Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

26 června 1907. Císlo 174.

4 article

nost kandidován byl prof. dr. Starzvůski. Rusové ozvali se proti němu. Napřed navrhl jejich předseda prof. Romaněuk, aby volba se odložila nikoli na dva dni, nebo na jeden den, nýbrž pouze na půl hodiny. Pro návrl hlasovali s Rusy jenom sociální demokraté. Po- prvé brána ve sněmovně v pochybu sehopnost kandidáta pro místo předsednické. Jednou proto, že podány proti Starzyňskému čtyři pro- testy, kromě toho — všeobecněji — protote jest prý nepřítelem Rusů. Když profesor S ta- rzyňski usedl po levici dra. Weiskirch- nera, spustili ruští a sociálně demokratičtí poslanci velký lomoz, ve kterém bylo slyšeti výkřiky: »Na je h rukou lpí krev! Padouch, kdo jej volil? Pryč s ním, ven s ním!« Sto lidí křičelo. Byl to první kousek parla- mentní výtržnosti. Bohatý déšť návrhů pilných, návrhů normálních a dotazů snesl se na předsed- nietvo. Zmínky zasluhuje pilný návrh n sanaci zemských finanel, podaný zá stupci všech korunních zemí. Na druhém místě podepsán jest drem Beroldem vinohra ským. O pilných návrzích, dnes poda ných, bude třeba, také shrnou-lí se některé vykonati sest debat. Pochopitelno tedy že svob. pán Beck kabonil se, slvše čelbu těchto návrhů.

profesor doktor Starzvůski Rus Romaněuk Beck

5 article

Z Vídně, 25. června. (K. k) President dle stáři, dr. Funke, zahajuje schůz * 11. bod. 35 min. Zasedací síň i galerie jsou hustě obsazeny. Poslanci Grigorovici, ryl. Witlek a Pabsl skládají slib. Od ministra obchodu dra. Fořta došel přípis, v němž ministr sděluje, že se vzdává mandátu na Král. Vinohradech. Další protesty došly proti volbám následujících poslanců z Čech: Hr. Kolowrata ve 121. okrese volebním. Pachera v 86. okresu vo- lebním, Polbera v 51, okresu volebním. Remeše v 70. okresu volebním, dra. Michla v 93. okresu volebním. Hubky v 31. okresu volebním, Krause v 78. okresu volebním, Krütznera ve 106. okresu volebním a Eduarda šl. Stranského v 97. okresu volebním. Pri- slušné volební spisy budou přikázány legilimačnímu výboru, jenž bude zvolen. Přechází se k jednacímu pořadu. Volby, proti nimž nebylo podáno prolestů, schva- fují se na základě seznamů, předložených odděleními Na to přikročuje se k volbě předsedy při kteréž poslanci, jichž jména se vyvolávají, ode- vzdávají hlasovací lístky.

doktor Funke Grigorovice Král Kolovrat Pacher Michl Kraus Krützner Eduard Vídeň Čechy Hradec Remeš

6 article

Když bylo vkončeno odevzdávání hlasovacích lístků, přerušuje se schůze za účelem vykonání skru- tinia na 10 minut. Po opětném zahájení schůze ozna- muje předseda dle stáří dr. Funke, že bylo ode- vzdáno 480 hlasovacích lístků, z nichž bylo 24 prázdných a 3 neplatné. Zbývá tudíž 453 platných listků. Z toho obdržel posl. dr. Weiskirchner 351 hlasů. (Živá pochvalaa potlesk na lavicích křesťansko sociálních.) Posl. Per- nerstorfer 101 hlas a posl. dr. Šusteršič 1 hlas. Jest ledy dr. Weiskirchner zvolen za předsedu. Předseda dle stáři dr. Funke žádá jej, aby zaujal předsednické křeslo. (Živá pochvala a pollesk na lavicích křestan- sko-sociálních.) Nežli předseda dle stáří opouští své křeslo, děkuje sněmovně za blahovůli mu projevenou (Živá pochvala a potlesk v celé sněmovně.) Předseda dr. Woiskirchner: Slavná sněmovnol Hluboce dojat neobyčejnou poctou, které se mi do- stalo zvolením za předsedu télo sněmovny, dovoluji si vzdáti za to nejoddanější a nejsrdečnější díky. Na mysli tane mi velikost úkolů, jež očekávají sněmov- nu poslaneckou, a jsem si vědom, jaký zodpovědno- stiplný podíl má předseda na zdolání těchto úkolů.

doktor Funke Weiskirchner Posl Šusteršič Woiskirchner tét sněmovna

7 article

Sněmovna tato vznikla na základě všeobecného, rov- ného a přímého práva volebního. Jest první sku- tečně lidovou sněmovnou v dějinách Rakouska. Na- děje všech národů vlasti naší jsou obráceny k jejl činnosti. Všichni národově očekávají od nás toužebně posilivné sociální relormy. (Souhlas.) Te- prve uskulečněním této práce, teprve splněním těchto nadějí dostane se dílu volební opravy ko- nečného posvěcení úspěchem. (Pochvala.) Jsem si vědom oblíží, s nimiž se setkáme na své cestě. Do- volávám se ochoty sněmovny ku práci. Je-li dosti této ochoty — a o tom nesmím pochybovati — ne- bude se dostávati dělnosti. Přijměte ode mne dnes přesné a poctivé prohlášení, že chci to- muto velkému úkolu věnovati celou svou sílu, všechny své vědomosti a schopnosti Prosím i ty pány, kteří mi dnes nedopřáli své důvěry aby nepochybovali o mé dobré vůli. Zachová- vaje si volné právo svého osobníh přesvědčení, jsem pevně odhodlán na tomto místě zcela volně a nepodléhaje žádnému vlivu vyhovovati pouze vyš- ším závazkům svého úřadu. (Živá pochval a potlesk.) S tohoto křesla nevidím před sebou příslušníky různých stran, vidím rovnoprávné členy nové lidové sněmovny. Ctnost předsedova jmenuje se nestrannost. Chci tuto ctn ost zachovati. Má věrnost k německému lidu nebude mi překážeti, abych by spravedlivým vůči jiným národům. Vnl

