ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1c028830-75e9-11dc-84ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 25, person 39, org 2, work 2
1 masthead
Račník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. května 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 147.
4 article
aa ranní a odpol. ulse, předp lácí ee- v Praze v zeninistr nrrk l dvojí donákko nank du unk ve slanta roštou n tvrr ki i n la rojí riomtn. :kEi
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu je o 14 stranáck.
Dnešní číslo pro Prahu je o 14 stranáck. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 31. května v obvyklou hodinu ranní. Zda nalezneme sebe samých? Po přestálé horečce volební uvažuje s nyní ve všech národech této poloviny sou- státí habsburgského střízlivě, avšak spolu horlivě o spořádání šiků poslaneckých v na stávajícím parlamentu. Uznává se všeobecně že v orkestru tak mnohočetném o 516 hu debnících, zanikati budou hlasy jedincův, byť i nejkrásnější, a platně pronikati moho toliko hlasy mohutných sborů, čil velkých stran, řádně vycvičených, sl děných a sehraných, jak se v hudebním světě říká A proto všude tužby a snahy, aby po- toky a říčky jednoho souvodí slévaly se řeky a veletoky, aby svůj k svému tihnul proti cizím sokům a nepřátelům společným sdružoval se s bližními svým v jeden tém ku pospolité obraně i ku po- spolitému výboji. — Na pohled zdálo by se že snaha tak přirozená dá se velice snadn a velice brzy uskutečnit A zatím ve skutečnosti není tomu tak, nýbrž do té chvíle kromě sociální d- mokratické stranyrakouské ješte vše nehotovo a ve varu se zmítá, kypí kloktá roztavená ruda. Ano, sociálně demo kratická strana rakouská sblukne se dl všech známek v jediný, z tuha zcentraliso- vaný tábor, neboť ani těch 24 poslanců českoslovanské sociální demokracie nehodlá založiti si svůj vla s tn
Praha
6 article
Elub, v němž by se zračila jich česká ini vidualita, nýbrž chtějí splynouti oddaně, » mi dem anderen Tross«, v jeden, převaho německý tábor Adlerův, jenž bude čítat okolo 90 poslancův Jinak u občanských stran něme ckých. Ozývalo se tu z prvopočátku sie také volání: »Spojme se všicihni Něme bez rozdílu politických barev v jediný velký německý klub. Avšak dnes již nat není pomyšlení, nýbrž Němci budou jakc v předešlé sněmovně opět rozděleni ve dva pluky kterikální a liberální. V onom 67 křesťanských sociálů (antisemitů) a 29 katolických konservativců, tedy úhrnem poslancův, kdežto tábor »liberálních Němcův — dojde-li zejtra mezi nimi k hledané do- hodě, bude o něco slabší, čitaje nejvýš 85 poslancův. Nuže, oproti těmto dvěma táborům německým, jež čítati budou dohr mady ne více než 181 poslancův čili sotv třetinu celé sněmovny, — jak silný bud tábor slovanských národův? Českýc poslancův (bez sociálních demokratů bude 84, polských 80, Mal orus ů 28. Slovincův 23, Chorvatův Srbův 14 — tedy úbrnem všech sl vanských poslaneův 229. — Vlachův a Rumunův pak (bez sociálních demok ratů) 19 »Kdyby se Slované dovedli sečísti poznati ve své síle!« Tento pověký vzdech dějin Slovanstva, obsahující v sobě celý vy- Had jeho utrpení neskonalého, jeho děsných zirát a pokoření, měl by věru dnes vyburco vati aspoň Slov a ny rako us k é, aby
Adlerův Němec Němcův poslancův Chorvatův Srbův Vlachův Rumunův Slovan Slovincův
7 article NAR
