Kvapný postup v Casablance způsobil v ši- rokých kruzích německého národa vážnou nevoli. V zájmu dobrých styků mezi Něme- ckem a Francií bylo by si důtklivě přáti, aby příště zvláštní péče věnovala se šetření ně- meckého majetku. z Gibraltaru, 9. září. (K. k.) Reuterova kancelái sděluje: Do Algecirasu došel rozkaz, aby brigáda o 7000 nužů za velení generála Cana byla ve středu připravena k odplutí do Tange ru. Z Pažíže, 9. září. (K. k) Generál Drude vyvrae telegramem novinářskou zprávu, že zajal po bitve dne 3. t. m. dva Maročany, že je donutil vykopat vlastní hrob a pak je dal zastřelii Z Paříže, 9. září. (K.k.) Dementuje se zpráva některých listů, že Španělsko a Francie míní vyslat do Marokka, každý stát 50.000 mužů. Zpráva ta jes úplně vymyšlena.

Denní zprávy.

Stávka českých děti. (Pův. zpráva » Nár. Listů «.) Školská otázka menšinová jest pro pří- tomnost nejpalčivější otázkou z celé menšinové politiky; vždyť otázka školská jest nezbytným podkladem, na němž dá se pak uspokojivě luštit i otázka hospodářská a sociální. Síla, roz- květ a úspěšná práce českých menšin koření v otázce školské. Neboť jenom lid národně uvě- domělý, silný charakter bude vždy otevřeně hlásit se k svému národu, bude práva jeho hájit proti nadpráví německému a bude do- bývat půdy, která jest v cizím držení jen ná- silím a úskokem. Proto ten tuhý boj o každou instituci kulturní, o každou českou školu a školku v tak zvaném uzavřeném území. Boj, který svedli s násilím německým Češi ervěničtí a který za účinné podpory české ve- řejnosti skončil vítězstvím věci spravedlivé, není dobojován. To, co odehrávalo se jako drama na horké půdě ervěnické jest jen první etapou zápasu za osvobození z německé hegemonie. Počátkem školního roku nastoupí etapa nová, prudší a ostřejší předešlé; vlna nespokojenosti zasáhne však tentokrát okruh širší, celou hnědo- uhelnou pánev, která sledovala boj svých bratří v Ervěnicích s napjetím a s účastí a nyní za- sáhne i činně. Povolané kruhy budou konečně upozorněny, že veřejné české školy budou se musit zřizovat zavčas, nehledě na zbytečné průtahy se strany německé a že budovy školní budou musit odpo vídati přesně předpisům zákonitým. Vždyť to, čemu se dnes říká české školy na severu, jsou budovy, které hodí se spíše pro vše ostatní, jen ne za místo, kde se má úllá mládež vychová- vati a kde se má klásti základní kámen k po- zdějšímu charakteru člověka.

Německé školy v hnědouhelném revíru jsou výstavné a pro nepatrný počet německého žactva opravdu luxusní. Jen ať se někdo podivá na německé školy v Bílině, Mostě, Záhoří u Mostu, Ervěnicích a jinde a jinde a srovná je s budo- vami škol českých, které jsou přeplněny, někde, jako na př. v Mostě, na spadnutí, v Bílině v sousedství »veřejných domů«. A tento nepa- trný počet zmenší se ještě o značné procento, jakmile všichni čeští rodiče pošlou děti své vý- hradně do školy české, jak stane se v Ervění- cích. Ervěnice, ke kterým byly upjaty zraky všech našich menšin a celé veřejnosti, budou i v novém školním roce hráti vůdčí úlohu v boji za českou školu. Úřadní šetření, která skončena byla pře několika měsíci a proti nimž němečtí šovinisté ne- měli podstatných námitek, uvízla někde v šuplíku. kde dle dosavadní praxe by odpočívala třeba několik let, kdyby nepřišel nový náraz z venči. který si rychlejší jich vyřízení vynutí. Čeští ro- diče ervěničtí přihlásili všech 300 svých děti školou povinných do matiční školy v Třebuši- cích, která stačí dětem domácím a komořan- ským. Jelikož pak obec dosud nestará se o bu- dovu pro školu českou a do německé školy Češi ervěničtí svých dítek nepošlou, jak se usnesli na schůzi v neděli, dojde dnem 16. září ke stávce školních děti. Potřebné protesty budou tyto dny podány na příslušná místa i s pouka- zem na následky, jež netečnost a liknavost úřadní zavinila. I v ostatních místech dojde ku podobné stávce; český živel solidárně opře se letos hegemoniii německé a vynutí si respekt také na poli politiky školské, Solidaritu s ervě- nickými Cechy ohlásili už čeští rodiče z Lomu, Mostu, Bíliny a jiných obeí. Vláda bude míti opět o jednu ostudu více a česká veřejnost po- zná, že menšinové otázce musí v zájmu náro ním vénovati největší pozornost.

