ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1ba20260-70eb-11dc-9655-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 183, place 88, org 22, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
30. prosince 1903.
4 masthead
Císlo 356
5 article
spěvků pro strádající Starosrby a Makedonce. Předsedou je prine Pavel, králův synovec. Anglie a Dálný Východ. Zprávy, které v posledních deseti dnech do- cházely o poměru mezi Ruskem a Japonskem příkře si odporovaly a zvláště bylo na nich ná padno, že obě strany, přímo zúčastněné, byly jimi překvapeny neméně, než obecenstvo. Z toho vysvítá, že tu má prsty někdo třetí, komu na tom záleží, aby Rusko a Japonsko bez války se neporovnaly. Kdo ten třetí činitel jest, povídá nám V.v Komarova „Svět“. Ton anglických listů — píše — ještě dva měsíce tomu byl dosti zdrželivý, pokud šl o srážku rusko-japonskou, ale v posledních dnech každé slovo jejich podpaluje. Anglie si žádá té války a netají, že k ní dělá přípravy, které se jeví v neobyčejné činnosti arsenálův i admi- ralit, v nakupování nových korábů a posílání no- vých obrněnců na Dálný Východ, kde již tak se nalezají tři anglická loďstva. Takovým jednáním Anglie nepochybně podněcuje svého spojence k útočivosti. A jestliže vláda anglická ještě mlči, anglický tisk řve proti nám nepřátel- stvím. Všecky listy, i svobodomyslné, vyhrožují
Makedonec Pavel Komarov Anglie dálný východ Rusko Japonsko
6 article
Rusku, že Anglie je „zkroti“. „Morning Post“ tvrdí, že anglieké loďstvo zakročí proti Rusku bude-li Japonsko poraženo. „Daily Express“ ohlašuje Rusku, že zůstane bez spojenců, protože žádný stát neopováží se jednati proti vůli Anglie. jež by jej svým loďstvem zdrtila. Všichní dopi sovatelé z Dálného Východu do anglických novir rozpalují bojovné vášně a závisť Angličanů. Do pisovatel „Daily Telegraphu“ poslal svému list dlouhý telegram, ve kterém vypravuje, že na- vštívil Mukden a Portartur a spatřil, ano Rusko úplně opanovalo Mandžurii a panství jeho se pro- stírá s jedné strany na Koreu, s druhé strany na provincii Počili; praví, že Rusko všude zřizuje bassiny, opevněni, silnice a železnice a vydává milliony za milliony na to, aby učinilo Portartur nepřístupným a zabezpečilo si panství nad polo- ostrovem Liaotongským. Bude-li Rusku dopřáno ještě roku pokoje, nebude se mu již pranic báti japonských hrozeb, neboť žádné síly nebudou pak sto vytlačiti je z Mandžurie. Současně Anglie pracuje k tomu, aby po- pudila na Rusy Čínu. Kdyby Japonsko bylo Ruskem poraženo bylo by Anglii venkoncem lhostejno a Japone by velice prohloupili, kdyby se na pomoc Anglie spolehli. Anglie, jako vždycky, myslí pouze na sebe a je průhledno, že za lomozu války na kraj ním východě postarala by se o rozšíření vlastního panství v Tibetě, Persii, Afganistaně a dolině Jangezekiangu v Číně, kamž právě posílá čtvrte válečné loďstvo.
Angličan Rus Rusko Anglie Japonsko východ Korea Čína Tibet Persie Afganistana Morning Post Daily Express Daily Telegraph Počit
7 article
Habeš, Francie a Anglie. Známý publicista, romancier a cestovate Hugues le Roux přednášel v »Populárn universitě pařížské věd národních« o Habeši Konferemt, Rouxova konala se za velikého úča- stenství obecenstva a za předsednictví našeho přítele a spolupracovníka René Henrya. Přednášející líčil poměry v císařství Méne likově, jež důkladně procestoval. Ve své před nášcé dotkl se též věcí zájmu politického, jeho náhledy našly ohlasu v tisku pařižském. Hugues le Roux prohlásil, že Angličané chtějí použiti reservních fondů egyptského dluhu ku pracím, jež se netýkají Egypta, ale ke zří- zení nových afrických dráh, jež mají sloužiti za nástroj imperialismu anglickému a uskutečnění snů Chamberlainových. Naproti tomu, pravil přednášející, Francie musí se starati o Habeš o zemi přátelskou, kde má velké zájmy národní a hospodářské. Nechce-li Anglie obnoviti dobu konfliktů anglicko-francouzských, nesmí vztáh- nouti ruku na neodvislost státu Měnelikova. A dále pravil Hugues le Roux: Nebojme se, že ohrožujeme nynější dohodu, nynější entente cordiale s Anglil, když projevujeme energii, naopak! Angličan je silák, který máv úctě jen silné. Pokládá za sobě rovné pouz ty, kteří se mu rovnají svou energil.«
Hugues Roux Rouxův Henrya Angličan Chamberlainův Anglit Habeš Francie Anglie Egypt Populárn univerzita pařížský
