ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1bc89400-7129-11dc-8a65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 150, person 92, org 17, work 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 138.
4 article
ta et-
5 article
Na ranní a odpol. listy přeči lZef se v Pruze v sdministraci a měsíe . . . . . . 2 r Ba itvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou a mže e n tlta . . . . 7 K 50 ve slialkšchi u něí . . . . . . 2 K 30h Poštont neste
mžít e můj tlta
7 article
ni : . . . 9 R eo s dvojí ztrilkou ro Rčnrt leta . . . . 1I K eo
8 title
Dnešní číslo pra Prahu je o 10 stranách.
Praha
9 article Válka.
Válka. Z Londýna, 18. května. (C.-B) Firmy Lloydu« došlá depeše z Nučvanu ze včerejška sděluje: Japonská di- vise byla včera pod ochranou děl japonských lodí v Kaiču vysazena na břeh a táhne směrem k Nuč- vanu. Z Londýna, 18. května. (C B)»Rent. kancelář« sděluje z Petrohradu ze včerejška večer: Generál Zasulič odvolán byl z velitelství druhé di- vise sibířské armády. Generál hr. Keller, jenž nedávno zřekl se úřadu guvernéra Jekatěrinoslavského, by se odebral na bojiště, byl jmenován Zasuličovým nástupcem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Zasulič Keller Zasuličová Londýn Nuč Petrohrad Lloyd C B Jekatěrinoslavský
10 article
ar pby
11 article Nevysvětlené překvapení.
Nevysvětlené překvapení. Obrovský požadavek společného minister- stva války na vyzbrojení armády způsobil na všech stranách trapný údiv a to tím hlubší, že výklad ministra zahraničních záležitostí, hr. Go- luchowského, neobsahuje nijakého politického odůvodnění takového mimořádného a mimořádně velikého požadavku. Jediné místo exposé za hraničného ministra, kteréž by bylo možno po- važovati za známku blízkého nebezpečí: ostré totiž vyzvání vlády turecké, aby provedla opravy v Makedonii a upustila od stálých průtahů a od- kladů, kteroužto politiku tureckou nazval „samo- vražednou“, ministr zahraniční sám v zápětí zbavil veškerého protitureckého ostnu, prohlásiv že „jest to rada, jakou dává příte příteli.“ Nehrozí-li však nijaké vážné ne- bezpečí, že soustáti rakousko-uherské bude strženo do zmatků tureckých, neposkytuje zahra niční ministr v celém svém výkladu nejen ni jaké opory nehoráznému nároku ministra vojen ství, ale naopak líčí postavení Rakousko-Uher- ska v mezinárodním koncertu ve světle ještě mnohem příznivějším, než jsme dosud vídaliv jeho posavadních výkladech.
Makedonie Rakousko Uhry
12 article
Nejenom, že starý trojspolek zabezpečuje zachování míru a klidný vývoj práce míru svých účastníků, zahraniční ministr postaral se nad to zvláště pro potřeby balkánské, ještě o jakýsi nový trojspolek, spočívající jednak na dohodě s Ruskem z r. 1897, jednak na zvláštní dohodě s Italií; máme tedy trojspolek čís. I. pro vše- obeenou politiku zahraničnou a trojspolek čís. I. zvláště pro politiku balkánskou. Rovněž vylučuje exposé zahraničného mi- nistra jakékoliv bezprostřední nebezpečí pro monarchii rakousko-uherskou z nynější války rusko-japonské; připouští leda jen nepříznivý vliv na obchod zahraniční. Ale i tu lze připome- nouti, že válka tato obchod rakousko-uherský s tuskem spíše oživí; obchod náš s Japonskem však není dosud tak znamenitý, aby válka tatc mohla způsobiti citelnější újmu, ba není vy loučeno, že válkou tou vlastní výroba v Japon- sku poklesne a spotřeba jeho vzroste. Buď tomu tak či jinak, účinky války rusko japonské na obchod rakousko-uherský nestačt
Rusko Japonsko Japon
13 article
nikterak k vysvětlení 400 mill. požadavku na rozmnožené vyzbrojení armády. Lze tedy právem tvrditi, že ani trůnní řeč ani exposé zahraničného ministerstva neposky- tují nijakého klíče ku pochopení takové nenadálé potřeby armádní. Není-li však nijakých nalehavých důvodů v politice zahraničné, tím méně jich lze nalézti ve zuboženém stavu hospodářských sil obyvatel- stva, Hospodářská tíseň, opětně doznaná samými cleny vlády vídeňské, poskytuje důvody, velmi nutkavé důvody proti všelikému z vy- šování státních břemen a nalehavě se domáhá takových opatření vlády, jež by schop- nost spotřeby v obyvatelstvu sesílila a tím i vý- robě další žádoucí odbyt zabezpečila. Očekávale se tudíž s oprávněnou zvěda- vosti, jak společný ministr války provede ne- snadný svůj úkol, přesvědčiti delegace obou polovin soustátí, že nové těžké oběti, nové veliké náklady na vojsko jsou odůvodněné a nezbytné. Ve zprávách z delegací naleznou čtenáři po- drobný obsah řeči společného ministra války svob. pána Pitreicha; tuto se dotkneme pouze nejvýznačnějších částí jeho. Jsme nuceni již předem poznamenati, že ministra války jaksi opustila známá obratnost. jakou osvědčil zejmena při výkladu ústupků. učiněných požadavkům maďarským ve příčině armády, že jeho výklad tak hrozivě do popředí se deroucího požadavku vojenského nelze na- zvati přesvědčivým, ba že v některých výrocích svých spíše zaráží tím, že připouští až i nedo- statečnou pohotovost válečnou, což vůči mnoha- letým velikým nákladům, na výzbroj vojska či- něným — vloží do úst poplatníkův četně otázky plné pochybnosti.
