež by
byly jakýmsi pojitkem mezi ústř. vedením a jedno-
Ulivými členy byl nově ustanovenému výboru k be-
dlivé úvaze odevzdán. Čtením pozdravných dopisů
telegramů, jakož i projevem díků celého shromáždění
p. Čížkovi, jenž se nejvíce o novou tuto organisae
—aj-
zajímal, schůze skončena
Antonín
Kafka
Janota
Barcal
Balcar
Danda
Hoffman
Fiedler
Smetan
Hák
Benda
Pokorná
Salmon
Husník
Pn Balcar
Pardubice
Karlín
Přelouč
Praha
Čáslav
Smíchov
Ola
V . Mýto
Budějovice
Roudnice
N Strašecí
28
article
Výstava drobného zviřectva. Dílem ve školách
za strojnickým oddélením, dílem v chlapecké škole
z nejvělší části však v pavillonu zemědělském umí
stěna byla po oba minulé dny velice zajímavá
atírakce. Míníme výstavu drobného zvílectva, kter
těšila se návštěvě opravdu imposantní. Nebylo divu
směslnánoť v prostorách, télo exposici vykáz aných
tolik pozoruhodného a tolik zajímavého, že každý
z návštěvníků s opravdovou zálibou a rád sobě ča
sovou i včasnou exposici prohlédl. Oko milovníků
včelařství a hedvábnictví se zájmem a obdivem spo
činulo na bohaté směsí všech odborných polřeb
knižních pomůcek a dlagramů, které ve vkusném
ladu a pořádku byly umíslěny. A koho zajímala do
mácí zvířena, byl procházkou po pavillonu země
dělském plně uspokojen. Vyslavována tu chovná
drůbež všemožných, i vzácných cizokrajných druhů
přehojné kollekce holubů a kanárů a krásné exem
pláře králiků a koček, bravu vepřového, kozlů
kůzlal.
29
article
Ohlušujícím rykem a štěkotem uvítali diváka ne
dobrovolní »chovanci« oddělení druhého, vyhraže
ného jen a jedině výstavě loveckých psů, kterou
uspořádal lesnický odbor východočeské výstavy. Ne
zastrašila vás však jistě tato pronikavá »muzíka«
daleko převážil ji požitek, jejž skýtal pohled n
krásná a mrštná těla ušlechtilých zvířat, ohlížejícíeh
se toužebně po svém pánu. Byly tu pěkné exem-
pláře jezevčíků, krátkosrstých, dlouhosrstných
ostnosrstých německých ohařů a fen, pojniů, setirů
field-spanielův a barierů (40 parforcních psů ho
nební společnosti pardubické předvedeno »bez kon-
kurence« nedaleko výstavního pavillonu již v sobotu
dopoledne). Nemenší pozornosti těšila se kollekce
psů přepychových, v níž nádherné exempláte foxte-
rierů, ruských a angilckých chrtů, bernardinů, novo
fundlanďanů, ulmských dog. skotských ovčáků hojně
byly zastoupeny. Také pěkný indický myšák proni
kavým vylím upozorňoval návštěvníka na svou »ma
ličkost“. Výstavka byla — jak palrno — hojně obe
slána a co hlavního: obeslána způsobem, jenž svěd
čil o pečlivém a svědomitém výběru. Tim byl také
nepop ralelný a plný úspčch této živé »altrakcee
výstavní již předem zaručen.
Tim
30
article
Sjezd „Krakovee“ v Rakovníce.
(Původní zpráva »Národ. Listů«).
Amicus Plato, amicus Socrates — sed magi
amica veritas! Nejsou prý to již ty sjezdy, jako bý
valy před léty, kdy vzrušily celý kraj, signalisovaly
veřejnost a v městech, kde se konaly, vyvolávaly ho
tovou revoluci en miniature. Mládež prý je střížli-
vější, nedosti nadšenou a vznětlivou — slovem, bez
příznaků mládí. Dle některých je to tak lépe; libuj
si, že je za to myšlenkově hlubší, realistickou v na
zírání světovém a proto vážnějšl. Dost možná ..
»Staří studenti«, nikoliv bez trochu vlastního po-
zlátka, analysují onu sjezdovou a vůbec studentskou
chudokrevnost jednoduše slovy, že to ti mladí zkrátk
už tak nedovedou. Také dost moná! A co je vý
slednicí? Zraku nestranného pozorovatele, který mě
příležitost prodělati řadu studentských sjezdů, neušlo
že všeobecné účastenství rok od roku řídne, tepna
bývalé vřelosti a agilnosti kornatí a celý apparát
sjezdový vázne. Za takových okolností staly by se
pomalu sjezdy studentské pouhou tradicí. A přece
účel jejich kolví hlouběji. Ve studentstvu hledal se
od jakživa kádr národních pracovníků, dorůstající
intelligance, duševní záloha. V tom duchu vytkli mu
program staří studenti Barák, Frič, Krejčí a jinía
celá generace naň přísahala. V době novější někteří
od praporu sběhli a přichytili se na pohled vábných
hesel o humanismu; na otázky národní hleděli jako
na překonané stanovisko.
