1
masthead
Račník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. května 1907.
Praha
4
article
aa ranní a odpol. ulse,
předp lácí ee-
v Praze v zeninistr
nrrk l
dvojí donákko
nank du
unk ve slanta
roštou
n tvrr ki i n la
rojí riomtn.
:kEi
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 14 stranáck.
Dnešní číslo pro Prahu je o 14 stranáck.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne 31.
května v obvyklou hodinu
ranní.
Zda nalezneme sebe samých?
Po přestálé horečce volební uvažuje s
nyní ve všech národech této poloviny sou-
státí habsburgského střízlivě, avšak spolu
horlivě o spořádání šiků poslaneckých v na
stávajícím parlamentu. Uznává se všeobecně
že v orkestru tak mnohočetném o 516 hu
debnících, zanikati budou hlasy jedincův,
byť i nejkrásnější, a platně pronikati moho
toliko hlasy mohutných sborů, čil
velkých stran, řádně vycvičených, sl
děných a sehraných, jak se v hudebním
světě říká
A proto všude tužby a snahy, aby po-
toky a říčky jednoho souvodí slévaly se
řeky a veletoky, aby svůj k svému tihnul
proti cizím sokům a nepřátelům společným
sdružoval se s bližními svým
v jeden tém ku pospolité obraně i ku po-
spolitému výboji. — Na pohled zdálo by se
že snaha tak přirozená dá se velice snadn
a velice brzy uskutečnit
A zatím ve skutečnosti není tomu tak,
nýbrž do té chvíle kromě sociální d-
mokratické stranyrakouské ješte
vše nehotovo a ve varu se zmítá, kypí
kloktá roztavená ruda. Ano, sociálně demo
kratická strana rakouská sblukne se dl
všech známek v jediný, z tuha zcentraliso-
vaný tábor, neboť ani těch 24 poslanců
českoslovanské sociální demokracie
nehodlá založiti si svůj vla s tn
Praha
6
article
Elub, v němž by se zračila jich česká ini
vidualita, nýbrž chtějí splynouti oddaně, » mi
dem anderen Tross«, v jeden, převaho
německý tábor Adlerův, jenž bude čítat
okolo 90 poslancův
Jinak u občanských stran něme
ckých. Ozývalo se tu z prvopočátku sie
také volání: »Spojme se všicihni Něme
bez rozdílu politických barev v jediný
velký německý klub. Avšak dnes již nat
není pomyšlení, nýbrž Němci budou jakc
v předešlé sněmovně opět rozděleni ve dva
pluky kterikální a liberální. V onom
67 křesťanských sociálů (antisemitů) a 29
katolických konservativců, tedy úhrnem
poslancův, kdežto tábor »liberálních Němcův
— dojde-li zejtra mezi nimi k hledané do-
hodě, bude o něco slabší, čitaje nejvýš 85
poslancův.
Nuže, oproti těmto dvěma táborům
německým, jež čítati budou dohr
mady ne více než 181 poslancův čili sotv
třetinu celé sněmovny, — jak silný bud
tábor slovanských národův? Českýc
poslancův (bez sociálních demokratů
bude 84, polských 80, Mal orus ů
28. Slovincův 23, Chorvatův
Srbův 14 — tedy úbrnem všech sl
vanských poslaneův 229. — Vlachův
a Rumunův pak (bez sociálních demok ratů) 19
»Kdyby se Slované dovedli sečísti
poznati ve své síle!« Tento pověký vzdech
dějin Slovanstva, obsahující v sobě celý vy-
Had jeho utrpení neskonalého, jeho děsných
zirát a pokoření, měl by věru dnes vyburco
vati aspoň Slov a ny rako us k é, aby
Adlerův
Němec
Němcův
poslancův
Chorvatův
Srbův
Vlachův
Rumunův
Slovan
Slovincův
7
article
NAR
NAR
[pomyslili na konečné rozumné semknutí
svých rozptýlených a různojdoucích šikův na
bojišti parlamentu rakouského ! —
Dorozuměvše se, podavše si pravice —
hle, jak bychom mohli býti relativně nej
silnější, nejmocnější strano
ze všech! Stranou o 48 poslanců silnějš
než veškeří Němci obojího vyznání
dohromady a o 139 hlasů silnější než ve-
škerá strana sociálně demokratická.
