ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1bcd27e0-7129-11dc-9c44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 145, place 112, org 18, work 6
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. května 1904. Císlo 138
4 article
Lid úpí pod krušným vojenským břemenem, ale sociálně politické reformy se mu zadržují. Zamítá přediohu z důvodů čistě věcných. Del. dr. Tollinger žasne nad novými poža- davky, nad způsobem, jakým byly ohlášeny, nad odůvodněním a nad úhradou refundováním. Tyto náblé požadavky svědčí o minulé nedba- losti. Přímějším a spravedlivým bylo by, kdyby se v mimořádném rozpo čtu na rok 1905 bylo žádalo o tolik méně, kolik obnáší domnělá refundace. Del. hr. Stürgh pochopuje Tollingerův úžas ale na 50 mill. lhůtu na nová děla mohl býti při praven. Předešlých 15 mill. nemohlo přec stačiti. Ptá se ministra, jak budou vypadati budoucně mimo- řádné rozpočty Del. hr. Dzieduszycki děkuje ministrov jmenem svých přátel za přímé přiznání, že letos žádané úvěry neobsahují ještě všecky předvídané výdaje. Lépe je prý znáti úplnou, třeba nepříjem- nou pravdu. Nikdo nemůže předvídati další tech- nický pokrok, jonž může vyžadovati dost záhy nové výlchy. Rakousko by propadlo záhubě, nemajíc do- statečné branné moci, nebylo by schopno spojenstv a po jeho neodvislosti by bylo záhy veta. Prot Poláci povolovali vždy prostředky na zachování branné moci říšské, avšak musí dbáti se, aby finanční možnost obyvatelstva byla přiměřena požadavkům Jak se potřebné prostředky seženou, aniž by státn finance byly rozrušeny, musí říci rakouský minista financí.
Del doktor Tollinger Tollingerův Prot Polák Rakousko Lido
5 article
Ministr Pitreich odvolává se v otázce vá- lečné hotovosti vojska na své vývody v minulém zasedání, totiž že politické poměry říše znesnadňo valy vytasiti se s vojenskými požadavky, přiměře- nými nynějšímu způsobu válčení. Arci vykonalo se i tu mnolo v pořizování zbraně těžkého dělostřelectva a stavbě opevnění. takže jedná se tedy pouze o doplňky a jejich spěš- nější provedení. Řiše musí být upokojena, že její válečná hotovost je zabezpečena, a to není jinak možná než anticipativným použitím vojenských pro- středků, vytčených již v mimořádném rozpočtu. Tate akce jest arci stížena tím, že se mají zároveň poří- diti také polní děla. Konečně podal na dotazy dele- gátů důvěrnou zevrubnou zprávu o mimořádných požadaveích. Debata byla potom přerušena a bude sev ní pokračovati příští týden po čekaných objasněních ministra financi. Potom dány na jednací pořad rozpočty společ- ného ministra financí a vrchní účtárn a po Abrahamowiczově referátu přijaty beze změny a bez debaty. Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol Na jepnacím pořadu je: řádný rozpočet ná mořní.
Pitreich Abrahamowiczův
6 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 18. května. Staré Srbsko a reformy. Dopis »N. L« Z Cařihradu, 10. května. Stalo se, čeho se nikdo nenadál. Tam, kde je reforem nejvíce zapotřebí, ve větší části Starého Srbska, kde jest arnautská anarchie největší, kde Srby vraždí, ubfjejí, olupují, okrádají, aniž zločineům, Arnautům, dostává se za to jakého trestu, tam reformy provedeny nebudou. Tak tomu chtěí sultán, tak Arnauté, tak Rakousko Uhersko,a šlechetná Evropa povolila, nepřipouštějíc si, že srhský národ v sandžacích pečském, prizren- ském, debačském, elbasanském následkem toho dále bude beztrestně vyhlazován a že jeho vy- hlazovatelé, Arnauté, jsou tímto jednáním zmi- něných činitelů zjevně povzbuzeni, aby ve své krvavé práci pokračovali. Arnauté zdvihli hlavy, když nabyli jistoty. že nenáviděné reformy v jejích krajích prove- deny nebudou. V Peči sestoupil se tajný spolek arnautský, jehož účelem je vraždění Srbů. Spolek je »tajný«, ale zločiny jeho veřejné. Minulý měsíc bylo v kraji tom zavražděno sedm Srbů. Tyto dni ubili Arnauté po Srbovi ve vsech Sinaji a Niči a jednoho polního hajného, »reformovaného« Seba. Srby v pečské nahiji opanoval takový strach, že nikdo nevychází ze svého domu, ani na pole, ani do města, ani na pastviny. Posláno sice turecké vojsko proti arnaut- ským loupežníkům, ale velení nad ním svěřeno Arnautovi, jenž sám je zlopověstným loupežní- kem a sluje Bajram Fazlija. Dojčin.
