1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 6. srpna 1909.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. linty
předplácí ae:
v Praze v admlnistraci
s měisíe
za čtrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
no
n měst
Ba čtvt l4a . . . . 7 K 50k
na měíe . . . . . . 2 K 80h
Poštout
na měi síe
na vrk leia . . . . s k oon
s drojí zisilkou
na měníe
natrrt a . . . 11 K co
Praha
čtvt l 4 a
6
article
Německé starosti.
Německé starosti.
Celý sbor aktivních politiků českých
amlkl, když se poslanecká sněmovna rozešla
na své hlavní výroční prázdniny. V oblasti,
kterou čeští politikové zastupují ve Vídni,
je od té chvíle úplné ticho, tentokráte dosud
nerušené ani domácí oposicí již obvyklou
V záznamu tohoto fakta není výtky; zjišťuje
se jen skutečnost a to bez jakéhokoli vedlej-
šího úmyslu nebo záměru. Komu jedná se
o českou věc více nežli o cokoli jiného, zdrží
se vůči nynějšímu mlčení českých politických
zástupců výtek předčasných již na základě
starší zkušenosti: že z dřívějších projevů
českých, v politickém bezvětří učiněných,
ukovali si prospěch přirození odpůrcové
všeho českého.
Zatím co tedy čeští kruhové političt
uznali takticky správným, neprojevovati své
mínění, počínají si politikové němečtí zrovna
opačně: horlivě si připravují situaci pro na-
stávající politický podzim. Dvojím směrem
připravy ty konají, poněvadži musejí: dvojím
směrem totiž byla a dosud je německá poli-
tika dotčena. Stalo se tak nedávnou ako
proti ministru Pradovi a potom zatáčením
německého postupu do oposice na protest
ních schůzích minulého měsíce v německé
části naší země.
Prad
Vídeň
7
article
Nyní opět a znova je vidět, jak ne-
příjemně dotčeni byli vůdčí politikové ně
mečtí útokem svých vlastních nespokojenců
proti ministru Pradovi: proto, že rekon-
strukce ministerstva ohrožuje jich plánya
disposice pro nastávající období. Tím vy-
světleny jsou zároveň jejich stálé snahyo
udržení ministerstva v nynějším jeho složení.
Z úvah o krisi Pradově vypučely úvahyo
krisi Marchetově. „Ty důraznou statí vyvra-
cela »Neue Freie Presse«, nejinak než jakoby
německé veřejnosti předkládala tresť svého
vlastního úsudku a přesvědčení. Pouze ně-
kolik dnů však minulo a oficialní tiskový
mluvčí německo-nacionálního svazu ve vídeň
ském parlamentě prozradil, že státnick
článek prvního orgánu německého velko
kapitálu vznikl z informace německých vůd
čích kruhů parlamentních, vládě blizkých.
V zápětí následují teď varovné hlasy
další, opět prostřednietvím německo-nacio
nální korespondence, tedy novinářského in
strumentu sdružených vládních stran něme
ckých, zovoucích se svobodomyslnými.
Obsah jejich je krátký, ale charakteristi-
cký: jenom žádně změny ministerstva! M
nisterský předseda baron Beck stojí pevně
dík svým vynikajícím vlastnostem i nesná
zím o muže, který by mohl býti jeho nástup-
cem. Změna v osobě ministra práv byla by
přetěžká, neboť způsobila by strašlivou honbu
o jeho křeslo, které by chtěli Němci, po
němž vztahují ruku křesťanští sociálovéa
o které by usilovali i Čechové. Ministr f
nancí dr. Korytowski nemůže odejít, poně-
vadž dlužno vyříditi osnovy, s nimiž právě
jeho jméno nerozlučně souvisí; ministi
Prade se již zotavil a snad již zmizela
jeho rozmrzelost z toho, co mu jeho nej-
bližší krajané způsobili za jeho karlovarské
léčby.
Vůdčí dosud německá politika chce jej
zachovati, poněvadž by nové nesnáze zplo-
díla otázka jeho nástupce. I drží Prada tak
Beck
Němec
Čecho
doktor
Korytowski
Neue Frei Presse
Prado
8
article
usilovně, že s uznalou sice poklonou, ale s ní
docela bezodkladně hází přes palubu každou
ministerskou kandidaturu dra. Pergelta. Vy
loučila ho z kandidatury pro křeslo krajan
ské k vůli kandidátům, sedícím v německo
nacionálním svazu, agrárníku dru. Schreine
rovi a radikálu Pachrovi — a ministerium
práv zavírá dru. Pergeltovi projevem, v řa-
dách německých veřejně dosud neslýcha-
ným: již a priori započítaným odporem zá
stupců českých.