Představme si, jaký dojem by takováto
kompaktní strana slovanská v
sněmovně Rakouska učinila na veškeren
svět, jakou vahou by dopadla na houpačku
vnitřní i vnější politiky rakouské, jaký účinek
by měla taková solidární koali c
229 poslanců slovanských na vše
chno ústrojí našich ústavních a politickýc
poměrův, slovem na celý parla mentní i státní
mechanism tohoto dosud německo centralisti-
ckého státul
Nepotřebovali by naprosto jednotliv
klubové slovanských národův zaniknouti
slíti se snad v klub jediny. Toť bylo by zby-
tečností nerozumnou. Ale stačilo by úplně.
kdyby se všickni předsedové je-
jich dohodli o solidárním postupuv
důležitostech rozhodujících
největších, podle zásady: »In necessa-
riis unitas, in dubiis libertas, in omnibus
caritas« (t. j. v nutnostech jednota, v po-
chybnostech svoboda, ve všem láska) — sta-
čilo by, kdyby předsedové všech klubů slo-
vanských sestoupili se v jeden výkonný vy-
bor svazu Slovanů rakouských, jenž by vy-
jednával od případu ku případu s vládou
i stranami jinorodými a společně se usnáše
o svorném postupu všech klubů slovanských
ve chvílích hlasování rozhodných.
Němec
Nara
Rakousko
Slovan rakouský
8
article
Kdyby se poslancové všech národů
slovanských Rakouska dovedli do dvou týdnů
sejíti neb jinak dorozuměti a dohodnouti
o podobné pospolité organisa ci
byla by to zajisté největší a pře-
blahá událost pro celou budoucno
západního i jižního Slovanstva.
Pak by se nemluvilo o tom, jakos
mluví dnes, že předsedou příští sněmovny
musí býti Němec — notabene kleri-
kální Němec dr. Ebenhoch, který se tak
perfidně zachoval oproti nám
Čechům, že nejprve Badenova nařízen
jazyková shledával zcela správnými a pro
Němce nezavádnými — pak ale nahle obrátil
a na roveň nejzuřivějším Němcům proti nim
se obořil a brojil... Jak slabýmia
chabými vyjímali bychom se my Šlované
na očích všeho soudného světa, kdybychom.
nčkoliv jsme nejsilnější stranou v parla-
mentě, netroufali si ani postavit svého vlast-
ního slovánského kandidáta pro důležitý úřad
předsedy sněmovny rakouské, nýbrž bez od-
mluvy podrobili se heslu německé zpup-
nosti: předsedou parlamentu rakouského
musí býti Němec! Zdaž bychom tím sami
sebe neuznali za plémě inferiorní, za plém
služebníkův německého Herrenvolku, jak nám
kdys Hebbel přezděl ?l
Dnes scházejí se němečtí lidovci, ně-
mečtí pokrokaři, němečtí agrárníci, voln
Všeněmci i schönererovci, aby porokovali
o svém spolčení a sdružení se v jeden svaz
liberálních Němců.
Ale o nějakém sjezdu českých, polských.
slovinských, maloruských, jihoslovanských po-
slanců za účelem budoucího sdružení se —
doposud ani pohádky! A přece jsme sobe
pokrevnými bratry, citíme všickni svou příbuz
Němec
doktor
Ebenhoch
Čecho
Badenův
Hebbel
Rakousko
9
article
nost, teskníváme a radujeme se spolu, máme
jednoho a téhož nepřítele, jenž nás všeck
stejně vážně ohrožuje, máme tolik shodných
zájmů, tužeb a potřeb politických, kulturníc
a hospodářských, že jest čiro nepochopitelnou
nesmyslností, když nedovedeme se dohod-
nout, dorozumět, srovnat a zformovat v jeden
disciplinovaný šik.
