1
article
Arcibiskup Kohn.
Z Vídně, 28. května. (A. C.) Z authentického
pramene sděluje se, že nedostal arcibiskup dr.
Kohn žádného přímého rozkazu od kurie,
aby se dostavil do Říma k řízení, že však mu
bylo asi pře týdňem prostřednictvím nuncia
dáno na srozuměnou, že by bylo záhodne a
v jeho vlastním zájmu, kdyby se dostavil do
Říma a tam podal objasnění. Vzhledem ke známé
nepovolnosti jeho zdá se však pochybným, zdali
arcibiskup přání kurie vyhoví. V rozhodujíefeh
kruzích panuje mínění, že událostmi v olomou-
cké arcidiécesi utrpěla vážnost arcibiskupova
tou měrou, že není možno pomýšleti na jeho
další zdárné působení. To dává se též arcibisku-
povi na uváženou.
Demonstrace pro zavedení neděl-
ního klidu v Pešti.
Z Pešti, 27. května. (C.-B.) Dnes večer
dešlo v Královské třídě k demonstračním pro-
jevům. Obchodní příručí srotili se v dav, mani-
řestujíce pro zavedení nedělního klidu. Byliť po-
slední dobou sebrali podpisy obchodníků, kteři
úplnému nedělnímu klidu přejí. Toliko dva ob-
chodnici odepřeli podpisy, z kteréž příčiny
60—70 obchodních příručí provedlo proti nim
projev. Policie zakročila a demonstranty roze-
hnala. Jeden z účastníků demonstrace byl za-
tčen.
Kohn
A C
doktor
Vídeň
Řím
Pešť
2
article
Svolání nové skupštiny.
Z Bělehradu, 27. května. (C.-B.) Podle
zpráv zdejších listů bude skupština v novém
složení svolána do Bělehradu ke konci června.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 27. května. (C.-B.) Ze sně-
movny poslanců. Ministr kolonil Cham-
beřlain sděluje, že vrchní komisař Milne
navrhl, aby směl v letní době jižní Afriku
s krátkou dovolenou opustit. Lambert táže
se, hodlá-li vláda finanční zákon tak pozměnit,
aby zboži, z kolonií přicházející, obdrželo vý-
hodnější clo. Kaneléř pokladu Ritehie odpo-
vidů, že nikoli. Na dotaz, jaká opatření učiněna
byla pro závody automobílistů o cenu
Pordon-Bannethovu v Irsku, odpovidá státní se-
kretář pro Irsko Wyndham, že vydáno bylo
nařízení, aby na cestě, kudy závody konati se
budou, nikdo nebyl třpěn. Silný sbor policistu
a vojska postará se, aby zákazu toho bylo
šetřeno. Státní sekretář pro Indii lord Ha-
milton sděluje, že v Pandzau, jehož obyva-
telstvo 22 a půl millionu čítá, od 1. ledna do
2. května 141.789 osob morem zemřelo.
Labouchěre táže se vlády, byla-li ve pří-
čině operací v zemi somalské uza-
vřena nějaká smlouva s Italií nebo Abesynií,
jež by dále sahala, než sněmovně dosud bylo
sděleno?
Cranborne odpovídá, že žádné takové
smlouvy ani úmluvy není. Labouchěre táže
se dále, byla-li uzavřena mezi Velkou Bri-
tanií a Persií smlouva, kterouž by Persie
vázána byla, že o svých územích na Perském
Milne
Lambert
Bělehrad
Londýn
Cham
Afrika
Irsko
Irsko Wyndham
Indie
Persie
PordonBannethovo
Italia
3
article
Hodiny ubíhají letem a než se nadějete, ve-
černí šero zaplavuje komnatu, kde v půlkruhu
rozsazení posluchači chvílemi projevují hlasitý
obdiv nad čistotou tónů, jež stroj vyluzuje.
Každý, kdož se zajímá o produkce fono-
grafů, dojde tu vřelého přijetí. Četné výpravy ze
škol byly již uspořádány ku poslechnutí přístrojů
p. Tomášem zdokonalených tak, že jejich výkony
úžasem vás naplňují.
