ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1b9f6a50-70eb-11dc-80b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 65, person 61, org 7, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIII
2 masthead
V Praze, ve středu dne 30. prosince 1903.
Praha
3 masthead
šíslo 356.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předpláeí ne- v Praze v sdmínistrai na měsí za čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí Bonáškeu na měsíe za čtvit leta na měsle . . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsíe nr. . . . . k o s dvejí zásílkon a mřst k čtvrt lta . . . . k e
Praha
5 article Ostuda diplomacie anglické v otázce rusko-japonské.
Ostuda diplomacie anglické v otázce rusko-japonské. Nebude-li z války rusko-japonské konečně nic, rozplyne-li se nynější napjetí mezi Petro- hradem a Tokiem brzy v hymnu míru: zajiste to nebude vinou — Anglie! Ta vlastně sama roz- pálila nepřátelství mezi Ruskem a Japonskem a podpaluje pochodeň války na obou koncích. Namlouvá neustále Japonsku, že budoucnost velmocenské postavení jeho ve vodách Tichého okcánu Ruskem jest povážlivě ohroženo, a ne- přestává drážditi Rusko, že v Japonsku vyrůstá nebezpečný nepřítel jeho prospěchův a moe v Mandžursku. Diplomacie anglická podkládá výbušné hořlaviny každému slovu, jež se ozve mezi Ru skem a Japonskem a nastrkuje doutnáky tu i tam k brzkému užití. Při tom mě k ochotným služ bám všechno časopisectvo anglické, jež posud před početím ani vlastní války anglické nepsalo pro vypuknutí nepřátelství tak jednomyslně, jako píše pro výbuch rusko-japonské. Jest věru potřebí i v Petrohradě i v Tokiu neobyčejné střízlivosti názorův, aby tu i tam za- chovávala se napořád chladná rozvaha a jasný rozum vůči dráždění anglickému. Zvláště dlužno pohlížeti s opravdovým obdivem k naprosté chladnosti, s jakou státníci a diplomaté ruští od povídají k nedočkavým pošťuchům londýnským V Petrohradě mají správnou a zevrubnou vědo most o všech pletichách, jež Anglie kuje, aby dohnala Rusko a Japonsko do vražedného boje, odmítaji „zprostředkovací“ činnost její s nepře stižnou ledovostí.
Petro Anglie Rusko Japonsko Petrohrad Tokio
6 article
Včerejší číslo časopisu „Köln. Ztg.“ uveřej nilo z Petrohradu zevrubný telegram, v němž podpalná politika anglická jest odhalena v cel intrikánské nahotě své. Pravíť se v něm: „Vůči pobuřujícím zprávám, pocházejícím z pramenů anglických a amerických, že vypuknutí války mezi Ruskem a Japonskem jest neodvratné a ž stane se co nejdřive, rozhodující úřadn kruhy ruské trvají na přesvědčení, že především není důvodu pro takové mínění. Odpověd Japonska jest prý ve formě velice zdvořilá správná; není prý v ní ani potuchy nějakého přání, aby vláda ruská ještě jednou vzala v úvahu své, posléze projevené návrhy, naopak, jest prý v ní dán podnět, jenž připouští vyjednávání další Tím jest zjednána naděje, že obě velmoci ko- nečně se dohodnou v míru.
Köln Petrohrad Rusko Japonsko
7 article
Tato zvěst petrohradská, pocházející dle vý- slovného ubezpečení z pramenův úřadních řízně protala pletivo štváčské politiky anglické jež už po čtrnáct dní obsluhuje celý svět „novin kou“, že válce rusko-japonské není lze se vy- hnouti hlavně proto, že prý vláda japonská ve své odpovědi k návrhům petrohradským urazil citlivost ruskou co nejhruběji, davši jí jaksi dobromyslný, shovívavý, milosrdný pokyn, aby ještě jednou a zraleji uvážila, čeho vlastně na Japonsku žádá! Kdyby zpráva anglická o posled- ních depeších, jež proběhly mezi Petrohradem Tokiem, v tomto znění byla pravdiva, žádný soudný člověk, zejmena žádný znalec povahy ruské nebyl by mohl očekávati ničeho jiného. než vypuknutí války rusko-japonské. Neboť, aby Rusko sneslo od Japonska výčitku, že ve své odpovědi se přenáhlilo, a aby přijalo od něho radu a milostivou lhůtu, napraviti své přenáhlení: takového pokoření se nikdo rozumný od Rusk nemohl naditi se. Však lež má krátké nohy. Ne- trvalo než tři dni a z Petrohradu rozletěla se světem zpráva, že diplomacie anglická a celé domácí časopisectvo, jsoucí v jejích službách pořádně si zalhaly!
