V Praze, ve středu dne 18. září.

K číslu 258.

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARU

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Přerušené vyjednávání. Z Vídně, 18. září. Přestávka, která nastala v akci vyrovnaci po včerejšku, bude po- dle všeho delší, než se ještě předevčírem če- kalo. Nevěřilo se, že podaří se na nynějších konferencích vyrovnací dílo dodělati, ale myslilo se, že již po několika dnech sejdou se členové obou vlád zase v uherském hlavním městě, aby skoncovali věc, o kterou vedou se spo ry a boje již déle roku. Podle dnešního stavu věcí jest sotva pravděpodobno, že ra- kouští ministři přijedou do Pešt před koncem tohoto měsíce, ba není vyloučena možnost, že stane se tak teprve v prvních dnech měsíce října. Způsob, jakým uví- táni maďarští členové kabinetu Weker lo va v Pešti, vracejíce se z vyjednávání vídeň- ského, nenasvědčuje veliké ochotě maďarských kruhů zjednati atmosféru, ve které daly by se protivy vyrovnati, které ve Vídni vyrovnat možno nebylo. Zvláště pak okázalé demonstrace, kteréž uspořádány byly Košutov stranou neodvislosti, jsou důkazem, že nezmě nily se disposice naproti Vídni.

Jedna okolnost jest při tom pozoruhodnou, b podezřelou: demonstruje se pro Košuta, tím však zároveň proti dru. Wekerlovi, o kterém je povědomo, že jako muž financí národního hospodářství dobře ví, že Uhersko není ještě zralé pro naprostou samostatnost celní a hospodářskou. Proto soudíme, že »N. F. P.« má tento- kráte pravdu, staví-li dnes dra. Weker la proti ministrům uherským, kteří vyšli ze strany neodvislosti, a konstatuje-li, že na vyrovnacích konferencích vídeňských, včera přerusených, poražen byl jenom jeden člověk — dr. Wekerle. Z Pešti, 18. září. »N. Pest. Journal« te- legrafují z Vídně: Musí býti konstatováno. že vídeňským jednáním přiostřila se si tuace. Maďaři byli ochotni do jisté míry za určitých podmínek svoliti ke z vý šen kvoty (uherské), avšak rekompensace (rekom- pensacemi míněny jsou náhrady, které ve dři vějším stadiu byly již odmítnuty, náhrady za věc, která jest již dávno urovnána), které žádány s maďarské strany, byly vládou rakou- skou přikře (zase) odmitnuty. Proto maďarská vláda po konferenci včera dopoledne konané dala odpověď, že za takových poměrů tou dobou dále jednati se nemů že Dr. Wekerle oznámil eísaři, že maďarská

vláda nemůže přijati požadavků rakouských (ve příčině kvoty), že kompromisní návrh nebyl nalezen a že tedy skončilo jednání bez výsledku. Císař projevil naději, že přese všechny oblíže podaří se protivy překle- nouti. vvasgo lndslo Z Vídně, 18. září. Ujišťuje se, že M- ďaři za povolení vyšší kvoty uherské žádali kromě placení hotovým zlatem ještě koncesi žehezniční, trvajíce na tom. aby mělo Uhersiko průchodní sta- nici přímou do Němelcka, to jest uvedl zase na přetřes známou záležitost při prol j en v Annabergu. Ovšem vláda rakouská jak ve věci finanční, tak ve věci železniční nemohla zaujati stanovisko jiné, leč původní, to jest ab- solutně zamitavé.

Návrh rakouské vlády ohledně kvoty. Z Pešti, 18. září. »Budap. Hirl.« ozna- muje: Návrh rakouské vlády o kvotě zněl takto: »Rakousko-uherská vláda svolá co nejdřive kvotovou deputaci a navrhne tam zvý- šení kvot uherských. Kdyby uherská deputace nepřijala návrh ten, anebo kdyby oboje deputace nemohly se dohodnouti, panovník na základě svého rozhodčího práva ustanoví kvotu ve smyslu návrhu vlády rakouské, to jest ve smyslu vyšší kvoty uherské. Ovšem musila by vláda uherská toto rozhodnutí panovníkov spolupodepsati. Demonstrativní uvítání uherských mninistrů v Pešti. Z Pešti, 18. září. Vracejícím se ministrům při jejich příjezdu na nádraž uspořádáno bylo srdečné uvítání. Všichn poslanci strany neodvislosti dostavili se, veden místopředsedou Barabášem. Když Košu vystoupil ze salonního vozu, voláno nadšeně »Eljen!« Barabáš přistoupil k němu a řekl »Děkujeme ti, že's hájil maďarské stanovisko s takovou rozhodností!« Košut poděkoval a pravil: »Do Vídně už nejedeme. Chce-li rakouská vláda jednat, musí přijít do Pešti«- Dr. Wekerle, patrně nemile dojat touto pří- hodou, o které se neklamal, že učiní ve Vídni špatný dojem, volal na poslance: »Proč pak jásáte? Snad proto, že jsme vyrovnání ne- udělali?« Několik poslanců odvětilo, že z m a jednání vídeňského naplňuje čle- ny strany neodvislosti radostí. Z Pešti, 18. září. V rozmluvě, která konala se včera na nádraží mezi ministry a poslanci, vyšlo na jevo, že někteří poslanci vykládali slova Wekerlova, že rozloučil se s panovníkem, v ten smysl, jakoby vláda byla podala svoji demisi. Ministři však upo-