8 article
Hafhaf vzpírá se Néro nezvyklému trhání. hafhaf, co škubeš? Zvedá bujnou hlavu, zvedá chundelatý ohon, zvedá uši, nohy. „Matko, zač pak prodáte toho psa?“ „Kterého pak, milostpane?“ otáčí se Trej balka jako ve snách. „Toho černého chundeláče. Zač ho dáte doslova? „Koho? Néra? Toho neprodám. Neprodá vám. Hýbaj, Néro, bijó, hijó! táhni!“ Psi však s vozem v hustém davu ani hnout se nemohou. Stojí v uzlu lidském jak zaražený hřeb. „Desítku za něj dám, desítku, chcete?“ Desítku, dvacetikorunečku: barchetové spod ky, triko, dvě trika a Mařence teplý čepec a Va škovi čepici s ušima, Frantikovi boty, Ferdov kabát, tři kila nulky a kvasnice, doplatit činži černý kuba, muzika, stromeček, každému sv čičku, svíčičku za nebožtíčky — „Ještě přidám korunu, no, babo, dělejt vic nedámi V chumlu lidí stojí matka. V pravo, v lev do Trejbalky drcají. Jako přimrazená stojí. Ted rázem shýbla se a chytla Nérovu hlavu, v horke dlaně. „Néro, Néričku, mluv, chceš, no chceš mohu, smím? Modlit se za tebe budu, písek po- táhnu za tebe, dej nám Ježíška!“ A Trejbalk líbá vlhkou psí tlamu. „Ach, ty spasiteli betlem- ský! Děti moje, moje Prážata zlatá, sirotečkové S pánem bohem, Neroušku, s pánem bohem“ — a škubnutím odtrženo se psa vetché řemení. Levou hrsť má plnou peněz. Pravou rukou chytila se osiřelé voje. Dav v tu chvíli na oka mžik prořidl. „Bijó, Ořechu! hijól“ Bijó, Trejbalko, hijó, no bijó, bijó, Trej balko — — — O sluch jí narazilo zavytí. Zavyl, vyl Néro Úpěl jako dítě, když matku berou Bijó, Trejbalko! „Písek, pisek, milost paničko, kupte písekl“ Vánoce, ach vánoce! — A hvězdo ty krásná, hvězdo lásky, smi Č. Jiřina. lování. Slova ta jsou významným pendantem k ne- dávným přátelským projevům poslanců fran couzsko anglických. Spectator.
Néro Mařenka Ted ráz Nérův Nérička Ježíšek Nerouška Trejbalko Vánoce Jiřina Virginie Písek
10 article
Zajímavo pro názory německé veřejnosti na snahy a cíle politiky Combesovy jest, že v neděli novoroční uveřejnily listy německé v Rakousku i v říši německé na místě úvodním veliké chvalozpěvy o nynějším ministerském předsedovi francouzském, zvláště » N. Fr. Presse a »Frankf. Zlg.« a to z péra známého paříz- ského representanta zionistů, německého žida dra. Nordaua. V několika dnech vydány budou v knize i politické řeči Combesovy, k nimž úvod napsal Anatol France. A tu rovněž jest zajímavo, že otisky kartáčové předmluvy své Anatol France poskytl ještě před vydáním knihy listům německým. Tato zvláštní péče o německé forum a pozornost veřejnosti ně- mecké zbavuje ovšem listy slovanské povinnosti, aby projevu tomu, v němž romanopisec ten shledává, že nejen katolická, nýbrž vůbec kře- sťanská mravouka není k ničemu a v němž projevuje obavy, že Vatikán chce zříditi si z Francie náhradou za ztrátu jeho v Italii zvláštní stát církevní, na dále nějakou širší pozornost věnovaly. Proti německému militarismu. Římský »Messagero« obrací se proti tisku německému, který na rozdil od tisku francouz- ského a vlašského nechce ani slyšeti o myšlenc odzbrojení. »Messagero« míní, že kdyby dle něme ckého tisku svět se řídil, na trvalé zabez pečení míru světového musilo by se čekati sta let. Ostatně jest přirozeno, že myšlenka míru nemá v Německu přátel, poněvadž země ta do- kuje celou přestiž svou, svůj význam ve světě a své bohatství jedině zbraním — dokládá římský hlasatel zcela případně.
Frankf Franc Rakousko Vatikán Francie Německo Combesův
11 article
Loubeřova cesta do Italie. President francouzské republiky odebere se dle římských zpráv do Říma a Neapole v druhé polovici dubna a sice po zemi. Zpět do Francie doveze ho z Neapole loďstvo francouzské. Válečné kazání se Kolumbie. Přes všechnu snahu státníků bogotských nechce napořád téměř nikdo bráti vážně jich hrozby válečné. Také ne v Unii. Tato chystá se dokonce odvolati vojsko své z převlaky pa- namské, jakmile smlouva o panamském průplavu bude ratifikována. Před břehy panamskými zů- stane ovšem i potom pro všechen připad mocné loďstvo Spojených států po nějakou ještě dobu shromážděno. Jak malé opory docházejí hrozby válečné proti nové republice v Kolumbii samé. vidno i z dnešního sdělení, že kolumbijská pro- vineie Cunca odepřela poskylnouti dobro volníky k výpravě proti Panamě.
