Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, ve středu 26. června 1907.

Praha

3

Číslo 174.

4

V drobném pranejit

5 article

Ba ranní a odpol. liaty předplací se Praze v alsslni ne inin s drojí čon tika v ant nise . . . . . droji sis ne r n

Praha

6 article Předsednictvo říšské rady.

Předsednictvo říšské rady. Volba předsedy a obou jeho náměstků nkonána byla včera přesně ve smyslu pře- dozich porad, kteréž, jak jsme již včera n bmto místě vyložili, vyzněly ve směru ko- romisu, při němž hlavní podíl, totiž pře ueda sněmovny, připadl straně křesťanskýc sciálů jakozto nejčetnější, oba místopře sdové pak svazu českému a polskému kolu. Za předsedu zvolen byl dr. Weiskirchnen z prvního místopředsedu dr. Žaček, z drubého pak Starzvňski. Volba obou, pr jnenovaných, vykonána byla hladce; Weis- hrchner jako předseda obdržel 351 hlasů něl jediného protikandidáta, sociálního demo- krata dra. Pernerstorfera, kterýž soustřed na sebe 101 hlas, z odevzdaných 480 hlasů volhy se neúčastnilo asi 30 poslanců, protoz některé z dvojích mandátů nejsou ještě o- nzeny. Dle toho účastnily se volby pře- sedy všecky i německé strany, kdežto Pernerstorfer vedle hlasů sociální demo- lracie obdržel i hlasy ruských poslanců, n spokojených s osobou kandidáta za druhéh nistopředsedu, proti jehož volbě se ostř obradili. Tím kompromisní, předem smluvený ráz rolby předsednické vystupuje ještě rázovi- tji a podává důkaz, že křesťanský sociá dr. Weiskirchner volen byl i četnými čle mazu německo-nacionálního, jenž se jin vydává též za zastance myšlenek libera- nich. Toto účastenství svazu německo-nacio- nálního jest spolu výmluvným vyvrácením nabubřelého článku »N. Fr. Pr«, kteráž v předvečer volby se tvářila, jakoby svaz německo-nacionální, zastoupený ve vlade třemi ministry — stál opodál kompromisu pro volbu předsednictva.

Weiskirchnen doktor Weis volha Weiskirchner Francie

7 article

V předběžných poradách o volbě tétn nezapomenuto totiž ani na svaz německo nacionální; staloť se zásadní usnesení, aby byl-počet náměstků předsedových rozmnože a zbývá jen řešiti otazku, zdali o další dva neb tři místopředsedy. Článkem zmíněného vídeňského listu opatřena této záležitosti hodně neomalená opora hrozbou, »že by vy- loučení pokrokových Němců z předsednictva bylo těžkým nebezpečím pro dělnost sně- movny.« Hrozil-li dále týž list, že »při volb předsednictva sněmovna uvidí jasně politicky označenou menšinu a že k ni budou na- ležeti i pokročili Němci« selbalo jeho pro- roctví. Mezi hlasy Pernerstorferovýmii lze jich napočítati velmi poskrovnu vedle sociálních demokratů a ruských poslanců. Jinak usnesení o rozmnožení počtu ná- městků působilo asi příznivě i na svaz ně- mecko nacionální, jemuž dostane se jednoho místa, další dvě pak mají připadnouti sociál- ním demokratům a jižním Slovanům. Patrně i tu jako při volbě předsednictva nvnějšího projevuje se úsilí vlády udržovati pokud možná nejděle zdání, že dovede kolem sebe skupiti všecky větší strany rady říšské. Rozmnožením předsednictva o další tři člen bude ostatně pouze sesílena posíce křesťan sko sociálního předsedy a Němců vůbec, již dosáhnou takto tří míst v předsednictvu. kdežto kompromisní nynější poměr dvou náměstků ze skupin slovanských bude stla čen na rovný počet tří Němců a tří Ne- němců. A tak bude úplně odpomoženo sta- rostem »N. Fr. Pr.«. Kompromisní volba předsednictva svědč dále o tom, že vláda se snaží ihned v sa- mém zárodku odsunovati do pozadí záleži tosti národnostní, a vésti novou říšskou radu za svými vlastními politickými cíli. Kompro- misní volbou odňato otázce předsednické

