ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1cc696f0-75a6-11dc-9b23-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 37, work 4, person 47, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
voliti ae šee
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 6. srpna 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 215.
5 article
Na ranní a odpol. linty předplácí ae: v Praze v admlnistraci s měisíe za čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou no n měst Ba čtvt l4a . . . . 7 K 50k na měíe . . . . . . 2 K 80h Poštout na měi síe na vrk leia . . . . s k oon s drojí zisilkou na měníe natrrt a . . . 11 K co
Praha čtvt l 4 a
6 article Německé starosti.
Německé starosti. Celý sbor aktivních politiků českých amlkl, když se poslanecká sněmovna rozešla na své hlavní výroční prázdniny. V oblasti, kterou čeští politikové zastupují ve Vídni, je od té chvíle úplné ticho, tentokráte dosud nerušené ani domácí oposicí již obvyklou V záznamu tohoto fakta není výtky; zjišťuje se jen skutečnost a to bez jakéhokoli vedlej- šího úmyslu nebo záměru. Komu jedná se o českou věc více nežli o cokoli jiného, zdrží se vůči nynějšímu mlčení českých politických zástupců výtek předčasných již na základě starší zkušenosti: že z dřívějších projevů českých, v politickém bezvětří učiněných, ukovali si prospěch přirození odpůrcové všeho českého. Zatím co tedy čeští kruhové političt uznali takticky správným, neprojevovati své mínění, počínají si politikové němečtí zrovna opačně: horlivě si připravují situaci pro na- stávající politický podzim. Dvojím směrem připravy ty konají, poněvadži musejí: dvojím směrem totiž byla a dosud je německá poli- tika dotčena. Stalo se tak nedávnou ako proti ministru Pradovi a potom zatáčením německého postupu do oposice na protest ních schůzích minulého měsíce v německé části naší země.
Prad Vídeň
7 article
Nyní opět a znova je vidět, jak ne- příjemně dotčeni byli vůdčí politikové ně mečtí útokem svých vlastních nespokojenců proti ministru Pradovi: proto, že rekon- strukce ministerstva ohrožuje jich plánya disposice pro nastávající období. Tím vy- světleny jsou zároveň jejich stálé snahyo udržení ministerstva v nynějším jeho složení. Z úvah o krisi Pradově vypučely úvahyo krisi Marchetově. „Ty důraznou statí vyvra- cela »Neue Freie Presse«, nejinak než jakoby německé veřejnosti předkládala tresť svého vlastního úsudku a přesvědčení. Pouze ně- kolik dnů však minulo a oficialní tiskový mluvčí německo-nacionálního svazu ve vídeň ském parlamentě prozradil, že státnick článek prvního orgánu německého velko kapitálu vznikl z informace německých vůd čích kruhů parlamentních, vládě blizkých. V zápětí následují teď varovné hlasy další, opět prostřednietvím německo-nacio nální korespondence, tedy novinářského in strumentu sdružených vládních stran něme ckých, zovoucích se svobodomyslnými. Obsah jejich je krátký, ale charakteristi- cký: jenom žádně změny ministerstva! M nisterský předseda baron Beck stojí pevně dík svým vynikajícím vlastnostem i nesná zím o muže, který by mohl býti jeho nástup- cem. Změna v osobě ministra práv byla by přetěžká, neboť způsobila by strašlivou honbu o jeho křeslo, které by chtěli Němci, po němž vztahují ruku křesťanští sociálovéa o které by usilovali i Čechové. Ministr f nancí dr. Korytowski nemůže odejít, poně- vadž dlužno vyříditi osnovy, s nimiž právě jeho jméno nerozlučně souvisí; ministi Prade se již zotavil a snad již zmizela jeho rozmrzelost z toho, co mu jeho nej- bližší krajané způsobili za jeho karlovarské léčby. Vůdčí dosud německá politika chce jej zachovati, poněvadž by nové nesnáze zplo- díla otázka jeho nástupce. I drží Prada tak
Beck Němec Čecho doktor Korytowski Neue Frei Presse Prado
8 article
usilovně, že s uznalou sice poklonou, ale s ní docela bezodkladně hází přes palubu každou ministerskou kandidaturu dra. Pergelta. Vy loučila ho z kandidatury pro křeslo krajan ské k vůli kandidátům, sedícím v německo nacionálním svazu, agrárníku dru. Schreine rovi a radikálu Pachrovi — a ministerium práv zavírá dru. Pergeltovi projevem, v řa- dách německých veřejně dosud neslýcha- ným: již a priori započítaným odporem zá stupců českých. A kdyby se vůdcové německo nacionál ního svazu, soustřeďujícího německé lidovce agrárníky i radikály a zjevně umlčujícího německé pokrokovce, nemohli již vyhnout rekonstrukci ministerstva, odkazují ji aspoř na dobu, která nastane až po zasedání sněmů zemských. Zajisté v zájmu své poli- tiky na říšské radě ohlašují, vlastně tudíž doporučují klidné celkem nastávající zase dání sněmů zemských.