Rakousko lidový sněmovna

8 article

zení a vedení jednání prosím za shovivavost; jde-li však o chránění důstojnosti sněmovny, prosím za vaši úplnou a naprostou podporu. Spoje- nými silami chceme se snažiti, aby tato sně- movna zůstala místem svědomité prá- ce pro lid. Konečně nechť mi sněmovna dovolí, abych našemu přodsedovi dle stáří, dru. Funkovi, vyslovil jménem nás všech nejlepší a nejsrdečnější díky za jeho námahu. (Živá pochvala a potlesk.) Předseda dává pak vykonati volbu první- ho místopředsedy, při které rovněž poslanci jménem vyvolaní odevzdávají hlasovací lístky. Za prvního místopředzedu byl zvolen posl. dr. Žáček 329 ze 430 odovzdaných hlasů. (Hlučná po- chvala a volání výborně na lavicích českých.) Místopředseda Žáček projevuje nejsrdečnější dí- ky za prokázanou mu důvěru a prohlašuje, že při řízení jednání bude považovati za svou nejvyšší a nejsvětější povinnost, aby byl přísně objektivníma nestranným. Na konec prosí o blahovůli a podporu celé sněmovny. (Hlučná pochvala a pollesk.) Než bylo přikročeno k volbě druhého místo- předsedy, poukazuje posl. Romanczuk, který si vyžádal slovo k jednacímu pořadu, že proti vol- bě dra. ryt. Starzyňského, který navržen byl za druhého místopředsedu, byly podůny4 protesty, takže tato volba asi bude zrušena. Mimo to jest posl. šl. Starzyňski zvláštním nepřite- lem Rusů, od něhož nelze očekávati nestran- nost. Aby o těchto okolnostech bylo uvažováno,a aby strany se dorozuměly, na vrhuje, aby schů- ze byla na půl hodiny přerušena. Proti připadné volbě posl. Starzyňského musí Rusové Prollestovati co nejrozhodněji. (Hlučná pochvala u Rusů a sociálních demokratů.) Ná vrh Romanczukův se zemítá (Živá pochvala Poláků.) a na to vykonána volba druhého místopřed- sedy.

Funk doktor Žáček Romanczuk Starzyňský Rus Prollestovat Polák

9 article

Předseda dr. Weiskirchner oznamuje, ž ze 387 odevzdaných platných hlasů připadlo 270 posl. ryt. Slarzyňskému, 70 post. Pernerstorferovi a že oslatní byly roztřištěny. (lllučné trvalé protestn volání u Rusů a sociálních demekratů. Hlučná po chvala a pollesk u Poláků.) Když posl. Starzyn ski zaujal křeslo místopředsednické a pronášel ná stupní řeč, opakovalo se protestní volán Rusů a sociálních demokratů. Někteří Ru sové klepali deskami pultů. Dr. Starzyňski pravil: Slavná sněmovno! S po citem jakésí stísněnosti zaujímám toto vysoké místo poněvadž nevím, budu-li s to, abych i jen dostateč ným způsobem vyhověl požhdavkům, které moho býti kladeny na místopředsedu této sl. sněmovny. Po- něvadž však většma slavné sněmovny sjednotila svo hlasy na mé osobě, podrobuji se tomuto čestnému vyzvání a prohlašuji, že volbu přijímám, děkuji slav né sněmovně a všem ctěným pánům co nejuctivěj za prokázanou mi důvěru.

doktor Weiskirchner Polák Rus Starzyňski sněmovna

10 article

Slavná sněmovna budiž ujištěna, že j.smsi úplně vědom svého oblížného, jakož i odpovědného úřadu, a že přičiním se, seč budu, abych ve svém úřadě vedl si co nejnestranněji, nej svědomitěji, jakož abych předpisy jednacího řá- du co nejpřisněji zachovával. Končím prosbou, aby slavná sěmovna věnovala mi svou laskavou pod- poru, bez níž není členu praosidia vůbec možno úřa zastávati. Žádám však dále, aby slavná sněmovne věnovala mi svou- laskavou shovívavost a svou l skavou blahovůli, poněvadž této shovívavosti a téte blahovůle, zvláště jako nováček, velmi potřebují (Dlouhotrvající hlučná pochvala a potlesk.) Velký po vyk a odpor na lavicích Rusů) Když posl. Starzyňski ukončil, ozvalo se me zi Rusy a sociálními demokrat boučlivé protestní volání. Poláci a kře stanští sociálové pozdravují Starzyňského hlučnou trvalou pochvalou a potleskem. Rozechvění ješto chvíli trvá. Na to přikročeno k volbám zapisova telo a pořadatelů Výsledek voleb bude oznámen v příští schůzi.

