ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 1cd4c7c0-75a6-11dc-abcb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 35 celkem · entity: place 74, work 15, person 52, org 32
1 masthead
an a a n
2 masthead
Národní hospodář.
3 masthead
zemaědělství
4 masthead
Obohod
5 masthead
Prcmysl
6 masthead
Finančnictví
7 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 215. ze dne 6. srpna 1908.
8 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z kartelu železářského. Z Vídně, 5. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Dnes konaly se porady dvou svazů kartelu železář- ského: svazu pro výrobu kolejnic a svazu pro výrobu polotovarů. Ve schůzi kartelu kolejnio bylo sděleno, že došlo hojněji objednávek, jme- novitě státních drah a že také možno očekávat pro budoucnost další objednávky. Důležitější byla porada svazu výrobců polotovarů. V této schůzi bylo prohlášeno, že je velká poplávka po polotovarech a že jednotlivé továrny nejsou s to objednávkám vyhověti, poněvadž nejsou oprávněny vyráběti polotovary přes kvotu a pro- dávati je. Kdyby se příště na tom trvalo, že polotovary možno vyráběti jen ve vyměřené kvotě, nastala by pravděpodobně nutnost při- vozu z Německa. Aby se zabránilo této mož- nosti, bylo usneseno, že pokud výkonnost to- várny stači, smí vyráběti polotovary přes kvotu, aniž by větší výroba započtena byla do kvoly kartelní. Těmito polotovary jest zvláště ocel ingot. Jak se proslýchá, využitkuje tohoto práva vyráběti polotovary nad kvotu zvláště alpinská montanní společnost. Takové výjimečné případy se občas slávají a také loni bylo jednou zá- vodům povoleno dodávati nad kvotu. Účastníci schůze prohlásili, že usnesení spočívá na dosta- tečném zaměstnáni železáren. O otázce even- tuálního snížení cen nebylo dnes jednáno. Centralisace prodeje ledku. Z Iqnique (Peru). 4. srpna. (K. k.) Na sjezdu zástupců ředitelstev společnosti pro těžení ledku bylo usneseno scentralisovati prodej ledku a proto zříditi v Londýně ústřední kancelář. v níž by byla zastoupena všechna hlavní města evropská.
Vídeň Francie Německo Peru Londýn Iqnique
9 article
st Z Pešti, 5. srpna. (Zvi. talgr. » Národníeh Listů«.) Na trhu prodalo se 35 000 q o 5 až 10 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská 81 kg K 11.80, 80 kg K 11 70, 795 kg K 11 671. peštská 79 kg K 11. 60. 78.5 kg K 11.50, 77.5 kg K 10.75 snětivá. stolno bělehradská 78 kg K 11.60, banátsk 80 kg 11.75, 79 kg K 11.70, 78 5 kg K 11.35, dunajsko-földvarská 78 kg K 11.57, horňácká 80 kg K 11.40, 79 kg K 11.35, baranská 77.5 kg K 11.52k. bačská 80 kg K 11 75, srěmská 79 kg K 11.621%; žito K 9 25 až K 940; oves K 8 20 až K 8 40. Terminový obehod byl mdlý n úřadní zprávu o stavu úrody. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 11.16, na duben K 11.54, —.—; žito na říjen K 8 29, oves na říjen 8.21; k u- kuřice na srpen K 7.65, na květen 1909 K 7 28; řepka na srpen K 16 25. Sádlo po K 138.—; jiné zboží beze změny. Počas! pěkné. Z Lonnýna, b. srpna. (K. k.) Trh plodinový Smýšlení částečně pevné, částečně slabé. Ceny o 3 nižší až o 6 d vyšší. Uherská mouka 41 š. 9 d., řepkový olej 31 š. — Dovoz pšenice 50.000, ječmen 3000. ovsa 40.000 q. — Počasí: pod mraky. Z Pařiže. 5. srpna. (K. k.) Závěrek. — Ove na srpen —.—, na záři —.—, na září-prosinec —.— na listopad únor —.—, žito klidné, na srpen 17. 40 na září 17.90, na září-prosinec 18.15, na listopad únor 18 15, pšenice pevná, na srpen 22.85, na září 23.15, na září-prosinec 23.45, na listopad únor 23.70, mouka pevná na srpen 30.95, na září 31.— na září-prosinec 3110, na listopad únor 31..20. Po- časí: proměnlivé. Z Paříže, 5. srpna. (K. k.) Závěr. Lih klidný na srpen 46.25, na září 42.75, na září-prosinec 39.— na leden-duben 38 75. Z Paříže, 5. srpna. 3.15 hod. Závěr. (C. T.-B Řepkový olej stálý, na srpen 80.50, na září 80. 50 na září prosinec 80 75, na leden-duben 78.50.
Platil Sádlo C T Pešť Paříž kg
10 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního due.) Z Nového Yorku, 5. srpna. (Peněžní bursa. Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akelí 770.000 (830.000). Unlon Paellle 155/% (1553/2). Kanada Paeille 172.50 (172.25). United States Steel Corporman 461/2 (461 Baltimore and Ohio 91.75 (917/2). Kára, 5. srpna 4. srpna Rie fair čis. 7 . . . . . 61/ 61/2 5.60 5.65 na srpen . . . . . .. 5.40 5.20 na říjen . . . ..