A kdyby se vůdcové německo nacionál
ního svazu, soustřeďujícího německé lidovce
agrárníky i radikály a zjevně umlčujícího
německé pokrokovce, nemohli již vyhnout
rekonstrukci ministerstva, odkazují ji aspoř
na dobu, která nastane až po zasedání
sněmů zemských. Zajisté v zájmu své poli-
tiky na říšské radě ohlašují, vlastně tudíž
doporučují klidné celkem nastávající zase
dání sněmů zemských.
nacionální svaz
9
article
Tak pohořel strašlivě přímo fnlešný
zoufalý radikalismus německých pokrokoveů
v království i v markrabství, jejich radika-
lismus, zplozený tisní, v níž se němečt
pokrokovci ocitli svou nemohoucností početn
a nesrovnatelnou s ní ctižádostí svou osobní
Blamáž, kterou německo-nacionální svaz při
pravil dru. Pergeltovi, je stejně veliká jako
blamáž, které se dožili jeho nejbližší poli
tičtí přátelé ve chvíli, kdy si snad myslili,
že mají dvě železa v ohni, rozkročivše se
na dvě fronty: jedni pro známý německý
pakt s vládou, jiní proti němu.
Tedy: vůdčí německý útvar, německo
nacionální svaz napíná veškeré své sílya
uplatňuje celý svůj vliv proti jakýmkol
změnám kabinetu. To je jedna část nyněj
šího jeho působení.
Jeho nesnáz odráží se však ještě o jiny
kámen úrazu: o oposiční náběhy v německé
části české země, o náběhy, jimž svůj vznik
i průběh děkuje většina německých protest-
ních schůzí červencových. V tomto souboru
německých starostí uplatnil tiskem své slovo
říšský poslanec německý, s bouřliváckou ná-
ladou svých soukmenovců naprosto nespoko-
jený. Dlužno hned poznamenati: učinil tak
velmi otevřeně a srozumitelně. Své nespoko-
jené krajany vzal si na mušku docela roz-
hodně. Jejich politické nespokojenosti chopi
se oběma rukama a vší silou ji tlačí zpět,
pod úroveň politické nutnosti a moudrosti.
10
article
Své názory vyložil v německo-nacionálním
denníku libereckém v podstatě takto : špatně
je počínání, které vzbuzuje a živí nedůvěru
mezi německým lidem a jeho poslanci. Ně-
meckému občanstvu bude vydržeti ještě ve-
likou obtěžkací zkoušku. Němečtí poslane
z Čech mají vzhledem ke příštímu svému
postupu trojí na výběr. Mohou především za-
tarasiti jednací pořad parlamentu pilnými
návrhy, ale potom učiní Čechové totéž.
Jaký účel by vůbec měly pilné návrhy
Podávají se buď proto, aby se dosáblc
ústupků za jich odvolání, nebo proto, by
vládě způsobily nesnáze, nebo konečně proto
by se jimi dosáhlo rozvratu potírané vládn
soustavy.
Vláda není složena z hlupců, není tedy
možno, by obstrukce sice mařila státní ne
zbytnosti, ale popouštěla věci lidem žádané
poněvadž vláda dovede obojí navzájem spo-
jiti. Němečtí poslanci by tedy při taktice
Čecho
Čechy
11
article
střídání obstrukce objevili se před lidem
jako původcové zmaru zákonů, lidu prospěš-
ných. Schválil by lid v případě nových voleb
takové počínání? — táže se velmi významně
německý oportunista, srozumitelně dávaje na
jevo, že vláda by na německou obstrukci
odpověděla rozpuštěním parlamentu a no-
vými volbami, při kterých by opanovali kře-
sťanští sociálové a sociální demokraté.
