3
masthead
19. května 1904. Císlo 138
4
article
Lid úpí pod krušným vojenským břemenem, ale
sociálně politické reformy se mu zadržují. Zamítá
přediohu z důvodů čistě věcných.
Del. dr. Tollinger žasne nad novými poža-
davky, nad způsobem, jakým byly ohlášeny, nad
odůvodněním a nad úhradou refundováním.
Tyto náblé požadavky svědčí o minulé nedba-
losti. Přímějším a spravedlivým bylo by, kdyby se
v mimořádném rozpo čtu na rok 1905 bylo žádalo
o tolik méně, kolik obnáší domnělá refundace.
Del. hr. Stürgh pochopuje Tollingerův úžas
ale na 50 mill. lhůtu na nová děla mohl býti při
praven. Předešlých 15 mill. nemohlo přec stačiti. Ptá
se ministra, jak budou vypadati budoucně mimo-
řádné rozpočty
Del. hr. Dzieduszycki děkuje ministrov
jmenem svých přátel za přímé přiznání, že letos
žádané úvěry neobsahují ještě všecky předvídané
výdaje. Lépe je prý znáti úplnou, třeba nepříjem-
nou pravdu. Nikdo nemůže předvídati další tech-
nický pokrok, jonž může vyžadovati dost záhy nové
výlchy. Rakousko by propadlo záhubě, nemajíc do-
statečné branné moci, nebylo by schopno spojenstv
a po jeho neodvislosti by bylo záhy veta. Prot
Poláci povolovali vždy prostředky na zachování
branné moci říšské, avšak musí dbáti se, aby finanční
možnost obyvatelstva byla přiměřena požadavkům
Jak se potřebné prostředky seženou, aniž by státn
finance byly rozrušeny, musí říci rakouský minista
financí.
Del
doktor
Tollinger
Tollingerův
Prot Polák
Rakousko
Lido
5
article
Ministr Pitreich odvolává se v otázce vá-
lečné hotovosti vojska na své vývody v minulém
zasedání, totiž že politické poměry říše znesnadňo
valy vytasiti se s vojenskými požadavky, přiměře-
nými nynějšímu způsobu válčení.
Arci vykonalo se i tu mnolo v pořizování
zbraně těžkého dělostřelectva a stavbě opevnění.
takže jedná se tedy pouze o doplňky a jejich spěš-
nější provedení. Řiše musí být upokojena, že její
válečná hotovost je zabezpečena, a to není jinak
možná než anticipativným použitím vojenských pro-
středků, vytčených již v mimořádném rozpočtu. Tate
akce jest arci stížena tím, že se mají zároveň poří-
diti také polní děla. Konečně podal na dotazy dele-
gátů důvěrnou zevrubnou zprávu o mimořádných
požadaveích.
Debata byla potom přerušena a bude sev
ní pokračovati příští týden po čekaných objasněních
ministra financi.
Potom dány na jednací pořad rozpočty společ-
ného ministra financí a vrchní účtárn
a po Abrahamowiczově referátu přijaty beze změny
a bez debaty.
Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol
Na jepnacím pořadu je: řádný rozpočet ná
mořní.
Pitreich
Abrahamowiczův
6
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 18. května.
Staré Srbsko a reformy.
Dopis »N. L«
Z Cařihradu, 10. května. Stalo se, čeho
se nikdo nenadál. Tam, kde je reforem nejvíce
zapotřebí, ve větší části Starého Srbska, kde
jest arnautská anarchie největší, kde Srby
vraždí, ubfjejí, olupují, okrádají, aniž zločineům,
Arnautům, dostává se za to jakého trestu, tam
reformy provedeny nebudou. Tak tomu chtěí
sultán, tak Arnauté, tak Rakousko Uhersko,a
šlechetná Evropa povolila, nepřipouštějíc si, že
srhský národ v sandžacích pečském, prizren-
ském, debačském, elbasanském následkem toho
dále bude beztrestně vyhlazován a že jeho vy-
hlazovatelé, Arnauté, jsou tímto jednáním zmi-
něných činitelů zjevně povzbuzeni, aby ve své
krvavé práci pokračovali.
Arnauté zdvihli hlavy, když nabyli jistoty.
že nenáviděné reformy v jejích krajích prove-
deny nebudou. V Peči sestoupil se tajný spolek
arnautský, jehož účelem je vraždění Srbů.
Spolek je »tajný«, ale zločiny jeho veřejné.
Minulý měsíc bylo v kraji tom zavražděno sedm
Srbů. Tyto dni ubili Arnauté po Srbovi ve
vsech Sinaji a Niči a jednoho polního hajného,
»reformovaného« Seba.
Srby v pečské nahiji opanoval takový
strach, že nikdo nevychází ze svého domu, ani
na pole, ani do města, ani na pastviny.
Posláno sice turecké vojsko proti arnaut-
ským loupežníkům, ale velení nad ním svěřeno
Arnautovi, jenž sám je zlopověstným loupežní-
kem a sluje Bajram Fazlija.
Dojčin.
Srba
Arnaut
Nič
Fazlija
Praha
Srbsko
Cařihrad
Rakousko Uhersko
Evropa
Sinaj
Seba
7
article
Italský dvůr v Postupími.
Některé »světové listy« ohlásily tyto dny
že italští královští manželé přibudou v pozdním
létě na návštěvu do Postupimi, kam je Vilém I.
byl pozval. Poněvadž však královna Helena oče-
žice), Štyrský Hradec i po německu sluje
„Gratz“ a nikoli Burg, Celovec, Lublaň, Záhřeb
Zadr! Nikde ani čárčiky neslovanské.
A hlavní město Vídeň? I to má slovanskou
pečeť. Jméno pochází od Vindobona, t. j. město
Vindů, a Vindové či Vendové byli Slované, tím
názviskem původně cizím národům známí. Jestli
Římané označili Vídeň městem Vindů, je roz-
hodnuto, kdo město obýval a provozoval s Rí-
many obchod v podunajských končinách.