nacionální svaz
9 article
Tak pohořel strašlivě přímo fnlešný zoufalý radikalismus německých pokrokoveů v království i v markrabství, jejich radika- lismus, zplozený tisní, v níž se němečt pokrokovci ocitli svou nemohoucností početn a nesrovnatelnou s ní ctižádostí svou osobní Blamáž, kterou německo-nacionální svaz při pravil dru. Pergeltovi, je stejně veliká jako blamáž, které se dožili jeho nejbližší poli tičtí přátelé ve chvíli, kdy si snad myslili, že mají dvě železa v ohni, rozkročivše se na dvě fronty: jedni pro známý německý pakt s vládou, jiní proti němu. Tedy: vůdčí německý útvar, německo nacionální svaz napíná veškeré své sílya uplatňuje celý svůj vliv proti jakýmkol změnám kabinetu. To je jedna část nyněj šího jeho působení. Jeho nesnáz odráží se však ještě o jiny kámen úrazu: o oposiční náběhy v německé části české země, o náběhy, jimž svůj vznik i průběh děkuje většina německých protest- ních schůzí červencových. V tomto souboru německých starostí uplatnil tiskem své slovo říšský poslanec německý, s bouřliváckou ná- ladou svých soukmenovců naprosto nespoko- jený. Dlužno hned poznamenati: učinil tak velmi otevřeně a srozumitelně. Své nespoko- jené krajany vzal si na mušku docela roz- hodně. Jejich politické nespokojenosti chopi se oběma rukama a vší silou ji tlačí zpět, pod úroveň politické nutnosti a moudrosti.
10 article
Své názory vyložil v německo-nacionálním denníku libereckém v podstatě takto : špatně je počínání, které vzbuzuje a živí nedůvěru mezi německým lidem a jeho poslanci. Ně- meckému občanstvu bude vydržeti ještě ve- likou obtěžkací zkoušku. Němečtí poslane z Čech mají vzhledem ke příštímu svému postupu trojí na výběr. Mohou především za- tarasiti jednací pořad parlamentu pilnými návrhy, ale potom učiní Čechové totéž. Jaký účel by vůbec měly pilné návrhy Podávají se buď proto, aby se dosáblc ústupků za jich odvolání, nebo proto, by vládě způsobily nesnáze, nebo konečně proto by se jimi dosáhlo rozvratu potírané vládn soustavy. Vláda není složena z hlupců, není tedy možno, by obstrukce sice mařila státní ne zbytnosti, ale popouštěla věci lidem žádané poněvadž vláda dovede obojí navzájem spo- jiti. Němečtí poslanci by tedy při taktice
Čecho Čechy
11 article
střídání obstrukce objevili se před lidem jako původcové zmaru zákonů, lidu prospěš- ných. Schválil by lid v případě nových voleb takové počínání? — táže se velmi významně německý oportunista, srozumitelně dávaje na jevo, že vláda by na německou obstrukci odpověděla rozpuštěním parlamentu a no- vými volbami, při kterých by opanovali kře- sťanští sociálové a sociální demokraté. Doufaje, že takto otřásl rozrušeným svě- domím svých nespokojených krajanů, pověděl jim zastance německé politiky positivní, že tři možnosti vůbec Němci mají: buď politiku katastrofální, do které se dáti nemohou, ne- majíce za sebou ulici, nebo oposici, jež by činnost parlamentu nemařila, která by však se musila vzdáti svého dosavadního podílu na vládní moci, nebo konečně postup nejne- vděčnější: setrvání při dosavadní politice koaliční, nutící pořád ke kompromisům. Oposice je — varuje německý lidovec — nožem bez čepele, obstrukce rovná se odhození poslední zbraně a vyvolání odvety české nebo slovanské a pak vlády § 14 Autor úvahy, uveřejněné v libereckém listě, je takový pessimista, až se bojí, že by lid německý prostě své poslance v obstrukci nenásledoval. Tak dospěl k závěru, že pro české Němce je té doby dána jediná mož- nost: chopiti se etappově politiky.