NAR [pomyslili na konečné rozumné semknutí svých rozptýlených a různojdoucích šikův na bojišti parlamentu rakouského ! — Dorozuměvše se, podavše si pravice — hle, jak bychom mohli býti relativně nej silnější, nejmocnější strano ze všech! Stranou o 48 poslanců silnějš než veškeří Němci obojího vyznání dohromady a o 139 hlasů silnější než ve- škerá strana sociálně demokratická. Představme si, jaký dojem by takováto kompaktní strana slovanská v sněmovně Rakouska učinila na veškeren svět, jakou vahou by dopadla na houpačku vnitřní i vnější politiky rakouské, jaký účinek by měla taková solidární koali c 229 poslanců slovanských na vše chno ústrojí našich ústavních a politickýc poměrův, slovem na celý parla mentní i státní mechanism tohoto dosud německo centralisti- ckého státul Nepotřebovali by naprosto jednotliv klubové slovanských národův zaniknouti slíti se snad v klub jediny. Toť bylo by zby- tečností nerozumnou. Ale stačilo by úplně. kdyby se všickni předsedové je- jich dohodli o solidárním postupuv důležitostech rozhodujících největších, podle zásady: »In necessa- riis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas« (t. j. v nutnostech jednota, v po- chybnostech svoboda, ve všem láska) — sta- čilo by, kdyby předsedové všech klubů slo- vanských sestoupili se v jeden výkonný vy- bor svazu Slovanů rakouských, jenž by vy- jednával od případu ku případu s vládou i stranami jinorodými a společně se usnáše o svorném postupu všech klubů slovanských ve chvílích hlasování rozhodných.
Němec Nara Rakousko Slovan rakouský
8 article
Kdyby se poslancové všech národů slovanských Rakouska dovedli do dvou týdnů sejíti neb jinak dorozuměti a dohodnouti o podobné pospolité organisa ci byla by to zajisté největší a pře- blahá událost pro celou budoucno západního i jižního Slovanstva. Pak by se nemluvilo o tom, jakos mluví dnes, že předsedou příští sněmovny musí býti Němec — notabene kleri- kální Němec dr. Ebenhoch, který se tak perfidně zachoval oproti nám Čechům, že nejprve Badenova nařízen jazyková shledával zcela správnými a pro Němce nezavádnými — pak ale nahle obrátil a na roveň nejzuřivějším Němcům proti nim se obořil a brojil... Jak slabýmia chabými vyjímali bychom se my Šlované na očích všeho soudného světa, kdybychom. nčkoliv jsme nejsilnější stranou v parla- mentě, netroufali si ani postavit svého vlast- ního slovánského kandidáta pro důležitý úřad předsedy sněmovny rakouské, nýbrž bez od- mluvy podrobili se heslu německé zpup- nosti: předsedou parlamentu rakouského musí býti Němec! Zdaž bychom tím sami sebe neuznali za plémě inferiorní, za plém služebníkův německého Herrenvolku, jak nám kdys Hebbel přezděl ?l Dnes scházejí se němečtí lidovci, ně- mečtí pokrokaři, němečtí agrárníci, voln Všeněmci i schönererovci, aby porokovali o svém spolčení a sdružení se v jeden svaz liberálních Němců. Ale o nějakém sjezdu českých, polských. slovinských, maloruských, jihoslovanských po- slanců za účelem budoucího sdružení se — doposud ani pohádky! A přece jsme sobe pokrevnými bratry, citíme všickni svou příbuz
Němec doktor Ebenhoch Čecho Badenův Hebbel Rakousko
9 article