Zvláště dojemného přijetí dostává se tu dě-
tem z uzavíraných území při jejich návštěvách
matičky Prahy.
Jaké to podívání na drobné obličeje, n
lesknoucí se očka, jež lítostivě se na prahu ještě
obracejí, odvádí-li je průvodčí jejich — jinam.
Ať je to tenorový part Mařákův, či basová
arie Pollertova, nebo Frimmlova improvisace kla-
vírní, vše vyznívá z fonografu p. Tomášova
stejně krásně, právě tak jako solové zpěvy Noemi
Wolfovy, Cilky Šmídovy, Viktorina a j., a j.
Jaké to skvostné koncerty možno tu v
slechnouti za jediné půldne!
Jistě všichni umělci, jejichž spolupůsoben
zůstavilo zde tolik požitků pro nás poslouchající
rozváti po světě, vzpomínají časern na dům páně
Stýblův na Václavském náměstí, v jehož zad-
ním traktu, uprostřed rozkošně iupravených za-
hrádek sídlí skromný pan Tomáš, jehož životní
cíl směřuje k bodu: popularisovaati touto cestou
hudební i pěvecké umění naše a zachovati je
v původním, přirozeném znění přednášejícíeh
hlasů věkům příštím. — — —
Tomáš zdokonalený
Mařákův
Pollertův
Frimmlův
Wolfův
Cilka Šmídův
Viktorin
Stýblův
Tomáš
Praha
Václavský náměstí
4
article
zálivu a jinde bez vědomi Anglle žádných roz-
hodnutí činiti nesmí. Cranborne odpovídá,
že žádné takové smlouvy není. Anglíčká vláda
má prý jenom v jižní Persii jistá práva, kteráž
jí perskou vládou byla přiznána. Byla však uza-
vřena mezi Velkou Břitanií a Rüskem
smlouva, kterouž se celistvost a nezávislost
Persie zaručuje.
Nová bursa v Amsterodamu.
Z Amsterodamu, 27. května. (C.-B.) Dnes
odpoledne byla za přítomnosti krälovny Víléminy,
prince Jindřicha a královny-matky nová bürsa
slavnostně otevřena. Po řeči amsterodamského
purkmistra projevila královna vřelé přání, aby
obchod a hospodářský stav celé země co nej
lépe vzkvétaly.
Jindřich
Persie
Amsterodam
5
article
Případ Čeňka Bašteckého.
Případ Čeňka Bašteckého.
Přede dvěma léty, a sice dne 23. ledna
1901 obdržel pan Čeněk Baštecký, obchodník
se sukny v Praze („Česká tržnice suken“ v La-
zarské ulici) větší zásilku vlněného zboží z ci-
ziny. Dostavil se na celní úřad, opatřen všemi
potřebnými listinami a průvodními listy v ja-
zyce českém, zásilku svou vyeliti, s vý-
slovnou žádostí, aby mu složený obnos byl
stvrzen česky. Celní úřad vrátil mu však české
listiny s podotknutím, že zboží na celnici v Praze
lze vyclívati pouze na základě německých tisko-
pisů a že možno na zaplacené clo obdržeti je-
dině německé potvrzení.
Marny byly všechny ústní protesty a opětne
pochůzky, celní úřad zůstal jako skála. Leč mar
nými zůstaly i všechny písemné a jiné právn
prostředky, jichž se chopil český obchodník
který se ocitl v neslýchaném postavení, nemož-
ném ve státě, skutečně toho jména zasluhujícím.
Stojí před celním šraňkem, zbudovaným ve hlav-
ním městě země, obydlené vysoko přes dvě tře-
tiny češkým lidem, ve městě to až na mizivé pro
cento Němců, českém.