Rus Polák

11 article

Posl. dr. Funke podává na to pílný návrh aby v příští schůzi zvolen byl výbor legiti ma ční, imunitní, výbor pro jednaci řá výbor nouzový, branný a rozpočtový Tento pilný návrh schvaluje se po stručnén odůvodnění navrhovatele bez debaty Posl. Pernerstorfoz prolestuje v dotazu na před sedu proti tomu, že krajský soud v M. Ostra vě chce v trestní věci proli posl. Regerovi vy slechnouti svědky v době, kdy posla necká sněmovna zasedá. Předseda dr. Weiskirchner slibuje, že záležitos tuto prozkoumá a učiní všechno, aby drahocenn právo imunity poslanecké bylo v každém směr ochráněno. (Živá pochvala.) Posl. Němec táže se jménem českých, polských vlašských a ruských sociálních demokratů před sedy, proč řeči neněmecké nepřijímaj se do stenografického protokolu. Pro- testuje proti tomu, že nynější praxe odporující jednacímu řádu, nepřijíma ti řeči neněmecké do stenografického protokolu, jest zachována také v no- vé sněmovně. Ptá se předsedy, je-li ocholen zjednati plat- nost dotyčnému jasnému předpisu jed- nacího řádu, a chce-li učiniti opatření aby už v nejbližší schůzi neněmeck řeči byly přijímány do stenografickě- ho protokolu. (Živá pochvala u českých, pol ských, vlašských a ruských sociálních demok ratů.) Předseda dr. Weiskirchner odpovídá, že tatoo- tázka dotýká se neobyčejně těžkého před- mětu. Podobná nebo stejná otázka byla mu ostatně předložena už se strany českého klubu. Na tyto dolazy může prohlásit jenom. že nepovažuje předsedu za povo- laného, aby řešil takovou obtížnou

Posl doktor Funke Reger Weiskirchner Němec necká sněmovna

12 article

tázku. Poslanecká sněmovna jest jedině a vý hradně povolána, aby provedla řešen této otázky a on se své strany učiní všech- no, aby tato otázka byla v poslanecké sněmovně a poslaneckou sněmovnou rozřešena uspokojivě a harmonicky. Ministerský předseda žádá přípisem aby provedena byla volba do kvotov deputace. Poslanci dr. Gessmann, dr. Herold (Praha) Chaloupka, dr. Urban, ryt. Abrahamo- vicz, Ivčevič, Ebenhoch, Stölzl, dr. Fuchs, Hofimann z Wellenhofu, Dobernig Povše, Simionovicz a soudr, podávají tento pilný návrh: Vláda se vyzývá: 1. aby po- čátkem příštího zasedání obou sněmoven říšské rady předložila osnovu zákona na úplné a trvalé sano- vání zemských financi. 2. Tato vládní předloha než bude podána říšské radě, budiž zavčas sděle- na všem zemským výborům, jakož i kon- ferenei zemských výborů k rukám zem ského maršálka dolnorskouského, aby zemně mohly vymeziti své stanovisko. Pilné návrhy byly dále podány posl. Glöckelem, drem. Rennerem a soudr. o potrestá ní úřadníků Bedřicha Schmieda, Vilémma Pol laufa a dra. Wabera ministerstvem financí — Hudcem (ze Lvova), Witykem, Pernerstorferem a soudr. o volebních nepřístojnostech př říšských volbách v Haliči; — drem. Lie- bermannem a soudr. o násilnostech, jich dopustily se policejní orgány v Přemy- šlu při říšských volbách: — Okuněvským a soudr. o volebních přehmatech úřadů v Haliči. V pilných návrzích žádá se za dosazení 36členného výboru, který by vyšetřoval volební pře- hmaty a dále žádá se, aby rodinám zastře- lených a zraněných dostalo se ná- hrady: — Standem a soudr. o volebních pře- hmatech v Haliči; — drem. šl. Stranským svob. Všeněm.) a soudr. o odvolání opatření zavedených preti úřadníkům Schmiedovi.

doktor Gessmann Herold Chaloupek Urban Ebenhoch Stölzl Fuchs Hofimann Wellenhof Renner Schmied Vilémme Pol lauf Pernerstorfer Lie Praha Lvov Wityko Halič poslanecký sněmovna Dobernig Povš Simionovicz ministerstvo finance Hudec

13 article

Pollaufovi a Waberovi, o zavedení řádného discipli- nárního řízení a o předložení osnovy mo- derní služební pragmatiky sťátních úřadníků a sluhů: — Wolfem a soudr. ve pří- čině zrušení § 14.; — Wolfem a soudr. ve příčině předložení osnovy o dvouleté presen- ční době služební ve vojsku; — drem. šl. Mühlwertem a soudr. ve příčině povolení svobod- ně kolportáže tiskopisů. Dále byla podána lada pilných návrhů v záležito stech nouzových. Z návrhů, pro něž se nežádí uznání pilnosti podaných na vládu dotazů dlužno uvésti Návrh poslanců prof. dra. Čelakovského, dra. svob. p. Pražáka, dra. Stránského, dra. Žácka, dra.

Pollauf Waber Wolf profesor doktor Čelakovský svobodník Pražák Stránský

14 article

Velicha, dra. Hrubana, Práška, prof. dra. Drtiny, Klo- láče a soudruhů, aby zřízena byla universila s českým jazykem vyučovacím se sídlem v Brně. V uvážení, že problém druhé české university po dlouhá léta stojí v popředí přání a interesů ve- škerého českého národa, jak toho jsou dokladem bez- početné projevy, žádosti a pamětní spisy poslanců akademických i samosprávných úřadů, voličských studentských i jiných shromáždění, a že důvody na prospěch tohoto problému přednesené i se stanovisk správy vyučovací, jakož i s jiných hledisek byly uznány za úplně oprávněny; v uvážení, že ve většině kulturních zem evrop- ských jedna universita průměrem na méně než 2 mil obyvatelů přichází, že i university nynější v říši ra- kousko-uherské odpovídají tomuto číselnému po- měru a počíu obyvatelstva, pokud jde o národní kmeny německý, maďarský, polský a chorvatskýa že tedy český národ, čítající 6,000.000 osob a svým kulturním i hmotným významem za jinými bratr- skými národy v rakousko-uherské říši zajisté ne- stojící, má úplné právo nejméně na dvě university. pakliže ve vývoji svém nemá zůstati pozadu za ji- nými kulturními národy a pakliže také jeho jediná universita v Praze nemá v budoucnosti býti ohrožo- vána ve své existenci; v uvážení, že rostoucí počet posluchačstva česk národnosti na nynějších universitách a středních ško- lách poskyluje úplné záruky, že budle též pro druhu českou universitu dostatečný kontingent posluchačů; v uvážení, že sněmovna poslanecká již dne 29. dubna 1890 uzavřela, „plikázati petici studujících z

