V Praze, v úterý dne 10. zářl.

K číslu 250. čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiákkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou; na měsíc 3 K 80h

NARUDNL LSTY

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Rakousko-uherské vyrovnání. Z Vídně, 10. září. Politický podzim počíná v obou polovinách říše kabinetními krisemia krisí věcnou. Ony týkají se existence minister- stev Belckova a Wekerlova, tato týká se celého dosavadního díla vyrovnacího mezi oběma státy této říše. Krise jest do té chvíle utajenou, může však státi se v nejbližších hodinách již zřejmou. Rozhodnutí potom, jak pokud se týká existence kabinetu, tak pokud se týká vyrovna- cího díla, přislušelo by panovníkovi. Bylo původně stanoveno, že dnes dopoledne začne nové, poslední, nejkritičtější vyjednávání ministerstev ve příčině rakousko-uherského vy- rovnání. Vzhledem na dnešní smuteční den pa- novníka odložena konference na zítra. Maďarští ministrové nepřijedou sem společně, nýbrž po různu, dílem večer, dílem ráno. Kolikrát bylo již předpovídáno, že konfe- rence vyrovnací budou hlavními, tolikrát to ne- bylo pravda. Tentokráte možno říci: vyrovnací konference skutečně vstupují do stadia kriti- ckého. Stanoviska obou vlád jsou stejně nepře- klenutelna jako jasna. Baron Beck žádá Žadné vyrovnání bez zvýšení kvoty uherskéa žádné vyrovnání bez rozhodnutí ve příčiné rakousko-uherské banky. Dr. Wekerle odpo- vídá: Žádné vyrovnání se zvýšenou kvotou uherskou a žádné vyrovnání ve spojitosti s ra- kousko-uherskou bankou.

Jak by se tato protichůdná stanoviska dala překlenout, nelze dohlédnouti a jaký kompromi byl by mezi nimi možný, nelze najíti. Z Vídně, 10. září. „N. F. P.“ telegrafují z Pešti: „V politických kruzích uherských jsou připraveni, že nastane v sítuaci ra k. uherského vyrovnání vážný obrat. Pro- tivy jsou tuze příkré, než aby se daly překle- nouti. Proto se soudí, že oba ministerští před- sedové hned na počátku konferencí vstoupí pře panovníka, by mu referovali o situaci. Dr. We- kerle prohlásí, že uherská vláda nemohla by zastupovati vyrovnání před parlamentem, kdyby současně s vyrovnáním vyříditi se měla záleži- tost kvoty a rakousko-uherské ban- k y. Bar. Beck vyloží důvody, pro které vláda cislajtánská trvati musí na junktim obou záleži- tostí těch s celým souborem vyrovnací akce. C se stane potom, záviseti bude na vůli císařově. Snad podaří se jeho vlivu sblížiti ještě v po- slední chvíli obě vlády, jako se to stalo již jed- nou. Nepodaří-li se, dlužno se připraviti na kristi.“ Z Pešti, 10. září. Ministerská rada přijala jednomyslným usnesením stanovisko, které uherští ministři zaujmou ve vyrovnacích konfe- rencích, jež počnou zejtra ve Vídni. Ujišťuje se, že kabinet Wekerlův jest odhodlán ne- přistoupiti na požadavek rakou- ské vlády, aby stanoveno bylo nějaké j un- ktim mezi vyrovnáním rakousko- uherským na straně jedné a mezi kvoto- vou a bankovní záležitostí na straně druhé. Kdyby pak kabinet Beckův na tako- vém junktim trval, jest kabinet dra. Wekerla odhodlán, junktim takové odmitnouti co nejrozhodněji, zvláště pak odmítnouti ja- kýkoli požadavek vlády cislajtánské, by zvýšen byl příspěvek zemí koruny svatoštěpánské na společné záležitosti.

Maďaři a Chorvatsko. Z Pešti, 10. září. Ministerská rada vřerejší trvala celých 5 hodin. Zabývala se čá- stečně záležitostmi vyrcvnaeími, částečně záležitotmi chorvatskými. Všeobecně při- suzuje se poradě té veliký dosah. Jednalo se o to, stanoviti program, na základě kterého ma- darští ministrové společně s bánem chorvatským by provedli tak zvanou paciikaci Cho vatska. Ujišťuje se, že vláda zamýšlí vyhovět oprávněným požadavkům chorvat- ským po stránce státoprávní, politické a ho- spodářské — — podle možnosti. Do programu. který banus chce vyhlásiti, hodlá vláda dát to- mu zřejmý projev. Budou splněny četné poža- davky chorvatské, na jejichž uskutečnění dosud marně bylo naléháno. Ovšem dodává se, že na věci chorvatské dojíti může teprve, až nastan vyjasnění, pokud jde o budoucí poměr obou polovin říše. Kandidát poznaňského arcibiskupství. Z Vídně, 10. září. Přes Londýn dochází zpráva, že císař Vilém nedávno meškal u krále saského Bedřicha Augusta. Při schůzi té jednalo se o jmenování bratra krá- lova, prince Maxe saského arcipiskupem poznaňským. Odkazy ryt. Emila Kubinzkého. Z Vídně, 10. září. Nedávno zde zemřelý velkoprůmyslník ryt. Emil Kubinzký odká- zal v závěti své 200.000 K dobročinným účelům.

