2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. května 1904.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. listy
přeči lZef se
v Pruze v sdministraci
a měsíe . . . . . . 2 r
Ba itvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
a mže e
n tlta . . . . 7 K 50
ve slialkšchi
u něí . . . . . . 2 K 30h
Poštont
neste
mžít e můj tlta
7
article
ni : . . . 9 R eo
s dvojí ztrilkou
ro
Rčnrt leta . . . . 1I K eo
8
title
Dnešní číslo pra Prahu je o 10 stranách.
Praha
9
article
Válka.
Válka.
Z Londýna, 18. května. (C.-B) Firmy
Lloydu« došlá depeše z Nučvanu
ze včerejška sděluje: Japonská di-
vise byla včera pod ochranou děl
japonských lodí v Kaiču vysazena
na břeh a táhne směrem k Nuč-
vanu.
Z Londýna, 18. května. (C B)»Rent.
kancelář« sděluje z Petrohradu ze
včerejška večer: Generál Zasulič
odvolán byl z velitelství druhé di-
vise sibířské armády. Generál hr.
Keller, jenž nedávno zřekl se úřadu
guvernéra Jekatěrinoslavského, by
se odebral na bojiště, byl jmenován
Zasuličovým nástupcem.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Zasulič
Keller
Zasuličová
Londýn
Nuč
Petrohrad
Lloyd
C B
Jekatěrinoslavský
11
article
Nevysvětlené překvapení.
Nevysvětlené překvapení.
Obrovský požadavek společného minister-
stva války na vyzbrojení armády způsobil na
všech stranách trapný údiv a to tím hlubší, že
výklad ministra zahraničních záležitostí, hr. Go-
luchowského, neobsahuje nijakého politického
odůvodnění takového mimořádného a mimořádně
velikého požadavku. Jediné místo exposé za
hraničného ministra, kteréž by bylo možno po-
važovati za známku blízkého nebezpečí: ostré
totiž vyzvání vlády turecké, aby provedla opravy
v Makedonii a upustila od stálých průtahů a od-
kladů, kteroužto politiku tureckou nazval „samo-
vražednou“, ministr zahraniční sám v zápětí
zbavil veškerého protitureckého ostnu, prohlásiv
že „jest to rada, jakou dává příte
příteli.“ Nehrozí-li však nijaké vážné ne-
bezpečí, že soustáti rakousko-uherské bude
strženo do zmatků tureckých, neposkytuje zahra
niční ministr v celém svém výkladu nejen ni
jaké opory nehoráznému nároku ministra vojen
ství, ale naopak líčí postavení Rakousko-Uher-
ska v mezinárodním koncertu ve světle ještě
mnohem příznivějším, než jsme dosud vídaliv
jeho posavadních výkladech.
Makedonie
Rakousko
Uhry
12
article
Nejenom, že starý trojspolek zabezpečuje
zachování míru a klidný vývoj práce míru svých
účastníků, zahraniční ministr postaral se nad to
zvláště pro potřeby balkánské, ještě o jakýsi
nový trojspolek, spočívající jednak na dohodě
s Ruskem z r. 1897, jednak na zvláštní dohodě
s Italií; máme tedy trojspolek čís. I. pro vše-
obeenou politiku zahraničnou a trojspolek čís. I.
zvláště pro politiku balkánskou.
Rovněž vylučuje exposé zahraničného mi-
nistra jakékoliv bezprostřední nebezpečí pro
monarchii rakousko-uherskou z nynější války
rusko-japonské; připouští leda jen nepříznivý
vliv na obchod zahraniční. Ale i tu lze připome-
nouti, že válka tato obchod rakousko-uherský
s tuskem spíše oživí; obchod náš s Japonskem
však není dosud tak znamenitý, aby válka tatc
mohla způsobiti citelnější újmu, ba není vy
loučeno, že válkou tou vlastní výroba v Japon-
sku poklesne a spotřeba jeho vzroste.
Buď tomu tak či jinak, účinky války rusko
japonské na obchod rakousko-uherský nestačt
Rusko
Japonsko
Japon
13
article
nikterak k vysvětlení 400 mill. požadavku na
rozmnožené vyzbrojení armády.
Lze tedy právem tvrditi, že ani trůnní řeč
ani exposé zahraničného ministerstva neposky-
tují nijakého klíče ku pochopení takové nenadálé
potřeby armádní.
Není-li však nijakých nalehavých důvodů
v politice zahraničné, tím méně jich lze nalézti
ve zuboženém stavu hospodářských sil obyvatel-
stva, Hospodářská tíseň, opětně doznaná samými
cleny vlády vídeňské, poskytuje důvody, velmi
nutkavé důvody proti všelikému z vy-
šování státních břemen a nalehavě se
domáhá takových opatření vlády, jež by schop-
nost spotřeby v obyvatelstvu sesílila a tím i vý-
robě další žádoucí odbyt zabezpečila.
Očekávale se tudíž s oprávněnou zvěda-
vosti, jak společný ministr války provede ne-
snadný svůj úkol, přesvědčiti delegace obou
polovin soustátí, že nové těžké oběti, nové veliké
náklady na vojsko jsou odůvodněné a nezbytné.