Co místopis zemí dnešního Rakouska svou
mluvou napovídá, to dějiny dotvrzují. V nejstar-
ších dobách byli Slované tak rozšíření. Byli po-
kojný, pracovný národ. Seděli pevně od Adrie
až k Baltu vedle svých neklidných sousedů. V
4. a 3. století před Kr. posedla rozmohlé Kolty
horečka stěhovací, s velikou silou vytrhli na vý-
chod, udeřili na Římany, Slovany a Germány
Nikdo jim neodolal, ani Slované, kteří v kru-
tých a těžkých zápasech ztratili uherskou Mo-
ravu a byli vytlačeni z Tyrol, od Adrie, ze Štyr-
ska, z Rakous i Korutan. Do Čech vnikli Bojové.
Ačkoliv dějiny úplně mlčí o obyvatelích v Če-
chách před nimi, dá se předpokládati s velikou
pravděpodobností, že Bojové v Čechách válčili
jako v Uhrách a jinde se Slovany, kteří asi „Bo
jové“ jim přezdili.
Helena
Štyrský Hradec
Gratz
Vind
Vendová
Slovan
Říman
Adrie
Kristus
Germán
Bo
Postupim
Burg
Celovec
Lublaň
Záhřeb
Vídeň
Vind
rí
Rakousko
Balt
Tyroly
Štyr
Korutany
Čechy
Uhry
Slovan
8
article
Před narozením Krista počalo se hýbat
Germánstvo, hrnulo se na jih, těkalo bojov-
nými družinami až k Černomoří. V Čechách a na
Moravě ovládli z nich Markomané a Kvádové.
Epidemie stěhovavosti, tehdy Evropou
zmítající, zachvátila i Slovany. Gothové, vyklí-
zejíce pobřeží Baltu, ustupovali před kmeny slo-
vanskými, jež novou silou a novým rozmachem
dodělávaly se úspěchu za úspěchem. Záhy pro-
nikli za Odru až k Labi, osadili asi v polovici
5. stoleti Čechy a Moravu a znovu rozšířil
se několikerým tahem v krajinách, někdy jim
přináleževších, kol Pélsa (Blatna), v Uhrách.
v Rakousích, v Korutanech, ve Štyrsku, v Kra-
jině, v Chorvatsku, v Dalmacii a dále a dále
šíro, po všem poloostrově balkánském.
Později ovšem mnoho zase ztratili ze všeho,
co tak těžko vydobyto. Ale přece po všechny
věky až po dnešní den setrvali činitelem za-
kládajícím a udržujícím. Toto vědomi
ukládá Slovanstvu i další povinnosti v postaven
jeho v říši pro budoucnost.
kává radostnou událost rodinnou již počátkem
září, zdá se, že také tato zpráva náleží k »sen-
sačním« smyšlenkám »světových listů«, jako ne-
dávné tvrzení jiného známého vyrábitele kachen
»Matinu«, který nedávno přinesl zprávu o důle-
žitém vyjednávání mezi Lvem XIII. a Freyeinetem
o francouzském protektorátu nad katolíky vý-
chodu, jen že zapomněl, že v době, do které
jednání kladl, nebyl ani Pecci ještě papežem
ani Freycinet ministrem.
Sblížení anglo-ruské?
Krist
Markoman
Kvád
Slovan
Goth
Pélsa
Matin
Lev
Peck
Freycinet
Černomoří
Čechy
Morava
Evropa
Balt
Odra
Blatno
Uhry
Rakousy
Korutany
Štyrsko
Chorvatsko
Dalmacie
9
article
Francouzské listy přičítají souhlasu, kterýž
Rusko udělilo tyto dny anglo-francouzské úmluvě,
v níž uznává se nepřímo anglický protektorát
nad Egyptem, značný význam. Vidí v tom pří-
znak, ukazující na možnost sblížení anglo-ru-
ského. Tak píše »Figaro«, že Rusko souhlasem
svým projevuje nejen těsnou shodu s politikou
francouzskou, nýbrž také, že podává tím důkaz
přátelských svých citů k Anglii. V »République
Fra caise poukazuje se pak k tomu, že i tisk
obou zemí přimlouvá se za dohodu anglo-ruskou,
podobnou dohodě anglo-francouzské, za dohodu,
kteráž by vymezením obapolných zájmů v Asii
odstranila dosavadní soupeřství, z něhož kořistí
jen třetí. Uskutečnění anglo-ruské shody jest
snad — praví list — velmi daleko, ale dnes
lze přece již vážně mluviti o této věci, jež byla
by pro francouzskou politiku tolik žádoucí. Pro-
střednietví ve věci této musilo by připadnouti
ovšem panu Deleasséovi, jemuž dosavadní úspěchy
dodávají k tomu i dostatečné autority. Rusko.
dokládá »Figaro«, dalo se na pravou cestu,
když si zasloužilo vděčnost Anglie a zároven
i prokázalo službu Francii.
Figaro
Ruska
République
Deleassé
Rusko
Egypt
Anglie
Asie
Francie
10
article
Papežský protest proti Loubelově návštěvě
Říma.
Doslovný text noty papežské, jak ho dl
včerejší zprávy naší byla přinesla Jaurésova
»Humanité«, zvýšil ještě rozčilení francouzských
kruhů republikánských. V parlamentní většině
ozývají se hlasy po odvolání franco uz-
ského vyslance z Vatikánu a po
zrušení konkordátu, poukazujíce k tomu, že
papež v notě své jim pohrozil odvoláním nuncia.
Oproti tomu »Journal des Débats«
»Temps« odsuzujíce notu jako chybu, radí
Francii, by sama chyby nenásledovala, poněvadž
by zrušení konkordátu ohrozilo náboženský mín
ve Francii.