Krakovee
Barák
Frič
Krejčí
Rakovník
Amicus Platón
31
article
Bylo by zbytečno stopovati čásť studentsíva na
jeho nezdravých exkursích; velká většina zůstala
původnímu poslání svému věrna a zná povinnosti
studenta k sobě samému a k národu. Poctivý český
studení vedle studii, jež krátce nazvati možno
schlebovýmis, nepřeslává živiti v sobě oheň nadšení,
snaby idrálně, myšlenky vznešené. Doba prázdnin
jest mu odpočinkem od studií, nikoliv však od po-
vinností druhých, jak již řečeno k sobě samýma
k národu. Tyto dvě otázky neznají klidu. A svo-
lává-li studentstvo své sjezdy a schůze, jsou to
předem tyto věci, o nichž chce se dohovořiti a sdě-
liti s veřejnosti. Proto překvapí do jisté míry, je-li
účast na jeho sjezdech malou, jak se strany student-
stva tak veřejnosti. — Neplatí to arci na celé čáře
o sjezdu »Krakovce«, který byl slušně obeslána
aspoň při bodech rázu zábavného obecenstvem velmi
četně navštiven; ale mohl býti daleko lépe. Účast
»starších studentů«, bývalých členů »Kra kovce«,
byla nepatrnou. Snad pěl, deset nejvýše. Jinako
celkovém obrazu sjezdu možno říci, že byl jedním
z nejpěknějších z posledních sjezdů vůbec. Průběh
schůzí byl klidný, studenlstva důstojný; debatováno
věcně a bez rozčilování. Stůjž zde referát o všech
třech dnech. Úvodem ke sjezdu byla v pátek večer
Krakovec
32
article
Slavnostní akademie.
Program její byl bobatý: Hudba, recitace, zpěv,
divadlo. Pokud prvého — hudby — se týče, dlužno
s veškerým respektem zmíniti se o výkonech orchestru
ochotníků, jehož dirigentem je talentovaný stud. K.
Hůlka, který vedle dokonalého ovládání taktovky.
docsla s temperamentem zkušených kapelníků, ukázai
se býti i výborným pianistou při četných doprovo-
dech. Na uměleckosti celý večer získal nemálo čísly
recitačními V tom ohledu vyšinul se nad průměrne
niveau ochotným spoluůčinkováním dvou, nejširáí
veřejnosti jako umělkyň dokonalých známých paní
A. Bezděkové-Kuklové a slečny Marianny
Hellerovy. Paní Kuklová s procitěným, vřelým
přednesem oduševnila verše nadaného básníka Q M
Vyskočila: dala jim křídla, dala jim zbarvení, živo
a zvuk. Její neaffektovaná, přirozená deklamace
měkký, podajný hlas, modulace a pak hlavně patrne
prožívání přednašeného, byly vynikajícími, přízna-
čnými známkami umění paní Kuklové od prvého
jejího vystoupení na forum veřejnosti. Při akademii
přednesla melodram »U hlubin«, Vyskočilovy »Hor-
nické motivy«, »Máta«, »Pane důlní«, »Stroskotaný
odboj« a po bouřích potlesku fadu přidala. Jako
malá splátka za veliké její výkony dostalo seí
krásných kytic.
A Bezděková
Kukla
Hellerův
Kuklová
Q M Vyskočil
Vyskočilův
Máta
33
article
Recitace a dramatické vystoupení sleč. Metianuy
Hellerovy zůstavily v posluchačstvu dojem, jaký
si dojista přála« hluboký a trvalý. Nechceme jej re-
produkovati obnošenými slovy běžných referentských
obratů a pravíme prostě, že hudbou v duši básní-
kově — v případě našem Vrchlického — a hudbou
v hlase spanilé tiumočnice jeho veršů, bylo nám
zase jednou slyšeli, kterak náš rodný jazyk jest
úchvatně krásňý a obebný. Stejně jako dokonali
skladba hudební má k vrcholně dokonalému spro-
středkování nulně zapotřebí nejen umělce, který do-
vede virtuositu svou podříditi dílu, jež přednáší, ale
pokud možno i nástroj, tak tomu je i při recilaci
plodů poelických. Slečna Hellerova přednesem »Zá-
padu« a »Rosamundy« ukázala nám, kterak lze pla-
stiku slova, dřímající ve verší, pro sluch oživitia
ze zlata sloky Vrchlického razili minci. Mistr našel
výbornou interpretku slova. Dramatické její vystou-
pení ve Vyskočilově »Rusé Madonně« zdvihlo celý
kus vysoko nad normál. Zpěvná čísla skromností
překvapila. Kromě skvělých výkonů slečen Evya
Karly Čermákových nebyl ani jediný sbor, ani
mužské sólo. Proč? Jmenované dámy presentovaly
se jako roztomilé koncertní pěvkyně. Lahodnosta
vřelost hlasu obou vzbudila bouři pollesku. Konečně
pochvalné zmínky zaslouží »Koncert na flětnu«, který
přednesl s doprovodem piana velmi působivě mla-
distvý studující J. Procházka. Akademií rozhodně
zdařilou položen úvod k vlastnímu sjezdu.
