Románová přiloha

„Národních Listů“

k čislu 145. ze dne 28. května 1903.

Různé zprávy.

= K fysiologii nehod na žaleznicích. Ve dlouhém seznamu nehod na drahách vyskytují se velmi často události, jichž vysvětlení setkává se se značnými oblížemi. Jsou to celkem následky přehmatu stroj- vedoucího, jenž navzdor dlouhé a osvědčené zkuše- nosti pojednou dopustí se nedopatření ve své povin- nosti. Opomene signál, přejede přes cíl anebo nepo- všimne si rozkazu a následkem toho jest nehoda nebo katastrofa. Vlastní příčina je snad fysiologická. Strojvedoucí při svém zaměstnání značným způso- bem jsou nuceni napínati nervy a mnozí lékaři se domnívají, že následkem tohoto napjetí nervů může se vyvinout jakýsi druh epilepsie, při čemž soudnost může býti dočasné ochrnuta. Musí-li někdo obraceti svoji pozornost dlouhou dobu na určitý bod, nastává zvláštní nervosní porucha, jež poskytuje mnohé vnější úkazy choroby, již Francouzi nazývají »petit mal«. Jiní lékaři, již měli mnoho co činit se želez- ničními zřízenci, tvrdí, že se tu přímo vyskytuje cos jako epilepsie. Tyto názory měly by zajisté pobízeti k důkladnému studiu otázky. Jest zcela jisto, že někteří lidé při určitých zdravotních poměrech anebo při duševním napjetí při zdraví jinak normálním jsou vydáni dočasným poruchám činnosti mozkové.

Nastává u nich stav, jejž by bylo možno zcela dobře nazvat autohypnctismem. Časopis lékařské společnosti americké přináší doklad toho. Zkušený železniční zřízenec jel po trati zvláště špatně, když pojednou dal signál »zastavit!«. Nikde nebylo vidět nijakého nebezpečí a strojvedoucí jednal patrně pod dojmem klamu smyslů, neboť pravil, že »viděl na určitém místě velký balvan«. V tomto případě byla následkem dočasne poruchy mozkové činnosti pří- lišná opatrnost, v jiných případech stává se pravý opak. Dlužno tudíž žádati na správách dráh, aby svoje zřízence nepřetěžovaly a nenechaly je konati jejich povolání, vyžadující největší pozornosti, mnoho hodin za sebou. Schopnost odstraniti nebez- pečí rychlými opatřeními, může býti značně sesla- bena únavou. Pro správu dráhy bylo by také velmi dobré, kdyby si všímala zdravotního stavu svých zřízenců. Tak na příklad zřízenec trpící nespavosti hodí se tak málo za strojvedoucího, jako ten, jenž nerozeznává barvy nebo jako piják. Lze sice litovat že zřízenec trpící takovouto chorobou, musí se vzdáti svého místa, ale správa železnice spíše postará seo jeho zaopatření, na místě aby jej dále zaměstnávala a ohrožovala takto každý vlak, jenž je svěřen jeho vedení.

= Carovy stradivarky. Přinesli jsme již před ně- kolika měsíci zprávu o krádeži vzácných houslí ze soukromého musea cara Mikoláše. Nyní se o této afféře oznamují následující podrobnosti z Petrohradu Car Mikoláš, navštíviv museum, zpozoroval k nema- lému svému ustrnutí, že na místě slavných stradiva- rek nalezají se ve vitrině zcela obyčejné housles firmou petrohradského houslaře. Car si značně vážil houslí, neboť byly nejen nejkrásnější v Evropě, ale byly mu též zvláště drahé proto, že jeho otec, car Alexandr III. na nich hrával. Nařízeno tudíž přísné vyšetřování. Prodavač obyčejných houslí označil ja- kožto kupce jejich příslušníka carského dvora, avšak obviněný, jenž zaujímá vynikající postavení, popřel, že by vůbec o této záležitosti věděl a bylo mu uvě- řeno. Na to počalo pátrání po zmizelých houslích ve

všech větších městech evropských, ale prozatím bez výsledku. Když již nebylo nijaké naděje, housle opět vypátrat, dověděl se náhodou mr. Partello, zástupce ministra financí Spojených států v Berlíně, sám sbě- ratel houslí a majitel čtyř stradivarek, že housle ca- rovy nalezají se v jižní Francii, kdež jakýs sběratel houslí koupil je od jednoho pařížského obchodníka za 12.500 franků. Partello zaslal o tom carskému dvoru zprávu a byl zmocněn, aby v této záležitosti vyjednával. Odkoupil housle za 12.500 fr. a zajisti obchodníku beztrestnost. Vrátiv se domů, pozval ně- které svoje přátele, aby si nalezené stradivarky a vlastní jeho housle prohlédli. Hrál pak na každých houslích jeden kousek. Fermež ukradených houslí ca- rových byla poněkud otřelá, vůbec vypadají zevně neúhledně, skorem všedně. Na to odvezl mr. Partello housle do Petrohradu. Kdo krádež spáchal, není do- sud známo. = 200 vojínů otráveno. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Velký poplach způsobilo minulý úte- rek otrávení dvě stě vojínů různých zbraní athénské posádky, jež vrhá temný stín na dosti již kalné po- měry zdejší policie a tržnice. Stalo se tak požíváním sýra, jež vojsko za dozoru důstojníka, k tomu účelu určeného, koupilo. Ten si vyvolil obchodníka, od kte- rého zásobování vojska velitelstvo zapovědělo. Směšné scény nechyběly i v tom případě. První příznaky otrávení objevily se totiž ve vojenské věznici. Křeče, jež vězně přepadly, způsobily u nich takový po- strach, že jedni se svíjeli bolestí po zemi, druzí kři- čeli a naříkali, ostatní pak pokoušeli se vylomiti dvéře. Stráž, nevědouc oč jde, myslela, že vypukla vzpoura a nechtěla hned otevříti. Teprve po delším