Srba Arnaut Nič Fazlija Praha Srbsko Cařihrad Rakousko Uhersko Evropa Sinaj Seba
7 article
Italský dvůr v Postupími. Některé »světové listy« ohlásily tyto dny že italští královští manželé přibudou v pozdním létě na návštěvu do Postupimi, kam je Vilém I. byl pozval. Poněvadž však královna Helena oče- žice), Štyrský Hradec i po německu sluje „Gratz“ a nikoli Burg, Celovec, Lublaň, Záhřeb Zadr! Nikde ani čárčiky neslovanské. A hlavní město Vídeň? I to má slovanskou pečeť. Jméno pochází od Vindobona, t. j. město Vindů, a Vindové či Vendové byli Slované, tím názviskem původně cizím národům známí. Jestli Římané označili Vídeň městem Vindů, je roz- hodnuto, kdo město obýval a provozoval s Rí- many obchod v podunajských končinách. Co místopis zemí dnešního Rakouska svou mluvou napovídá, to dějiny dotvrzují. V nejstar- ších dobách byli Slované tak rozšíření. Byli po- kojný, pracovný národ. Seděli pevně od Adrie až k Baltu vedle svých neklidných sousedů. V 4. a 3. století před Kr. posedla rozmohlé Kolty horečka stěhovací, s velikou silou vytrhli na vý- chod, udeřili na Římany, Slovany a Germány Nikdo jim neodolal, ani Slované, kteří v kru- tých a těžkých zápasech ztratili uherskou Mo- ravu a byli vytlačeni z Tyrol, od Adrie, ze Štyr- ska, z Rakous i Korutan. Do Čech vnikli Bojové. Ačkoliv dějiny úplně mlčí o obyvatelích v Če- chách před nimi, dá se předpokládati s velikou pravděpodobností, že Bojové v Čechách válčili jako v Uhrách a jinde se Slovany, kteří asi „Bo jové“ jim přezdili.
Helena Štyrský Hradec Gratz Vind Vendová Slovan Říman Adrie Kristus Germán Bo Postupim Burg Celovec Lublaň Záhřeb Vídeň Vind rí Rakousko Balt Tyroly Štyr Korutany Čechy Uhry Slovan
8 article
Před narozením Krista počalo se hýbat Germánstvo, hrnulo se na jih, těkalo bojov- nými družinami až k Černomoří. V Čechách a na Moravě ovládli z nich Markomané a Kvádové. Epidemie stěhovavosti, tehdy Evropou zmítající, zachvátila i Slovany. Gothové, vyklí- zejíce pobřeží Baltu, ustupovali před kmeny slo- vanskými, jež novou silou a novým rozmachem dodělávaly se úspěchu za úspěchem. Záhy pro- nikli za Odru až k Labi, osadili asi v polovici 5. stoleti Čechy a Moravu a znovu rozšířil se několikerým tahem v krajinách, někdy jim přináleževších, kol Pélsa (Blatna), v Uhrách. v Rakousích, v Korutanech, ve Štyrsku, v Kra- jině, v Chorvatsku, v Dalmacii a dále a dále šíro, po všem poloostrově balkánském. Později ovšem mnoho zase ztratili ze všeho, co tak těžko vydobyto. Ale přece po všechny věky až po dnešní den setrvali činitelem za- kládajícím a udržujícím. Toto vědomi ukládá Slovanstvu i další povinnosti v postaven jeho v říši pro budoucnost. kává radostnou událost rodinnou již počátkem září, zdá se, že také tato zpráva náleží k »sen- sačním« smyšlenkám »světových listů«, jako ne- dávné tvrzení jiného známého vyrábitele kachen »Matinu«, který nedávno přinesl zprávu o důle- žitém vyjednávání mezi Lvem XIII. a Freyeinetem o francouzském protektorátu nad katolíky vý- chodu, jen že zapomněl, že v době, do které jednání kladl, nebyl ani Pecci ještě papežem ani Freycinet ministrem. Sblížení anglo-ruské?
Krist Markoman Kvád Slovan Goth Pélsa Matin Lev Peck Freycinet Černomoří Čechy Morava Evropa Balt Odra Blatno Uhry Rakousy Korutany Štyrsko Chorvatsko Dalmacie
9 article
Francouzské listy přičítají souhlasu, kterýž Rusko udělilo tyto dny anglo-francouzské úmluvě, v níž uznává se nepřímo anglický protektorát nad Egyptem, značný význam. Vidí v tom pří- znak, ukazující na možnost sblížení anglo-ru- ského. Tak píše »Figaro«, že Rusko souhlasem svým projevuje nejen těsnou shodu s politikou francouzskou, nýbrž také, že podává tím důkaz přátelských svých citů k Anglii. V »République Fra caise poukazuje se pak k tomu, že i tisk obou zemí přimlouvá se za dohodu anglo-ruskou, podobnou dohodě anglo-francouzské, za dohodu, kteráž by vymezením obapolných zájmů v Asii odstranila dosavadní soupeřství, z něhož kořistí jen třetí. Uskutečnění anglo-ruské shody jest snad — praví list — velmi daleko, ale dnes lze přece již vážně mluviti o této věci, jež byla by pro francouzskou politiku tolik žádoucí. Pro- střednietví ve věci této musilo by připadnouti ovšem panu Deleasséovi, jemuž dosavadní úspěchy dodávají k tomu i dostatečné autority. Rusko. dokládá »Figaro«, dalo se na pravou cestu, když si zasloužilo vděčnost Anglie a zároven i prokázalo službu Francii.
