ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1d5adae0-8f1d-11dd-b559-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 67, org 12, person 94, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 9. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 337.
4 article
a ranní a vcěerní listy předpláci e V Prazé v admsínistraci na měsie- . .. 2 K — na čtvrt lota . . 6 K — h s dvoji donáškou na městc.. 2 K 53h na čtvrt lsta. 7 K aaa b ve slIlkách na másje . 2 K So Peston měsle, . . . . 6 K 2k na čtvet leta . . . . 9 K 80 na mězie dvojt ekáalikou B K HO na dsvrt leta . . . . 1i K c0k
5 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. sat lak
6 article
Z panské sněmovny.
panská sněmovna
7 article
Z Vídně, 9. prosince. Finanční ko- mise panské sněmovny pokračovat bude v pátek v poradě o osobní dani z přijmů Svob. p. Chlumecký svolal vše ch- nyčleny levice panské sněmovny ku po- tad 1 radě o télo dani. Osnova zákona o stavbě místních drah. Z Vídně, 9. prosince. Osnova zákona, kte- rým se zajišťuje stavba četných lokálních drah ve všech skoro korunních zemích, je hotova Bude podána poslanecké sněmovně ještě tomto týdnu. Jak se dovídáme, jde celkem o 90 drah, na které náklad činí přes 300 milionů korun, jenž ovšem bude roz- dělen na 15 let. le Haličská volební oprava. Ze Lvova, 9. prosince. Posl. dr. L eo, předseda výboru pro volební reformu, slibil Ukrajincům, že výbor a subkomitět se vyna- snaží, aby zjednaly kompromi sni for- mulku. Vzhledem na toto vyjádření zlepšíla se nálada. Těžisko situace spočívá v sedmi- členném subkomitétu, který se snaží vypra- covati kompromisní návrh ve příčině pět sporných článků.
Chlumecký Posl doktor L eo Ukrajinec Vídeň Lvov panská sněmovna
8 article
Pro vyřízení zákona spolkového. Z Vídně, 8. prosince. (K. k.) Na sjezdu strany křesťansko-sociálních dělníků, který zde včera a dnes zasedal, byla m. j. schválena resoluce, v níž se od vlády a parlamentu žádá co nejrychlejší vyřízení zákona spolkového, aby zákon tento moh ještě 1. ledna 1914 nabýti platnosti. l Pohřeb býv. minístra hr. Latoura. Z Vídně, 7. prosince. (K. k.) V přitomnosti ge- nerálního pobočníka hraběte Paara, jako zástupee Jeho Veličenstva cisaře, pánů arcivévodů Františka Ferdinanda. Bedřicha a Evžena, ministerského předsedy hr. Stürgkha, ministra vojenství ryt. Krobatina, ministrů 5l. Geurga, ryt. Hochen- burgera, ryt. Forstera, správce ministerstva finencí svob. pána Engla, míslodržitelá svob. pána Ble- nertha a kntžete Thuna a čelných jiných státních a dvorních hodnostů, členů panské sněmovny a ji- ných vynikujíeích osobnoslí, konal se dnes pohřeb někdejšího ministra vyučování hr. Latoura. b Stovtaští Sokolové v Záhřebě.
Latoura Paar František Ferdinand Bedřich Evžen Stürgkh Forster Engl Thun Vídeň Záhřeb panská sněmovna Stovtaský Sokol
9 article
Ze Záhřeba, 8. prozince. (K. k.) — Uh: tel. kor. kane.) Včera odpoledne přibyli sem slovinšti So- kolové z Lublaně, aby oplatili záhřebským Soko- lům jejich návštěvu. Mezi deputacemi, dostavivšími se k uvítání, byli též studenti nacionalistické sku- plny a strany Frankovy. Obě skupiny si navzájem spílaly. Cestou do města dpšlo před budovou so- kolské jednoty k ostřejším ještě třenicím, jež změ- nily se konečně ve rvačku. Policie zakročila a za- bránila dalším srážkém, Pařížská ozvěna událostí savernských. Z Paříže, 9. prosince. Včera uspořádni spisovatelé pařížští a žurnalisté měsíční hosti- nu, na které karikaturista elsaský Hans předsedal. Všechny řeči zabývaly se aférou saveruskou. Předseda sám prohlásil, že cho- vání Elsasanů proti snahám všeněmeckým. které čelí k tomu, aby Elsasko a Lotrinsko byly do Německa roztaveny, mají původ svůj toliko v neochvějné lásce ke Francii a dolo- žil. Elsasané doufají, že hodina jejich přijde. Program nové vlády francouzské. Z Paříže, 9 prosince. (K. k.) Ve vypraco- vaném včera odpoledne programu nového ka- binetu prohlašuje vláda, že chce usku- tečniti dílo sjednocení republi- kánů, při čemž bude se opírati vý- hradně o levici. Kabinet bude rozhodně uplatňovati svou vůli, hájiti světskou školu a dohodne se s komisí senätu pro vo- lebníreíormu, aby hledal vyrovnání me- zi oběma sněmovnami, při tom však jest si vě- dom potíží, aby v krátké době před volbami dospělo se k výsledku. Bude nutno, a by se o této otázce vyslovila země. Pokud jde o finanční otázky, souhlasí