Němec Francie

8 article NARO

NARO národnostní ostří, za to ovšem pronikl vol bou tou ráz klerikálního směru, jenž ostatně nijak neutrpí dalším doplněním předsedni- ckého sboru. Předseda dr. Weiskirchner pak jest vý- razem toho, že klerikalism německý hodl v této sněmovně hráti první housle. V řeči své, jíž se uvedl jakožto předseda sněmovny slíbil sice naprostou nestrannost, a prohlásil, že věrnost jeho národu německému nebude mu překážeti, aby nekonal spravedlnost i vůči ostatním národnostem, ale označil zá- roveň za hlavní úkoly sněmovny positivní opravy soci ální. Jest třeba ještě vyčkati, jakým směrem si on sám a strana křesťansko-socialní před- stavuje provádění oněch oprav, některé známky aspoň nasvědčují již nyní tomu, ž opravy ony mají poslouziti dalšímu při- ostření poměrů mezi společenskými vrst- vami, jak to plyne zejména z výkladů hlav- ního orgánu strany křesťansko-sociální, jenz nyní po volbách daleko se vzdaluje toho, co hlásal před volbami. Tak by se ovšem mohlo státi, že by národnostní záležitosti sice bylv zatlačeny do pozadí, ale že by za to s rozpoutal přiostřený zápas společenský.

doktor Weiskirchner Nara

9 article

Zda-li by se tím prospělo potřebám státu národů, jest více než pochybno. Proto jsme již včera právem připome- nuli, že na nás Čechy zodpovědnost z příští dny trudných zápasů v tomto něme- cko-klerikálním parlamentě nepadne. První ukázka těchto zápasů objevila se již ve vče- rejší schůzi při volbě druhého místopřed- Vedení křesťanských sociálů či luegrovců v nové sněmovně vzbuzuje však ještě dalsí obavy. Soustatí rakousko-uherské, po deset let udrževané v nejistotě o koncích rakousko- uherského vyrovnání, na němž závisí ve značné míře veškerá hospodářská činnost, touží zejména po vnitřním uklidnění a ho- spodářském bezpečném vývoji; jest strana křesťansko-sociální dle všech posavadních zkušeností způsobilou, aby sesílila potřebu klidného hospodářského soužití ?

Čecho

10 article

Než nemíníme tak sledovati podrobněji směr její již vzhledem k tomu, že volba předsednictva nynějšího jest jen dočasná a že nemálo bude na tom záležeti, jak se v zkušební lhůtě čtyřnedělní osvědčí. Dle všech okolností hodlá vláda byti s úkoly v nynějším letním zasedání radu Hšskou očekávajícími hotova asi do poloviny měsíce července, a dle projevu předsedý ministerstva bar. Becka, ve schůzi předsedů klubovních učiněného, záleží jí především na schválení prozatímního rozpočtu, takže se bude všemožně namáhati, aby odstranila ve- škery překážky, kteréž by pravidelnému vy- řízení této záležitosti mohly vaditi. Zejména to platí o nutných návrzích, způsob jejichž projednávání má býti stanoven v dnešní nové poradě předsedů klubovních. Přes to, že hlavní snahou vlády i před- sedy Weiskirchnera jest zatlačiti národnostní potřeby do pozadí, pronikají tyto svojí ži- velní silou již nyní do síně parlamentní. Otázka protokolování neněmeckých řečí byla dle odpovědi předsedy sněmovny dra. Weis- kirchnera na dotaz učiněný jmenem sociálně- demokratických poslanců českých, polských a ruských již při kompromisu o volbě před sednictva uvedena na přetřes, pravilt totiž: jest to neobyčejně těžká a choulostivá otázka a není též nová: byla mi předložena českým klubem před mou volbou; odpovídám totéž, co jsem tam řekl, mám za to, že předsed sám tuto otázku řešiti nemůze, ale že jest na sněmovně, aby se jí chopila, on prý