Figaro Ruska République Deleassé Rusko Egypt Anglie Asie Francie
10 article
Papežský protest proti Loubelově návštěvě Říma. Doslovný text noty papežské, jak ho dl včerejší zprávy naší byla přinesla Jaurésova »Humanité«, zvýšil ještě rozčilení francouzských kruhů republikánských. V parlamentní většině ozývají se hlasy po odvolání franco uz- ského vyslance z Vatikánu a po zrušení konkordátu, poukazujíce k tomu, že papež v notě své jim pohrozil odvoláním nuncia. Oproti tomu »Journal des Débats« »Temps« odsuzujíce notu jako chybu, radí Francii, by sama chyby nenásledovala, poněvadž by zrušení konkordátu ohrozilo náboženský mín ve Francii. Řimská »Italie« pokládá však vypovězení konkordátu již jen za otázku několika měsícůva snad i jen týdnů. V samých kruzích vatikánských jsou prý poděšeni, s jakou zdreujíe rychlostí ukvapují se politické události za papeže nového, jenž byl sám vždy tvrdíval, že se politikou zabývati — nechce. Nelichotivé úsudky pronášejí se zvláště o novém st. tajemníku papežském, Španělu Merry del Val a dopisovatel dokládá, že mnozí vysoci hodnostové církevní, kteří loni posflal politiku Rampollovu do horoucích pekel, dnes odchodu Rampollova ze státního tajemnictví — upřímně litují. »Italie« pokládá úplnou roztržku mezi Francil a Vatikánem za neodvratnou, ale dokládá k tomu, že vinu na tom mají nejen Pius X. a Merry del Val, nýbrž i vláda Com- besova stejnou měrou. Pius X. pokračuje však ve své akci prot návštěvě Říma hlavami států katolických i v jiném směru. Velikou sensaci budi v Ma dridě zpráva, že papež přijal zná mého pretendenta na trůn španěl ský Dona Carlosa a to způsobem velmi srdečným a okázalým. Vykládá se to jako nátlak Vatikánu, aby král španělský upustil od ohlášené návštěvy v Paříži, kdyžtě Loubet byl návštěvou »urvaného« Říma Petrova nástupce tak velice »urazil«.
Loubelův Jaurésův Humanitý Temps Španěl Pius Loubet Petrův Řím Vatikán Francie Como Ma Paříž Merry del Val Italia
11 article
K Marchandově afféře. Plukovník Marchand měl rozmluvu po své demissi s redaktorem »Patrie«. Pravil, že pří- činy své demisse vyloží v »otevřeném listu«. Car sám prý si přál, aby provázel ruské vojsko a jeho přítomnost byla by bývala armádě ku prospěchu. »Jsem,« děl Marchand, »mužem činu, a chce-li mne kdo spoutati, spřetrhám pouta.« Redaktor tázal se: »Co zamýšlite nyní?« a Marchand odvětil: »Činy!« Plukov- ník prohlašuje však, že jeho rozhovor v »Patriie uveden byl nesprávně. K vyzvědačské afféře ve Francii. O Bedřichu Scholzovi, jenž ve vyzvědač- ské afřéře dle »Matinu« hraje roli agenta německé vlády, zjistilo se samými listy berlínskými dále, že skutečně v »Thüringerhofu« od let bydlivá jistý Bedřich Scholz, jenž se vydával za oše třovatele nemocných. Naposled byl o velikono- cích v Berlíně a nyní prý bydli v jietých du- ryňských lázních. Personál hotelu tvrdí, že Scholz před léty dlel v cizině a že když i se do Berlína vrátil, dal přece ještě listy stále jen do hotelu adresovati, odkud je osobně odnášel. Dalších podrobností o jeho osobě zatím ne zjištěno.
Marchandův Marchand Plukov Scholz Francie Berlín Patria
12 article
Italská sněmovna o politice zahraniční. Italská sněmovna zahájila včera rokovánío dotazech po vnější politice vlády. Po Chimir- ro vi, kterýž, jak už čtenář ví z depeší, velebil prostě trojspolek, promluvil i známý irredentist Barzilai. Tento litoval lhostejnosti italského lidu k vnější politice. Málokteří Italové vědí. kde jsou Mitrovice, ale kdyby tam rakouské vojsko vtrhlo, protřeli by si rozmrzele oči. Zejtra, dí řečník, bude však ministr Tittioni zpívati tu- též ukolébavku, jakáž kdysi připravila nás o Tunis, aby nadělili nám Bizertu. Nyní se praví. že shoda s Francií ochrání Italii před dalšími ztrátami. Ale Jaderské moře zůstá vá na dále mořem rakouským a ital- ská diplomacíe sama přiznává, že když Rakousko chystalo se na So- luň, musila se obrátiti do Paříže a Londýna, aby zamezila tuto po- hromu. Spolky jeví se tedy bez užitku pro nás. Vídeň přes allianci překvapila nás přípa- dem kotorským a rěckým a nutí nás nyní, aby- chom pili sami svá vína, jako spojuje se s Ru skem, aby nás vyloučilo z Balkánu. Italská di- plomacie ohlíží se úzkostlivě, zdaž její pouhé dýchání nezpůsobilo zemětřesení. Aby mohla Lou beta přijati, pořádá schůzky s Vilémem II.,a s Goluchowským a klidně hledí i na křižácké cesty německého císaře a řinčivé řeči jeho. My slíme stále ještě, že můžeme býti přáteli v še ch a nevidíme osamocenost, v níž jsme se oclli. Politika italská měla by se bráti přesným smě- rem; prostředky na takovou politiku rád by po volil, ale pro trojspolek nepovol ani groše. Stoupenci Barzilaiovi řečníku tle skali Dnes mluviti bude ministr Tittoni.