čase osvobodil důstojník nešťastníky, z nichž mnozí byli pomateni. Rychlá lékařská pomoc je spasilaa toliko tři z nich jsou v nebezpečí života. U pěchoty a jízdectva v kasárnách dostalo se otráveným ry- chlejší pomoci. Dosud není zjištěno, bylili sýr shnilý nebo je-li pravda, že v sudu, v kterém byl na- ložen, jak se všeobecně tvrdí, zahynulo několik krys. Pravdy se sotva dopátráme, neboť pan kra- mář má vliv při volbách a několik dobrých přátel u vlády. Zdravotní pak policie, kdyby se měla po- dobnými záležitostmi zabývati, muselá by půl Athen vyčistiti a znepřátelila by si vlivné osobnosti. Pa- nujeť v té příčině v Athénách vzorný turecký nepo- řádek a jedině »řecký pánbůh« chrání Athéňany před morem. Báječná nečistota vyznamenává hlavní trž- nici. Navzdor nedostatku vody a kanalisace čistí tam vnitřnosti hovězího dobytka a zabíjejí ovce, jehňata, kozy a drůbež, odvážejíce jen malou část krve, hnoje a odpadků za město a ponechávajíce ostatní buď na ulici nebo v kanálech, kdež hnijí. Čistiti ulice obec- nímu úřadu ani nepřijde na mysl, neboť za několik měsíců budou nové volby a pan starosta ví, že ne- bude zvolen. A při tom se ještě Athéňané diví, že zde panuje tyfus a jiné nakažlivé nemoci, když při nejmenším větru člověk musí spolknouti několik kilo- gramů prachu, obsahujícího nejvzácnější předměty hnojiště. Za to jim pan starosta zařídil drahé a zby- tečné elektrické osvětlení, by viděli na cestu, když jdou do nebe a nevíděli hospodářství obecního úřadu jež státnímu v ničem nezadá. = Hráčská náruživost v Londýně. »Daily Maile poukazuje k tomu, že karbanictví v tak zvané lepší společnosti řádí tou měrou, že nejelegantnější kluby ve Westendu byly nuceny stanoviti mez pro dluhy

na čestné slovo, pokud totiž jsou zapsány. Atlantic- klub, jehož členy jsou toliko millionáři, stanovil tuto mez na 500 l. st. týdně, dva sbillingy za sázkua 10 1 st. za partii. Ve většině klubů peníze vůbec nepřijdou na stůl, nýbrž každý hráč má při sobě po- čítatele, jenž zapisuje výhry a prohry a ke konci týdne činí závěrku. Nezaplatí-li se prohra do příštího pondělka, je dlužník z klubu vyloučen.

Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Ve čtvrtek 28. května.

Mimo předplacení Pohostinsku vystoupí c. a k. komorní pěvec Fran Naval. WERTHER. Lyrické drama o 3 dějstvích. Složil Jules Massenet. Text dle Goethova románu napsali, Ed. Blau, P Milliet a Georges Hartmann. Přel. V. J. Novotný. Di- rigent Karel Kovařovic. Režiser Josef Šmaha. OSOBY: Werther, Fran Naval j. h. Albert, Fr. Šír. Správce, R. Polák. Lotta, Žofie, Markétka, Karel, Max, Jeník, Fricek, Klárka, správcovy děti, A. Slavíkova, M. Drozenova j. h., A. z Towarnických, J. Šimůn- ková, V. Hassmannova, A. Bláhová, A. Hladíkova, J. Hladík. Schmidt, A. Krössing. Jan, E. Pollert. Brühlmann, R. Inneman. Katinka, A. Archlebová. — Selský hoch, sluha, lid wetzlarský, děti, hosté, hu- debníci, ženský sbor za scénou. — Dějištěm Wetzlan od července do prosince 1772. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 3410. hod.