Frankův Hans Elsasko Záhřeb Uh Lublaň Paříž Lotrinsko Německo Francie
11 article
ministerská rada s názorem Caillauxovým, který nepovažuje okamžitou půj- čku za nutnou a chce navrženo dědickou daň nlahraditi daní z ka- pitálu, aby tímto způsoben se vyhovělo fi- nančním požadavkům zákona o tříleté služeb- ní době. Vláda bude dále před senátem za- stávati hlavní body sněmovnou již přijatého návrhu o příjmové dani. Prohlásí o dho- dláni provésti zákon o tříleté slu- žební době, jak nejlépe odpovídá zájmům obrany země, nepovažuje však zákon ten z nedotknutelný. zb Střelivo do Irská. Z Belfastu, 8. prosince. [K. k.) Dnes zabavily celní úřady opět pět beden se střelivem z Anglie. Sazonov a ruský velevyslanec ve Vídní obo k carovi do Livadie.h Z Petrohradu, 9. prosince. („N. W. J. Ministr zahraničních záležitostí Sazonov odjede v průvodu nového vídeňského vyslan- ce Šebeka do Livadie. Této cestě přiklá- dá se velká politická důležitost Reorganisace námořního arsenálu u Zlatého
Caillauxův Sazonov Belfast Anglie Vídeň Petrohrad
13 article
Z Cařihradu, 6. prosince. (K. k.) Vyjednávání, vedené po delší dobu mezi tureckým ministerstvem námořnictví a anglickou firmou Armstrong. Maxim Vickers a spol. o reorganisaci námořního arsenálu u Zlatého robu a zřízení loděnice a velkého doku v Izmidě u Mramorového moře je prý skoro skon- čeno. Má k tomu býti založena anglickým kapitá- lem turecká společnost. Slechy o vládní krísi v Bulharsku. Ze Sollje, 9. prosince. („Mittagsztg.“) Zde jsou rozšířeny pověsti, že kabinet Radoslavo- vův hodlá odstoupiti, poněvadž svolbami do sobrání nenabyl většiny, jakou čekal, nýbrž jenom většiny, kterou považuje za slabou. O králi Ferdinandovi tvrdí se, že včera přijal vůdce oposice, aby vyslechl názory jejich pro případ, že by kabinet úmysl svůj učinil skut- kem, Proti stavhž válečných lodí. Z Washingtonu, 8. prosince. (K. k.) Poslanecká zněmovna schválila velkou většinou resoluci, již se žádá president Wilson, aby podporoval Churchil- lův podnět o mezinárodní přestávce ve stavbě hitevmích ledí, pokud se to srovná se zájmy Spo- jených slátů.
Armstrong Vickers Ferdinand Wilson Churchil Cařihrad Izmida Bulharsko Sollje Washington spo
14 article
ještě případ Benešův v Semi- lech a v jičině. Probrali jsme již semilský případ Bene- šů v po všech stránkách jeho význámu a účin- ků věcně a spravedlivě, třeba i přísně, jak po- vaha případu nezbytně ukládala. Vytkli jsme dále tak zv. mladým politickým stranám, kte- ré refornují samosprávu a celý náš veřejný život nemilosrdně jen tam, kde se jednáo stranu mladočeskou, že i v případu Benešově manifestovaly politické své souručenství se stranou státoprávně-pokrokovou, tímto přípa- dem těžce dotčenou, vytýkajíce naší straněa „Národním Listům“ pronásledování býv. sta- rosty města Semil a předsedy lamejší městské spořitelny Edvarda Beneše. Máme dnes v rukou dokumenty, jež do- kazují, že v odsouzení „národo-hospodářské- ho podnikání“ Edvarda Beneše nejsme osamo- ceni. Tyto dokumenty nejsou původu našeho, nýbrž jsou výrazem hlasu svědomiv organisaci české strany pokro- kové v Jičíně, tedy tam, kde se soudil po- rotním soudem případ Benešův. Orgán jíčín- ské organisace české straný pokrokové „Po- krokové Listy“ pojednaly o případu Benešově ve dvou článcích, jež v mnohých detailech jdou až na sám kořen případu, ukazujíce na katastrofální účinky nepovedených snaho zprůmyslnění Semilska, na národní nebezpečí, z nich plynoucí, a jednak vystíhují v inu Be- mešovu s hledliska historie celé události a materiálu procesního, předloženého porotníme soudu jičínskému. nsonrenek Pokrokový list jičínský je jedním z nej- bojovnějších listů strany pokrokové, byv