Italos Lou Vilém II Goluchowský Tittoni Chimir Mitrovice Tunis Francie Rakousko Paříž Londýn Vídeň Balkán Barzilai
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan Otto Forchheimer byl na žateckém sjezdu německo-pokrokové strany mnohem vý- mluvnější, než jak sdělovaly první povrchn zprávy německé. Pán rozhovořil se dost ob- šírně a poučně o poměrech Němců v Praze jako vždy, započal nářkem na postavení něme- cké v hlavním městě, či, jak pan Forchheimer dí, jediném velkém městě v Čechách. Něme jsou prý tu obklíčeni proudy, po celý rok je chrožujícími, národní protivník prý ani existenei Němců v Praze neuznává. Toho nejpádnějším svědectvím bylo prý ono famosní sčítání lidu, z něhož Němci v Praze zvěděli, že počet jich průběhem desetiletí o jednu třetinu klesl. Ta- kovým sčítáním vyšlo na jevo, že Němců jest v Praze pouze 9 proc. všeho obyvatelstva. Po- zoruhodno jest však, dovozoval pan Otto Forch- heimer, že týmž rokem, kteréhož všeobecné sčí- tání provedeno bylo, součet školou povinných děti německých vynesl poměr 16% k 84 %, tal že by Němci pražšti musili býti dvakrát plod- nější než Češi. (Sehr gut! Smích.) Než jiná sčí- táni, mezi jiným také ve školách soukromých, vy- neslo prý na jevo, že ani tyto cifry nejsou správné tak že se může vším právem říci, že Němei tvoří pětinu všeho obyvatelstv pražského. Této cifry musí se Němci držeti hlásal pan Forehheimer. Není pochyby, že ode dneška budou všechny německé listy tvrditi, že Němci tvoří pětinu Prahy a jediným důvodem pro toto jejich tvrzení bude, že to vypočetla
Forchheimer Němec Forch Čech Němei Forehheimer Praha Čechy
14 article
Forchheimerova autorita, tak jako pro tvrzení. že Němci v Čechách platí na přímých daních více než polovinu, není jiného důvodu, než žeto vypočetl prof. baron Wieser, statistická auto- rita, která se nestyděla, zřejmě podvodná a pod- vržená čísla uváděti jako neomylná a dedukcí na zlomek schopná. Není pravda, že by kdo byl se strany české popíral existenci Němců v Praze cítíme jejich přítomnost velice bolestně každé chvíle a způsobem tak vybraně potupným pro většinu a to zdrcující většinu města, tak potup- ným, že nelze nalézti příkladu. Je to někde jinde možno, ano, jen i myslitelno, aby deviti procentům obyvatelstva bylo dovoleno jedenade- vadesát procent hanobiti takovým způsobem, jako se to dálo letos v březnu, kdy k vůli pro- cházce několikr drzých německo-židovských jünglů, za ušima měkkých, postavena na ulici všechna policejní moc a vojsko celé jedné ka- sárny? To jsou ty „strömmungy“, Němcev Praze obkličující, na pouhý pokyn všemocného obrví pana Otty Forchhcimera... Běží-li mu tak velice o to, aby existence Němeů v Praze byl se strany české uznávána, proč spustili pražšt Němci tak strašný poprask, když jsme počali uveřejňovati seznam Němeů podle proslulých zápisků poslance Březnovského, až vymohli kon- fiskaci svého katastru, týkajícího se jenom je- diné ulice? A přece to byla tak skvělá kvitanee německé přítomnosti v Praze, jak jen možnol
Forchheimerův Němec Wieser Ott Březnovský Čechy Praha Němcev Praga
15 article
Forchheimerův početní příklad o německých školních dětech v Praze vypadá ve světle su- chých, ale officiálních číslic takto: Všech dět v Praze zapsáno letos na českých školách 20.504, na němcckých školách 2852. Z těchto posledních jest nepochybných, to jest výhrad- ně německých jenom 1021, ostatní jsou české i německé (!), aneb jenom české a jiné národ- nosti. Je-li libo panu Forchheimerovi podle re- gula de tri vypočísti podle těchto číslic procento Němců v Praze — nu ajta! Kdyby se plod nost Němců pražských, jichž dvě třetiny jsou židé, měla mimo nadání při tom zvýšit, vysvětlilo by se to věru tím, že možno z Forchheimerovy arithmetiky dostat — mladé.
Forchheimerův Forchheimer Němec Praha
16 article
— Sokolové do Arrasu. Dnes ranním rychlikem západní dráhy odjíždí 34členná dele gace českých Sokolů do Arrasu ke 30. slavnosti Unie gymnastů francouzských. Čeští Sokolové oplácí tu gymnastům arraským při jejich ná vštěvě o IV. sletu všesokolském slibenou jim návštěvu svou, a zároveň spějí nejen utužiti vzájemné svazky přátelské, ale i změřiti síly své na závodišti svobodné Francie. Družstvo 14členné, vedené náčelníkem Č. O. S. brem JUDrem. Jindř. Vaníčkem, vysláno jest Č. O. S. do Arrasu, aby podrobilo se neobyčejně tuhým závodům na bradlech, hrazdě, skoku vysokém, skoku do dálky a v prostných cvičeních, jakož aby zároveň při veřejném evičení za přítomnost presidenta republiky francouzské provedlo ukázky rázovitých cviků našich na vysokých bradlech. jež jsou Francouzům neznáma. V delegaci so kolské zastoupeno jest předsednictvo Č. O. s svým starostou brem. drem. J. Podlipným, nám. starosty brem. drem. J. Scheinerem, náčelníkem Č. O. S. brem. drem. J. Vaníčkem, pokladníkem brem. E. Warausem a J. Kettnerem; technický odbor bry. B. Havlem a R. Bílkem. Delegace jede přes Plzeň, Brod n. L., Norimberg, Štut- gart, Strassburg, Nancy (kde Sokolové cvičili v r. 1892 před následníkem trůnu ruského)a přijedou v pátek odpoledne do Paříže. V sobotu ráno s ostatními pařížskými gymnasty odjedou do Arrasu, kde odevzdá delegace naše Uni gymnastů bronzovou sošku krále Jiříka z vý stavy Národopisné a gymnastům arraským sošku Jiřího z nádvoří hradu král. na Hradčanech. O průběhu slavnosti přineseme předběžné tele gramy i podrobné zprávy od svého zvláštního zpravodaje. — Osobní. Administrativním správcem ve vše- obecné nemocnici byl jmenován pan Autonín Svoboda. dosud okresní inspektor policejní.