Ve zprávách z delegací naleznou čtenáři po-
drobný obsah řeči společného ministra války
svob. pána Pitreicha; tuto se dotkneme pouze
nejvýznačnějších částí jeho.
Jsme nuceni již předem poznamenati, že
ministra války jaksi opustila známá obratnost.
jakou osvědčil zejmena při výkladu ústupků.
učiněných požadavkům maďarským ve příčině
armády, že jeho výklad tak hrozivě do popředí
se deroucího požadavku vojenského nelze na-
zvati přesvědčivým, ba že v některých výrocích
svých spíše zaráží tím, že připouští až i nedo-
statečnou pohotovost válečnou, což vůči mnoha-
letým velikým nákladům, na výzbroj vojska či-
něným — vloží do úst poplatníkův četně otázky
plné pochybnosti.
Pitreich
14
article
Vždyť jsme dosud rok co rok od počátku
trojspolku, tedy již plné čtvrtstoletí slýchal
z úst ministrů války, že musíme své branné síly
zvýšovati, abychom zůstali na výši vývoje bran-
ných sil ostatních a zvláště trojspolkových vel-
mocí, a nyní v roce pětadvacátém se náhle do-
vídáme, jak veliké požadavky nucena jest činit
správa vojenská, aby dovedla čeliti všem pří-
padům ...
Velikost tohoto požadavku doznává sám
ministr války, řka: Přichází-li správa vojenská
s takovými velikými požadavky na vojsko i ná-
mořnictvo, jako nyní, čini to zajisté s těžkým
srdcem, ale jest k tomu donucena tlakem
okolností, kteréž jí ukládají neodbytnou
povinnost, navrhnouti postup, kterýž koneč-
ně (!) má umožniti, aby dostála obratu, kterýž
se udál a děje v oboru válečné techniky ohledně
výzbroje, a jemuž jsme nemohli dostáti dosu
pro nedostatek prostředků finančních tak.
jak toho vyžaduje válečná pohotovost monarchie.
Upozornil již na nalehavou potřebu, jež vznikla
následkem našeho starého zbrojního materiálu
a naší váznoucí zásoby nábojů, abychom rychle
přikročili k jeho zaopatření a provedli nové vy-
zbrojení nejdéle do tří let. Dodávám pouze, po-
kračoval ministr, že takovéto opatřování nové
výzbroje tvoří v každém státě povážlivý momen
slabosti, pokud se týče hotovosti válečné, a že
se tudíž přeměna zbraní (týče se zvláště nových
děl a lodi) musí státi co nejrychleji.
Po tomto důvodu, kterýž se rovněž opakuje
při každém novém požadavku vojenském, a kte-
rýž při stále pokračující válečné technice vy-
skytne se ihned, jakmile se objeví ještě novější
dělo a pod., přešel p. ministr války na pol
zahraničné politiky a tu jeho výklad se dostal do
15
article
povážlivého rozporu s výkladem ministra zahra-
ničních záležitostí.
Pokračovalt: Ať je tomu jakkoliv, žádný
ministr vojenství nemůže a nesmí za nynější svě-
tové situace jinak si počínati, než aby uvedl
vojsko do takové hotovosti, aby dotýčný stát
mohl čeliti válečné akci, náhle mu vnu-
cené. V takovém položení bychom se octli,
kdybychom urychleně si nezaopatřili novou vý-
zbroj; jestiť na bíledni, že by se při hrozícíma
nastávajícím válečném nebezpečí v čas státi tak
již nemohlo, čímž by válečná činnost již předem
povážlivě trpěla. Ministr války má tu na mysli
pouze akci válečnou, jež by nám byla vnucena
(ale kým?). Nemůžeť prý neviděti, že ovládají
dnes svět mohutné otázky zájmů, a ač řídíe
kruhy se snaží vyskytující se odpory vyrovnati
a mír zachovati, musí se počítati se vznětlivostí
veřejného mnění.
Při dvojím trojspolku, v němž se dle hr.
Goluchowského nalezáme, jest ovšem ne-
snadno si mysliti, kdo by nám vá-
lečnou akci chtěl vnutiti?
Goluchowský
16
article
Konečně upozornil ministr války, že nyněj-
ším požadavkem ještě není zakončena výše bře-
men vojenských — nadejdou nové požadavky
až se přikročí k revisí branného zá-
konn.
Že svob. pán Pitreich nepokládá své dů-
vody za přesvědčivé, toho dalším dokladem jest
že použil i „důvěrných sdělenf“, jež nejsou
určena pro veřejnost, aby pp. delegáty získal pro
svůj mimořádně veliký požadávek.
Charakteristickým jest však pro vliv ústav
ních živlů v této monarchii, že správa vojenská
neuznala za vhodné i jen se zmíniti o nějaké
rekompensaci, již za svůj požadavek připravuje;
od let naléhavá jest na př. potřeba změny vo-
jenských trestních zákonů a soudního řízení vo-
jenského. Či zůstane tu při starém, ač v šech ny
státy nás v oborutomto dávno před-
stihly?
Vojenské požadavky bývají všude stupněm
k rozvoji občanských svobod.
Co ve směru tom podnikne vláda? Co re
presentanti národů?
Pitreich
17
article
Delegace.
Delegace.
Mimořádný vojenský rozpočet
v rakouském výboru.