Telegrafické zprávy.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 10. září. (K. k) „Wiener Ztg.“ sděluje: Ministr kultu a vyučování udělil skutečnému učiteli III. německé státní reálné školy v Praze dru. Fran- tišku Baladovi učitelské místo na státní reálně škole v XVI. vídeňském okrese a profesoru na státní reálné škole v Plané dru. Eduardu Nonnen- macherovi učitelské místo na III. německé státní reálné škole v Praze; dále jmenoval prozatímními učiteli: Suplenta na státním reálném a vyšším gym- nasiu v Klatovech Josefa Hrudu pro státní gymna- sium s českým vyučovacím jazykem na Král. Vino- hradech, suplenta na státní reálné škole v Litoměři- cích Františka Lorenze prc státní reálnou školu v XV. vídeňském okrese a suplenta na státním gym- nasiu v Liberci Gustava Miesnera pro státní gym- nasium v Kočevj. Nová budova srbské skupštiny. Z Bělehradu, 9. září. (K. k.) Za přítomnosti krále a členů královské rodiny byl dnes slav- nostně položen základní kámen k nové budově skupštiny. Záležitosti marocké. M. Z Kolína n. Rýn., 10 září. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«.) Ku výměně not mezi Ně- meckem a Francií píše »Kölnische Zeitung«: Klade-li se s německé strany důraz na to, že provedení francouzského návrhu nesmělo by býti žádným závazným případem vůči algecirasské smlouvě, znamená tov překladu z řeči diplomatické do obyčejné, že zřízení čistě francouzské nebo špa- nělské policie vybočovalo by již z alge- ciraské smlouvy a v zájmu je jim třeba se mu vystříhati.

FEUILLETON. Svatí islamu.

Při svém pronikáni do severní Afriky musí Fran- couzi bojovati s mocí, jež jest silnější než zbraně totiž s vlivem marabutů, oněch světců islamu, kteř hraji tak důležitou úlohu v životě Arabů a jichž vůle jest u jednotlivých kmenů zákonem. O těchto mara- butech sděluje zajímavé podrobnosti J. Roney v „La Revue“ Ačkoli je musulman přísný monotheista, přece se obrací rád na tyto svaté, aby jejich přímluvou do- sáhl přizně všemohoucího ve všech neštěstích a ne- bezpečích, vypukne-li nemoc ve vesnici jebo hrozí- sucho zničiti žeň a k jejich hrobům konají se pouti. Marabutové jsou dobří a velcí lidé, kteří celý sv život zasvětí zbožnosti a blahu věřících. Jsou to vlast- ní hrdinové arabské lidové fantasie, obetkáni mno- hými legendan. a písněmi. Nevysýchající jest pramen nadšení a radostné víry, jenž prýští ze vzpomínky na jejich zázraky a velké činy. Jsou také nemnohé světice. Žena vůbec nehraje v islamu takové úlohy jako v křesťanství. Čistota a trpělivost v utrpení ne- jsou žádné ctnosti, které moslim cení. Ženští mara- butové jeví se tudíz jako krásné a svůdné kouzelnice které působí na muže tajemnou přítažlivostí a jak zjevy z říše duchů konají ninohé divy.

Reálněji a zřetelněji vystupují mužští svatí. Také tyto nesmí si nikdo představovati jako křesťanské mučenníky nebo poustevníky. Mají naopak právo, b povinnost míti čtyři ženy a oddávají se výhradně praktickému životu. Svou svatost a zázračnou moc přenášejí mnohdy na své syny, častěji však objevuje se duch poslání, kdyz byl na čas zmizel, v některém pozdějším potomku téže rodiny. Tak se tvoří celé marabutské rody, požívající velké úcty a z nich opět vycházejí svatí. V těchto rodech soustřeďuje se vliv, jenž vychází z marabutů a s nimi jako s důležitým činitelem musí počítati každá severoafrická politika. Často jsou títo svatí moudří a učení mužové, kteří založí „zauju“ t. j. modlitební školu a podávají výklad k průpově- dem koranu. Vyučují také umění řečnictví, astronomi a chemii. Aby uslyšeli proslulého učitele Sidi Abd-el- Aziz-el-Hadj, obdrželi i nebeští andělé dovolení, se stoupiti na zemi a rozpustilé děti ráje prý dobréh svatého nemálo zlobily.