nost, teskníváme a radujeme se spolu, máme jednoho a téhož nepřítele, jenž nás všeck stejně vážně ohrožuje, máme tolik shodných zájmů, tužeb a potřeb politických, kulturníc a hospodářských, že jest čiro nepochopitelnou nesmyslností, když nedovedeme se dohod- nout, dorozumět, srovnat a zformovat v jeden disciplinovaný šik. Uvažujtež o tom v této dějinné chvi všichni myslící politikové a vůdcové veške- rých národův a stran Slovanstva rakouského Uvažujte a jednejte — dokud je čas ! Pozdě bycha honit, a hříchem nezmoudřeti ani po škodě. Jakých škod však přinesla nám, Slo vanům rakouským, naše osudná nesvornost naše krátkozraká nedružnost politická o roku 1848 až po dnes!! Discite, monitil
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. května. (Haličské volby. Halič bývala vždvcky pověstna svými volbami Řikalo se, že v Haliči se poslanci nevolí, nýbrž politickými úřady jmenují. V této, pro Hal málo lichotivé pověsti bylo mnoho pravdy a z žádné korunní země nedocházelo do parla mentu tolik žalob na volební nesprávnosti, jako z Ha- liče. Tuto smutnou pověst zachovala si Halič i při letošních všeobecných říšských volbách. Nikde, v žádné korunní zemi netekla letos pr volbách krev, jen v Haliči. Po truchlivé udá- losti v Přemyšli, kde po volbě za večerních vý- tržností zranéno více neb méně těžce na dvacet lidl, přišel Horódzek ve vých. Haliči, v němž salvou četníků zabíti na místě čtyr občané, jedna selka podlehla po krátkém čase zranění a celá řada jiných osob zápas ještě se smrtí. O Horódzku tvrdí úřadní zpráva, kterouž také časopické zprávy z části potvrzují, že ta- mější neštéstí zavinilo osudné nedorozumění. Ob- čané horódští, velikou většínou přívrženci strany staroruské, byli přesvědčeni, že jejich kandidát. duchovní Davidjek, obdržel aspoň 1000 hlasů, kdežto předseda volební komise, ukra- jinofilský duchovní Skobelský oznámil, že Da vidjek obdržel pouze 573 hlasy a dva jeho protikandidáti celkem 114 hlasů. Voličové, proti jejichž vůli předsedou jmenován jich politický odpůrce, nevěřili jeho slovům, vzbouřili se prot volební komisi, útočili i na zakročivší četniky kamením a konec konců střelba, krev, mrtvoly ..
Praha Halič Přemyšl Ob
11 article
Tedy v tomto „ntpadě snad osudné ne- dorozuméní, ačkotv loho býu nemuselo, kdyby se byla volební komise sestavila tak, aby hověla politickému smýšlení veliké většiny voličů. Avšak z Haliče, nejen z ruské, i z polské části zem přichází nyní den co den řada žalob a stesko, nasvědčujících, že tamější politické úřady jakoby ani nevěděly, že dávno už moci zákona naby nový volební řád, stíhajíci dosti eitelnými tresty každého, kdo jakýmkoli způsobem překáží vo- liči, aby při volbách projevil svobodně svou vůli. Veliká část politických úřadníků haličských pokládá se dosud za zřízence panovavší v Haličí konservativně šlechtické strany a neohlížejíc s na platný zákon, činí i letos vše možné, aby. když ne po dobrém, tedy po zlém vynutila zvo- lení konservativných poslanců. Jsou zjišteny četné případy, že úřady rozesílaly volebn lístky vyplněné již jménem kandidáta konserva- tivního; v jiných místech oposičním voličům nepovolen přístup do volební místnosti; jinde na voliče činěn nátlak hrozbami, že se jim odejme právo provozovati živnost. Jsou zjištěny připady, že volič před komisí oznámil, že agent konservativního kandidáta (dra. Duleby) zaplati mu za hlas několik korun, komise však v tom neshledala překročení volebního řádu a úplate ospravedlnila poznámkou, že daně koruny jsou voliči náhradou za ztrátu čas u .