Sokol Jindřichův Vaníček Francouz J Podlipná J Scheiner J Vaníček E Waraus J Kettner B Havel R Bílek Norimberg Štut Jiřík Jiří Autonín Svoboda Arras Francie Č . O . S Č . O Plzeň Brod Strassburg Paříž Hradčany Nancy
17 article
— Dopaden na luskách . . . Skvostná histork přihodila se mezi oběma mladoboleslavskými listy Pan V. Bol. Pavlík- Sychra, jehož jak složité tak slo vutně jméno stkví se nejen na konci tamějšího ofíi- ciálního orgánu agrárního, nýbrž i pod každým osl- nivým úvodníkem listu, louskajícím současné pro blémy české tak hravě jako lískové ořechy, zatoužil také po vavřínech pěknější prosy i počal pod čarou uveřejňovati hrůzomraznou »historickou povídku z dob Karla IV. Na hradě dražickém. Sepsal V. Bol. Pa- vlík-Sychra.« Redakci »Mladoboleslav. Listů« zdálo se, že povídku tuto četla už v šťastných dobách
V Bol Pavlík Sychra Karel Iva Mladoboleslav
18 article
kvartánských a ježto děj její odehrává se na půdě kraje, jala se bádati v babliografii spisovatefů na Bo leslavsku rozených. Přišla na to, že pan V. B. Pa vlík-Sychra svůj plod opsal takřka doslovně od ze snulého archiváře musejního J. A. Vrťátka, a sice »Vesny, almanachu pro kvetoucí svět«, kdež olištěn byla už r. 1837, tedy před 67 lety, pod titulem »Snou benci dražičti«. Ze své hlavy nepřičinil p. V. B. P. S. k tomuto lupu na dávno zesnulém literátu takřka ni jiného, leč že zaměnil starobylé hlásky »w, g, je dnešními »v, j, i«, a tu a tam dovolil si nějakou malou retuš, jak »Mladoboleslavské Listy« dovozují obšírným uvedením Vrtátkova textu. Shoda byla tal dokonalá, že »Mladoboleslavské Listy« mohly před pověděti hned začátek druhého pokračování vrtát. kovsko sychrovskéhistorie takto: »Píšeme toto v pátek dopoledne, »Jizeran« vyjde v pátek večer. Přínese po- kračování povídky, klerou »sepsal« V. Bol. Pavlík- Sychra. Pokračování toto začne slovy: Ve hlubokém mičení jako spolek mrtvých sedělo dvanácte rytířů . ..« Pan V. B. P. S. nesplnil sice tolo proroctví do slova a písmeny, ale začal přece jen takto: »Za hrobového ticha sedělo dvanácte rytlřů kolem kulatého stolu síni hradu dražického.« Rozumí se, že Ml. Boleslav pozbyla veškeré illuse o p. Pavlíkovi-Sychrovi jako románopisci naprosto. Jedno by se mu však neměle vytýkati, totiž že býval kdysi truhlářem. Jan Zeye se jím vyučil přece taky ...
Sychra Vrťátko V B Vrtátkův V Bol Pavlík Boleslav Zey Jizeran
19 article
— Pažižská třída a Pebrohradské náměstí. návrhu městského rady p. Kasalického, aby Příkopy nazvány byly třídou Pařížskou a náměsti Joselskému aby dáno bylo jméno náměstí Petrohradské, roze pisuje se francouzský pokrokový list »Le Radi cal«, nazývaje projev ten významným činem, jenž dobře projevuje city vřelého a hlubokého přátelstvi Čechů k Francii a Rusku. Sympatický návrh pana Kasalického bude zastupitelstvem naší slovanské Prahy zajisté přijat jednomyslně a bez debaly. — Z občanských klubů. Staroměst ský občanský klub má dnes ve čtvrtek o 8. hod večerní řádnou schůzi výborovou v místnostech re- staurace p. Sochůrka v »Kopmance«. Přitomnost pánů členů výboru, jakož i pánů obecních starších nutna. — Výbor Občanského klubu v Libn koná důležitou schůzi dnes ve čtvrtek ve spolkových místnostech ve vinárně p. O. Hublnka. Dle právě došlých schválených nových stanov mají do schůze přístup pouze členové výboru. Omezení toto nebudiž však členům klubu závadou; výbor veškerá přánía stížnosti členské, tlumočené buď některým členem výboru neb písemně ihned vyřídí. Též příhlášky no- vých členů. — Volby do měslské rady v Nuslích. Jak jsme již sdělili, byl včera starostou města Nuslí zvolen p. Josef Veselík; do městské rady byli zvoleni pp Antonín Jelínek, maj. realit, Frant. Tesař, ředilel pivovaru (náměstkové starosty), Ant. Šeda, majitel realit, Jaroslav Hrabáněk, maj. realit, Josef Kučera maj. realit, Karel Hanauer, stavitel v Nuslích, Joseí Brebta, stavitel na Pankráci, Frant, Jirsa, maj. realit JUDr. Václav Soukup, advokát v Nuslích, Karel Pech majitel domu na Pankráci, Vilém Pokorný, majitel litografie, na Pankráci a Frant. Kozmák, maj. domu v Nuslích.