Pitreich
14 article
Vždyť jsme dosud rok co rok od počátku trojspolku, tedy již plné čtvrtstoletí slýchal z úst ministrů války, že musíme své branné síly zvýšovati, abychom zůstali na výši vývoje bran- ných sil ostatních a zvláště trojspolkových vel- mocí, a nyní v roce pětadvacátém se náhle do- vídáme, jak veliké požadavky nucena jest činit správa vojenská, aby dovedla čeliti všem pří- padům ... Velikost tohoto požadavku doznává sám ministr války, řka: Přichází-li správa vojenská s takovými velikými požadavky na vojsko i ná- mořnictvo, jako nyní, čini to zajisté s těžkým srdcem, ale jest k tomu donucena tlakem okolností, kteréž jí ukládají neodbytnou povinnost, navrhnouti postup, kterýž koneč- ně (!) má umožniti, aby dostála obratu, kterýž se udál a děje v oboru válečné techniky ohledně výzbroje, a jemuž jsme nemohli dostáti dosu pro nedostatek prostředků finančních tak. jak toho vyžaduje válečná pohotovost monarchie. Upozornil již na nalehavou potřebu, jež vznikla následkem našeho starého zbrojního materiálu a naší váznoucí zásoby nábojů, abychom rychle přikročili k jeho zaopatření a provedli nové vy- zbrojení nejdéle do tří let. Dodávám pouze, po- kračoval ministr, že takovéto opatřování nové výzbroje tvoří v každém státě povážlivý momen slabosti, pokud se týče hotovosti válečné, a že se tudíž přeměna zbraní (týče se zvláště nových děl a lodi) musí státi co nejrychleji. Po tomto důvodu, kterýž se rovněž opakuje při každém novém požadavku vojenském, a kte- rýž při stále pokračující válečné technice vy- skytne se ihned, jakmile se objeví ještě novější dělo a pod., přešel p. ministr války na pol zahraničné politiky a tu jeho výklad se dostal do
15 article
povážlivého rozporu s výkladem ministra zahra- ničních záležitostí. Pokračovalt: Ať je tomu jakkoliv, žádný ministr vojenství nemůže a nesmí za nynější svě- tové situace jinak si počínati, než aby uvedl vojsko do takové hotovosti, aby dotýčný stát mohl čeliti válečné akci, náhle mu vnu- cené. V takovém položení bychom se octli, kdybychom urychleně si nezaopatřili novou vý- zbroj; jestiť na bíledni, že by se při hrozícíma nastávajícím válečném nebezpečí v čas státi tak již nemohlo, čímž by válečná činnost již předem povážlivě trpěla. Ministr války má tu na mysli pouze akci válečnou, jež by nám byla vnucena (ale kým?). Nemůžeť prý neviděti, že ovládají dnes svět mohutné otázky zájmů, a ač řídíe kruhy se snaží vyskytující se odpory vyrovnati a mír zachovati, musí se počítati se vznětlivostí veřejného mnění. Při dvojím trojspolku, v němž se dle hr. Goluchowského nalezáme, jest ovšem ne- snadno si mysliti, kdo by nám vá- lečnou akci chtěl vnutiti?
Goluchowský
16 article
Konečně upozornil ministr války, že nyněj- ším požadavkem ještě není zakončena výše bře- men vojenských — nadejdou nové požadavky až se přikročí k revisí branného zá- konn. Že svob. pán Pitreich nepokládá své dů- vody za přesvědčivé, toho dalším dokladem jest že použil i „důvěrných sdělenf“, jež nejsou určena pro veřejnost, aby pp. delegáty získal pro svůj mimořádně veliký požadávek. Charakteristickým jest však pro vliv ústav ních živlů v této monarchii, že správa vojenská neuznala za vhodné i jen se zmíniti o nějaké rekompensaci, již za svůj požadavek připravuje; od let naléhavá jest na př. potřeba změny vo- jenských trestních zákonů a soudního řízení vo- jenského. Či zůstane tu při starém, ač v šech ny státy nás v oborutomto dávno před- stihly? Vojenské požadavky bývají všude stupněm k rozvoji občanských svobod. Co ve směru tom podnikne vláda? Co re presentanti národů?