Doufaje, že takto otřásl rozrušeným svě-
domím svých nespokojených krajanů, pověděl
jim zastance německé politiky positivní, že
tři možnosti vůbec Němci mají: buď politiku
katastrofální, do které se dáti nemohou, ne-
majíce za sebou ulici, nebo oposici, jež by
činnost parlamentu nemařila, která by však
se musila vzdáti svého dosavadního podílu
na vládní moci, nebo konečně postup nejne-
vděčnější: setrvání při dosavadní politice
koaliční, nutící pořád ke kompromisům.
Oposice je — varuje německý lidovec
— nožem bez čepele, obstrukce rovná se
odhození poslední zbraně a vyvolání odvety
české nebo slovanské a pak vlády § 14
Autor úvahy, uveřejněné v libereckém listě,
je takový pessimista, až se bojí, že by lid
německý prostě své poslance v obstrukci
nenásledoval. Tak dospěl k závěru, že pro
české Němce je té doby dána jediná mož-
nost: chopiti se etappově politiky.
Němec
12
article
Čech, čtoucí takové výklady německé.
vzpomína a rozpomíná se: výklady obsahu
velmi podobného kdysi již slyšel! Ano
Slyšel obdobné řeči — z úst českých. Je
tomu už několik let a bylo to ve chvili — —
politických rozpaků. Již proto nemusí dnes
mrzet nikoho nynější nemluvnost vážných
politických kruhů českých.
I tu poznává a vidí objektivný politický
pozorovatel český, třeba vzdálen byl ústředí,
ve kterém se osnují nárysy hlavního politi-
ckého proudu českého, kterak obě složky
nynějšího německého uvažování mají jeden
a týž předpoklad: že také Neněmci, tudíž
Čechové, seřídí svoje záměry na téže zá
kladně, na jaké si je ustrojili Němci. Pod-
stata vůdčích teď kombinací německých, ve-
řejnosti předložených, se udrží bezpečně jen
tehdy, jestliže také směrodatný neněmecký
tábor parlamentní se rozhodne proti změně
ministerské i pro další trvání dosavadního
systému poloparlamentního, kompromisního
etapového dílčího v celém oboru vládní moci
V zorném úhlu německých úvah na
hlavním místě stojí poznání, že protichůdné
síly vídeňského parlamentu jsou vyváženy
že odporem se ruší a že za takových po-
měrů se nynější státní soustava udržuje při
životě neb aspoň při živoření toliko vlivy
vnějšími: buď tlakem z dola, nebo — tlakem
s hora.
Toto poznání není nové. Bylo utvořeno
již před lety hlavou dra. Herolda a jeho
ústy předloženo veřejnosti. Tehdy neproniklo,
jak si zasloužilo. Nyní dodal mu nové váhy
— nový volební řád pro říšskou radu
jeho důsledky. Co ještě zbývá, je práce a
přičinění o důsledky, jež myšlence te věno-
vati by měli nynější čeští poslanci, jichž pro-
gram je stejný v obrovském souboru snah
o změnu celé státní soustavy říše, k níz
český národ je připoután — — přece tak.
jak si toho nepřeje.
Čecho
Němec
Čechy
Neněmec
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 5. srpna. (Zemské sněmy.
Dle docházejících postupně zpráv většina zem-
ských sněmů sejde se 14. září k zasedání pod-
zimnímu. Nesejde se letos sněm dalmat-
ský, jehož plnomocenství skončilo, takže je
třeba nových voleb, které se vykonají n
podzim.
V září se nesejde také sněm kraňský
Sněm tento přijal, jak známo, nový volební řád,
jímž se přiznává deset mandátů všeobecné kurii
Poněvadž nynější sněm byl volen loni, nebude
rozpuštěn, nýbrž vykonají se pouze doplňovací
volby v nově zřízených volebních okresech. Do-
kud však tyto volby nebudou provedeny, ne-
bude ani dosavadní sněm svolán k zasedání
Podle disposic zemské vlády kraňské k doplňo-
vacím volbám, jež vyžadují delších připravných
praci, může dojíti teprve v listopadu, takže nový.
doplněný sněm mohl by se sejíti v nejlepším
připadě někdy koncem prosince. Prvým úkolem
nového sněmu bude vyříditi zemský rozpočet,
který pro stálé rozmíšky mezi stranami neby
projednán už šest let.