Němec
12 article
Čech, čtoucí takové výklady německé. vzpomína a rozpomíná se: výklady obsahu velmi podobného kdysi již slyšel! Ano Slyšel obdobné řeči — z úst českých. Je tomu už několik let a bylo to ve chvili — — politických rozpaků. Již proto nemusí dnes mrzet nikoho nynější nemluvnost vážných politických kruhů českých. I tu poznává a vidí objektivný politický pozorovatel český, třeba vzdálen byl ústředí, ve kterém se osnují nárysy hlavního politi- ckého proudu českého, kterak obě složky nynějšího německého uvažování mají jeden a týž předpoklad: že také Neněmci, tudíž Čechové, seřídí svoje záměry na téže zá kladně, na jaké si je ustrojili Němci. Pod- stata vůdčích teď kombinací německých, ve- řejnosti předložených, se udrží bezpečně jen tehdy, jestliže také směrodatný neněmecký tábor parlamentní se rozhodne proti změně ministerské i pro další trvání dosavadního systému poloparlamentního, kompromisního etapového dílčího v celém oboru vládní moci V zorném úhlu německých úvah na hlavním místě stojí poznání, že protichůdné síly vídeňského parlamentu jsou vyváženy že odporem se ruší a že za takových po- měrů se nynější státní soustava udržuje při životě neb aspoň při živoření toliko vlivy vnějšími: buď tlakem z dola, nebo — tlakem s hora. Toto poznání není nové. Bylo utvořeno již před lety hlavou dra. Herolda a jeho ústy předloženo veřejnosti. Tehdy neproniklo, jak si zasloužilo. Nyní dodal mu nové váhy — nový volební řád pro říšskou radu jeho důsledky. Co ještě zbývá, je práce a přičinění o důsledky, jež myšlence te věno- vati by měli nynější čeští poslanci, jichž pro- gram je stejný v obrovském souboru snah o změnu celé státní soustavy říše, k níz český národ je připoután — — přece tak. jak si toho nepřeje.
Čecho Němec Čechy Neněmec
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. srpna. (Zemské sněmy. Dle docházejících postupně zpráv většina zem- ských sněmů sejde se 14. září k zasedání pod- zimnímu. Nesejde se letos sněm dalmat- ský, jehož plnomocenství skončilo, takže je třeba nových voleb, které se vykonají n podzim. V září se nesejde také sněm kraňský Sněm tento přijal, jak známo, nový volební řád, jímž se přiznává deset mandátů všeobecné kurii Poněvadž nynější sněm byl volen loni, nebude rozpuštěn, nýbrž vykonají se pouze doplňovací volby v nově zřízených volebních okresech. Do- kud však tyto volby nebudou provedeny, ne- bude ani dosavadní sněm svolán k zasedání Podle disposic zemské vlády kraňské k doplňo- vacím volbám, jež vyžadují delších připravných praci, může dojíti teprve v listopadu, takže nový. doplněný sněm mohl by se sejíti v nejlepším připadě někdy koncem prosince. Prvým úkolem nového sněmu bude vyříditi zemský rozpočet, který pro stálé rozmíšky mezi stranami neby projednán už šest let.