— »Prachatická resoluce zfalšována!- Sensační tuto zvěst ze sjezdu »Volné Mysli« oznamuje dnes »Bohemia« jakožto prohlášení německého delegáta Huttera, spisovatele z Li- berce v tomto znění: I. Prohlašuji tímto, že jsem o telegramu českých poslanců, zaslaném ke sjezdu Volné Myšlenky, v němž tito projevují rozhořčení nad událostmi v Prachaticích a uveřejněném v pozdních »Nár.

Listech« od předsednictva sjezdu vyrozuměn ne- byl, Telegram byl mi až do posledních večerních hodin naprosto neznám, z čehož dostatečně vysvítá že nemohl býti v žádné souvislosti s resolucí ode mne navrženou, II. Resoluce mnou navržená, ve kteréž jsem chtěl projeviti pouze smířlivě stanovisko voln myšlenky oproti národnostní myšlence, měla násle- dující znění: XIV. světový sjezd volných myslitelů v Praze vyslovuje nejhlubší politování nad tím, že sou- časně, kdy zástupcové Volné Myšlenky ze všech civilisovaných národů společně ve smírné práci kulturním a duchovním zájmům lidstva, svobody osvěty národů prospěti se vynasnažují, národnost Rakouska, zejména oba národní kmeny v Čechác způsobem nezodpověditelným se potírají a ve smír- ném duchovním a kulturním boji navzajem si pře- kážejí. Co nejostřejí odsuzuje sjezd volných my- slitelů tyto události, poněvadž nacionální nesjedno- ceností společný úspěšný boj proti klerikalismu realismu se znemožňuje a uvolňuje dráha pro ter- tium gaudens ultramontanismus k reakcionář- ským jeho snahám. Resoluci tuto předčítal jsem z rukopisu uloženého v redakci »Bohemie Jak vidno srovnáním rukopisu toho s oběžníkem správou sjezdu listům dodaným, by la bez mého vědomí a za mými zády do reso- luce vpravena věta, kteráž se dotýká udá- lostí v Prachaticích a vykládá je takovým způso- bem, kterýž mému nacionálnímu nazírání jest ne- jen naprosto vzdálen, nýbrž přímo se mu příčí.

Všichní, kdož znají mou působnost jako nacional- ního spisovatele, zajisté že si sami od sebe řekli, že mne není nic tak vzdáleno, jako takový projev, odporující mému nacionálnímu smýšlení naprosto a docela. Jednání správy kongresu, kteréž schopno jest, nacionální mou čest nejtěžším způsobem dis kreditovati, vyžaduje nalehavě objasnění, i byl bych nucen, kdyby se mi ho náležitým způsobem nedostalo, vzdáti se další účasti na sjezdu. Tyto své údaje mohu doložiti svědky, kteří byli při předčítání mé resoluce. V Praze, dne 9. září 1907 Theodor H utter. V úvodníku, nadepsaném »České maněvry«, zabývá se »Bohemia« touto zprávou, jejíž věro- hodnost aneb nevěrohodnost doloží náležité vy- světlení předsednictva sjezdu V. M., i tvrdí, že »zfalšování resoluce« na sjezdu stalo sez úmyslu jenom proto, aby české listy mohly psáti: »Vidíte, dokonce i vaši vlastní soukme- novci nuceni jsou vaše jednání proti nám ubohým, pronásledovaným ovečkám neschvalo- vati a odsouditi.« »Bohemia« může býti klidna, české listy měly od včerejšího večera do dneš- ního rána illusi, že jest v Čechách skutečně jeden Němec, který odsuzuje znásilňování pro- jevů národních menšin, tato illuse, trvavší dvanácte hodin, je ta tam, toť vše. Ne- pochybujeme, že modifikace návrhu pana Huttera, respektive jeho doplnění větou, proti níž protestuje, bude vyložena docela ve smyslu parlamentního jednání sjezdového teprve potom může býti řeč o takovém, či ji- nakém jednání správy sjezdu. Hlavní otázkou jest, byla-li resoluce schválena ve znění denním listům dodaném, je-li doslovným autorem zněn toho p. Hutter, jest otázkou podřízenou, kteráž bude zodpovězena autoritativním výkladem před- sednictva.

