ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1e37a130-70c6-11dc-b24a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 136, place 83, org 8, work 1
1 masthead
17. srpna 1903.
2 masthead
Císlo 225
3 masthead
NARODNÍ LISTY
4 masthead
Štrana 3.
5 article
v kameni a všech kamenníků. První den byl věnován důkladné prohlídce školní budovy c. k. odborné školy (kdež byli ředitelem a členy učitelského sboru uví- táni a pozdraveni) a prohlídce výslavy hořické; mile působilo, že mezi shromážděnými tu absolventy (bylo jich přes 50), byla většina těch, kleří ústav opustiliv prvních létech jeho trvání. Vlastní rokování bylo neděli dopoledne a týkalo se zvláště olázky, jak možno zlotožňovati živnost kocesso- vanou s živností řemeslnou a bylo jednání dosti pohnuté a neobyčejně zajímavé; zprávy, jakož i o zasáhnutí v programní jednání přílomným zá stupcem pražského spolku sochařů v kamenu. Jed- nání vedl předseda spolku absolventů p. Jaroslav Hátle, kam. mistr v Hořicích Návšlěva hořické výslavy v sobotu dne 15. t. m byla přímo obrovská; již od prvých hodin ranních proudily davy navštěvovatelů branou výstavní tam zpět a možno návštěvu toho dne páčiti na více než 30 tisíc. Škoda, že večer vichr a děšt zábavu vír rozjařených tisíců přerušil a že přerušil i mimo- řádné, přímo nádherné osvětlení výstaviště. Dnesv neděli stále pak prší! Opětně pak uvádím, že cizí návštěvníci výstavy (a těch jest den ode dne stále víc a více, proud jejich stále vzrůstá !) s podívením plají se, proč výslava, přec tak zcela moderní jinak ve všem všudy, nemá tournikety ? . .. Východočeská výstava v Pardu- bicích.
Hátle Hořice spolek sochař
6 article
Sobota a neděle byly dostaeníčkem tisíců host z východních Čech; také Morava vyslala své syny. aby na vlastní oči mohli sblědnouti ovoce české práce, k níž ovšem naši bratři z Moravy přispěl hřivnou nikoli nepatrnou. Četné korporace užily vý- stavní doby k tomu, aby konaly jmenované dny své porady, schůze a sjezdy v Pardubicích samých nebo na výstavišti. V ulici, vedoucí od nádraží k výsta višti, pozorován ovšem ruch velkoměstský; zejmena imponoval průvod selské jednoty na Mo- ravě, jenž počtem asi 300 osob přijel do Pardubie, aby vzdal hold památce bratranců Veverkových.
Veverkův Čechy Morava Pardubice
7 article
Průvod zastavil u sochy jmenovaných, kdež oslovil hosty z Moravy p. ředitel Ekert z Chrudimi asi lakto: »Rok 1883, kdy postaven byl tento pomník kdy zavítali jste sem do Pardubic, byl začátkem, kdy Čechové z království počali navazovati užš Mtýky s Čechy z markrabství« . . . Pan Ekrt v delšt řeči vzpomíná zásluh venkova v boji o vybaven moravských měst z područí německého a slibuje, až budou Moravané pořádati zem. výstavu, velikou účast t Čech. Když byl p. Staroštík poděkoval za avítání, položen na pomník nádherný věnec s ná- pisem: »Památce bratranců Veverkových — Selská jednota na Moravě.« Jednota zasáhla též účinně v nedělní s je z Sdružení českých zemědělců«, o čem na místě jiném. Na výstavišti samém bylo znan enati zvláštn náladu; číslice na výstavní kanceláři po šesté hodině ukazovala, že první stotisíc dojde v sobotu zcela jistě svého dovršení; z příčiny té soustředilo se obe- censtvo poblíž hlavního vchodu v napjetí očekávajíc věcí budoncích a již tak blízkých. V 7 hod. rozlehl se volání »Sláva!« »Na zdar!« »Už ho mají!« každý spěchá, aby viděl p. Fr. Motla, svrškář z Prahy (rod. z Pardubic), jenž přišel na výslaviště, aby dovršil první stotisíc a odnesl si pěkný dar na památku. Obloha v tu dobu již zatažena byla čer- nými mraky, z blízka ozýval se rachot hromu ohnivé záplavy blesku staraly se, aby dodaly vý- stavě kouzlo světelných efleklů. Nadšení jásajícího lidu bylo přívalem deště nemístně schlazeno; vše v divokém chvatu utíkalo a obsadilo hostinské pavil- lony buztoho již silně navštivené. Dešť trval celou noc i v neděli dopoledne a poškodil tak nemálo ná vštěva výstavy. — nj—
Ekert Čecho Mtýka Ekrt Moravan Čo Staroštík Veverkův MOTL Morava Chrudim Pardubice Čechy Francie Praha
8 article
Sjezd česko-slovanského živnostnictva (Zvl. zpráva »Národních Listů«.) konán v sobolu dopoledne ve hlavní dvoraně restau- race »Na veselce« za přehojné účasti delegátů spole- čenstev a hostí. Míslnost sjezdu byla již o půl 10 hod. dopolední v pravém slova smyslu účastníky přeplněna. Z poslanců přitomni byli pp. přísediei zemského výboru Karel Adámek, Formá nek starosta Zemské jednoty řemeslných a živn. spole- čenstev Jirousek, Kralochvíl, Sokol Udržal, moravskou ústřední organisaci živnosten- skou kromě jiných delegátů zaslupoval pan Holu- bička z Brna, »Zemskou jednotu pro král. české«, dále pp. Beneš, Slivín, Kamelský a j. Obchodnía živnostenská komora pražská vyslala ke sjezdu svého místolnjemníka p. dra. Grubera. Když byl shromážděné jmenem místního pořada- telstva — sdružených společenstev živnostenskýchv Pardubicích v Řem, živn. besedě uvítal p. Barton z Pardubic, ujal se slova starosta města Pardubie, p dr. Formánek, jenž srdečnými slovy zdravil účaslníky sjezdu na pohostinné půdě pardubické a po zásluze vylkl důležitý význam českého živnost- nictva, jehož píle a dovednost nejlépe zračí se na díle výstavním samém. Z plna srdce přůl řečník všeho zdaru rokování sjezdu. (Hlučná pochvala) Do předsednictva zvolení akklamaci pp.: posl. Jirousek, předsedou, Holubička z Brn I. místopředsedou. Bohata ze Smíchova II. místo- předsedou, Vančura z Čáslavi jednatelem. Předseda p. Jirousek s potěšením znamená zájem, jejž životním svým požadavkům věnuje česko- slovanské živnostnictvo a jejž nejlépe dokazuje jeho účast na sjezdu. Stav živnostenský zasluhuje věru, by splněn byl konečně naléhavý jeho požadavek a aby pří- slušníkům jeho po úmorné práci a lopotě dostalo se náležitého zaopatření pro dobu invalidity a staří.