Loubeřův Italia Řím Neapol Francie Kolumbie spojený stát Panama
12 article
Nesprávný výrok Viléma II. Předvídali jsme správně, když citujíce po slední řeč Víléma II. v Hannoveru o účasti ně- kdejšího hannoverského pluku v bitvě u Waterlo podotkli jsme, že v Anglii způsobí jistě hodně zlé krve chlubný výrok císařův, že Angličané byli u Waterloo jedině Prusy před úplnou zá- hubou zachráněni. Skutečně praví londýnský »Globe«: »Výrok onen jest nepravdivý, al i kdyby pravdivý byl, řeč Viléma II. byla by i potom urážlivá. Jeví se v ní špatný vkus a jest pravým opakem přízně a přívětivosti. Ta- kovou mluvu od synovce krále Edvarda VII. ztrpěti nesmíme.« »St. James Gazette« podotýká pak: »Nespravedlivost taková jest ne- hodna i velikomyslného nepřilele. »P ali M al Gazette« dokládá: »Nikoliv Němci, nýbrž pouze smělost a odvaha Prusů zachránily an- glické vojsko u Waterloo. To nebyl vhodný okamžik, dávati výraz citům, jež jsou způsobilými způsobiti trpkost ve stycích mezinárodních.« Také v Unii spor o výrok Vilémův veřej nost značně zajímá. »New- York Herald« uspo řádal anketu vynikajících historiků, zvláště professorů universitních, o historické správnost hanoveského projevu císařova. Většina posudk ankety té klade důraz na to, že Blücherovo za- kročení u Waterloo bylo částí bitevního plánu, předem s Angličany ujednaného, tak že zásluhu vítězství mohou reklamovati pro sebe obě vojska. Bez Blüchera nebylo by snad bý- valo možným vílězství pronikavé, ale dle všeho byl by Wellington i bez něho bojiště uhájil.
Vilém II Angličan Prus Edvard Stanislav James Gazette Gazette Němec Vilémův Blücherův Blücher Wellington Hannover Anglie Waterloo NewYork Herald Glob Vílém II
13 article
Tak soudí historičtí znalei, jež »New York He rald« cituje, a označují tak výrok Viléma l jako nekorrektní také po stránce historické. Němci germanisují již také — Novou Guineu . .. »Daily Chronicle« otiskuje pod nadpisem »Germánská drzost« list svého melbournského dopisovatele, jenž líči rozhořčení Australanů nad nedávným nařízením německého guvernéra v Nové Guinei. Guvernér ten vydal totiž provo- láni, v němž nařizuje, aby se v německé osad té, v níž ale právě Němci tvoří jenom malý zlomek obyvatelstva, užívalo všude němčiny. Dopisovatel sděluje, že na Nové Guinei i v ostat ních částech Australie podpisují se hromadně ostré protesty proti guvernérovu nápadu a do kládá: »Australané zajímají se velice o poli- tickou budoucnost Nové Guinee a radostně by uvítali, kdyby chyby dřivější osadnické politiky britské odčiněny byly vypuzením Něme a Holandanů z ostrova toho. Opět vojenská afféra ve Francii. Před krátkou dobou předložil voják 145 pluku řadového Eugen Dumortier svým předsta veným ve Francii vynález svůj: novou mitrail leusu. I zproštěn byl služby a dány mu k dis- posici prostředky pro další studia a práce na vynálezu. Na konec ale vojenská správa po bliž ším prozkoumání vynález odmitla. Dumortien jenž byl opět do vojska zařaděn, uprchl nyn do Londýna, kdež dle všeho míní vynález svů prodati.
Vilém l Němec Dumortier New York He Nova Guinea Nová Guinei Austrálie Francie Londýn Daily Chronicle
14 article Deutsch-evangelisch!
Deutsch-evangelisch! Již před časem přinesli jsme zprávu o pro- hlášení správy rakouské filiálky berlinského »Bundu zur Wahrung der deutschevangelisehen Interessen« o příčinách, z nichž nazván odvětný Bund pro Ostmarku německoevange- lickým. Poslední číslo »Wartburgu« přináš doslovné znění tohoto projevu, jež přinášíme pro jeho nesmírnou zajímavost doslovně. Zn takto: »Ve mnohých evangelických kruzích proti tomu námitky proneseny, že pro spolky a snahy uvniti církve evangelické v Rakousku bylo použito ozna čení »deulachevangelisch«. Křesťanské náboženství tak se praví, tudiž i evangelická církev, má svě tové poslání, jest tudíž mezinárodní; v Rakousku patří k evangelické církvi velký počet neněmeckýei souvěreů a obct, i jest prý tudíž nepří slušno, nacionální snahy spojovat s evangelicko-církevními. Poněvadž také náš Bund nazván jest »deutsch- evang lisch« a tyto námitky také proti němu plati používáme tohoto podnětu, abychom stručně vylo žili důvody, kteréž nás vedly k tomu, abychom poležili důraz na naše německo evange lické stanovisko 1. Považujeme za naprosto oprávněno, ano nutno, národní svéráz pěstovati také v ná boženském a církevním životě náreda. Evangelick křesťanství vždy bude doznávati — i pře veškero své světové poslání — výrazu odpovídajícího povaze, názorům a mravům určitého národa, takže na příklad anglická a a m rická forma evangelického křesťanství — aby- chem pomlčeli o národsch kulturně málo vyvi- nutých — přirozeně bude jiná než německo evangelická.