Příkop Čecho Sochůrek Hublnka Veselík Jelínek František Antonín Šeda Hrabáněk Kučera Hanauer Jirsa JUDr Soukup Pech Pokorná Pebrohradský náměstí Francie Rusko Praha Libn Nusle Pankrác Z občanský klub výbor občanský klub
20 article
— Z obcí předměstských. Účty příjmů a vydání obce a obecních fondů města Nuslí za rok 1903 jsou ode dne 19. května do 1. června včetně na městském úřadě v Nuslích veřejně vyloženy. — O budoucím Vyšehradu a příštím vývoji jeho promluvil v úterý o 8. hod. večerní ve výroční valn schůzi Občanské besedy vyšehradské p. JUDr. K. Čer- nohorský. Vylíčil slavnou minulost jeho, podo- tknuv, že v přítomné době prodělává právě král. Vyše- hrad motamorfósu, která bude míti nemalý vliv na dosavadní hospodářské, obchodní i společenské poměry jeho. Původně sídlo králů českých proměnilo se během staletí v zapomenutou téměř vesnici. Teprve vysta- věním nábřeží Palackého učiněn první podkop vyše- hradské idylle. Ruch stavební mění podobu všech par- tií: koštálnické zahrady se parcelují a na jejich místě povstávají nové řady domů. Počet bytů malých a po- měrně laciných se tenčí a množí se byty větší, vším komfortem opatřené. Vyšehrad proměňuje se zkrátka v moderní čásť města a dosavadní starousedlé oby- vatelstvo pomalu, ale jistě, jest vytlačováno stále stále různorodými vrstvami obyvatelstva. Nejpodstat- nějších změn dozná ovšem Vyšehrad úpravou Botiče, silnicí podolskou a dostavěním nábřeží Palackého až k vyšehradské skále. Upravení Botiče rozhodně prospěje celé části města, poněvadž odstraněna bud největší závada zdravotní. Nemálo získá Vyšehrad též zbouráním hradeb. Většina takto získaných ploch tvořiti bude veřejné sady, ostatní vyhraženo bude dom- kům rodinným a částečně i činžovním, ovšem v par- tiích takových, aby netrpěl tím pohled na malebnos
JUDr K Čer Palacký Nusle Vyš Botič
21 article
Vyšehradu. Snaha zastupitelstva obecního v tomt směru nebyla bohužel ještě korunována zdárným vý- sledkem! Vysvětliti to lze těžkopádností, jakou vy- znamenává se apparát erární, a malou přízní rozho- oujících činitelů, kdykoli jedná se o prospěch Prahy. Jak jinak počíná si erár a všechny ostatní úřady vůči městu na Dunaji! Zatím doporučili dlužno trpělivost která docílí všeho, jak nejlépe viděti jest na projektu nové silnice skalou Libušinou z Vyšehradu do Podolí Více nežli 40 let jednalo se o toto výhodné spojen a různé byly projekty a též různé korporace, kter se myšlenkou touto zabývaly. Konečně však teprve letos dojde tento projekt dob dávno minulých svého uskutečnění! Spojením tímto získají v první řadě ma- jitelé pozemků na oné straně skály vyšehradské v Po- dolí a Braníku ležíci. Pozemky ty stoupnou v ceně co nevidět. Tím pak, že prokopáním skály vyšehradské posune se periferie města daleko ve směru jižním, stanou se veškeré objekty na král. Vyšehradě cenněj šími. Dá se čekati, že ruch komunikační, který dosu z míst jižně od Prahy se nacházejících výhradně na
Libušin Vyšehrad Praha Dunaj Podolí Braník
22 article
Král. Vinohrady byl obrácen, nyní se rozdělí a částečně k Vyšehradu tíhnouti bude. Z toho budou míti značný prospěch různé živnosti, řemesla a obchody vůbec neboť čím více obecenstva té které komunikace po- užívá, tím čilejší jest na ní ruch obchodní! Co však na jedné straně končiny tyto získají, snadno ztratiti by mohly dostavěním vysokého nábřeží! Dosavad v Podskalí provozovaný obchod s dřívím poskytoval četným rodinám výživy. Po vystavění nábřeží budou tyto sklady přeloženy jednak k přístavu smíchovské- mu, jednak do Podoli a Braníka. Jakmile počnou se komplexy míst těchto měniti ve slavební bloky, zmizí emporium dřevního obchodu ze staroslavného Pod- skali a s ním zmizí i ráz místní i obyvatelstva, jež této čásli zvláštního koloritu dodávalo. V náhradu za to dostane se této části úpravou a regulací Vltavy uvnitř města nízkého nábřeží, aby povstati zde mohla četná překladiště na různé druhy zboží, od čehož oče- kávati lze nový ruch a nový život. Vodní komunikace.
Král Vinohrady Podskalí Podoli Braník Vltava
23 article
dobře využitkovaná a řízená, jest zajisté způsobilou dodati této části rázu obchodního, z něhož kynul by veškerému obyvatelstvu nemalý prospěch. Tato meta- morfosa bude tou nejdůležitější, Komunikace tunelem vyšehradským a zařízení překladišť na nábřeží regu- lované Vltavy oživí zajisté tuto čásť města a přispěje nemálo k vykvétání různých živností a řemesel. Bu- doucnost Vyšehradu jeviti se bude zkrátka tímto obra zem: Na straně západní ve třídě slupské státi budou četné budovy universitní. Na východě řeka Vllava vroubena nábřežím, u něhož přistávati budou četne lodi nákladní s různým zbožím. Uprostřed pak nová moderní čásť Prahy, spojená elektrickou dráhou s cen- trem města, jež jistě prodloužena bude tunelem vyše- hradským do Podolí, Braníka a Modřan. Pod Vyše- hradem vlévati se bude pak čistá voda potoka bo- tičského do Vltavy, neboť veškeré splašky z ovodí Bo tiče svedeny budou do nové sítě kanalisační, čím potok Botič neškodným stane se zdraví lidskému Vyšehrad sám pak zdobiti budou četné sady Partie východní od budov kapitolních poděl nynějš silnice poseta bude pak rodinnými domky a villami, jež stavěti se budou po rozbourání nepotřebných hra- deb na svahu jižním směrem k Podolí. Zde utvoží se rozkošné procházky ve stínu stromů domků rodinných, kam putovati budou četní obyvatelé nejen Vyšehradu, ale i Nového města. Jiný proud lačných čistého vzdu- chu venkovského pohrne se pak vyšehradským tu nelem podél toku vltavského. Toť obraz budoucího královského Vyšehradu; jenž zajisté bude i ku pe spěchu celé královské Prahy! Přednáška p. dra. Čere horského odměněna byla hlučným potleskem, nal předseda p. Fr. Chrást, vzdav díky panu přednáše címu, pokračoval ve valné hromadě Občanské besei jež měla průběh velmi animovaný.
