V Praze, v úterý dne 27. srpna.

K číslu 236. Čislo v Praze za 2h a na venkově za kh

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h

NARU

Telefonické zprávy „Nár. Listů.

Roztržka v uherské koalicí. Z Vídně, 27. srpna. „N. F. P.“ uveřejňuje výrok vůdčího maďarského politika o konfliktu v koalici, kťerý pravil: „Strana klerikál- ně-lidová hrozí svým vystoupením ne proto, že jí vážně o to jde, nýbrž aby si vy- mohla větší volnost v koalici. Chce miti záruky. že při projednávání určitých předloh bude brán větší zřetel na její konserva- tivní stanovisko, než tomu bylo dosud- K požadavkům strany klerikálně-lidové náleží stejně odstranění t. zv. paragrafu o kazatelnách v zákoně o soudnictví ve věcech volebních, jak různé přání, týkající se volební reformy. Myslím že se podaři krisi v koalici za cenu více méně důležitých ústupků straně lidové poskytnutých na několik týdnů, snad naněkolik mě sícn odročiti. Rakousko-uherské vyrovnání. Z Pešti, 27. srpna. „Pester Korresp.“ ozna- muje, že závěrečné vyrovnací porady započnou ve druhé třetině miěsíce září ve Vídni. Současně budou se konati také společné ministerské porady za účelem stane- vení společného rozpočtu na r. 1908.

Chorvatská strana agrární. Ze Záhřeba, 27. srpna. Včera konala se zde valná hromada chorvatské strany a grární pod širým nebem. Dr. Štěpán. Ba- dič prohlašoval, že v Chorvatsku jest 90 % sel- ského obyvatelstva a že tudíž jenom strana selského lidu má zde oprávnění. Bylo usneseno, vystupovati všude samostatněa ve volebním poji postaviti všudé vl astn kandídáty. Z lesního tábora sociálních demokratů. Z Rigy, 27. srpna Ze sociálně-demokrati- ckých kruhů se oznamuje, že dne 17. t. m konal se v lese u Rigy sociálně-demo- kratický dělnický tábor, na kterém bylo asi 500 osob. Uprchlý bývalý poslane říšské dumy Ochsol měl třihodinnou řeč, ve které popisoval domovní prohlídky, v Petrohrade provedené. Doporučoval vzhledem na to, že ge nerální stávka jest nemožnou, aby soudruzi, až budou zatčení socialističtí poslanei postaveni před soud, podávali úřadům hromadná

prohlášení, že jsou se zatčenými po- slanci solidárními a že chtějí býti s nimi odsouzeni.

Telegrafické zprávy. b o z útadního věstníku Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 17 prpna tajemníku finanční prokuratury dru. Janu Ottovi v Praze u příležitosti jeho odchodudo vyžádané trvalé výslužby titul finančního rady s pro minutím poplatků Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 14. srpna pěveckému spolku „Liederkranz“ v Jabloňci vel- kou zlatou medaili ozdobenou císařovým obrazem heslem. Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) Wiener Ztg.“ ozna- muje: Ministr kultu a vyučování jmenoval ředitel ústavu ke vzdělání učitelů v Soběslavi. Jlo s ef Vojtu, ředitelem ústavu ke vzděllán učitelů v Hracci Králové. Ministr obchodu jmenoval poštovní kontrolor Ludvíka Komínka a Roberta Hartla v Praze hravními pokladníky pokladny poštov- ního ředitelství v Praze a poštovní kon- trolory Josefa Baimlera a Karla A upěku v Praze, Josefa Bontu v Pardubicích, Františka No- váka na Smíchově, Eduarda Ženíška v Praze a Roberta Tichého v Plzni pro Prahu vrch- ním spravcem v Žižkově. Ministr obchodu jmenoval poštovního kontrolora Jog. Nováka v Plan vrchním poštovním kontrolorem tamtéž.

Ministr obchodu jmenoval poštovního správce Josefa Hrdličku v Praze 22 vrchním poštov- ním kontrolorem tamtéž. Z Vídně, 27. srpna (K. k.) Wiener Ztg.“ ozna- muje: Ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem orby „ minísterstvem obchodu schválilo z mě nu stancv, usnesenou dne 21. března 1907. na valné hromadě akcionářů akciové společnosti „Elektro- technické akciové společnosti u dříve Kolben a spol. v Praze“, německy „Bžektrici- tatsaktiengesellschaft vormals Kolben a Co. Nesnáze čínské vlády. á nslovol Z Nověho Yorku, 26. srpna. (K. k) Dle zpráv z Pekina se soudí, že Yian-ši-kai v brzku se vzdá svého úřadu jako místokrál čilský a že převe z me ministerstvo vojenství. Tato změna vy- světluje se tím, že vláda poznala, že její postavení je slabší, nežli kdykoli jindy, což zavinily mezi ji