Řimská »Italie« pokládá však vypovězení
konkordátu již jen za otázku několika měsícůva
snad i jen týdnů. V samých kruzích vatikánských
jsou prý poděšeni, s jakou zdreujíe
rychlostí ukvapují se politické
události za papeže nového, jenž byl
sám vždy tvrdíval, že se politikou zabývati —
nechce. Nelichotivé úsudky pronášejí se zvláště
o novém st. tajemníku papežském, Španělu
Merry del Val a dopisovatel dokládá, že mnozí
vysoci hodnostové církevní, kteří loni posflal
politiku Rampollovu do horoucích pekel, dnes
odchodu Rampollova ze státního tajemnictví —
upřímně litují. »Italie« pokládá úplnou roztržku
mezi Francil a Vatikánem za neodvratnou, ale
dokládá k tomu, že vinu na tom mají nejen
Pius X. a Merry del Val, nýbrž i vláda Com-
besova stejnou měrou.
Pius X. pokračuje však ve své akci prot
návštěvě Říma hlavami států katolických i v jiném
směru. Velikou sensaci budi v Ma
dridě zpráva, že papež přijal zná
mého pretendenta na trůn španěl
ský Dona Carlosa a to způsobem velmi
srdečným a okázalým. Vykládá se to jako
nátlak Vatikánu, aby král španělský upustil od
ohlášené návštěvy v Paříži, kdyžtě Loubet byl
návštěvou »urvaného« Říma Petrova nástupce
tak velice »urazil«.
Loubelův
Jaurésův
Humanitý
Temps
Španěl
Pius
Loubet
Petrův
Řím
Vatikán
Francie
Como
Ma
Paříž
Merry del Val
Italia
11
article
K Marchandově afféře.
Plukovník Marchand měl rozmluvu po své
demissi s redaktorem »Patrie«. Pravil, že pří-
činy své demisse vyloží v »otevřeném listu«.
Car sám prý si přál, aby provázel ruské vojsko
a jeho přítomnost byla by bývala armádě ku
prospěchu. »Jsem,« děl Marchand, »mužem
činu, a chce-li mne kdo spoutati, spřetrhám
pouta.« Redaktor tázal se: »Co zamýšlite
nyní?« a Marchand odvětil: »Činy!« Plukov-
ník prohlašuje však, že jeho rozhovor v »Patriie
uveden byl nesprávně.
K vyzvědačské afféře ve Francii.
O Bedřichu Scholzovi, jenž ve vyzvědač-
ské afřéře dle »Matinu« hraje roli agenta německé
vlády, zjistilo se samými listy berlínskými dále,
že skutečně v »Thüringerhofu« od let bydlivá
jistý Bedřich Scholz, jenž se vydával za oše
třovatele nemocných. Naposled byl o velikono-
cích v Berlíně a nyní prý bydli v jietých du-
ryňských lázních. Personál hotelu tvrdí, že
Scholz před léty dlel v cizině a že když i se
do Berlína vrátil, dal přece ještě listy stále jen
do hotelu adresovati, odkud je osobně odnášel.
Dalších podrobností o jeho osobě zatím ne
zjištěno.
Marchandův
Marchand
Plukov
Scholz
Francie
Berlín
Patria
12
article
Italská sněmovna o politice zahraniční.
Italská sněmovna zahájila včera rokovánío
dotazech po vnější politice vlády. Po Chimir-
ro vi, kterýž, jak už čtenář ví z depeší, velebil
prostě trojspolek, promluvil i známý irredentist
Barzilai. Tento litoval lhostejnosti italského
lidu k vnější politice. Málokteří Italové vědí.
kde jsou Mitrovice, ale kdyby tam rakouské
vojsko vtrhlo, protřeli by si rozmrzele oči. Zejtra,
dí řečník, bude však ministr Tittioni zpívati tu-
též ukolébavku, jakáž kdysi připravila nás o
Tunis, aby nadělili nám Bizertu. Nyní se praví.
že shoda s Francií ochrání Italii před dalšími
ztrátami. Ale Jaderské moře zůstá vá
na dále mořem rakouským a ital-
ská diplomacíe sama přiznává, že
když Rakousko chystalo se na So-
luň, musila se obrátiti do Paříže
a Londýna, aby zamezila tuto po-
hromu. Spolky jeví se tedy bez užitku pro
nás. Vídeň přes allianci překvapila nás přípa-
dem kotorským a rěckým a nutí nás nyní, aby-
chom pili sami svá vína, jako spojuje se s Ru
skem, aby nás vyloučilo z Balkánu. Italská di-
plomacie ohlíží se úzkostlivě, zdaž její pouhé
dýchání nezpůsobilo zemětřesení. Aby mohla Lou
beta přijati, pořádá schůzky s Vilémem II.,a
s Goluchowským a klidně hledí i na křižácké
cesty německého císaře a řinčivé řeči jeho. My
slíme stále ještě, že můžeme býti přáteli v še ch
a nevidíme osamocenost, v níž jsme se oclli.
Politika italská měla by se bráti přesným smě-
rem; prostředky na takovou politiku rád by po
volil, ale pro trojspolek nepovol
ani groše. Stoupenci Barzilaiovi řečníku tle
skali
Dnes mluviti bude ministr Tittoni.
