Události v Marokku. Z Oranu, 30. srpna. (K. k.) Dopravní parník „Shamrock“ připlul sem z Casabla nky. Z Tangeru, 30. srpna. (K. k.) „Ag. Havas? sděluje: Raisuli vrátil se zas k Marabutovi v Sid Abd el Salamu. Shromáždění náčelníků tří kme- nů se usneslo peskytnouti mu vojsko, aby by zahnán Bušta Bagdadi. Tento nevyčká svého soupeře, nýbrž vrátí se do Tetuanu. Nie neza- brání pak již Raisulovi, aby netáhl na Tanger, jehož posádka jest velmi seslabena. Z Casablanky, 30 srpna. (K. k.) Dnes rán byli pohřbeni padlí dva gounieři. Mufti se nad hrobem pomodlil a jeden důstojník věnoval jim několik slov na rozloučenou. Z Casablanky, 30. srpna. (K. k.) Děla, po- užitá 28. t. m., byla postavena s velkou přes- ností a rozprášila nepřítele v nejprudším boji. Z Tangeru, 30. srpna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ oznamuje: Na franeouzské válečné lodi „Du Chayla“ přibylo sem z Fezu několik Němců, Angličanů, Francouzů a Španělů, kteří vstoupili na loď v Larraši. Cesta minula bez příhody. Z kapského parlamentu. Z Kapského Města, 31. srpna. (K. k.) Zá- konodárné shromáždění schválilo ve včerejší schůzi ministrem pokladu navržené opatření aby společnostem diamantových a měděných dolů při ročním zisku, převyšujícím 50.000 lib. šterl., byla uložena zisková daň 10 9.

Otevřený Jeho Excellenci

panu Karlu hraběti Coudenhovovi.

háměstku krále

Dne 27. srpna 1907 konána byla v Horním Ru- žodole u Liberce veřejná schůze českého lidu v ho- stinci Votočkově s pořadem : Do které školy pošleme své dítky; volné návrhy. Podepsané předsednictvo schůze té stěžuje si na jednání c. k. okresního hejt manství libereckého, jakož i na četnictvo, službu ko- nající v den schůze v Hor. Růžodole. Již v den předcházející prohlásili Němci horno- růžodolští, že zúčastní se české schůze a vyzvalic. k. okres. hejtmana libereckého p. ryt. ze Steffků, aby jim dal ochranu, jak prý k tomu jest povinen. Pan hejtman, místo aby žadatele odbyl poukazem, že tam nemusí chodit, že schůze jest česká a jich se netýče a ač velmi dobře věděl, co Němci účastí svou zamý- šlejí, neboť již jednu českou schůzi zúmyslně rozbili a značné výtržnosti způsobili, přece ochranu jim slíbil a poskyti, následkem čehož došlo k opětným výtržnostem a násilnostem se strany Němců proti pokojnému obyvatelstvu če- skému a konání schůze, dík rozvaze českých lidí, ne sice zmařeno, ale valně stíženo bylo. K tomu všemu nemuselo dojíti, kdyby p. okresní hejtman Němcům četnickou ochranu nebyl poskýtí, poněvadž Němci bez této do schůze vůbec by byli nešli. Službu konající četnictvo počínalo si při této příležitosti beztaktně. Čeští účastníci, chtějíce vyva- rovati srážce, usilovali zabrániti vchod do domu v němž schůze konána, Němcům. Četnictvo však, jsone v čele hromadně dostavivších se Němců, se zbraní v ruce vymohlo těmto vstup do předsíně a umožnilo i ně- kterým násilníkům vedrati se do sálu, kde schůze konána, ač tento přeplněn byl již lidem českým.