Adámek Jirousek Kralochvíl Hol Beneš Slivín Kamelský Gruber Barton doktor Formánek Holubička Bohata Vančura Brno Pardubice Pardubie Smíchov Čáslav Sokol Udržal
9 article
Svorné práci a součinnosti za společným cílem po- daří se bohdá dosíci kýženého úspěchu. (Hlučná pochvala a potlesk.) Pan Holubička za srdečných ovací tlumočí shromážděným pozdrav bratří ze sesterské Moravy. Zástupce obchodní a živnostenské komory praž- ské místotajemník p. dr. Gruber, poukázav k po- třebě stálého zdokonalování živnostnictva po stránce technické, zval shromážděné k návštěvě exposice zřízené v lechnologickém museu výstavním Po vřelém uvítání, jehož dostalo se předsedou přítomným starostům vídeňských společenstev živno- stenských, pp. Dolejšovi, Jehličkovi Wegrovi, přikročeno k sjezdovému pořadu.
Holubička doktor Gruber Dolejš Jehlička Wegr Morava živnostenský komora pražit
10 article
Posl. p. Kratochvíl referoval o bodu prvém o pojišlění pro stáří řemeslníků a živnostníků a krocích pro akci onu v řišské radě učiněných. Učinil tak způsobem věcným, přesvědčivým a poutavým, poukázav na význam zmíněné otázky pro živnostní- ctvo, věci to, kterou na přehojné a důrazné podněty »Zemské Jednoty« i zákonodárné korporace již se zabývaly. Jiato je, že palčivost léto olázky je vý- mluvným dokladem hmotné tísně, v niž nalezá se ze mena samostatné řemeslnictvo a živnostnictvo, jakož důkazem, že není spravedlivo hospodářství státu, který po inen je pečovati o řádný vývoj jed- nollivých tříd obyvatelstva. (Výborně.) Tradno pomy sliti, že dnes celá řada poc ivých a pracovitých živ- noslníků přes svoji skromnosť a šetrnosť odkázána je ve stáří na hůl žebráckou (Bouřlivý souhlas', beze vší naděje na pomoc nebo záchranu. Vláda rakouská nedbá své povinnosti, jež vůči výrobním třídám středním vykonalo aspoň z podstatné části již na př. Německo, Francie a Belgie — hlavní moudrosť jeji spočivá ve snaze centralisační a poněmčovací, kte- rou trpí střední vrstvy výrobní v první řadě. (Po chvala Při řešení otázky pojišťovací dlužno hleděti k tomu, by pojištění bylo právem každého dotyč ného jednotlivce a že je právě povinností měst okresů, země a slátů, ve vlastním zájmu ku prove dení tužeb živnostnictva přispěti. Arciť — pokud jde o spolupůsobení státu, nutno hájiti rozhodně slano
Posl Kratochvíl Německo Francie Belgie
11 article
visko státoprávní a trvati na výhradní k mpelene českého sněmu. Souhlas.) Povinnost slálu, pokud jde o výdatný příspěvel k pojišťovací akci, jest ovšem nespornou. Vláda ovšem, aby vzbudila zdaní dobré vůle, přikročila k řešení otázky a předloha, již vyhotovila pod na- Ulakem zovganisovaného dělnictva, nutí ji, by za- ujala určilé stanovisko laké k analogickému poža- davku živnostnictva, ale i této příležitosti chce po- užíti k upevňování dosavadního centralistického po němčovacího systému. Této snaze opře se živnost nictvo české i jeho poselstvo — jako doposud — co nejrozhodněji. (Pochvala.) Živnostnictvo české jež v počtu 15.000 osob přihlásilo se prozatím k zem skému pojišťovacímu fondu, projevilo tímto krokem s dostatek ochoty a dobré vůle. A přese vši splet. tost nerozhodnuté ještě dosud otázky nuceněhio dobrovolného pojišťování, nutno s veškorou energi zasaditi se o zřízení zvláštního bonifikačního fondu živnostenského při fondu zemském, záležejícím z při spěvků jak státu, tak zemí, okresů i měst. (Hlu na pochvala.) Za spolupůsobaní všech rozhodujících či- nitelů stanou se již kroky k donucení vlády, by pi sanování zemských financí povinnost svoji i k živ nostnictvu konala a aby každoročním zákonem sta noveným příspěvkem bylo státem na pojišťovae projekt pamatovánp. (Hlučná pochvala a potlesk. Řečník podává přislušný návrhi resoluční.
Hla
12 article
Posl. Formůnek plně souhlasí s požadavkem by pojišťovací akce byla záležitostí výhradně zem skou, doporučuje však, by trvalo se nejen na svo lání sněmu král. českého v době co nejbliž ší, nýbri aby se mu poskyllo také s dostatek času k vyřízen naléhavých otázek. (Hlučný souhlas.) Kdyby nebylo bývalo před 40 lety bezůčelně rozděleno jmění bý valých cechů, byl by tu dnes výdatný základ po třebného bonifikačního fondu. Další odmítavos vlády vůči požadavkům tříd výrobních bude mít hrozné následky — nejen pro sociální vratvy české nýbrž i pro stát sám. Delegát pan Dvořák z Poličky dokazuje, že stát je v první řadě povinen přispěti. Dovedí-li př zřízování nemocenských pokladen pamatovati na mi-try uložením příspěvku, nechť vyhoví též přáním jejich. Pojišťování budiž dobrovolně.