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

ným nešvary finančního ministra Tieh-Lianga v zále- žitostech vojenských. Císařovna-vdova povolala do Pekina Chan-Chi-Tuna a Yian-ši-kaje, aby se s nimi poradila v záležitosti znepokojujícího vzrůstu sporů mezi Mažury a Číňany. Mezi Persií a Tureckem. Z Teheranu, 26. srpna. (K. k.) Reuter. kanc. sdě! luje: Dle zpráv o událostech v době od 4. srpna, kdy turecké vojsko vniklo na území perské, až do 15. srpna, byl usmrcen generál Sem- sam Dauleh aněkolik jiných pcerskýlch důstojníků, Turky zajatých. Mnoho pokoj- ných vesničanů, m ezi limi žen a dítek, bylo porubáno a mnoho žen odvlečeno Jeden chrám byl znesvěcer. Zásoby obil v ceně 20.000 liber šterlinků byly částečně ulou- peny, částečhě zničeny. Guvernér tebrisský, princ Ferman Ferma má po ruce 6 praporů, táhnoucích do Urmie. Dle zprávy, kterou třeba ještě potvrditi, obsadilo turecké vojsko Merivan v Kurdistanu, východně od Sulejmanie. V telegramu kněžstva a obyvatelstva urmijského zaslaném parla- mentu, jenž byl včera uveřejněn, žádá se za, pomo a poukazuje se k tomu, že je-li vláda bezmocna, je nutno žádati o pomoc souseda. Praví se, že ruské vojsko se soustřeďuje na hra- nicích. Avšak skutečných vojenských opatření, vy- jimaje sesilování stráží pohraničních, není pozoro- vati. Zpráva, že 3000 arménských polvstalcu napadlo vojsko tarecké, jest dosuc nepo- trzena.

Propuštění Čecha, na Slovensku uvězněného.

(Páv, zpráva „Nár. Listůr.)

Dne 20. t. m. byl konečně po 4nedělním věznění propuštěn na svobodu na Uherském Slovensku v Ru- žomberku uvězněný pan F. B. Krystín, na nějž byla podána obžaloba pro zločin pobuřování proti maďar- ské státní idei. Proti obžalopě byly podány p. drem. Geigerem námitký, o nichž rozhodnuto příznivě, ža- loba jako bezdůvodná zamítnuta a nařízeno propu- štění uvězněného p. Krystína na svobodu. Zmíněný pan Krystín zatčen byl na základě udání, jež proti němu učinil slovanský odrodilec Millan (!) Béla, obec- ní notár (tajemník) z Lůček, které jsou našim čte- nářům dobře známy z bojů za práva slovenského lidu. (Po přesazení slovenského faráře Moyše z Lu- ček, pro slovenské jeho smýšlení a též pro pobuřo- vání obžalovaného, na jehož místo dosazen byl ma- ďarský farář Smižár, přestal lid choditi do kostela, svoje církevní pobožnosti vykonává na hřbitově, sám novorozeňata svá křtí a zemřelé pochovává a tak

FEUILLETON.

O roztržitých profesorech. Roztržitost profesorů jest příslovečná; roztržitý profesor jest nejpopulárnější figurkou humoristických listů. Roztržitost jest výsadou profesorů, kteří všemu co jest mimo jejich ideový kruh, »věnují« hrdou lho stejnost. To ovšem vede mnohdy k nejpodivnějším zapletkam. Nedávno sdělena z Paříže historie staři čkého francouzského mathematika Mouchota, jen ponořen ve svých knihách, zapomněl po léta vybírati svou pensi. Jeho případ vybavil vzpomínky na celou řadu obdobných historek. O slavném mathematiku Sturmovi vypravuje Gaulois Zahloubán ve svů problém, vídí na ulici vůz s naloženým sudem. Vy táhne tužků a začne na sud psát svá čísla a rovnice Přijde kočí, jenž si někam odskočil, a jede. Sturm za vozem a myslí a píše a píše.. Sturm vynikal také neobyčejnou skromností; v přednáškách jeho došlo také na problém, který po něm dostal jméno. Sturm jej označil svým posluchačům takto: »Pánové, musím se nyní dotknouti problému, jehož jméno něsti mam čest...« — O Ampěrovi koluje anekdot na sta. Méně známo jest toto jeho dobrodruzství, kterého smutným hrdinou se stal brzy po svém zvoleni do »Iustitutu«. Rektor pořádal velkou hostinu; čtverák jeden namluvil Ampěrovi, že musí přijíti v uniformě akademika. Vstoupiv, vidí Ampěre, že nikdo ve společ- nosti nema uniformy; jest zmaten a chce se zbaviti aspoň svého kordu, obávaje se jeho potutelného zlo- zvyku, který záležel v tom, že »vražedný« ten instru- ment se svému nosíteli pletl mezi nohy, ohrožuje jeh lělesu rovnováhu. Nepozorovaně odepne zbraň a ješt nenápadněji ji uloží na pobovce. Hostina začne, Am perova ostýchavost mizi, zúčastní se živě zábavy. Nahle však zaujme jeho mysl zajímavý problem v myšlenkách se opře o krb a hloubá. Cas plyne hosté odcházejí, Ampěre hloubá a nepozoruje ničeho