Benešův Bene Beneš Se Benešov Semily Jičín Semilsko
15 article
realistické, což uvádíme předem, protože své správné poznáni o případu Bene- šově ukládá jako jádro do obalu silně proti- mladočesky natřeného. Útočí-li se tam na pří- klad na pražskou radnici a činí-li se tam srov- nání mezi její činností a činností býv. starosty šemilského Edvarda Beneše ve prospěch toho- to, tedy můžeme toto srovnávání prohlásit z nepovedené a schválně tendenční, poněvadž činitelům na pražské radnici rozhodujícím ne- bylo nic takového, jako p. Benešovi, do- kázáno. V jedné ze svých dvou úvah soudí po- krokový list o „národohospodářských sna- hách“ Benešových jako my, v mnohých detai- lech, jako bezprostřední pozorova- tel, ještě přisněji: hledáť tragickou vinu Benešovu a shledává, že Beneš především „práci celěho dne, horké úsilí pro- bdělých nocí, ustavičného myšlení,“ jež pro- dělávají jiní podnikatelé, „nemohl svému podniku věnovat. A proto nevyhnu- telně nastal pád.“ A list píše dále: „A fu nastává tragická vina Benešova. On jenž byl jistě jednou z těch sil, jež Podmoklice dobyly, on je také jednou z ran, je jsou zasazeny jejich češství. Proti fe.
Bene Beneš Benešův Benešov Podmoklice
16 article
Schmitt stála fa. Prokop a fa. Melich. Fa. Pro- kop padá a její pád ochromuje spořitelnu a spo- řitelna i záložna byly nervem celého kraje. Co pracně zbudováno zvrtla doba. Nejen Benešovy osobnosti ze Semil je veliká škoda, ale že po něm zůstává taková spousta, o tom nelze už mluvit ani jako o tragice. Neboť nelze pochybovat, že E. Beneše, po- zději starostu Semil, jednoho z rozhodujících členů ředitelstva spořitelny, účetního záložny, zavedla touha po dobytí platného místa v průmyslových kruzích dále, než bylo pří- pustno. Kdyby se hospodařilo, jako on v semilské spořiteině, je veta po českém hospodářském životě. Ne- lze se nepostaviti proti tomu, aby v našich ústavech finaněních za- vládl vliv jednotlivee, jak se stalo právě v Semilech. Nesmi se užívati peněz, jež schválilo předsednictvo spořitelnya k účelům jednotlivých členů předsednictva. To jsou věci tímhorší, čímvíce vynikajicí místo Beneš zaujímal a čím bedlivěji mělo se dbáti zákona a pravidel práv tam, kde každý chybný krok nechrozí jen zá- vod. ale celou ves město a národní zá- jenu V tom ohledu je vina Benešov zřejm a .
Schmitt Melich Benešův E Beneš Beneš Semily Benešov
17 article
V úvaze druhé, po rozsudku psané, líčí se historicky hospodářský rozvoj Semil a vpád Benešův do něho. Ten těmito slovy „Zálnbným se stal po našem soudě Bene- šovi styk se záložnou. v níž byl účetním. Tamn spatřil obromné (na naše poměrs) obnosv. jež se půjčovaly na tovární podníky Pojizeří a to Če- chům i Němeňm. Záležna hyla nucena podporo- vat n vydělávat a vydělávale po desitky let, aniž by li pothala jakákoliv značnější ztráta. Beneš viděl, že ještě dnes lze úvěrem zbohatnou! a na- býti tak oné síly, která nám v národních zápa- sech velmi scházt. Ale on vapomněl na to, c se naší zmaterialisovanou společnoztí vůbec zne- uznává, že totiž nekonečně děležitější než sila hospodářská je síla mravní. Keždý boj. jenž není veden na čistém mravním základě, je předem ztracen a ovšem taká boi horpodářský. Ben es zapomněl, že s úvěrem smí hospoda- řit jenten kdo je k lomu zmoeněn kdo nabyl úvěru narrosto reelní co- steu. Soudnílíčení dokázalo, že tato jedině bezpečrá a često k etli ve- donetceseatbyla oprštěna Benešem a celým ředitelstvím spořitelny. V dalším pokračování této druhé úvahy vytýká se straně státoprávně-pokrokové, že neopatřila Edvardu Benešovi lepší obhajobu, věcně i osobně, před soudem porotním v Ji- čině. Věcně vytýká, že obhajoba nedo- vedla ve prospěch Beneše využitkovat vše- obecných účinků balkánských události na naše hospodářství a píše o tom doslovně: Je nám opravdu s podivením, že tyto okol- nosti nebyly přivedeny ku platnosti obhájcem Edvarda Beneše. Což nebyl o tom informován?