Uvažujtež o tom v této dějinné chvi
všichni myslící politikové a vůdcové veške-
rých národův a stran Slovanstva rakouského
Uvažujte a jednejte — dokud je čas ! Pozdě
bycha honit, a hříchem nezmoudřeti ani po
škodě. Jakých škod však přinesla nám, Slo
vanům rakouským, naše osudná nesvornost
naše krátkozraká nedružnost politická o
roku 1848 až po dnes!! Discite, monitil
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 29. května. (Haličské volby.
Halič bývala vždvcky pověstna svými volbami
Řikalo se, že v Haliči se poslanci nevolí, nýbrž
politickými úřady jmenují. V této, pro Hal
málo lichotivé pověsti bylo mnoho pravdy a z
žádné korunní země nedocházelo do parla mentu
tolik žalob na volební nesprávnosti, jako z Ha-
liče. Tuto smutnou pověst zachovala si Halič
i při letošních všeobecných říšských volbách.
Nikde, v žádné korunní zemi netekla letos pr
volbách krev, jen v Haliči. Po truchlivé udá-
losti v Přemyšli, kde po volbě za večerních vý-
tržností zranéno více neb méně těžce na dvacet
lidl, přišel Horódzek ve vých. Haliči, v němž
salvou četníků zabíti na místě čtyr
občané, jedna selka podlehla po krátkém
čase zranění a celá řada jiných osob zápas
ještě se smrtí.
O Horódzku tvrdí úřadní zpráva, kterouž
také časopické zprávy z části potvrzují, že ta-
mější neštéstí zavinilo osudné nedorozumění. Ob-
čané horódští, velikou většínou přívrženci strany
staroruské, byli přesvědčeni, že jejich kandidát.
duchovní Davidjek, obdržel aspoň 1000
hlasů, kdežto předseda volební komise, ukra-
jinofilský duchovní Skobelský oznámil, že Da
vidjek obdržel pouze 573 hlasy a dva jeho
protikandidáti celkem 114 hlasů. Voličové, proti
jejichž vůli předsedou jmenován jich politický
odpůrce, nevěřili jeho slovům, vzbouřili se prot
volební komisi, útočili i na zakročivší četniky
kamením a konec konců střelba, krev, mrtvoly ..
Praha
Halič
Přemyšl
Ob
11
article
Tedy v tomto „ntpadě snad osudné ne-
dorozuméní, ačkotv loho býu nemuselo, kdyby
se byla volební komise sestavila tak, aby hověla
politickému smýšlení veliké většiny voličů. Avšak
z Haliče, nejen z ruské, i z polské části zem
přichází nyní den co den řada žalob a stesko,
nasvědčujících, že tamější politické úřady jakoby
ani nevěděly, že dávno už moci zákona naby
nový volební řád, stíhajíci dosti eitelnými tresty
každého, kdo jakýmkoli způsobem překáží vo-
liči, aby při volbách projevil svobodně svou
vůli. Veliká část politických úřadníků haličských
pokládá se dosud za zřízence panovavší v Haličí
konservativně šlechtické strany a neohlížejíc s
na platný zákon, činí i letos vše možné, aby.
když ne po dobrém, tedy po zlém vynutila zvo-
lení konservativných poslanců. Jsou zjišteny
četné případy, že úřady rozesílaly volebn
lístky vyplněné již jménem kandidáta konserva-
tivního; v jiných místech oposičním voličům
nepovolen přístup do volební místnosti; jinde
na voliče činěn nátlak hrozbami, že se jim
odejme právo provozovati živnost. Jsou zjištěny
připady, že volič před komisí oznámil, že agent
konservativního kandidáta (dra. Duleby) zaplati
mu za hlas několik korun, komise však v tom
neshledala překročení volebního řádu a úplate
ospravedlnila poznámkou, že daně koruny jsou
voliči náhradou za ztrátu čas u .
Halič
12
article
Ke všem svízelům, jež bývalá říšská rad
na nátlak polského kola připravila haličským
voličům strašně spletitým volebním řádem, při-
stupuje i sturý nesvar haličský, jevícís
v tom, že politické úřady vůbec nedbají vo-
lební svobody a samy se propůjčují za nástroj
nátlaku na voliče. Vládě jsou již známy četné
případy nesprávnosti, prováděných při volbách
politickými úřadniky, a měla by tedy dbáti, aby
se nešvary ty neopakovaly aspoň při zbývajících
ještě užších volbách. Poslední slovo o letošních
haličských volbách promluví ovšem nová říšská
rada.