Italos
Lou
Vilém II
Goluchowský
Tittoni
Chimir
Mitrovice
Tunis
Francie
Rakousko
Paříž
Londýn
Vídeň
Balkán
Barzilai
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan Otto Forchheimer byl na žateckém
sjezdu německo-pokrokové strany mnohem vý-
mluvnější, než jak sdělovaly první povrchn
zprávy německé. Pán rozhovořil se dost ob-
šírně a poučně o poměrech Němců v Praze
jako vždy, započal nářkem na postavení něme-
cké v hlavním městě, či, jak pan Forchheimer
dí, jediném velkém městě v Čechách. Něme
jsou prý tu obklíčeni proudy, po celý rok je
chrožujícími, národní protivník prý ani existenei
Němců v Praze neuznává. Toho nejpádnějším
svědectvím bylo prý ono famosní sčítání lidu,
z něhož Němci v Praze zvěděli, že počet jich
průběhem desetiletí o jednu třetinu klesl. Ta-
kovým sčítáním vyšlo na jevo, že Němců jest
v Praze pouze 9 proc. všeho obyvatelstva. Po-
zoruhodno jest však, dovozoval pan Otto Forch-
heimer, že týmž rokem, kteréhož všeobecné sčí-
tání provedeno bylo, součet školou povinných
děti německých vynesl poměr 16% k 84 %, tal
že by Němci pražšti musili býti dvakrát plod-
nější než Češi. (Sehr gut! Smích.) Než jiná sčí-
táni, mezi jiným také ve školách soukromých, vy-
neslo prý na jevo, že ani tyto cifry nejsou správné
tak že se může vším právem říci, že Němei
tvoří pětinu všeho obyvatelstv
pražského. Této cifry musí se Němci držeti
hlásal pan Forehheimer. Není pochyby, že ode
dneška budou všechny německé listy tvrditi, že
Němci tvoří pětinu Prahy a jediným důvodem
pro toto jejich tvrzení bude, že to vypočetla
Forchheimer
Němec
Forch
Čech
Němei
Forehheimer
Praha
Čechy
14
article
Forchheimerova autorita, tak jako pro tvrzení.
že Němci v Čechách platí na přímých daních
více než polovinu, není jiného důvodu, než žeto
vypočetl prof. baron Wieser, statistická auto-
rita, která se nestyděla, zřejmě podvodná a pod-
vržená čísla uváděti jako neomylná a dedukcí na
zlomek schopná. Není pravda, že by kdo byl
se strany české popíral existenci Němců v Praze
cítíme jejich přítomnost velice bolestně každé
chvíle a způsobem tak vybraně potupným pro
většinu a to zdrcující většinu města, tak potup-
ným, že nelze nalézti příkladu. Je to někde
jinde možno, ano, jen i myslitelno, aby deviti
procentům obyvatelstva bylo dovoleno jedenade-
vadesát procent hanobiti takovým způsobem,
jako se to dálo letos v březnu, kdy k vůli pro-
cházce několikr drzých německo-židovských
jünglů, za ušima měkkých, postavena na ulici
všechna policejní moc a vojsko celé jedné ka-
sárny? To jsou ty „strömmungy“, Němcev
Praze obkličující, na pouhý pokyn všemocného
obrví pana Otty Forchhcimera... Běží-li mu tak
velice o to, aby existence Němeů v Praze byl
se strany české uznávána, proč spustili pražšt
Němci tak strašný poprask, když jsme počali
uveřejňovati seznam Němeů podle proslulých
zápisků poslance Březnovského, až vymohli kon-
fiskaci svého katastru, týkajícího se jenom je-
diné ulice? A přece to byla tak skvělá kvitanee
německé přítomnosti v Praze, jak jen možnol
Forchheimerův
Němec
Wieser
Ott
Březnovský
Čechy
Praha
Němcev Praga
15
article
Forchheimerův početní příklad o německých
školních dětech v Praze vypadá ve světle su-
chých, ale officiálních číslic takto: Všech dět
v Praze zapsáno letos na českých školách
20.504, na němcckých školách 2852. Z těchto
posledních jest nepochybných, to jest výhrad-
ně německých jenom 1021, ostatní jsou české
i německé (!), aneb jenom české a jiné národ-
nosti. Je-li libo panu Forchheimerovi podle re-
gula de tri vypočísti podle těchto číslic procento
Němců v Praze — nu ajta! Kdyby se plod
nost Němců pražských, jichž dvě třetiny jsou
židé, měla mimo nadání při tom zvýšit, vysvětlilo
by se to věru tím, že možno z Forchheimerovy
arithmetiky dostat — mladé.
Forchheimerův
Forchheimer
Němec
Praha
16
article
— Sokolové do Arrasu. Dnes ranním
rychlikem západní dráhy odjíždí 34členná dele
gace českých Sokolů do Arrasu ke 30. slavnosti
Unie gymnastů francouzských. Čeští Sokolové
oplácí tu gymnastům arraským při jejich ná
vštěvě o IV. sletu všesokolském slibenou jim
návštěvu svou, a zároveň spějí nejen utužiti
vzájemné svazky přátelské, ale i změřiti síly
své na závodišti svobodné Francie. Družstvo
14členné, vedené náčelníkem Č. O. S. brem
JUDrem. Jindř. Vaníčkem, vysláno jest Č. O. S.
do Arrasu, aby podrobilo se neobyčejně tuhým
závodům na bradlech, hrazdě, skoku vysokém,
skoku do dálky a v prostných cvičeních, jakož
aby zároveň při veřejném evičení za přítomnost
presidenta republiky francouzské provedlo ukázky
rázovitých cviků našich na vysokých bradlech.
jež jsou Francouzům neznáma. V delegaci so
kolské zastoupeno jest předsednictvo Č. O. s
svým starostou brem. drem. J. Podlipným, nám.
starosty brem. drem. J. Scheinerem, náčelníkem
Č. O. S. brem. drem. J. Vaníčkem, pokladníkem
brem. E. Warausem a J. Kettnerem; technický
odbor bry. B. Havlem a R. Bílkem. Delegace
jede přes Plzeň, Brod n. L., Norimberg, Štut-
gart, Strassburg, Nancy (kde Sokolové cvičili
v r. 1892 před následníkem trůnu ruského)a
přijedou v pátek odpoledne do Paříže. V sobotu
ráno s ostatními pařížskými gymnasty odjedou
do Arrasu, kde odevzdá delegace naše Uni
gymnastů bronzovou sošku krále Jiříka z vý
stavy Národopisné a gymnastům arraským sošku
Jiřího z nádvoří hradu král. na Hradčanech.
O průběhu slavnosti přineseme předběžné tele
gramy i podrobné zprávy od svého zvláštního
zpravodaje.
— Osobní. Administrativním správcem ve vše-
obecné nemocnici byl jmenován pan Autonín Svoboda.
dosud okresní inspektor policejní.