Metianuy Hellerův
Vrchlický
Hellerův
Vyskočilův
Madonna
Evya
Čermákův
J Procházka
34
article
Stadentská schůze.
Stadentská schůze.
Jak již podotčeno měla klidný a pěkný průběh.
Za čelného účastenství akademíků zahájil ji v sále
hotelu „Jerie“ předseda „Krakovce“ JUC. Hugo
Mayer, jenž, uvitav přítemné, bezprostředně udělil
slovo prvému řečníku red. A. Heinrichovi, jenž
promluvil „O kulturním životě ve studentstvu“. Mluvil
otevřeně, bez omlouvání o vadách studentstva, na-
kreslil typ průměrného živola dnešního intelligenta
a pokusil se dokázati, že nežije vůbeč kulturně. Slovo
intelligence rozumí se identickým sestudovaný. Nevidí
v generaci nynější nic lepšího než v dřívější. Praví,
že nedá se od ní očekávati, čeho pro český život třeba.
Jerie
Hugo Mayer
Krakovec
35
article
Historie šosáků bude prý se opakovati. Akcentuje, že
jest to pathologickým zjevem naší generace, že kul-
turní zájmy nestávají se programem dalšího živola
Schází smysl pro umění, vědu, náboženství. Rozebírá
tyto tři hlavní kulturní zdroje dosti makavým způ-
sobem. Přeje si ve studentstvu harmonického, hoto-
vého člověka, s národním přesvědčením, muže činu
a práce. V závěru volá po zvýšení kulturní úrovně
a reformy umění.
K přednášce jeho připojila se úvaha dra. E. Cha-
lupného „O sociální otázce studentstva. Otázkou
tou myslí se okolnost, jak umožniti studentstvu mož-
nost existence po čas studií a po jich odbylí. Uvádí
všechny podpůrné spolky, slipendia, nadace s kritikou
dosti ostrou, ale správnou, a přechází k otázce zaopa-
tření studenta po vystudování. Poukazuje, že je
to stát v prvé řadě, jenž využitkuje bezplalných slu-
žeb studentových. Stav ten dlužno zaměniti a nutno
ve sborech zákonodárných k tomu působiti. V dalším
poukazuje na nadbytek intelligentního dorostu, na
opouštění pole národohospodářství a končí slovy:
Dávejte intelligenci, co její jest. V odpovědi na tuto
otázku jest odstranění sociální bídy
Po referátech obou řečníků rozpředla se debala
oláčející se kolem různého nazírání na náboženství.
36
article
Zůčastnili se jí stud. Felix, Chalupný, Hein-
rich, prof. Lukavský a Krejč.
Tím program sludentské schůze byl vyčerpán a
předsedající sdělil došlé telegramy posl. V. Hrubé-
ho, dra. Lad. Bvořáka, kladenského starosty dra.
Hrušky a dopisy Jar. Vrchlického a dra. Zik-
munda Wintra. Zajímavo, že vesměs v nich pro-
nášena pobídka k práci na poli národním
Po společném obědu a promenádním koncerlu
„na Losich“, který konal se za velikého účaslenství
místního obyvatelstva, sehrány večer v hotelu pí.
Schneidrové Svobodovy „Směry života“.
Felix
Chalupná
Hein
profesor
Lukavský
Krejč
V Hrubá
Hruška
Vrchlický
Winter
Schneidr Svobodův
37
article
Včerejší den, vlastně už třelí den sjezdový za-
hájeu pohrubní vzpomínkou na zemřelé rodáky na
hřbitově a polom přednáškou univ. prof. dra. Čády
»Jak doplniti vzdělání středoškolské«. Že se má tak
činiti, je nesporno; ale běží o to, jakými ceslami má
tak činiti každý intelligent a zejména student. Ja kéni
quantum všeobecného vzdělání přináší si každý po-
sluchač vysokých škol ze střední školy. Chceme-li
reálně řešiti otázku, jak doplňovati mezery ty na
vysoké škole, nesmíme přestávati na stescích na
školu střední.
Hlavní nesnáz k nabytí všeobecného vzdělání
snadno může býti ve vzdělání odborném samém. Jest
jisto, že studium odborné na vysoké škole, má-li
vésti k výsledkům, jak žádoucno, vyžaduje úsilovné
práce a neustávající píle, takže blízké jest tu nebez-
pečenství jednostrannosti
D ba studií — a v tom vězí kořen všech obtíží
vnějších i vnitřních tak řeč. studentské otázky — jest
přechodní fase ve vývoji člověka vzdělance, jesí to
přípravná doba rozvoje jeho vědeckého a nejdůleži-
tější perioda k založení fondu všeho vzdělánl.
Odtud notnost, aby se již v této době zapo-
čalo s docelováním vzdělání odborného vzděláním
obecným.
Nicměně především s důrazem jest vytknonli:
hlavní věcí a východiskem veškerého opravdového
vzdělání mus! býli vlastní ono odburné vzdělání, které
profesor
doktor
Čáda