Benešův Bene Beneš ben Semily
18 article
On tice řekl ze je to proces pelitický, ale ni- sčetné dakazujíci deteily, které by porotce jistě byly přesvědčily. p. dr. Stránský neuvedl. Je st vůbec těžkoubránitse ostré kritice toho, pročbylo nutno až z Brna v po- sledniehvili zavolati advokáta, jenž nemohl mili o věci ani nejmeln- šího zdání a zákulisi vůbec nemobl prohltžeti. Oč lebčí úlohu měl jeho proliv- ník dr. Koerner! Bylo neodpustitel- nou chybou strany Benešovy, že ne- dovedla donutit místního advokáta drn. Lach- mana, dlouholetého příslušníka strany, jejž před málo lety veškerou vervou se snažila pro- sadit do sněmu, aby převzal hájení. A nelze nevyřknouttaké všeobeené pře- svěděeni, že bylo povinností strany, v kritické dobč vrátit chudému Be- nlešovi — žebrákovi“, pravil dr. Stránský — vše co obětoval na oltář strany a čím se zakrvácel. Vždyť není o tom nej- menší pochyby, že na porotce působila zhcubně právě ta okolnost, že Be- neš, jsauž pasivním, upisoval strani desítky tisíců. Jak by bylo jinák působilo. kdyby bylobhájce mohl řícit všecko toje vy- rovnáne, zaplacenol A není také po- chyby. že strana má příslušniků bo- hatých dost. kteří vtěžké chvíli ne- konali svoji povinnost.“ Stačí! — Hned po rozsudku jičínském vy- zvedli jsme povinnost strany státoprávně pokrokové, nahradit to, co z peněz semil- ské spořítelny obdržela tato strana. Strana tato ve své „Samostatnosti“ na to odpověděla, že Edvarda Beneše ze svých řad — nevylou- čí! Tak cítí totiž s jeho osudem! Cynismus!
doktor Stránský Koerner Lach Be Beneš Brno Benešov
19 article
XI. sjezd českoslovanské so- ciálně demokratické strany dělnické v Praze konal se od soboty do dnezka. V sobolu byla předporada delegátů v Lidovém domě v Hybern- ské ulici, jednání sjezdové zahájeno ve velkém sále žofínském v neděli o 10. hod. dopolední. Předseda sjezdu p. Václ. Johanis v úřad- ním prosolvení uvedl, že sjezd koná se v době nejvýš důležité. Má vykonati přehled práce za minulá dvě léta a má úkol, určití způsob budoucí práce a taktiky v různých bojich, které český pro- letariát očekávají. Památka zesnulých, zejména J. Steinera (před- sedy min. sjezdu), Vil. Černého, Bebla a Schuh- meyera, byla uctěna povstáním. Po schválení sjezdového řádu uvítal soudru Havránek, zástupce 3. volebního okresu, sjezd. který se koná ve středu tohoto okresu. Dále pro- mluvil soudr. Benda, delegát slovácký, a pravil že přichází z krajů, kde dělník nemá vůbec žád- ných práv. Z cest po Americe se vrátivší posl. Haber- mann vyličil poměry socialistického hnutí za oceánem a vyslovil pozdrav českoamerických so- cialistů tomuto sjezdu. Potom soudr. Fr. Vácha z Pardubic přednesl resoluci v záležitosti dosazení správní komise: V resoluci se uvádí- e„Sjezd českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické protestuje co nejostřeji proti ne- ústavnímu stavu a proti komisariátu, jimž podro- bena jest země česká a jménem českého proleta- riátu volá po jejich odutraněné fakuvým způso- bem, aby zemský sněm byl obnoven a vrstvyz volebního práva vyloučené v němí zastoupeny. V nynější situaci považuje sjezd za největší nebezpečí, kdyby rozřešení krise zemské mělo býti oddalovůno a komisariát na leta státi se esole trvalým.