Sokol
Jindřichův
Vaníček
Francouz
J Podlipná
J Scheiner
J Vaníček
E Waraus
J Kettner
B Havel
R Bílek
Norimberg
Štut
Jiřík
Jiří
Autonín Svoboda
Arras
Francie
Č . O . S
Č . O
Plzeň
Brod
Strassburg
Paříž
Hradčany
Nancy
17
article
— Dopaden na luskách . . . Skvostná histork
přihodila se mezi oběma mladoboleslavskými listy
Pan V. Bol. Pavlík- Sychra, jehož jak složité tak slo
vutně jméno stkví se nejen na konci tamějšího ofíi-
ciálního orgánu agrárního, nýbrž i pod každým osl-
nivým úvodníkem listu, louskajícím současné pro
blémy české tak hravě jako lískové ořechy, zatoužil
také po vavřínech pěknější prosy i počal pod čarou
uveřejňovati hrůzomraznou »historickou povídku z dob
Karla IV. Na hradě dražickém. Sepsal V. Bol. Pa-
vlík-Sychra.« Redakci »Mladoboleslav. Listů« zdálo
se, že povídku tuto četla už v šťastných dobách
V Bol
Pavlík
Sychra
Karel Iva
Mladoboleslav
18
article
kvartánských a ježto děj její odehrává se na půdě
kraje, jala se bádati v babliografii spisovatefů na Bo
leslavsku rozených. Přišla na to, že pan V. B. Pa
vlík-Sychra svůj plod opsal takřka doslovně od ze
snulého archiváře musejního J. A. Vrťátka, a sice
»Vesny, almanachu pro kvetoucí svět«, kdež olištěn
byla už r. 1837, tedy před 67 lety, pod titulem »Snou
benci dražičti«. Ze své hlavy nepřičinil p. V. B. P. S. k
tomuto lupu na dávno zesnulém literátu takřka ni
jiného, leč že zaměnil starobylé hlásky »w, g, je
dnešními »v, j, i«, a tu a tam dovolil si nějakou
malou retuš, jak »Mladoboleslavské Listy« dovozují
obšírným uvedením Vrtátkova textu. Shoda byla tal
dokonalá, že »Mladoboleslavské Listy« mohly před
pověděti hned začátek druhého pokračování vrtát.
kovsko sychrovskéhistorie takto: »Píšeme toto v pátek
dopoledne, »Jizeran« vyjde v pátek večer. Přínese po-
kračování povídky, klerou »sepsal« V. Bol. Pavlík-
Sychra. Pokračování toto začne slovy: Ve hlubokém
mičení jako spolek mrtvých sedělo dvanácte rytířů . ..«
Pan V. B. P. S. nesplnil sice tolo proroctví do slova
a písmeny, ale začal přece jen takto: »Za hrobového
ticha sedělo dvanácte rytlřů kolem kulatého stolu
síni hradu dražického.« Rozumí se, že Ml. Boleslav
pozbyla veškeré illuse o p. Pavlíkovi-Sychrovi jako
románopisci naprosto. Jedno by se mu však neměle
vytýkati, totiž že býval kdysi truhlářem. Jan Zeye
se jím vyučil přece taky ...
Sychra
Vrťátko
V B
Vrtátkův
V Bol
Pavlík
Boleslav
Zey
Jizeran
19
article
— Pažižská třída a Pebrohradské náměstí.
návrhu městského rady p. Kasalického, aby Příkopy
nazvány byly třídou Pařížskou a náměsti Joselskému
aby dáno bylo jméno náměstí Petrohradské, roze
pisuje se francouzský pokrokový list »Le Radi
cal«, nazývaje projev ten významným činem, jenž
dobře projevuje city vřelého a hlubokého přátelstvi
Čechů k Francii a Rusku. Sympatický návrh pana
Kasalického bude zastupitelstvem naší slovanské
Prahy zajisté přijat jednomyslně a bez debaly.
— Z občanských klubů. Staroměst ský
občanský klub má dnes ve čtvrtek o 8. hod
večerní řádnou schůzi výborovou v místnostech re-
staurace p. Sochůrka v »Kopmance«. Přitomnost pánů
členů výboru, jakož i pánů obecních starších nutna.
— Výbor Občanského klubu v Libn
koná důležitou schůzi dnes ve čtvrtek ve spolkových
místnostech ve vinárně p. O. Hublnka. Dle právě
došlých schválených nových stanov mají do schůze
přístup pouze členové výboru. Omezení toto nebudiž
však členům klubu závadou; výbor veškerá přánía
stížnosti členské, tlumočené buď některým členem
výboru neb písemně ihned vyřídí. Též příhlášky no-
vých členů.
— Volby do měslské rady v Nuslích. Jak jsme
již sdělili, byl včera starostou města Nuslí zvolen
p. Josef Veselík; do městské rady byli zvoleni pp
Antonín Jelínek, maj. realit, Frant. Tesař, ředilel
pivovaru (náměstkové starosty), Ant. Šeda, majitel
realit, Jaroslav Hrabáněk, maj. realit, Josef Kučera
maj. realit, Karel Hanauer, stavitel v Nuslích, Joseí
Brebta, stavitel na Pankráci, Frant, Jirsa, maj. realit
JUDr. Václav Soukup, advokát v Nuslích, Karel Pech
majitel domu na Pankráci, Vilém Pokorný, majitel
litografie, na Pankráci a Frant. Kozmák, maj. domu
v Nuslích.
Příkop
Čecho
Sochůrek
Hublnka
Veselík
Jelínek
František
Antonín
Šeda
Hrabáněk
Kučera
Hanauer
Jirsa
JUDr
Soukup
Pech
Pokorná
Pebrohradský náměstí
Francie
Rusko
Praha
Libn
Nusle
Pankrác
Z občanský klub
výbor občanský klub
20
article
— Z obcí předměstských. Účty příjmů a vydání
obce a obecních fondů města Nuslí za rok 1903
jsou ode dne 19. května do 1. června včetně na
městském úřadě v Nuslích veřejně vyloženy.