Posl Dvořák
13 article
Poslanec Adámek praví, že dle soudu jeh dlužno sjezdu vysloviti se především o tom, má-li pojišťování býti státní či zemské. Není pochyby, že dr. Körber i teď ve své — šikovnosti rád by dosáhl určitého politického cíle a že hledí živnostnicivu právě sestálněním pojišťování suggerovali vědomí, že je ve stáří vlastně strávníkem státu a že má ludíž k němu také své povinnosti. (Souhlas.) Stát, který zemi českou tak brutálně vykořistil o poslední špetku berní síly, nechť má k finančně zbědova nému zemskému hospodářství, které — nestane-li se náprava — spěje k neodvratnému bankrotu, sprave- dlivý zřelel. Břemena zemská již dále zvýšovati nelze. Proto je státoprávní boj náš s ceniralismem bojem ve své podstatě eminentně hospodářským. Zd- stane-li Vídeň i nadále tak raněna slepotou jako doposud a neuzná-li, že je v zájmu její, by českému státu bylo možno přikročiti k samostatné práci kul- turní a hospodářské, spláče nejvíce Rakousko a n my. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Delegát pan Novák z Karlína podotýká, že požadavek starobního pojištění byl již v resoluci, přijaté před třemi léty na sjezdu pelhřimovském, která však nebyla, jak řečník tvrdí, správně podána veřejnosti.
Adámek doktor Körber Zdeněk Novák Vídeň Rakousko Karlín
14 article
Po poznámkách pp. Ksáska z Humpolc Válka z Karlína, Janského z Pardubic, No- váka z Karlína a doslovu posl. Kratochvíl schválena pak jednohlasně navržená jím resoluce v tomto znění: I. Žádáme všeobecné, nucené pojištění stavu ř meslného pro stáří a invaliditu II. za tou příčinou budiž zřízen zvláštní zemský řemeslnický fond bonifikační, ke kterému by jal stát tak země, okresy a města byla povinna urči tými částkami připláceti III. žádáme, aby v nejbližším zasedání sněmn království českého palčivá lato olázka přišla n denní pořádek a budiž za tím účelem svolán sněm co nejdříve. Na pořadu nalézal se dále referát del. Z. J. pana Kamelského o organisaci živnostenského stavu. Thema toto probral řečník obšírně, doloživ přesvědčivými daty význam disciplinovanosti a nutnosti vzorného postupu všech příslušníků živnostenského stava za vylčenými cíli. »Zemská jednota« čítá dnes na 70,000 živnostníků ze 450 společenstev, přes to však nelze přehlédnouti, že doposud ještě značný jich poče nejeví pro organisaci a její účely žádoucího pocho- pení a smyslu.
Janský Kratochvíl Kamelský Karlín Pardubice
15 article
Po návrhu řečníkově a když o věcí promluvili ještě pp. Macháček ze Solnice, Novák z Hum- polce a Jedlička z Holic, přijata jednomyslně tato resoluce »I. Uznáváme řádnou jednotnou organisaci ne zbytně potřebnou. II Požadavky řemeslnictva necht jsou postaveny na roveň zeměpanským dávkám. III. V uvážení, že řemeslník za svědectví u soudu nedovolá se náhrady za ušlý zisk, budiž tato c nejdříve zákonem upravena. IV. Dodávky vojenské nechť jsou společenstvům zadány rok napřed a práci nechť přijímá příslušný odborník. V. Pokuty spolků živnostenských nechť připadnou živnostenskému společenstvu. VI. Budiž v novém živnostenském řádu postaráno, by § 37. byl upraven tak, aby jednotlivci jakož i dvory a velkostatky nemohly provozovati řemesla pomocí řemeslných pomoe- níků. VII. Žádáme, by podání společenstev na zeměpanské úřady byla v nejkratší době vyřízena by nestaly se případy, že podobná podání 2— roky leží nevyřízena. VIII. Dispens budiž udělen jen tenkrát, když příslušné společenstvo s tím sou- hlasí.
Macháček Novák Jedlička Huma Holice
16 article
Referent o třetím bodu pořadu, professor prů- myslové školy pardubické p. Stejskal obíral se polom otázkou hotového placení. Dobrý poměr mezi živnostníkem a obchodnikem závisí od spolehlivosti a dochvilnosti, s kterou dodržuje živnostník své zá- vazky. Nezřídka však bývá živnostník uváděn do tísně liknavostí, kterou jeví tu a tam jeho zákazníe při placení účtů a je pak nucen zaopatřovsti si pe- níze potřebné, začasté s nesnázemi, oběťmi a vý- půjčkami. Nápravy dalo by se docíliti tím způso bem, že by živnostník při každé dodávce předkládal zároveň účet a vymohl si na zákazníku, neplatí v určité době, jakousi záruku, na jejímž základě by dostal úvěr jinde a zajistil si tak u obchodníka po- věst dobrého a řádného řemeslníka. Na účtu pro zákazníka budiž poznamenáno, že při hotovém pla- cení (do 14 dnů) poskylne se mu příměřené procente a nehodlá li zaplatiti do 3—4 měsíců, budiž vybíd nut, by do té doby na záruku vyhotovil směnku které by mohl živnostník použiti ve styku s doda vateli vlastními. Záhodno bylo by — dle náhledu řečníkova — též, aby pro dodávky živnostenské pla- tilo totéž právní zajištění, jako při prodeji hodin strojův atd. na splátky, aby totiž výrobek dodaný byl majetkem živnostníkovým až do úplného zapla cení a aby prodej jeho do této doby zákazníkem by stíhán soudně. Rečník doporučuje tyto podněty své shromážděným k náležité úvaze. (Hlučná pochvala.
Stejskal myslová škola pardubický p profesor pr
17 article
Po poznámkách pp. Haly z Prahy a Netika z Poděbrad byly k návrhu p. Holubičky pokyny referentovy doporučeny ku projednání společenstvům načež po přečtení došlých blahopřejných přípisův telegramů byl sjezd srdečným doslovem pp. Bartoně a Jirouska po 1 hod. odpol. skončen. Účnstníci odebrali se o 3. hod. odp. hromadným průvodem za zvuků hudby na výstaviště, na němá byvše srdečně uvítáni členem výstavního výbor p. Koutským, setrvali v přátelské družnosti až do pozdních hodin večerních.