Z Pašti, 18. května. (C.-B))
Rozpočtový výbor rakouské delegace sešel se
dnes opět o 10. hodině dopoledne. Zprvu stanoven
následující pracovní program: Dnes, zejtra,
po případě i v pátek budou se konati schůze roz
počtového výboru. Po zletnicích budou výborov
schůze opět ve středu a ve čtvrtek, kdežto nejbližš
plenární schůze má se konati v pátek.
Výbor začal pak projednávati mimořádn
rozpočet ministerstva vojenství. Prvý
ujal se slova ministr vojenství
ryt. Pitreich, jenž pravil: Předstupuje-li
správa vojenství před delegace s tak značnými po-
žadavky pro vojsko a válečné námořnictvo, činí to
s těžkým srdcem, ale byla k tomu přinucena okol-
lostmi, zvláště obratem, který se stal a ještě se
děje v oboru válečné techniky. Jak je z jednání před-
chozích delegací známo, soustava nových polních dě
jest již stanovena a nyní běží pouze o volbu mezi
různými konstrukcemi lafet, které se objevily v po-
slední době a jež zkoumají ve zkušebných bateriich
Udal jsem náklad na opatření nových polních děl 105
milliony korun, z nichž jsem si vyžádal již 15 mil-
lionů na rok 1904, aby se s velkovýrobou nových
děl mohlo započíti. Vytknul jsem s důrazem, že vzhle-
den k našemu zastaralému materiálu a starým nábo-
jům jest nezbytně nutno výrobu nových děl urychliti
a ukázal jsem, jak jest žádoucno, aby nové vyzbro-
jení bylo provedeno za 21/42 až 3 roky. Mohu k tomu
Pitreich
Pašť
18
article
nyní jen dodali, že doba, ve které se děje výměna
zbraně, pokládá se v každém státě za povážlivý mo-
ment seslabení válečně poholovosti a proto nutno
dbáti, aby tento nebezpečný moment byl co možno
nejvíce zkrácen a nové vyzbrojení vojska provedeno
co nejrychleji. Kromě toho pokládám za nutno vy-
tknouti, jak potřebno jest pro průmysl i pro vojensko
správu, aby dodávky byly zabezpečeny velkovýrobou,
prováďěnou dle přesných plánů. Příčina spočívá
v tom, že průmyslník musí ihned věděti, jak veliká
jest objednávka a v jaké době bude s to ji dodati.
K tomu třeba ještě dodati, že výroba různých částí
děl jakož i výzbroje má se prováděti velkým počtem
firem, výroba lafet a povozů opět jinými firmami
a že tedy vše to musí přesně hráti, nemá-li nastati
povážlivá porucha ve výrobě a dodávkách. Slovem,
nové vyzbrojení dá se racionálně a hospodářsky pro-
vésti pouze účelnou velkovýrobou a ta vyžaduje úvěr-
ních operací. Jakmile vojenská správa stanula před
nutností kreditních operaci, nemohla v zájmu pohoto-
vosti vojska a válečného námořnictva zastaviti se u
určité položky a proto bylo nutno upustiti od soustavy
malých úvěrů. Žádný vojenský ministr nemůže za ny-
nější světové situace jednati jinak, než že se mus
postarati o takovou válečnou pohotovost, aby ten který
stát byl s to okamžitě vstoupiti ve vnucenou mu
válečnou akci. Ministr vnějších věcí podal velice upo-
kojivé vysvětlení o nynějších politických poměrech,
kteréžto vysvětlení jest ovšem velice vitáno pro správu
vojska a námořnictva v době, kdy se vyměňuje zbraň
Vojenská správa podobně jako celý výbor i celá ve-
řejnost jest přesvědčena, že bychom vstoupili ve vá-
lečnou akci jen tehdy, kdyby nám tato byla vnucena.
19
article
Ale přes to vojenská správa nesmí si zatajiti, že mo-
hutné zájmové olázky ovládají dnes celý svět.
Tyto dvě okolnosti, totiž opatření nových děl a
provedení výzbroje vojska a válečného námořnictv
v tempu rychlejším, než se původně zamýšlelo, při-
váději nás k peněžní částce, která se má opařiti úvěrní
operací a kteráž, počítáme-li v ni i 38 millionů korun,
povolených již na houfnice a nová horská děla, bude
obnášet okrouhle 400 millionů korun, na něž se ovšem
nároky budou činiti jen postupně.
Ministr vojenství nehodlá zamlčeti i toho, ž
revisí branného zákona (dvouletou činno
službou) nastane potřeba nových větších výdejů
Ale otázka tato ještě neuzrála a není také možno
udati v té věci přesné číslo. Ale bude dobfe, aby se
dbalo již předem také na tento výdej, až se bude
uzavírati půjčka na novou výzbroj. Příbližně odhaduje
se, že bude třeba jednolu pro vždy vydati a si 50 mil-
lionů, než se přijme změna branného zákona.