Beck Weis rada Hšska

12 article NILIS

NILIS osobně vše učiní, by dospěla k harmoni- ckému vyřízení .. O tom, že v parlamentě, jehož četní členové německy ani neznají, nemůže se vléci otázka tato na dlouhé lokte, není nei- menší pochybnosti; a podobně to bude s jednáním ve výborech sněmovny. Z odpovědi předsedy sněmovny zdás však dále též vyplývati, že i tato nalehavá potřeba má se odstaviti přes letní zasedání, jako tak mnoho jiného, co přispěje k objas- nění poměrů — až na podzim. Buď jak buď, ve věci této musí poslane neněmečtí užiti bezohledně práva sobě při. slušícího a donutiti praxí k ochotě jak před- sednietvo, tak plenum a výbory sněmovní. nechtějí li zadati i tuto samozřejmou potřeb mnohojazyčného parlamentu.

Nilis výbor sněmovna

13 title

Strašná čísla.

14 article V Praze, 24 června 1907.

V Praze, 24 června 1907. Vysoce ctěný pane redaktore! List Váš přinesl v čísle 169. ze dne 21 června t. r. článek, nadopsaný „Strašná čísla“ který i v širších kruzích veřejnosti naší vzbudi velikou pozornost. Dovolte, abych k článku tomu připojil některé poznámky a doplňky. Především uvádím o výsledku státních zkoušek pro učitelství na gymnasiích a reálkách v letošním roce studijním 1906/7 čísla authen- tická. V zimním období podrobilo se zkouškám 198 kandidatů. Z těch dosáhlo pově approbace 52 kand., approbaci svou rozšířili 4 kandidáti, reprobováno bylo 30 kand. Ostatních 112 kan- didátů zůstalo ve stadiu zkušebním. V letním období podrobilo se zkouškám 234 kandidátů. Z těch dosáhlo nově approbace 90 kandidátů, approbaci svou rozšířilo 9 kandi- dátů, reprobováno bylo 46 kandidátů. Ostatních 89 zůstalo stadiu zkušebním. Úhrnný počet kandidátů ve studijním roce 1906/7 nově approbovaných činí 142, vůbec approbovaných 155. Číslu tato jsou tody snadně větší, než autor onoho článku odhadem před- pokládal (totiž 100), čímž dedukce jehos ovšem ještě více dotvrzují. Budiž ještě to poznamenáno. Když ze 198. resp. 234 kandidátů zkoušených se approbuje 56, rosp. 99, neznamená to, že všichni ostatni jsou odmrštěni. Počet skutečně odmrštěných. reprobovaných, jest nahoře udán; činí 30, resp.

Praha

15 article

46 O ostatních pravíme, že zůstávají ve stadi zkušebním. Lze totiž zkoušku approbační roz- děliti; kandidáti mohou skládati ji ve dvou ter- minoch, napřed I. část, potom II. část; po při- padě komise sama, udělic approbaci jen pro nižší třídy (což se nepočítá za reprobaci), po- ukáže kandidáta na zkoušku doplnovací v tor- minu nejbližším. Než i tak jest počet skutečně zamítnutých kandidátů (30, resp. 46) dosti snadný. Avšak pšíčina toho neleží v přísnějším zkoušení. Ne- může býti úkolem zkušební komise, aby návalu studujících bránila přísnějšími požadavky. Ne- smí také klásti požadavků jiných, než jak je sta- noví řád zkušební. Naši starší pp. profesoři sklá- dali své zkoušky dle přísnějšího řádu z r. 1884. Před 10 lety vydalo c. k. ministerstvo řád nový (ze dne 30. srpna 1897), který přinesl kandidá- tům úlovy velmi podstatné, jimiž při tehdejším nodostatku kandidátů se měli studující povzbu- diti ke studiu na fakultě filosofické. To se po- dařilo, až je z toho nyní hrůza! Více než úlev přispěla k tomu rychlá kariéra a zlepšení hmot- ných poměrů profesorstva. A s proudem kandi- dátů stále rostoucím přišlo na fakultu vedle čet- ných schopných též velmi mnoho takových, kteři jsou méně než prostřední. Dříve, když na gv- mnasiu nějaký student vynikal, říkalo se: z toho