Holubička Bartoň Jirousek Koutská Praha Poděbrady
18 article
Sjezd Ústřední jednoty českých zahradníků pořádán v sobotu dopoledne v místnostech restau race »Bubenči« za účasti 27 delegátů z Prahy, 3 zá- stupců spolku kulnohorského a členů spolků místních a okolních. Celkem přílomno bylo asi 45 osob. Přednedou sjezdu zvolen po zahajovacích slovec d. Smrže z Pardubic předseda Ústřední jednoty p. G alle. Jednáno zvláště o otázce zlepšení a zdokonalení podmínek prodeje a nákupu a doporučeno shromážděným odebírání »Pražské bursy« jako ústředního orgánu jednoty. V debatě bylo ostře vy týkáno, že zatímním ředitelem pomologického ústavu v Troji jmenován byl neodborník a usneseno, nalé hati na zemědělskou radu, by zmíněného funkcionáře propustila a jmenovala ředitelem vrch. zahradníka p. Bláhu, jenž jest kvalifikován k úřadu tomu svou 35letou služební činností a jenž zároveňí bude požádán, by jej přijal. Pro případ, že by p. Bláha odepřel, usneseno tutéž nabídku učiniti okresnímu zahradníkovi v Chlumci n. C.. p. Říhov Sjezdem ustanoveni pak členové poroty pro exposici zahradnickou na výstavě.
Smrž Bláha Bubeneč Praha Pardubice Trója Chlumec
19 article
Ze sjezdů nedělních. Sjezd mistrů krejčovských z Čech, Moravy a Slezska, svolaný na včerejšek do dvorany »Na Veselce«, pře- hojně obeslán a rokoval s 1/22hodinnou přestávkou dopoledne i odpoledne. Po zahájení jeho svolavalelem p. Karešem z Prahy zvoleni: čestným předsedou p. posl. Jirousek, předsedou starosta pardubického společenstva p. Jan Bučina, I. místopředsedou p. Holubička z Brna, II. místopředsedou p. Bašlík z Plzně, zapisovatelem p. Václav Kratina z Prahy Předseda p. Bučina, zahájiv rokování a pro- jevivk němu shromážděným přání všeho zdaru, před- stavil přítomné hosty, zejmena předsedu vídeňského svazu krejčí rakouských p. Weglera, před sedu společenstva vídeňských krejčí p. Dolejše, p. Ho- lubičku z Moravy, p. Mlčocha z Brna, delegáty Zemské ústřední jednoty živnostenských společenstev p. Stivína, adj. Weignera aj Pan Holubička tlumočil sjezdu pozdrav bratři moravských a zmíniv se o zásluhách p. dra. Růžičky o moravské krejčovstvo, nabádal shromážděné, by nezapomínali na druhy své ve Slezsku a hleděli sobě svědomitě svazků vzájemných a svorného s nimi postupu.
Kareš Jirousek Bučina Holubička Bašlík Kratina Dolejš Mlčoch Stivín Weigner moravský Růžička Čechy Morava Slezsko Praha Brno Plzeň vídeňský svaz
20 article
Potom přikročeno k jednání. Pan Kareš z Prahy zahajuje referát svůj bodu I. (Zákonně nucené zavedení dílon, zákaz práce z domu a zrušení práce domácí) projevem trpkého polilování, že ze sta poslanců pozvaných nedostavíl se ke sjezdu ni jeden, za hlučného souhlasu lí il újmu, kterou trpí stav krejčovský štukverkářstvím konfekcionářstvím, které nalézá se po výtce v rukou židovských a které v poslední době nepoměrně se rozšířilo. Konfekcionáři neprávem a navzdor jasným rozhodnutím správního soudu, napořád berou mírua dodávají i do vídeňského hradu a do různých veřej ných ústavů, ač dodávky ty náležejí jedině oprávně- nému řemeslnictvu. Pohříchu i ebecenstvo podporuje konfekcionáře, nedbajíc, že výrobky, zhotoveným v ne- zdravých namnoze dílnách konfekcionářských, snadno přenésti se dají také nakažlivé nemoci. Řečník, zmí- niv se o tom, že nebylo dovoleno vyvěsiti ani pla kály se zjištěnými přesnými daty pracovní radyo nešvarech v oboru konfekcionářských, ohražuje se neméně rozhodně proti nekalé soutěži šlukverkářů a zlořádu vydávání práce z dílny domů a doporučuje ku přijetí tuto
Kareš Praha
22 article
»My shromáždění mistří krejčovští z Čech, Mo ravy a Slezska na sjezdu v Pardubicích, vyslech nuvše referát a zprávy jednotiivých řečníků o ne utěšených a zbídačelých poměrech řemesla krejčov ského následkem rozmachu konfekční výroby, která se zhotovuje t. zv. domáckými dělníky (štukverkáři za mzdu přímo žebráckou při poškozování zdrav všech spolupracujících a jich rodin i odběratelů nositelů oděvů těchfo, 1. Aby mezi příslušníky řemesla našeho a všech činitelů, kteří mají za povinnost stav řemeslný há- jiti, byly naše stesky známy, budiž neodk ladně tiskem, jakož i ústní sgitací působeno k tomu, aby poznání o škůdcích řemesla krejčovského vniklo do všech kruhů příslušníkův odboru našeho : sou časně budiž poukázáno ku prostředkům, jichiž po mocí by se náprava dociliti mohla. 2. Jako lidé, kteří si řemeslo krejčovské zvolil již v útlém věku jinošském za své povolání ku po ctivé své výživě, odsuzujeme co nejrozhodněji špi- navou konkurenci velkovýroby konfekční, ktere veškeré své zaměstnané síly pracovní, učně, dě níky a mistry vyssává a ve zkázu hmotnou i mo- rální přivádí. 3. Jsouce nezvratně přesvědčeni, že řemeslo naš jest čím dále tím více poškozováno neodborníky a výrobou konfekční, čímž úpadek celého odboru krejčovského byl by neodvralný, prohlašujeme, ž dožadovati se budeme v době nejbližší co nejůsi- lovaěji skutečných a vážných oprav ve způsobu výroby v našem odboru, od nichž jedině povzne- sení celého našeho řemesla očekáváme. Opravy tyto jsou: Povinné uzákonění práce vý- hradně v dílnách k tomu zřízených, zrušení t. zv štukverkářství a zákaz vydávání práce z domu dále důkladná oprava článku 38. živnostenského zákona, který nyní dovoluje neodborníkům na úkor řádně vyučených krejčí řemeslo krejčovské nespráv ným způsobem provozovati.