Prvé než přejde k důvěrnému vysvětlování jedno-
tlivých podrobností, ministr vojenství zmiňuje se ještě
o převratech, jež nastaly v oboru válečné techniky
v posledních desetiletích. Vysvětluje poměry opevňo-
vání na souši a na pobřežích a podotýká, že běží př
nich zvláště o náboje pro dělostřelectvo. Pak vysvě-
tluje důvěrně jednotlivé podrobnosti. Požadavky vo-
jenské správy dají se shrnouti v následující body:
1. Rychlé opatření opakcvaček, zařaděných
již v mimořádném rozpočtu, k čemuž přibude ještě po-
měrná zásoba opakovacích karabin a pistolí místo
starých revolverů modelu 70
2. Zásoby nábojů pro těžké dělostřelectvo
jichž nebylo dosud možno opatřiti a jež spotřebuj
největší část žádaných úvěrů.
70 2
20
article
3. Rychlé opatření bezdýmného prachu
pro dělostřelectvo, na něž pamatováno již v letošním
mimořádném rozpočtu, jakož i potřeb osvětlovacích a
rozmnožení kapesních nábojů pro pěchotu.
4. Opatření parostrojní polní dráhya
obozu automobilů, opatření přenosných stanů, te-
legrafů, různých potřeb pro zásobovací sbory, ze-
jmena polních pekáren, potřeb nezbytných při opev-
ňování, zásobování v opevněných místech, opatřen
zdravotnického materiálu, výzbroje zákopnické, tedy
vesměs věcí, které jsou již zaladěny v mimořádném
rozpočtu, ale v tak nepatrných částkách, že by jich
opatření trvalo dlouhá léta.
Jak patrno — zakončil ministr vojenství — běž
tu vesměs o předměty, které se v okamžiku nebezpeč
válečného nedají v pravý čas opatřiti aneb na pravé
místo dopraviti. Z toho vysvitá, že opatření ta nezá-
visejí na polilické situaci, nýbrž vyplývají jedině z po
třeb vojenských a proto také nemohou zavdati ani nej-
menší příčiny k jakémukoli znepokojení.
Předseda baron Chlumecký děkoval mini
strovi jménem výboru za jeho vývody.
Delegát dr. Kramář vyhradil si pojednat
o zvýšeněm požadavku ve výborové schůzi příšt
V úrobném prodeji:
ranní čísle o sobě . . . za Bb
odpolední
. . . . za zh
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . ..
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotevě zapřel.
Přečplacení a inserty přijímá admnini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí ne též redakee.
tiskárna a expedice „Národnich Listů“.
Rukopisy se novzaceji.
Chlumecký
doktor
Kramář
21
article
týden a učinil několik technických poptávek po
dělech.
Podobné otázky učinil také delegát dr. Pergelt.
Ministr Pitreich zodpověděl tyto olazky.
Zvláště podal zprávu o nynějším stavu nového mo-
delu polního děla, o zkušebních batteriích, o účinku
houfnic, o polních a těžkých dělech. Konečně odpo-
věděl také na poptávky po rusko-japonské vojně.
Delegát rytíř Abrahamowicz žádal, by se
při nových vojenských objednávkách dbalo na ha-
ličský průmysl.
K Pergeltovu podnětu projednány jednotlivé po-
ložky mimořádného rozpočtu mimo zvýšené poža-
davky a usneseno pojednat o ministrově výkladu, až
po jejich vyřízení.
Za zevrubného rokování ref. Popow ski
opakoval svůj minulý podnět o rychlejším zřizování
vojenských střelnic a cvičišť, načež ministr Pitreich
líčil nesnáze, s jakými taková zařízení jsou spojena.
Del. dr. Pergelt ptal se, nekupovaly li se
draho pozemky na benálecké cvičiště, že snad mohl
se zvoliti méně úrodný kraj s pozemky levnějšími,
čemuž ministr Pitreich odporoval. Hlavní náklad
nepřipadá na koupi pozemků länderbanky, nýbrž na
selské pozemky, za něž žádá se tu a tam tuze
mnoho. Benátky voleny proto, že hodí se svou po-
lohou za vojenské cvičiště a proto, že leží mezi veli-
kými posádkami, Prahou, Josefovem a Terezínem.
doktor
Pergelt
Pitreich
Abrahamowicz
Pergeltův
Del
Benátky
Praha
Josefov
Terezín
22
article
Všecky položky mimořádného rozpočtu kromě
těch, jež souvisí se zvýšenými požadavky, byly při-
jaty beze změny a schůze přerušena ve 3 hod. odp.
V odpolední schůzi po referentu Popow-
ském ujal se slova del. dr. Kramá ř, kritisuje ostře
postup, jehož se použilo při předloze mimořádných
úvěrů vojenských. Především není pochyby, že vojen-
ská správa leccos promeškala, tak že obyvatelstvo
nemá jistoty, že říše i po těchto velkých obětech bude
zcela vyzbrojena. Ptá se ministra, kdo tím vinen?
Na každý způsob musí pokárati také nedostatek ote-
vřenosti a pravdy, jenž zdá se býti charakteristickým
rázem všech rakouských vlád vůbec. Ale ještě vělšího
pokárání zasluhuje způsob, jakým zaslepuje se oby-
vatelstvo pověstnými tak zv. refundacemi. Vláda ví
a musí věděti zcela dobře, že o refundování nelze
ani mluviti, neboť týká se jen nejskrovnější části po-
třeby a úhrada i umořování nynějších potřeb padne
na bedra obyvatelstva. Protestuje již teď proti po-
kusu vlády, klamati lid o velikosti břemen a vyhra-
žuje si další vývody o finančním zatížení a únosnosti
našeho rozpočtu při tak velkých břemenech, až bude
ve schůzi přitomen ministr financí.