Halič
12 article
Ke všem svízelům, jež bývalá říšská rad na nátlak polského kola připravila haličským voličům strašně spletitým volebním řádem, při- stupuje i sturý nesvar haličský, jevícís v tom, že politické úřady vůbec nedbají vo- lební svobody a samy se propůjčují za nástroj nátlaku na voliče. Vládě jsou již známy četné případy nesprávnosti, prováděných při volbách politickými úřadniky, a měla by tedy dbáti, aby se nešvary ty neopakovaly aspoň při zbývajících ještě užších volbách. Poslední slovo o letošních haličských volbách promluví ovšem nová říšská rada. V Praze, 29. května. (Haličský v - lební řád.) Jest známo, že polské kolo z ná- vodu Všepoláka prof. Glabiňského vymohlo si loni na říš-ké radě pro Halič velmi čeln odchylky od volebního řádu, platného ve všech ostatních korunních zemích. Ačkoli ze 106 ha- ličských poslanců ruskému obyvatelstvu přisou- zeno pouze 28 mandátů, prof. Glabiňski vymohl si poměrné volby ve venkovských okresích v ta- kové formě, aby kandidát menšiny mohl být zvolen pouhou čtvrtino u blasů. Timto vti- pem všepolský inspirator polského kola mini připraviti Rusy ješté o několik dalších mandát z téch, které jim jeho volební geometrii na oko přiznány. Počitaje s nesvorností polských stran. nadál se, že polský konservativní kandidát ulovi některý menšinový mandát i v okresech čiste ruských. Ale již dosavadní výsledky voleb uka- zují, že se prof. Glabiňski přepočítal a s nim celé polské kolo. Polákům se dosud nepodařil odniti Rusům ani jediného menšinového man- dátu, za to však sionisté pomoci ruských voličů odňali Polákům již dva menšinové man- dáty a dva jiné polské mandáty jsou značně ohroženy.
profesor Glabiňský Glabiňski Rus Polák Praha Halič ha
13 article
Polské listy dnes jsou již za jedno v tom, že »chytrý« volební řád, sdělaný na prospěc Poláků, přinesl jim jen škodu a proto volaj- už nyní po reformě haličského volebního řádu- Píšou tak nejen časopisy neodvislé, nýbrž i staré orgány polského kola uznávají, že vo- lební rád Glabiňského nevyhovuje a vyžaduje oprav. Nejhůr při haličských volbách pochodil dosud strana podolské š lech ty. Její skupina čítala ve staré sněmovně 2 1 člene. nyní však zvolení z ní pouze hrabě Vojtěeh Dzieduszveki, Moysa a hr. Sta- zvňski. Nejčilejší její člen dr. Vlad. K- zlowski jest teprve v užší volbě. A právě této straně měl nejvíce pomoci »chytrý« vo- lební řád Gia iňského, neboť jí měly náležeti polské menšinové mandáty ve vých. Haliči.
Polák Píša Moysa doktor Vlad Halič Vojtěeh Dzieduszveki
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 29. května.
Praha
16 article Opět selské bouře.
Opět selské bouře. Ani letošní rok není bez selských bouří Na mnoha místech sedláci se nemohou dočkat. až jim Hosudarstvenná duma dá pozemky stat- kářů, a mysli si, že už to ani nestojí za to. aby své pozemky vzdělávali. Tedy pozemko svých nezorali a neoseli, a že statkáři nema se k tomu, aby jim své země odevzdali, vypu- zují je ohněm. V kyjevské gubernii zejména vypalují dvory hrab. Branické, jeden po druhém. V tétéž pu- bernii vypálili statek hr. Šuvalova. V jaroslav- ské gubernii na statku Maximovičově vypálil kolny s nářadím. V podolské gubernii správc
Ted Šuvalov Maximovičův
17 article
V drobném prodejí raní čislo o sobě . . . sk Ve sliakách na veskovi- enal čalo. . . . . . . 1nseradr platí se hotově rapřel ace lerty piljiná dptinl- Uskirn stltieklenskcoes Rakopisy se nevraesji