Ihned, jakmile Němci do předsíně vníknuvší dopou- štěli se různých násilností a namáhali se — ovšem marně — vniknouti do sálu za ostatními a když hrozilo již nebezpečí srážky, jejíž následky by byly bývaly nedozírny, odebral se svolavatel schůze pan Vojtěch Technik k venku stojícímu okresnímu stráž- mistru p. Lorenzovi a žádal ho, aby zjednal v míst- nosti pořádek a poskytl českým lidem žádoucí ochrany. Týž však tak učiniti odepřel s vyjádřením, že prý není žádný »Hausknecht«. Poukazujeme na fakt. že četnictvo to bylo, které proti českému zde shromážděnému lidu Němce přivedlo, jim vstup vy- nutilo a tak zavinilo výtržnosti a násilnosti Němci páchané a že totéž četnictvo, když mělo dbáti o po- řádek a ohrožené chrániti, aby k dalším násilno- stem nedošlo, Čechům ochranu ode přelo. Službu konající úřadníci političtí dostavivše se teprve, když svrchu mírně vylíčené události se ode- hrály, dali sice ihned vykliditi místnost, ve které schůze konána býti měla, od Němců a umožnili tak konání schůze, zakázali však bezdůvodně navzdor několikeré žádosti pořadatelů zavříti dvéře u sálu, tak že schůze do své polovice ru- šena byla povykováním a zpěvem (»Wachť am Rhein«) Němců, ve vedlejších místnostech shromážděných.

Přímo úžasné bylo, že někteří poloopilí Němci dovolili sí volati četníky a dáti zatýkati Čechy, aníž jim tito v nejmenším bylí ublížili. Tak na příklad jeden takový rušitel sotva vkročil do místnosti, chtěl dát zatknouti hostinského, v jehož místnostech se nalézal, ač ho vůbec ještě ani neviděl a jak se ukázalo ani neznal. Němcům se strany četnictva bylo vše trpěno, naproti tomu ohradil-li se některý Čech proti týrání neb žádal-li četníka za ochranu, byla mu tato nejen odepřena, ale hrozeno mu ke všemu zatknutím. Jest jisto, že bez průvo du četnictva Němci na schůz bybyli nepřišli a takž jenom vysláne četni ctva c. k. okres. hejtmanem p. ryt. ze Steffků a četnictvo samo pak svým chováním z avi nij vše, co se událo. Český lid hornorůžodolský již dávno z různých zkušeností nabyl přesvědčení, že ani u c. k. okres- ního hejtmanství, tím méně u zdejšího četnictva za nynějšího stavu ochrany se nedovolá a že naopak obyčejně četnictvo samo pří- činou bývá vzniku různých výtržnost a zaviňuje týrání a násilnosti, na českém lidu pá- chané. Z příčiny té nežádá zdejší lid český za ochranu před Němci zdejšími, ale žádati ji musí před stráží bezpečnostní a nechť c. k. okresní hejtmanství liberecké jest po- ukázáno, by do schůzí českých k ochraně číkoli stráž nevysílalo, čímž vyvarováno bude všelikým vý- tržnostem a klid ve schůzích porušován nebude.

Prosímes Vaše Excellenci račiž tuto stížnost naši k vědo- mosti vzíti a potřebné kroky, by dalším podobným nepřístojnostem přítrž učiněna byla, učiniti. V Horním Růžodole, dne 30. srpna 1907 Josef Kubů, Josef Ježek, Vojtěch Technik. Zahájení zahradnicko-ovocnické výstavy v Kutné Hoře. (Telef. zpráva zvláštního zpravodaje » Nár. Listů«.) Z Kutné Hory, 31. srpna. Skvělá a zejména po stránce zahradnictví bohatá výstava v Kutné Hoře, uspořádaná v historicko-památném Vlašském dvoře, byla dnes o půl 11. hod. dopol. slavnostním způsobem zahájena za přítomnosti ministra dra. Pacáka, jeho choti, dále poslanců Zimmera, který přítomen byl za okresní výbor čáslavský, dra. Ladislava Radimského za okres kolínský. ředitele pomologického ústavu v Troji pan Buňáta, ústředního ředitele pana Filipov- ského, členů městské rady kutnehorské se sta- rostou penem Janem Macháčkem v čele, dále za přitomnosti agrárního poslance Švejka, přednostů úřadů místních, velmi četného obe- censtva a zástupců tisku. Ministr dr. Pacák pozdraven byl před portálem Vlašského dvora uvítací řečí vrchního městského zahradníka vinohradského p. Leopolda Baťka, předsedy zemské ústřední jednoty za- hradníků v Čechách, jenž vyslovil potěšení nad přítomností ministra a slovy velice vřelými dě- koval městské radě, která poskytla pro výstavu ovocnickou, tak historicky památný objekt jako jest Vlašský dvůr. Na to starosta kutnohorský p. Jan Macháček rovněž vřelými slovy uvítal jménem rady městské jako protektorky celé výstavy ministra dra. Pacáka a jeho choť, přítomné poslance a žurnalisty, načež pro- hlásil výstavu za otevřenou. Výstava zaujímá přízemní trakt a celé první poschodí budovy a jest skutečně překvapivě bo- hata vzácnými exempláři nejkrásnější květeny, jakou lze vypěstovati. Podrobný referát o výstavě přineseme zítra