Pitreich
17 article Delegace.
Delegace. Mimořádný vojenský rozpočet v rakouském výboru. Z Pašti, 18. května. (C.-B)) Rozpočtový výbor rakouské delegace sešel se dnes opět o 10. hodině dopoledne. Zprvu stanoven následující pracovní program: Dnes, zejtra, po případě i v pátek budou se konati schůze roz počtového výboru. Po zletnicích budou výborov schůze opět ve středu a ve čtvrtek, kdežto nejbližš plenární schůze má se konati v pátek. Výbor začal pak projednávati mimořádn rozpočet ministerstva vojenství. Prvý ujal se slova ministr vojenství ryt. Pitreich, jenž pravil: Předstupuje-li správa vojenství před delegace s tak značnými po- žadavky pro vojsko a válečné námořnictvo, činí to s těžkým srdcem, ale byla k tomu přinucena okol- lostmi, zvláště obratem, který se stal a ještě se děje v oboru válečné techniky. Jak je z jednání před- chozích delegací známo, soustava nových polních dě jest již stanovena a nyní běží pouze o volbu mezi různými konstrukcemi lafet, které se objevily v po- slední době a jež zkoumají ve zkušebných bateriich Udal jsem náklad na opatření nových polních děl 105 milliony korun, z nichž jsem si vyžádal již 15 mil- lionů na rok 1904, aby se s velkovýrobou nových děl mohlo započíti. Vytknul jsem s důrazem, že vzhle- den k našemu zastaralému materiálu a starým nábo- jům jest nezbytně nutno výrobu nových děl urychliti a ukázal jsem, jak jest žádoucno, aby nové vyzbro- jení bylo provedeno za 21/42 až 3 roky. Mohu k tomu
Pitreich Pašť
18 article
nyní jen dodali, že doba, ve které se děje výměna zbraně, pokládá se v každém státě za povážlivý mo- ment seslabení válečně poholovosti a proto nutno dbáti, aby tento nebezpečný moment byl co možno nejvíce zkrácen a nové vyzbrojení vojska provedeno co nejrychleji. Kromě toho pokládám za nutno vy- tknouti, jak potřebno jest pro průmysl i pro vojensko správu, aby dodávky byly zabezpečeny velkovýrobou, prováďěnou dle přesných plánů. Příčina spočívá v tom, že průmyslník musí ihned věděti, jak veliká jest objednávka a v jaké době bude s to ji dodati. K tomu třeba ještě dodati, že výroba různých částí děl jakož i výzbroje má se prováděti velkým počtem firem, výroba lafet a povozů opět jinými firmami a že tedy vše to musí přesně hráti, nemá-li nastati povážlivá porucha ve výrobě a dodávkách. Slovem, nové vyzbrojení dá se racionálně a hospodářsky pro- vésti pouze účelnou velkovýrobou a ta vyžaduje úvěr- ních operací. Jakmile vojenská správa stanula před nutností kreditních operaci, nemohla v zájmu pohoto- vosti vojska a válečného námořnictva zastaviti se u určité položky a proto bylo nutno upustiti od soustavy malých úvěrů. Žádný vojenský ministr nemůže za ny- nější světové situace jednati jinak, než že se mus postarati o takovou válečnou pohotovost, aby ten který stát byl s to okamžitě vstoupiti ve vnucenou mu válečnou akci. Ministr vnějších věcí podal velice upo- kojivé vysvětlení o nynějších politických poměrech, kteréžto vysvětlení jest ovšem velice vitáno pro správu vojska a námořnictva v době, kdy se vyměňuje zbraň Vojenská správa podobně jako celý výbor i celá ve- řejnost jest přesvědčena, že bychom vstoupili ve vá- lečnou akci jen tehdy, kdyby nám tato byla vnucena.
19 article
Ale přes to vojenská správa nesmí si zatajiti, že mo- hutné zájmové olázky ovládají dnes celý svět. Tyto dvě okolnosti, totiž opatření nových děl a provedení výzbroje vojska a válečného námořnictv v tempu rychlejším, než se původně zamýšlelo, při- váději nás k peněžní částce, která se má opařiti úvěrní operací a kteráž, počítáme-li v ni i 38 millionů korun, povolených již na houfnice a nová horská děla, bude obnášet okrouhle 400 millionů korun, na něž se ovšem nároky budou činiti jen postupně. Ministr vojenství nehodlá zamlčeti i toho, ž revisí branného zákona (dvouletou činno službou) nastane potřeba nových větších výdejů Ale otázka tato ještě neuzrála a není také možno udati v té věci přesné číslo. Ale bude dobfe, aby se dbalo již předem také na tento výdej, až se bude uzavírati půjčka na novou výzbroj. Příbližně odhaduje se, že bude třeba jednolu pro vždy vydati a si 50 mil- lionů, než se přijme změna branného zákona. Prvé než přejde k důvěrnému vysvětlování jedno- tlivých podrobností, ministr vojenství zmiňuje se ještě o převratech, jež nastaly v oboru válečné techniky v posledních desetiletích. Vysvětluje poměry opevňo- vání na souši a na pobřežích a podotýká, že běží př nich zvláště o náboje pro dělostřelectvo. Pak vysvě- tluje důvěrně jednotlivé podrobnosti. Požadavky vo- jenské správy dají se shrnouti v následující body: 1. Rychlé opatření opakcvaček, zařaděných již v mimořádném rozpočtu, k čemuž přibude ještě po- měrná zásoba opakovacích karabin a pistolí místo starých revolverů modelu 70 2. Zásoby nábojů pro těžké dělostřelectvo jichž nebylo dosud možno opatřiti a jež spotřebuj největší část žádaných úvěrů.