Praha
14 article
V Praze, 5. srpna. (Čeho se boj Němci?) Bojí se finančního sesilení a osamo- statnění českého národa. »W. Deut. Korr.« za- znamenává žárlivě každý úspěch českých finanč- níeh ústavů a zvláště je ji trnem v oku vídeň- ská filiálka Živnostenské banky. V posledním čísle vypočitává, že tato filiálka, když byla před 10 letý zřízena, měla pouze 13 úřadníků, dnes má ve Vídni svůj vlastní dům, tři pobočkya zaměstnává 213 úřadniků. Za pomoci miliálky Živnostenské banky vzniklo ve Vidni několik českých záložen, jichž peněžní obrat stoupl v desíti letech z jednoho na 26 milionů. Mimo to podporou Živnostenské banky založena ústřední banka lublaňská, Adriatická banka v Terstě a chorvatsko-slavonská obchodní spo- lečnost pro průmysl v Záhřebě, vesměs ústavy. které konkurují v jihoslovanských zemích s ně- meckým kapitálem, jenž tam byl do nedávna neobmezeným pánem.
Němec W Deut Praha Vídeň Záhřeb živnostenský banka adriatický banka Terstě
15 article
Nejbolestnější pro německo nacionální list je to, že s českými finančními ústavy uzavírají obchody také již čistě německé společnosti německá města. »W. D. K« vytýká na příklad Litoměřicům, že uzavřely půjčku u pražské Zemské banky a spolku pro rakouskou lido- vědu ve Vídni, jenž má prý sotva 14 českých členů, že svou hotovost uložil v Živnostenské bance. Rakouští Němci jsou pověstní chlebaři celá jejich nynější politika směřuje k tomu, aby pro své lidi urvali všechna výnosnější úřadni- cká místa, aby všude mohli rozhodovati svým kapitálem. To jsou jejich nejcitlivější místa profo vždy tolik pokřiku, když se jich někdo dotkne. z Vídně, 5. srpna. (Vládní podpů- ná akce v Kraňsku) »Chorv. korresp.« se dovidá, že vláda chystá podobnou podpůr- nou hospodářskou akci, jakou lprovádí a bude prováděti v Dalmacii, Přímoří a jižním Tyrol- sku, také v Kraňsku. Akce má býti zahájena v okoli Postojny, kde se budou upravovati nové cesty. Řízením také akce pověřen odborný před- nosta ryt. Engel. Z Vídně, 5. srpna. (Státní polici e Pulji.) »Chorv. korr. « obdržela z Pulje zprávu. že státní policie v obvodu puljského válečného přístavu zahájí svou činnost v polovině září. V drobném prouejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoladní . . . . . . . za 2 b Ve fllialkách na venkově: ranní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 4 1 Iuserál plati se hotov4 napřed. Přeěplacsní a insdrty přijímá admninl- strace v Mlarianské ulici č. a. Tam nacházejí se těž redakne Ulskáraa a czpsdice , Národnich Listě“ Rakspisy ne sovraesjí
Němec Engel Chorv Litoměřice Vídeň Kraňsko Dalmacie jižní Tyroly Postojna Mlarianský ulice zemský banka státní police e Pulja 4 1
16 article
Správcem puljské státní policie jmenován vrch. komisař Springer. Ze Zábřeba, 3 srpna. (Mstivý bán) Zastupitelstvo přímořského města Nového, jež podalo ostrý protest proti výjimečnému stavu, vyhlášenému v Novém, bylo na rozkaz bána bar. Raucha rozpuštěno a správou města pověřen královský komisař. Ze Zádru, 3. srpna. (Dalmatské že- leznice.) Biankinův „Nar. List“ hájí dalmat- ských poslanců proti výtce, že nepřinutili dosud vládu ke stavbě dráhy, jež má spojiti Split přes Aržano a Bugojno s bosenskou železniční sítt Poslanci vykonali vše, co bylo v jich moci. Pe- níze na stavbu dalmatské trati ze Splitu do Ar- žana jsou povoleny; ale stavěti se nemůže dříve, dokud také bosenská vláda se nedá do stavby trati bosenské, poněvadž jinak by dal- matská trať neměla smyslu. Bosenská vláda, která se zavázala trať od Bugojna na dalmatské hranice stavěti, vymlouvá se, že nemá nyní pe- něz. Posl. Biankini soudí, že však přes to na stavbu dojde v brzku, snad již do roka, nebot dalmatští poslanci mají v té věci určitý slib oa ministra železnic dra. Derschatty. Z Pešti, 4. srpna. (Bisk. Zmejanovič nebude patriarchou.) Ve včerejší uher- ské ministerské radě jednáno také o volbě bi- skupa Zmejanoviče srbským patriarchou. Zástupci strany neodvislosti ve vládě, Košut a hr. Apponyi, přimlouvali se, aby kandidát srbských radikálů, Zmejanovič, byl panovníku doporučen za patriarchu. Dr. Wekerle uvedl však četně důvody proti jeho volbě a docílil toho, že mozi košutovci a ostatními ministry uzavřen kompromis, dále něhož Zmejanovič do- poručen nebude, Wekerle však ustupuje od kan- didatury Bogdanoviče a nebude činiti překážek, aby se panovníku doporučila k sankci volba ně- kterého jiného srbského biskupa.