18 article
statkáře Gdovského s lokajem si vyjel na ob- hlídku poli. Sedláci na panských polích pásli svůj dobytek. Když uviděli statkářova správee a lokaje, hrozně je zbili. Hajného, jenž jim běžel na pomoc, zabnali a brozili upáliti v domě, do kterého se utekl. V brestském újezdě sedláci ze vsi Gremjačí samovolně pásli dobylek na pastvištích statkáře Tuzvka. Policie je překva- pila a zajala jim skot a 30 kobyl. Sedlácís chopili kolů a vidlí a vrhli se na poljcii. Byli ale zahnáni a šest jich zatčeno, s nimi agitátor, jenž jim hlásal, aby si panské pozemky roz- Selské bouře dějí se v menších rozměrech také ve volyňské gubernii a v kurské ve větších. Mezitím němečtí kolonisté na Krymu obrátili se na německou vládu s dotazem, je-li možno, aby se expropriace šlechtických, církevních a státních statků stala zákonem, kdyby Hosudarstvenná duma takový zákon přijala. Z Berlina dosla zpráva, že podobné usnesení parlamentu nikdy nemůže dojíti schválení ani vlády, ani panov- níka. Němečtí kolonisté, již vážně se o své po- zemky bojíel, se upokojili a kupují nyní ve. velkých rozměrech statky ruských statkárů. Sesílení cizinců a úplná vlastní mizina budou jedinými positivnými výsledky ruských
Sedlák Hajný Krym Berlín
20 article
bourí, Revoluční popové v Hosudarsivenné dumě. Když se v dumě hlasovalo o leyslném pro- jevu po vládním sdělení o vyzrazeném a zaže- hnaném spiknutí proti životu carovu, poslane krajních levých frakci, jak známo, vyšli ze sálu, netroufajíce si hlasovati proti a po odhlasování smějíce se vrátili se zas. Popové, kteří jsou členy výstředních a revolučních stran, nečinili výjimky. Starý Suvorin zmiňuje se o těckto popech: »Přiznávaje každému svobodu mínění, ne- mohu se bez nepřátelství zachovati k těmto po- pům. Nosíce kříž na své brudi, nechtějí se dát ukřižovat za učení Syna Člověka, jež povinni jsou hájiti. Jaký to hnusný obraz, když du- chovní utikají z místa, kde jde o hlasování preti spiklencům na život mocnářův, za nějž mají se mocí svého úřadu a posvěcení modinti. Svlec kněžskou řízu, sundej kříž, který ti visl na prsou, a dělej si co chceš, buď si třeba rovo- lucionářem mimo dumu i v dumě, když té zvoli za poslance. Ale dokud jsi duchovním, nemáš žádného práva světiti meč na vykonání vraždy, nemáš zádného práva schovávati se v podzelmi, kdýž se tě táží, odsuzuješ-li vraždu či ne? Odsuzuješ-li vražedný úmysl, či ne.« . ..
Pop
21 article
Socialistická kommuna ve Finsku. Ve vyborgské gubernii společenstvo socia- listů najalo na deset let velkostatek Tarhalmnu. Členové společenstva s rodinami usadili se v panském zámku. Zavázali se, že přísně žili budou dle pravidel, která si sami dali. Způsob jejich života bude kommunistický. Zúčastněné rodiny splynou v rodinu jednu, která bude všeho užívati společně, aniž bude dovoleno, aby jednotliví členové měli majetek osobní. Mu- žové budou společní ženám, ženy mužům, deti náležeti budou celé rodině. Všichni jidati budou za společným stolem stejná jídla, o výdělek se. děliti budou stejným dílem. Ku práci nebude nikdo nucen, pracovati bude co mu bude libo a pokud mu bude libo. Belgie a Kongo. Otázka konžská stojí v popředí zájmu poli- tických kruhů belgických, z nichž oznamujs
Tarhalmn Finsko Belgie Kongo
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 29. května.