V Praze, 29. května. (Haličský v -
lební řád.) Jest známo, že polské kolo z ná-
vodu Všepoláka prof. Glabiňského vymohlo
si loni na říš-ké radě pro Halič velmi čeln
odchylky od volebního řádu, platného ve všech
ostatních korunních zemích. Ačkoli ze 106 ha-
ličských poslanců ruskému obyvatelstvu přisou-
zeno pouze 28 mandátů, prof. Glabiňski vymohl
si poměrné volby ve venkovských okresích v ta-
kové formě, aby kandidát menšiny mohl být
zvolen pouhou čtvrtino u blasů. Timto vti-
pem všepolský inspirator polského kola mini
připraviti Rusy ješté o několik dalších mandát
z téch, které jim jeho volební geometrii na oko
přiznány. Počitaje s nesvorností polských stran.
nadál se, že polský konservativní kandidát ulovi
některý menšinový mandát i v okresech čiste
ruských. Ale již dosavadní výsledky voleb uka-
zují, že se prof. Glabiňski přepočítal a s nim
celé polské kolo. Polákům se dosud nepodařil
odniti Rusům ani jediného menšinového man-
dátu, za to však sionisté pomoci ruských
voličů odňali Polákům již dva menšinové man-
dáty a dva jiné polské mandáty jsou značně
ohroženy.
profesor
Glabiňský
Glabiňski
Rus
Polák
Praha
Halič
ha
13
article
Polské listy dnes jsou již za jedno v tom,
že »chytrý« volební řád, sdělaný na prospěc
Poláků, přinesl jim jen škodu a proto volaj-
už nyní po reformě haličského volebního řádu-
Píšou tak nejen časopisy neodvislé, nýbrž
i staré orgány polského kola uznávají, že vo-
lební rád Glabiňského nevyhovuje a vyžaduje
oprav. Nejhůr při haličských volbách pochodil
dosud strana podolské š lech ty. Její
skupina čítala ve staré sněmovně 2 1 člene.
nyní však zvolení z ní pouze hrabě Vojtěeh
Dzieduszveki, Moysa a hr. Sta-
zvňski. Nejčilejší její člen dr. Vlad. K-
zlowski jest teprve v užší volbě. A právě
této straně měl nejvíce pomoci »chytrý« vo-
lební řád Gia iňského, neboť jí měly náležeti
polské menšinové mandáty ve vých. Haliči.
Polák
Píša
Moysa
doktor
Vlad
Halič
Vojtěeh Dzieduszveki
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 29. května.
Praha
16
article
Opět selské bouře.
Opět selské bouře.
Ani letošní rok není bez selských bouří
Na mnoha místech sedláci se nemohou dočkat.
až jim Hosudarstvenná duma dá pozemky stat-
kářů, a mysli si, že už to ani nestojí za to.
aby své pozemky vzdělávali. Tedy pozemko
svých nezorali a neoseli, a že statkáři nema
se k tomu, aby jim své země odevzdali, vypu-
zují je ohněm.
V kyjevské gubernii zejména vypalují dvory
hrab. Branické, jeden po druhém. V tétéž pu-
bernii vypálili statek hr. Šuvalova. V jaroslav-
ské gubernii na statku Maximovičově vypálil
kolny s nářadím. V podolské gubernii správc
Ted
Šuvalov
Maximovičův
17
article
V drobném prodejí
raní čislo o sobě . . . sk
Ve sliakách na veskovi-
enal čalo. . . . . . .
1nseradr
platí se hotově rapřel
ace lerty piljiná dptinl-
Uskirn stltieklenskcoes
Rakopisy se nevraesji
18
article
statkáře Gdovského s lokajem si vyjel na ob-
hlídku poli. Sedláci na panských polích pásli
svůj dobytek. Když uviděli statkářova správee
a lokaje, hrozně je zbili. Hajného, jenž jim
běžel na pomoc, zabnali a brozili upáliti v domě,
do kterého se utekl. V brestském újezdě sedláci
ze vsi Gremjačí samovolně pásli dobylek na
pastvištích statkáře Tuzvka. Policie je překva-
pila a zajala jim skot a 30 kobyl. Sedlácís
chopili kolů a vidlí a vrhli se na poljcii. Byli
ale zahnáni a šest jich zatčeno, s nimi agitátor,
jenž jim hlásal, aby si panské pozemky roz-
Selské bouře dějí se v menších rozměrech
také ve volyňské gubernii a v kurské ve větších.