70 2
20 article
3. Rychlé opatření bezdýmného prachu pro dělostřelectvo, na něž pamatováno již v letošním mimořádném rozpočtu, jakož i potřeb osvětlovacích a rozmnožení kapesních nábojů pro pěchotu. 4. Opatření parostrojní polní dráhya obozu automobilů, opatření přenosných stanů, te- legrafů, různých potřeb pro zásobovací sbory, ze- jmena polních pekáren, potřeb nezbytných při opev- ňování, zásobování v opevněných místech, opatřen zdravotnického materiálu, výzbroje zákopnické, tedy vesměs věcí, které jsou již zaladěny v mimořádném rozpočtu, ale v tak nepatrných částkách, že by jich opatření trvalo dlouhá léta. Jak patrno — zakončil ministr vojenství — běž tu vesměs o předměty, které se v okamžiku nebezpeč válečného nedají v pravý čas opatřiti aneb na pravé místo dopraviti. Z toho vysvitá, že opatření ta nezá- visejí na polilické situaci, nýbrž vyplývají jedině z po třeb vojenských a proto také nemohou zavdati ani nej- menší příčiny k jakémukoli znepokojení. Předseda baron Chlumecký děkoval mini strovi jménem výboru za jeho vývody. Delegát dr. Kramář vyhradil si pojednat o zvýšeněm požadavku ve výborové schůzi příšt V úrobném prodeji: ranní čísle o sobě . . . za Bb odpolední . . . . za zh Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . .. odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotevě zapřel. Přečplacení a inserty přijímá admnini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí ne též redakee. tiskárna a expedice „Národnich Listů“. Rukopisy se novzaceji.
Chlumecký doktor Kramář
21 article
týden a učinil několik technických poptávek po dělech. Podobné otázky učinil také delegát dr. Pergelt. Ministr Pitreich zodpověděl tyto olazky. Zvláště podal zprávu o nynějším stavu nového mo- delu polního děla, o zkušebních batteriích, o účinku houfnic, o polních a těžkých dělech. Konečně odpo- věděl také na poptávky po rusko-japonské vojně. Delegát rytíř Abrahamowicz žádal, by se při nových vojenských objednávkách dbalo na ha- ličský průmysl. K Pergeltovu podnětu projednány jednotlivé po- ložky mimořádného rozpočtu mimo zvýšené poža- davky a usneseno pojednat o ministrově výkladu, až po jejich vyřízení. Za zevrubného rokování ref. Popow ski opakoval svůj minulý podnět o rychlejším zřizování vojenských střelnic a cvičišť, načež ministr Pitreich líčil nesnáze, s jakými taková zařízení jsou spojena. Del. dr. Pergelt ptal se, nekupovaly li se draho pozemky na benálecké cvičiště, že snad mohl se zvoliti méně úrodný kraj s pozemky levnějšími, čemuž ministr Pitreich odporoval. Hlavní náklad nepřipadá na koupi pozemků länderbanky, nýbrž na selské pozemky, za něž žádá se tu a tam tuze mnoho. Benátky voleny proto, že hodí se svou po- lohou za vojenské cvičiště a proto, že leží mezi veli- kými posádkami, Prahou, Josefovem a Terezínem.
doktor Pergelt Pitreich Abrahamowicz Pergeltův Del Benátky Praha Josefov Terezín
22 article
Všecky položky mimořádného rozpočtu kromě těch, jež souvisí se zvýšenými požadavky, byly při- jaty beze změny a schůze přerušena ve 3 hod. odp. V odpolední schůzi po referentu Popow- ském ujal se slova del. dr. Kramá ř, kritisuje ostře postup, jehož se použilo při předloze mimořádných úvěrů vojenských. Především není pochyby, že vojen- ská správa leccos promeškala, tak že obyvatelstvo nemá jistoty, že říše i po těchto velkých obětech bude zcela vyzbrojena. Ptá se ministra, kdo tím vinen? Na každý způsob musí pokárati také nedostatek ote- vřenosti a pravdy, jenž zdá se býti charakteristickým rázem všech rakouských vlád vůbec. Ale ještě vělšího pokárání zasluhuje způsob, jakým zaslepuje se oby- vatelstvo pověstnými tak zv. refundacemi. Vláda ví a musí věděti zcela dobře, že o refundování nelze ani mluviti, neboť týká se jen nejskrovnější části po- třeby a úhrada i umořování nynějších potřeb padne na bedra obyvatelstva. Protestuje již teď proti po- kusu vlády, klamati lid o velikosti břemen a vyhra- žuje si další vývody o finančním zatížení a únosnosti našeho rozpočtu při tak velkých břemenech, až bude ve schůzi přitomen ministr financí. Del. Šusteršič byl přesvědčen ministrovými vývody tak, že považuje otázku tu za věcně odbytou. Avšak k tomu druží se ještě finanční, národohospo- dářské a politické ohledy, o nichž nechce dál uva- žovat, ale nepochopuje, že pod titulem »Refundace« sosnovala se neobyčejná »macha« a ptá se mini- stra, co vlastně vedlo k této podivné hře s čislicemi, neslušné naproti lidovým zástupcům i obyvatelstvu.