Baštecký
Němec
Praha
Marna
6
article
Za celním šraňkem tím stojí jeho zaplacené
zboží, nic nepřekáží, aby je dopravil do svého
obchodu, neboť v ruce má připraveno i elo, je-
nom jediná věc: úřad zdráhá se přijati před-
ložené listiny a — nechce vydati potvrzení na
zaplacené elo, poněvadž má tak učiniti v ja-
zyce, jímž mluví přes dvě třetiny obyvatelstva
země, 95% obyvatelstva města, který jest nejen
zemským, nýbrž i obehodním, neboť ohromná
většina obchodů v této zemi uzavírá se v jazyče
českém. Při tom stojí po boku úřadníka, jemuž
stát zadržuje jeho majetek způsobem, který by
přivedl každého soukromníka neomylně ve styk
s trestním zákonem, nepochybné přávo, kteřéž za-
ručuje jeho jazyku úplnou rovnost s jazykem ně-
meckým, jemu vnucovaným a to všude, a také
výslovně i v každém úřadě, tudíž i na cel-
Obchodník tedy nechal své zboží v úřadě
jehož svatým úkolem jest co nejrychlejší ob-
sloužení obchodu, a nastoupil křížovou cestu
stížnosti.
7
article
Podal prostřednictvím advokáta k zem-
skému ředitelství žádost za vydání jeho majetku
s českou kvitancí na české listiny. Finanční ředi-
telství odmítlo, i podána stížnost a žádost k fi-
nančnímu ministerstvu. Finanční ministerstvo
dalo si na čas, 15 měsíců nevyřizovalo tuto stíž-
nost a když poslanec dr. ryt. Plaček (dne2
června 1902) v té příčině podal na říšské radě
obrněnou interpellaci — nevyřizo v alc
tuto stížnost klidně dále.
Marně uveřejnil v „Národních Listech“
Čeněk Baštecký otevřený list ke vládě Körbrově
dovolávaje se na ní zadržovaného svého ma
jetku a práva, kterýžto list poslal i v obálce uza-
vřený dru. Körbrovi přímo.
Uplynula dvě léta a ministerstvo nechalo
si i zboží i odpověď na stížnost, až se věci uja
předseda klubu českých poslanců dr. Pacák, na
jehož zakročení obdržel Čeněk Baštecký od hlav
ního celního úřadu v Praze přípis, v němž se vy
zývá, aby se dostavil k vyclení svého zboží, roz
hodnutí o jeho stížností, že bude pak následovati.
Pan Baštecký se dostavil, avšak jenom k no-
vému zklamání, celní úřad zpečoval se vydati
mu českou stvrzenku, a podržel si tudíž i jeho
zboží. Na potupu sděleno mu, že nic by nepře-
káželo, aby vyclil si zboží jazykem vlašským,
česky však, že to dovoleno není. To stalo se p
uplynutí 29 měsíců, od prvního pokusu, vyclit
zásilku česky.
Dne 9. dubna podal p. Baštecký k „slav-
němu“ hlavnímu celnímu úřadu v Praze novou
stížnost s oznámením vzešlé škody, kteráž zne
hodnocením zásilky zboží, jež bylo v modě přeč
půltřetím rokem, ušlým ziskem a útratam
vzrostla na 1289 K. 35 h.
nici.
doktor
Plaček
Baštecký
Pacák
Praha
8
article
Stížnost tato do dnes nevyřízena ! . ..
Kdyby případ tento vypravován byl se všemi
podrobnostmi kterémukoli z celníků, ktěři na
Zlatém rohu obstarávají celní důchody říše pa-
dišahovy, sážíme sto proti jedně, že by studem
za své pražské soudruhy v povolání zbrunátněl
tak, že by to bylo znáti i pod smědou jeho pletí.
Chieana a marotta jsou sice domovem ve všech
hlavních i vedlejších celniefch světa, v některých
i šnofounství, ale justament, kteřý nemůže uvésti
k svému odůvodnění žádnou jinou výmluvu,
jenom tu, že nechce, jest výhradou e. k.
hlavní celnice v Praze.
Pánům český jazyk nechutná a to stačí,
oni jsou německými nacionály a proto jest po-
tupa českého jazyka, sloupení ho z jeho práv
pro ně pochoutkou a denním chlebem. Nemo-
torná jest tlapa, kterou šlape c. k. finanční
správa po jazykové rovnoprávnosti náší, zvůle
jeji má zapotřebí průtahu let než se vzehopí —
k odmitnuti žádosti a stížnosti.