16 article

bude profesor! Dnes mnohý, který z nějskýc předmětů má na maturitním vysvědčení známky jen dostatečné, stane se pro tyto předměty od- borníkem! Při zkouškách se pak podle toho ob- jevují následky. Kiasický filolog nezná forem. nezná gramatiky, nemaje zásobu slov nedovede překládati a pod. Anebo mathematik zápasí s lo- garithimy, mýlí se ve formulich goniometrických a pod. Tací mohli by ne fakuddtě právnické nebo medické po případě prospívati zcela slušně. Bu- diž mi dobře rozuměno. Pro tyto fakulty počíná tctiž odborné studium teprve na universitě; stu- dia gymnasijní jsou jen předběžná, všeobecn vzdělavající. Pro fakultu filosofickou jest tomu zcela jinak. Zde studia gymnasijní pro předměty. jež si kandidát volil, tvoří podstatnou část odbo- ného vzdělání, v němž se na fakultě filosofick pak pokračuje. Jsou to důležité základy. Kd jsou tyto slabé, nemůže býti prospěch vynika- jíeí i při píli dostatečné. Pak není divu, že při- pady, kdy kandidáti žádají k ministerstvu za po- volení druhého (ba : třetiho)-opakování zkoušek. jsou nyní velmi četné, a žo mnohý dělá zkoušk 10 let a více. Tací nevolili své studium odborn z lásky ke svým předmětům, nebo z opravdo- vého nadání, nýbrž ze spekulace — jenora ze spekulace. K ilustraci toho, jak za posledních 10 l od vydání onoho nového řádu zkušebního náva na českou filosofickou fakultu stoupal (podobné zjevy ukazují se též na ostatních školách vyso kých v Rakousku i v Německu), budiž uveden počet kandidátů approbovaných. Tento činil: v roce studijním 1897/8 . . . 31 kand. 1898/9 . . . 42 , 1899/1900 . . 53 „ 1900/1 . . . 61 „ 1901/2 . . . 86 , 1902/3 . . . 98 , 1903/4 . . . 93 » 1904/5 . . . 103 118 „ 1905/6 . . . 1906/7 za posledních 10 let dohromnady .

Rakousko Německo český filosofický fakulta

17 article

Po závěrce za studijní rok nynější zůstan okrouhle 800 kandidátů, kleři mají své zkoušky již započaté dokončiti! A k těm přijdou všichn ti — v počtu aspoň 600, ba více — kteří již na fakultě filosofické studují! Upozorňovati stu- dentstvo, varovati, odvraceti, nepomáhá ničeho. Každý čte vyhlášky tohoto způsobu — jak jsem již před dvěma lety učinil — s uspokoje- ním, myslí, že to ty jiné odvrátí, že na fakult filosofickou nepůjdou — ale on tam půjde A tak myslí každý, a nával neuslává. Setrvačnost neplatí jenom ve fysice; proud je zaveden nezastaví se, až se objeví následky velmi po vázlivé, jež autor článku zmíněného zeel správně vystihuje.

18 article

Dvorní rada Dr. Vine. Strouhal.

doktor Strouhal

19 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Sehůze 3) Ve Vídni, dne 25. června. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů..) Dr. Richard Weiskirchne r, do dnešk ředitel magistrátu zdejsího, jest předsedou po- slanecké sněmovny. Ze 480 hlasů dostal 351 hlas — počet to mnohem větší, než kleréh nadáli se jeho přátelě. Tito v sobotu ještě my- slili, že nanejvýše sežene se proň hlasů 277 Jak cifra ta narostla na dnešní a proč k ní n konec přispěli také poslanci češt í, jest čtenářům »Národních Listů« už povědomo. Událostmi, které sběhly se v posledních třech dnech, z ba ven a k a nd i d a tu r a tohiot

doktor Richard Weiskirchnout Vídeň poslanecký sněmovna slanecký sněmovna

20 article

rnní člo o 0. 2 k

22 article

ve nlisnách na venkor 5apoledn. . . . . . . . 4k Inserátv plati se kotové sapřa ěplaeení a inserty pelje strace v Mriein dpiel. r rd ee kes reast tsláraa a ezpee Nl anich Litae zloy s sernej