Popow
23 article
Lépe a rozumějším by bylo říci lidu, čeho vojenská správa potřebuje na zajištění velmocenského posta- vení říše. Tomu by se lépe rozumělo a také by celku nejvíc prospělo. Del. dr. Pergelt pojadná o finanční otázce až po výkladu ministra financí. Vyčitá vojenské správě, že za poslední léta při požadavcích na houfnice, ne- řekla upřímně, mnoho-li třeba a v jaké době. V tako- vých věcech bývá pravda a upřímnosť nejlepší poli- tikou naproti lidovému zastupiteistvu i obyvatelistvu, neboť jinak rozsévá se nedůvěra a ničí víra ve vládu a vojskem zaručovanou bezpečnost říše. Třeba ny- nější ministr nebyl ještě dlouho ve svém úřadě, znal zajisté prý za posledního delegačního zasedání zvýšené požadavky a bylo by dobře, kdyby na ně byl delegaci upozornil a je nelajil. Dnešní ministrovy vývody vzbuzovaly svou přímostí a pravdou důvěru, ale proto přece táže se ministra, v kterém roce vy- dají se poslední sumy na nová děla a ostatní vý- zbroj, jaké požadavky dle vyličeného dnes programu hodlá ještě učinit a kdy, aby pohotovost vojska byla zjednána. Del. Dobernigg kritisuje neupřímnost s vo- jenskou předlohou a způsob, jakým byla delegaei podána. Mohly se očekávati větší požadavky, ale tyto ohromně překvapily nejen delegáty, ale také osoby, jež měly působiti na průběh delegačního jednání. Zdá se, že ani předseda Jaworski nebyl. do věci za- svěcen. Jeho jalový proslov nelze si jinak vysvětliti. Takovým jednáním vojenská správa zadala parla? mentarismu těžkou ránu. S poukazy na pohotovost armády se již nepochodí; to se již často slýchalo.
Del doktor Pergelt Jaworský
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Po stopách slovanských. Kapitolka z jazykozpytu mapy. Podává J. RR.°) Mluvíme o Slovanech v říši, leč oba pojmy dnes nevalně se prostupují. Dnešní Rakousko- Uhersko je státní útvar mladinkého jen data základ k němu položen teprv v XVI. věku svo bednou volbou Ferdinanda za krále českého Drahně času před tím uplynulo, vyplněno boha- tou historií, rytou rádlem a krví, značenou sto- pami osvětné práce našich předků, od pradávn zde usedlých. Slované byli dávno dříve, než byla říše. Slovanští panovnici dlouho zde již panovati a říše zakládali, než k nynějšímu ulesru došlo. Přemysl Otakar II. psal se králem českýn, vévodou rakouským, štyrským, koru- tanským, markrabím moravským, pánem v Kráň- sku a v Krajině, zasahuje svým žezlem až k Adrii. Velmocný Boleslav Chrabrý, vládce pol- ský, udatný Boleslav I., kníže české, Svatoplu- kova veliká a mocná říše velkomoravská a vele- řiše, nad níž panoval Samo, avarobijce. Celá tu řada věků rázu a tvářnosti slovanské. A ne- konči tu ještě historie Slovanstva zdejšího, jen prameny jsou tak skoupy a podání nás opouští.. Třeba ještě uchopiti se kahance rozumového dostřehu, ohledati památnosti, pozůstalé v mí- stech a pátrati, co nám snad sdělují svou tichou, leč výraznou mluvou z minulosti, dávno, dávno zapadlé o obyvatelích, kteři zde první lopotnou rukou krajinu vzdělávali a v úrodnou, líbeznou vlasť ji proměňovali. Nebudeme hledati marně!