Praha
14
article
V Praze, 5. srpna. (Čeho se boj
Němci?) Bojí se finančního sesilení a osamo-
statnění českého národa. »W. Deut. Korr.« za-
znamenává žárlivě každý úspěch českých finanč-
níeh ústavů a zvláště je ji trnem v oku vídeň-
ská filiálka Živnostenské banky. V posledním
čísle vypočitává, že tato filiálka, když byla před
10 letý zřízena, měla pouze 13 úřadníků, dnes
má ve Vídni svůj vlastní dům, tři pobočkya
zaměstnává 213 úřadniků. Za pomoci miliálky
Živnostenské banky vzniklo ve Vidni několik
českých záložen, jichž peněžní obrat stoupl
v desíti letech z jednoho na 26 milionů. Mimo
to podporou Živnostenské banky založena
ústřední banka lublaňská, Adriatická banka
v Terstě a chorvatsko-slavonská obchodní spo-
lečnost pro průmysl v Záhřebě, vesměs ústavy.
které konkurují v jihoslovanských zemích s ně-
meckým kapitálem, jenž tam byl do nedávna
neobmezeným pánem.
Němec
W Deut
Praha
Vídeň
Záhřeb
živnostenský banka
adriatický banka
Terstě
15
article
Nejbolestnější pro německo nacionální list
je to, že s českými finančními ústavy uzavírají
obchody také již čistě německé společnosti
německá města. »W. D. K« vytýká na příklad
Litoměřicům, že uzavřely půjčku u pražské
Zemské banky a spolku pro rakouskou lido-
vědu ve Vídni, jenž má prý sotva 14 českých
členů, že svou hotovost uložil v Živnostenské
bance.
Rakouští Němci jsou pověstní chlebaři
celá jejich nynější politika směřuje k tomu, aby
pro své lidi urvali všechna výnosnější úřadni-
cká místa, aby všude mohli rozhodovati svým
kapitálem. To jsou jejich nejcitlivější místa
profo vždy tolik pokřiku, když se jich někdo
dotkne.
z Vídně, 5. srpna. (Vládní podpů-
ná akce v Kraňsku) »Chorv. korresp.«
se dovidá, že vláda chystá podobnou podpůr-
nou hospodářskou akci, jakou lprovádí a bude
prováděti v Dalmacii, Přímoří a jižním Tyrol-
sku, také v Kraňsku. Akce má býti zahájena
v okoli Postojny, kde se budou upravovati nové
cesty. Řízením také akce pověřen odborný před-
nosta ryt. Engel.
Z Vídně, 5. srpna. (Státní polici e
Pulji.) »Chorv. korr. « obdržela z Pulje zprávu.
že státní policie v obvodu puljského válečného
přístavu zahájí svou činnost v polovině září.
V drobném prouejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpoladní . . . . . . . za 2 b
Ve fllialkách na venkově:
ranní číslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 4 1
Iuserál
plati se hotov4 napřed.
Přeěplacsní a insdrty přijímá admninl-
strace v Mlarianské ulici č. a.
Tam nacházejí se těž redakne
Ulskáraa a czpsdice , Národnich Listě“
Rakspisy ne sovraesjí
Němec
Engel
Chorv
Litoměřice
Vídeň
Kraňsko
Dalmacie
jižní Tyroly
Postojna
Mlarianský ulice
zemský banka
státní police e Pulja
4 1
16
article
Správcem puljské státní policie jmenován vrch.
komisař Springer.
Ze Zábřeba, 3 srpna. (Mstivý bán)
Zastupitelstvo přímořského města Nového,
jež podalo ostrý protest proti výjimečnému
stavu, vyhlášenému v Novém, bylo na rozkaz
bána bar. Raucha rozpuštěno a správou města
pověřen královský komisař.
Ze Zádru, 3. srpna. (Dalmatské že-
leznice.) Biankinův „Nar. List“ hájí dalmat-
ských poslanců proti výtce, že nepřinutili dosud
vládu ke stavbě dráhy, jež má spojiti Split přes
Aržano a Bugojno s bosenskou železniční sítt
Poslanci vykonali vše, co bylo v jich moci. Pe-
níze na stavbu dalmatské trati ze Splitu do Ar-
žana jsou povoleny; ale stavěti se nemůže
dříve, dokud také bosenská vláda se nedá do
stavby trati bosenské, poněvadž jinak by dal-
matská trať neměla smyslu. Bosenská vláda,
která se zavázala trať od Bugojna na dalmatské
hranice stavěti, vymlouvá se, že nemá nyní pe-
něz. Posl. Biankini soudí, že však přes to na
stavbu dojde v brzku, snad již do roka, nebot
dalmatští poslanci mají v té věci určitý slib oa
ministra železnic dra. Derschatty.