Čechy Slezsko Pardubice
23 article
4. Uskutečnění tuto vyslovených požadavků do máhati se chceme všemí prostředky, které v mezích zákona jsou přípustny — a v prvé řadě appello- vati budeme na všechny zástupce všech politi ckých stran v radě říšské, by o jejich provedení se postarali. 5. K docílení těchto všach požadavků našich dožadovati se budeme součinnosti všech krejčov- ských společenstev, odborných organisací a sdru žení v celém Rakousku, zejmena pak Zemské jednoty společenstev v Čechách a na Moravě Ústředního spolku živnostníků, aby celým vlivem a významem početností svých členů působily k uskutečnění těchto živolních a existenčních po- žadavků našich. 6. Žádáme, by směl výrobek krejčovský prodá- vati pouze krejčí, který tomu řádně vyučen byl 7. Nechť jsou úřady upozorněny, by prováděly řádně platné zákony a nepoškozovaly řemeslo oděvní tím, že považují řemeslo oděvní za ob- vyklou ženskou prácí a aby udělovaly provozování živnosti krejčovské osobám jedině takovým, které jsou živnosti té vyučeny.« Krejčovský mistr z Prahy pan Hála, jemu připadl referát o poškozování mistrů krej- čovských různými podvodníky, podai řadu ukázek, kde důvěřivost a ochota se mnohým živnostníkům špatně vyplatila. Tak ku př. jeden výtečník dal sobě u čtyřech krejčí zhetoviti oděv najednou, pak tři zastavil a s jedním havelokem šel na výlet. Dle černé knihy, vydané v létech 70, a dle knihy vydané o dvanáct let později, přišli krejčí po- dobným způsobem neméně než o 237.639 kornu Poměry tyto stiženy jsou ještě okolností, že na př na úřadníku, pokud nemá přes 600 korun, nelze ce stou soudní vydobyti ničeho. Další poškozování shledává řečník v soutěži, způsobené řemeslným ženskými pracemi v soukromých domácnostech.
Hála Rakousko Čechy Morava Praha
24 article
Konfekcionářům čeliti nejlépe samostatnými i výrobními a nákupními družstvy, jichž zřízení usnadněno bude zápůjčkami ze zemského fodu Františka Josefa. Řečník končí poukazem, že jen v organisaci dojde krejčovský stav spásy Po živé a věcné debatě, za níž ujali se slova pp Mlčoch z Brna, Mertl z Kolína a Jirousek usnesena resoluce tohoto znění; »My shromáždění mistři krejčovští z Čech, Mo ravy a Slezska na sjezdu v Pardubicích dne 16 srpna 1903 konaném, vyslechnuvše referát a všecky další stesky přednešené o různém poškozování živ nosti naší nesolidními zákazníky, dodáváním jin výrobků na úvěr, prohlašujeme, že budemese všemi prostředky a cestami dožadovati ochrany státní, vydáním potřebného zákona proti všem na- šim poškozovatelům; dále dožadovati se budem v lé věci nápravy, pevnou organisací uveřejňováním veřejných a důvěrných seznamů všech nesprávných dlužníků; za tím účelem bude třeba pomoci mravní a hmotné Zemských jednot v království českém markrabství moravském, dále spolku živnostník moravských, dále všech krejčovských společenste a odborů krejčovských při výše zmíněných jedno tách, jako zástupců mistrů krejčovských a konečně Jednoty samostatných mistrů krejčovských pro Prahu a okolí, která v tom směru vykonala ku praktické práce. O thematu »Veřejné dodávky oděvů a mistři krej čovšli« pojednal mistr krejčovský z Kolína p. Vor šilák. Po podrobném výčtu státních dodávek a dotýč ného nákladu řečník vytýkal správě státní, že pi erárních dodávkách nemá na maloživnostníky krej čovské zřetele, pověřujíc jimi pouze cizácké velkový robce. Zejmena platí to o dodávkách vojenských aje povinností poslanců, aby rozhodným zakročením zjeo nali nápravu.
František Josef Mlčoch Mertl Jirousek Brno Kolín Čechy Slezsko Pardubice Praha spolek živnostník moravský
25 article
Když byli k věci této promluvili ještě pp. Fiše z Prahý, Holubréka z Brna a Dolejš z Vídně schválena resoluce talo »My shromáždění mistři krejčovští z Čech, M ravy a Slezska na sjezdu v Pardubicích dne 16 srpna 1903 konaném, velice těžce toho neseme, že vláda v záležitosti erárních dodávek, jmenovite vojenské, stojí proti maloživnostnictvu na slano- visku úporném, neb jen nepatrná čásť přenecháví se maloživnostnictvu, kdežlo z mnoha jiných erár- ních dodávek jest maloživnostnictvo úplné vylučo- váno, neb jich nabytí slěžováno. — Zejména těžce a velice škodlivě se nás dolýká, že přes všechny naše stížnosli a protesty není posud zrušena nel obmezena křiklavá konkurence trestnická, která jest vážné a dovedné práce řemeslné nedůstojna která jest na úkor domácích, daně a jiných po- platků platících samostalných živnostníků. — Rovněž tak stesk náš lýká se soukromých veřejno- právných dráhi, prohíhající království české, je- jichžto práce mimo království české zhotov- vána jest. Z té příčiny prohlašujeme a žádáme I. Jako příslušníci velkého a důležitého stav řemeslnického, z moci a váhou tohoto vždy všudy, všem dovolenými a zákonitými prustředky zasazovati se budeme, by veškeré erární, zemsk a obecní dodávky byly zadávány výhradně kru hům maloživnostenským, neb jen ti poskytují zá- ruky za dobré, trvanlivé a přesné jich zhotovení II. Žádáme zejména veškeré poslance naše, všech politických stran českých, by o splnění to- hoto našeho požadavků na místech palřičných všemi silami se zasazovati tak dlouho, pokud to- muto spravedlivému požadavku — na jehožl splnění jako poplatníci máme plné právo — bud vyhověno.« Při volných návrzích usneseno na podnět pana