Del. Šusteršič byl přesvědčen ministrovými
vývody tak, že považuje otázku tu za věcně odbytou.
Avšak k tomu druží se ještě finanční, národohospo-
dářské a politické ohledy, o nichž nechce dál uva-
žovat, ale nepochopuje, že pod titulem »Refundace«
sosnovala se neobyčejná »macha« a ptá se mini-
stra, co vlastně vedlo k této podivné hře s čislicemi,
neslušné naproti lidovým zástupcům i obyvatelstvu.
Popow
23
article
Lépe a rozumějším by bylo říci lidu, čeho vojenská
správa potřebuje na zajištění velmocenského posta-
vení říše. Tomu by se lépe rozumělo a také by celku
nejvíc prospělo.
Del. dr. Pergelt pojadná o finanční otázce až
po výkladu ministra financí. Vyčitá vojenské správě,
že za poslední léta při požadavcích na houfnice, ne-
řekla upřímně, mnoho-li třeba a v jaké době. V tako-
vých věcech bývá pravda a upřímnosť nejlepší poli-
tikou naproti lidovému zastupiteistvu i obyvatelistvu,
neboť jinak rozsévá se nedůvěra a ničí víra ve vládu
a vojskem zaručovanou bezpečnost říše. Třeba ny-
nější ministr nebyl ještě dlouho ve svém úřadě,
znal zajisté prý za posledního delegačního zasedání
zvýšené požadavky a bylo by dobře, kdyby na ně
byl delegaci upozornil a je nelajil. Dnešní ministrovy
vývody vzbuzovaly svou přímostí a pravdou důvěru,
ale proto přece táže se ministra, v kterém roce vy-
dají se poslední sumy na nová děla a ostatní vý-
zbroj, jaké požadavky dle vyličeného dnes programu
hodlá ještě učinit a kdy, aby pohotovost vojska byla
zjednána.
Del. Dobernigg kritisuje neupřímnost s vo-
jenskou předlohou a způsob, jakým byla delegaei
podána. Mohly se očekávati větší požadavky, ale tyto
ohromně překvapily nejen delegáty, ale také osoby,
jež měly působiti na průběh delegačního jednání.
Zdá se, že ani předseda Jaworski nebyl. do věci za-
svěcen. Jeho jalový proslov nelze si jinak vysvětliti.
Takovým jednáním vojenská správa zadala parla?
mentarismu těžkou ránu. S poukazy na pohotovost
armády se již nepochodí; to se již často slýchalo.
Del
doktor
Pergelt
Jaworský
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Po stopách slovanských.
Kapitolka z jazykozpytu mapy. Podává J. RR.°)
Mluvíme o Slovanech v říši, leč oba pojmy
dnes nevalně se prostupují. Dnešní Rakousko-
Uhersko je státní útvar mladinkého jen data
základ k němu položen teprv v XVI. věku svo
bednou volbou Ferdinanda za krále českého
Drahně času před tím uplynulo, vyplněno boha-
tou historií, rytou rádlem a krví, značenou sto-
pami osvětné práce našich předků, od pradávn
zde usedlých. Slované byli dávno dříve, než
byla říše. Slovanští panovnici dlouho zde již
panovati a říše zakládali, než k nynějšímu
ulesru došlo. Přemysl Otakar II. psal se králem
českýn, vévodou rakouským, štyrským, koru-
tanským, markrabím moravským, pánem v Kráň-
sku a v Krajině, zasahuje svým žezlem až
k Adrii. Velmocný Boleslav Chrabrý, vládce pol-
ský, udatný Boleslav I., kníže české, Svatoplu-
kova veliká a mocná říše velkomoravská a vele-
řiše, nad níž panoval Samo, avarobijce. Celá
tu řada věků rázu a tvářnosti slovanské. A ne-
konči tu ještě historie Slovanstva zdejšího, jen
prameny jsou tak skoupy a podání nás opouští..
Třeba ještě uchopiti se kahance rozumového
dostřehu, ohledati památnosti, pozůstalé v mí-
stech a pátrati, co nám snad sdělují svou tichou,
leč výraznou mluvou z minulosti, dávno, dávno
zapadlé o obyvatelích, kteři zde první lopotnou
rukou krajinu vzdělávali a v úrodnou, líbeznou
vlasť ji proměňovali. Nebudeme hledati marně!
RR
Ferdinand
bůh
Slovan
Přemysl
Otakar
Adrie
RakouskoUhersko
velmocný Boleslav
udatný Boleslav
25
article
Dokladů je hojnost. Ti první starousedlíci vtiskli
nesmazatelnou pečeť okolí svému, těm nivám
podunajským, polabským, podrávským a horám
i řekám a všemu ovzduší, jehož obraz v pokladu
jazyka jako v rytině kovové uchován, přecházel
s pokolení na pokoleni a zachován v podivuhodné
jasnosti obrysů z doby nejdávnější, přes bouře
časů a změny poměrů, věrný a zřetelný, až na
naše časy. A povaho rytiny je ryze slovanská!
Od dolního Dunaje proti proudu dálse
prvotný, pozvolný postup Slovanů na Západ.