Springer Rauch Biankinův Posl Košut doktor Wekerle Zábřeba Zádr Nara Split Aržano Bugojno Ara Pešť
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 5. srpna.
Praha
19 article
Kijevský misionářský sjezd. Za všeobecného obratu v Rusku před třemi lety mnoho se psalo a mluvilo o církovním sně- mě pravoslavných církví a reformě církevní správy v Rusku. Žádalo se zejména, aby ny- nější svatý synod, zřízený jako vrchní hlava ru- ské pravoslavné církve za doby Petra Velikého, byl opět nahražen patriarchou, jako bývalo v Ru- sku za dob dopelrovských. Se svolání církevního sněmu sešlo; za to však svolán letos do Kijeva t. zv. misionář- ský sjezd, který měl býti aspoň z části ná- hradou za sněm. V kijevský sjezd mnoho nadějí skládali duchovní i laičti stoupenci zpátečnických stran ruských, kteří podnes se nemohou spřáto- liti s carským úkazem ze dne 30. dubna 1905 o rovnoprávnosti všech vyznání v říši ruskéa s úkazem ze dne 30. října téhož roku, jímž v Rusku zavedena ústava. Misionářský sjezd, jenž se tyto dni v Kl- jevě shromáždil, usmyslil si skutečně proměniti se v soudce a odsouditi liberálná ustanovení po- sledních tří let. Přívrženci krajní pravicen „opravdu ruských lidí“, majíce v čele volyn- ského arcibiskupa Antonia a dra. Dubro- vina, přijali resoluci, v níž žádají, aby vláda nedopouštěla smíšených manželstev pravoslav- ných s jinoslavnými křesťuny, ač toleranční pa- tent z r. 1905 manželství taková dovoluje.
Petro Veliký Antonius Rusko Kijev Klement
20 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, dne 5. srpna. (Aja Sofia.) Nevím, jakým důvtipem ve deni Turci ihned poznají, že jsme „nevěřící“ ale uhodnou to oknmžitě, jen se podívají na po- krývku naší hlavy. Velmi bystrý, důmyslný lid A „nevěřící“, t. j. my nemohamedání, do předn cařihradské mešity, do nejslavnějšího druhdy chrámu východního křesťanstva, nesmíme jinak nežli v průvodu kavasově. Náš ochotný dragoman, chvalně již známý pan Vincenc, opatřil nám tedy kavasa z našeho vyslanectví. Dostavil se milý kavaa přesně ve smluvenou chvíli: na hlavě féz, pod nosem ry- šavý, mohutný knír, na těle modrý, bohatě vy- šivaný, parádní stambulin a na prsou osmanský řád, jistě větší jakýchkoli jeho zásluh ... Ale, což je nám po toml Čekal dole ve vestibulu a bavil se tam s do- mestikem Albáncem, jehož úkolem jest, podá- vati v kuřárně hostům po jídle černou kávu. Taky vystřídával Černohorce, jenž otvírá dveře vstupujícím i odcházejícím hostům, aby panstvo same nemusilo se namahati sáhnutím na klikou .