Paeille Kára Nový York Kanada Baltimore Ohio Steel Corporman 461 / 2
12 article
5. srpna 4. srpnu Cukr (Falr Muse.) . . . 3.203 20 Tuky známka Wilcex . . 19.10. 10.10 Z Nového Yorku, 5. srpna. (Obilní bura Smýšlení obilní bursy napjaté. T'šenice-
Falr Musa Z Nový York T ' šenice
13 article
5. srpna 4. srpna 103.— pohotová nová sklizeň . . 1057/ 102.— na září . . . . . . . . 1041/ 107.— 104.— nu proslnee . . . Kukuřiee1o 5 srpna 4. srpna na září. . . . . . . . 83.50 na proslnee . . . . . . 74.25 na květen. . . . . . . —.— Petrolej 5. srpna. 4. srpna rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90 rafinovaný Standard White 8.75 8.75 Kovy. 5. srpna 4. srpna Měď. . . . . 13.37 13.62 13.25 13.50 31.62 31.87 31.25 31.75 in . Železo čís. 2. . 15.75 1625 15.75 16 25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 5. srpna. (Bavlnářská burse. Při zahájení rozladily realisace. V průběh zotavily se kursy částečně po úhradách, přee však byl závěrek oslabený a ustálený. 5 srpna 4. srpna 3. srpna pohotová . . . . 10.75 10.80 10.70 9.80 10.— 9.90 na srpen . . . . 9.58 9.63 9.53 na říjen 9.32 9.34 9.29 na prosiuee . . . Zavěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu, 5. srpna. Na srpen 9.9 (10.—), na říjen 9.46 (9. 58).
o 5 York Nový Orlean white 8.75 9.63 na říjen
14 article
Zakladatelský a emisní ruch v Ra- kousku v L. pololetí 1908. Dle statistiky, která uveřejněna bude v dneš- ním čísle odbor. časopisu »Handelsmuseume bylo v I. pololetí 1908 založeno v Rakousku 14 akeiových společností s kapitálem 35.5 mil. K (proti 32 společnostem s kapitálem 86 mil. K v těmž období loňském), 134 s po- lečnosti s ručením obmezeným s kmenovým kapitálem 39 mil. K (loni 83 spo- lečnosti s kapitálem 15 mil. K) a 130 nových většícb soukromých podniků (proti 272 loni) Dá se tedy konstatovati podstatný pokles zakladatelského ruchu, jenž jen částečně, je paralysován pokračujícím rozvojem společnost s ručením obmezený m. Mezi nově založenými akc. společnostmi nalezá se 1 banka (Moravská agrární a průmy- slová banka) s 2 mil. K, 1 plavební společnost s 3 mil. K (Cantiěre Navale), 5 místních dra s kapitálem celkem 5 15 mil. K a 7 průmy- slových společnosti s úbraným kapitálem okrouhte 25 mil. K. Největší z nových průmy- slových společností je továrna nábojnie S. Roth (12 mil. K, založena Úvěrním ústavem), pak sklárny Josefa Invalda, akc. společnost (založená Dolnorsk. eskontní společností s kapit. 4.5 mil. K, při čemž je zajímavo, že přínosy jsou větší než akciový kapítál), pak austroindická továrna juty a. s. (4 mil. K, zcela nový podnik v Terstu). dále Jindřichodolská papírna na Moravě (s 25 mil. K, Bankovní jednola), štyrskohradecká sklárna, dřive Hildebrand a Hanisch (1.25 mil. K. Anglorak. banka), konečně akc. spol. Rakouská Riviera ( mil. K) a továrna na těstové zboži Pastificio Triestino.
Handelsmuseum Invald Hildebrand Hanisch K Anglorak Rakousko Terst Morava 1 banka slová banka úvěrní ústav juta a . s
15 article
Kmenový kapitál v I. pololetí 1908 zalo- žených společností s r. o. je větší než akc. kapitál v témž období založených společnosti akciových. Vycházímeli však ze stanoviska, že jen skutečně uplacený kmenový kapitál (bud v hotovosti nebo přínosech) lze srovnávati s akc. kapitálem akciových společností, vyplývá přece aspoň stejný kapitál u společností s r. o. jako u akciových; neboť splacený kmenový kapitál společností s r. o. činil v I. semestru t. r. asi 35 mil. K. S kapitálem více než 1% mil. K byly založeny neméně než 22 společnosti. Nej- větších 10 z nich je: 1. Rakouské továrny na Mannermannovy roury, vznikly odštěpením rak továren od společného podniku německo-rakou- ského (75 mil. K kmenového kapitálu náleží ke koncernu Bankovní jednoty, dosud největší společnost a r. o, v Rakousku); 2. ostravsko- karvinská báňská společnost (Larisch-Gutmann) 3 mil. K, přeměna dosavadní ake. společnosti zvláště za účelem snížení břemena daňového); 3. Úvěrním ústavem založená společnost pro Obchod surovým petrolejem (2 mil. K), jež pře- vzala zásoby surové nafty od Petroley; 5. stro- jírna Orenstein a Koppel (rak. závody této firmy. kmenový kapitál 1165 mil. K); 5. Rak. vrtací a kutací společnost (1 mil. K, založená Záp.- českým báňským spolkem a Mezinárodní vrtací společností v Erkelenei); 6. zábavní podnik »Benátky ve Vídni« (1 mil. K); 7. lázeňská společnost v Brixenu (985.000 K); 8. společ- nost Vilém Brückner Co. (940 000 K, pře- měna stejnojmenné akc. společnosti); 9. přá- delna česané příze Ign. Schmieger (900.000 K) a 10. chrudimský cukrovar (800.000 K, pře- měna stejnojmenné akc. společnosti). Celkem bylo v I. pololetí přeměněno 5 akciových spo- lečností s kapitálem 5 78 mil. K na společ- nosti s r. o.
