1
masthead
s rodinou. V Jezeru meškají ještě dři. Dvorskýa
2
article
Svoboda.
** V Trentě pod Triglavem rozšířil A. Cuder
svůj hostinec »Zlatoroge ještě o jedno stavení; zři-
zuje v něm ložnice dle vzorů nocleháren slovinského
alpského družstva; příštím rokem budou asi již míst-
nosti upraveny tak, že i větší společnosti budou moci
zavítati do osamělého údolí trentského, aniž by mu-
sily míti obavy o nocleh.
Vodní sporty-
* K XVIII. mle zinárodním závodům
v Roudnici. Český Athletic C. oslaví v neděli
závody 25leté trvání, bylť založen r. 1882. Výsledek
přihlášek jsme už uveřejnili; jmenování mužstev
jehož lhůta vypršela 14. t. m., potvrdilo přihlášky
Hlásily na:
I. Mistrovství: Český athletic club »Roud
nice«: Ivan Schweizer, bojka 1., Veslařský klu
»Blesk« Praha: Vladimír Haak, bojka 2.
II. Čtyřka mladších: Český veslařský
klub »Praha«: J. Jůra, K. Jirka, J. Smíchovský, Sláva
Zít, korm. A. Heřman, bojka 1., Český athletic
club »Roudnice«: J. Jirmus, O. Herrman, O. Rozsypal.
B. Polivka, korm. F. Zinke jun, bojk a 2.
III. Jednoveslovky mladších: Veslař-
ský a bruslařský klub »Obře« Louny: A. Hála.
bojka 1., Veslařský klub »Blesk« Praba: Antonín
Hnátek, bojka 2., Český athletic club »Roudnice«:
Stanislav Kočí, bojk a 3.
IV. Čtyřky staršícih: Český veslařský klub
»Praha«: J. Jůra, K. Jirka, J. Smíchovský, Sláva Zit,
korm. A. Heřman, bojka 1, Český athletic club
»Roudnice«: Jos. Benda, Jos. Viček, Jar. Polívka,
Alois Peřina, korm. K. Schlosser, bojka 2.
V. Jednoveslovky starších: Český
athletic club »Roudnice«: Ivan Schweizer, bojka 1.
Veslařský klub »Blesk« Praha: Vladimiř Haak
bojka 2., Český athletic club »Roudnice«: Stani-
slav Kočí, bojka 3.
Bojky se číslují od levého k pravému břehu.
A Cuder
Zlatoroge
Roud
Schweizer
Haak
J Jůra
Zít
A Heřman
J Jirmus
Herrman
Rozsypal
F Zinke
Obr
A Hála
Hnátek
Kočí
Sláva Zita
Benda
Jos
Polívka
Peřina
K Schlosser
V Jednoveslovka
Bojko
Triglav
osamělý údolí
Roudnice
Praha
Louny
Jos
Český Athletic C
Český athletic klub
Český veslařský klub
bruslařský klub
4
article
Spor úrazový a civilní.
Spor úrazový a civilní.
Mlynářský chasník Jan Hilmar byl zaměstnán
ve mlýně p. Ant. Minaříka v Řisutech a tam byl dne
9. března 1906 stížen vážným úrazem. Když ucpá-
val kámen mlýnského zařízení, zachytila mu ozu-
bená kolečka rukáv, ruka byla mu vtažena do stroje
a rozmačkána tak, že nastala nutnost odnětí ruky
nad loktem. Zmrzačený chasník obdržel rozhodnutím
dělnické úrazové pojišťovny rentu 60 proc. svého roč-
ního výdělku. S tím nebyl Hilmar spokojen a podal
u zemského soudu v Praze prostřednictvím svého
právního přítele jako zástupce chudých p. dra. Na-
vrátila žalobu na mlynáře p. Ant. Minaříka na pla-
cení ročních 921 K a na bolestné v obnosu 6000 k.
Žalobce tvrdil, že mlynář úraz zavinil, poněvadž ne-
měl žádných ochranných opatření. Naproti tomu zá-
stupce žalovaného p. dr. Stieber ze Slaného prohlásil,
že úraz zavinil chasník svojí neopatrností. Hilmar —
pravil dále — vůbec počínal si velmi svobodné. Ráno
dlouho spal a odpoledne už ve tři hodiny seděl v ho-
stinci Škuthanově. Ostatně byl chasník u úrazové
pojišťovny pojištěn a jiná náhrada mu nepřísluší.