Zaujaty roviny dnešního Valašska, pusty po-
dunajské a Potisí, obvody řek Temeše, Moroše.
Koroše a Sámoše. Jedna větev valícího se živlu
pronikla po nynější Drávě a Sávě až k Jader
) Ze soulěže feuilletont.
skému moři. Z rovin dunajských obrátil se
hlavní proud do Moravy s odbočkou do Čech,
z Moravy dále na sever poříčím Visly až k Baltu
Na pobřeží baltickém Slované pevně zakotvili.
Sbírali zde jantar, mořem na břeh vyvržený, do-
dávajíce toto hledané zboží obchodujícím Ře-
kům, kteří o slovanských kmenech na Baltu
měli již tehdy jakous vědomost.“)
V Uhrách třeba tedy hledati první sledy taju-
plného písma, jímž dávní obyvatelé vryli v ne-
hmotné a přec tak zřetelné lůno kultury nesma-
zatelnou památku svého někdejšího zde pobytu.
Slovan
dolní Dunaj
Valašsko
Dráva
Sáva
Morava
Čechy
Visla
Balt
Uhry
Slovan
26
article
Rímanům známy byly dnešní Uhry starým jmé-
nem Panonie. Již slovo hlásí se nám svým slo-
vanským zvukem. Kmen slova „pan“ je nepopí-
ratelný a sledy jeho zachovány posud ve slovan-
ských jazycích, v polském i ceském. Stopy ně-
kdejšího „panství“ slovanského hemží sev
místopise krajin, starým Slovanstvem osaze-
ných. V Haliči nacházíme Paniowce, Paniszow
Panka (3), Paňkovce, Panovice, v Nitransku
Pan, v Chorvatsku Panjik, Panjani, na Moravě
Pandice, v Čechách Pany, Panina, Pankovsko,
v Uhrách Panát u Világoše, Pány u Košice, Pa-
nyok, Pányik, Panyova, v Rakousích, Štyrskua
Korutanech Pangerčí, Pance, Panselo, Panzing
a j. Ode dávna jmenovány nížiny a sice bulhar-
ská, srbská a dolnouherská Moravě“) nišní,
hornouherská a moravská Moravě vyšní, což
svědčí o prastarém osazení jich Slovany. Ty-
pické slovo pro uherskou mapu je slovo „var“
Značí maďarsky „město“, tedy stavení. Temeš-
vár, město na Temeši. Leč Maďaři, kočovný ná-
rod nsijský, dobyli země, slovansky osazenéa
učili se stavěti domy od Slovanů. Všecka téměř
hospodářská terminologie maďarská má
kořeny slovanské. Také slovo vár není než slo-
vanské v ar. Slované stavěli domy ze dřeva,
dřevo potřebné plaili po vodě. „Voriti“ bylo
klády k sobě vázati — stavěti. Vorynie u Hu-
culů znamená plot, sroubený kolem cariny, t.j.
pastvisk, náležejících k jednomu hospodářství.
Uher
Paniszow Panek
Paňkovec
Panovice
Pandice
Pan
Pankovsko
Panyův
Pangerčí
Panec
Panset
Panzing
Maďar
Slovan
Panonie
Halič
Paniowce
Nitransko
Chorvatsko
Morava
Čechy
Uhry
Panát u Világoš
Košice
Rakousy
Korutany
moravský Morava
Slovan
Vorynie u Hu
27
article
Z kořene „vor“ ve staroslovanštině vyrostly
tvary pro řadu pojmů, na př. d-vor, dvůr, ná-
dvorný = dvorní, dvéře, otevříti, otvor, tvořiti.
tvůrce, tvar atd. atd. V nišných Moravách je
1) Vypravuje řecká mythologie, že Zeus bleskem
zabil Fašthona, jenž spadl do řeky Eridanu (Rudon,
Rodana, nynější západ. Dvina ?). Sestry, oplakávajíce
bratra, byly prý za trest proměněny v olše a topoly
a z jejich slzí prý povstal jantar. (Ovid. Metel. II.)
) Safařík, Slovanské starožitnost.
Zeus
Fašthon
Rodan
Ovid
Morava
Eridanus
Dvina
28
article
bezpočet míst toho označení a vesměs původu
slovanského, jako Varaždín, Kološvár, Vukovar
v Chorvatsku, v Čechách Vel-vary = velk
stavby, v Haliči Vorochta a pod.
Všimněme si vodstva. Temeš, Moroš, Ko-
roš,3) Sámoš, Tisa (Tuša), jeví slovanské typy
Jména, značící asi staré slovanské bohy. Nej
starší kmenová pojmenování i jména řek bral
Slovan od názvů božstev. I veletok dunajský
svým jménem svědčí o starém osazení slovan-
ském. Kmen je téhož zvuku, jaký se ozývá ve
jméně řeky Don i Dněpr, dříve asi Danapr. Ná-
zev, zopáčený zřetelně ve staroslov. jméně Ra
dana. Kmen „don“ (donka ve staroslov. dcerka)
vyznívá z množství místních jmen na severu o
Dunaje. Tak Dunajevice na Moravě, Donice, Do-
nín, Doňov, Dunajice, Dunice, Radonice (7)
Radoňov v Čechách, Černý Dunajec v Ha-
liči, Donavice ve Štyrsku atd.