Larisch Gutmann Orenstein Koppel Brückner Schmieger Rakousko Zápy Benátky Vídeň Brixen mezinárodní vrtací společnost v Erkelenei Company
16 article
Kromě těchto největších společností zaslouží zmínky ještě některé, opět v jiných směrech zajímavé; tak přeměna spediční firmy Caro a Jellinek Anglobankou (600000 K), zbrojovk Petr Wernig (211.000 K), »Silkin«, průmys umělého hedvábí, společnost s r. o, jež chce převziti závody likvidujíeí firmy Wögerer v Pilni- kově, elektrouhelná továrna »Sirius« (200. 000 K), jež chce provozovati opělně závody zkracho- vané akc. společnosti téhož jmena, konečně obě společnosti s r. o. s kapitalem po 100 000 K, jež zřídily akc. elektr. společnost Union a firm Siemens Halske k samostatnému provozování svých haličských obchodů. Kmenový kapitál společností s r. o. již trvajících byl asi o 700.000 K zvýšen, kromo toho zvyšuje se pozvolna i vplacený kapitá splácením upsaných vkladů. Na druhé straně likvidovalo v I. sem. 6 společností s r. o. s kmen. kapitálem 95 mil. K (mezi nimi velká továrna na automobily v Liberci s kapitálem 990.000 K). Z rak. akejových společností zvýšilo 27 svůj kapitál o 40.4 mil. K (v tom 19 průmy- slových společností s 28 mil. K); loní za celý rok zvýšen byl akc. kapitál jen v 45 případech obnosem 55 6 mil. K; dle toho by připadlo loni na 1g roku asi 22 zvýšení o celkový obno 27.8 mil. K. Letos bylo tedy zvyšování ake. kapitálu četnější I větší.
Wernig Silkin Sirius Liberec Cara Jellinek Anglobanka Wögerer Union Siemens Halske
17 article
Také emisní činnost byla letos značně živější. Bankami bylo k emisi převznto titrů v úbrnném obnosu 338 mil. K proti toliko 50 mil. K v celém loňském roce (nehledíe k bulharské konversi), při čemž dlužno podo- tknouti, že převzetí vídeňské komunální půjčky spadá teprve do 2. pololeti. Na vídeňské burse k novému znamenání došlo titrů v nominale 1644 mil. K (proti 148 mil. K v eelém lon- ském roce), v tom 89 2 mil. K hodnot ukládu- cích a 752 mil. K akcil. Z 9 nově zavedených kategorií akciových neméně než 5 je uher- ského původu a z 89.2 mil. K hodnot ukláda- cích připadá neméně než 70 mil. K čili 84 na papíry uherské. Z toho seznati lze jasně nezbytnou potřebu a zájem, jejž Uhry měly na skoncování výrovnání a opětném získání ra- kouského trhu. Výsledkem celé této statisliky je tedy po- kles ruchu zakladatelského a zvý- šení činnosti emisní. Klesající míra úroková umožnila ovšem umístění více hodno 73.75 než loni; banky však nepokládaly dobu za vhodnou, aby živější činností zakládací nahro- madily nové hodnoty ve svých portefouillech. Na konec budiž poukázáno na živější za kládací činnost rakouskou v Rumuns ku Tři rakouské filialky musily býti proměněny v rumunské ake. společnosti (s kapitálem 3 mil. Ivů); nutil k tomu šikanující způsob, ja kým se rumunské úřady chovají vůči cizozem- ským podnikům.