Z Pešti, 4. srpna. (Bisk. Zmejanovič
nebude patriarchou.) Ve včerejší uher-
ské ministerské radě jednáno také o volbě bi-
skupa Zmejanoviče srbským patriarchou.
Zástupci strany neodvislosti ve vládě, Košut
a hr. Apponyi, přimlouvali se, aby kandidát
srbských radikálů, Zmejanovič, byl panovníku
doporučen za patriarchu. Dr. Wekerle uvedl
však četně důvody proti jeho volbě a docílil
toho, že mozi košutovci a ostatními ministry
uzavřen kompromis, dále něhož Zmejanovič do-
poručen nebude, Wekerle však ustupuje od kan-
didatury Bogdanoviče a nebude činiti překážek,
aby se panovníku doporučila k sankci volba ně-
kterého jiného srbského biskupa.
Springer
Rauch
Biankinův
Posl
Košut
doktor
Wekerle
Zábřeba
Zádr
Nara
Split
Aržano
Bugojno
Ara
Pešť
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 5. srpna.
Praha
19
article
Kijevský misionářský sjezd.
Za všeobecného obratu v Rusku před třemi
lety mnoho se psalo a mluvilo o církovním sně-
mě pravoslavných církví a reformě církevní
správy v Rusku. Žádalo se zejména, aby ny-
nější svatý synod, zřízený jako vrchní hlava ru-
ské pravoslavné církve za doby Petra Velikého,
byl opět nahražen patriarchou, jako bývalo v Ru-
sku za dob dopelrovských.
Se svolání církevního sněmu sešlo; za to
však svolán letos do Kijeva t. zv. misionář-
ský sjezd, který měl býti aspoň z části ná-
hradou za sněm. V kijevský sjezd mnoho nadějí
skládali duchovní i laičti stoupenci zpátečnických
stran ruských, kteří podnes se nemohou spřáto-
liti s carským úkazem ze dne 30. dubna 1905
o rovnoprávnosti všech vyznání v říši ruskéa
s úkazem ze dne 30. října téhož roku, jímž
v Rusku zavedena ústava.
Misionářský sjezd, jenž se tyto dni v Kl-
jevě shromáždil, usmyslil si skutečně proměniti
se v soudce a odsouditi liberálná ustanovení po-
sledních tří let. Přívrženci krajní pravicen
„opravdu ruských lidí“, majíce v čele volyn-
ského arcibiskupa Antonia a dra. Dubro-
vina, přijali resoluci, v níž žádají, aby vláda
nedopouštěla smíšených manželstev pravoslav-
ných s jinoslavnými křesťuny, ač toleranční pa-
tent z r. 1905 manželství taková dovoluje.
Petro Veliký
Antonius
Rusko
Kijev
Klement
20
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, dne 5. srpna.
(Aja Sofia.) Nevím, jakým důvtipem ve
deni Turci ihned poznají, že jsme „nevěřící“
ale uhodnou to oknmžitě, jen se podívají na po-
krývku naší hlavy. Velmi bystrý, důmyslný lid
A „nevěřící“, t. j. my nemohamedání, do předn
cařihradské mešity, do nejslavnějšího druhdy
chrámu východního křesťanstva, nesmíme jinak
nežli v průvodu kavasově.
Náš ochotný dragoman, chvalně již známý
pan Vincenc, opatřil nám tedy kavasa z našeho
vyslanectví. Dostavil se milý kavaa přesně ve
smluvenou chvíli: na hlavě féz, pod nosem ry-
šavý, mohutný knír, na těle modrý, bohatě vy-
šivaný, parádní stambulin a na prsou osmanský
řád, jistě větší jakýchkoli jeho zásluh ... Ale,
což je nám po toml
Čekal dole ve vestibulu a bavil se tam s do-
mestikem Albáncem, jehož úkolem jest, podá-
vati v kuřárně hostům po jídle černou kávu.
Taky vystřídával Černohorce, jenž otvírá dveře
vstupujícím i odcházejícím hostům, aby panstvo
same nemusilo se namahati sáhnutím na klikou .