Mezitím němečtí kolonisté na
Krymu obrátili se na německou
vládu s dotazem, je-li možno, aby se
expropriace šlechtických, církevních a státních
statků stala zákonem, kdyby Hosudarstvenná
duma takový zákon přijala. Z Berlina dosla
zpráva, že podobné usnesení parlamentu nikdy
nemůže dojíti schválení ani vlády, ani panov-
níka. Němečtí kolonisté, již vážně se o své po-
zemky bojíel, se upokojili a kupují nyní ve.
velkých rozměrech statky ruských statkárů.
Sesílení cizinců a úplná vlastní mizina
budou jedinými positivnými výsledky ruských
Sedlák
Hajný
Krym
Berlín
20
article
bourí,
Revoluční popové v Hosudarsivenné dumě.
Když se v dumě hlasovalo o leyslném pro-
jevu po vládním sdělení o vyzrazeném a zaže-
hnaném spiknutí proti životu carovu, poslane
krajních levých frakci, jak známo, vyšli ze sálu,
netroufajíce si hlasovati proti a po odhlasování
smějíce se vrátili se zas. Popové, kteří jsou
členy výstředních a revolučních stran, nečinili
výjimky. Starý Suvorin zmiňuje se o těckto
popech:
»Přiznávaje každému svobodu mínění, ne-
mohu se bez nepřátelství zachovati k těmto po-
pům. Nosíce kříž na své brudi, nechtějí se dát
ukřižovat za učení Syna Člověka, jež povinni
jsou hájiti. Jaký to hnusný obraz, když du-
chovní utikají z místa, kde jde o hlasování preti
spiklencům na život mocnářův, za nějž mají se
mocí svého úřadu a posvěcení modinti. Svlec
kněžskou řízu, sundej kříž, který ti visl na
prsou, a dělej si co chceš, buď si třeba rovo-
lucionářem mimo dumu i v dumě, když té zvoli
za poslance. Ale dokud jsi duchovním, nemáš
žádného práva světiti meč na vykonání vraždy,
nemáš zádného práva schovávati se v podzelmi,
kdýž se tě táží, odsuzuješ-li vraždu či ne?
Odsuzuješ-li vražedný úmysl, či ne.« . ..
Pop
21
article
Socialistická kommuna ve Finsku.
Ve vyborgské gubernii společenstvo socia-
listů najalo na deset let velkostatek Tarhalmnu.
Členové společenstva s rodinami usadili se v
panském zámku. Zavázali se, že přísně žili
budou dle pravidel, která si sami dali. Způsob
jejich života bude kommunistický. Zúčastněné
rodiny splynou v rodinu jednu, která bude
všeho užívati společně, aniž bude dovoleno,
aby jednotliví členové měli majetek osobní. Mu-
žové budou společní ženám, ženy mužům, deti
náležeti budou celé rodině. Všichni jidati budou
za společným stolem stejná jídla, o výdělek se.
děliti budou stejným dílem. Ku práci nebude
nikdo nucen, pracovati bude co mu bude libo
a pokud mu bude libo.
Belgie a Kongo.
Otázka konžská stojí v popředí zájmu poli-
tických kruhů belgických, z nichž oznamujs
Tarhalmn
Finsko
Belgie
Kongo
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 29. května.
Praha
23
article
(Vynálezy.) Kdybych byl vynálezcem
vím, co bych dělni. Nic, jen bych dnem i no
jtemýšlel o něčem, co ještě není vynalezeno
čim bych tedy já veškerenstvu mohl prospěti
Nedal bych si dřive pokoje, dny i noci bych n
sivil a nepolevil prve, pokavad bych před m
lvané lidstvo nemohl předstoupiti s vynálezem
tějským skutečně epochálním.