— Ministr dr. Pacák odjel dnes ráno Františko vou dráhou z Prahy do Vídně. — Ve vyroční den úmrtí císařovny a královny Alžběty byly dnes dopoledne konány zádušní boho- služby v dómě svatovítském a v hlavním chrámu týnském. Zde shromáždili se zástupcové obce, na Hradčanech zúčastnili se obřadů representanti úřadů státních. — Úmrtí. V Kamení u Sychrova zemřel dne 6. září t. r. po krátké nemoci pan Václav Karnold, knížecí rohanský stavitel na odpočinku, v 82. roce věku svého. Pochován byl včera na hřbitově ve Vla- stibořicích. — Starosta král. hlav. měsla Prahiy dr. Gr návštěvou v sanatoriu dra. Hamzy v Luži. (Pův. zpráva.) Odpoledne dne 7. září zavítal starosta král hlav. města s chotí svojí a se starostou feriálních osad p. Ferd. Melanem do Luže, do ústavu pro dítky skrofulosní, v němž opatrovány jsou také chudé dítky obce pražské. V průvodu representantů samosprávy zástupců spolků a učitelstva prohlíželi si vzácní hosté nejen nemocné, ale i zařízení ústavní. Mile byli dojati již rozkošným pohledem do okolí sana- toria, umístěného v rozsáhlých sadech mezi městem Luží a starobylým Košmberkem, kde strýc ušlechtilé choti starostovy dr. Ed. Grégr započal slavnou svoji polilickou dráhu a kde od dávných let jsou na bu- dovy hradní vepsána hesla zvěčnělého dra. Jul. Grégra — otce choti starostovy. Ve dvoraně školní uvíta

dr. Hamza vřele milou návštěvu a pražské děti do- jemně pozdravily, choť starostovu, starostu i předsedu českých feriálních osad. Dr. Hamza s drem. Janečkem představili pak všechny nemocné a podali přislušná vysvětiení o chorobě nemocných, o průběhu léčení, o způsobu léčení atd. Z budovy do budovy přichá zeli vzácní hosté a s opravdovým zájmem prohlédli si v četných budovách ložnice, lázně, jídelny, kuchyně a vůbec všechna zařízení učiněná v ústavu pro děti těžkou chorobou stížené. S celou řadou nemocných ve hlubokém zájmu hovořil pan starosta a nejednou bylo pozorovati v dojatém oku pohnuté choti staro- stovy slzu, která mluvila k dětem nešťastným lépe než nejkrásnější slova. Několikráte pak opakoval pan starosta král. hlav. města, jak radostně je překvapen ústavem rozsáhlým, jak nade vše očekávání mile a s obdivem netajeným poznává veliký český podnik — a jak rád a všude bude podníku tomu příznivcem.

Louče se s ústavem pravil, že byl dojat více nez tušil, ano, že byl dojat více než myslil že dojat býti může. Přál si, aby mužové pracující ve veřej- nosti poznali též očitě, jaké štěstí plyne z humanní snahy ve prospěch děti nešťastných a jak vůbec jsme povinni pečovati o mladou generaci, abychom včasně zabraňovali pohromám nejhorším. S důrazem dodal, že není možno, aby ústavu tak velikému vykonanou prací i rozsahem veřejnost neprojevovala svoje plné sympatic, ano že je povinností veřejnosti té, aby podnik tento tak vysoce důležitý byl veřejnosti ucho- ván. Dr. Hamza vroucně děkoval choti starostově, starostovi i předsedovi osad feriálních. Návštěvu je- jich zařadil mezi nejpamátnější dny ústavu a mezi nejkrásnější dny, které kdy zažil. Viděli jsme, jak byl potěšen a jak slovo jeho: že posilou je mu to k další práci — plněno bude věru plně a svědomitě! Zá- stupcové samosprávy vděčně a vřele děkovali panu starostovi za vzácnou návštěvu. Snad jinde okázaleji může býti přijat host tak vzácný, než přijati umní prosté město venkovské — ale sotva kdy upřímněji a láskyplněji byl přijat než v Lužil Rozcházeli se všichni s tím vědomím, že dvěma velikým podnikům lidumilným — ústavu dra. Hamzy a Českým feriál- ním osadám — přibyl přítel opravdový, mocnýa nedšený!