Holubréka Dolejš Prahý Brno Vídeň Čechy Slezsko Pardubice
26 article
Kareše, by příští sjezd krejčovských mistrů česko slovanských konal se v létě pěíštího roku v Praze Po včelém doslovu předs dově, odebrali se účast- níci sjezdu ku prohilídce výslavy- Okrasné zahradnictví na pardubické výslavě Předevčlrem a včera poutala pozornost návštěvníků v přední řadě také výstavička něžných ukázek z říše Flory — exposice okrasného zahradnictví. Nebyla sice soustředěna jako jiné, průmyslné její družky ale každý si jí povšíml — tak ladně odrážela se o trávníkové zeleně ostrůvků výslavních. Hned u hlav- ního vchodu, poděl toku Chrudimky, neušly pozor nosti návštěvníkově skupiny rostoucích begonií (za- hradnických Hrem pp. Zákouckého v Semilech, Ang Šmída z Dašic a Jana Vladyky v Žamberce). Nád- herné kobercové skupiny před palácem vylvořil pan Jiran z Pardubic, vkusná skupina před pavillonem Kutné Hory jest dílem městského zahradníka taměj šího pana Jana Černovského. Před sportovním pa- villonem zamlouvají se oku odbornikovu secessně upravené květinové skupiny, výtvor to zahradnické firmy pana Fr. Smrže v Pardubicích. Pavillon stálé výstavy zemědělské spojen je s odborem zahradníků- květinářů. Střední oddělení zaujal tu závod posléze zmíněného odborníka, který vystavuje kollekci palem, karafiátů a různých okrasných bylin, jakož i vkusné práce vazačské. (Kollekci té udělena I. cena.) Krásnými, plnými begoniemi representují do- vednost svoji pp. Aug. Šmid z Dašic, různými řeza nými květy p. Jan Mann z Pardubic, kollekcí kaktusu p. Záruba z Libně a ladnými květy moderních ji- řinek zahradník továrny Wiesnerovy. Všeobecně ob divována také skupina »Canna«, vyslavená p. Janen Man delíkem z Pardubie Ovocnická výstava -- jak dovídáme se z výstav ního kalendáře — stanovena na den 8. září.
Kareš Zákoucký Šmíd Vladyka Jiran Černovský Smrž Aug Mann Záruba Wiesnerův Praha Chrudimka Semily Dašice Žamberk Pardubice Kutná Hora Francie Libeň Cann Předevčlr
27 article
Ustavující valná hromada Jednoty úřadníků za- ložen v zemích kornny české, konaná dne 15. srpna t. r. v sálech měšť. besedy v Pardubicích, měla tento průběh: Ředitel záložny pardubické p. Antonín Čí- žek vřele procítěnými slovy vítá účastníky valné hromady — soudruhy v povolání a přeje si, aby dnešní sjezd byl základným kamenem k budoue organisaci úřadníků záloženských. Za výbory a ná hradníky zvoleni tito pánové: Čížek Ant., ředitel záložny z Pardubic, Kafka, cís. r. a řed. zál. z Vi nohradů, Janota, pokl. z Karlína, Barcal, kon trolor z Přelouče, Balcar. ředitel z Prahy, Rie- dle, ředitel z Čáslavi, Pragr, ředitel z Kollna Skála, adj. ze Smíchova, Danda, řed. ze Slaného Sehulz, řed. z Prahy, Hoffman, účetní z Olo- mouce, Fiedler, ředitel z V. Mýta, Smetana, řed, ze Smíchova, Hák, ředitel z Prahy, Hou žvička, řed. z Prahy a Benda, řed. z Budějovic Do rady dozorčí: Pokorný, účetní z Roudnice Salmon, pokl. z Karlína, Husník. účetní z N Strašecí. Zápisné stanoveno na 1 K a členský pří spěvek na 50 h měsíčně. Volné návrhy: Pn Balcar navrhuje, aby nově slanovený výbor vzal v úvahu nedělní klid v záložnách. Daiš návrh o zřízení krajských združení a jme nování důvěrníků z kollegů úřadníků zál., jež by byly jakýmsi pojitkem mezi ústř. vedením a jedno- Ulivými členy byl nově ustanovenému výboru k be- dlivé úvaze odevzdán. Čtením pozdravných dopisů telegramů, jakož i projevem díků celého shromáždění p. Čížkovi, jenž se nejvíce o novou tuto organisae —aj- zajímal, schůze skončena
Antonín Kafka Janota Barcal Balcar Danda Hoffman Fiedler Smetan Hák Benda Pokorná Salmon Husník Pn Balcar Pardubice Karlín Přelouč Praha Čáslav Smíchov Ola V . Mýto Budějovice Roudnice N Strašecí
28 article
Výstava drobného zviřectva. Dílem ve školách za strojnickým oddélením, dílem v chlapecké škole z nejvělší části však v pavillonu zemědělském umí stěna byla po oba minulé dny velice zajímavá atírakce. Míníme výstavu drobného zvílectva, kter těšila se návštěvě opravdu imposantní. Nebylo divu směslnánoť v prostorách, télo exposici vykáz aných tolik pozoruhodného a tolik zajímavého, že každý z návštěvníků s opravdovou zálibou a rád sobě ča sovou i včasnou exposici prohlédl. Oko milovníků včelařství a hedvábnictví se zájmem a obdivem spo činulo na bohaté směsí všech odborných polřeb knižních pomůcek a dlagramů, které ve vkusném ladu a pořádku byly umíslěny. A koho zajímala do mácí zvířena, byl procházkou po pavillonu země dělském plně uspokojen. Vyslavována tu chovná drůbež všemožných, i vzácných cizokrajných druhů přehojné kollekce holubů a kanárů a krásné exem pláře králiků a koček, bravu vepřového, kozlů kůzlal.