Václ J Steiner Černý Bebl Schuh Havránek Benda Haber František Vácha Praha ský ulice Pardubice lidový dům cesta po amerika
20 article
Sjezd konsiatuje, že přes agitaci nacionálně krajních skupin, v řadě ne poslední, dik dosavadní promyšlené taktice strany, jest v českém národě náladu pro národnostní vyrovnání svrchovaně při- znivá. Nebude-li nyní docileno aspoň sblížení mezi stanovisky obou národnpstí jakožto podmínky ob- novy zamské ústavnosti, a kdyby komisariát měl ne státi na delší dobu trvalým, jest nutno jakos naprostou nezbytností počitati s tím, že veřejně míněni i na české straně hude nacionálně radika- lisováno a že i ty. české buržoasní strany, kter nyní chovaly se s umírněností, již i my jako jejich odnůrci citíme se povinni veřejně uznati, budou vilačeny na dráhy politiky, které bude ztíženo přistoupili na kompromisní stanovisk. Tyto důsledky případného protahování nynější krise přepjatým nacionalismem německého měštá- cíva považuje sjezd za svrchovaně vážné nejen pro otázku česko-německé dohody a obnovent zemské úslavnosti, nýbrž i pro otázku ústavnosti říšské. Kdyby měl v Čechách trvat komisariát v parlamentě německé buržcasní strany z Čech tvořiti vlivuplnou součást vládní většlny, stěží bylo by po názoru sjezdu možno českým stranám na zemském sněmu zastonpeným v říšské radé trvale setrvati při takové taktice, která by ústřední zá- konodárný sbor nechrožovala. Dohoda nebo aspoň sblížení mezi nacionální- i stranami obou národností v Čechách stává se svrehovaně důležitým neien s hlediska zájmů zem- ských, nýbrž i s hlediska zájmů státních a tím určen jest sončasně okruh činitelů, kteří povinni jsou iniciativně k dohedě působiti. Sjezd neklame se v tom, že zmírnění nacionál- nich proliv mezi českými a německými buržoasní- mi sírapami jent iedinou ceston. kterou těžké ne-
Čechy
21 article
V drobném prodeji: ranni čislo o sobě . . zn e večerai zakr s Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . l večerni . . . . . . . . 6 p lnserátv plati se hotavé Bapřed Předplaenni a inserty přšita sdminisuuce v Marianake al. Tam nacházejí se toe redakcc. tiskárna a skpedlee Národnính Lalsti Rukopisy se navzase
22 article
bezpečí neústavnosti v zemi, po připadě i ve státu může býti odvráceno. Vyslovuje uznání řídícím korporacím strany, že taktiku strany od pádu zemské ústavnosti bez ohledu na bezprostřední agitační prospěchy řídily tak, že nacionální radi- kalismus v českém národě nedoznal posily. So časně však konstatuje, že činitelé, kteří jsou s to uplatniti svůj vliv na německé strany měšťácké nepoužily tohoto vlivu dosud tou měrou, kterou jim to jest možno, aby přepjaté nacionální sebe- vědomí buržnasní politiky sudetských Němzů bylo stlumeno. Posl. Pospíšil navrhl resoluci s požadav- kem zavedení všeobecného práva hlasovacího ve Slezsku. Obě resoluce byly jednomyslně schváleny. Posl. A. Němec vzpomenul bojů obuvníkův Litomyšli a v Kostelci, vzorkářů v Plzni a právě nastalého boje knihtiskařského dělnictva v Ra- kousku. Soudr. Tusar sdělil pozdravné projevy. načež následovala zpráva tajemníka strany soudr. Brů- hy, který měl pouze dodatek k obsáhlé zprávě tištěné. Referát finanční přednesl pokladník strany soudr. Teska. Podrobnosti vyhradil si sdělit ve schůzi důvěrné. Strana má 250.000 kor. volebního fondu. Před 2 roky usnesená sbírka milionu dva- cetihaléřů nebyla docílena. Sebráno dosud 450.000 dvacetihaléřů. Řečník podněcoval příslušníky stra- ny k nadšenému pokračování ve sbírkách. Jednání sjezdové bylo v neděli o 1. hod. odp. přerušeno a pokračováno v pondělí, kdy promlu- vili poslanci Ant. Němec a Vlast. Tusar o čin- nosti sociálních demokratů na radě říšské a sněmu moravském.
Posl Pospíšil Tusar Bro Antonín Němec Vlasta Slezsko Litomyšl Kostelec Plzeň Ra Tesco
23 title
Politická hlídka.
24 article Německý pamětní spis o českoněmeckém dorozumění.
Německý pamětní spis o českoněmeckém dorozumění. Němečtí poslanci z Čech radí se nyní, po onehdejší konferenci svých zástupců s mini- sterským předsedou hr. Stürgkhem o dalších svých rozpravách s vládou. Rozhodli se již odevzdati vládě pamětní spis, obsahující for- mální požadavky německé; své požadavky věcné sdělí Němci vládě až později. K vůli nim bude svolána schůze rozdělovacího výbo- ru německého. Projekt neprodleného provede- ni nových voleb do sněmu král. Českého Němci zamítají, poněvadž změna volebního řádu předpokládá změnu zemského zřízení. Zprávu tohoto obsahu uveřejnila na dne- rany národní- šek korrespondence němeclié ho dělnictva.