23 article

„Vídeňana, Němce a křesťanského sociála, nej- bodavějslch hrotů, jež měla. Docela zbavena jich však nebyla. Zase, jako často, způsobena byla také v tomto připadě tak zvaná tiseň, vekteréž ocitji se poslanci slovanští, ma- jíce volbu mozi věma zly a nalézajíce se v nebezpečí býti opuštěnými a osamocenými. N- radi šli Čechové k osudí dáti své votum pro favorita Luegrova. Politické ohledy však zejména zřetele na nejbližsí budoucnost umen- sily, ačkoli nepotlačily úplně trpkost a nevoli. Poslancové češti učinili vše, seč byli, aby vymohli a zajístili volbu předsedy slovanského. Poslanec Mastálka od zahájení sněmovny pracoval nejhorlivěji po tě stránce. Není vinou poslanců českých, že akce jejich zůstala bez- úspěšnou. Dr. Weiskirchner zvolen sice tolik zatímně, na čtyři neděle, ale ze složení hlasů pro něj odevzdaných a také z velikosti jejich číslice lze souditi, že bude zvolen presi- dentem definitivním. Jest mu 46 let. Deset roků zasedá již ve sněmovně. Když r. 1897 po první volbě, na základě všeobecného práva hlasovacího v V. kurií za- vedeného přišel z IX. okresu vídeňského, zvaného Alsergrund, byl megistrátním komisařem. Ny jest velmožným človékem na radnici vídeňské, sdlnějším fakticky dra, Luegra sama, jehož je pravou rukou. Otec dra. Weiskirch n era byl učitelem dra. Luegra, který spláci synovi dobrodiní otcem mu prokázané. Pomohl mu n nejvyšší stupeň ve správě velkovídeňské a po- mohl mu na první místo v první eněmovné lidové. Dr. Weiskirchner přestěhoval s z blízké radnice do parlamentní budovy. Jest o rána pro celé šestiletí na dovolené. Pokud naše paměť sahá, 35 let nazpět, jest on prvním vídeň- ským poslancem, jenž usedl na stoler předsedy.

Vídeňan Němec Čecho doktor Weiskirchner Luegr

24 article

Postavy jest malé, zavalité, hranaté, vlasy má ze zadu do předu přes holou leb sčesané, coz mu dodává tvářnosti byrokrata. Jakkoli není tedy zevnějškem svým kvalifikovaný pro funkci před- sedy, má na druhé straně pro ní četné jakost a přednosti, zejmena pěkný zvučný a široký hlus, plynný přednes a především velikou zkušenost ve věcech formálních. Uvedl se krátkým proslovem. Prohlásil se v něm za věrného Němce, ale slibil, že bud spravedlivým také vůči jiným národům. Osvědčiti tuto připověď bude míti předseda přiležitostí hojně a záhy. Již dnes vznesl naň poslanec Ně mee dolaz, chce li pro schůzi příští, která bude v čtvrtek, učiniti opatření, aby se p ro- tokolovaly řeči neněmeckými ja- zyky mluveně. Dr. Wejskirchne konstatoval především, že tutéž otázku mu před- ložili před poslancem Němcem ná- rodní poslanci češti dílem, než ješt byl zvolen, dílem, když již byl zvolen. Pokud jde o meritum, odvětil, že neo sobuje právo rozhodovati o požadavku tom, nýbrž že jest kompetentní k tomu jenom sama sněmovna, on však že přispěje k tomu, a b rozřešení bylo uspokojivým a har- monickým. Myslime, že panu dru. Weis- kirchnerovi nemůže býti tajno, které jaké rozřešení obou těchto predikátů jediě zasluhuje. Veliký počet hlasů dostal dr. Žáček, první místopředseda. 329 ze 430. Výsledek ten uvttán byl hlučnějším a všestrannějším potle- skem, než byl aplaus pro dra. Wefskirch- ne ra. Volba předsednictva, do té chvíle nudná, dlouhá, zdlouhavá, unavující — konala se. dlo jmen, a každý poslanec musil vykonati pout se svého místa do středu a tam kolem čivrtého stolu, na kterém se nalézalo osudí — s tal a se bouřlivou, když přikročeno k volbě druhého m lsto předs e d y. Pro tuto hod-