Velich Hruban Prášek profesor doktor Drtina Kt Brno Praha

15 article

Moravy a Slezska za zřízení university s českým ja- zykem vyučovacím na Moravě c. k. vládě, aby jí co nejdůkladněji uvážila a aby k n. dle největší možnosti zření měla,“ a že se tak slalo k návrhu rozpočtověho výboru „s ohledem na přání země moravské, jež dávno jsou známa a jež výrázu došla opětovným usnesením moravského sněmu zemského, aby znovu zřízena byla druhdy v Olemouci stávající universita. jakož i s ohledem na prohlášení J. Ex. pana ministra (svoh. p. Gautsche), že správa vyučovací zabývala s opětovně otázkou zřízení university na Moravě a že ovšem kdyby se mělo vyhověti opětovně pronášeným přáním, vysoké školství na Moravě bylo rozšířeno, že by se nemohlo jináče tak státi, nežli aby dotyčná studia oběma národnostem v zemi stejným způsobem stala se přístupnými“, v dalším uvážení, že markrabství moravské m tedy historické právo na znovuzřízení jedné nebo dvou národně oddělených universit, poněvadž v této zemi po tři sta let byla vysoká škola, která měla v době rozkvětu více jak tisic posluchačů a jež, jl známo, v letech 1851, 1855 a 1874 pozvolna byl zrušována z důvodů, které zajisté nedají se schva- lovati; v uvážení, že česká národnost na Moravě čin Mí všeho obyvatelstva a bez odporu na takověn stupni duchovního a hmotného vývoje se nalézá. jak toho jsou dokladem veřejné ústavy jí užívané, jej berní poplatnost, její školství, její literární a vě- decké spolkovnictví, její odborné časopisectvo atd.

Gautsch Morava Slezsko univerzita na Morava vysoký školství na Morava

16 article

že nelze v žádném ohledu pochybovati o zdárněm vědeckém prospívání moderní české university na Moravě, jež má přece tvořiti hlavní ohnisko kullur- ního života národa, a konečně v uvážení, že česká universita na Moravě z mnohých závažných věcných důvodů. jak zejména byly uvedeny v memorandum akademi- ckého senátu c. k. české university Karlo-Ferdinan- dovy, jež dne 19. prosince 1905 J. Ex. tehdejšímu panu správci c. k. ministerstva záležitostí duchovních a vyučování bylo podáno, jenom tehdy bude moci úspěšně působiti a jen tehdy její prospívání bude zajištěno, když sídlem jejím bude zvoleno hlavní město markrabství moravského Brno, které má povahu města národnostně silně smíšeného a jež již dnes tvoří důležité kulturní a školské ústředí též pro české obyvatelstva Moravy, jak to také bylo uznáno při zřízení české školy technické; ze všech těchto úvah vycházejíce dovolujem si činiti návrh: Slavná sněmovno, račiž se usněsti: 1. C. k. vláda se vyzývá, aby předložila říšské radě přiměřené návrhy, by s všemožným urychlením byla zřízena česká universita s českým vyučovacím jazykem se sídlem v Brně.

Morava Brno český univerzita na Morava univerzita KarlaFerdinany moravský Brno český škola technický

17 article

2. Tento návrh přikazuje se komisi školské, slo ženě ze 36 členů. Ve Vídni, dne 21. června 1907. Návrh posl. Hybeše, Filipinského, Svobody, Pro- keše, Tomáška, Cingra a Pospíšila na zřízení české universily v Brně. Český lid na Moravě a ve Slezsku, jehož ho- spodářský a kulturnj významí zasluhuje plného oce- nění, po léta domáhá se zřízení vysokých škol uni- versitních na Moravě v hlavním městě Brně. 1,227.27 obyvatel české národnosti na Moravě, představující 71.36% všeho obyvatelstva moravského, dále 146. 26 obyv. české národnosti ve Slezsku postrádá univer sity. V obou těchto korunních zemích je 17 českých zymnasií, z nichž mládež absolvující, věnovavši s studiím vysokoškolským, obraceti se musí na univer- silu v Praze. Poněvadž je universita důležitým ohni- skem národního a kulturního vývoje, žádáme, aby vláda bezedkladně zřídila na Moravě českou univer- situ a to v nepřirozenějším středisku společenském i kulturním, tedy v Brně.

Hybeš Filipinský Svoboda Tomášek Cingr Pospíšil Vídeň Brno Český lid na Morava Slezsko Morava Praha 1,227

18 article

Proto podepsaní navrhují: Vláda se vyzývá aby zařídila všechny potřebné kroky ke zřízení české university v Brně. Posl. Neumann a soudr. podali návrh na zařadění obce Smíchova do vyšši třídy aktivity Posl. inž. Neumann, prof. Čipera, Klofáč a sp podali návrh ve příčině reformy a úpravy slu- žebních poměrů písařů, kresličů a pod c. k státních drah v Praze a v Plzni a za- řaděn jich v určitě diétní třídy. Posl. prof. dr. Fiedler podal dotaz ve příčíně do dávání zásilek z nádraží severozáp dráhy a nádraží společnosti stáln dráhy v Praze a předměstích. Doláz posl. dra. Čelakovského a soudr na předsedu ministerstva ve příčině pronásledo- vání rodičů, kteří usilují o zříze n české školy obecné v Ervě nících. V únoru 1907 podali mnozí rodičové české ná- rodnosti v Ervěnicích (Seestadtl) žádost za zřízení veřejné české školy obecné v Evěnicích. Ještě dříve, nežli žádost byla podána, byly le- táky následujícího obsahu různým osobám německé národnosti rozesílány: »Vaše Blahorodí! Žádám vás tímto, abyste všechny osoby, které se účastní podkopávání ně- meckého rázu našeho města, známými učinilia je udlai. Českou školu chtějí míli ! Ven s těmíto drzými pacholky ! Pomáhejte podporujte nás tím, že tyto drzé lidi vypovíte z bytů.