Stürgkh Němec Čechy rany národníšek
25 article Manifestační schůze učltelstva
Manifestační schůze učltelstva ern nr středních Ceck.
26 article
soenocoeti snišre e socsi (Dokončení. Kdvě bouře potlesku ulichla konést řočník vy- slovením naděje, že solidaritou a hävpí domůže se učitelstvo svéhopráva a že jeho spravedliva věc zvitězí! (Bouřlivý soubles. Dionho trvající nznds potlesk.) e Potom navrhl odb. uč. Huble a tužo resoluci. která byla přijata jednomvslně: „Učitelstvo středních Čech, shromážděné na manifestační schůzi protestní v Praze dne 8. pro- since 1913, trpce žaluje, že vládu, ačkoli se nutnost řádné úpravy všeobecně uznává a rychlá pomoe opětovaně byla slibována, ponechává učitelatvo v nezměrné bídě a nouzi, které vedou jednotlivce i rodiny učitelské k úplnému rozvratu. S největší rozhodnosti protestují shromážděn proti tomuto systému a žádují, aby ještě v letošním roce 1913 poskytnuta byla učitelstvu náležitá pe- něžitá pomoc, když tu jsou zdroje, které perma- pentní finenění komisí sněmovní byly určeny hlav- ně k úpravě platů učitelských. Žádáme tudíž vládu. aby zemské správní komiei nařídila prověsti ihned opátření, kterým by spravedlivým požadavkům učitelstya bylo vyhověno Současně důrazně žádáme povolané činitele. by se s největším urýchlením postarali o dělnost sněmu král. Českého, který by provedl řádnou de- finitivní úpravu platů učitelských.
Kdv Hubl Čechy Praha
27 article
Prohlašujeme při této příležitosti opravdlově, že dle proklamace výkonného komitétu českého arganisovaného učitelstva zahäjíme od 1. Jedna 1914 ostrý boj, nebude-li nám vyhověno. Posl. p. Svěcený stručně projevil učitelsivu plné sympatie a přání, aby jeho akce setkala se se zdarem. Zástupce rady král. hl. města Prahy p. berni správce V. Neumanu temperamentní řečí vítal shromážděné učitelstvo ve zdech. Prahy, přál úspěchu jeho sociálnímu zápnsu a sdělil, že rada města stanovilacjiž určitý peniz na slušnou pomoe učitelstvu, jemuž je Pruha vždy ochotna řádnou odměnu poskytnouti za jeho blahodárnou práci. (Potlesk. Výborněl Bouřlivým potleskem přivítán ujal se pake slo- va univ. prof. dr. J. Devl, předseda České zemské komise pro ochranu mládeže. Uznává nedoslatky ctn
Posl Svěcená V Neuman profesor doktor J Devl Praha rada král
28 article FEULETON.
FEULETON. Nejrýchlejší časopis světa. V Berlíně, 1. prosince. Od jedné hodiny až do tři hodin odpoledne slyšíte na ulicích a v elektrické dráze neustálé vy- volávání jména berlinského poledniku „B. Z. am Mittag. Nikdo nerozvádí začáteční pismenav litule ve slova „Berliner Zeitung, nýbrž říká stručně Bé Zet am Mitlag, nebo pouze bé zet (vlastně dle německé výslovnosti zní lo velice líbi- vě: bé cet). A to je nejrozšířenější kolportážní list berlínský, který svých 380.000 exemplářů odbude vůbec jen kolportáží a filiálkami. S abonenty vůbec nepočitá. V jednu hodinu na všech rozích Berlina dostanete za pět feniků tento typograficky úhledně a účelně vypravený a dobře zpravený i redigovaný list. Od půl jedné vyjíšdějí z nádvoří Ullsteinovy liskové tevárny automobily — je jich jenom 45 — bicykly a tricykly s náklady „B. Z. am Mittag“ na všechny strany, aby rázem jedné hodiny mohl býti list v každém koutě Berlína prodáván. Reklama zove lento list nejrychlejším listem světa. Zda právem, posuďte z těchlo dat: B. Z přináší již kursy důležitých paněžních hodnot z bur- sy, která začne ve 12 hodin. První záznamy se dě- lají ve 12 hod. 10 mia. Ve 12 hod. 14 min. telefono- vány jsou redakci, vlaslně přímo, pazárně. Tam vtipným zařízením je duclleno toho, že jednoclivý záznam, jakmile byl dle telefcnické zprávy napsán, hned se stane víditelný všem sázecim strojům, kte- ré kursy sázejí. V lu dobu často přijde i telefoni- cká zpráva jiná, ale za minutu musí být vysazena.