RR Ferdinand bůh Slovan Přemysl Otakar Adrie RakouskoUhersko velmocný Boleslav udatný Boleslav
25 article
Dokladů je hojnost. Ti první starousedlíci vtiskli nesmazatelnou pečeť okolí svému, těm nivám podunajským, polabským, podrávským a horám i řekám a všemu ovzduší, jehož obraz v pokladu jazyka jako v rytině kovové uchován, přecházel s pokolení na pokoleni a zachován v podivuhodné jasnosti obrysů z doby nejdávnější, přes bouře časů a změny poměrů, věrný a zřetelný, až na naše časy. A povaho rytiny je ryze slovanská! Od dolního Dunaje proti proudu dálse prvotný, pozvolný postup Slovanů na Západ. Zaujaty roviny dnešního Valašska, pusty po- dunajské a Potisí, obvody řek Temeše, Moroše. Koroše a Sámoše. Jedna větev valícího se živlu pronikla po nynější Drávě a Sávě až k Jader ) Ze soulěže feuilletont. skému moři. Z rovin dunajských obrátil se hlavní proud do Moravy s odbočkou do Čech, z Moravy dále na sever poříčím Visly až k Baltu Na pobřeží baltickém Slované pevně zakotvili. Sbírali zde jantar, mořem na břeh vyvržený, do- dávajíce toto hledané zboží obchodujícím Ře- kům, kteří o slovanských kmenech na Baltu měli již tehdy jakous vědomost.“) V Uhrách třeba tedy hledati první sledy taju- plného písma, jímž dávní obyvatelé vryli v ne- hmotné a přec tak zřetelné lůno kultury nesma- zatelnou památku svého někdejšího zde pobytu.
Slovan dolní Dunaj Valašsko Dráva Sáva Morava Čechy Visla Balt Uhry Slovan
26 article
Rímanům známy byly dnešní Uhry starým jmé- nem Panonie. Již slovo hlásí se nám svým slo- vanským zvukem. Kmen slova „pan“ je nepopí- ratelný a sledy jeho zachovány posud ve slovan- ských jazycích, v polském i ceském. Stopy ně- kdejšího „panství“ slovanského hemží sev místopise krajin, starým Slovanstvem osaze- ných. V Haliči nacházíme Paniowce, Paniszow Panka (3), Paňkovce, Panovice, v Nitransku Pan, v Chorvatsku Panjik, Panjani, na Moravě Pandice, v Čechách Pany, Panina, Pankovsko, v Uhrách Panát u Világoše, Pány u Košice, Pa- nyok, Pányik, Panyova, v Rakousích, Štyrskua Korutanech Pangerčí, Pance, Panselo, Panzing a j. Ode dávna jmenovány nížiny a sice bulhar- ská, srbská a dolnouherská Moravě“) nišní, hornouherská a moravská Moravě vyšní, což svědčí o prastarém osazení jich Slovany. Ty- pické slovo pro uherskou mapu je slovo „var“ Značí maďarsky „město“, tedy stavení. Temeš- vár, město na Temeši. Leč Maďaři, kočovný ná- rod nsijský, dobyli země, slovansky osazenéa učili se stavěti domy od Slovanů. Všecka téměř hospodářská terminologie maďarská má kořeny slovanské. Také slovo vár není než slo- vanské v ar. Slované stavěli domy ze dřeva, dřevo potřebné plaili po vodě. „Voriti“ bylo klády k sobě vázati — stavěti. Vorynie u Hu- culů znamená plot, sroubený kolem cariny, t.j. pastvisk, náležejících k jednomu hospodářství.
Uher Paniszow Panek Paňkovec Panovice Pandice Pan Pankovsko Panyův Pangerčí Panec Panset Panzing Maďar Slovan Panonie Halič Paniowce Nitransko Chorvatsko Morava Čechy Uhry Panát u Világoš Košice Rakousy Korutany moravský Morava Slovan Vorynie u Hu
27 article
Z kořene „vor“ ve staroslovanštině vyrostly tvary pro řadu pojmů, na př. d-vor, dvůr, ná- dvorný = dvorní, dvéře, otevříti, otvor, tvořiti. tvůrce, tvar atd. atd. V nišných Moravách je 1) Vypravuje řecká mythologie, že Zeus bleskem zabil Fašthona, jenž spadl do řeky Eridanu (Rudon, Rodana, nynější západ. Dvina ?). Sestry, oplakávajíce bratra, byly prý za trest proměněny v olše a topoly a z jejich slzí prý povstal jantar. (Ovid. Metel. II.) ) Safařík, Slovanské starožitnost.
Zeus Fašthon Rodan Ovid Morava Eridanus Dvina
28 article
bezpočet míst toho označení a vesměs původu slovanského, jako Varaždín, Kološvár, Vukovar v Chorvatsku, v Čechách Vel-vary = velk stavby, v Haliči Vorochta a pod. Všimněme si vodstva. Temeš, Moroš, Ko- roš,3) Sámoš, Tisa (Tuša), jeví slovanské typy Jména, značící asi staré slovanské bohy. Nej starší kmenová pojmenování i jména řek bral Slovan od názvů božstev. I veletok dunajský svým jménem svědčí o starém osazení slovan- ském. Kmen je téhož zvuku, jaký se ozývá ve jméně řeky Don i Dněpr, dříve asi Danapr. Ná- zev, zopáčený zřetelně ve staroslov. jméně Ra dana. Kmen „don“ (donka ve staroslov. dcerka) vyznívá z množství místních jmen na severu o Dunaje. Tak Dunajevice na Moravě, Donice, Do- nín, Doňov, Dunajice, Dunice, Radonice (7) Radoňov v Čechách, Černý Dunajec v Ha- liči, Donavice ve Štyrsku atd. I jiná jména vodních toků v této říši nesou stopu staroslovanského osazení. Vltava, Ohře (O-gorka, hory obtéká), Mže, Orlice, Morava, Dyje, Visla, Tyr (nynější Dněstr), Prut, Váh, Nitra, Hron, Sáva, Dráva, Mura, Soča, Salice, Travna, Litava, Labnice, Labuda a nesčíslný po- čet Bystřie (Feistritz), vše jména, původu slo- vanského.