Praha
Nemo
9
article
Co jest německonacionální nadutosti se
zlatou ořízkou límce vysokých hodnostních tříd
po jazykovém právu poplatníka, po jeho přele-
želém a tlícím zboží, zadrženým bezprávně
to způsobem, který od lupu ani rozeznati nelze,
jen když ona jest nasycena. Marně voláni
A přoto také nikdo nevolá. Jedině tisk protřásá
případ Bašteckého, který obětoval 1200 K na
to, aby zvláště eklatantním způsobem demon-
stroval před očima české veřejnosti bezohledné
e. k. bezprávi, jakého se dopouští bez omluvy,
bez výkladu, bez důvodu c. k. hlavní celní
úřad se svými nadřízenými stanicemi průtahu
českých stížností.
Že mlčí i české obchodní komory v zále-
žitosti par excellence svrchované nutnosti, je
stydno . ..
Nade vší touto beznadějností trčí němá
státní sfinx se zavilým pohledem licoměrného
posměchu snahám českým za provedení jazy-
kových práv, slavně zaručených. Ano, »ex lex
je celý ten cajk!«
Baštecký
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Velkostatkáři a lesy. Chtěl-li si kdo
oddechnouti a zcela volným býti, vyhledal les.
Chtěl-li kdo zapomenouti na útrapy života a
chvilenku se oddati požitku, jejž skýtá štědře
příroda ze svých nevyčerpatelných pokladen,
odešel do lesa. Teď, bude-li tak chtíti, na-
lezne les buď zadrátovaný, neb na všech
koncích opatřený tabulkami, že do sanktuaria
přírody nikdo nesmí. A proč? Každý chrání svůj
majetek, proč by ho nechránil též velkostatkář?
Dobře. Nikdo nebude vytýkati panu baronu neb
hraběti, dá-li stihati zloděje, jenž mu dříví
krade, nikdo naň žalovati, nedopustí-li, aby noha
bezohledného surovce mu kazila mladý porost
— naopak, každý s nim bude za jedno, nestrpuili
v lese svém cikánů, od jejichž ohníčků již mnohý
lán lesní se vzňal a lehl popelem. Však také nikdo
nebude srovnávati se s kavalírem, jenž svůj
les zahradí a zavře a jenž hrubými lesníkya
hajnými stíhati dá nešťastníka, který do lesa se
odváží. Pojem les uzavíral v sobě v nemalé
míře, co uloženo v pojmu svobody a zvláštnív
ohledu tom vyvinul se názor v lidu. Majiteli
nikdo neupírá práva, káceti ve svěm lese dříví,
to činí nanejvýš politický úřad, ale člověku
tradicionálně se příčí nelidský zákaz, do lesa
vstupovati. Les je pokládán vždy za něco
zcela jiného než zahrada a než pole.
11
article
Velkostatkáři odůvodňuji to škodami, které
jim dělá obecenstvo a potom též okolností, že
pustí-li do lesa »obyvatelstvo«, sami ničeho
z něho míti nemohou. Nu ty škody nejsou tak
velké. A poškodí-li kdo z obecenstva les, necht
škodu náležitě nahradí. To je v pořádku. Do
pasek se odváží jen lidé se zlým úmyslem, již
se nějaké té tabulky nebo plotu neleknou. A dů-
vod druhý dá se ještě méně uznati za správný.
Je to hříšné vyvyšování se nad ostatní, je to
pýcha a směšný rodový předsudek, když se ten
či onen »urozený« pán lidu vyhýbá a když straní
se těch, kteří tím více by k němu přilnuli,
čím by se lidštějším a přístupnějším osvědčil.
Jaký to zjev, taková věčně zamračená tvář
polomnicha, jenž příšerně těká po opuštěných
lesích a jenž svému myslivci neb hajnému vy-
kráká jako mizernému hlídači za to, že dopu-
stil, aby do střeženého lesa vnikla stařena na
houby neb děvče hledající jahody. Raději
nechť to všechno shnije, jenom ať nikdo se
neopováží odnésti z lesa hrnéček borůvek. Ka-
valírství! Páni z vyšších kruhů tak rádi napodo-
bují korunované hlavy a vůbec potentáty. A hle!
Ti své parky lidu do kořán otvírají. Dojista, aby
Ka