Uher Ivo
18 article
Z trhu hnědouhelného. (Pov. zpráve »Nár. Listů«.) Bilance hnědouhelného odbytu, jež za prvé polo- letí letošní vykazuje příbytek 23.377 vagonů — by- loť odesláno v roce 1908 od ledna do června 742.740 proti 719.363 vagonům v témže období roku 1907 — zhoršila se opětně za měsíc červenec. Scho- dek letošního července, kdy zcjména odbyt po Lahi malou splatností značně trpěl, odhaduje se na 4 až 5 procent loňské dopravy. V prvé polovici měsíce července bylo z pánve hnědouhelné vypraveno 55.799 proti 60.082 vagonům v těmže období len ském, tudíž o 4283 vagonů méně. Doly čelily slabsí poptávce omezeváním produkce. Z plných 13 těžeb ních dní toliko 45 dolů využitkovalo plné těžby, t zejměna doly mosteeké společnosti v Cha- bakovicích, v Bohosudově, doly osecké, c. k. s tát ní doly a mostecké doly větší, dále v pánvi hílin- ské Florentina, cís. Frant. Josel, důl Karolinin, Am lie I. a III. Toliko 12 dní těžily Maria Antonia a Chri stina v Chabařovicích, Eliška, Rudiay II, duchcovsk doly Waldpurga, Ileřman, Eleonora a Václav, Emer v Bílině, Pluto a Moric v Louce a Venuše a důl sař, v celku 19 dolů, 7 dolů tězilo jen 11 dní, mezi těmi Richard, Mariana, Hlimmelfürst, důl Fügnerův,
František Karolinin Antonius Chri Eliška Rudiay Eleonora Václav Emer Venuš Richard Mariana Hlimmelfürst Fügnerův Dolo Bohosudov Chabařovice Bílina Pluto Waldpurg
19 article
Aspry, 7 dolů těžilo jen 10 dní, mezi těmi Eliška Albert, Friedrich I. a II., Ludvík, Glockstern, důl Adol Ernst a Rudiay I. a Adéla tčžily 9 dní, konečně va- lerie a Enilie těžily toliko 7 dni. Pros tyto obtíže odbytové zůstává rá z tržn a cenový pevným a patrno z toho, že doly svoj taktiku změnily a nu trh dávají jen ona množství jež konsumenti mehou ztráviti, takže zhoubné ná- sločky nadprodukce, jak konstatovány v letech 190 až 1904, nemají se opakovati. Tak lze už dnes od hadovati výlěžek důlních společnost za rok 1908 docela spolehlivě za přízni vější než v roce 1907. Tento pevný směr uplnt něn právě novými cenníky, kleré vydány bu dou mezi 5. a 10. srpnem a jež obsahovati budou s platností od 1. žáří 1008 ceny, stanovené v dob vysoké konjunklury a platné od 1. září 1907. Cenníký těmito má býli proká záno, že v dohledné dob nelze dobře na s nížení cen, jež proti dosavadním zkušenostem udržovány v platnosti přes rok, pomý šleti. Udržování cen znamenitě prospěly jednotně sta novené a dodržovaně terminy pro uzávěr ky které souhlasni ode všech dolů stanoveny 1. zářín pro uzávěrky s obchodníky a 1. lednem pro uzávěr- ky s průmyslovými závody. Uzávěrky s obchodníky pro dobu od 1. září 1908 do 31. srpna 1909 jsou z největší části cbnoveny, laké značná část uzávěrel průmyslových pro rok 1909 jest obnovena, lakže ce- ny dosavadní lze dle všeho považovati pro obdoh 1909 za stabilisovaně. Obnovování uzávě rek labských, k němuž dojde tepry v období zimním, bude narážeti po lelošním slabším obchode na větší obtizo.
Eliška Albert Ludvík Glockstern Adéla Pros Adol Ernst Friedrich I Rudiay I
20 article
Z trhů poněžních. (5. srpna.) Praha. Na dnežní burse nedošlo opět k žádným obchodům a podáváno pouze za akcie: První české továrny orient. cukrov K 250.—, První pražské zastavárny K 465.—, Prvn české akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolínské továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru v Č Budějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.— České bunky „Union“ K 245. 50, České spol. pro prů mysl cukerní K 168.—, strojirny Daňkovy K 429.— Škodových závodů K 278—, České průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 200.—, Zajišťovae banky K 199.—, Akc. továrny na vyrábění umělýcl hnojiv v Kolině K 400.—, První českomoravské stro- jírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústav K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltav a Labi K 600.—, První české ralinerie v Modřaneel K 360.— peníze Vídoň. Rada momentů působila na začátečn bursu přívětivě. Zájem vzbudily vyšši záznamny Novém Yorku, dále zprávy uherského ministerstva orby o žních a příznivé posudky semestrální bilane Úvěrního úslavu. Hlavní zájem obrátil se na kre- ditky, které získaly úhradními nákupy, dále k alpin- kám, kterým prospělo oživení železářského trhu ame rického. Na polední burse přes pevné zpravy z ciziny činnost ochabla. Z Paříže oznámeno seslabení ture ckých papírů, které paralysovaly hausu, oznámeno z Berlína na báňském trhu. Bursa končila kursy seslabenými. Na bankovním trhu kreditky, boden kredilky a uherské krodilky byly vyšší, transporin trhu byl ve stagnaci, alpinky, pražské železářskér huti Poldiny se zlepšily, akcie tabákové klesly n 397, turecké losy slabší. Trh k ukládání měl chaběj tendenci v rentách. Na eskomplním trhu peníze ne změněny, 31/% %.