I jiná jména vodních toků v této říši nesou
stopu staroslovanského osazení. Vltava, Ohře
(O-gorka, hory obtéká), Mže, Orlice, Morava,
Dyje, Visla, Tyr (nynější Dněstr), Prut, Váh,
Nitra, Hron, Sáva, Dráva, Mura, Soča, Salice,
Travna, Litava, Labnice, Labuda a nesčíslný po-
čet Bystřie (Feistritz), vše jména, původu slo-
vanského.
Sámoš
Tiso
Tuša
Tyr
Travna
Labnice
Labuda
Feistritz
Varaždín
Kološvár
Vukovar
Chorvatsko
Čechy Vela
Halič
Dunaj
Morava
Doňov
Dunajice
Dunice
Radonice
Čechy
Vltava
Mže
Orlice
Dyje
Visla
Dněstr
Váh
Nitra
Hron
Sáva
Dráva
Mura
Soča
Salice
Litava
Černá Dunajec
29
article
Důležito je záhadné jméno Labe. Tradie
literární pokládáno za keltické. Právem-li, bude
teprv třeba prokázati. Labe, Lab, postupně
kmene olb, lb, společno je slovanštině, řečtině,
keltštině i latině. Laba i Slovanům znělo pů-
vodně alba, jak svědčí jméno Albinec, přítoku
Čeremoše v Karpatech huculských. Ve slovan-
ských krajinách ostatně zhusta užíváno s význa-
mem „bílý“, téhož slova i kmene. Kmen olb,
lob, lub, lab, lib (lhostejná samohláska; polo-
hlásky 1 a r jsou v staroslov. velmi pohyblivé,
zaměňují často svá místa) přesunutím 1 s b dal
bil = bílý. U Slovanů „bílé“ bylo vše, co bylo
pěkné, ladné, užitečné. Tak Běle-hrad, Běl-bog.
bilý car, Bělo-rus, Bílé Chorvatsko a j. Z kmene
„lab“ vznikla řada slov, smyslem významu
„bílý“ se roznajících. V prvé řadě lub, lubit
(lubas = milý, lubice), lib, líbiti, libý, líbezný.
líbati, lebeď (labuť) i j. A v živé mluvě jevil
kmen značnou plodnost. V Čechách z něho po
šly Libeň, Liboc, Libice, Libšice, Libáň, Libavu,
Libčany, Libotín, Libouň, Lobeč, na Moravě Ii
bava, Liboš, Lobnig, Lubná, Lubnice, Labine
) Koroš, Chors, připomíná Nestor
Běle
Běla
Lobnig
Labe
Laba
Chorvatsko
Čechy
Libeň
Liboc
Libice
Libšice
Libáň
Libava
Libčany
Libotín
Libouň
Lobeč
Morava
Liboš
Lubná
Lubnice
Slovan
hrad
30
article
Lubno v Přímoří, Lubien, Lubieza, Lubaczow
v Haliči, Labnice přítok Ráby, Lubina, Lubló,
Lubotín v Uhrách, hlavní město Lublaň v Kra-
jině, město Lubno ve Štyrsku a mnoho jiných.
A nejen města a řeky, jméno nesl celý kmenv
Lužicích „Lubušané“. Zem jejich nazývána
„Lubus“. I Lovosice jsou téhož původu a vreh
Lovoš nad městem táhne se ke starému božstvu
slovanskému. Nejinak jméno kněžka Libuše, je
příbuzno prastarému jménu řeky Labe.
Po řekách bylo by se zmíniti o jezerech.
V Tatrách skoro vesměs je nazývají „stavy“
nebo „plesa“. Pélso (později Pleso) bylo dle
nejstarších zpráv názvem jezera Blatenského
Uhrách. A novější název Blatno (Balát — mad.)
pochodí od „bláto“. Po témže názvu jmenován
slovanský kníže Kocel, součastník Rostislavův,
vládnoucí uherskou Moravou „kniazem Blaten
ským“.
Lubien
Lubieza
Lubaczow
Libuše
Balát
Kocel
Rostislavův
Lubno
Halič
Rába
Lubina
Lubló
Uhry
Lublaň
Štyrsko
Lovosice
Labe
Blatno
uherský Morava
jezero blatenský Uhry
31
article
Neméně tvrdou konservující sílu vůči sto
pám národojevným nalezáme při názvech hor
stva. Jméno Karpat mnoho vyzrazuje z dávné
minulosti. Přemohutný pás praslovanského hor
stva, trvá ve zřejmém svazku s českými Krko
nošemi. Ty nejsou než pokračováním vlastních
Karpat. A „Krkonoše“ znamená vlastně tolikéž.
co malé Karpaty. Grb = gorb (hrb) značil sťarým
Slovanům horu. „Horby“ dosud značí Rusínům
Tatry (Tatra, Tatr od táta, jako otec k rodině,
jsou Tatry ke Karpatům). Z Horbů přesmykem
polohlásky vznikly Hroby, četná místa v Če-
chách a na Moravě, označující vzdutiny půdy
Hroby, Hribi, Chribi, Hrib, Řip, všecko týž tva
slovanský v různé obměně. Chriby, Chrby, Chr-
bet (hřbot), opětovně na mapě se vyskytuje. O
Chrbaty jsou Chrvati, Chorvati, jichž jméno
značí tedy horalé! Chrbet, Chrbat pravidelným
postupem přešlo v Krby, Krbaty, Krpaty, Ka
paty a zmenšené (jako od pán — panoše) Chrbaty
— Chrbonoše = Krkonoše.