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

LSI Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

kojili své věrné a prohlásili, že jakkoli situace jest vážna, přece není žádné krise mini- sterské. Když Košut vstupoval do vozu, bylo voláno „Sláva Košutovi! Sláva osmačtyři- cátníkům!“ Situace po přerušeném vyjednávání. Z Vídně, 18. září. O situaci, jež byla způsobena přerušením konferenci vyrovnacích, uveřejňuje »Frdbl.« stať, patrně vládou samou inspirovanou, ve které se praví: »Neblahá ne- jistota předvčerejška stala se včera jisto- tou: jednání vyrovnací nevedlo tou dobou k žádnému výsledku věcnému, maďarští ministři vrátili se do Pešti, aniž mohlo se státi do- rozumění. Nebylo sice jednání formálně zastaveno, avšak očividné faktum, že dlouhé vyjednávání posledních dnů memělo žádného jiné- ho úspěchu, než úplnou nega ci, mluví zřejmlě, vážně a významně. Budiž výslovně podotčeno, že vyrovnání musí býti spoludílem parlamentů, v Rakousku dílem prvního parlamentu, vyšlého ze širokých vrstev lidových. Rakouská vláda má ve svém středu povolané zástupce parlamentní strany.

Tím rozhodněji musí míti ministerstvo po- cit zodpovědnosti za tu část bilance, na jejímžto základě vyrovnání se uzavírá. V posledních dnech jednalo se jen o vě- cech hospodářských, o vojenských věcech nebylo žádné řeči. Bilance hospodářská ovládala výhradně konference, a při hospodářských věcech nemluví a nerozho- duje cit, nýbrž jenom rozvaha klidná, střízlivá, obchodní a chladnokrevná. Přesný výpočet stává se vlasteneckou povinností. V tomto názoru, v tomto vědomi zodpovědnosti rakouská vláda zjednala a udržela své posice. Postrádáme-li po záporném výsledku včerej- šího dne ve věcech rakousko - uherského vyrov- nání všeliké určité vyhlídky, nabyli jsme aspoň klidné bezpečnosti, že pro stanov i s ko rakouské nalezeny pevné, neposu- nutelné body.« Uspořádání vlastních zájmů předlitavského Rakouska. Z Vídně, 18. září. »N. F. P.« oznamuje: Ve Vídni jsou odhodláni, nezmění-li se v nej- bližších nedělích situace, vylíčiti říšs ké radě důvody, pro které jednání s uherskou vládou nevedlo k po- sitivnímu výsledku, zároveň pak uči- niti návrh, jak zachovati se ve příčině ho- spodářských styků k Uhrám a jak uspořá- dati vlastní zájmy Rakouska.

FEUILLETON. Ptáci a vzducholodi.

Na všech stranách oznamují se nyní konstrukce řiditelných vzducholodí, zejména k účelům vojen- ským. Podobné snahy jsou již prastarým problemem techniky. Jest asi málo známo, že již slavný malíi a sochař Leonardo da Vinci se horlivě zabýval pro- blemem řiditelné vzducholodi, při čemž nepostupova) nikterak fantasticky a bez plánu, nýbrž vyzbrojen veškerou přírodní vědou své doby, ba ve mnohém směru vědění své doby dokonce předstihl. Přihlížel k nejdůležitějším zákonům veškeré mechaniky, zvláště aeromechaniky a studoval především bedlivě stavbu plačího těla, ježto vycházel od myšlénky, že ptačí let musí býti člověku vzorem k sestrojení upo- třebitelného létadla. Lze skutečně s velkou pravděpodobností říci, že kdyby nebylo ptáků, těchto vzorných vzduchoplavců, sotva by asi člověk připadl na smělou myšlenku sám plouti vzduchem. Problem řiditelné vzducholodi není sice ještě dokonale rozřešen, ačkoli dle posledních výsledků lze očekávati, že se tak v dohledné době stane, přece však člověk aspoň v jednom směru předstihl i ptáky, totiž pokud se týče výše vzletu. Dříve, kdy nebylo možno kontrolovati výši pta- čího vzletu, panovaly o ní velmi přehnané představy, nyní však poskytly časté vzlety balonů příležitost, činiti v té příčině přesná pozorování a tu se ukázalo že člověk balonem dostoupil mnohem vyšších vrstev vzduchových než ptáci svými přirozenými létadly