Daňkův Škodův Bursa Poldin Praha Č Budějovice Vltava Nový York Paříž Berlín Prvn český akciový živnostenský banka Český bunka Český společenský Český průmyslový banka Zajišťovae banka
21 article
Berlín. Pevná nálada, která v poslední doho na burse berlínské zavládla, byla dnes stupňována při čemž rozvinul se na letní saisonu poměrně velice čilý obchod. Trh hodnot bankovních těžil na dále z velmi příznivých výsledků některých ústavů z první semestr. Kreditky, při nichž očekává se rovně přiznivá půlroční bilance, stouply o 1%, dále papíry Diskontní banky, Německé banky, Obchodní společ nosti zíkaly 14 ž 1/4%. Z dopravních papírů slální a lombardy mírně oslabily; v loďařských paptrech do stavila se po několikadenním vzestupu rovněž mírní reakce. Naproti tomu hodnoty americké značně stoup ly na lepší záznamy novoyorské. Nejpevnější obra: poskyloval trh hodnot železářských. V první řado slouply „Phönix“ o plných 5% na vyšší odhady divi dendy. Dále stouply papíry bochumské, Lauřiny, dortmundské, golsenkirchenské a z kasovních bodno Bismarkovy huti, Hasper, Hoesch, Bochler, Rheln stahl po několika procentech, Deutsch-lucembursk ochably naproti tomu o 12%. Ruské hodnoty vykazuj jen nepatrné změny. Turecké losy mírně svůj kura zlepšily. Peněžní sazby nezměněny. Silnace v průmyslu kaolinovém. V kaolinověn průmyslu rakouském a německém docíleno bylo sic sdružením se závodů rakouských a německých jistéh zvýšení cen kaolinu, jež však dosud neslačí k zúro kování a umoření investovaných kapitálů. Ceny ny- nější jsou stále nižší, než byly před 10—12 lely, a výrobní náklady následkem zdražení materiálua zvýšení mzdy značně stouply: pouze v posledních 3 letech vzrostly výrobní náklady aspoň o 30%%. Dalsí stoupnuti cen nelze prozatím očekávati, již proto že papírnický průmysl německý v poslední dob silně ktesá; tim klesé talé spotřeba kaolinu, takz
Lauřin Bochler Rheln Deutsch Berlín Hoesch německý banka Phönix Bismarkův huť Hasper
22 article
závody, zařízeně na mnohem větší výrobu, jsou na mnoze jen z polovice zaměslnány Statistika lodní dopravy na Labi a Vltavě v roce 1907. Odbor pro vodní stavby c. k. místodržitelství v král. českém uveřejňuje právě výkazy o plavbě lodi a vorů v r. 1907 na labské trati od Mělníka až po hranice království a na fece Vltavě ze Štěchovic do Mělníka. Dle toho činila doprava na trafi la bske od Mělníka až po zemské hranice v tuzemsku smě- rem proti vodě 448.956 q. směrem po vodě 2,032. 109 q. úhrnem 2,481.064 q (o 244.947 q více, než vr. 1906). Připočte-li se k tomu doprava po lodích přes hranice 34,345 900 q. činí doprava po lodích celkem 36,826.964 q (o 380.283 q méně než v roce 1900). Připočte-li se doprava vorů a lo: v tuzemsku 94.48 q a přes hranice 3,699.736 q, obdrží se celková do- prava po Labi 40,621.148 q (o 972.445 q méně ne v roce 1906). Doprava osobními parníky na rakou- ském Labi provozovala se na trati od Litoměřio k zemským hranicím. 33 osobních parníků sasko- české paroplavební společnosti vykonalo 1672 plaveh (95.852 km) proti vodě a 1672 plaveb (95.852 km) po vodě, tudíž celkem 3344 plaveb (191.704 km). Pr tom bylo dopraveno 611.146 osob a 88.927 q zboží (proti 592 597 osob a 87.988 q zboží v roce 1900) Průměmě připadá tudíž na jednu jízdu v rakouské trati labské 183 osoby a 27 q zboží (proti 176 osob a 26 q zboží v roce 1906). Z dopraveného zboží byloj 33.304 q piva, 15.513 q zeleniny, 10.437 q obalů 7964 q koloniálního zboží, 6980 q slavebních hmo a 14.729 q různého zboží. Nejdůležitějši osobní sta- nice byly: Ústí n. L. odkud 151.361 osob odjeloa kam 144.025 csob přijelo, pak Děčín Podmokly se 76.259, po případě 84.231; Litomětice se 63.089, po případě 41342; Velké Březno s 51.998, po případě
Vltava Mělník Štěchovice Děčín Podmokly Velká Březno vodní stavba c km
23 article