V Praze.

Denní zprávy. — Pradův liberecký orgán otiskl náš článek o nastávajícím jmenování soudních úřad- níků v Čechách, proloživ jej hojně vykřičníky a otezníky, jimiž vyjadřuje obzvláštní podiv ze- jména nad veřejně známým faktem, že v justici v Čechách není žádného uzavřeného území, nýbrž jediný obvod vrchního zemského soudu v Praze, a že právo Čechů na úřadnická místa v celém obvodu království českého jest nezada- telným právem nejenom jako rovné právo ná- rodní, nýbrž i právo sociální a hmotné. Pln úžasu táže se orgán ministra krajana: »A co jest s nezadatelným přirozeným právem Němců, aby nad nimi stáli jakožto úřadníci, ať soudci, ať političtí úřadníci atd. ? Je snad to právem, aby jim byli vnucováni Češi za úřadníky? Ni- koli, system »Národních Listů« a jich dru- žiny nedají si Němci už líbiti. Češi necho hledí, kterak umístí svůj studovaný proletariát, v »Deutschböhmen« není už pro něj žádného místa, není dojnou kravou pro nenasytné češ- ství.«. Německo-krajansko-ministerskému orgánu, když už jednou provedl neopatrnost, že se ozval — jindy je moudřejší — odpovídáme tolik: Jakým právem opovažuje se mluviti o přiroze- něm právu list nejpustšího a nejfanatičtějšího německého násilí, páchaného na českých men- šinách i většinách? List, který nejen schva- luje, ale přímo vybízí k boji něme ekým klackem proti nejpřirozenějšímu ze všech lidských práv českých, proti české škole, který týž klacek velí obrátiti a druhým koncem mlá- titi do českých rodičů, aby děti své vedli do německých škol, list, který velebí Ervěnice, Růžodol, Jablonec, Prachatice, abychom uvedli jenom posledních několik neděl z praktického a přirozeného práva v Čechách — takový li st se opovažuje vzíti do úst jméno přirozeného práva? A je-li přirozením

právem, aby Němci nestáli pod »českým soudcem« anebo »českým politickým úřad- níkem«, kterak může snésti Pradův orgán v čele politické a soudní správy Němce, kterak omluví své štvaní proti jmenování Čecha druhým vicepresidentem v místodržitelství, který jmeno- vání každého soudního rady v Čechách vykládá za do nebe volající křivdu, na Němcích spá- chanou! Jaká jest německá definice při- rozeného národního práva v Rakousku ? ! Státní základní zákon ji přináší a ta mluví o rovném právu všech, v zemi obvyklých jazyků ve škole, úřadě a veřejném životě (§ 19) a týž zákon výslovně ustanovuje, že »před zákonem jsou si všichni státní občané rovni« (§ 2) a že »ve- řejné úřady jsou pro všechny státní občany stejně přístupny«. V Čechách jsou anebo podle zákona mají býti všechny státní úřady stejně přístupny všem státním občanům za týchž rovných podmínek, za způsobilosti, k níž náleží schopnost poskytnouti oběma ja- zykům v zemi obvyklým kdekoli v úřadě rovné právo a ustanovuje-li se někde v Čechách úřadník schopný úřadovati jenom v jednom ja- zyce zemském páše se tím bezpráví na příro- zeném právu národnosti druhé, neboť nezákon- nost, provedená na právu sebe menšího zlomku jedné národnosti v okresu, nevyváží se vyho- věním jazykovému právu sebe větší většiny v okresu! A konečně nejen v justici, ale v žád- ném jiném oboru veřejné správy v Čechách není uzavřeného území německého, to vyskytuje se jenom v německých politiekých programech, projevech a tisku německém, aby odtud ne- přešlo v zákon, na to nasadí český národ všechny síly a všechnu energii, jakou brání se národové, kteří toho jména zasluhují, záhubě, smrti, zániku!