— O budoucím Vyšehradu a příštím vývoji jeho
promluvil v úterý o 8. hod. večerní ve výroční valn
schůzi Občanské besedy vyšehradské p. JUDr. K. Čer-
nohorský. Vylíčil slavnou minulost jeho, podo-
tknuv, že v přítomné době prodělává právě král. Vyše-
hrad motamorfósu, která bude míti nemalý vliv na
dosavadní hospodářské, obchodní i společenské poměry
jeho. Původně sídlo králů českých proměnilo se během
staletí v zapomenutou téměř vesnici. Teprve vysta-
věním nábřeží Palackého učiněn první podkop vyše-
hradské idylle. Ruch stavební mění podobu všech par-
tií: koštálnické zahrady se parcelují a na jejich místě
povstávají nové řady domů. Počet bytů malých a po-
měrně laciných se tenčí a množí se byty větší, vším
komfortem opatřené. Vyšehrad proměňuje se zkrátka
v moderní čásť města a dosavadní starousedlé oby-
vatelstvo pomalu, ale jistě, jest vytlačováno stále
stále různorodými vrstvami obyvatelstva. Nejpodstat-
nějších změn dozná ovšem Vyšehrad úpravou Botiče,
silnicí podolskou a dostavěním nábřeží Palackého
až k vyšehradské skále. Upravení Botiče rozhodně
prospěje celé části města, poněvadž odstraněna bud
největší závada zdravotní. Nemálo získá Vyšehrad
též zbouráním hradeb. Většina takto získaných ploch
tvořiti bude veřejné sady, ostatní vyhraženo bude dom-
kům rodinným a částečně i činžovním, ovšem v par-
tiích takových, aby netrpěl tím pohled na malebnos
JUDr
K Čer
Palacký
Nusle
Vyš
Botič
21
article
Vyšehradu. Snaha zastupitelstva obecního v tomt
směru nebyla bohužel ještě korunována zdárným vý-
sledkem! Vysvětliti to lze těžkopádností, jakou vy-
znamenává se apparát erární, a malou přízní rozho-
oujících činitelů, kdykoli jedná se o prospěch Prahy.
Jak jinak počíná si erár a všechny ostatní úřady vůči
městu na Dunaji! Zatím doporučili dlužno trpělivost
která docílí všeho, jak nejlépe viděti jest na projektu
nové silnice skalou Libušinou z Vyšehradu do Podolí
Více nežli 40 let jednalo se o toto výhodné spojen
a různé byly projekty a též různé korporace, kter
se myšlenkou touto zabývaly. Konečně však teprve
letos dojde tento projekt dob dávno minulých svého
uskutečnění! Spojením tímto získají v první řadě ma-
jitelé pozemků na oné straně skály vyšehradské v Po-
dolí a Braníku ležíci. Pozemky ty stoupnou v ceně co
nevidět. Tím pak, že prokopáním skály vyšehradské
posune se periferie města daleko ve směru jižním,
stanou se veškeré objekty na král. Vyšehradě cenněj
šími. Dá se čekati, že ruch komunikační, který dosu
z míst jižně od Prahy se nacházejících výhradně na
Libušin
Vyšehrad
Praha
Dunaj
Podolí
Braník
22
article
Král. Vinohrady byl obrácen, nyní se rozdělí a částečně
k Vyšehradu tíhnouti bude. Z toho budou míti značný
prospěch různé živnosti, řemesla a obchody vůbec
neboť čím více obecenstva té které komunikace po-
užívá, tím čilejší jest na ní ruch obchodní! Co však
na jedné straně končiny tyto získají, snadno ztratiti
by mohly dostavěním vysokého nábřeží! Dosavad
v Podskalí provozovaný obchod s dřívím poskytoval
četným rodinám výživy. Po vystavění nábřeží budou
tyto sklady přeloženy jednak k přístavu smíchovské-
mu, jednak do Podoli a Braníka. Jakmile počnou se
komplexy míst těchto měniti ve slavební bloky, zmizí
emporium dřevního obchodu ze staroslavného Pod-
skali a s ním zmizí i ráz místní i obyvatelstva, jež
této čásli zvláštního koloritu dodávalo. V náhradu
za to dostane se této části úpravou a regulací Vltavy
uvnitř města nízkého nábřeží, aby povstati zde mohla
četná překladiště na různé druhy zboží, od čehož oče-
kávati lze nový ruch a nový život. Vodní komunikace.
Král
Vinohrady
Podskalí
Podoli
Braník
Vltava
23
article
dobře využitkovaná a řízená, jest zajisté způsobilou
dodati této části rázu obchodního, z něhož kynul by
veškerému obyvatelstvu nemalý prospěch. Tato meta-
morfosa bude tou nejdůležitější, Komunikace tunelem
vyšehradským a zařízení překladišť na nábřeží regu-
lované Vltavy oživí zajisté tuto čásť města a přispěje
nemálo k vykvétání různých živností a řemesel. Bu-
doucnost Vyšehradu jeviti se bude zkrátka tímto obra
zem: Na straně západní ve třídě slupské státi budou
četné budovy universitní. Na východě řeka Vllava
vroubena nábřežím, u něhož přistávati budou četne
lodi nákladní s různým zbožím. Uprostřed pak nová
moderní čásť Prahy, spojená elektrickou dráhou s cen-
trem města, jež jistě prodloužena bude tunelem vyše-
hradským do Podolí, Braníka a Modřan. Pod Vyše-
hradem vlévati se bude pak čistá voda potoka bo-
tičského do Vltavy, neboť veškeré splašky z ovodí Bo
tiče svedeny budou do nové sítě kanalisační, čím
potok Botič neškodným stane se zdraví lidskému
Vyšehrad sám pak zdobiti budou četné sady
Partie východní od budov kapitolních poděl nynějš
silnice poseta bude pak rodinnými domky a villami,
jež stavěti se budou po rozbourání nepotřebných hra-
deb na svahu jižním směrem k Podolí. Zde utvoží se
rozkošné procházky ve stínu stromů domků rodinných,
kam putovati budou četní obyvatelé nejen Vyšehradu,
ale i Nového města. Jiný proud lačných čistého vzdu-
chu venkovského pohrne se pak vyšehradským tu
nelem podél toku vltavského. Toť obraz budoucího
královského Vyšehradu; jenž zajisté bude i ku pe
spěchu celé královské Prahy! Přednáška p. dra. Čere
horského odměněna byla hlučným potleskem, nal
předseda p. Fr. Chrást, vzdav díky panu přednáše
címu, pokračoval ve valné hromadě Občanské besei
jež měla průběh velmi animovaný.