29 article
Ohlušujícím rykem a štěkotem uvítali diváka ne dobrovolní »chovanci« oddělení druhého, vyhraže ného jen a jedině výstavě loveckých psů, kterou uspořádal lesnický odbor východočeské výstavy. Ne zastrašila vás však jistě tato pronikavá »muzíka« daleko převážil ji požitek, jejž skýtal pohled n krásná a mrštná těla ušlechtilých zvířat, ohlížejícíeh se toužebně po svém pánu. Byly tu pěkné exem- pláře jezevčíků, krátkosrstých, dlouhosrstných ostnosrstých německých ohařů a fen, pojniů, setirů field-spanielův a barierů (40 parforcních psů ho nební společnosti pardubické předvedeno »bez kon- kurence« nedaleko výstavního pavillonu již v sobotu dopoledne). Nemenší pozornosti těšila se kollekce psů přepychových, v níž nádherné exempláte foxte- rierů, ruských a angilckých chrtů, bernardinů, novo fundlanďanů, ulmských dog. skotských ovčáků hojně byly zastoupeny. Také pěkný indický myšák proni kavým vylím upozorňoval návštěvníka na svou »ma ličkost“. Výstavka byla — jak palrno — hojně obe slána a co hlavního: obeslána způsobem, jenž svěd čil o pečlivém a svědomitém výběru. Tim byl také nepop ralelný a plný úspčch této živé »altrakcee výstavní již předem zaručen.
Tim
30 article
Sjezd „Krakovee“ v Rakovníce. (Původní zpráva »Národ. Listů«). Amicus Plato, amicus Socrates — sed magi amica veritas! Nejsou prý to již ty sjezdy, jako bý valy před léty, kdy vzrušily celý kraj, signalisovaly veřejnost a v městech, kde se konaly, vyvolávaly ho tovou revoluci en miniature. Mládež prý je střížli- vější, nedosti nadšenou a vznětlivou — slovem, bez příznaků mládí. Dle některých je to tak lépe; libuj si, že je za to myšlenkově hlubší, realistickou v na zírání světovém a proto vážnějšl. Dost možná .. »Staří studenti«, nikoliv bez trochu vlastního po- zlátka, analysují onu sjezdovou a vůbec studentskou chudokrevnost jednoduše slovy, že to ti mladí zkrátk už tak nedovedou. Také dost moná! A co je vý slednicí? Zraku nestranného pozorovatele, který mě příležitost prodělati řadu studentských sjezdů, neušlo že všeobecné účastenství rok od roku řídne, tepna bývalé vřelosti a agilnosti kornatí a celý apparát sjezdový vázne. Za takových okolností staly by se pomalu sjezdy studentské pouhou tradicí. A přece účel jejich kolví hlouběji. Ve studentstvu hledal se od jakživa kádr národních pracovníků, dorůstající intelligance, duševní záloha. V tom duchu vytkli mu program staří studenti Barák, Frič, Krejčí a jinía celá generace naň přísahala. V době novější někteří od praporu sběhli a přichytili se na pohled vábných hesel o humanismu; na otázky národní hleděli jako na překonané stanovisko.
Krakovee Barák Frič Krejčí Rakovník Amicus Platón
31 article
Bylo by zbytečno stopovati čásť studentsíva na jeho nezdravých exkursích; velká většina zůstala původnímu poslání svému věrna a zná povinnosti studenta k sobě samému a k národu. Poctivý český studení vedle studii, jež krátce nazvati možno schlebovýmis, nepřeslává živiti v sobě oheň nadšení, snaby idrálně, myšlenky vznešené. Doba prázdnin jest mu odpočinkem od studií, nikoliv však od po- vinností druhých, jak již řečeno k sobě samýma k národu. Tyto dvě otázky neznají klidu. A svo- lává-li studentstvo své sjezdy a schůze, jsou to předem tyto věci, o nichž chce se dohovořiti a sdě- liti s veřejnosti. Proto překvapí do jisté míry, je-li účast na jeho sjezdech malou, jak se strany student- stva tak veřejnosti. — Neplatí to arci na celé čáře o sjezdu »Krakovce«, který byl slušně obeslána aspoň při bodech rázu zábavného obecenstvem velmi četně navštiven; ale mohl býti daleko lépe. Účast »starších studentů«, bývalých členů »Kra kovce«, byla nepatrnou. Snad pěl, deset nejvýše. Jinako celkovém obrazu sjezdu možno říci, že byl jedním z nejpěknějších z posledních sjezdů vůbec. Průběh schůzí byl klidný, studenlstva důstojný; debatováno věcně a bez rozčilování. Stůjž zde referát o všech třech dnech. Úvodem ke sjezdu byla v pátek večer
Krakovec
32 article
Slavnostní akademie. Program její byl bobatý: Hudba, recitace, zpěv, divadlo. Pokud prvého — hudby — se týče, dlužno s veškerým respektem zmíniti se o výkonech orchestru ochotníků, jehož dirigentem je talentovaný stud. K. Hůlka, který vedle dokonalého ovládání taktovky. docsla s temperamentem zkušených kapelníků, ukázai se býti i výborným pianistou při četných doprovo- dech. Na uměleckosti celý večer získal nemálo čísly recitačními V tom ohledu vyšinul se nad průměrne niveau ochotným spoluůčinkováním dvou, nejširáí veřejnosti jako umělkyň dokonalých známých paní A. Bezděkové-Kuklové a slečny Marianny Hellerovy. Paní Kuklová s procitěným, vřelým přednesem oduševnila verše nadaného básníka Q M Vyskočila: dala jim křídla, dala jim zbarvení, živo a zvuk. Její neaffektovaná, přirozená deklamace měkký, podajný hlas, modulace a pak hlavně patrne prožívání přednašeného, byly vynikajícími, přízna- čnými známkami umění paní Kuklové od prvého jejího vystoupení na forum veřejnosti. Při akademii přednesla melodram »U hlubin«, Vyskočilovy »Hor- nické motivy«, »Máta«, »Pane důlní«, »Stroskotaný odboj« a po bouřích potlesku fadu přidala. Jako malá splátka za veliké její výkony dostalo seí krásných kytic.