Chrást Vltava Praha Podolí Braník Modřany Vyš Botič královský Vyšehrad
24 article
— Přavezení ostatků Jana Kollára. O nedoron umění, přihodivším se při projiždění vlaku s ostati pěvce »Slávy dcery« nádražím v Chocní, píše nin přednosta chocenské stanice p. Horálek: »Při ličn oslavy ostatků Kollárových v Chocni psaly »N. L že neochota zdejšího železničního personálu půno bila trapně. K náležitému posouzení a vysvěties této záležitosti dovoluji si Vám oznámiti, že jsen byl vyrozuměn o účastenství zdejších spolků pi této slavnosti obecním strážníkem teprve před pi- jezdem osobního vlaku čís. 15, který ostatky Koln rovy vezl; ihned jsem ohlásil předsedovi zdejšío »Sokola«, že budeme přestavovati od vlaku čís.l ke vlaku čís. 903, který před vlakem čís. 15 k N chodu odjíždí a tudíž před tímto vlakem postave jest a jinam ani postaven býti nemůže, 3 osobn vozy, prose jej, by to i drubým spolkům ve známos uvedl a žádaje dále, by se slavností započalos teprve po skončeném posunování vozů. Na tuto mo prosbu nebyl vzat však žádný zřetel, čím se stal, že slavnostní dojem naším posunováním trpěl. Jat mile bylo posunování ukončeno, což trvalo nep- trnou jen dobu, byl vlak čís. 903 popotažen a př stup k vozu s tělesnými ostatky Kollárovými uvo něn. Čas od tohoto okamžiku do odjezdu vlaku č 15 byl tak dostatečný, že ani programem vyčerpi býti nemohl.« — První sjezd českých advokátů koná se, ja známo, ve dnech 21., 22. a 23. května v Prazez protektorátu starosty král. hlav. města Prahy, p. dr.
ostatek Kollár Sláva Horálek Kollárův N L Choceň Praha Sokol
25 article
Vlad. Srba, advokáta v Praze. V sobotu dne 2 května jest o 4. hod. odpol. ve velké zasedací slni radnice král. hlav. města Prahy schůze plenární z hajovací s přednáškou JUDra. Edv. Koernera, advo- káta v Praze: »O právní povaze advokacie a jejím postavení v ústrojí státním a společenském.« P přednášce rozestup sjezdu v sekce stavovskou právní. O 8 hod. večer v hotelu »Central« společ přátelský večer na uvítanou s prvním vědeckým sjezdem českých právníků v Praze. V neděli dne 22. května o 9. hod. dopolední zasedají ve staroměstsk radnici sekce stavovská a právní současně. Sekce stavovská: referát JUDra. Václ. Seidla, advokáta z Jin- dřichova Hradce: »O postavení naší advokacien venkově.« Refe át JUDra. Leop. Katze, adv. v Praze- »O pojišťování v advokacii«. Sekce právní. Referát JUDra. Lad. Valenty, advokáta v Praze: »O poža- davku připuštění českého jazyka ve veřejných jedná ních c. k. nejvyššího soudního a kasačního dvor spravního a říšského soudu.« Referát JUDra. Váe
Vlad Srba Koerner Václ Seidl JUDr Valent Praha Jin Hradec Katha Central
26 article
Boučka, advokáta v Praze: »O reformě nejvyššího soudu.« O 12. hod. polední slavnostní schůze v pan theonu musea král. českého, pořádaná prvním věde- ckým sjezdem českých právníků v Praze, s předna- škou dv. r. prof. JUDra. Alb. Bráfa: »Věda národo- hospodářská na počátku XX. sloletí. Odpoledne vy- hrazeno jednání v sekcích. Večer o 8. hod. spulečný banket na Žofíně s prvním vědeckým sjezdem če- ských právníků. V pondělí dne 23. května dopoly dne o 9 hod. na slaroměstské radnici jednání v sekcích O 11. hod. dopol. ve velké zasedací sini staroměslské radnice plenární schůze závěrečná. O 8. hod. večen ve velkém sále Měšť. besedy v Praze společná ve čeře členů, účastníků a hostí prvého sjezdu českýe advokátů na rozloučenou. Přih ášky ke společné ve- čeři s 4 K dlužno zaslati do 20. května JUDru. K Hubáčkovi, advokátu v Praze.