Sámoš Tiso Tuša Tyr Travna Labnice Labuda Feistritz Varaždín Kološvár Vukovar Chorvatsko Čechy Vela Halič Dunaj Morava Doňov Dunajice Dunice Radonice Čechy Vltava Mže Orlice Dyje Visla Dněstr Váh Nitra Hron Sáva Dráva Mura Soča Salice Litava Černá Dunajec
29 article
Důležito je záhadné jméno Labe. Tradie literární pokládáno za keltické. Právem-li, bude teprv třeba prokázati. Labe, Lab, postupně kmene olb, lb, společno je slovanštině, řečtině, keltštině i latině. Laba i Slovanům znělo pů- vodně alba, jak svědčí jméno Albinec, přítoku Čeremoše v Karpatech huculských. Ve slovan- ských krajinách ostatně zhusta užíváno s význa- mem „bílý“, téhož slova i kmene. Kmen olb, lob, lub, lab, lib (lhostejná samohláska; polo- hlásky 1 a r jsou v staroslov. velmi pohyblivé, zaměňují často svá místa) přesunutím 1 s b dal bil = bílý. U Slovanů „bílé“ bylo vše, co bylo pěkné, ladné, užitečné. Tak Běle-hrad, Běl-bog. bilý car, Bělo-rus, Bílé Chorvatsko a j. Z kmene „lab“ vznikla řada slov, smyslem významu „bílý“ se roznajících. V prvé řadě lub, lubit (lubas = milý, lubice), lib, líbiti, libý, líbezný. líbati, lebeď (labuť) i j. A v živé mluvě jevil kmen značnou plodnost. V Čechách z něho po šly Libeň, Liboc, Libice, Libšice, Libáň, Libavu, Libčany, Libotín, Libouň, Lobeč, na Moravě Ii bava, Liboš, Lobnig, Lubná, Lubnice, Labine ) Koroš, Chors, připomíná Nestor
Běle Běla Lobnig Labe Laba Chorvatsko Čechy Libeň Liboc Libice Libšice Libáň Libava Libčany Libotín Libouň Lobeč Morava Liboš Lubná Lubnice Slovan hrad
30 article
Lubno v Přímoří, Lubien, Lubieza, Lubaczow v Haliči, Labnice přítok Ráby, Lubina, Lubló, Lubotín v Uhrách, hlavní město Lublaň v Kra- jině, město Lubno ve Štyrsku a mnoho jiných. A nejen města a řeky, jméno nesl celý kmenv Lužicích „Lubušané“. Zem jejich nazývána „Lubus“. I Lovosice jsou téhož původu a vreh Lovoš nad městem táhne se ke starému božstvu slovanskému. Nejinak jméno kněžka Libuše, je příbuzno prastarému jménu řeky Labe. Po řekách bylo by se zmíniti o jezerech. V Tatrách skoro vesměs je nazývají „stavy“ nebo „plesa“. Pélso (později Pleso) bylo dle nejstarších zpráv názvem jezera Blatenského Uhrách. A novější název Blatno (Balát — mad.) pochodí od „bláto“. Po témže názvu jmenován slovanský kníže Kocel, součastník Rostislavův, vládnoucí uherskou Moravou „kniazem Blaten ským“.