Na př. vymyslil bych nějaký přístroj na di
vení se. Aby milované lidstvo mohlo jenom na-
tšlinouti péro a nemusilo samo dosavadním, na-
prosto nedostatečným způsobem diviti se všem
těm včcem přomnohým, jimž člověk ani divi
se nestačí. Na př. i tomu, že Václavské náměsti
přodlažďuje se už zas, i tomu, že Ferdinandova
třida byla letos předlážděna teprve jednou —
neslýcháno: a již je přece začátek června ! Neb
bych vymyslil mašinku na hubování. Vím, t
by šla na dračku — rvali by se o ní zejmén
oyvatelé nábřeží Palackého, jimž dosavadní,
cšem primitivní způsoh hubování na parníčky
rd rána do noci chrlící jim do bytu spoustu sa
a dýmu, dosud nijak nepomáhalo. Ovšem, tit
cbyvatelé nábřeží Palackého jsou, zdá se, n-
ndem nějak zvláště netrpělivým — ještě ne
kubují ani plných dvacet let a již by tu chta
nait výsledkyl
A vymýšlel bych ještě jiné vynálezy krásno
a užitečné. Schválně, aby mihované lidstvo vě-
dělo, komu že blaho jeho povždy nejvíce ležel
pa srdei a kdože byl dobrodincem jeho pravým
Ferdinandův
Palacký
Palacký
24
article
Znám se a vím, že by má ctižádost nespo-
kojila se jen vynalezením snad nějaké zdokona-
lené mašinky na navlékání jehel, nějaké sklá-
daci cestovmí lžice, nebo takového něčeh
Dršem, prý i takové patentní přesky ke šlím
rebu i někdejší „kri-kri —“ vynoslo šťastným
stým duševním otcům sumy, jdoucí do sta-
tisiců — fi! Že pořád ještě lidstvo nemůže s
tbovit nieotné touhy po mamonu, dosud nejvyš-
šim ze svých idealů všech
Počitám, že asi teprve generace, jež přijde
po nás, bude vychována jinak. Alespoň jedan
z mých přátel nedávno svatosvatě mne ujišť
val, že kdyby jednou se snad ožonil a měl syna
bude první jeho, totiž otcovou starosti, ab
synu svému již hned ve věku nejutlejším —
zošklivil neníze .
25
article
A tak tedy, kdybych byl vynálezcem, šel
bych někam, do nějaké posvátné samoty, kan
živá duše nechodí, na př. do „Výstavy Osmi*)
a tu oddal bych se nerušenému hloubání o tom.
čeho že je lidstvu k jeho blaženosti třeba nejprve
a nejvíce a jaký vynález byl by lidstvu vše-
obecně prospěšný.
Kdyby nebyly švestkové knedlíky již vy-
nalezeny, vím, co bych udělal. Ani okamžik
bych neváhal a vymyslil bych tedy lidstvu švest
kové knedlíky. Aby mělo po mně hezkou pa-
mátku. Už jednou, bylo mi asi sedm let, málem
byt bych vynalezl automobil Méli jsme ve vsi
starého člověka, velkého dětinu, který proběhl
asi dvacaterým řemeslem, všemu rozuměl, prál
taky na fagot a umřel, nedočkav se vyplnění
dávného svého snu: aby si mohl pořídit kovář-
ský měch. S tím znamenitým člověkem dlouho
a pokaždé, jak jen z domova jsem se mohl vytratit.
míval jsem učené porady o tom, jak vynalézt
a sestrojiti něco, něco podivuhodného, co by
pěkně samo jezdilo po silnici ..
Pro nahodilé překážky, bohužel, zůst
velkolepý můj projekt jen v plenkách, čtená
v něm jistě ale na ráz poznává nynější auto-
mobil — ovšem že, miláčkové, automobil neb
tak něco, vždyt přece nejsem dnošní! A byl
by se mně to jistě povedlo, jen kdyby —
Jenže můj vynález, kdyby se byl uskutečnil,
byl by měl před nynějšími automobily krásno
výhodu, tu, že by byl jistě ulice nezasmradi
benzinem. Já totiž jsem si představoval . . . pro-
sím vás, už je tomu tuze dávno a dnes těžk
říci, jak jsem si to vlastně představoval. Ale
kdyby se mně to bylo povedlo, bylo by to jiste
jezdilo. A bez benzinu.
