v boji „za tu našu slovenštinu“ vytrvávk) — Fa- mosní zločin pro pobuřování, pro nějž zmíněný byl vězněn, měl spáchán býti tím, že p. Krystín tázal se dvou malých děvčat, do jaké školy chodí, a na jejich odpověď, že do maďarské, ale že maďarsky neznajl odpověděl: „To je divné, Slovák patří do slovenské školy.“ (O zatčení p. Krystína bylo již u nás refe- rováno. Red. „N. L.“) Vězení jeho byla malá místnost, chladná, dlouhý čas vůbec nevětraná, vlhká, tmavá, v níž p. Krystír byl vězněn o samotě, návštěvy známých vůbec ne- byly připuštěny, v poslednější době dovoleno mu ne- bylo ani čísti, ani psáti, a denně dovoleno jen na jednu hodinu na maličký dvorek, kamž slunce nikdy nevnikne a jen smrdutý zápach z kanálů se šíří,a kde současně nacházeli se 2 cikáni, z loupežné vraž- dy obvinění. Listy z Ružomberka zaslané doručovány mu byly až za týden, zprávy od rodiny téměř za 10 dní teprve bývaly mu dodány. Za celou dobu věz- nění nebyl vůbec vyslýchán, aniž o výslechu svědků proti uvědoměn.

Proti žalobě podány obhájcem drem. Geigerem námitky. Z nařízení uherského ministerstva spravedl- nosti povolán byl z dovolené předseda ružomberského soudu Chudovský (známý c procesu Hlinkova), aby námitky činěné ihned projednal, na základě čehož konalo se jednání úřadní ve svátek, v den patrona uherského sv. Štěpána, 20. srpna t. r. Navzdor úsilné snaze fiškusa, aby žaloba byla potvrzena a navzdor jeho řečem o do- mnělých intencích, s nimiž prý p. Kr. pracoval, nebylo žalobě dáno místa, žaloba uznána za bezdůvodnou a uvěz- něný ihned na svobodu propuštěn. Při- pravili si to Maďaři notnou blamáž! Mezi tím zmize hrdina Millan Béla z Lůček, aniž by se vědělo, kdy Slováci, lid i inteligence projevili vězněnému svoj sdílnost a radost, že bezpráví tomu je již konec, způ- sobem tak milým a dojemným, že zůstane p. Krystí- novi nezapomenutelným.

V žalobě však bylo tvrzeno, že obžalovaný příšel na hřbitov s intencí, aby Slováky v boji za sloven- činu podporoval a povzbuzoval, k lidu, jenž ho ob- stoupil, řečnil, aby v boji „za tu našu slovenštinu“ vytrval a ujišťoval, že Češi s nimi cítí a že je v boji budou podporovat. (Pan Krystín sice na hřbitově byl. s nikým však tam nemluvil a hřbitov opustil úplně samoten po odchodu všeho lidu.) Že děti zastaveny byly na cestě ze školy. (Byly prázdniny a k tomu nedělní odpoledne!) Že dětem říkal a dával jim pe- níze, aby do maďarské školy víc nechodily a maďar- sky se neučily, že jim není třeba uměti maďarsky. (Děvčata svědčila, že pan Krystin pouze se ptal, do které školy ona chodí a na jich odpověď, že pan Kry- stín jen hlavou zavrtěl, jakoby se tomu divil.) Že to (setkání a výjev s děvčaty) slyšelo několik lidí, kteří stáli ve vratech svých domů. S děvčaty pan Krystín mluvil v cestě, vedoucí úvozem, po jehož žádné straně není vůbec žádných stavení. Předvoláno mno- ho svědků, z nichž ani jediný o věci nevěděl a každý doznal, že ani pana Krystína neviděl a ho nezná.) Záležitost pana Krystína přijali Slováci za svoji a i se strany české ujali se věci zejména Národní rada česká, četní poslanci a První česká akciová pojišťov- na na život v Praze, která též rodině vězněného osvědčila péči svoji. Všichni tito po celou dobu věz- nění páně Krystínova neunavně zasazovali se o rychlé odčinění této nespravedlnosti