Aja
Sofie
Vincenc
Čekal
Albánec
Černohorec
Praha
Turec
21
article
Milý domestik, hezký chlapík, byl v nádherném
svém národním kroji, zlata měl na sobě víe
než generál a přes to, že úřad jeho, nalévati
černé kávy a otvírati dvéře při vstupu do hotelu,
je vlastně velmi krotký a lidumilný, měl za pa-
sem, jako soudruh jeho Černohoree, dýky a
bambitky, vlastně ne bambitky, ale pořádné dva
revolvery. Tento Albánec, bez urážky a s dovo-
lenim, je vlastně osel. Kdyby jen trochu byl pod-
nikavějším, objevil by se jednoho dne v Praze,
ubytoval by se v předním hotelu... a to ostatní
již by se poddalo samo sebou. Dal by o sobě
rozhlásiti, že je hrabětem, princem, věvodou
nebo tak něčím a že má doma v Albanii sto-
šedesát panství — — jistě by se v tom našem
Eldorádu všelijakých Morošů a baronků, jichž
baronství není z tohoto světa, poměl jak ná-
leží... Ale já milého Albánce ovšem nechei
k ničemu navádět!
Kavas usedl si na kozlík vedle kočího, rov-
něž opatřeného nezbytným fézem. Pan Vincen
usedl si do vozu k nám — i při tom vsedání
do cařihračského fiakru se člověk vzdělá a po-
učí. Je na př. poučen i o tom, že kavas v tomto
Albánec
Kavas
Vincen
Praha
Albánie
22
article
případě nesmí sedět s cizinci uvnitř vozu:to
by znamenalo, že páni cizinci jsou — zatčen
a kavas, asi tolik, jako náš četník, že dopravuje
čeládku do rukou turecké spravedlnosti . ..
A kdože stál by o to, aby v kolemjdoucích budil
takové iluse !
Jedeme. A sice k budově ministerstva poli-
cie — návštěva Aji Sofie vyžaduje mnohých for
malit, mnohé trpělivosti a především dáván
bakšiše v pravo, v levo. Díváme se na Turky jako
na pobany, v jejich očích jsme opět pohany my
sami — das aby se v tom vyznal, která z obou
stran má pravdu! Divají se na nás jako na
modláře a jsou-li v dobré míře, mluví o nás jako
o nevěreckých psech — tuze lichotivě! Stavíme
před vchodem do širokého nádvoří, ohraničeného
železným, vysokým plotem, za nádvořím ohrom-
ná, ponurá budova — policie má tu své vlastní
ministerstvo, kde je stále jako v úle: ve služ-
bách policie zaměstnáno jen tajných ke dvacíti
tisícům, nehledě k celé armádě špielů, přiděle-
ných výhradně soukromým službám Yildiz-
kiosku.
Kavas na chvíli se poroučí, že prý hned se
vrátí. Jde vyhledati policejního úřadníka, v je-
hož průvodě teprve smí cizinec překročit prah
Aji-Sofie.
Nebývalo vždycky takových opatření, jež
jsou „vymožeností“ posledních let. Nemohame-
dáni směli druhdy i bez tohoto průvodu navšti-
viti slavnou, posvátnou mešitu, ale jim, pánům
„nevěřicím“, býval vyhražen vehod zcel
zvláštní, žádnou z ostatních bran vejít nesměli.
Aj
AjSofie
23
article
Zcela malinká lekce v turečtině poučí nás o tom,
jaký srdečný a nenucený poměr ještě do ne-
dávna panoval mezi islamem a křesťanstvím;
brána turečky zve se „kapu“, brána pp. křesťa-
nům druhdy vyhražená, jmenuje se „Haradži-
kapa“. A „haradží“, aby čtenář věděl, je ture
cké pojmenování užitečného, štětinatého tvora.
do jehož kůže druhdy bývaly vázány staré knihy
a z jehož masa sveřepý Evropan připravuje
mezi jiným, t. zv. vepřové kotlety, na nichž ve
sveřeposti své mile si pochutnává. Či ví snad
někdo o Evropanu opravdu sveřepém, jenž by
pohrdal tím darem božím?
Čekáme pět, deset minut, brzo-li se kavas
objeví, čekáme dalších patnáct, dvacet minut.
Zatím prohlížime si vchod, hlídaný několika za-
mračenými vojáky, díváme se do nádvoří, stále
se hemžíci lidmi sem tam přecházejícími — ze-
lené stužky kavasova řádu stále nevidět.