Němec doktor Wejskirchnout Weis

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 23. červnea 1907. H. (Z pařížských potulek.) Pr Richardu Wagnerovi povstala Paříž dvakráte. Za druhého císařství vypískalo vznešené obe- censtvo v ložích a členové Joekey-klubu cizlh revolucionáře hudebního. »Tannhäuser« bs velván v tomto steeple-chase chauvinismu, jejz vedly vévodkyně z Faubourg Salnl- Germain distingovaní sportamani, jejichž předkové zúčasl- nili se křižáckých neb bursovníca výprav do země zaslibené. Padlo dilo německéhio hudeh- níka, pnety a fllosofa, pro nějž marně bojoval Baudelaire a Gantier, nejjemnější esteučui du- choré doby, a pro nějz si rozbíla rukavičky lněžna Metternichová, tleskající zuřivě při bou livé premieře. Nějských dvacet let na to ozvala se Pari opět proti Wagnerovi, když ve Velké opeře pro vozovali »Lohengrina«. Tentokráte to byla uli jež chtěla ukřičeti a přehlušiti cizáckého uměle Stalečný a fantastický hlasatel odvety Déroulěde obklopený hlučnými davy, nechtěl dovoliti pro vozování německé hudby v Paříži, leda za cenu vrácení Elsaska- Lotrinska. Byla z toho velk vřava na boulevardech a na »place d'Opéra« mnoho modřin ve rvačkách s polienjty. Letos v květnu sehráli v pařížském divadle »Chatelet« německou operu »Salome« berlinšt umělci po německu. Lože i galerie zdvořile aplaudovaly. Ulice byly lhostejny. Pan Dérouléd ostal doma. Nestalo se to proto, že urozené obecenstvo v ložích má více uměleckého smyslu a dav na ulicich méně vlastenectví. Ani proto, že p Děrouléde sestári a uklidnil se a má snad p- koslni Úispěch exotické, barbarské a perversn opery Richarda Síraussa v Paříži je zcela při- rozeným, tak přirozeným, jako byly nepřirozené

Wagner Tannhäuser Baudelaire Gantier Metternichová Pari Lohengrin Opér Salome Dérouléd Síraussa Praha Paříž Faubourg Salnl Germain Lotrinsko Joekey

26 article

ty pařížské demonstrace proti Richardu Wagne- rovi. Byly to jen náhlé úchvaty a nervosy, z nichž však nynější společnost je již značně vyléčena. A zajisté nikoliv na úkor svého vla- steneckého citu. Vlastenectví je láskou a ne záštím. J láskou vášnivou a hlubakou, která je schopna všech heroismů a obětí, když jde o uhájení zděděných práv. Ale proč nenávidět svého sou- seda, člověka jiné řeči neb racy, pokud nesahá na má práva, proč uzavírati své hranice před jeho prací a kulturou, jež může jen obohati mé zkušenosti, vybrousiti můj vkus, aniž b porušila mou národní svéráznost? Paříž, která poskytla letos pohostinství ně meckému hudebníkovi, není méně patriotická nežli ta, jež před léty ztropila zbytečný a ba barský hluk proti Richardu Wagnerovi. Francie je země nejvyšší kultury, vlast zářivé svobody a půdou svobodné měny. Libre echange ve výrobcích umění a v plodech ducha je nejdůležitějším požadavkem civilisace. Jaké hranice, celní sloupy a blokády tam, kd se jedná o myšlenku ? Sbratření národů, o němž sněli největší myslitalé a básníci, uskutečňuje se zalím v duševním životě. Tento kulturní internacionalismus není ne- bezpečím pro nacionální odstíny, různosti a ori ginálnosti různých národů. Vede jen k zušlech- téní styků a k zjemnění mravů. Smutně privilegium fanatického běsnění, které nesnese zvuk cizí řeči a pohled na barvy ci- zího národa, přenecháváme té opravdu nižší méně civilisované race, jež v Inšpruku vydran- covala spolkový dům italských studentů, v Lin chtěla lynchovati českého virtuosa a v Ervění cích vyhazuje z bytů české dělníky.