Denní zprávy. — Z ašského „Volkstagu“. Ke včerejší stručné zprávě o všeněmeckém sjezdu v Aši sluší dodati zmínku o resolucích na sjezdu při- jatých. V jedné z nich prohlašuje se ujednoce- nost německých zástupců na říšské radě jakožte žádoucí, současně však pochvaluje se dovednost radikálních poslanců, že si uvnitř svazku ně- meckých stran zachovali samostatnost. „Volks- tag“ vyzývá k nejostřejšímu boji proti mezinárod- ní Němcům nepřátelské sociální demokraciia proti zpátečnickému klerikalismu. Všechny ně- mecko-nacionální a svobodomyslné strany musí se — snaží-li se vážně o práva a mocenské po- stavení Němců v říši — těsně k sobě postaviti na odmítnutí výpadů obou úhlavních nepřátel svobodomyslného němectví. Vyslovuje se pro volnou školu a vyslovuje očekávání, že by se německo-svobodomyslní poslanci nejostřejšími prostředky vzepřeli proti tomu, aby se nástup- cem nynějšího ministra vyučování stal klerikál. V sledování hesla „Los von Rom“ shledává sjezd nejúčinnější prostředek potírání klerika- lismu. „Stojíme na půdě antisemitismu, žádáme uznání německého vrchnopanství v tomto státě, zachování nacionálních práv našeko lidu, i pro- testujeme co nejrozhodněji proti jednání jedno- tlivých úřadů, podporujících zčeštění ryze ně- meckýchkrajů. Proti snu českého státního práva uplatňujeme německé národní a státní práve nezdolným trváním na všeněmecké vznešené myšlence („Hochgedankens“) bývalých něme- ckých zemí.! Druhá resoluce týkala se hospo- dářského programu strany,i žádá mimo jiné také co nejdokonalejší rozluku od Uher, poně- vadž „vůči jednání Maďarů a koruny docílení spravedlivého vyrovnání pro každého rozumně myslícího a jasně hledícího náleží v obor ne- možnosti. Třetí resoluce vyslovila se o reformě

zemského volebního řádu takto: „Ašský Volks- tag přimlouvá se sice za změnu zemského voleb- ního řádu, odmítá však rozhodně požadavek všeobecného hlasovacího práva. Němečtí po- slanci žádají se, aby se zasadili o utvoření vo- lební kurie se všeobecným hlasovacím právem a 36 mandáty. Při tom budiž veto Němců v no- vém volebním řádu takovým způsobem hájeno, aby za případné nepřítomnosti německých po- slanců na sněmu volební řád a zemské zřízení změněno býti nesmělo. Jest tedy nutno, aby současně s volebním řádem změněn byl také jednací řád sněmovní. Volkstag očekává, že svolání českého sněmu k podzimnímu zasedání bude uskutečněno, i vyzývá německé poslance, aby v tomto zasedání co nejdůrazněji zasazovali se o zřízení německých volebních kurií, poně- vadž jenom takto mohou Němci budoucně zt- skati spravedlivé zastoupení v zemském výboře v zemských komisích a tak provéstio uznání ho- spodářské rovnoprávnosti Němců v Čechách.“ — Ku podzimnímu zasedání sněmovnímu a jeho obrazu poskytuje ašské kverulantství politické karakteristický příspěvek. Všeněmci ode vždy vynikali nemalými ústy. — Osobní z Moravy (změny u soudů). Pře- loženi byli adjunkti G. Blitz z Tišnova do Šumperku. dr. Heřm. Sbrieser ze Skočova do Bílska, Frant. Mu- ryc z Lipníku do Židlochovic, dr. Jan Černý z Valaš- ských Klabouk do Bohumína, dr. Kar. Kohn z Frý- štátu do Těšína, Josef Nevrlý z Bohumína do Valaš- ských Klobouk, Ant. Bachura ze Stumeně do Prostě- jova. — Jmenování byli adjunkty auskultanti dr. Kar- Wolf, Alír. Mahowský a Jos. Meluzin pro obv vrchního soudu zemského, Eug. Šenk pro Strumeň. dr. Jos. Orel pro Fryštát, dr. Zikm. Gerta pro Skočov. dr. Vlad. Drápal pro Lipník, Rich. Zelniti pro Ždá- nice. Adjunktu Josefu Richtrovi uděleno bylo míst adjunkta v Litovli.

— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi dne 21. srpna 1907 konané za předsednictví přísedí- cího zemského výboru JUDra. Herolda bylo ve věcech obecních vyhověno stížnosti Frt. a Anny Vaňkových ve Váhlovicích v příčině požítku z obec. statku aJ Syrovátky v Rohozné v příč. přispěvků na umrlčí komoru v Dolní Cerekvi; zamítnuty byly stížnosti Ant. a Ludm. Cicvárkových v příčině zřízení studny. V. Reichelta v Krašovci v přičině pronájmu obec. pastvin, Jak. Hory a soudr. v Měčíně v příč, změny v užívání kmenového statku, Maxa Hellera v Dobro- šovicích v příčině práva virilního hlasu a Julia Russa a Václ. Formánka v Hradci Králové v příčině pro- dloužení působnosti asanačních zákonů pro Hradec Králové. Ve věcech stavebních byla zamítnuta stížnost Karla Lehovce z Říčan v příčině odstranění plotu a vyhověno stížnosti obec. úřadu v Bukově v příčině opravy zdi. Ve věcech honebních bylo v příčině pro- nájmu společ, honitby vyhověno stížnosti Ed. Vydry v Brňanech, kdežto stížnosti Roberta Kosche v Hůr- ce a Jos. Drobílka v Slatiňanech zamítnuty. Ve vě- cech silničních bylo vyhověno stížnosti Čeňka Moch- níka ve Štěchovicích v příč. veřejnosti cesty a Max. Farky ve Vorlíku v příč. opravy polní cesty ve Stru- hách. Zamítnuta byla stížnos Čeňka Wollnerav Chlumci v příč. stavby okres, silnice Přitín—Strý- čkovice. Ve věcech školních dán souhlas k úhradě nákládu na otevření obecné školy v Mezimostí.

— Úřadní rychlost při udílení dovolené c. k pošt- mistrům. Z Turnova se nam píše: Zjistili jsme pří- pad, že c. k. poštmistr z ohledů zdravotních odůvod- něné dovolené po drahnou dobu bezvýsledně se do- mahal. Nemoc jeho, resp. nutnost dovolené musily být ovšem nejprve c. k. okres. lékařem zjištěny. Po- něvadž je úřad poštmistrův od sídla příslušného okres. lékaře přes 3 hodiny vzdálen a také železniční spojení mezi místy těmito jest velmi nepříznivé, musil nemocný poštmistr, nastoupiv svoj. cestu k okres. lékaři, plný den mimo domov ztráviti. Př první své cestě poštmistr c. k. okresního, mimo do- mov na úřadních inspekcích meškajícího tékaře ne- zastihl, rovněž tak stalo se mu při cestě druhé třetí a čtvrté. Teprve pátá cesta věnčena úspě- chem: žádost za udělení dovolené byla po předchozím zjištění nemoci lékařům doporučena ku příznivému vyřízení. Nemocný pětidenním cestováním k lékaři a nahražovaním během této doby zanedbané práce v době noční nanejvýš ztýraný poštmistr vzdal díky bohu, doufaje, že již veškery překážky k dosažení dovolené překonal. Takto odůvodněnou žádost svoji předložil ihned ředitelství pošt a telegrafů v Praze.

Ačkoli od této doby již plné dva měsíce dávno mi- nuly, nedostalo se mu dosud od představeného ředi- telství odpovědi vůbec žádné. Při takovéto úřadní rychlosti není ovšem vyloučena možnost, že žadate prve než dovolenou obdrží, klidně se životem s úřadem se rozloučí. Dokud je žadatel živ, proti ta- kovéto úřadní rychlosti z vážných důvodů stěžovat si netroufá a zemře-li, učiniti tak s to nebude a také již z moci úřadní, nejsa již ve službách ředitelství pošt a telegrafů v Praze, k tomu ani oprávněn by nebyl. Proč by tedy za takovýchto okolností ředitel- ství s vyřízením dotyčné žádosti spěchalo? Snad bylo by jinak, kdyby aspoň v případě, že vzdálenost mezi místem úřadu nemocného žadatele a sídlem okres. lékaře jest značná, tohoto civilní lékař zastu- povati byl zmocněn.