63.434; Zálezly . 45.584, po případě 37.052; Hřensko s 25 571, po plípadě 31.899; Prackovice-Litěchovi s 25.266, po případě 24378 a Lovosice s 21.044, po případě 14.845 osobami. — K tomuto výkazu labské plavby připojony jsou inslruktivní provnávací pře- hledy o dopravě v posledních 10, resp. 85 lelech. — Co se týče dopravy po Vltavě od Štěchovic do Mělníka, činila doprava po lodích v r. 1907 v tu- zemsku směrem proti vodě 64.280 t proti 75.175 t v r. 1906, směrem po vodě 579.380 t proli 648. 895 v r. 1906, úhrnem 643.660 tu proli 694.070 tu vr 1906. Doprava po lodch přes hranice směrem proli vodě 15218 t proti 12501 t v r. 1906, směrem po vodě 29.618 i proti 15.078 t v roce 1906, úhrnem 44.836 t proti 27.579 t v roce 1906. Tudíž celková doprava po lodích 688. 496 t proti 721.649 t v r. 1906. Připočle-li se doprava vorů 376.331 t proti 463. 141 v r. 1906, obdrží se celková doprava na Vltavě n trati Štěchovice—Mčlník 1,064 827 t proli 1,184.790t v roce 1906. Jak z tohoto porovnání viděti, zmen- šila se celková doprava na uvedené trati vltavské okrouble o 120.000 t neboli o 102% proti roku mi- nulému. Úbytek zaviněn dílem slabší dopravou sta- vebních hmot v tuzemsku (o 33.153 t méně prol 1906), zejména však slabší voroplavbou, která vyka- zuje rozdíl skorem 86.810 t (111.300 m) proti roku 1906. — Výkaz doplněn je i daty o dopravě na trati
Zálezly Hřensko Prackovice Lovosice Vltava Štěchovice Mělník
24 article
Budějovice—Stěchovice. Na této 162 km dloubé trati bylo směrem po vodě dopraveno na 837 lodích 419.850 q zboží (— 628 lodí a 512.810 q prot r. 1906). Největší podíl na celkové dopravě v této hořejší trati Vltavy má ovšem voroplavba Tato vy- kazuje v řeč. roce celkové množství 3943 vorů, obsa- hujících 446.155 pevných metrů dřívi (o 108.225 m méně proti roku minulému). Dle teho činila v roce 1907 na Vilavě z Budějovic do Štěchovic doprava po lodích 42.247 t (proti 93362 1 v r. 1906) a 1,094 79 tunokm, voroplavha 348.001 t (profi 432.416 ! vr 1906) a 45.406.344 tunokm, tedy celkem 390,. 248 (proti 525.778 t v r. 1906) a 46,501.138 tunokm. N pevícím se úbytku celkové dopravy v řečené trati pea 135.530 t proti roku 1906 béře podíl doprava po lo- dích 51.115 t a doprava dlívl ve vorech 84.415 tu- rami Nové podniky v Bělé pod Bozdězem. Působením org. družiny České národohospodářské společnosti za- kládá se v Bělé pod Bezdězem parostrojní družstovní továrna na škrob bramborový se státní zemskou subvoncí až do 45% celkového nákladdu
Budějovice Stěchovice Vltava Bělá pod Bozděz Bělá pod Bezděz km
25 article
Ježto jest již nyní přes 300 akcií zaručeno a upsáno začne se se slavbou ještě letos. Za účelem zřízen škrobárny koná se schůze akcionářů škrobárny dne 9. srpna 1908 o 10. hodině dopol. v sále hotelu „u Šimáčků“ v Bělé pod Bozdězem a téhož dne o 4. hod odpol. v Kalusicích v hostinci „U českého lva“, na kterýchžto schůzích bude přednášeti o zřizování škro- báren p. Frant. Fárský, ředitel královské zemsré hospodářské akademie v Táboře. Ke schůzím mají přístup všichni, kdož se o zřízení škrobárny inle osují. — Subskripcc akcií par cihelny v Běl pokračuje zdárně tak, že v nejbližších dnech žádhný obnos akcit bude přepsán. V příčině lrelího svého podniku; české škrobárny a rafinerie vy- bízí Česká národohospod. společnost v Bělé české finančníky, aby svoji pozornost tomuto českému pod niku věnovali, uvádějíc, že silná ložiska písku v okolí Bělé k výrobě skla křišťálového se hodící, nejlepě prosperitu závodu zaručují. Další zprávy podá org družina České národohosp. společnosti v Dělé po Bezdězem.
Šimáček František Bělá pod Bozděz Bělá U český lev královský zemsrý hospodářský akademie v Tábor v Bělá
26 article
Přijmy drah. Příjmy buštěhradské dráhy obnášely v červenci l. r. 620.420 K (+ 46. 128) za dopravu osob a zavazadel a 1,642.812 K (— 42. 129) za dopravu zboží, celkem tedy 2,263.241 (+ 4000) K Celkový příjem od počálku t. r. obnášel 14,102.918 K (+- 1045) a sice 2.445.309 (+ 142.577) K za dopravu osob a 11,657.604 K (— 141.532) za dopravu ná- kladu: na trať A připadá z celkového přijmu 5,130.287 K (+ 38.906), na trať B 8.972 646 (— 37.861) Dle výkazů severozápadní dráhy obná- šely dopravní příjmy na hlavní trati v červeneí 2,398.347 K (— 366.148), od počátku roku 15,820.116 K (— 810.577), na polabské dráze činily příjmy v červenci 1,657.861 K (— 41.168) a od 1. ledna t. r. 10,730 244 K (+ 7341); přijmy jihosevero- německé spojovací dráhy činily v minulém měsíci 826.741 (— 150.522) K. od ledna 5,618.526 (66.766) K. — Společnost státní dráhy vykazuje pr červenec příjem 6,449686 K (+- 22.140 def), od po- čátku roku 38.844.539 K (— 1,089.988 del.) — Příjmy jižní dráhy dosáhly v červenci t. r. výše 11,913. 990 K (— 202.909) a od počátku roku 74.075.801 K (- 680.532). — Malodráha Králův Dvůr-Bero un- Koněprusy vykazuje za červenec příjem 28 665 K (+ 2447) a od 1. ledna 138.867 K (+ 22.0 12) První pololetí amerického ocelářského trusln.