— Rodinné zprávy. Slečna Růžena Jiříč- kova, dcera majitele domu a pan František Ti- těra, účetní oficiál zemského výboru, oznamují, že slavili 25. srpna sňatek manželský. — Slečna Ru- ženka Kovářova a pan František Martiné k, kupec v Borovnici, slavili tyto dni sňatek man- želský. — Z kruhů lékařských. Odborný lékař nemocí nervových, p. MUDr. V. Vítek, začal opět ordi- novati. — Úmrti. V Klatovech zemřel dne 29. srpna ve věku 56 let pan Václav Čapek, majitel realit a by- valý hostinský na Král. Vinohradech. Pohřeb koná se dnes o 3. hod. odpol. z domu smutku »U zlatého slunce« v Klatovech. — Český národní dům v Podmoklech. Uznáváme za nutné upozorniti — po delší době zase — obe- censtvo naše na representační dům české menšiny podmokelské. Bylo by záhodno, aby české obecen- stvo vychazelo vstříc české podmokelské menšiné tím, že by při výletech svých do českosaského Švý- carska a Dečínska neopomíjelo nikdy navštiviti pod- mokelský národní dům. V národnim domě podmo- kelském dostane se českým výletníkům a turistům levného a slušného pohostění, zajisté lepšího, nežv německých restauracích a hotelich. Narodní dům nalezá se ve Wagnerově ulici, vedle domu staven- ního družstva »Terezy«, který stojí na nároží Wag- nerovy a Lessingovy ulice, kamž příjdeme, jdeme-li od nádraží ulicí císaře Františka Josefa. Upozorňu- jeme také, že nejlepším průvodcem po českosaskem Švýcarsku, Děčínsku a Podmoklech je spis »V boji za právo národa«, vydaný vinohradským odborem Národní jednoty severočeské, který vyniká pěknými mapkami a podrobným popisem místním. Lze jej ob- držeti za nepatrný obnos u vinohradských knin- kupců.

— Něco pro nimrody. Z Písecka re nám píše: Pan K., zámežný rolník na Písecku, byl odjakživa náruživým střelcem a již dlouhá léta měl spadeno na najmutí nějakého na zvěr bohatého revíru. Ko- nečně se přání jeho splnilo, neboť podařilo se mu za výhodnou cenu najmouti revír své domovské obce, kterýž byl i pro sebe vybíravějšího nimroda jako stvo.ený. Bylt nejen rozsáhlý a na zvěr bohatý, ale měl i jiné vzácné vlastnosti, totiž, že kromě zajíců a srnčího měl i hojně zvěře pernaté, jako koroptví, divokých kachen, roháčků a jiné vodní havěti a — na což p. K. zvláště kladl důraz — že byl ohraničen vesměs dobrými sousedy, to jest, že ležel mezi pan- skými revíry, kde se zvěř tak „nevybíjí“. Pan K. byl se svým revírem neobyčejně spokojen, což bylo pa- trno z jeho bodře se usmívajícího buclatého obličeje a jadrného mysliveckého humoru, jímž častoval kde koho. Avšak nem růže bez trní a sebe ideálnější revír bez škůdců, o čemž se záhy přesvědčíl i náš milý občan p. K. Škůdci tito nebyli snad nebezpeční py- tláci, nýbrž vyskytli se v podobě dravých šelem — vesnických psů, kteří si revír p. K. vyhlídli za svou denní letní promenádu, toulajíce se zhusta po celém jeho rozsahu, byť i snad se záměry zcela nevinnými.