Stávka českých dětí v severozápadním území zněmčeném. Jako v Ervěnicích, v Teplicích, v Bílině a v Mostě, tak i v Lomu u Duchcova protestují čeští rodičové proti nezákonnému ubíjení českého školství menšinového německou hegemonií, podporo- vanou příslušnými úřady a po zapise nebudou posílati dítek do školy tak dlouho, do- kud nebude vyhověno zákonným usta- novením školským. Zatím co německé obce, z výsledků práce českého žívlu bohatnoucí, staví dě- tem svým a českých renegátův paláce, umísťují školy české v nezdravých lidomornách, přeplňují je a když už nelze do některé mučírny více dětí zlisovati, za- vádějí polodenní a střídavé vyučování, aniž mají k tomu zákonité příčiny. Všechna tato zjevná příkoří, činěná českým školám, jsou dobře známa úřadům, ale ty všechny nesčetné palčivé stesky českých rodičů házejí prostě do koše. Těmto do nebe votajícím nezákonnostem vzeprou se Če- chové začátkem škol. roku neobvyklou zbraní — stávkou školních dětí. Odpovědnost za tento nový kulturní skandál rakouský padá na hlavu těch faktorů, již ustanoveni jsou, aby zákon chránilia nepřekáželi jeho umožnění.

— K poměrům v Českém Krumlově. Okresní hejt- manství v Českém Krumlově vydalo právě vyhlášku ohledně stavby městského vodovodu pouze něme- cky (!), bez ohledu na to, že čtvrtina obyvatelstva jest české národnosti. Vždyť i při »úřadním« sčítání bylo tu posledne napočteno 1317 Čechů a známo je přece, jak se takové »úřadní« sčítání obyvatelstva provádělo tam, kde obecní vláda je v rukou počtářů, jakými se honosí Český Krumlov. Nedávno prošly novinami zprávy o dvojím lokti c. k. politických úřadů ve příčině místních školních rad. Tu diužno veřejnosti sděliti, že v Českém Krumlově jsou poměry ještě horší, než v Prachaticích a Rudolfově: v »české« mistní školní radě v Ceském Krumlově nezasedá ani jediný Čech, nýbrž vesměs zarytí nepřátelé české školy, kteří se také svým nepřátelstvím k Čechům a k české škole zvláště nikdy netají. Ale panu okresnímu hejtmanoví Štepá- novi (v Českém Krumlově se jmenuje Stepan) ne- napadne, aby zakročil podobně, jako okresní hejtman třeboňský proti českému členu německé místní škoiní rady v českém Chlumu, ačkoli je v Českém Krumlově dosti inteligentních Čechů, kteří by úřad českých škol- ních radů dobře obstarali. Okresní hejtman Štěpan je slaboch, jenž nemá odvahy vůči českokrumlovským obecním pašům postaviti se na půdu rovného prava.

— Na Pustevních a na Radhošti jest nyní, když přestala několikadenní nepohoda, velmi jasno a prí- jemno a pohoda tato potrva dle obecné prognose několik dní. Ježto právě nyní jest příhodný čas po- kochati se rozhledem po šírých našich krajích, neměl by žádný opravdivý turista a přítel přírody času toho zameškati. Tůru na Mor. Valašsko lze nyní též z dalších míst v poměrně krátkém čase vykonati, ježto železniční spojení jest od 1. kvétna velmi příznivé. Kdo z Frenštatu vyjede na př. o 4/46. hod. ráno jest o 1/211. hod. dopol. v Olomouci, o 12. hod v Brně, o 11/2 hod. odpol. ve Vídni a o 3. hod. odpoledne v Praze; kdo pak vyjede o 4. hod. odpol. z Brna, o 3. hod. z Vídně, a o 4. hod. z Olomouce, jest v 10. hod. večer ve Frenštátě. — Poslední návštěva solných dolů ve Věličce pro tento rok. Zemský svaz pro povznesení ruchu cizi- neckého a cestovního v Krakove uspořadá v sobotu dne 7. září výlet do solnýcr dolů ve Věličce. Solné doly budou při této návštěvě slavnostně osvětleny.