Deutsch Bunda Zn Rakousko
15 article
2. Spatřujeme v reformaci Lutherov k níž příznává se zvláště v Rakousku převá žná čásť německých evangelíků, dílo ryze křesťanského ale také ryze německého ducha, vyšlé z vážnost svědomí a hloubky mysli, pudu svobody a ne- ohroženosti muže v pravdě zbožného, při tom kostí německého, který právě tak z lásky k svému národu, jako z péče o spásu vlastní duše začaro- vání římského otroctví víry zrušil a svůj náro převésti chtěl k samostatnému národnímu uspořá- dání svého náboženského a církevního života. 3. Poukazujeme k tomu, že to byly především německé, aneb s nimi spřizněné národní kmeny, kteréž reformaci přijaly, kdežto národov romanští a slovanští až na výjimky poměrně ne patrné do dnešního dne reformaci netknuti zů stávají. 4. Poněvadž naši německo evangeličtí soukme novci také uvnitř církve německý své ráz pěstuji a sobě chtěji zachovati vřele cítící srdce pro svůj národ, nemůže byt úkolem naší církve, aby si lhostejností aneb do konce protivnictvím proti nacionálním snahám o cizovala srdce německy cítících souvěrců, naopak musí býti její snahou, aby je k sobě připoutal také rozšafným přistoupením k jich oprávněným německým snahám.
Rakousko
16 article
5. Rozhodně tudíž odsuzujeme na příklad počí nání pana professora dra. Pavla Feinen, o němi bylo v poslední době tolik řeči a kterýž ve svém reformačním kázání příkře útočil na nacionálně smýšlející evangelíky, jmenovitě na novoprotestanly a mezi jiným učinil urážlivý výrok, že se jistý evan gelický Iarář opovážil o jedné slavnosti přestoupení použiti slov: »Přijímám vás do německo-evangelické církve.« Nechť i snad výrok onoho faráře, byl-li tak pronesen, nesrovnává se ve všem všudy s církevní ústavou, jest nepochybno, že použivání kazatelny k takovým osobně urážlivým útokům jest nepří slušností. 6. Musíme tudíž v zájmu zachování míru v naš evangelické církvi žádati, aby se na příště takove útoky nedály a každému jednotiivci bylo vybra ženo stejné právo osvědčovati i své nacionální jak evangelické smýš,ení, Ačkoliv jest nepochybno, že tento projev bude puštén úplně mimo sluch pánů farářů
Pavel Feinen
17 article
Duška, Hrejsy i Žilky i všech soudruhů duško borců, přece jenom dovolíme si několik otázek jež pohříchu ovšem zůstanou otázkami jen t. zv. »řečnickými«. Co říká realistieko-klerikální synod který rukama nohama se vzpírá proti tomu, aby eírkev evangelická prohlašována byla za ně meckou (což jsme mny ovšem nikdy netvrdili l této definici o německoevangelické cirkvi i s německo nacionálními důvody a homines!? Co řeknou čeští evangelíci a zvláště účastníci svato-václavského sjezdu jizlivé po známce Hochstetterově v odstavci 6. o »kulturn méně vyvinutých národech«, kteří přijímají cha rakter a názory německých, anglických, skot ských, amerických vyznání? Co si zvlášť po myslí, uváží-li, že pp. faráři Dušek a ostatn čeští »amtsbrudři« sami vyzvali Bedřicha Hoch stettera, faráře v Třebenicích, šriftlajtra »Wart burgu«, člena představenstva Bundu pro Ostmarku k založení společného farářského spolku Zdaž spolek ten založen byl proto, abyse v něm konal pro české pp. »amtsbrudry« spe- eiální kurs, snad pod vedením dra. Eisenkolb (»deutsch bis in den Tod!«) pro pěstování če- ského národního svérázu uvnitř eírkve evange lické? Co tomu řeknou . .. leč pánové kdyby měli co a mohli co říci, ňedali by se tak rúpěn- livě pobízeti. Závěr jich řeči nesměl by př dostatečné poctivosti a upřímnosti jinak zníti leč: »Přerušení veskerých styků české evange lické církve s cizinou, zvlášť německou, revise české konfosse, košutovská renaissance českého svérázu uvnitř české církve!« Uvnitř německo evangelické eírkve a německo-evangeliekých kor porací není pro české evangeliky místa. O ton nemůže býti- pochyby po Hochstetterově »Kund gebungu«.