Aja Sofie Vincenc Čekal Albánec Černohorec Praha Turec
21 article
Milý domestik, hezký chlapík, byl v nádherném svém národním kroji, zlata měl na sobě víe než generál a přes to, že úřad jeho, nalévati černé kávy a otvírati dvéře při vstupu do hotelu, je vlastně velmi krotký a lidumilný, měl za pa- sem, jako soudruh jeho Černohoree, dýky a bambitky, vlastně ne bambitky, ale pořádné dva revolvery. Tento Albánec, bez urážky a s dovo- lenim, je vlastně osel. Kdyby jen trochu byl pod- nikavějším, objevil by se jednoho dne v Praze, ubytoval by se v předním hotelu... a to ostatní již by se poddalo samo sebou. Dal by o sobě rozhlásiti, že je hrabětem, princem, věvodou nebo tak něčím a že má doma v Albanii sto- šedesát panství — — jistě by se v tom našem Eldorádu všelijakých Morošů a baronků, jichž baronství není z tohoto světa, poměl jak ná- leží... Ale já milého Albánce ovšem nechei k ničemu navádět! Kavas usedl si na kozlík vedle kočího, rov- něž opatřeného nezbytným fézem. Pan Vincen usedl si do vozu k nám — i při tom vsedání do cařihračského fiakru se člověk vzdělá a po- učí. Je na př. poučen i o tom, že kavas v tomto
Albánec Kavas Vincen Praha Albánie
22 article
případě nesmí sedět s cizinci uvnitř vozu:to by znamenalo, že páni cizinci jsou — zatčen a kavas, asi tolik, jako náš četník, že dopravuje čeládku do rukou turecké spravedlnosti . .. A kdože stál by o to, aby v kolemjdoucích budil takové iluse ! Jedeme. A sice k budově ministerstva poli- cie — návštěva Aji Sofie vyžaduje mnohých for malit, mnohé trpělivosti a především dáván bakšiše v pravo, v levo. Díváme se na Turky jako na pobany, v jejich očích jsme opět pohany my sami — das aby se v tom vyznal, která z obou stran má pravdu! Divají se na nás jako na modláře a jsou-li v dobré míře, mluví o nás jako o nevěreckých psech — tuze lichotivě! Stavíme před vchodem do širokého nádvoří, ohraničeného železným, vysokým plotem, za nádvořím ohrom- ná, ponurá budova — policie má tu své vlastní ministerstvo, kde je stále jako v úle: ve služ- bách policie zaměstnáno jen tajných ke dvacíti tisícům, nehledě k celé armádě špielů, přiděle- ných výhradně soukromým službám Yildiz- kiosku. Kavas na chvíli se poroučí, že prý hned se vrátí. Jde vyhledati policejního úřadníka, v je- hož průvodě teprve smí cizinec překročit prah Aji-Sofie. Nebývalo vždycky takových opatření, jež jsou „vymožeností“ posledních let. Nemohame- dáni směli druhdy i bez tohoto průvodu navšti- viti slavnou, posvátnou mešitu, ale jim, pánům „nevěřicím“, býval vyhražen vehod zcel zvláštní, žádnou z ostatních bran vejít nesměli.