Praha
23 article
(Vynálezy.) Kdybych byl vynálezcem vím, co bych dělni. Nic, jen bych dnem i no jtemýšlel o něčem, co ještě není vynalezeno čim bych tedy já veškerenstvu mohl prospěti Nedal bych si dřive pokoje, dny i noci bych n sivil a nepolevil prve, pokavad bych před m lvané lidstvo nemohl předstoupiti s vynálezem tějským skutečně epochálním. Na př. vymyslil bych nějaký přístroj na di vení se. Aby milované lidstvo mohlo jenom na- tšlinouti péro a nemusilo samo dosavadním, na- prosto nedostatečným způsobem diviti se všem těm včcem přomnohým, jimž člověk ani divi se nestačí. Na př. i tomu, že Václavské náměsti přodlažďuje se už zas, i tomu, že Ferdinandova třida byla letos předlážděna teprve jednou — neslýcháno: a již je přece začátek června ! Neb bych vymyslil mašinku na hubování. Vím, t by šla na dračku — rvali by se o ní zejmén oyvatelé nábřeží Palackého, jimž dosavadní, cšem primitivní způsoh hubování na parníčky rd rána do noci chrlící jim do bytu spoustu sa a dýmu, dosud nijak nepomáhalo. Ovšem, tit cbyvatelé nábřeží Palackého jsou, zdá se, n- ndem nějak zvláště netrpělivým — ještě ne kubují ani plných dvacet let a již by tu chta nait výsledkyl A vymýšlel bych ještě jiné vynálezy krásno a užitečné. Schválně, aby mihované lidstvo vě- dělo, komu že blaho jeho povždy nejvíce ležel pa srdei a kdože byl dobrodincem jeho pravým
Ferdinandův Palacký Palacký
24 article
Znám se a vím, že by má ctižádost nespo- kojila se jen vynalezením snad nějaké zdokona- lené mašinky na navlékání jehel, nějaké sklá- daci cestovmí lžice, nebo takového něčeh Dršem, prý i takové patentní přesky ke šlím rebu i někdejší „kri-kri —“ vynoslo šťastným stým duševním otcům sumy, jdoucí do sta- tisiců — fi! Že pořád ještě lidstvo nemůže s tbovit nieotné touhy po mamonu, dosud nejvyš- šim ze svých idealů všech Počitám, že asi teprve generace, jež přijde po nás, bude vychována jinak. Alespoň jedan z mých přátel nedávno svatosvatě mne ujišť val, že kdyby jednou se snad ožonil a měl syna bude první jeho, totiž otcovou starosti, ab synu svému již hned ve věku nejutlejším — zošklivil neníze .
25 article
A tak tedy, kdybych byl vynálezcem, šel bych někam, do nějaké posvátné samoty, kan živá duše nechodí, na př. do „Výstavy Osmi*) a tu oddal bych se nerušenému hloubání o tom. čeho že je lidstvu k jeho blaženosti třeba nejprve a nejvíce a jaký vynález byl by lidstvu vše- obecně prospěšný. Kdyby nebyly švestkové knedlíky již vy- nalezeny, vím, co bych udělal. Ani okamžik bych neváhal a vymyslil bych tedy lidstvu švest kové knedlíky. Aby mělo po mně hezkou pa- mátku. Už jednou, bylo mi asi sedm let, málem byt bych vynalezl automobil Méli jsme ve vsi starého člověka, velkého dětinu, který proběhl asi dvacaterým řemeslem, všemu rozuměl, prál taky na fagot a umřel, nedočkav se vyplnění dávného svého snu: aby si mohl pořídit kovář- ský měch. S tím znamenitým člověkem dlouho a pokaždé, jak jen z domova jsem se mohl vytratit. míval jsem učené porady o tom, jak vynalézt a sestrojiti něco, něco podivuhodného, co by pěkně samo jezdilo po silnici .. Pro nahodilé překážky, bohužel, zůst velkolepý můj projekt jen v plenkách, čtená v něm jistě ale na ráz poznává nynější auto- mobil — ovšem že, miláčkové, automobil neb tak něco, vždyt přece nejsem dnošní! A byl by se mně to jistě povedlo, jen kdyby — Jenže můj vynález, kdyby se byl uskutečnil, byl by měl před nynějšími automobily krásno výhodu, tu, že by byl jistě ulice nezasmradi benzinem. Já totiž jsem si představoval . . . pro- sím vás, už je tomu tuze dávno a dnes těžk říci, jak jsem si to vlastně představoval. Ale kdyby se mně to bylo povedlo, bylo by to jiste jezdilo. A bez benzinu.