Dušek Hrejsa Žilka Hochstetterův Bedřich Bunda Ostmark Kunda Třebenice Warta Eisenkolb
18 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné měl včera schůzi za předsednictví svého předsedy, posl. dra. Václava Škardy. Nejprv jednáno bylo o politické situaci a po delší debatě konstatována jednomyslnost nazírání na nynějš politické poměry. Na to jednalo se o četných zá- ležitostech správních. Nejdříve rokováno o kandi daturách pro nastávající volby doplňovaci. Po kud jde o volbu zemského poslance za města Německý Brod, Humpolec a Polnou, bylo sdě- leno, že důvěrníci strany v této skupině usnesl se ve shodě se zástupci druhých stran kandido- vati tajného radu dra. Antonína Rezka a že usnesení toto oznámili výkonnému výboru. Vý- konný výbor schválil tuto kandidaturu, když tajný rada dr. Antonín Rezek byl podepsal osvědčení, jež všichni kandidáti národní strany svobodomyslné na základě řádů strany pod- pisují. — Poslanec Heřman Janda, obdržev řád železné koruny III. třídy, dal vzhledem k řádům strany svůj mandát k disposici výkonnému vý boru. Výkonný výbor, přihlížeje k tomu, že posl H. Janda obdržel řečený řád za svoje zásluhy jakožto dlouholetý předseda českého odboru zemědělské rady, usnesl se, resignaci jeho na mandát poslanecký nepřijati. — Za členy vý- konného výboru kooptováni byli členové parla- mentní komise řišského poslaneckého klubu, zvo- lení dle dřivějších stanov klubu, dále náměste starosty měst pražských, JUDr. K. Groš, posl. dr. Fiodler a JUDr. Miroslav Krajník, mistopřed seda „Klubu národní strany svobodomyslné“.
Škarda Rezek doktor Heřman Janda H Janda JUDr K Groš Fiodler Krajník německý Brod Humpolec Polná národní strana svoboda český odbor zemědělský rada klub národní strana
19 article
— Nové česko-německé konference. V časo pisech různých politických stran objevily s v posledních dnech zprávy o zamýšleném prý svolání nových česko-německých konferencl. Roz umi se, že byly provázeny kombinacemi a do měnkami, jichž každá strana a frakce po svém způsobu a dle svých cílů snaží se zneužili. Ze- jmena projevovány jsou názory o stanovisku jež k tomuto prý novému jednání mezi zástupe národa českého a německého zaujalo nebo za- ujme vedení národní strany svobodomyslné. Aby těmto a podobným pověstem učiněna byla přítrž můžeme dle spolehlivých ipformací prohlásjti že dosud ze žádné straný vyzvání hebo návrhu k obeslání takových konferencí nedošly, že tedy nikdo neměl příčiny lakové vyzvání nebo návrhy přijímati nebo odmílnouti. Zprávy jiného obsahu jsou pouhými pověstmi nebo kombinacemi, na- strojenými za politickými účely, ovšem proti ná- rodní straně svohodomyslné. Domnívá-li se kdo, že by svoláním česko německých konferene mohla býti zjednána jiná situace, pokud se týče poměrů poslanců národní strany svobodomyslné k nynějšímu vládnímu systému, nebo dokonee změny ve vídeňském parlamentu upuštěním o obstrukční taktiky, může dočkati se jen velikého zklamání. Vedení národní strany svobodomyslné nemohlo by a nemůže upustiti od svého pev ného stanoviska, jež tolikrále již a nade všeck pochybnost zřejmě bylo vytčeno. Jen splněním známých určitých požadavků může býti způ soben obrat. Fakta tedy a nikoliv pouhé svo lávání nějakých nebulosních porad.
Roza
20 article
— Pro Rakousko německý diktátor! Profes sor Langhans v Gothě vypočetl, že Němci v R kousku, pokud jeho země přináležely k něme ckému »bundu«, tvořily 52 procent všeho oby vatelstva a nyní prý mají Němci rakouští šij shýbati před hloučkem Čechů. Jak výtečník Langhans počítal, nevíme. V tu dobu, kdy trval ještě »bund«, tedy v roce 1866, bylo všec Němců v Rakousku 7.5 millionu, všech ostatníeh obyvatel mimo Halič, Bukovinu a Dalmáci 16.5 millionu, kde tedy pro bůh těch 52 procent Z toho patrno, co všechno dovede tvrdit a na- psat německý professor, jenž láme si hlavu, jak věc nastražit, aby Němců v Rakousku bylo c nejvíce a aby ostatní obyvatele v Cislajtanii du sili. Toť se ví, že za tím účelem vylupuje s Ci lajtanie mimo nás Čechy a Slovince všechný ostatní jinonárodní živly. Že vedle lineckého programu odlučuje Halič, Bukovinu a Dalmacii že propouští z Moravy, Krajinska a z Přímo kraje slovácké, slovinské a srbsko- chorvatské. naproti tomu ale lepí na Cislajtanii každý ně mecký ostrůvek ze sousedstva, tak aby Němců bylo zde co možná nejvíce. A až všechnos stane, jak si to mysli a jak by to ve své ne skonalé moudrosti navlekl, pak by poslal do
Profes Langhans Goth Němec Čecho Rakousko Halič Bukovina Dalmacie Morava Krajinsko million
21 article
Rakouska germánského diktatora. Toť se ví, že by musil býti podporován vsemi Němci co nej- usilovněji, ti že by spatřovati musili v něm svého nejvyššího vůdce, svého nejvřelejših přitele a nejspolehlivějšího rádce. Jen potom pr by se dílo zdařilo, jen potom prý by se staly dřive asijské barbarské země opět némeckými A od tčchto, německé myšlence znovu získaných zemí k celní jednotě středoněmecké je jediný krok, k jehož vykonání třeba jen vůle pevné vůle. Pak budeme miti velikou stře doevropskou celní jednotu, k níž přistoupí říše německá s 60 milliony Němců, 4 mill. Slovanů, Nizozemsko s 6 mil liony Germánů, Belgie se 3 mill. Vlámů a 29 mill. Valonů, Švýcarsko se 3 mili. Němců 1 mill. Románů, Rakousko s 12 mill. Němei (kde by jich nabralo ?), 20 mill. Slovanů 8 mill. Maďarů. Bylo by to sdružení 80 mill.