Vstupenky s jízdními lístky z Krakova do Věličkya nazpět stojí 7 korun, s použitím lanové spoustě 8 korun. Dostati nebo objednati lze vstupenky jenom v kanceláři svazu. Adresa: Krajowy zwigzek tury- styczny, Rynek palac Spiski (nebo Rynek čís. 34) v Krakové. — Schůze ústředního výboru Národní jednoty severočeské se dnes nekoná. — Mlhy. Dnešního rána byla již Praha zabalena hustým zavojem mlh, neklamným příznakem končí- cího léta. Zejmena nad Vltavou byla záclona tak nu- stá, že nebylo viděti od Palackého mostu k mostu Františkovu. Později, když se objevilo slunce, mlhy se rozestoupily. — V celém Pojizeří postrach vzbuzující a přes rok zatykačem stíhaný zloděj dopaden. V neděli dne 25. t. m. o 2. hod. noční učinilo četnictvo okresů se- milského znamenitý lov, dopadnuvši velmi nebez- pečného a již po celý rok zatykačem stíhaného, 45le- tého zloděje Antonína Sasku z Bystré u Semil. Saska byl dne 9. července m. r. po vytrpění čtyřletého trestu, k němuž byl pro zločin krádeže odsouzen, z trestnice v Kartouzích propuštěn. Svého pobytu na čerstvém vzduchu využil Saska měrou více než dostatečnou: již v říjnu m. r. spáchal řadu krádeží a to u pp.: Fischera na Smržovce, Hoffmanna v Rychnově, Ni- grina, řezníka v Líbavě, Görnera, hostinského ve Wiesenthalu, dále spáchal v přítomném roce pak značnou krádež šatstva a peněz v Držkově, ve Stu- denci, Žel. Brodě, Libštátě, Sytovém u Semil, Bra- ném, ve Staré Pace, Dolní Kalné a Horním Polubném.

Počet Saskou odcizených předmětů, jichž cena páčí se na mnoho set korun, dosahuje výše závratné. Po- slední krádež v Horním Polubném spáchal Saska une 20. t. m., kdež vloupav se oknem do hostince pana Anstela, množství různých doutníků v ceně 99 50 h odcizil. Četnictvo semilské, zahájivši neprodleně po spáchané krádeži pátrání po zloději, zjistilo, že krátce po krádeži této byl Saska v Hájích u Semil s množstvím doutníků viděn; z té příčiny dosavadní svoji, jemu věnovanou pozornost ještě ve značné míře zvýšilo. Dne 24. t. m. podnikli četničtí závodčí pp.: Formann, Kastner a Závitkovský další výpravu na vypátrání dávno hledaného zloděje, Sasku. Po delším úsilovném pátrání dospěli dne 25. 1. m. kolem 2. hod. noční do obce Bystré, kdež dům čís. 15, o němž se dle informací mezi občanstvem nabytých domnívali, že Saskovi za úkryt slouží, obstoupili.

Závodčí Žávitkovský zůstal před domem na stráži, kdežto ostatní dva mužové vnikli do domu, v Lemž po delším hledání Sasku na půdě v seně ukrysého dopadli. Saska objevil se mžikem v okně pudy, chystaje se ke skoku na zem. před domem, avšak, spatřiv dole stojícího četníka, s bodákem proti němu namířeným, úmyslu svého se vzdal a navrátiv se na půdu, nechal se klidně zatknouti. Při další, v temž domě vykonané domovní prohlídce nalezeny 3 balíky látky, dle doznání Sasky z krádeže u neznámého obchodníka v Žel. Brodě spáchané, pochá zející, četné předměty menší ceny a hotovst 12 korun. Mimo krádež látky také četné jiné krádeže Saska již doznal. Zlodějská činnost Sasky, jenž ve svém věku 45 let již plných 15 roků — tedy třetinu svého života v kriminálech prodlel, jest věru nevšední a dojde zajisté také přiměřené odměny. Obyvatelstvo celého Pojizeří si zase jednou volněji z plných plic vya dechne. — Horkokrevný mílenec. Malíř pokojů ve Valaš. Meziříčí pan Filák doprovázel před několika dny večer dvě dívky zaměstnané u hr. Bukuvkya a za-