Chrást
Vltava
Praha
Podolí
Braník
Modřany
Vyš
Botič
královský Vyšehrad
24
article
— Přavezení ostatků Jana Kollára. O nedoron
umění, přihodivším se při projiždění vlaku s ostati
pěvce »Slávy dcery« nádražím v Chocní, píše nin
přednosta chocenské stanice p. Horálek: »Při ličn
oslavy ostatků Kollárových v Chocni psaly »N. L
že neochota zdejšího železničního personálu půno
bila trapně. K náležitému posouzení a vysvěties
této záležitosti dovoluji si Vám oznámiti, že jsen
byl vyrozuměn o účastenství zdejších spolků pi
této slavnosti obecním strážníkem teprve před pi-
jezdem osobního vlaku čís. 15, který ostatky Koln
rovy vezl; ihned jsem ohlásil předsedovi zdejšío
»Sokola«, že budeme přestavovati od vlaku čís.l
ke vlaku čís. 903, který před vlakem čís. 15 k N
chodu odjíždí a tudíž před tímto vlakem postave
jest a jinam ani postaven býti nemůže, 3 osobn
vozy, prose jej, by to i drubým spolkům ve známos
uvedl a žádaje dále, by se slavností započalos
teprve po skončeném posunování vozů. Na tuto mo
prosbu nebyl vzat však žádný zřetel, čím se stal,
že slavnostní dojem naším posunováním trpěl. Jat
mile bylo posunování ukončeno, což trvalo nep-
trnou jen dobu, byl vlak čís. 903 popotažen a př
stup k vozu s tělesnými ostatky Kollárovými uvo
něn. Čas od tohoto okamžiku do odjezdu vlaku č
15 byl tak dostatečný, že ani programem vyčerpi
býti nemohl.«
— První sjezd českých advokátů koná se, ja
známo, ve dnech 21., 22. a 23. května v Prazez
protektorátu starosty král. hlav. města Prahy, p. dr.
ostatek
Kollár
Sláva
Horálek
Kollárův
N L
Choceň
Praha
Sokol
25
article
Vlad. Srba, advokáta v Praze. V sobotu dne 2
května jest o 4. hod. odpol. ve velké zasedací slni
radnice král. hlav. města Prahy schůze plenární z
hajovací s přednáškou JUDra. Edv. Koernera, advo-
káta v Praze: »O právní povaze advokacie a jejím
postavení v ústrojí státním a společenském.« P
přednášce rozestup sjezdu v sekce stavovskou
právní. O 8 hod. večer v hotelu »Central« společ
přátelský večer na uvítanou s prvním vědeckým
sjezdem českých právníků v Praze. V neděli dne 22.
května o 9. hod. dopolední zasedají ve staroměstsk
radnici sekce stavovská a právní současně. Sekce
stavovská: referát JUDra. Václ. Seidla, advokáta z Jin-
dřichova Hradce: »O postavení naší advokacien
venkově.« Refe át JUDra. Leop. Katze, adv. v Praze-
»O pojišťování v advokacii«. Sekce právní. Referát
JUDra. Lad. Valenty, advokáta v Praze: »O poža-
davku připuštění českého jazyka ve veřejných jedná
ních c. k. nejvyššího soudního a kasačního dvor
spravního a říšského soudu.« Referát JUDra. Váe
Vlad
Srba
Koerner
Václ
Seidl
JUDr
Valent
Praha
Jin
Hradec
Katha
Central
26
article
Boučka, advokáta v Praze: »O reformě nejvyššího
soudu.« O 12. hod. polední slavnostní schůze v pan
theonu musea král. českého, pořádaná prvním věde-
ckým sjezdem českých právníků v Praze, s předna-
škou dv. r. prof. JUDra. Alb. Bráfa: »Věda národo-
hospodářská na počátku XX. sloletí. Odpoledne vy-
hrazeno jednání v sekcích. Večer o 8. hod. spulečný
banket na Žofíně s prvním vědeckým sjezdem če-
ských právníků. V pondělí dne 23. května dopoly dne
o 9 hod. na slaroměstské radnici jednání v sekcích
O 11. hod. dopol. ve velké zasedací sini staroměslské
radnice plenární schůze závěrečná. O 8. hod. večen
ve velkém sále Měšť. besedy v Praze společná ve
čeře členů, účastníků a hostí prvého sjezdu českýe
advokátů na rozloučenou. Přih ášky ke společné ve-
čeři s 4 K dlužno zaslati do 20. května JUDru. K
Hubáčkovi, advokátu v Praze.