Bero unoKoněprusy 244 K Králův Dvůr
27 article
Referovali jsme již o výkazech amerického ocelářské- ho trustu za druhé čtvrüetí t. r. 1 ve výkazech za celé pololetí jeví se zřolelně vliv americké krise. Zisle činí pouze 38.4 mil. dolarů, tody ani ne polovici loň- ského zisku za touž dobu, jenž dosáhl výše 84.6 mil Tak nízká číslice nebyla zaznamenána od r. 1904. kdy činil v 1. pololetí zisk pouze 32 mil. dol. Podobně stav zakázek vykazuje koncem června neobyčejně nízkou číslici 3.314 mil. tun oproti 7 mil. přod rokem v téže době. Ovšem ve vzrůstu zakázek od počátku červenc. spatřuje se začálek oživení obchodů, ce ovšem nulno v neposlední ladě připisovutí snížení cen; ocelářský trust zamýšlí po delší době opět pra- covati v závodech, jichž výrobu byla zastavena nel obmezena. Zřízení dopravního ředitelství košicko-bohumín- ské dráhy v Těšíně. Dle čl. 8. prolokolu mezi makou- skými a uherskými referenty, vztahujícího se n železniční spojení s Dalmacil a vypravení rakouské trati košicko-bohuminské dráhy, tvořícího, annex r- kousko-uherského vyrovnání, má býti nejdéle do I.řijna t. r. zřízeno v Těšíně zvláštní dopravní ředi- lelství pro rakouskou trat košicko-bohumínské dráhy s touž kompetencí, jakou má uherské dopravní ředi- telství jižní dráhy v Pešti v příčině uherské trati těto dráhy. Uherská vláddu má dle čl. 9. tohoto protokol zaříditi vše potřebně, aby došlo co nejdříve k usne- sení valné hrosnady společnosli o této zálezilosti, ja
Těšín Pešť
28 article
má na lo býti oběna vládami schváleno. Košicko- bohumínská dráha jest ocholna zříditi v Těšíně zvláštní ředitelství pro organisnační a admninistrační agendu a zařídila také vše, čeho k tomu třeba, po- kládá však za nutně, aby technická azenda zůstala celá pešťskému ředitelsiví, ježto dělení by zde nebylo racionální vzhledem k malé dělce rakouské trati, na niž připadá ze 426.5 km celkové délky dráhy pouze 63.8 km. Näsledkem toho proláhne se zřízení zvlášt- ního ředitelství v Těšíně asi o 1—2 měsíce. Protokol obsahuje dále také uslanovení o položení druhé k- leje na trati Jablounkov-Těšín a hražení nákladů k tomu potřebných, o úpravě trati Těšín-Bohumín pro dopravu 84 vlaků denně, o rozšíření bohumin- ského nádraží a o nktivování pomocných rout pro dopravu uhlí z Horního Slezska od 1. listopadu t. r. Ta ustanovení podléhají z části také usnesení valné hromady. Pokles konjunktury ovšem zmenšil nalé- havost těchto úprav a tím se dá vysvětliti také poi někud zdicuhavější provádění protokolu. Zlepšení odhadu žní uherské pšenice. Dle zprá- vy uherského ministerstva orby o stavu osení, dne 4. t. m. uveřejněné, jejíž údaje lze již pokládati z definitivní, činí výnos pšenice 38 milionů metr, centů, o 5.2 mil. více než před rokem: odhad tente je tedy opětně vyšší než předešle. Pro ostatní druhy obilí se odhad celkem mnoho nezměnil. Srovnání s předešlým rokem umožňují tato čísla: Žen Odhad
Košicko Těšín Jablounkov Bohumín km
29 article
1907 z 1. srpna 15. července v mil. metr. centů 32..80 Pšenice . . . . 38.3 10 69 Zito . . . . . 11 13.73 11e Ječmen . . . . 117 11.63 Oves . . . . . 9.9 Pšeničná žeň jest dle těchto čísel dobře průměrná, jakost namnoze výtečná. Výnos žila jest slabě střed- ní ječmene a ovsa podprůměrný. Dle těchto delinitiv- ních odhadů zdá se, že celá potřeba v mocnářství bude plně hražena tuzemskou žní, takže nebude třeba dovozu. V ječmoni, jehož jakost všude neuspokojuje, lze očekávati vývoz, jenž však stěží dosáhne polovice loňského vývozu. Klesání tabákových akcií. Na vídeňské burse klesly dne 4. t. m. turecké tahákové akcie se 407 K na 395 K. Vídeň zde následuje za Paříží, kde klesl kurs tabákových akcií 3. srpna na 427 a 4. srpoa opět na 423. Klesání toto odůvodňuje se jednak ne- příznivějšími zprávami o situaci v Turecku — ač ostatní turecké hodnoty tím neutrpěly — jednak oba- vami, s nimiž se hledí vstříc obnovení koncese ture- cké společnosti talákové režie. Obavy tyto jsou však předčasné, ježto smlouva vyprší teprve r. 1914a také neoprávněné, jak ukazují zprávy z Cařihradu, dle nichž mladoturecké kruhy protestují proti roz- šitovaným nesprávným pověstem, dle nichž Mlado- turci chtějí přinutiti vládu, aby zrušila Dette publi- que Ottomane, odňala cizozemcům koncese, zrušil více úřadů a propustila četné úřadníky. Zprávy tyto mají patrně za účel diskreditovati celé hnutí a způ- schily již reakci tabákových akcií v Paříži i ve Vídní. V této otázce nutno si zachovati vzhledem k tomu, jak se Turecko chovalo k cizím věřitelům v dřívěj- ších bouřlivějších dobách, jistý optimism; každým způsobem věc není ještě naprosto aktuální; spiše lze očekávati, že nevým uspořádáním poměrů v Turecku bude odstraněno podloudnictví, na něž si tabáková režie tak často slěžovala.