Aj AjSofie
23 article
Zcela malinká lekce v turečtině poučí nás o tom, jaký srdečný a nenucený poměr ještě do ne- dávna panoval mezi islamem a křesťanstvím; brána turečky zve se „kapu“, brána pp. křesťa- nům druhdy vyhražená, jmenuje se „Haradži- kapa“. A „haradží“, aby čtenář věděl, je ture cké pojmenování užitečného, štětinatého tvora. do jehož kůže druhdy bývaly vázány staré knihy a z jehož masa sveřepý Evropan připravuje mezi jiným, t. zv. vepřové kotlety, na nichž ve sveřeposti své mile si pochutnává. Či ví snad někdo o Evropanu opravdu sveřepém, jenž by pohrdal tím darem božím? Čekáme pět, deset minut, brzo-li se kavas objeví, čekáme dalších patnáct, dvacet minut. Zatím prohlížime si vchod, hlídaný několika za- mračenými vojáky, díváme se do nádvoří, stále se hemžíci lidmi sem tam přecházejícími — ze- lené stužky kavasova řádu stále nevidět. Pan Vincene ochotně jde vyšetřit, co s děje, vlastně, co se neděje. Jde a nevrací se rovněž, právě jako kavas a jako — lidská mla- dost. Nových pět, deset, dvacet minut — ale v Turecku hodiny se nepočítají — kdož může kdy říci, kolik uhodilo? Není věžních, ani ji- ných veřejných hodin, ani zvonů, jimiž by se vyzvánělo — jen muczzin je tu živoucími hodi- nami: zjeví se na pavláčce minaretu, ručičky dá k ústům, a jako hlásnou troubou ohlašuje že čas k modlitbě. Chce přehlušit křik dole pa- nující a při svém bohulibém zaměstnání je nu- cen řváti tak, div mu tváře neprasknou. Ale zdola vidět jen křivení jeho úst, slova sama za nikaji v šumu ulice. Při ucházení se o taková vysoká místa dávána přednost slepým. Proto aby s výše nad ostatními domy neviděli tajnost vůkolních harémů.
Evropan Vincen Turecko
24 article
Konečně objevuje se pan Vincenc. Jde za- tím sám. Kavas dosud je uvnitř, čeká na pašu jenž pošle s ním úřadníka, aby nás doprovodil Ale paša z policejního ministerstva zatím bůl ví, kde vězí. (Poznal jsem z toho a poznání t naplnilo mne pýchou, že i jiné státy mají polici takovou, jež nikdy není tam, kde by jí právě bylo zapotřebí.) Vchodem do nádvoří každé chvíle v jede č odjíždí hodnosta nějaký, jemuž vojáci vzdávají čest puškou. Ale pozdravují jaksi neochotně a zřejmě neradi, beze všeho vzletu a bez nejmen- šího nadšeni: tváří se asi tak, jako já, platím-li činži. Pozdravují skorem líně, nechvátavě a ne- vojensky — v zemích civilisovaných nevyšli by za tak nedbalé vzdávání pocty ze želez! Konečně, ani hodinu netrvalo, objevuje se kavas v průvodě muže s fézem, v šedivé uni- formě s červenou podšívkou a se šavlí po boku — ukloní se, pozdravuje, můžeme jíti. Ajn Sofia zde nedaleko, netřeba již vsedati do vozu. A již se objevuje nádherná, velkolepá stavba, arcidílo dávného, byzantského umění, zvenčí ovšem znešvařená pozdějšími přístavba- mi hrobek sultánských, zjeví se velebná kupole hlavní s několika kupolemi postranními, obje vují se čtyři štíhlé minarety ... buď pozdravena krásol Přicházíme ke vehodu, opalřenému spuště nou záclonou — slavný úřad pečuje o to, by muž, jenž vyšel nám vstřic, navlékl nám hřiš ným na boty pantofle. Sám ten slavný úřad ná- božně se zouvá, oba jeho představitelé vlastno- ručně nesou si perka a jdou v ponožkách — věříte-li, že slavný úřad, i když je v parádní uniformě, s řádem na prsou a se šavli po boku ale neobut, vypadá, nebe mi hříchy odpust, málem komicky?
Vincenc Ajn Sofie
25 article
Vcházíme do chrámové předsíně, vehody de vlastní svatyně opatřeny jsou sametovými. červenými, zlatem zdobenými záclonami, jež zdola do polovice jsou svinuty. Průvod náš utě- šeně roste, ko kavasu a úřadniku přibyl ješte chrámový sluha. Naděje na mrzký, ale velm zde oblíbený bakšiš je magnotem, jenž jej při tahuje k cizím návštěvníkům domu božího .. že se nestydí před našimi kostelníky! Vstupujeme... „stůj, noho, posvátná jsou místa“... doufám, že ten citát není vám no- vinkou. Aja Sofia, chrám božské Moudrosti (a ni koliv sv. Žofie) stojí na místě, kde stával druhdy pohanský chuám, vystavěný císařem Konstanti- nem ještě před tím, než přestoupil ke křesťan- ství. To bylo r. 336 po Kr. — tehdy jsem ještě ani na světě nebyl a proto datum ono prostě opisuji z knihy učené. V nynějších svých roz- měrech zbudován byl cisařem Justinianem — ani na toho se nepamatuji. Chtěl, prý, zbudovati stavbu tak velkolepou, nad níž by svět užasl. chrám slavnější chrámu Šalomounova — stavba několikrát se sřítila a byla pokaždé s větší ještě nádherou vybudována poznovu. Zrak bloudí širou, volnou tou prostorou — zdá se, jakoby ohromná kupole, jejíž přemnohými okny rozlévá se klidné, stejnoměrné světlo celým chrámem, volně, bez opěr vznášela se ve vzduchu . ..