Kolik věků as přešlo, než slovo, jako živo
čich neb rostlina živá, vývojová bytost toho- ko-
nečného (pro dnešek!) tvaru dospělo!
Od slova gora, gura (hora) dostal jméno
Gorantan!) = Chorantan = Korutany a také
Rakousy od Rakaty záměnou pohyblivého r sk
Korantan, Rokantan, Rokaty, Rakaty, Ra-
kousy. Rokyta je hora v Karpatech hucul
ských. Téhož kmene a původu jsou naše Roky
cany nebo moravské Korycany. Kmen „rok
9) ... tan, týn, zbytek slova stan
Horb
Rusín
Hrib
Řip
Chorvat
Chrbet
Chrbat
Krpata
Ka
Gorantan
Korantan
Rokantan
Rokata
Rakata
Ra
Rokyta
Krkonoše
Slovan hora
Morava
Korutany
Rakousy
Karpaty
Tatra
Tatr
Tatra k Karpaty
Chribi
Christumbeta
Chorantan
32
article
ozývá se posud ve slově rokle. Víme už, že ná-
růdkové Rakati a Korkonti u Ptolomea byli Slo-
vané původem.
O rakouských Alpách platí, co o řece Labi.
Alpy, dříve Alby, Olby, znamená „bílé““, tedy
hery bílé. Že Rakousy naznačeným vývinem ze
slova „chrbi“ značí krajinu hornatou, vidět
na jméně známého massivu u Vídně „Raks-
Alpa“. Raks = hora, = alpa bílá, dohromady
oblíbený staroslovanský název „bílá hora“, do-
slova i významu totéž, ce jména při vele-
hoře Mont Blanku. Dnešní Taury jsou staré
„Tury“. U Slováků dosud Svatodušní svátky
zovou Turice, Tur i Tyr vztažen ku předslavě
božství, Alpy Korutanské, Karnské, Karavanky
i Kras (dříve Kars) pochodici vesměs ze kmene
„kor“ (hornatý), prozrazují tak svůj staroslov.
původ, jako z pohoří zdejších vyrůstající velikáni
Gerlach (hora lašská) a Kriváň (křivý) v Ta-
trách, Sněžka v Krkonoších, Javor „a Šumavě
atd., nehledě ke kopcům, jež jsou v příměm
svazku s bájeslovím staroslovanským, jako Tri-
glav v Přímoří, Radhošť na Moravě, Lovoša
Radobyl v Čechách, Poludnice v Tatrách a množ-
ství „svěčích hur“ = svatých hor, téměřv
každém okresu slovanských zemí.
Taur
Slovák
Tyr
Gerlach
svatá hora
Alpy
Labe
Rakousy
Vídeň
Alpa
bílý hora
Karavanky
Krkonoše
Šumava
Radhošť
Morava
Čechy
Tatry
Ptolomea
Olby
Mont Blanc
Alpa Korutanský
Kriváň
33
article
Zbývají názvy zemí úhrnné. Čechy (po
Čechu), Morava (od mor = hojný, úrodný), Slez-
sko od Slezanů, Halič (hala = pastviska), Buko-
vina, Uhry (pozdější název od ugor = úhor =
pastvisko), Sedmihrady, Chorvatsko, Krajina,
Přímoří, Korutany, Rakousy (obě jména jsme vy-
ložili), Solnohrad, Tyroly (od vyloženého „Tur“,
v pradávnu dle Herodota slul podobně i Dněstr;
řeka Turla je tam přítokem, Rusové nazývají
dosud obyvatelé na Dněstru „Tyral“) a sou-
sední S-tursku = Štyrsko. (U „Turska“ v Če-
chách poražen Vlastislav Lucký hrdinou „Sty-
rem“. Dalmacie honosí se jménem slovanského
rem“.) Dalmacie honosí se jménem slovanského
Iljura, jura, jarního božstva, jež proměnilo se
později na svatého Jiří.
Neméně jména hlavních měst podávají
svá svědectví. Praha, staroslov. prog, porog
(prahy, praha ve Vltavě jako na Donua
Dněpru porochy — záporožci!), Brno, Olomouc,
Holomůc od Golomiců = Glomačů (slovanský
kmen dle Safaříka), Krakov po Krokovi, Lvov,
Černovce (kmen Černovců), Budín (slovanskou
Budyni popisuje Herodot, týž kmen v našich
Budyních, Budějovicích), Linec (z ling, značilo
asi luh, starší lug, lung, odkud povstala i Lu-
Čech
Slezan
Rus
Lucká
svatý Jiří
Safařík
Krok
Čechy
Morava
Halič
Buka
Uhry
Chorvatsko
Korutany
Rakousy
Solnohrad
Tyroly
Dněstr
Štyrsko
Tursko
Dalmacie
Praha
Vltava
Dněpr
Brno
Olomouc
Holomůce
Krakov
Lvov
Černovec
Budín
Budyně
Herodot
Budějovice
Linec
Sedmihrady
Glomač