Paříž Turecko Cařihrad Vídeň
30 article
Haličli obchodnici se železem proli těšínským železárnám. Haličtí a bukovinští obcbodníci se že- lezem protestovali na schůzi, ve Lvově konané, proti záměru těšínských železáren, jež hodlají po přenesení komerčního ředitelství do Vídně odníti predej četným firmám, dosud je zasstupovavším, a svěřiti jej pouze 3 firmám v Krakově, Lvově a Tarnově. Obchodníci se železem spatřují v tom monopolisování obchodu, jež by těžce peškodilo celý haličský obchod se že- lezem a žádají ředitelství těšínských železáren, aby sečkalo s touto změnou, až přezkoumá jejich návrhy, jinak budou nuceni k energickým opatřením proti mo- nopolisování odbytu železa; obchodníci jsou odhod- lání sábnouti i k boykotu Společnost pro obchod se surovým petrolejem. Společnost pro obchod se surovým petrolejem, za- ložená před 8 měsíci jako spelečnost s omez. ruč. prodala již postupně značnou část převzatého množ- ství surového petroleje. V příčině prodeje zbytku nepřekročeno dosud stadium nezávazného vyjedná- vání. Zdá se, že Úvěrní ústav nebude musiti provésti žádné odpisy v pololotní bilanci pro své závazky v surové naflě. Rolnicko-mlékažská škola v Plzni vydala výroční zprávu za rok 1907-8, ve které nachází se článek od dra. J. Munzam, pojednávající o školním slalku a výslodcích chovu dojnic; dále A. Rosamem uveden jest výtab z chlévní kontroly v okresu plzeňskěm zo obdlobí zimní od 15. říjná 1907 až do 15. kvělna 1908. Další pojodnání vzlahuje se k samoslatným pracím, provedeným v mlékařské výzkumné slanici.
J Munzam A Rosam Vídeň Krakov Lvov Tarnov mlékažský škola v Plzeň
31 article
Uvedeně články obsahují původní, velice zajímavé práco jak z oboru mlékařského, lak hospodářského. Rolnicko mlékažská škola sestává vlastně ze tří sa- mostatných škol a sice: z dvouletě rolnické školy. z mlékařské školy, ve které vyučování trvá po 6 mě- síců, a z třiměsíčního kursu hospodyňského. Škola za období zimní od 15. října 1907 až do 15. kvělna rolnická má svůj. bohatým inventářem opa- třený školní statek, výzkumná pole, lučehní laboratoře a bohaté učebné sbírky. Škola mlé- kařská opotřena je ruční a porní mlékámnou, ve které zpracuje se průměrně denně 2000 1 mléka, po- třebné laboratoře, hojné sbírky a samoslatné mlé- kařské museum. Při mlékařské škole nachází se mlč- kařská výzkumná stanice. Činnost sboru učitelského vykazuje značný počet přednášek a literárních prací. Trhy. Príští tih na hovězí dobytek v Golčově Jeníkově bude konán ve středu dne 19. srpna 1908. Do posledního trhu prihnáno bylo 600 kuso dobytka hovězího. Banky, záložny a spořitelny. V měsící červenei 1908 činíly: vklady výplaty korun Všeobecná zál. v Praze . 254 984 200.455 Obč. zál. na Smíchově . . 436.786 371. 934 Obč. zál. ve Staném. . . . 186.967 210.494 rhy peněžní. Vídeňská bursa.
Golčův Jeníkov Praha Smíchov
32 article
Závšrečné kursy 5. srpna 4. srpna 96.35 96.40 99 15 99 15 96.30 96.30 99.15 99 10 115.80 115.78 96 55 96 . 2ě 87 30 87 30 11080 110. 80 92.85 92 85 82.65 82.65 95.20 95. 0
33 article
Renty 4proceniní papírová květnová .. 42procentní » únorová . . 4procentní stříbrná červencová . 42procentní » říjnová . . . 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 31/sprocentní korunová (invest.). 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská. . . 31/zprocentní kor. (invest.) uher.. . rnská půjčka . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31kproc. Hypot. banky kr. českého 41proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze Úsiřední banka čes. spořitelen 4o Lo sy Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . ..
Praha Úsiřední banka
34 article
97.— 97.— 97— 97.— 9770 97 70 89.75 89. 75 99.75 99.75 98.25 98.60 100.— 100.— 150.50 100.50 217—