Mittag Zet Mitlag Berlín Berliner Zeitung
29 article
Ve 12 hod, 15 min, je konec redakce, poslední strana — u „B. Z. am M.“ se první strana dělá na- posled — se v lisu oliskne přesně do matřice. ve 12 hod. 16 min. musí matrice býti na siroji od- lévacím — není lu Hlučení, ani kalandrování. Stroi. zvaný „Autoplate“, vyrobí za jednu hodinu 130 a 150 ploten zcela čistých a ochlazených, kleré ze potopí ještě rychle do vody a pak hned zvláštním řetězovým zařízením jdou dolů k rotačkám. Ve 12 hodin 18 min. jdou již první exempláře z ro- tačních strojů. Jeden za druhým dostává na své hladké válee poslední stranu a počiná chrliti ho- lová čísla, která po řemenech neb zdvihadlech jdou do expedičních místností, tam se hydraulicky lisu po 50 a 100 kusech a zase strojovým zařízením po- dávají se přímp de automobilů. Když jsem žádal o svolení k problídce tiskára dán mi byl za průvodce mladý člověk, který za. stává důležité misto v závodu. Je z Prahy a miuvil dokonalou češtinou. Tato pozornost se ovšem značně liší od faklu, že bývalý ředitel romásového oddělení v Ullsteinevých podnicích zeředil do jednomsrkové sbírky Ullslelnových knih starý ro- mán Frilze Maulhnera „Der lelzte Deutsche aus Blalna“, pravděpodobně více k vůli jménu sutora.
Ullslelnový Maulhner Praha Deutsche aus Blalna starý ro
30 article
Tento román je od základů falesný a nepravdivý. Líší národnostní beje v Čechách křivě a rozšlřuje znova v německé říši nesprávné mínění o nás, kle- rě budeme muset zase léta a léta vyvracet. Romány Ullsteinovy tisknou se toliž v nákladu 80.000 výlisků. A vyrábějí se celé — 320 stran s obálkou a sešitím — na jediném stroji! Viděl jsme v tiskérnž v chodu stroje rotační. které chrlily hoševé illustrované časopisy i s obálkou a nešitím. Ullslejnáv týdenník obrázkový „B. Illustr Zeltung“ tiskne se v 800.000 ezemplářích. Tisk krví pouze 19 hodin. Jeto nejrexšíícněiší obrázko- vý lis: na světě. V Ullsteinově závodě liskne se denně miliona činel rdzných časopisů. Papíru s spotřebuje v této tpkevé továrně ročně za 8 mil. marek Přirezeno je, že takový závod má svál „poštov- ni úřad“, průměrně dochází lam denně 5000 kusi zásilek; je přirozeno, že je závod spojen 48. dirály s centrálou telefonní a že má v domě 300 telefon- ních stanic. V redakcí denniků u Ullstcina vychá- zejících matí ovšem třemi dráty stálé spojení le- legrafické, takže všechny depeše culomalicky jsou přijimány a zapisovány v redakei samé. S takový- mi prostředky lze dzlati nejrychlejší časopis světa.
Ullsteinův Zeltung Čechy
31 article
Dr. Frant. Šelepa. sza ano ošol Z družíny prvních českých skautek. Vaácnou leskavosti pí. M. Novákové, maj. firmy „J. Novák“ ve Vodičkově ul., propůjčena byla dívčímu skaulingu lesní vila ve Skední na panstvi tvoršoviekém a tím umožněn byl druhý zlušebni rok skautingu dívěího, který leto ohrožen byl neúspěchem divčí slavnosti Májí pro trvalé počasí deštivé a Úetř. spol. čes. žen nemohl fudiž vypraviti žádnou chudou divku do osady zdarma. což bylo úmyslem jeho. Loňská osada Cholouní u Jílovcho pobyla v oramělém dvprci les- ním čtyři neděle o 12 drvkách, letošní ještě jednot tak dlouho se dvojeným počtem divek. Skedeň jest úplná samota v lese a pro dívě skauling jako stvořená. Divčí skauting podrže. vřecky zásady skautingu junáků, lak je hlásá pro Pražák, a lisil se v podstatě od skautingu juná- ckého blavně tím, že dívky nebydlely ve stanech ale v budově, což zveleno vzhledem k ženskost skautek a nebezpečí, hrozicímu jim po této stránce záradách skautineu shrnut jest soubor všech občanských cteostí na základech svépomeci a kul- tucních polřeb co nejmeeších a na přední míslo postavena snaha přibližiti dívku co nejvíce vzneše- noslem přirody a zdravěmu jejimu prostředí. Paku přihližil se divčí skauling tomuto vytčenému cili. povi brežura, která co nejdřive již vyjde z pěra první vedoucí dívčího skantingu spis. pí. P. Bi- liánov V brožuře této shrnuty budou všecky po- znatky, nasbírané za obě zkužební léla a tím po- dána bude praktická rukojeť všem. kdož chtějí pracovati v dívčím skautingu. Skautky nastěhovaly ze do vily úplně prázdné, neobydlené po dvě léta.