26
article
*) Název „Výstava Osmi“ Byl vlastně mystifikací
již, jak jsem se pod rukou dověděl, zavinila tiskárna
jež nedopatřením, či hříšnou ledabylostí vytiskla n
plakátech jen první polovinu slova „osmiletých -
Ale tenkrát mně do toho přišly jiné sta-
rosti: špaček a káča, a sousedovy lusky a bůh
vi, co všechno. Ba snad i sladké boly první
lásky — (když mně bylo devět, s Ni jsem za
už nemluvil, protože byla nesrdečná a smála
se mi, když mne jednou hlídač chytil na lu-
skách, vzal mi čepici a já jsem strašně řval, n
čemž přece nebylo pranic k smíchu) — zkrátka.
nedošlo k tomu, aby vynalezení automobilu svě
připočetl za zásluhu mně. Bůh nechtěl, jak řík
Mošna ve „Třech sestrách“ Geniální svou ny-
šlenku, sestrojit néco, co by jezdilo samo, nějai
jsem poodložil, aby náležitě uzrála, pak jsem
na ni trochu pozapomněl a jiní mne předešli.
Dnes vidím, že jsem by! vlastně ošizen a zkrá-
cen — myšlenku mou jiní prostě si přisvojili.
tak asi tomu jest. A svět se domýšli, že anto-
mobli vlastně vynašli oni — aby jich Pánbůi
netrestalí
Ale dnes mi té myšlenky mé vlastně již ani
líto není, dnes už je mi to jedno. Jen lidstv,
milovaného lidstva je mi líto, že se tolik na-
čichá benzinu. Ale ať! Nebe asi nechtělo mí
ze mne vynálezce — velicí jsou asi hříchové
lidstva, že za ně tak příliš krutě odpykává!
bůh
Mošna
27
article
Být vynálozcem — panečku, já bych vy-
mýšlel věci! Nejspíše samé jen zázraky!
Jednou jsem viděl takovou věc podivu-
hodnou, kterou bych si byl přál sám vynalézt
— taky ji vymyslil někdo jiný. Tuze se mi l-
bila, ani z hlavy mně nechce — uvidíte, ž
sám jednou takového něco ještě najisto vyna-
Viděl jsem ten vynález podivuhodný ve
kterémsi hodinářském závodě na Václavském
náměstí — ale počkejte přece, mějte rozuo
nerozutíkejte se mi, počkejte, až dopovím: vždy
ton hodinář se již dávno z Václavského náměst
vystěhoval! Ale považte si — měl ve výklad
akvarium, v tom akvariu vodu, v té vodě zlatě
rybičky a jedny stříbrné hodinky. Kapesní ho
dinky, ale trochu větší, takhle do kapsy u zim-
nku. A hodinky ty byly zdělány tak precisně.
že měsíce mohly být pod vodou bez nejmenšíh
strachu, že by se jim voda dostala do koleček.
Zázrak! Věc podivuhodná! A strašně praktická
lezns
na př. pro někoho, kdo, dejme tomu, spadnede
vody a topí se —: možná, že treba sám se
utopí, ale hodinkám do toho nic není, těm voda
do koleček se nedostane. Výborné hodinkyl
Však se asi nadivily, ty hloupé zlaté rybi-
čky, cože jim to v akvariu ve dne v noci tika.
Kdož by ony byly kdy o něčem takovém slyšely
Ostatně pochybuji, že význam toho epochálníh
díla plně ocenily. Možná, že by jim byl býva
semenec milejším nad celý ten div lidského dů-
myslu. Jenže nevim, zobou-li semenec právě
zlaté rybičky — kaná,em se dává, to vím jistě.