Kromě toho vyskytují se u marabutů také vá- lečnické ctnosti. Legendy vypravují o velkých váleč ných činech, jimiž marabutové svůj lid osvobodili a o těžkém ztrestání hříšných kmenů hroznými ra- nami. Takového divokého a vášnivého zbarvení na- bývají svatí zvláště v jižních krajích, sousedících se Saharou. Tyto vyprahlé kraje, kde se často zjevuje fata morgana, byly ode dávna domovem kouzla a zá- zraků. Zde nabývá světec na tupé a mlčelivé mysl neobmezeného vlivu. Pro syna pouště je voda nade všecko! Čin Mojžíšův, jenz ze skály vyloudil pramen, vyskytuje se často v legendách marabutů. Skoro ka- ždá oasa děkuje svůj vznik některému svatému. Na- proti tomu zaplavují někdy potměšilé africké řeky břehy a vesnice. I tu pomá hají svatí; jeden poručí vodám ustoupiti, jiný se zkrátka položí na břicho a zachytí proud otevřenými ústy, takže s hukotem v jeho těle zmizí a vyschne.

Ve všech príhodách života lze vzývati některého marabuta. Jeden jest zvláště velikým, v léčení vel- bloudů, modlitba k jinému chrání před divou zvěří jeden se uctívá, poněvadž naučil stavěti stany a ji- nému se děkuje, že vynalezl umění krotiti koně. Nej- slavnější ze všech marabutů jest však Sidi-Abd-el- Kader, jenž se narodil v polovic 16. století. Byl to zbožný a moudrý muž, který vykonal mnoho dobrého, když byl v nebeském zjevení prorokem osvícena povolán. Nebe se před ním otevřelo a ze zlatých mra- ků vystoupil na bělostnou světelnou dráhu prorok jenž mu ukázal cestu ku pravému životu. Abd-el- Kader pak táhl od města k městu, aby budil novou zbožnost v duších. Mnoho zázraků a nadpřirozených zjevů provázelo jeho cestu. Zemřel ve věku 72 let a andělé zbudovali jeho hrob, k němuž věřící podnes putují. = Balonový had. Nezdar polární expedice An- dreovy nezastrašil neohrožené vzduchoplavce, by se pokusili dosáhnouti severní točny v balonu. Zdo- konalení balonu a nové zkušenosti ve vzduchoplavbě

dodávají jim odvážnosti, takže se úplně spoléhají na zdar nebezpečného a s nesmírnými obtížemi spo- jeného podniku, který může malá nehoda zcela zni- čiti a jim v ledové poušti hrob připraviti. Obyčejného balonu k účelu tomu nelze upotřebiti, neboť se musí zaopatřiti pro dlouhý čas potravinami a palivema balon musí prekonati obtíže a nebezpečí, jež mu působí mrazy, led, sníh a jiné okolnosti. Při tom nesmí býti balon zásobami potravin a paliva přetížen. By toho dosáhl, vynalezl Američan Wellman pří- stroj, který jmenuje balonový had. Zhotovení jeho vyžaovalo mnoho času a zdrželo ho proto déle na- Špicberkách, než si přál. Jak známo, užívalo se při takových výpravách vlečných lan, jež balon udržo- vala v rovnováze proti větru. Provaz ten by musil u „Ameriky“ býti přes 1000 liber těžký, čímž by byl balon na újmu jiných nutných zásob přetížen. Proto sestrojil Wellman zvláštní lano. To jest zhotoveno z kůže, tvořící rouru 6 palců v průměru a 123 stop délky. Roura ta jest pokryta 29.000 šupinami z ocele jak ryba, takže ve vodě nepůsobí velký odpor; jelikož na ní pluje, kdežto na ledu a na sněhu balon svým třením zadržuje jako vléčná kotva. To jest velmi

důležité při protivném větru. Mimo to jest roura nebo hadice ta opatřena 1875 škrábadly, sestávajícími ze šesti jeden palec dlouhých ocelových ostnů (tedy 11.250 ostnů) a upevněných v délce 75 stop. Celá hadice jest naplněna dřívím a papírem různého dru- hu, takže 198 stop hadice má 1438 liber dříví a 35 liber papíru. Jelikož pak kožená hadice se šupinami váží 463 liber, jest celá tíže hada 1936 liber. Had ten jest připevněn na ocelovém laně 0.2387 palce objemu, upleteném ze šesti provazců, sestávajících z devatenácti tenkých drátů, jež, 100 stop dlouhé, váží jen 98 liber a jsou vyzkoušeny na nosnost 5936 liber. Lano to jest pak připevněno na balonovém koši, zhotoveném z oceli. Kůže hadice byla vyzkoušena na 9000 liber nosnosti, takže, když se i delším upo- třebením na ledě odře, ještě k naznačenému účelu dostačí. Jelikož Wellman předvídá, že se bude nucen zdržeti v ledovcových krajinách detší čas a bude potře- bovati mnoho paliva. To mu bude poskytovati dříví a papír v hadici. Dříví to jest tak upraveno, že nena- sákne vodou a proto, kdyby i voda vnikla do hada, bude možno upotřebíti dříví jako paliva.