Aja svatý . Žofie Kristus Justinian Šalomounův dom boží
26 article
Z podivu, jímž duše uchvácena, vylrhne nás polohlasé, zlobné jakési mluvení — našemu dragomanu vyzouvá se pantofel, sešinul se mu stranou a nevěrecká jeho bota dotýká se jed- noho z koberců, jimiž pokryta celá půda dža- mie... A starý, šedivý imam, jenž blízko vcho- du sedí u pultiku s koranem, pozvedne oči z ko- ranu, věnuje se na ehvíli věcem pozemským a zle se na to nedopatření kohoutí — snad jen přítomnost slavného úřadu zabránila další scéně Čtenářů koranu je zde několik, někteří čtou osaměle a potichu, jiní nahlas a uprostřed hloučku, sedícího na zemi kolem nich. Opodál jedné té skupiny mladý (heolog s černě zarost- lou, nějak naduřelou tváří a s bílým šátkem, svinutým kol fézu, učí se koranu z paměti. Po- divá se chvílemi do knihy, poznovu upře pohled před sebe — do neznáma, řikají básníci —a sedě s podloženýma nohama, kolébá tělem do předu, do zadu a opět se strany na stranu.
27 article
Polohlasem a řemeslně při tom drmolí slova ko- ranu, o nic vůkol se nestaraje. Nepřekážíme mu ani my nevěřící, ani onen věřící, jenž právě vchází, bos a s nohavicemi vyhrnutými, jak se právě byl venku umyl a jenž staví se dva kroky za theologem. Vztáhne ruce nahoru, opět je spustí, sám se při tom sveze k zemi, lohne si, hlavou na zem, směrem k unihrabu, oltáři, opět vstane a opět sveze se k zemi, dvacetkrát, třicet- krát za sebou — Allah musil by býti z kamene, aby modlitby jeho novyslyšel. A dragoman by nebyl dragomanem, kdyby cizinci neukázal místo, z něhož viděti, jak pod staletou omitkou prohlédá mosaika tváře Kri- stovy... a kdyby nevedl jej k porfyrovému sloupu, na němž ukáže historickou skvrnu, již zůstavila tam ruka vůdce Janičarů, Usun-Hlas- sana. To bylo při dobytí Cařihradu, v r. 1453, když sem uteklo se na tři tisíce křesťanů. A tehdy slávou opilý vojvůdce na koni vjel do chrámu, a půda tehdejší katedrály tak vysoko postlána byla mrtvolami, že místo na sloupu, kam z koně dosáhl zkrvavenou rukou, podnes ukazují ve výši několika metrů. S pocity divnými vycházíme ven. Abychom nezapomněli na nejdůležitější: bakšiš dosteli jste všichni? I ty, kmete ctihodný, jenž jsi nám oblékal pantofle, i ty, muži nábožný, jenž jsi nás opět zouval, i ty, slavný úřade, i ty, kavase s postavou bohatýra? Na vrcholu kupole týči se bronzový půl- měsfe. Všechny veřejné, větší budovy, jež sultán dává stavěti v posledních letech, stavěny jsou na druhé straně Bosporu, tam, kde začíná Malá Asic. Zdá se — snad se jenom zdá — jakoby přece necítil se doma. Pod klenbou Aji Sofie, pod zabílenou mo- saikou, dále prohlédají obrysy hlavy Kristovy .. B. K.
Allah Usun Hlas Kristův Kri Cařihrad Bospor Aj Sofie