26 article
*) Název „Výstava Osmi“ Byl vlastně mystifikací již, jak jsem se pod rukou dověděl, zavinila tiskárna jež nedopatřením, či hříšnou ledabylostí vytiskla n plakátech jen první polovinu slova „osmiletých - Ale tenkrát mně do toho přišly jiné sta- rosti: špaček a káča, a sousedovy lusky a bůh vi, co všechno. Ba snad i sladké boly první lásky — (když mně bylo devět, s Ni jsem za už nemluvil, protože byla nesrdečná a smála se mi, když mne jednou hlídač chytil na lu- skách, vzal mi čepici a já jsem strašně řval, n čemž přece nebylo pranic k smíchu) — zkrátka. nedošlo k tomu, aby vynalezení automobilu svě připočetl za zásluhu mně. Bůh nechtěl, jak řík Mošna ve „Třech sestrách“ Geniální svou ny- šlenku, sestrojit néco, co by jezdilo samo, nějai jsem poodložil, aby náležitě uzrála, pak jsem na ni trochu pozapomněl a jiní mne předešli. Dnes vidím, že jsem by! vlastně ošizen a zkrá- cen — myšlenku mou jiní prostě si přisvojili. tak asi tomu jest. A svět se domýšli, že anto- mobli vlastně vynašli oni — aby jich Pánbůi netrestalí Ale dnes mi té myšlenky mé vlastně již ani líto není, dnes už je mi to jedno. Jen lidstv, milovaného lidstva je mi líto, že se tolik na- čichá benzinu. Ale ať! Nebe asi nechtělo mí ze mne vynálezce — velicí jsou asi hříchové lidstva, že za ně tak příliš krutě odpykává!
bůh Mošna
27 article
Být vynálozcem — panečku, já bych vy- mýšlel věci! Nejspíše samé jen zázraky! Jednou jsem viděl takovou věc podivu- hodnou, kterou bych si byl přál sám vynalézt — taky ji vymyslil někdo jiný. Tuze se mi l- bila, ani z hlavy mně nechce — uvidíte, ž sám jednou takového něco ještě najisto vyna- Viděl jsem ten vynález podivuhodný ve kterémsi hodinářském závodě na Václavském náměstí — ale počkejte přece, mějte rozuo nerozutíkejte se mi, počkejte, až dopovím: vždy ton hodinář se již dávno z Václavského náměst vystěhoval! Ale považte si — měl ve výklad akvarium, v tom akvariu vodu, v té vodě zlatě rybičky a jedny stříbrné hodinky. Kapesní ho dinky, ale trochu větší, takhle do kapsy u zim- nku. A hodinky ty byly zdělány tak precisně. že měsíce mohly být pod vodou bez nejmenšíh strachu, že by se jim voda dostala do koleček. Zázrak! Věc podivuhodná! A strašně praktická lezns na př. pro někoho, kdo, dejme tomu, spadnede vody a topí se —: možná, že treba sám se utopí, ale hodinkám do toho nic není, těm voda do koleček se nedostane. Výborné hodinkyl Však se asi nadivily, ty hloupé zlaté rybi- čky, cože jim to v akvariu ve dne v noci tika. Kdož by ony byly kdy o něčem takovém slyšely Ostatně pochybuji, že význam toho epochálníh díla plně ocenily. Možná, že by jim byl býva semenec milejším nad celý ten div lidského dů- myslu. Jenže nevim, zobou-li semenec právě zlaté rybičky — kaná,em se dává, to vím jistě.