Posl Neumann Ing profesor Čipera Klofáč doktor Fiedler Čelakovský Smíchov Praha Ervěnice český univerzita v Brno stáln dráha

19 article

Dobří Němci.« K tomuto letáku byly zároveň připojeny jak se- znam rodičů, kteří děti do české školy soukromé Třebenicích posílají, tak i adresy důvěrníků českých rodičů. Nasledkem těchto letáků byla 60 rodinám české národnosti dána výpověď z bytů od majitelů domů. Když takovýmto hromadným a demonstrativním způsobem byty jsou vypovídány, dotazovali se ně- kteří z nájemníků svých německých majitelů domů, z jaké příčiny jim byty se vypovídaji Na takovýto dotaz odpověděl na příklad Ferdinand Ehrlich, ma- jitel domu čp. 10 v Ervěnicích, nájemcům Emannelu Šeflovi, Janu Malému a Roz. Kozlíkové, »že jim byla dána výpověd k vůli české škole a aby si šli na obecní úřad, že on, Ebrlich nemůže v té věci ničeho dělati.« Vlastník domu čp. 46 Karel Lippmann od- pověděl nájemcům Antonínu a Anně Švarcovým, »že když se jedná o zřízení české školy, tak jde o naše peníze a tu jiných cest více nezbývá.« Majitel domu Schrötter prohlásil před svědky

Němec Ehrlich Emannela Šefl Malý Roza Kozlík Lippmann Antonín Švarcův Ervěnice

20 article

Marii Šebkové a Josefu Kadeřávkovi, že Josefu Šeb- kovi, manželu zmíněné Marie Šebkové, dána byla výpověď pro českou školu a dodal výslovně: »Já jsem vám nedal výpověď, nýbrž obec.« Když hromadné tyto výpovědí a vystěhování okázaly se býti bezvýslednými a když rodičové ne- chtěli žádosti za zřízení české školy obecné v Ervě- nicích vzíti zpět, tu nepřátelští agitátoři obrátili se na majítele domů ve vůkolních obcích s vyzváním, aby českým horníkům nepronajímali žádných bytů a také podnikalelům uhelných dolů zaslali žádosti, aby české dělníky z práce propustili. Pochopitelno, že hromadné vystěhování z bytů nemohlo se díti bez politování hodných výstupů a to proto, že obecní zastupitelstvo ervěnické a jeho orgánové, jakož místní policie netoliko nejsou s to, aby tomu přítri učinili, nýbrž dle přesvědčení boykotovaných českých rodičů v Er čnicích oni sami stojí v čele rušitelů míru v tomto městě.

Šebek Kadeřávek Šeb

21 article

Přichází tam též k svémocnému delogirovin stran a to za assistence místní policie. Takovýt případ svémocného vypuzení z bytu za assistenc místní policie stal se na příklad 7. června t.r z domu jakéhosi Hortiga, ano poměry se do takové míry zboršily, že příslušníci české národnosti, a toi ženy a děti, od různých individuí bez trestu jsou napadání. Ličené případy byly c. k. okresnímu hejlman- ství v Chomutově a c. k. okresnímu soudu v Ji- kově, jakož i c. k. místodržitelství v Praze oznámeny, avšak bez žádoucího výsledku. Bylo sice c. k. četnictvo v Ervěnicích na nějak čas » několik mužů rozmnoženo, v době ale, kdyt byly bouře připravovány a také když k jich prove- dení došlo, nezakročil nikdo se strany c. k. čet- nictva. C. k. okresní soud v Jirkově, c. k. okr. hejtman ství v Chomutově a c. k. místodržitelství v Praz nemají dle všeho také dostatečnou moc, aby zabrá- nily porušování zákonův a rušení pokojného pobytn českých rodičův v Ervěnicích, neboť jináče by úřady ty na základě učiných jim oznámení zajisté učinil náležitá opatření na ochranu ohyvatelstva. Následkem toho táží se podepsaní poslanci: 1. Jsou Vaší Excelencí tyto udi- losti známy? 2. Jaká opatření zamýšli vláda uči niti, aby byly chráněny životy, jměnía práva českého obyvatelstva v Ervě- nicích před nepřátelskou Čechům agitacl? Ve Vídni, dne 22. června 1907. Příšti schůze ve člvrtek dne 27. t. m. o 11. hodině dopoledne. Jednací pořad: Volba 52člen- ného výboru legitimačního, volba 26čienného výboru immunitního, dále 26členného výboru pro jednaci řád, 26členného výboru nouzového a 52členného vý- boru rozpočtového a volba 10 členů do deputace kvotové. Konec schůze o 3. hod. 10 min. odpoledne.