Wagne Wagner Lin Paříž Francie spolkový dům J láska

27 article

Skvělý byl úspěch slečny Emmy Destinovy v Paříži. Její Salome byla uvítána nadšeně obe censtvem, lichotivě uznána kritikou. Její podo- bizny byly uvořejněny v ilustrovaných časopi- sech. Žurnály přinásely intorviewy mladé umél- kyně, která důrazně požadovala, aby bylo vy- tisknuto, že je Češkou. V některých pařížskýeh listech bylo čtenářstvo ještě před zahájením her v »Chateletu« upozorněno, že slavná zpěvačk berlínské dvorní opery je českého původu. V tomtéž nesmírném divadle »Chatelet«, kde obyčejně na jevišti zaznívá ubohá literatura výpravných her, ale kde se též provozuje krásná hudba, kde Colonne pořádá vybranné festivaly hudební, slyšel jsem slč. Dostinovu zpívat před 6 lety v českém koncertu, dirigovaném Oskarem Nedbalem. Smetanova hudební aulobiografe »Z mého života« nadchla tehdy pařižské obe censtvo, Dvořákova originální a bizarní sym- fonie americká je udivila a Sukova graciesní »Suita« je okouzlila. Byl to slavný koncer. Mladistvá tmavovlasá čoská zpěvačka, jež před- nesla několik písní, měla též svůj podíl na triumfech.

Češka Chatelet Nedbal Smetanův Dvořákův Sukův Paříž Emma Destinův

28 article

Pak jsem se setkal s umělkyní na jejím smělém a šťastném rozletu do výše v Londýně. S Carusem dělila se v Leoncavallových » Kome- diantech« o enthusiasmus londýnského obecenstv v »Covent Garden Thostre«. Vzpomínal jsem n Stendhala a jeho zamilované divadlo »de l Seala« v Miláně, když jsem se oetl ve staro- bylém, slavnostně a chladně antickém divadl v Bow Strestu a uzřel nádheru hlediště, skvě- jícího se jiskřením diamantových čelenek a svě- žím neb napudrovaným úbělem šijí a ramenou dekoletovaných dam. Na všech místech bylo viděti jen plesové toatety, všichni pánové měl fraky. Pýcha, elegance, výstřednost a noblesa Londýna zářila v jasu nesmírného lustru v sršení šperků. Miliony — a jaké ! počitané v librách šterlinků — zděděné po lordech peerech, jichž jména najdete i v Sbakespearo- vých historických dramatech, nebo nedávno na- byté v dolech jihosfrických, hlásají v tom rámei přepychu a umění svou suverenitu, svou zpup- nost, svou stále vítězící moc. Na dveřích sterých loží — je večer abonentů — jsou připevněny tabulky se iměny majitclo. Čiele jména slavná i pověstná, jména velmožů, státníků i finančních pírátů. Rozkošná krajanka podmanila si toto obe- censtvo těžko přístupné a blaseované. Každo- ročně zajíždí teď sl. Destinova do starého pyšného divadla v zasmušilém Bow Streetu. Ka vštívil jsem ji také za kulisami Covent Garden Theatru. Byla to zajímavá chvilka v tom n obyčejně kosmopolilickém ovzduší divadla, kd se zpívá ve třech, čtyřech řečích, kde je slyšet za kulisami angličinu, frančtinu, italštinu, něm činu, češtinu V Paříži navštívil jsem obdivovanou S lome. Opět bylo kolem nás takové vzrušen kosmopolitické ovzduší. Nesmírný hotel » Reginae v rue Rivoli. Bylo nás několik v malém saloně okolo umělkyně. A vesele se hovořilo, vtipkoval i vzpomínalo.