Soud zemský za předsednictví p. vrch. rady dra.
Ungr a rozhodl, že žaloba se z amitá. Dle 846
Hilmar
Minařík
doktor
Stieber
Škuthanův
Ungr
Řisuty
Praha
Slaný
5
article
úraz. zákona může poškozený žádati náhradu v cestě
civilní jen tehdá, když zaměstnavatel zůmy slně
úraz přivodil. Poněvadž takový případ se zde nestal,
nepřísluší žalobci nárok na náhradu.
Ze soudu živnostenského.
Jak se v Žižkově stavělo. Rozmarný případ byl
včera projednáván u živnostenského soudu za před-
sednictví pana rady Müllera. V Žižkově opravoval
soukromník X. dům a svěřil práci zednickému mi-
strovi Y., který ji opět předal kolegovi Z. Dvanáct
dělníků a zedníků pracovalo na stavbě a když při-
šla výplata, nechtěl platit Z. proto, že to náleželo
Y., a ten opět povinnost placení dělníků svaloval na
X. Konec konců nechtěl platit žádný. Dělníci uchý-
lili se o ochranu k živnostenskému soudu, který po
výslechu svědků rozhodl, že zaplatit jim musí pan
Z., poněvadž on dělníky do práce přijal.
Müller
Žižkov
6
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Sjazd mistrů krejčovských z Moravy. Z Brna
15. září. (Pův. zpr.) Dnes konal se zde sjezd mistrů
krejčovských z Moravy, k němuž se dostavili četní
delegáti společenstev z celého markrabství a také ho-
sté z Prahy a z Krakova. Po zahájení sjezdu a uví-
tání účastníků podány referáty o novele živ no-
stenského řádu, o odborové organisaci
krejčovské, o starobním a invalidním
pojišťování a o zemské výstavě krej-
čovské. Na to přijata resoluce, v níž se shromá-
ždění delegáti obracejí proti úpravě živnostenského
řádu ze dne 5. února 1907, zejména proti ustanove-
ním, týkajícím se průkazu způsobilosti k živnosti
krejčovské, které umožňují nezřízenou kon-
kurenci v oděvnictví (§ 14. d), a které připou-
štějí, aby obchodníci s oděvy a konfekcio-
náři, kteří dne 1. ledna 1907 obchod provozovali,
směli nadále bráti míru a dávati oděv ke zhotovení
tak zv. mistrům od kusu a pracovníkům domáckým
(§ 38. a). Dále se žádá v resoluci, aby od žen po-
žadován byl týž průkaz způsobilosti
jako od mužů, aby zrušeno bylo nařízení ze dne
Morava
Brno
Praha
Krakov
7
article
26. července 1907 ř. z. č. 180 o živnostenských uči-
lištích, jichž vysvědčení nahražují ženám průkaz způ-
sobilosti při ohlašování živnosti na šatstvo ženské
a dětské obmezené, aby bylo zamezeno vydání zá-
kona u úpravě práce domácích dělníků (štukverkářů)
a na místě toho aby zavedeny byly nucené dílny
krejčovské. Odbor mistrů krejčí při „Ústředním
spolku živnostníků moravských“ se žádá, aby spo-
lečně s odborem mistrů krejčí při „Zemské jednotě
živn, společenstev“ se postaral o zřízení zem-
ského svazu společenstev krejčov-
ských na Moravě. Sjezd vyzývá dále vládu, aby
při projednávání programu pojišťování dělnického se
postarala o zavedení nuceného pojišťová n
živnostníků, jejich vdov a sirotků. Společenstva
krejčovská nechť zřídí informační kanceláře, v nichž
by byly vedeny seznamy (černé knihy) ne-
svědomitých dlužníků.
Zemřeli v Praze.