Hortig Čecho Chomutov Praha Ervěnice Jirkov Erv Vídeň

22 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 25. června. (Nové předsed- nictvo poslanecké sněmovny.) Po celotýdenním vyjednávání slovanské kluby na. říšské radě ustoupily — některé i s radostí — požadavku německých konservativců a dnes zvo- leno předsednictvo bez boje, velikými většinami. Zvoleni samí konservativní poslanci: za předsedu křesť. sociál dr. Weiskir ch n er, za I. náměstka dr. Žáček z moravské strany národní, za II. náměstka dr. Starzyňski z polské strany konservativné. Nejmladší z nich je dr. Richard Weis kirchner, jenž se narodil 24. března 1861 ve Vídni a překročil tedy nedávno 16. rok svého věku. Vystudovav ve Vídni práva, vstoupil roku 1883 do služeb vídeňského magistrátu, téše se ode dávna přízni dra. Luegra. Přes to, že se hlásil vždy ke straně konservativné, postupoval rychle i za bývalé liberálné správy vídeňské; když pak se starostou vídeňským stal dr. Lueger, jmenován nejprvé náměstkem ředitele magistrátu a od r. 1904 je ředitelem, tedy nejvyšším úřad- níkem politického úřadu vídeňského. Weiskirch- ner byl činným i literárně a sepsal dílo o chu- dinství ve velkých městech, pak o kartelech s stanoviska křesťanského. Do říšské rady zvolen poprvé r. 1897 ve Vídni; odtud vyslán i do sně- mu dolnorakouského. V říšské radě v minulém období byl zpravodajem živnostenského výboru.

doktor Weiskir Žáček Starzyňski Weis Lueger Praha Zvolen Vídeň poslanecký sněmovna živnostenský výbor

23 article

Jinak je o něm známo, že je nejdůvěrnější přilel dra. Luegra, z jehož milosti určen také za kan- didáta sněmovního předsednictví. Dr. Jan Žáček narodil se 31. května 18 49 v Čertorejích na Moravě, studoval práva ve Vídni a pak v Praze, kde byl r. 1876 povýšen za doktora. Věnovav se advokátní praxi, otevřel r. 1880 v Olomouci svou kancelář a byl hleda- ným obhájcem ve věcech trestních. Do říšské rody zvolen poprvé r. 1885, do sněmu morav- ského r. 1887 z okresu boskovického. Na říšské radě osvědčil se jako parátní řečník a přesvěd- čený obhajce národních požadavků českých. Přes to těšil se vždy úctě všech stran a po celé mi- nulé období (od r. 1901) byl místopředsedou poslanecké sněmovny, kterou s úspěchem řidival i za dob bouřlivých. Druhý místopředseda, dr. Stanislav rytíř Starzyňski, narozený 18. dubna 1853 ve Snoviči v Haliči, vystudoval ve Lvově práva povýšen za doktora 1879. Pobyv nějaký čas v politické službě u lvovského místodržitelství, habilitoval se r. 1883 na lvovské universitě pro obor všeobec. a rak. státního práva, r. 1889 jmenován mimořádným a 1892 řádným profeso- rem. Jeho vědecká činnost jest velmi obsáhlá, a počínaje r. 1883 vydal celou řadu vědeckých spirů ze svého právnického oboru. Na říšské radě byl poprvé od r. 1884—1888; podruhé zvolen r. 1901 a vynikl zejměna svými auto- nomistickými návrhy ve volebním výboru minu-

doktor Žáček Stanislav Starzyňski Čertoreje na Morava Vídeň Praha Olomouc Snovič Halič poslanecký sněmovna

24 article

harmonicky s francouzskou trikolorou. Prapory anglické, americké a španělské byly velmi četné v mezinárodní čtvrti „boulevardu“ a avenue de 1'Opéra, ale ruské prapory, které ještě nedávno vlály před našimi okny a provázely naše národní prapory při všech slavnostech, byly řidké a skoro všude scházely! Oficiálně franko-ruská aliance trvá stále a členové vlády, ať byli jakéhokoli mýšlení, pokud neměli zodpovědnosti, chápou a projevují, že cíli — od té doby, co se stali ministry — nutnost ruské aliance. Jest však patrno, že od nějaké doby ve francouzské veřej- nosti, která posud ruskou alianci pojímala s na- dsením a příliš sentimentálně, zavládl pocit vá- hovosti, nejistoty a skoro omrzelosti. Veřejnost milovala posud Rusko širé a málo známé, jež s. představovala jako velkou přátelskou moc v rukou cara zbožňovaného a všemi sledova- ného. Nyní konečně klade si lid francouzský otázku: co milovati? Rusko autokratické, libe- rální nebo revoluční? Pozoruje se dualisma trialism i nastává desorientace, poněvadž posud panovala přílišná sentuentalita a romantika.

Rusko avenue jít 1 ' Opéra

25 article

Vyšši, pravdivější a positivní pojímání aliance vyvine se teprve ponenáhlu. Odtud ono nynější rozčarování, jež se toho rána projevilo ostře ne- přítomností praporů. Pro toho, kdo je přesvěd- čen jako já o nutnosti ruské aliance a přátelství slovanského, bylo útěchou pomysliti, že se onoho dne tká niť neviditelné pásky, ale mno- hem vyšší, než spojení politické, která rok co rok více pojí Francouze a Slovany. Tři profesoři, kteří měli posouditi práci a zdatnost p. Jakšiče, činili disputaci zvláště zají- mavou. Pan Arnošt Denis, jenž má vedle své národnosti francouzské téměř ještě doplňující národnost českou, i oněmi čtyřmi krásnými svaz- ky, jež vám věnoval i dle onoho dopisu, který mu nedávno zaslala městská rada pražská a kte- rýž každý francouzský přítel Čech četl s oprav- dovou radostí, poněvadž rovněž ulkává niť pásky francouzsko-slovanské, předsedal. Po jeho pra- vici byl pan Louis Léger, předchůdce a starešina všech francouzských slavofilů, jenž lotos právě

Francouz Jakšič Denis Léger Čechy Slovan svazka

26 article

věnoval nové dílo svým milým Čechám, svou krásnou ilustrovanou knihu o Praze a jenž toho jitra v rozmluvě s p. Jakšičem hovořil skoro všemi jazyky slovanskými, ukázav se tak nejen historikem, nýbrž i polyglotem, jak jej znáte. Po levici pana Denise byl pan Haumant, zet Alfreda Rambauda, jenž kráčí po stopách svého tehána blahé paměti na dráze studií slovanských Kniha p. Jakšiče, která vyjde u Hachettn s názvem „L'Europo et la résurrection de la Serbie“, obsahuje pouze periodu, kdy Francie pod Napoleonem, válčíc často s Ruskem a po- hližejíc na Srbsko jako na pomocnou figurku ruskou na evropské šachovnici, nejevila se srbo- filskou, ale pohlíží-li se na věc s vyššího hle- diska, nesmí se zapomenouti, že bez převratu v Evropě, způsobeného Francií, bez francouz- ské akce, jež odvrátila od Balkánu ambice moc- nosti, nebyl by asi vznikl zárodek srbského státu.