Němec Germán Vlám Slovan Maďar Rakousko Nizozemsko Belgie Valon Švýcarsko Slovan Němei
22 article
Germánů, 24 mill. Slovanů, 8 mill. Maďarů 4 mill. Románů! Těch 36 mill. Neněmců by se průběhem jednoho století slilo v jedinou ná rodní hmotu s germánským ražením. Přistou- pí-li však tito národové na projekt len dobro volně? Budou k tomu přinuceni. Budou-lis zdráhat a odpor klásti, budou-li jednotlivé zem a dynastie ve své krátkozrakosti myšlénce tés vzpírat, zatoči s nimi politika krve a železa Německo řišská ruka při tomto díle dojista splní všechno očekávání. Hohenzollerové, Habsbur gové, Oranienští atd společně se Švýcary žehnat budou spolku tomu. Potom nechť si M a da zpívá dále své písně pusty. Čech nech mlaskavě něžné ozvuky své řeči literárně zužit kuje, Polák k bohu jenom polsky se modlí, Francouzové a Ladinci nechť ženou se domaz svými ideály, tmelem obrovské jednoty hospo- dářské stane se Německo! Není to slepý optimismus, který nás naplňuje vírou, že středo- evropská celní jednota skutkem se stane. Nouz a hlad zbudují navzdor Libuši, navzdor Arpadu a přes pana Chauvina ve střední Evropěši rokou, pevnou budovu kulturní na germánském podkladu.« — Bravissimo! Když nikdo nev dál, ví to na štěstí vždycky německý professor. Je to typ ve svém národě a jako staří Ř kové utíkali se vždy k věštkyní Pythii, tak Germán, neví-li si v pochybné otázce radv obráti se na — professora. Ten mu to poví. S pérem v ruce na papiře dá se provést všechno: armády porazit, dynastie sesadit, zem zcelit neb rozervat, národy odnárodnit. Ve sku tečnosti dopadne to ovšem z pravidla jinak.
Germán Maďar Polák Francouz Libuše Arpad Chauvin Pythia Přista Německo Čechy Oranienský Švýcary Slovan
23 article
— Litoměřice od věků německé. Aby do kázaly, že Litoměřice psou od věků německé, ony Litoměřice, kde před sto léty vydávali mistř ještě české výučné listy, kde ještě před desíi léty na trzích nemluvilo se jinak než česky, vy- slali tamější němečtí oteové města gymnasiálníh professora Bernta do archivu, kterýž na deskách české knihy »ortelové« z r. 1573 nalezl sku- tečně úryvek německého opisu práv, jichž Něm požívali v tamějším vnitřním městě. Šťastný muž, ten pan professor! Šťastnější páni konše lové, jimž tak laciného a také výmluvného do- stalo se dokladu k tomu, po čem práhla srdee jejich. Po čem po léta marně pátral seriosn dr. Lippert, jenž také se namáhal opatřiti do klad, že Litoměřice byly založeny Němci a sic německou kolonií ze Sas — to nalezl prof. Bern za jediné odpůldne. Je to ovšem věc nápadná, že ve vazbě zmíněné knihy nalezený list není sepsán nářečím dolnosaským, jakým sepsáno magde- burské právo a vůbec všechno, co s tímto souvisl. nýbrž nářečím francským, že nebylo tedy účelem opisu prováděti důkaz o litoměřickém
Litoměřic Bernt doktor Lippert Němec Sas Litoměřice Německo Bern
24 article
starodávném němectví, nýbrž nanejvýše o tom, že měli v Litoměřicích přísedfčího šepa, jenž neuměl česky a pro toho že musil býti opatřen německý opis. Že staly se Litoměřice českými teprve za Husitů a že jimi zůstaly více než 200 let, může věřiti kdo chce. Že město to založeno bylo Čechy, že původ jeho a začátek byl ryze slovanský, tomu nasvědčuje nejen jméno jeho, nýbrž též jména všech obcí sou- sedních. Město, jež obklopeno je s jedné strany Mlikojedy, s druhé Bohušovicemi a Travčicemi, nad nimž pne se hora Radobyl a trochu dále Sedlo, nemůže býti jiné než původu českého. Máme za to, že si dokument, jejž nalezi v Li- toměřicích pan Bernt, člen spolku pro dělání dějepisu Němců v Čechách, prohlédnou také jiní ještě archseologové a palaengrafové a že o tomto drahocenném nálezu dovíme se toho ještě více a věcí mnohem zajímavějších:
Čecho Bernt Němec Litoměřice Travčice Sedlo Čechy
25 article