Dne 9. září 1907: Richterová Barbora, vdova
po podnikateli staveb, 74 roky, 363—III. Slámova
Růžena, dcera uzenáře, 15 dní, 716—VII. Šilhanová
Barbora, vdova po mlynáři, 84 roky, 1—VII. Bartá-
čkova Žofie, dcera strojníka, 2 roky, 449—VIII. Dvo-
řáčkova Anna, dcera dělníka, 1 r. 2 m., 512—VIII
Slámův
Růžena
Šilhanová
Žofie
Anna
Morava
Praha
spolek živnostník moravský
Richterová Barbora
8
article
Dvoráková Marie, švadlena, 25 roků, 360— VIII. Sva-
Dvoráková Marie, švadlena, 25 roků, 360— VIII. Sva-
šek Leopold, býv. dozorce, 49 roků, 335—VIII. Šrou-
bek Antonín, syn dělnice, 1 rok, 291—VIII. —U
Alžbětinek: Tůmová Anna, choť inženýra, 26
roků. — U Milosrdných sester: Funková
Marie, vdova po řezníku, 78 roků. Henn Rudolf, číš-
ník, 58 roků. Šrůtová Františka, vdova po lakýrníku,
56 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Alt-
schul Kamil, úřadník, 27 roků. Hakbeil Florian, učitel,
52 roky. Lindauerová Kateřina, manželka pekařského
mistra, 44 roky.
Dne 10. září 1907: Ecksteinova Irma, dcer
po cestujícím, 17 roků, 224—I. Pěknic Josef, c. k.
nadstrážník v. v., 66 roků, 11—VI. — U Milosrd-
ných sester: Klomínek Josef, zedník, 26 roků.
Kohoutek František, truhlář, 21 rok. Žákova Marie,
služka, 24 roků. — Ve všeobecné nemocnici:
Dejmková Františka, vdova, 61 rok. Svoboda Karel,
horník, 25 roků. Vrabcová Marie, manželka obuvníka,
42 roky.
Leopold
Antonín
Rudolf
Šrůtová
Alt
Kamil
Florian
Lindauerová
Kateřina
I Pěknic
Josef
Kohoutek
Žákův
Marie
Karel
Vrabcová
Dvoráková Marie
U Alžbětinka
Tůmová Anno
funkový Marie
Ecksteinův Irma
U Milosrd
Klomínek Josef
Dejmková František
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Začátek o 3. hod.
Ve středu 18. září.
Otee.
Drama o třech dějstvích. Napsal Alois Jirásek. Režisér
Alois Sedláček.
283. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Trilogie o Simsonovi.
Dramatická báseň o třech částech. Napsal Jaroslav
Vrchlický. Hudbu složil Josef B. Foerster.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent František Jílek.
Konec před půl 10. hod.
Začátek o 7. hod.
284. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Jirásek
Sedláček
Simson
Vrchlický
Foerster
Kvapil
Jílek
Praha
národní divadlo
10
article
Ve středu 18. září.
11
title
Miquetta a její máti.
12
article
Ve čtvrtek 19. září.
13
article
Lidové divadlo Brania“ v VH. části Prany:
Lidové divadlo Brania“ v VH. části Prany:
zahradě I. pražského měšť. pivovarn
Začátek o 7. hod.
Ve středu 18. září.
Cesta kolem světa za osmdesát dní
Velká výpravná hra s předebrou o pěti jednáních
a 13 obrazech. Dle A. D'Enneryho a Julia Vernea
pro české divadlo zpracoval A. Pulda. Hudba od
F. Suppea. Režisér F. Hlavatý. Dirigent E. Starý.
(blíže Patackého
A D Ennery
Verne
A Pulda
F Suppe
F Hlavatá
E Stará
lidový divadlo
Brania
český divadlo
Prany
14
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu
Začátek o 7. hod.
Ve středu 18. září.
17612
Zvony Corneviliské.
Komická opereta o třech odděleních. Text od Clairvilla
a Gabeta. Český překlad od Em. Züngla. Hudbu složil
Robert Planquette. Režisér Jos. Kubík.
na Kíral.
Züngl
Planquette
Smíchov
Clairvilla
Jos
15
article
Pištěkovo lidové divadlo varn.
Pištěkovo lidové divadlo varn.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 18 září.
17605
Nevinně odsouzen.
Obraz ze života francouzského o čtyřech odděleních
s předebrou. Napsali D'Ennery a Cormon.
u Deutschů
Nové lldové dlvadlo v Praze Vlil. vEibni.
Ředitel J. E. Sedláček.
ačátek o půl 8. hod.
Ve středu 18. zář
17613.
Ejhle, čiověk!
Hra o čtyřech dějstvích s proménou. Napsala A.
Horáková. Rožísér A. Vedral.