Caruso Leoncavallův Stendhal Seal Pýcha Destinův Londýn Milán Sbakespearo Každo zasmušilý Bow Street Paříž Rivoli Covent Garden Thostre Bow Strest Covent Garden Theatr

29 article

Naše krajanka, jež s tak mocnou originál- ností vytvořila postavu »Salome« ve Stranssově opeře, je pravou a svéráznou povahou uměleckou. Vášnivé spění k vrcholnému umění, vzlet a verva na jevišti, ani sled cabotinství a strojenosti doma neb ve společnosti, široký, povýšený zájem my- šlenkový, literární a výtvarnické záliby. Byla zcola spokojena s Paříží. Její velké, melancholické oči měly jakýsi šťastný zásvi. Její bledá, sličná tvář se zamvšleným čelem antické sochy byla vyjasněna. Vyprávěli jsme si — trochu zapomětliví k svému okoli — o svých různých setkáních ve světě širém. O pařížském »Chateletu«, o královské opeře italské v Lon- dýně, ano i o žižkovském ochotnickém divadle, kde před léty debutovala slečna Destinova jako divadelní autorka odvážně naturalistickým dra- matem. A jakou cestu urazila, k jakým eilům dospěla od té doby ta originelní, ctižádostivá mladá dáma, jež jako my všichni z její družiny umělců, poetů, virtuosů, diletantů nenáviděl všednost, pohrdala konvencionelností, smálas šosácivíl

Salome Destinův Paříž Stranssov opera královský opera ochotnický divadlo italský v Lon

30 article

První jihoslovanská these na fa- kulté pro literaturu pařížské uni- l versity. Dopoledne 15. června přednesl Srb pan Jakšič na pařížské universitě svou thesi pro dosažení doktorátu literatury, znamenitou a za- jímavou práci několika let o stycích Evropy s obrozeným Srbskem, studii to diplomatickou a dokumentární. Bylo to v „doktorském sále“ nové Sor- bonny, nádherné a imposantní, mezi starým ko- stelem, památným, že se v něm nalézá hro Richelicuův a novou knihovnou, nadmíru boha- tou, jedním z volkým středisk francouzského studia.

Srb Jakšič Richelicuův bůh Evropa Srbsko nový Sor

31 article

Téhož rána došla zpráva, že rozpuštění dumy jest neodvratným. Zpráva vzrušovalaa zajímala posluchačstvo. Francouzi cítili celou vážnost okamžiku se stanoviska ruského i mezi- národního a francouzského. Víte, jak mnoho ru- ských studentů je v posledních letech na zá- padě; usadili se především ve Švýcarsku (kdež. se jeví proti nim jisté hnutí od zavraždění ne- pravého Durnova v Interlakenu minulého léta posledního ozbrojeného útoku několika z nich na policejního strážníka v Curychu) a v Paříži, kdež je jich tolik, že něktoré přednášky na Sor- honně není možno ani navštěvovati přes značný počet míst v novém amfitentru, takže lékařská fakulta byla nucena obmeziti zápis cizích poslu- chačů, aby Francouzi nebyli vylučováni z před- nášek. Tito „tažní ptáci“, ruští a židovští stu- denti a studentky, byli toho dne velmi vzrušeni. Vešli do sálu s novinami v rukou, načež opět odešli a hovořili ve skupinách ve vedlejší míst- nosti. Srbští a ostatní jihoslovanští studenti byli také četni, posluchačstvo to rodáku zvláště milé. Onoho dne přijel dánský král Frederik VIII. s královnou do Paříže. Musil jsem projeti celé město, abych v době pro nás časné, o 9. hodině ráno, přišel na pahorek Sainte Geneviéve. Střed Paříže byl celý pokryt prapory: prapory dánské, červené s bílým velkým križem, snoubily se

Francouz Durnův Frederik VIII Musil Švýcarsko Interlaken Curych Paříž Sor Sainte Geneviéve