— Vánoční nadílka německých zuřivců. O zcela mimořádné zpustlosti srdce germánského svědčí událost, která se přihodila právě v den božiho hodu vánočního, tedy v den všelidské slavnosti míru a svědčí o děsném fanatismu ně- meckých nacionálů. Na boží hod večer seděla rodina pana Václava Kohouta, ředitele panství v Rabštejně u Manětína, v bytě svém u klidném hovoru, když tu náhle o 111. hodině v noci, právě v okamžiku, kdy členové rodiny vstalí o stolu, rozlehl se ohlušující třesk rozbíjených oken a vyraženými tabulemi dvojitého okna přiletěli známi poslové německé kultury, kamení vržené rukou rabštejnských ušlechtilců. Kameny hozeny s neobyčejnou prudkostí a zřejmým bestiálním úmyslem zraniti některou ze čtyř osob v pokoji dlíeich. Zvolen k tomu okamžik, kdy vstali o stolu. Šťastnou náhodou stalo se, že nikdo po- raněn nebyl. Pátrání četníků po pachatelich bylo prozatím marné a věc oznámena soudu. Není však pochybností, kde hledati útočníky. Pr známé lásce, jaké se těší pan ředitel Kohout nejen pro neohrožené hájení zájmů majitelky panství paní hr. Lažanské, ale zvláště pro své statečné vlastenecké vystupování, ví, že německá práčata, která jeho rodinu o božím hodě vra- žedně překvapila, jsou vykonavateli německo- nacionální záště rabštejnské, rozdmychované proti řediteli panství zvláště samým »bürgermeisterem rabštejnským.
Kohout Lažanský Rabštejn Manětín Zvolen
26 article
— Osobní. Páni MUDr. Arnold Brandeis v Praze a MUDr. Čenék Pauly v Karlině byli jme- nováni lékaři rak. severo-západní dráhy. — Finanční ministr jmenoval p. Antonína Jiruše, wardeina puncovního úřadu v Praze, vrchním wardeinem v. hodn třídě u c. k. puncovního úřadu v Terstu. Nově jmenovaný okresní školní inspektor pražský pan Jedlička, dříve inspektor. v Turnově, stoži včera v radě městské přísahu. Činnost svoji zahijí dnem 1. ledna 1904. — Rodinné zprávy. V evangelickém kostele v Jir- chářích slavili včera dopoledne o 10. hod. sňatek svůj slč. Mařenka Schálkova, dcera zdejšího zá- stupce Pschorrova pivovaru, a p. dr. Vil. Bergre m úřadníkem ředitelství státních dráh v Inšpruku- — Úmrtí. Ve svém bytě v domě č. 1399— II. ve Štěpánské ulici včera zemřel 50letý bývalý trafikan a později insertní sběratel Stanislav Züngel. P nafízení lékaře dra. Kalmusa byl zesnulý převezen do pathologického ústavu: — Pohtby. První kapelník Národního divadlap Adolí Čech byl včera na olšanských hřbitovech k věčnému odpočinku pochován. Nekonečný byl prů- vod smutečných hostí, kteří jej na poslední této po- zemské cestě doprovázeli. Pohřeb konal se z kostela u sv. Vojtěcha. V hlavní lodi chrámové na vysokém katafalku spočívala rakev s tělesnými ostatky ze- nulého. Obklopena byla svěží zelení exotických květin a ozářena několika řadami planoucích voskovic. Před katafalkem položeno množství drahocenných věnců, jimiž četní přátelé uctili památku zesnulého. Věnce věnovali zejmena: správa Národního divadla, dr. Ant.
MUDr Brandeis Čenék Paul Karlin Jiruš Jedlička Schálkův Bergr Züngel svatý . Vojtěch doktor Antonín Praha Terst Turnov Jir Inšpruk štěpánský ulice Olšanský Pschorrov pivovar národní divadlap Adolit Čechy národní divadlo
27 article
Dvořák, hudební odbor Umělecké besedy, F. A. Šubert, prof. Staněk, manželé Seifertovi, Šmaha, R. Maturová, rod. Wiesnerova, rod. Koldinských, sólisté opery Ná- rodního divadla, Pensijní fond členů sboru a orkestru Nár. divadla, dámy a pánové operního sboru, Spolek hudebních umělců v Praze, ředitelství německého di- vadla v Praze a j. Kostel byl přeplněn truchlícími hosty. Při počebních obřadech, jež vykonal farář Herout, členové sboru Národního divadla zapěli nově komponovaný smuteční sbor od kapelníka Angra. Po obřadech byla rakev s tělesnými ostatky snesena do pohřebního vozu a průvod ubíral se kolem Národního divadla. Ferdinandovou Uřídou na Václavské náměstí kde farář vykonal nové vykropení. V průvodu ubírai se za správu Národního divadla řed. Schmoranz, arch.