— Železniční zřízenci připravují se ku pasivní resistenci. V sále holešovického pivovaru konala se včera večer schůze železničních zřízenců. Po zprá- vách několika řečníků usnesli se shromáždění (v počtu 240), že dnes předložejí své požadavky mini- sterstvu železnic, ředitelství společnosti státních drah a severozápadní dráhy; kdyby požadavky nebyly splněny, že zahájena bude pasivní resistence. — Z nešťastné lásky. Služka Antonie Plockova z Karlina č. 328 včera večer v sebevražedném úmyslu požila roztok kostíku a sice následkem ne- šťastné lásky. Zoufalá dívka odvezena do všeobecné nemocnice. — Udal na sebe, že zapálil. Koncem červencea začátkem srpna t. r. shořelo v Novém Jičíně na Mo- ravě v krátké době po sobě několik stodol plných obilí. Oheň vypukl vždy pozdě v noci, a poněvadž dostávali majitelé výhrůžné dopisy, bylo jisto, že někdo stodoly zapaluje, přes úsilovné pátrání nepo- dařilo se však žháře vypátrati. V noci ze soboty na neděli shořela zase stodola továrníka Jana Nep. Prei- senhammera, plná obilí. Na druhý den přišel na čet- nické stanoviště v Novém Jičíně nádenník Perutka z Kelče a udal, že z nedostatku zaměstnání a aby byl v žaláři zaopatřen, stodolu Preisenhammerovu zapálil. Ostatních stodol prý však nezapálil. Perutka odveden byl četníky do vazby k soudu, který vyšetří, zdali Perutka skutečně je žhářem, či udal-li na sebe věc, které nespáchal, jenom aby byl zaopatřen, v kte- rémžto případě bude arci také potrestán pro klamání úřadů.

— Krádež zvláštního druhu. Z Turnova se nám píše: V neděli dne 8. t. m. večer vezl kočí Josef Brožek svého zaměstnavatele, velkostatkáře p. Viléma Umratha ze Žernova k rychlíku, který z Turnova v 7 hod. 52 min. večer ku Praze odjíždí. Na zpáteční cestě z Turnova, chtěje koně dřívější delší a rychlou jízdou unavené poněkud ušetřiti, nechal je jeti přes Bělou, Dola a Lochtuš pouze krokem. Ačkoliv — jak zjištěno — kočí ve stavu zcela normálním na celé zpáteční cestě nikde se nezastavil, zpozoroval v Lochluši přece, že mu byl ze zadního sedadla jeho povozu žlutý, kožený, žíněmi plněný a na spodní části černě lakovaný polštář v ceně 50 K neznámým pachatelem odříznut a odcizen. Krádež vysvětluje se tím, že pachatel, zachytiv se při volné jízdě povozu v úmyslu, aby se svezl, shledav, že kočím zpozo- rován nebyl, ničemný kousek provedl.

— Sebovražedný pokus šílence. Obchodní sluha Frant. Soudek z čís. 82 v Nuslích chtěl včera večer z nábřeží Riegrova u žofínského můstku skočit do Vltavy. Kolemjdouci ho zadrželi a odevzdali stráži. Na strážnici shledal lékař, že Soudek je choromyslný a dal ho dopravit do blázince. — Hlavou ani motorový vůz neprorazíš. To je v pražských ulicích obvyklá zábava kočí: jede s po- vozem těsně podél kolejí elektrické dráhy a když uslyší výstražné zvonění řidiče motorového vozu elektrické dráhy, „honem“ chce udělat místo a řídí koně nikoli dále od kolejí, nýbrž zrovna na příč, na druhou stranu ulice. Mnohdy se stane, že s této druhé strany blíží se rovněž vůz elektrické dráhy a kočí opět „rychle“ řídí koně na původní místo. Kočí tváří se při tom obyčejně tak blbounce, že nevrlí pasažeři ani se nemohou zlobit. Někdy však taková projížďka neskončí tak hladce a stalo se včera v Karlíně, že statkář přišel tím způsobem do styku s motorovým vozem, kterému sice neublížil, ale sobě hlavu pos