Jakšič Denis Haumant Rambaud Serbie Čechy Praha Francie Rusko Srbsko Evropa Balkán L ' Europa

27 article

To jest jedna z myšlenek, jež se podrobně rozvinula za třihodinné diskusse. Mnohé jiné problemy, osvětlené onoho jitra v hlavních ry- sech, zasluhují rovněž pozornosti: na příklad proč se rozpadla říše Dušanova; protože Dušan předčasně zemřel, nebo protože poloostrov bal- kánský jest svou zeměpisnou povahou podroben zákonu kantonalismu, regionalismu, rozdrobení, jemuž brzy neunikne ani Turecko? Jakou po- vahu mělo srbské povstání: bylo z velké části morální a ideálni, podporované vlivy bulharský- mi, chorvatskými a ruskými, jak soudí p. Hau- mant, nebo bylo téměř výhradně reakcí proti zneužívání turecké vlády a spíše hospodářským bojem slovanských sedláků proti spahiům, jak soudí r. Jakšič? Proč zůstala Bosna aristo- kratickou zemí v rukou šlechty, obrácené k isla- mu, kdežto Srbové v pozdějším království ztra- tili svou aristokracii a stali se tím, čím v pod- statě zůstali: selskou demokracií? Po těchto zajímavých hodinách následoval krásný okamžik, kdy jury se vrátila po poradě a pan Denis prohlásil, že fakulta uznává pana Jakšiče hodným titulu doktora literatury s „nej

Dušanův Dušan Manta Jakšič Srba Denis Turecko Bosna hau

28 article

čestnějším uznáním“, což jest nejvyšší a nej- hichotivější známkou. Vzpomněl jsem, že do Srbska, kde jsem této zimy měl příležitost pozorovati v elitě ja- kýsi utajený intelektuální konflikt mezi Srby. kteři studovali na universitách německých a Srby, vystudovavšími na universitách francouz- ských, vrátí se Srb francouzské výchovy s titu- lem vysokým a řídkým, jenž má pouze jměno společné se snadným a tak rozšířeným doktorá tem německým. Večer setkal jsem se opět v „Ecole libre des seiences politiques“, kdež se za předsednictvi ředitele p. Anatola Leroy-Beaulieua konal vý- roční banket profesorů, se svým váženým příte- lem p. Légerem. Hovořili jsme o ránu a zvláště o tom, že se v disputaci poprve na Sorbonně s vědeckou volností debatovalo o nynější bosen- ské otázce. Litovali jsme, že naši čeští přátelí jsou tak málo zastoupeni na pařížské univer sitě a na škole politických věd. Právě toho ve- čera ke konei banketu p. Leroy-Beaulieu, zmi- ňuje se o rostoucím úspěchu školy politických věd, uvedl, že počet cizích žáků se zdvojnásobil. Tak na příklad poslouchá letos přednášky 21 Poláků a pouze jediný Čech. Ale cizincí neosvoje si u nás jen určité vědomosti a určitý způsob myšlení, nýbrž přispívají též ku poznání a oblibě svého národa. Kdy k nám přijdete v hojnějším počtu, majíce přece jistotu, že budete dobře René Hlenry. přijati?

Srba Srb Leroy Beaulieu Léger Polák René Hlenry Srbsko Beaulieu Čechy

29 article

+ Z České Filharmonie. Dnes odpoledne o 5 hod. koná se koncert na Žofině. Na programu jsou m. j. tyto skladby: Adam: Ouvertura k op. »Kdybych byl králem«; Moszkowski: Slavnostní průvod; De- libes: Suita z baletu »Coppelia«; Glínka: Fanlasie z op. »Život za cara«. Vstupné 20 h. za osobu. + Zpěvy sokolské, právě vydané pro mužský člverozpěv, hodí se nejen Sokolstvu, ale každému vlasteneckému spolku a budou zvláště vítány na po- chodech a výletech. Sborník, v kapesním formátu vy- daný, obsahuje sokolskou hymnu R. Hanfa »Hoi vzhůru, čety sokolí«, »Za praporem sokolským« o Fr. Kmocha a »Rovnost, volnost, bratrství« od Moj- míra Urbánka. Part a hlasy stojí K 1.20, jednotlivé hlasy po 12 h. Prvni dvě skladby vyšly též v pěkné barvotiskové obálce pro klavír s taxtem po K 1.20 pro dechovou hodbu 2 K. Jednotlivé lexty s nápěvy po 20 h. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze Jungmannova tř. 14. + Výroční produkce hudební školy Josefa Maliny bude dnes ve středu o 3. hod. odpol. v divadelní dvoraně Národního domu na Král. Vinohradech. Na programu mimo jiné jest »Svatební pochod« pr houslový kvartet a piano od J. Maliny, dva špa- nělské tance pro housle od Sarasata, přednesené slč.