Aréna na Smíchově (bliže Palackéh Ve čtvrtek, 28. května. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Ferdinanda Kaňkovského. Jako host vystoupí slečna Fanuše Valesca. Dáma s kameliemi. Činohra o 5 jedn. Napsal Alex. Dumas syn. Dle Ringova vzdělání přeložil E. Züngel. Režiser Jan Kubík. 12348 Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka v Praze a Kotka na Smíchově, Kinského tř. č. 26.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek, 28. května. Začátek o 7. hod Po třetí: Hanzi Vejvara. Veselohra o 3 jedn. Napsali Blumenthal a Kadelburg Režisér B. Kovář. Konec o 1/210. hodině. na Král.

Pištěkovo lidové divadlo vnhraceo Ve čtvrtek, 28. května. Začátek o 7. hod Ve prospěch režisera p. Marka. Krejčí, švec a rnkavičkář aneb Srdcea rozum. 12332 Fraška se zpěvy v 8 obrazech od Flamma. Zejtra je lidové představení za poloviční ceny: »Zkro- cení zlé ženv«.

Podivný a záhadný úsměs objevil se na rtech sfingy. »Pij!« pravila; »chytře jsi volil, synu israelský. nejdrahocennější dar a nejlehčí úkol: bohatství bez práce. Pij tedy, ale pij střídmě.« Tu symbolický genius Egypta rozprostřel své mo- hutné perutě, aby zakryl cizozemce a Josef dychtivě při- Inul rty k jeho prsům, jako pravý prototyp svého ple- mene, jenž během věků vyssává z prsů všech národů jejich plodonosnou sílu — bohatství — až do vysílení své matky-živitelky. Josef pil, pil až do opojení; najednou rozlehl se rachot hromu; blesk vyrazil z hvězdy a sfinga zmizela; Josef, jako zasažený bleskem, klesl naznak; zdálo se mu, že letí do bezedné propasti. Když znovu otevřel oči, bylo již úplné světlo; slunce vyšlo, zalévajíc palčivými paprsky bílý dvorek; cítil se slabým a rozbitým, ačkoliv hlavu měl svěžía myšlenky jasné; pamatoval se také dobře na přízrak hada a sſingy. »Byl to sen nebo vidění?« zašeptal, mna si rukou čelo; magický kámen držel v ruce; zmizela pouze hadí kůže, která sloužila mu jako pás. Jelikož Pta dal mu do- volenou ještě na tento den, Josef ležel dále na koberci, přemýšleje o událostech poslední noci a nemoha se ve všem tom vyznat: byla to skutečnost nebo hra podrážděné obrazotvornosti? Této noci spatřil ve snu Šebnu; stařee stál mu v záhlaví a pravil k němu vážným, hlubokým hlasem: »Nyní tvůj talisman nabyl své plné moci; kromě hadačství na vodě, kterému jsem tě naučil, můžeš ho po- užívati k léčení ran; stačí, když přetřeš jím hadřík, jejž přiložíš na ránu, která rychle začne se zacelovati; voda,

kamene. Plný měsíc svítil neobyčejně jasně; palma uprostřed dvora stála celá zalítá světlem, vrhajíc stíny na zemi, osvětlenou až do žluta; podivný, zdržovaný šepot rozlehal se chvilemi v hustém listí. Myriady stínu a milliony obrysů viděl na zemi, brzy zaokrouhlené, brzy podlouhlé, kolébající a chvějící se. Pověrečný strach zmocnil se jinocha a zuby jektaly mu, jako by měl zimnici. »Zrovna jako by nějaký zly a nečistý duch poletoval kolem mne«, zašeptal; vytáhnuv potom magický kámen, jejž stále při sobě nosil, doložil: »Pokusím se přiložiti talisman k čelu; možná, že má síly mně dosud neznámé a že mne vyléčí.« Díval se minutu na kámen, míhající se namodralým světlem, jež zdálo se vycházeti z jeho středu; potom přiložil ho k prsoum a zašeptal u vytržení: »Daruj mně, kouzelný kameni, pramen tajemných sil v tobě uzavře- ných; nasadil jsem svůj život, abych se tě zmocnil, mám tě nyní, ale neznám posud všechny síly tvé moci.« V okamžiku tom všechno kolem se ztišilo; krev začala mu nepravidelně bušiti ve spáncích, v uších mu hučelo, hlava se točila, studený pot pokryl jeho tělo, prsa byla sevřena jako kleštěmi a dech se zarazil; vyskočil v smrtelné hrůze, roztrhnuv na prsou tuniku. Zmocnila se ho neobyčejná slabost a všechno rázem zmizelo: vše- liké světlo, všeliký zvuk; ztratil vědomí. Jak dlouho ležel takto bez vědomí, nemohl by říci, když zase se vzpamatoval; lehký šumot vedle něho byl příčinou, že otočil hlavu a to, co spatřil, okamžitě posta- vilo ho na nohy. Tam, stoje na svém mocném ocasua upíraje na něho své zelené oči, trčel týž had, jejž před rokem překonal; chvění třáslo jeho ohebnými, silnými kruhy a hrozné syčení dralo se z jeho rozevřené tlamy. želesný kanclář.