458 —
D Ennera
Cormon
Deutsch
Sedláček
A Horáková
A Vedral
Praha
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Pozvolna však ostré, odporné rysy jeho tváře počaly
oživovati se úsměvem. Jakoby cosi byl vymyslil, tento šel-
movský, radostný výraz na tváři jasně dokazoval, že je
spokojen svým výmyslem.
Jakkoli hrbáč byl nepatrný a opovržení hodný, dalo
se od něho mnoho očekávati; nikdo ani netušil, tím méně
statkáři, od nichž dostával mnohdy šňupku, mnoho-li ple-
tich, lstivosti a zloby skrývalo se v malém tom hrbáči.
Ostatně první projevy této zloby přišly mu draze.
Jako malé děcko tak strašně kousl matku do prsou,
že ho nemohla více udržeti a upustila ho na zem —a
od těch dob byl hrbatým. Když mu bylo deset let, po-
stavil se na odpor koni a počal ho bíti holi přes hlavu. Kůn
jej povalil a kolo mu přejelo nohu.
Maje nepochybně co děkovati své fistuli, byl pánem
přijat do pěveckého sboru. Hned od prvního dne jeho
soudruzi pojali k němu nenávist. Nevyzpíval ani tolik not
v novém svém působišti, jako nanaříkal se pod prutem
kopáním zpěváků.
Pán zemřel; zpěváci byli propuštěni. Jegor počal
přecházeti od jednoho sboru ke druhému, ale nikde ne-
vytrval déle než měsíc, vyhnali jej pro opilství nebo pro
nějaké jiné darebáctví.
Posléz Jegor zanechal církevního zpěvu a věnoval
se světskému, což mnohem více odpovídalo jeho povaze.
Chopiv se kytary, počal, jak jsme již dříve podotkli, pře-
cházeti od jednoho kupce ke druhému, od statkáře
ke statkáři.
U nás je dosud mnoho statkářů, kteří nemohou žíti
bez šašků a veselých společníků. Jegorka byl jim nadmíru
vdéčen za stravu, kořalku i přístřeší.
Jegor
17
article
Zpíval písničky, tančil a uvázal se v povinnost ode-
vzdávati šátky a náušnice mladým holkám. Vzhledem
k smlouvě, ujednané dříve se statkářem, vypil tři láhvé-
kvasu, aneb prohrálli v kartách, zalezl někam pod pohovku,
nebo pod židli; když však prohrál statkář, což se stávalo
často, Jegor obdržel peníze neb kořalku.
Ač statkáři velice se bavili, přece jej déle u sebe
nestrpěli než týden. Jegorka vyvedl nějaké darebáctví —
a byl okamžitě vyhnán.
Konečně dostal se ke Karjakinu. Mladý statkář jej
bil, snad i mnohem více i citelněji, nežli mnozí jiní,
avšak Jegor byl jím spokojen. Ihned uhodl, že Feodor
Ivánovič je obyčejný prostopášník, miluje zpěv, rád hýří
a má rád holky — zkrátka je to chlapík, jakého Jegor
dávno již hledal.
Díky náklonnosti Feodora Ivánoviče k zahálce, jeho
nesmírné nudě, která jej uchvacovala, díky jeho prostotě
a nesmírné shovívavosti v morálním ohledu, Jegor myslil,
že do smrti setrvá ve dvoře obchodníka s dobytkem. Jen
jedno se Jegoru nelibilo, a síce, že chtěl oženiti se s ne-
teří Anisje Petrovny.
Nepochybuje ani dost málo, že tehdy veťa bude po
pohodlném jeho životě, nedal projíti ani jednou jen trochu
hezké holce, aby neobrátil na ni pozornost Karjakinovu a
odvrátil jej takto aspoň na čas od neteře statkářčiny.
Z toho všeho vysvítá, že pohlavky od Ivána ne-
zdály se Jegorce ani tak bolestny, jako objevení se truhlá-
řovo v stepi a vmísení se jeho v záležitosti, jež (tak se
aspoň hrbáči zdálo) počínalo se velice dařiti.
Z venkovských holek nelíbila se Karjakinu dosud
žádná tak jako Máša. Což všechny jeho námahy měly by
býti marny?
Karjakin
Jegor
Ivánovič
Anisja Petrovna
Karjakinův
Iván
Máša