Václavský náměstí
28
article
Ale kolem vzato, kanáři nebo zlaté rybičky —
vždyt je to vlastně jedn
Přiznám se, zmocnila se mne přímo ch
rebná touha, zázračné ty hodinky si koupit. Me
vám takové chorobné touhy. Jednou jsem v Ce
lotné ulici náhodou přišel do dražební síně. Pro-
dávali tam kupecké zboží i s regály a celým
vnitřním zařízením — málem byl bych si koupi
decimálku, když ji nikdo nechtěl. Co bych si
s ní byl počal, bůh sudl
Ale nekoupil jsem si ani decimálky, ani
těch zázračných hodinek. Ohnivé výmluvnosti
několika mých přátel podařilo se mne přesvěd-
čiti, že nositi takové hodinky jest vlastně přec
jen trochu nepohodlné a nepraktické: prosím
vás, k vůli hodinkám celý den a všude, po uli-
cích, do kavárny i do divadla tahati se s plným
akvariem
Hloubavý lidský duch neúnavně bádá, aby
objevil nové cesty, po nichž by lidstvo mohlo
dospěti vytouženého ráje a met svých nejvyš-
ších. Tak z Vídně dochází zpráva, že tam zná-
mý český kavalír zakládá právě ligu proti sme-
kání klobouků — ať mi dnes ještě někdo přijde
s lacinou frásí, že naše šlechta pro blaho národa
nic, ale pranic nedělá ! Smeká-li se kloboukem,
člověk prý snadno může se nastudit a nachla-
zení — to známel
Smekání je úplně zbytečno. Ovšem, zbyteč
ným jest i jiný způsob pozdravování, na př.
žaponský — či je to způsob Číňanů? — ptáti
se při setkání: „Jaká jsou vaše játra? Co
u čerta, je komu do mých jater? Anebo za
jinde ve světě — musil bych se zeptat na t
Číňan
Vídeň
29
article
přítele Kořenského, kdeže na naší zeměkouli
jsou zavedeny ty mravy libozné, není-li te taky
v Žaponsku — lidé při potkání trou sobě vzá-
jemně nos o nos. Véru, že mnohým lidem
u nás bych se raději vyhnul s cesty, kdyby ten
způsob projevování úcty byl zaveden i u nás ...
Ještě tak pozdravovat se jen se samými mla-
dými, jak obrázek hezounkými děvčátky — —
znám se, jak dovedu být zdvořilým: z takového
projevování úcty bych ani nevyše! — já bych
se upozdravoval!
Ale tedy, pokud se týče našeho, evropskéno
způsobu pozdravování: postačí prý, budeme-li
napřišté salutovati, jako salutuje vojsko. Sme-
kání, prý, budiž úplně odstraněno. A za to, že
budeme ušetřeni nepohodlného smekání a tím
i nebezpečí nastydnutí, i za to, co ušetříme n
kloboucích, můžeme, prý, jistou částku ročně
složiti ve prospěch účelů dobročinných. Při-
hlásí-li se do spolku zatím jen sto lidí, kteří
s myšlenkou našeho pana hraběte souhlasí, jest
náš pan hrabě ochoten, zadati za schvalení
stanov.
Kořenský
Sme
30
article
S myšlenkou pana hraběte —
To už ale přestává všechno! Takový ně-
jaký pan hrabě — a třeba byl stokrát náš pan
hrabě — přijde a klidně cizí myšlenku vydává
za svou vlastní! Jako bych já už dávno před
panem hrabětem nebyl „jeho“ myšlenku prová-
děl prakticky! A jako bych já, alespoň v jednom
případě, na místě pozdravu nepodporoval účely
humanní! A jakoby u nás již dávno před
panem hrabětem nebyli jiní lidé zaváděli n
místě smekání klobouku cosi, co někdy skorem
se podobalo vojenskému salutováníl
Byl jsem kdysi představen jednomu z lidí
často jmenovaných ve veřejném životě. Dobře.
Oba jeme si řekli, že nás těší — je to už tak
zavedeno. Potom jsem kapacitu potkal, pozdra-
vil uztivě — čert vzal několik klobouků do
roka! — kapacita nic. Jen ráčila pozvednouti
ukazováček pravé ruky tak, jakoby se jím chtěla
dotknouti střechy klobouku — a dost. Pozdravi
jsem ještě několikrát, vždyť, konečně, i klobou-
čníci mají právo být živi a platí daně — úkaz
prostě se opakoval. Kapacita trochu nedbale