Adam R Hanf Hoi František Kmoch Urbánek Jungmannův Malin Král J Malin Praha Český filharmonie národní dom Fanlasia z op třída

30 article

K. Riedlovou, vynikající žákyní téže školy. Programy lze obdržeti v hudební škole, Krameriova ul. č. 11. v českém lidovém knihkupectví p. J. Springra »Na Valdeku« a u p. Em. Homolky, houslaře na Král. Vinohradech. Vstup volný. + Výroční veřejné produkce chovanců pěvecké a operní školy Pivodovy konají se ve dnech 2. a 3. července 1907 ve velké dvoraně pražské Měšťanské besedy vždy o 4. hod. odpol. Program produkcí — pořádaných k tomu konci, aby podán byl obraz vý- cvíku a prospěchu chovanců — vykazuje vedle velké řady čísel solových i ensembly. Zastoupeni jsou přední mistří domácí i cizí, čímž řečené nabývají zajímavosti i pro širší kruhy zpěvumilovného obe- censtva. Letošní produkce získávají i tím, že mimo chovance zpívati bude i loňská absolventka, slč. Mari Angrova, t. č. člen opery městského divadla v Plzni Vstup do produkcí je bezplatný, toliko na prokázání se programem, jejž možno obdržeti v ústavě (Šte- pánská ulice č. 55) nebo u vrátného v Měsťanské be- sedě (Vladisla vova ul.).

K Riedlův J Springr Král Pivodův Krameriův ulice Valdek Homolka Mari městský divadlo v Plzeň

31 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Rozvod Leopolda Wölflinga. Ze Žene vy 25. června. Včera konalo se před zdejším civilním soudem líčení o rozvodu Leopolda Wölílinga a jeho manželky. Vilemíny Adamovičové. Leopold Wölfling dal svým advokátem prohlásiti, že se rozvodu ni- kterak nedomáhá odpuštění císaře a opětného udě- lení arcivévodského titulu, nýbrž chce vésti jen klidný občanský život. Advokát Lachenal uvedl, že manželský mír byl nejprve zakalen vegetarianským způsobem života, který manželka zavedla. Zanedbá- vala domácnost a svůj zevnějšek úplně a byla svár- livá a žárlivá. Situaci zboršovala ještě přítomnost jejích dvou sester, které sdílely její odpor vůči man- želu. Leopold Wölfling vyhledal kdysi Lachenala Bernu a tehdy vypadal následkem přírodního systé- mu manželčina jako divoch. Lachenal šel s ním k holiči, který mu ostřihal vlasy a vousy, ale jeho choť mu proto způsobila výstup, načež se od ni od-

Wölfling Wölíling Adamovič Lachenal

32 title

Hudba.

33 article

loučil. Lachenal připomíná, že Vilemína Adamovi- čova nebyla u divadla, jak se tvrdilo, nýbrž že byla jen prodavačkou v trafice. Při smiřovacích poku- sech prohlásila, že státi nebude v cestě štěstí svého manžela a svoluje k rozvodu, později však odmítla přijati soudní listiny. Konečně dovozuje Lachenal, že paní Wölflingová učinila svému choti společny život nesnesitelným a navrhuje, aby byl prohlášen rozvod z víny manželčiny. Ani Leopold Wölfling ani jeho choť nebyli líčení přítomni. = Smělá krádež skvostů. Z Paříže, 25. čer- vna. Neobyčejně smělá krádež byla spáchána ve velkém klenotnickém závodě Cleroově na nároží Place de 1' Opéra a Boulevard des Capucines. O7. hodině ráno vytáhl sluha jako obyčejně nejdřive že- lezné rouleau na náměsti a zašel pak za roh, aby tak učinil i na druhé straně. Když se však sotva po dvou minutách vrátil, nalezl dříve uzamčené dvéře vylomené. Vešel hned do závodu a prohlédl po- kladnu. Byla neporušena, ale jedna vitrina byla vy- lomena a z ní ukradeno skvostů v ceně 200.000 fr. Krádež byla spáchána v neuvěřitelně krátké době. kterou sluha potřeboval, aby vytáhl železné rouleau na Boulevardu des Capucines. Policie vyslala své nejschopnější lidi, aby pachatele vypátrali.

Lachenal Vilemína Adam Wölflingová Wölfling Paříž Place jít 1 ' Opér Stones

34 article

= Velký požár továrny. Z Pešti, 24. června. Největší tovární závod v městě, továrna na dehel firmy Kohn a Fried, byla včera požárem úplně zni- čena. Oheň vznikl z neopatrnosti v destilaci a brzy stál celý ohromný komplex v plamenech. Ohromné spousty dehtu chytily a hustý černý dým způsobil neproniknutelné temno. Následkem stálých výbuchů musily býti ve čtyřech ulicích byty vykli- zeny. Luza použila všeobecného zmatku a spáchala mnohé krádeže. I do bytu ředitele hořící továrny vloupali se zloději. Po mnohahodinné úsilovné práci byl požár obmezen, ale velké množství dehtu bude hořeti ještě několik dní. Škoda odhaduje se na ně- kolik set tisíc korun. = Náhlé úmrtí důstojníka. Z Goric e, 25. červnu. Včera byla podniknuta vojenská exkurse generálůa štábních důstojníků za vedení sborového velitele Potiorka na Monte Ouirino. Na kopci byl plukovník Vávra z Lublaně raněn mrtvicí a klesl mrtev k zemi. Mrtvola byla dnes dopravena do Gorice. = Zeměiřesení. Z Vídně, 25. června. (K. k.) Seismografické přístroje c. k. ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku zaznamenaly dnes ráno dosti silné blízké zemětřesení ze vzdálenosti stře- diska asi 600 km. Začátek o 1. hod. 331/2 m. ráno, největší rozkyv 4 mm. o 1. hod. 351/2 min., konee o 1. hod. 42 min.

Kohn Fried Vávra Pešť Gorica e Monte Ouirin Lublaň Gorica Vídeň km mm