Dvořák Šubert profesor Staněk Seifert Šmaha R Maturová Wiesnerův Koldinská Herout Ferdinandová Uřída Schmoranz Praha Angra Václavský náměstí Ná národní . divadlo spolek hudební umělec národní divadlo
28 article
Šimáček, A. Wiesner, v zastoupení intendanta dr Šafařovič, dvor. r. ryt. dr. Randa, dvor. r. dr. Zucker dvor. r. prof. Ott. býv. ředitel Šubert, prof. dr. Hlava. za Uměleckou besedu Fr. Herites, prof. dr. Schrutz prof. Hostinský , dr. Krajník, Brechler ryt. z Troskovic prof. dr. Dvořák, red. Anýž, prof. Klička, spis. Arbes prof. Knitil, býv. pokladník Šrut, sekretář dr. Hlaváček hudební skladatelé Malát a Rozkošný, ředitelé kůrů, Ed. Chválovský, Förster st., prof. Staněk, vojenští ka- pelníci Kalenský a Pičman, Rašín ryt. z Ryzmburgka dr. Kadlec, Ladecký, Truneček, Brejška, členové opery činohry a orkestru Národního divadla, členové před- městských divadel, ochotnických spolků a j. v. — Z kostela u sv. Salvatora na Starém městč včera odpoledne konal se pohřeb p. Jaroslava Kozla, syna velkoobchodníka s rybami a člena pražského „Sokola Před vysokým katafalkem bylo položeno mnoho věn- ců z vonných květin; při pohřebních obřadech zapěl smuteční sbor Pěvecký kroužek „Sokola“ řízením b Rychlíka. Obřadů pohřebních zúčastnili se obecní st. pp. Trnka, Kasalický, Šindelář, Siřiště a Němeček. komisař Ploch, taj. Lederer, dr. Stelzer, členové praž- ského Sokola, jízdního odboru Sokola, dále pp. Neužil. Brabec, Gerlitzký, Červinka, Krátký, Matějka. Vokurka a j. Dlouhý průvod pohřební zahájil Spolek sladovníků s odznaky. V průvodu ubírali se četní důstojníci voza- lajského pluku, u něhož p. Kozel den před smrtí svojí byl jmenován poručíkem.
Šimáček A Wiesner Šafařovič doktor Randa Zucker profesor Ott Šubert Herites Schrutz hostinský Krajník Brechler Dvořák Anýž Klička Arbes Knitil Šrut Hlaváček Malát Rozkošná Ed Chválovský Förster Staněk Kalenský Pičman Rašín Kadlec Ladecký Truneček Brejšek Salvator Kozl Rychlík Trnka Siřiště Němeček Lederer Stelzer Sokol Neužil Brabec Gerlitzký Červinka Krátká Matějek Vokurka Francie Troskovice národní divadlo městský divadlo Sokol
29 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úlerý dne 29. prosince.) Po zahájení schůze starosta p. dr. Srb vzpomenuv toho, že dne 25. t. m. zemřel ve Sluttgartě dr. Albert E. Schäffle, slovutný učenec a kdysi člen ministerstva Hohenwartova, kdež, háje spravedlnoet sociální i národnostní, osvědčil se přílelem národa českého. Zesnulý byl čestným měšťanem král. hlav. města Prahy a jeho skonu jest upřímně želeti. Starosla p. dr. Srb ocenil vřele jeho činnost vědeckou i politi- ckou a sdělil, že presidium městské rady vyslovilo vdově zesnulého telegraficky soustrast a že vrchní starosta stuttgartský byl požádán, aby jménem král. hlav. měsla Prahy položil na rakev zesnulého věnec se stuhami v národních barvách českých. Členoě rady městské vyslechli projev soustrastí stojíce, schvá- lili jednomyslně opatření presidia i návrh, aby ješt zvláštním dopisem byla pozůstalým projevena sou- strast. — Z nadání Turkova letos rozděleny budou úroky osmi umělcům po 900 K a to dvěma so- chařům, dvěma malířům a čtyřem spisovatelům. Ko- mitětem souhlasně s radou městskou navrženi jsou sboru obecních starších sochaři Kavka a Kocián, ma- líři Bötlinger (za podobiznu dámy) a Švablnský (za obraz Kamelie), spisovatelé Jak. Arbes (za romanetto „Magdalena“, V. Hladik (za román „Vášeň a sila“a drama „Závrat“), J. K. Šlejhar (za novelly „Pašeráci“) a F. A. Subert (za druhý díl „Vzpomínek“). — Panu L. Čuprovi povolena stavba domu v ulici Rokycanově v Libni. — Ke starostovi p. dru. Srbovi dostavíla se depulace obecního zastupitelstva města Vršovic a vy- slovila díky a uznání za zavedení plynu do Vršovic.
Srb doktor E Schäffle Hohenwartův Kavka Kocián Švablnský Arbes Magdaléna V Hladik Šlejhar Subert L Čupr Rokycanův Srba Praha ko Libeň Vršovice
30 article
Zejmena pak vyslovila se s uznáním o rychlém pro- vedení zemních prací. — Usneseno zdokonaliti pro- zatimní osvětlení před nádražím Františka Josefa. o definitivním osvětlení Bude rozhodnuto teprve po do- stavění budovy ústředního nádraží. — Pan dr. Kühn jménem spolku „Lidumil“ na král. Vyšehradě tlu- močil díky radě městské za podporu tomuto spolku
František Josef doktor Kühn