Už jsou všichni pryč. Hostitel prchne tajně do své ložnice a jenom zdvořilá hostitelka zůstane mlčky sedět, respektujíc taktne myšlénky ctihodného hostě zatím co ručičky na hodinách postupují. Konečně Ampěrův duch se vrátí co světa skutečnosti, vidí, že zbyl sam, chce vzíti svůj kord a tiše odejít. Ale běda, na pohovce sedí paní de Fontaines, pohřízena v dobře rasioužený spánek. Co teď? Ampěre poklekne a po- kouší se opatrně vytáhnouti nešťastný kord. Táhne, táhne a — má v ruce obnaženou čepel. Zuufalý vzdech se vydere z hrudi Amněrovy. Paní de Fon- taines procitne, vidí klečet muže s vytasenou čepelí a postrašena křičí o pomoc. Domácí se sběhnou, pán domu s noční čepicí na své lebce myslitele.. . Vy- světlování a deprimován se plíží Ampěre ke svým domácím skřítkům. — Newton nebyl lepší. Byl za- miován do dívky — své pozdější paní — zapaliv svou dýmku, ujal roztouženě ručku dívčinu do svých. Blíží se okamžik vyznání; dívka se blaženě usmivá, ale závistivý osud zrovna teď způsobí, že dýmka vy- nasne. Newton táhne, táhne, marně a nevrle chce dýmku přicpati... S výkřikem bolesti vyskočí vřele milovaná děva a prchá. Newton užil jejího prstíčku k nacpání dýmky. Ale dostali se přece. — La Fon- talne se dostavil k Ludvíku XIV., aby mu odevzdal své bájky, bohužel však je zapomněl doma. Ludvír, sterý ho už znal, se smál a rozkázal mu vyplatiti 1000 pístolí. Na cestě domů La Fontaine zase zapo- mněl 1000 pistolí v drožce...

= Žil 14 let ve vodě. V těchto dnech zemře v berlínské nemocnici 34letý zedník Ferd. Schlimme. který ztrávil posledních 14 roků svého života ve vodě. Pádem se stromu utrpěl zlomení páteře a pohmoždění míchy, které způsobilo úplné ochrnutí dolních končetin i úkonů ústrojů v pánvi uložených. Poněvadž byla obava, že by se byl nemocný »proležel«, byl umístěn ve zvláště konstruované vaně. Schlimme se záhy špřátelil s mokrým svým bydlištém, které mu péče lékařská i ošetřovatelů podle možností zpříjem ňovala. Na malém stolku se zabýval i různými drobnými pracemi. Podlehl konečně souchotinám. = Filantropičtí psi. O zvláštních službách, jež v Anglii vykonavají psi, přináší zprávu »Railwavs Magazine.« Úřadníci Great Western železnice užívají jich s velkým uspěchem ve službě dobročinných účelů. Naučili je sbírati almužny pro vdovy a sírotky želez- ničnich zřízenců. Psi ti náležejí všem úřadníkům jedné stanice, kteří se o ně starají a na společné útraty je živí. Každý pes má na krku zavěšenou krabici s ná- pisem »almužny pro vdovy a sirotky« a stojí u vchodu železniční stanice tak rozumně, že na sebe upozorní okolojdoucí cestující. Z těch málo který odepře takému žebrákovi nebo správněji řeceno dobrodinci almužnu.

Známý Tum sebral na stanici Paddington za rok asi tisíc liber šterlinků čili asi 25.000 korun. Ovšem na malé stanici Uffington sebral jeho druh za rok jen dvě libry. Všichni pak psi zmíněné železnice sebrali ročně přes. 3000 liber. Ne rozumnější z nich prýt jest pes na stanici Bearley. Ten, když si cestující nevší- mají, počne rachotit penězi v krabici, by je upozornil. Ještě chytřejši jest jeho kolega Jim na stanici v Kings- wear, kterého však jednou potkala nehoda. Nespokojil se už dary cestujících na železnici, nýbrž chodi! sbí- rati i na parníky, kterě přistavaly u železniční sta- nice. Jednoho, krásného dne opozdil se na parníkua ten s ním odjel do Nového Castelu. Na štěsti ho námořníci znali a dříve než odpluli s uhlím do Středo- zemulho moře, poslali ho zpět, zaopatřivše ho dobře penězi. Jim si vzal svou nehodu tak k srdci, že od té doby nechce za žádnou cenu jíti na některý parník a čeká jen na břehu. Psy ty možno v mnohé příčině srovnati s bernardinskými, kteří vyhledavali zbloudilé v Alpach lídi. O psech máme zaručené i jiné zprávy. Plinius vypravuje, že Lysimachův pes, vida spalovati mrtvolu svého pána, vrhl se do ohně a shořel s ním. Pes Jasona Licia nepřijal pokrmu po smrti svého pána, až zdechl hladem. V Egyptě byli psi zasvěceni bohyni Isis a usmrcení jejich trestalo se smrtí až do opanování Egýpta Kambysem. V Ethiopii byl dle Eliana pes krátem. V Turecku dosud se nikdo ne- odváží ublížiti psu.