Největší výše, v níž létají ptáci pokud vůbec byli po- zorováni, neobnášela více než 3000 metrů a při tom se potvrdily poetické představy, neboť jest to skutečně král ptáků, orel, o kterém se vždy říkalo že se samojediný uchyluje do výšek jiným ptákům nepřístupných, jenž dosahuje největší výše. Potom a sice již ve značné diferenci výšky, totiž v 1900 metrů byl pozorován skřivan, ve 1400 metrů několik vran a v 900 metrů dva čápi a jedno káně lesní. Obyčejně nevznášejí se ptáci výše než do 400 m. Vyhýbají se však větším výškám ne proto, že by jim byl nesnesitelný řídký vzduch v nich, jak patrno z vy- sokého vzletu zmíněných druhů, nýbrž proto, že ve vyšších sférách se často ocitají v nebezpečí, že se mezi nimi a zemí rozestře neprůhledná vrstva mraků a pak se nemohou orientovati. Při mnohé plavbě balonem bylo viděti ptáky, jak úzkostlivě obletovali balon, jako by se jím chtěli dáti vésti, ježto pod nimi visely husté mraky. Jestliže se mrak na některém místě protrhl, takže bylo viděti zemi, prolétli ptáci ihned trhlinou dolů. Jiné nebez- pečí ve velkých výškách tvoří časté prudké bouře, jimiž mohou býti ptáci zahnáni do krajů a podnebí, kde podle svého ústrojí nemohou žíti. Jisto však jest že největší výška, dosažená lidmi v balonu, totiž 10.000 metrů (při čemž ovšem se vzduchoplavci octl ve vážném nebezpečí života), není ani příbližně ptá- kům dostupna.

= „Konsul“ v Newportu. Známý šimpanz „Kon- sul“, jenž nedávno cestoval se svým „vychovatelem po Evropě a budil svým lidským chováním všeobecný obdiv, je nyní v Americe. Podnikatel jest asi obratný muž, neboť docílil, že „Konsul“ již dnes, několik dní po svém příjezdu se stal ve všech kruzích ame- rického obyvatelstva velice populárním. Odebral se totiž s „Konsulem“ do Newportu, kde se nyní zdržuje elita americké společnosti, ubytoval se v jednom z nejlepších hotelů, obědval s „Konsulem“ veřejně na verandě a seznámil jej se společností. Šimpanz- gentleman měl velké štěstí. Nejvznešenější dámy a pánové tlačili se k němu, aby mu potřásli rukou a když tyto pocty přijal velmi milostivě, šli dále a zvali „distinguovaného cizince“ k luncheonům a dinne- rům. Počátok učinil pan Belmont, nevlastní otec vé- vodkyně z Marlborough. Byla pozvána vybraná spo- lečnost, jež pozorovala s velkým zájmem, jak bez- vadně oděný malý gentleman pojídal své pokrmy s allurami zhýčkaného labužníka. Pan Belmont na- bídl mu po jídle velké, černé, pravé havana. „Mister

Konsul“ vzal doutník do svých dlouhých aristokrati- ckých prstů, ohmatal jej nedůvěřivě, zvedl jej něko- likráte opatrně ke svému malému nosu, ukousl obratně špičku a zapálil si. Ale již po několika ta- zích odhodil doutník na zem a pohlédl nanejvýš roz- hořčeně na pana Belmonta. Ten pospíšil si nabídnouti mu ihned cigarety „Gold-Tipped“, které malý labuž- ník se zřejmou zálibou kouřil. Příklad pana Bel- monta následovali jiní pánové a „Konsul“ tone nyní jako hledaný host v samých zábavách; dámy naň vrhají zamilované pohledy, páni jej vozí v automo- bilu na procházku a zvou k vybraným hostinám. Novoyorské listy dělají na novou newportskou sen- saci mnoho vtipů a „New-York World“ přinesl v těchto dnech velký obraz, na němž se uprostřed skvěla podobizna „Konsulova“, obklopená podobiz- nami nejznámějších dam a pánů newportské spo- lečnosti.