Pan Vincene ochotně jde vyšetřit, co s
děje, vlastně, co se neděje. Jde a nevrací se
rovněž, právě jako kavas a jako — lidská mla-
dost. Nových pět, deset, dvacet minut — ale
v Turecku hodiny se nepočítají — kdož může
kdy říci, kolik uhodilo? Není věžních, ani ji-
ných veřejných hodin, ani zvonů, jimiž by se
vyzvánělo — jen muczzin je tu živoucími hodi-
nami: zjeví se na pavláčce minaretu, ručičky
dá k ústům, a jako hlásnou troubou ohlašuje
že čas k modlitbě. Chce přehlušit křik dole pa-
nující a při svém bohulibém zaměstnání je nu-
cen řváti tak, div mu tváře neprasknou. Ale
zdola vidět jen křivení jeho úst, slova sama za
nikaji v šumu ulice. Při ucházení se o taková
vysoká místa dávána přednost slepým. Proto
aby s výše nad ostatními domy neviděli tajnost
vůkolních harémů.
Evropan
Vincen
Turecko
24
article
Konečně objevuje se pan Vincenc. Jde za-
tím sám. Kavas dosud je uvnitř, čeká na pašu
jenž pošle s ním úřadníka, aby nás doprovodil
Ale paša z policejního ministerstva zatím bůl
ví, kde vězí. (Poznal jsem z toho a poznání t
naplnilo mne pýchou, že i jiné státy mají polici
takovou, jež nikdy není tam, kde by jí právě
bylo zapotřebí.)
Vchodem do nádvoří každé chvíle v jede č
odjíždí hodnosta nějaký, jemuž vojáci vzdávají
čest puškou. Ale pozdravují jaksi neochotně a
zřejmě neradi, beze všeho vzletu a bez nejmen-
šího nadšeni: tváří se asi tak, jako já, platím-li
činži. Pozdravují skorem líně, nechvátavě a ne-
vojensky — v zemích civilisovaných nevyšli by
za tak nedbalé vzdávání pocty ze želez!
Konečně, ani hodinu netrvalo, objevuje se
kavas v průvodě muže s fézem, v šedivé uni-
formě s červenou podšívkou a se šavlí po boku
— ukloní se, pozdravuje, můžeme jíti. Ajn
Sofia zde nedaleko, netřeba již vsedati do
vozu. A již se objevuje nádherná, velkolepá
stavba, arcidílo dávného, byzantského umění,
zvenčí ovšem znešvařená pozdějšími přístavba-
mi hrobek sultánských, zjeví se velebná kupole
hlavní s několika kupolemi postranními, obje
vují se čtyři štíhlé minarety ... buď pozdravena
krásol
Přicházíme ke vehodu, opalřenému spuště
nou záclonou — slavný úřad pečuje o to, by
muž, jenž vyšel nám vstřic, navlékl nám hřiš
ným na boty pantofle. Sám ten slavný úřad ná-
božně se zouvá, oba jeho představitelé vlastno-
ručně nesou si perka a jdou v ponožkách —
věříte-li, že slavný úřad, i když je v parádní
uniformě, s řádem na prsou a se šavli po boku
ale neobut, vypadá, nebe mi hříchy odpust,
málem komicky?
Vincenc
Ajn
Sofie
25
article
Vcházíme do chrámové předsíně, vehody
de vlastní svatyně opatřeny jsou sametovými.
červenými, zlatem zdobenými záclonami, jež
zdola do polovice jsou svinuty. Průvod náš utě-
šeně roste, ko kavasu a úřadniku přibyl ješte
chrámový sluha. Naděje na mrzký, ale velm
zde oblíbený bakšiš je magnotem, jenž jej při
tahuje k cizím návštěvníkům domu božího ..
že se nestydí před našimi kostelníky!
Vstupujeme... „stůj, noho, posvátná jsou
místa“... doufám, že ten citát není vám no-
vinkou.