Lubien Lubieza Lubaczow Libuše Balát Kocel Rostislavův Lubno Halič Rába Lubina Lubló Uhry Lublaň Štyrsko Lovosice Labe Blatno uherský Morava jezero blatenský Uhry
31 article
Neméně tvrdou konservující sílu vůči sto pám národojevným nalezáme při názvech hor stva. Jméno Karpat mnoho vyzrazuje z dávné minulosti. Přemohutný pás praslovanského hor stva, trvá ve zřejmém svazku s českými Krko nošemi. Ty nejsou než pokračováním vlastních Karpat. A „Krkonoše“ znamená vlastně tolikéž. co malé Karpaty. Grb = gorb (hrb) značil sťarým Slovanům horu. „Horby“ dosud značí Rusínům Tatry (Tatra, Tatr od táta, jako otec k rodině, jsou Tatry ke Karpatům). Z Horbů přesmykem polohlásky vznikly Hroby, četná místa v Če- chách a na Moravě, označující vzdutiny půdy Hroby, Hribi, Chribi, Hrib, Řip, všecko týž tva slovanský v různé obměně. Chriby, Chrby, Chr- bet (hřbot), opětovně na mapě se vyskytuje. O Chrbaty jsou Chrvati, Chorvati, jichž jméno značí tedy horalé! Chrbet, Chrbat pravidelným postupem přešlo v Krby, Krbaty, Krpaty, Ka paty a zmenšené (jako od pán — panoše) Chrbaty — Chrbonoše = Krkonoše. Kolik věků as přešlo, než slovo, jako živo čich neb rostlina živá, vývojová bytost toho- ko- nečného (pro dnešek!) tvaru dospělo! Od slova gora, gura (hora) dostal jméno Gorantan!) = Chorantan = Korutany a také Rakousy od Rakaty záměnou pohyblivého r sk Korantan, Rokantan, Rokaty, Rakaty, Ra- kousy. Rokyta je hora v Karpatech hucul ských. Téhož kmene a původu jsou naše Roky cany nebo moravské Korycany. Kmen „rok 9) ... tan, týn, zbytek slova stan
Horb Rusín Hrib Řip Chorvat Chrbet Chrbat Krpata Ka Gorantan Korantan Rokantan Rokata Rakata Ra Rokyta Krkonoše Slovan hora Morava Korutany Rakousy Karpaty Tatra Tatr Tatra k Karpaty Chribi Christumbeta Chorantan
32 article
ozývá se posud ve slově rokle. Víme už, že ná- růdkové Rakati a Korkonti u Ptolomea byli Slo- vané původem. O rakouských Alpách platí, co o řece Labi. Alpy, dříve Alby, Olby, znamená „bílé““, tedy hery bílé. Že Rakousy naznačeným vývinem ze slova „chrbi“ značí krajinu hornatou, vidět na jméně známého massivu u Vídně „Raks- Alpa“. Raks = hora, = alpa bílá, dohromady oblíbený staroslovanský název „bílá hora“, do- slova i významu totéž, ce jména při vele- hoře Mont Blanku. Dnešní Taury jsou staré „Tury“. U Slováků dosud Svatodušní svátky zovou Turice, Tur i Tyr vztažen ku předslavě božství, Alpy Korutanské, Karnské, Karavanky i Kras (dříve Kars) pochodici vesměs ze kmene „kor“ (hornatý), prozrazují tak svůj staroslov. původ, jako z pohoří zdejších vyrůstající velikáni Gerlach (hora lašská) a Kriváň (křivý) v Ta- trách, Sněžka v Krkonoších, Javor „a Šumavě atd., nehledě ke kopcům, jež jsou v příměm svazku s bájeslovím staroslovanským, jako Tri- glav v Přímoří, Radhošť na Moravě, Lovoša Radobyl v Čechách, Poludnice v Tatrách a množ- ství „svěčích hur“ = svatých hor, téměřv každém okresu slovanských zemí.
Taur Slovák Tyr Gerlach svatá hora Alpy Labe Rakousy Vídeň Alpa bílý hora Karavanky Krkonoše Šumava Radhošť Morava Čechy Tatry Ptolomea Olby Mont Blanc Alpa Korutanský Kriváň
33 article
Zbývají názvy zemí úhrnné. Čechy (po Čechu), Morava (od mor = hojný, úrodný), Slez- sko od Slezanů, Halič (hala = pastviska), Buko- vina, Uhry (pozdější název od ugor = úhor = pastvisko), Sedmihrady, Chorvatsko, Krajina, Přímoří, Korutany, Rakousy (obě jména jsme vy- ložili), Solnohrad, Tyroly (od vyloženého „Tur“, v pradávnu dle Herodota slul podobně i Dněstr; řeka Turla je tam přítokem, Rusové nazývají dosud obyvatelé na Dněstru „Tyral“) a sou- sední S-tursku = Štyrsko. (U „Turska“ v Če- chách poražen Vlastislav Lucký hrdinou „Sty- rem“. Dalmacie honosí se jménem slovanského rem“.) Dalmacie honosí se jménem slovanského Iljura, jura, jarního božstva, jež proměnilo se později na svatého Jiří. Neméně jména hlavních měst podávají svá svědectví. Praha, staroslov. prog, porog (prahy, praha ve Vltavě jako na Donua Dněpru porochy — záporožci!), Brno, Olomouc, Holomůc od Golomiců = Glomačů (slovanský kmen dle Safaříka), Krakov po Krokovi, Lvov, Černovce (kmen Černovců), Budín (slovanskou Budyni popisuje Herodot, týž kmen v našich Budyních, Budějovicích), Linec (z ling, značilo asi luh, starší lug, lung, odkud povstala i Lu-
Čech Slezan Rus Lucká svatý Jiří Safařík Krok Čechy Morava Halič Buka Uhry Chorvatsko Korutany Rakousy Solnohrad Tyroly Dněstr Štyrsko Tursko Dalmacie Praha Vltava Dněpr Brno Olomouc Holomůce Krakov Lvov Černovec Budín Budyně Herodot Budějovice Linec Sedmihrady Glomač