Bouček
profesor
JUDr
Bráf
Hubáček
Praha
Žofín
theon muzeum král
JUDr
27
article
— První vědscký sjezd českých právníků. Pol o
sjezdu jest tento: V sobotu dne 21. května 1904
O 8. hod. večerní: Přátelský večer na uvitanou s
zábavným programem ve dvoranách hotelu „Central
(Praha II., Hybernská ulice). Dámy pp. účastníků
zvaných hosti jsou vítány. Zvláštní pozvání se ne
rozesílají. V neděli dne 22. května 1904: O 12. hod.
polední: Slavnostní zahajovací schůze v pantheonu
musea král. českého u přítomnosti protektora Jeho Jas-
nosti Jiřího knížete z Lobkovic, hodnostů, slovanských
a jiných hostí a účastníků sjezdu s přednáškou pana
dvor. rady prof. dra. Albína Brála: „Věda národo-
hospodářská na počátku XX. století“. Dámy pp. účast-
níků vítány jsou, pokud místo stačí; vstupenky pro
ně vydávati se budou v kanceláři sjezdové. O 5. hod
odpolední: Zahájení porad sekcí. O 8. hod. večerní
Banket ve dvoranách ostrova Žofínského. V ponděl
dne 23. května 1904: 0 9. hod. dop. a o 3. hod. odpol.
Pokračování v poradách sekcí. O 5. hod. odpolední.
Jiří kníže
profesor
doktor
Praha II
hybernský ulice
Lobkovice
muzeum král
Central
28
article
Závěrečná plenární schůze v zasedací síni sboru obec-
ních starších na staroměstské radnici. Porady
sekcí zasedati budou v místnostech právnické fakully
české university v Karolinu a to sekce I. v sále č. l
sekce 2. v sále č. IV., sekce 3. v sále č. III. a sekcek.
v sále č. VII. Kancelář sjezdová, dnem 20. květ-
na počínaje, bude v Karolinu v přízemí od hlavního
vchodu v pravo. V kanceláři této vydávati se
budou vstupenky do pantheonu pro hosty a dámy.
lístky k banketu (k banketu nemají dámy přístupul;
tamže udělovati se budou informace, vyřizovati dotazv.
rozdělovat potřebné tiskopisy atd. Při přátelském
večeru dne 21. května v hotelu „Central“ o 8. hod
večerní pořádaném založena bude praesenční li
stina. Páni účastníci se žádají, aby jména a bydliště
svá zapisovali, aby každý účastník snadno mohl se-
znati, kdo z jeho známých a přátel je přítomen. Ni
pořadu přátelského večera jsou čísla hudební, zpěvní
vůvodní rozmarná scéna a původní rozmarní
přednáška ze života právnického. Účinkují: hudebn
sbor Pehelův, České pěvecké kvartelto a někteří po-
sluchači práv z „Akademického čtenářského spolku“
Central
Pehelův
přátelský večer
29
article
Při banketu nebudou kromě míst zvaných hodnostč
a hostí místa vykazována; tím má býti umožněno, aby
kroužky známých pohromadě zasednouti mohly. Slo-
vanští hosté přibudou po většině již v pátek
večer. Členové výkonnéhokomitétu budou
opatřeni odznaky. V úkolu pořadatelů budou ko-
mitétu k ruce členové spolku posluchačů prár
„Všehrd“ s odznaky. Čeští právníci v příprav-
nýchslužbách se nacházející (praktikanti, auskul-
tanti, koncipienti atd.) se upozorňují, že mají do porad
sekcí vstup volný na pouhé ohlášení v kanceláři sje-
zdové. Pokud místo stačí, je jim volno zúčustniti s
přátelského večera i slavnostní schůze v pantheonu.
O vstupenky dlužno hlásiti se v kanceláři. Pro pohodlí
slovanských hostí nabídli se propůjčiti po-
vozy: slavné presidium rady král. hlav. města Prahy.
pan cís. rada J. Otto, pí. K. Staňková a p. JUC. Eugen
Lederer.
Otta
K Staňková
Lederer
Všehrdy
Praha
rada král
30
article
— O zamýšloném zvýšení zemské dávky z piv
a sdružovací akci pivovarů pojednali hostinšti na
členské schůzi Ústřední jednoty českoslovanského ho-
stinství „Hostimil“ dne 13. května t. r. v restaurac
pana Em. Němečka v Praze. Účast na schůzi byla ve
lice značna. Přijeli zástupci ze všech končin královstv
českého. Jednání, jež bylo vesměs věcné i bohaté po
drobnostmi o nynější situaci hostinstva, řídil místo
předseda „Hostimila“, obecní starší pan Em. Něme
ček. Nejdříve jednomyslně schváleno znění obšir
ného spisu pamětního, jejž Ústřední jednota „Hostimi
podá zemskému výboru království českého a v něm
dovozuje se, že hospodářské poměry živnosti hostin-
ské byly už před dobou platnosti zákona o zemske
dávce z piva velice žalostny a že je zemská dávk
z piva nesmírně ještě ztížila. Hostinští, kteří prodáva
teď pivo dráže, čepují o polovinu méně, a ti, kdo ne-
zdražili, nejsou s to, ačkoliv mají výčep větší, sehna
na zemskou dávku, nehledě na zvýšenou námahu p
větším odbytu. Na konec pamětního spisu vznáší s
k zemskému výboru naléhavá prosba, aby upustile
myšlenky, zemskou dávku zvýšiti, neboť by jink
z většiny hostinských stali se proletáři. — Druhou
částí jednacího pořadu byl rozhovor o sdružove
(kartelní) akci pivovarů. Ježto tvořící se kartel vyzve
hostinstvo k součinnosti, zaujalo se na schůzi, jako
dříve již v užší schůzi na Zofíně, stanovisko k let
výzvě. Po ostré debatě, v níž někteří řečníci čm
prudké výtky pivovarům, které získávají hostinc.
em
Němeček
Praha
Hostimil
31
article
nesmírně přeplácejíce činže, rovněž jednomyslně
schválen projev, té věci se týkající. Vývody jeh
vrcholí v souhrnu těchto požadavků: „S akcí sdru-
žovací, kterou podnikají pivovary, bychom se snae
spřátelili, kdyby pivovarský svaz pojal do svého re
gulativu tyto podmínky: nenajímat hostineů
vyjma největší nezbytnost; za této nezbytnosti ne-
brat za hostinské neodborníky; nedodávat
piva soukromníkům; a konečně — což je nej
hlavnější — nedodávat piva v láhvích nis
komu jinému než koncessovanému hos
stinskému.“