Aja Sofia, chrám božské Moudrosti (a ni
koliv sv. Žofie) stojí na místě, kde stával druhdy
pohanský chuám, vystavěný císařem Konstanti-
nem ještě před tím, než přestoupil ke křesťan-
ství. To bylo r. 336 po Kr. — tehdy jsem ještě
ani na světě nebyl a proto datum ono prostě
opisuji z knihy učené. V nynějších svých roz-
měrech zbudován byl cisařem Justinianem —
ani na toho se nepamatuji. Chtěl, prý, zbudovati
stavbu tak velkolepou, nad níž by svět užasl.
chrám slavnější chrámu Šalomounova — stavba
několikrát se sřítila a byla pokaždé s větší ještě
nádherou vybudována poznovu. Zrak bloudí
širou, volnou tou prostorou — zdá se, jakoby
ohromná kupole, jejíž přemnohými okny rozlévá
se klidné, stejnoměrné světlo celým chrámem,
volně, bez opěr vznášela se ve vzduchu . ..
Aja
svatý . Žofie
Kristus
Justinian
Šalomounův
dom boží
26
article
Z podivu, jímž duše uchvácena, vylrhne
nás polohlasé, zlobné jakési mluvení — našemu
dragomanu vyzouvá se pantofel, sešinul se mu
stranou a nevěrecká jeho bota dotýká se jed-
noho z koberců, jimiž pokryta celá půda dža-
mie... A starý, šedivý imam, jenž blízko vcho-
du sedí u pultiku s koranem, pozvedne oči z ko-
ranu, věnuje se na ehvíli věcem pozemským a
zle se na to nedopatření kohoutí — snad jen
přítomnost slavného úřadu zabránila další scéně
Čtenářů koranu je zde několik, někteří čtou
osaměle a potichu, jiní nahlas a uprostřed
hloučku, sedícího na zemi kolem nich. Opodál
jedné té skupiny mladý (heolog s černě zarost-
lou, nějak naduřelou tváří a s bílým šátkem,
svinutým kol fézu, učí se koranu z paměti. Po-
divá se chvílemi do knihy, poznovu upře pohled
před sebe — do neznáma, řikají básníci —a
sedě s podloženýma nohama, kolébá tělem do
předu, do zadu a opět se strany na stranu.
27
article
Polohlasem a řemeslně při tom drmolí slova ko-
ranu, o nic vůkol se nestaraje. Nepřekážíme mu
ani my nevěřící, ani onen věřící, jenž právě
vchází, bos a s nohavicemi vyhrnutými, jak se
právě byl venku umyl a jenž staví se dva kroky
za theologem. Vztáhne ruce nahoru, opět je
spustí, sám se při tom sveze k zemi, lohne si,
hlavou na zem, směrem k unihrabu, oltáři, opět
vstane a opět sveze se k zemi, dvacetkrát, třicet-
krát za sebou — Allah musil by býti z kamene,
aby modlitby jeho novyslyšel.
A dragoman by nebyl dragomanem, kdyby
cizinci neukázal místo, z něhož viděti, jak pod
staletou omitkou prohlédá mosaika tváře Kri-
stovy... a kdyby nevedl jej k porfyrovému
sloupu, na němž ukáže historickou skvrnu, již
zůstavila tam ruka vůdce Janičarů, Usun-Hlas-
sana. To bylo při dobytí Cařihradu, v r. 1453,
když sem uteklo se na tři tisíce křesťanů.
A tehdy slávou opilý vojvůdce na koni vjel do
chrámu, a půda tehdejší katedrály tak vysoko
postlána byla mrtvolami, že místo na sloupu,
kam z koně dosáhl zkrvavenou rukou, podnes
ukazují ve výši několika metrů.
S pocity divnými vycházíme ven. Abychom
nezapomněli na nejdůležitější: bakšiš dosteli
jste všichni? I ty, kmete ctihodný, jenž jsi nám
oblékal pantofle, i ty, muži nábožný, jenž jsi
nás opět zouval, i ty, slavný úřade, i ty, kavase
s postavou bohatýra?
Na vrcholu kupole týči se bronzový půl-
měsfe.
Všechny veřejné, větší budovy, jež sultán
dává stavěti v posledních letech, stavěny jsou
na druhé straně Bosporu, tam, kde začíná Malá
Asic. Zdá se — snad se jenom zdá — jakoby
přece necítil se doma.
Pod klenbou Aji Sofie, pod zabílenou mo-
saikou, dále prohlédají obrysy hlavy Kristovy ..
B. K.
Allah
Usun Hlas
Kristův
Kri
Cařihrad
Bospor
Aj Sofie