Bouček profesor JUDr Bráf Hubáček Praha Žofín theon muzeum král JUDr
27 article
— První vědscký sjezd českých právníků. Pol o sjezdu jest tento: V sobotu dne 21. května 1904 O 8. hod. večerní: Přátelský večer na uvitanou s zábavným programem ve dvoranách hotelu „Central (Praha II., Hybernská ulice). Dámy pp. účastníků zvaných hosti jsou vítány. Zvláštní pozvání se ne rozesílají. V neděli dne 22. května 1904: O 12. hod. polední: Slavnostní zahajovací schůze v pantheonu musea král. českého u přítomnosti protektora Jeho Jas- nosti Jiřího knížete z Lobkovic, hodnostů, slovanských a jiných hostí a účastníků sjezdu s přednáškou pana dvor. rady prof. dra. Albína Brála: „Věda národo- hospodářská na počátku XX. století“. Dámy pp. účast- níků vítány jsou, pokud místo stačí; vstupenky pro ně vydávati se budou v kanceláři sjezdové. O 5. hod odpolední: Zahájení porad sekcí. O 8. hod. večerní Banket ve dvoranách ostrova Žofínského. V ponděl dne 23. května 1904: 0 9. hod. dop. a o 3. hod. odpol. Pokračování v poradách sekcí. O 5. hod. odpolední.
Jiří kníže profesor doktor Praha II hybernský ulice Lobkovice muzeum král Central
28 article
Závěrečná plenární schůze v zasedací síni sboru obec- ních starších na staroměstské radnici. Porady sekcí zasedati budou v místnostech právnické fakully české university v Karolinu a to sekce I. v sále č. l sekce 2. v sále č. IV., sekce 3. v sále č. III. a sekcek. v sále č. VII. Kancelář sjezdová, dnem 20. květ- na počínaje, bude v Karolinu v přízemí od hlavního vchodu v pravo. V kanceláři této vydávati se budou vstupenky do pantheonu pro hosty a dámy. lístky k banketu (k banketu nemají dámy přístupul; tamže udělovati se budou informace, vyřizovati dotazv. rozdělovat potřebné tiskopisy atd. Při přátelském večeru dne 21. května v hotelu „Central“ o 8. hod večerní pořádaném založena bude praesenční li stina. Páni účastníci se žádají, aby jména a bydliště svá zapisovali, aby každý účastník snadno mohl se- znati, kdo z jeho známých a přátel je přítomen. Ni pořadu přátelského večera jsou čísla hudební, zpěvní vůvodní rozmarná scéna a původní rozmarní přednáška ze života právnického. Účinkují: hudebn sbor Pehelův, České pěvecké kvartelto a někteří po- sluchači práv z „Akademického čtenářského spolku“
Central Pehelův přátelský večer
29 article
Při banketu nebudou kromě míst zvaných hodnostč a hostí místa vykazována; tím má býti umožněno, aby kroužky známých pohromadě zasednouti mohly. Slo- vanští hosté přibudou po většině již v pátek večer. Členové výkonnéhokomitétu budou opatřeni odznaky. V úkolu pořadatelů budou ko- mitétu k ruce členové spolku posluchačů prár „Všehrd“ s odznaky. Čeští právníci v příprav- nýchslužbách se nacházející (praktikanti, auskul- tanti, koncipienti atd.) se upozorňují, že mají do porad sekcí vstup volný na pouhé ohlášení v kanceláři sje- zdové. Pokud místo stačí, je jim volno zúčustniti s přátelského večera i slavnostní schůze v pantheonu. O vstupenky dlužno hlásiti se v kanceláři. Pro pohodlí slovanských hostí nabídli se propůjčiti po- vozy: slavné presidium rady král. hlav. města Prahy. pan cís. rada J. Otto, pí. K. Staňková a p. JUC. Eugen Lederer.
Otta K Staňková Lederer Všehrdy Praha rada král
30 article
— O zamýšloném zvýšení zemské dávky z piv a sdružovací akci pivovarů pojednali hostinšti na členské schůzi Ústřední jednoty českoslovanského ho- stinství „Hostimil“ dne 13. května t. r. v restaurac pana Em. Němečka v Praze. Účast na schůzi byla ve lice značna. Přijeli zástupci ze všech končin královstv českého. Jednání, jež bylo vesměs věcné i bohaté po drobnostmi o nynější situaci hostinstva, řídil místo předseda „Hostimila“, obecní starší pan Em. Něme ček. Nejdříve jednomyslně schváleno znění obšir ného spisu pamětního, jejž Ústřední jednota „Hostimi podá zemskému výboru království českého a v něm dovozuje se, že hospodářské poměry živnosti hostin- ské byly už před dobou platnosti zákona o zemske dávce z piva velice žalostny a že je zemská dávk z piva nesmírně ještě ztížila. Hostinští, kteří prodáva teď pivo dráže, čepují o polovinu méně, a ti, kdo ne- zdražili, nejsou s to, ačkoliv mají výčep větší, sehna na zemskou dávku, nehledě na zvýšenou námahu p větším odbytu. Na konec pamětního spisu vznáší s k zemskému výboru naléhavá prosba, aby upustile myšlenky, zemskou dávku zvýšiti, neboť by jink z většiny hostinských stali se proletáři. — Druhou částí jednacího pořadu byl rozhovor o sdružove (kartelní) akci pivovarů. Ježto tvořící se kartel vyzve hostinstvo k součinnosti, zaujalo se na schůzi, jako dříve již v užší schůzi na Zofíně, stanovisko k let výzvě. Po ostré debatě, v níž někteří řečníci čm prudké výtky pivovarům, které získávají hostinc.
em Němeček Praha Hostimil
31 article
nesmírně přeplácejíce činže, rovněž jednomyslně schválen projev, té věci se týkající. Vývody jeh vrcholí v souhrnu těchto požadavků: „S akcí sdru- žovací, kterou podnikají pivovary, bychom se snae spřátelili, kdyby pivovarský svaz pojal do svého re gulativu tyto podmínky: nenajímat hostineů vyjma největší nezbytnost; za této nezbytnosti ne- brat za hostinské neodborníky; nedodávat piva soukromníkům; a konečně — což je nej hlavnější — nedodávat piva v láhvích nis komu jinému než koncessovanému hos stinskému.“