A Bezděková Kukla Hellerův Kuklová Q M Vyskočil Vyskočilův Máta
33 article
Recitace a dramatické vystoupení sleč. Metianuy Hellerovy zůstavily v posluchačstvu dojem, jaký si dojista přála« hluboký a trvalý. Nechceme jej re- produkovati obnošenými slovy běžných referentských obratů a pravíme prostě, že hudbou v duši básní- kově — v případě našem Vrchlického — a hudbou v hlase spanilé tiumočnice jeho veršů, bylo nám zase jednou slyšeli, kterak náš rodný jazyk jest úchvatně krásňý a obebný. Stejně jako dokonali skladba hudební má k vrcholně dokonalému spro- středkování nulně zapotřebí nejen umělce, který do- vede virtuositu svou podříditi dílu, jež přednáší, ale pokud možno i nástroj, tak tomu je i při recilaci plodů poelických. Slečna Hellerova přednesem »Zá- padu« a »Rosamundy« ukázala nám, kterak lze pla- stiku slova, dřímající ve verší, pro sluch oživitia ze zlata sloky Vrchlického razili minci. Mistr našel výbornou interpretku slova. Dramatické její vystou- pení ve Vyskočilově »Rusé Madonně« zdvihlo celý kus vysoko nad normál. Zpěvná čísla skromností překvapila. Kromě skvělých výkonů slečen Evya Karly Čermákových nebyl ani jediný sbor, ani mužské sólo. Proč? Jmenované dámy presentovaly se jako roztomilé koncertní pěvkyně. Lahodnosta vřelost hlasu obou vzbudila bouři pollesku. Konečně pochvalné zmínky zaslouží »Koncert na flětnu«, který přednesl s doprovodem piana velmi působivě mla- distvý studující J. Procházka. Akademií rozhodně zdařilou položen úvod k vlastnímu sjezdu.
Metianuy Hellerův Vrchlický Hellerův Vyskočilův Madonna Evya Čermákův J Procházka
34 article Stadentská schůze.
Stadentská schůze. Jak již podotčeno měla klidný a pěkný průběh. Za čelného účastenství akademíků zahájil ji v sále hotelu „Jerie“ předseda „Krakovce“ JUC. Hugo Mayer, jenž, uvitav přítemné, bezprostředně udělil slovo prvému řečníku red. A. Heinrichovi, jenž promluvil „O kulturním životě ve studentstvu“. Mluvil otevřeně, bez omlouvání o vadách studentstva, na- kreslil typ průměrného živola dnešního intelligenta a pokusil se dokázati, že nežije vůbeč kulturně. Slovo intelligence rozumí se identickým sestudovaný. Nevidí v generaci nynější nic lepšího než v dřívější. Praví, že nedá se od ní očekávati, čeho pro český život třeba.
Jerie Hugo Mayer Krakovec
35 article
Historie šosáků bude prý se opakovati. Akcentuje, že jest to pathologickým zjevem naší generace, že kul- turní zájmy nestávají se programem dalšího živola Schází smysl pro umění, vědu, náboženství. Rozebírá tyto tři hlavní kulturní zdroje dosti makavým způ- sobem. Přeje si ve studentstvu harmonického, hoto- vého člověka, s národním přesvědčením, muže činu a práce. V závěru volá po zvýšení kulturní úrovně a reformy umění. K přednášce jeho připojila se úvaha dra. E. Cha- lupného „O sociální otázce studentstva. Otázkou tou myslí se okolnost, jak umožniti studentstvu mož- nost existence po čas studií a po jich odbylí. Uvádí všechny podpůrné spolky, slipendia, nadace s kritikou dosti ostrou, ale správnou, a přechází k otázce zaopa- tření studenta po vystudování. Poukazuje, že je to stát v prvé řadě, jenž využitkuje bezplalných slu- žeb studentových. Stav ten dlužno zaměniti a nutno ve sborech zákonodárných k tomu působiti. V dalším poukazuje na nadbytek intelligentního dorostu, na opouštění pole národohospodářství a končí slovy: Dávejte intelligenci, co její jest. V odpovědi na tuto otázku jest odstranění sociální bídy Po referátech obou řečníků rozpředla se debala oláčející se kolem různého nazírání na náboženství.
36 article
Zůčastnili se jí stud. Felix, Chalupný, Hein- rich, prof. Lukavský a Krejč. Tím program sludentské schůze byl vyčerpán a předsedající sdělil došlé telegramy posl. V. Hrubé- ho, dra. Lad. Bvořáka, kladenského starosty dra. Hrušky a dopisy Jar. Vrchlického a dra. Zik- munda Wintra. Zajímavo, že vesměs v nich pro- nášena pobídka k práci na poli národním Po společném obědu a promenádním koncerlu „na Losich“, který konal se za velikého účaslenství místního obyvatelstva, sehrány večer v hotelu pí. Schneidrové Svobodovy „Směry života“.
Felix Chalupná Hein profesor Lukavský Krejč V Hrubá Hruška Vrchlický Winter Schneidr Svobodův
37 article
Včerejší den, vlastně už třelí den sjezdový za- hájeu pohrubní vzpomínkou na zemřelé rodáky na hřbitově a polom přednáškou univ. prof. dra. Čády »Jak doplniti vzdělání středoškolské«. Že se má tak činiti, je nesporno; ale běží o to, jakými ceslami má tak činiti každý intelligent a zejména student. Ja kéni quantum všeobecného vzdělání přináší si každý po- sluchač vysokých škol ze střední školy. Chceme-li reálně řešiti otázku, jak doplňovati mezery ty na vysoké škole, nesmíme přestávati na stescích na školu střední. Hlavní nesnáz k nabytí všeobecného vzdělání snadno může býti ve vzdělání odborném samém. Jest jisto, že studium odborné na vysoké škole, má-li vésti k výsledkům, jak žádoucno, vyžaduje úsilovné práce a neustávající píle, takže blízké jest tu nebez- pečenství jednostrannosti D ba studií — a v tom vězí kořen všech obtíží vnějších i vnitřních tak řeč. studentské otázky — jest přechodní fase ve vývoji člověka vzdělance, jesí to přípravná doba rozvoje jeho vědeckého a nejdůleži- tější perioda k založení fondu všeho vzdělánl. Odtud notnost, aby se již v této době zapo- čalo s docelováním vzdělání odborného vzděláním obecným. Nicměně především s důrazem jest vytknonli: hlavní věcí a východiskem veškerého opravdového vzdělání mus! býli vlastní ono odburné vzdělání, které
profesor doktor Čáda