doktor František Šelepa M Novák J Novák Jílovcho Vodičkův ulice Paka Cholounět
32 article
Své potřebnosti — hlavně ložní — přinesly si s sebou, spaly na slámě v prvém poschodí při oknech otevřených, všecky potřebné práce konsly samy — chedily nakupovat, vařily, praly a myly. jezáily s trakařem pro mléko řezaly a štínaly dříví. poměbaly na polích a lukách a t. p. Každého rána cvičily účelně cviky tělesné pod širým nebem lese, běhaly bosy Marathon na osamělé stezee lesní, koupaly neri za eifelného chladlu ze své vůle, promolly skorem denně a — žádná vůbec neza- atonala — ba ani rýmy nedostala! Všem přibylo váhy pedle doby eobytu od 1—61/2 kg a jen jedinl úraz sliautky mělyzjedna z dřvek parazila si rulu v záloktí při dovádcena kulatém břevně v lese. Výživa dívek byla ben alkoholu, převahou mlěčná, kšva zpola žitná a ze smetany, strava stří- dána masilá s moučnou. Denni náklad byl na jedeu dívku 1.50 K. počitale v tol i všecky výdaje režtjn a s výlety spojéné. Práce rozvržena na dopoledne odnoledne oddáno zábavě a vycházkám nebo v- letům (některé z nich celodenní . Nezapomenutelným zůstane všem zúčastně- ným výlel na pamétný Blaník, do Roudné ke zlatým dolém. do Navsklova k nžvětěvě snisovatelky pí. P. Moudcé. do Ouběnic k návštěvě spis. P. B. Bro- ského na hrady Kežli (zřicenina). Kononiště. Líšno. odkud byl Mistr Jan Hus vezen do Kostnice, na zámky Tloskov a Tvoršovice (s nádhernými ohrovskými patkyl. na zraženě a vyvlastněné csady Chvojov. Kenoeiště a Tvoršavice (ves jinem »ře- loženo) k sovtavě starých obrovských rybníků, za- ložených v údelních pčehradách, do okolních měst Benošova a Bystřice a do blizších i vzdálenějších osad a zajímavých míst krajiny benešovské.
P Moudcé Bro Hus Blaník Roudná Ouběnice Líšno Tloskov Tvoršovice Benošov Bystřice kg
33 article
Práce v období zimním rozvržena v podstat na vycházky do přírody a na přednái- ky v době nepohod časových, a to z oboru vý- žlvy, zdravotnietvi a první pomoci pří úrazech, k nimž družiti se budou zábavné večírky a pod. se cvičením zpěvu, národních tanců a her. V zimě navrženo jest bruslení a výlety do krajin zasněžených, na jaře pak budou skautky se cvičiti ve hře tennisové na nově zřízeném hřišti na hradbách vyšchradských a veslování i plování na plovárně vyšehradské. Z výletů byly zvláště zajímavy do Řep, na hřbitov trestanek, kde dívky rozsvítily na stn světélek na hrobech nešťastnic, vyhoštěných z lidské společnosti a zhustu bez viny své — do zmizelých v Praze osad Obory a Nebovid (na Malé straně), kde pod zboř. kostelem sv. Jana v Oboře odpočívají neznámo kde milci Rudolfa II.. lékař jeho Stromen, maliř Heinz a slavný ryjee Sadeler — v kostele pak u Maří Magdaleny, jejž vystavěl Krištof Dienzenhofer a teď tam odpočívá, zas neznámo kde — do útulny slepých divek, odkud se vracely dívky zkrotlá jako berešky — na Libuš, kde je vital koncert neméně nežli 30.000 hus, chovaných v ohradách na dvorech jako salát v pařeništi, a to v každém domě i 1000 v jednom a těch domů je na Libuší a v sousedních Dvorech přes 70. Kromě vycházek budou míti skautky i povinný tělocvik, účelně přizpůsobený povolání svému ve školách a kancelářích i nři šití, při němž čívky většinou redí. Skautky nabádány jsou k Tetr- nosti, aby za nastřádaně peníze místo rozličných zbytečností dopřáti si mohly výletu (v létě na Šu- mavu a Krkonoše) nebo k nobytu v lesní osadě. jichž bude napřesrok zřízeno více. Přihlášky nových skautek činěny buďte přímo vedoucí spis. pí. P. Bilianové na Vyšehradě čp. 12. v Pevnosti, předsedkyni dívěího odb. Svazu žen. spolků čes.
svatý . Jan Rudolf II Heinz Krištof Dienzenhofer Libuše P Bilianová Řepy Praha Nebovidy Máří Magdalena Libuš Krkonoše Vyšehrad Sadeler