Václavský náměstí
28 article
Ale kolem vzato, kanáři nebo zlaté rybičky — vždyt je to vlastně jedn Přiznám se, zmocnila se mne přímo ch rebná touha, zázračné ty hodinky si koupit. Me vám takové chorobné touhy. Jednou jsem v Ce lotné ulici náhodou přišel do dražební síně. Pro- dávali tam kupecké zboží i s regály a celým vnitřním zařízením — málem byl bych si koupi decimálku, když ji nikdo nechtěl. Co bych si s ní byl počal, bůh sudl Ale nekoupil jsem si ani decimálky, ani těch zázračných hodinek. Ohnivé výmluvnosti několika mých přátel podařilo se mne přesvěd- čiti, že nositi takové hodinky jest vlastně přec jen trochu nepohodlné a nepraktické: prosím vás, k vůli hodinkám celý den a všude, po uli- cích, do kavárny i do divadla tahati se s plným akvariem Hloubavý lidský duch neúnavně bádá, aby objevil nové cesty, po nichž by lidstvo mohlo dospěti vytouženého ráje a met svých nejvyš- ších. Tak z Vídně dochází zpráva, že tam zná- mý český kavalír zakládá právě ligu proti sme- kání klobouků — ať mi dnes ještě někdo přijde s lacinou frásí, že naše šlechta pro blaho národa nic, ale pranic nedělá ! Smeká-li se kloboukem, člověk prý snadno může se nastudit a nachla- zení — to známel Smekání je úplně zbytečno. Ovšem, zbyteč ným jest i jiný způsob pozdravování, na př. žaponský — či je to způsob Číňanů? — ptáti se při setkání: „Jaká jsou vaše játra? Co u čerta, je komu do mých jater? Anebo za jinde ve světě — musil bych se zeptat na t
Číňan Vídeň
29 article
přítele Kořenského, kdeže na naší zeměkouli jsou zavedeny ty mravy libozné, není-li te taky v Žaponsku — lidé při potkání trou sobě vzá- jemně nos o nos. Véru, že mnohým lidem u nás bych se raději vyhnul s cesty, kdyby ten způsob projevování úcty byl zaveden i u nás ... Ještě tak pozdravovat se jen se samými mla- dými, jak obrázek hezounkými děvčátky — — znám se, jak dovedu být zdvořilým: z takového projevování úcty bych ani nevyše! — já bych se upozdravoval! Ale tedy, pokud se týče našeho, evropskéno způsobu pozdravování: postačí prý, budeme-li napřišté salutovati, jako salutuje vojsko. Sme- kání, prý, budiž úplně odstraněno. A za to, že budeme ušetřeni nepohodlného smekání a tím i nebezpečí nastydnutí, i za to, co ušetříme n kloboucích, můžeme, prý, jistou částku ročně složiti ve prospěch účelů dobročinných. Při- hlásí-li se do spolku zatím jen sto lidí, kteří s myšlenkou našeho pana hraběte souhlasí, jest náš pan hrabě ochoten, zadati za schvalení stanov.
Kořenský Sme
30 article
S myšlenkou pana hraběte — To už ale přestává všechno! Takový ně- jaký pan hrabě — a třeba byl stokrát náš pan hrabě — přijde a klidně cizí myšlenku vydává za svou vlastní! Jako bych já už dávno před panem hrabětem nebyl „jeho“ myšlenku prová- děl prakticky! A jako bych já, alespoň v jednom případě, na místě pozdravu nepodporoval účely humanní! A jakoby u nás již dávno před panem hrabětem nebyli jiní lidé zaváděli n místě smekání klobouku cosi, co někdy skorem se podobalo vojenskému salutováníl Byl jsem kdysi představen jednomu z lidí často jmenovaných ve veřejném životě. Dobře. Oba jeme si řekli, že nás těší — je to už tak zavedeno. Potom jsem kapacitu potkal, pozdra- vil uztivě — čert vzal několik klobouků do roka! — kapacita nic. Jen ráčila pozvednouti ukazováček pravé ruky tak, jakoby se jím chtěla dotknouti střechy klobouku — a dost. Pozdravi jsem ještě několikrát, vždyť, konečně, i klobou- čníci mají právo být živi a platí daně — úkaz prostě se opakoval. Kapacita trochu nedbale