Petrohrad Rusko Japonsko
8 article
Úřadní noviny petrohradské nejen důkladně vyvrátily včera nejnovější pletichu anglickou; jdou ještě dále, tvrdíce, že tím časem není zhola důvodu k válce s Japonskem, a že další vy- jednávání s ním může snadno skončiti dohodnu tím smířlivým. Diplomacie ruská tedy nepopírá, jakoby mezi Petrohradem a Tokiem nebylo vůbec váž- nějšího napjetí, ale zcela rozhodně ohražuje se proti taktice diplomatův anglických a ameri- ckých, jakoby celá věc vlastně týkala se j ich jakoby oni mohli rozhodovati o dalších styeích rusko-japonských. Možno-li, odbytí ještě ráznějšího dostalo se intrikánství anglickému ve při rusko-japonské v petrohradském listě „Rus“. Tento časopis, vy cházející od několika dní řízením mladého Suvorina, přinesl článek, jehožto původ dle vlast ních zpráv petrohradských do listův porýnskýeh dlužno hledati v ministerstvu zahraničné poli- tiky ruské; pokyn zajisté významný a zajímavý pro správné posouzení tohoto „vyjasnění si- tuace“. „V Petrohradě rozšířila se dnes (v nedělií pověst, že Anglie a Spojené státy severoamerické učinily vládě ruské domluvy stran vyjednávání s Japonskem. Jakož ke svým poptávkám jsme s dověděli z pramenův zcela spolehlivých, všechny takové pověsti o jakémsi vměšování se nějak cizí moci do vyjednávání rusko-japonských jsou prosty všeho odůvodnění a vši pravdy. Zcela nesprávny jsou i pověsti časopisoctva zahranič- ného, jakoby v poměrech rusko-japonských bylo nastalo nějaké neobyčejné napjetí. Takové na- pjetí nevystupuje v ničem na jevo, naopak ne- přetržitá výměna názorův o otázkách, týkajících se dalekého východu, odůvodňuje naději, že ko nečný výsledek vyjednávání bude příznivý míru.
Japonsko Petrohrad Tokio Rus Anglie spojený stát
9 article
Nieméně štvaní anglické, aby Rusko a Ja- ponsko se utkaly válkou, trvá dále. Jest poněkud nesnadno, náhle zarazit stroj, rozehnaný plnou parou. Nálada válečná jest v Anglii té chvíle zjevnější, než v Rusku a v Japonsku, zvláště kruzích nezodpovědných politikův, ve vojskua nejvíce na burse! Divoká hra rozpoutala se na burse londýnské a spekulanti, nanejvýše roz- čilení lživými, pobuřujícími zprávami diplomacie anglické a domácího časopisectva, s horečným rozechvěním očekávají, brzo-li Vládní věstník petrohradský přinese vyjádření, které jim vrát klid a jistotu. Jaké svrchovaně směšné kozelce vůči po bouřenému obchodu a průmyslu domácímu pro vozuje dnes diplomacie anglická, usvědčená ve své prolhanosti a přibitá na prkénko své bla- máže? Včerejší úřadní telegram z Londýna zvě stoval nám: „Dle sdělení nejmenovaného diplo mata byly vyměněny listy mezi hlavními městy evropskými a Washingtonem, a měly výsledek ten, že zajištěna jestpřísná nestran nostpro případ války rusko-japon ské. Toť vrchol diplomatického švindlu angli ekého, bořicího se ve své osludel
Rusko Anglie Japonsko Londýn Washington
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. prosince. (Pověsti o če- skýchsmiřovačkách.) Otiskli jsme včera zprávu jednoho listu lvovského, že dr. Körber přes to, že už jednou se strany české dostal košem, hodlá po Novém roce opět se pokusiti o sestavení smiřovacího výboru v Čechách, aby si takovým způsobem zjistil do února dělnost parlamentu. Dnes nacházíme podobnou zprávu v vídeňském dopise krakovského „Czasu“, jenž píše: „Za nálady na pohled velice bojovné udr- žuje se stále domnění, že navržené česko-něme- cké smiřovací konference stanou se po Novém roce přece jen skutkem. A vskutku všechno uka- zuje, že dorozumění se blíží (?). Předevšín politická atmosfera ve státě. (Snad ve státní po- kladně? Pozn. red.) Pak ta okolnost, že ob- strukce pozbyla již své svěžesti, stává se chlad- nou a ospalou... Následek toho je, že rozvah vstupuje opět ve svá práva, a ta nikterak nedo- dává chuti k obstrukci.“ Pisatel pak uvažuje, co je pro českou delegaci výhodnější, zda obstrukce či smír. Dle jeho mínění česká delegace má jen dvě cesty před sebou. Buď obstruovati tk dlouho, až se uherské vyrovnání nedá dále od- kládati a § 14. vejde opět ve svá práva, aneb zanechati obstrukce „za velké, ačkoli za hra- nicemi národního sporu ležící výhody“ a sou- časně vstoupiti ve vyjednávání o smír s Němci.
Körber Němec Praha Čechy
11 article
Prvou alternativu prohlašuje za nevýhodnou pro českou delegaci, ježto by se jednak stala zodpo- vědnou za hmotné škody, jichž by utrpěl celý stát, poněvadž za vyrovnáni, uzavřené pomoei § 14., musily by se přiznati Uhrám nové ústupky. a jednak, až by vyrovnání bylo hotovo, česká obstrukce by vůbec pozbyla významu. Druhá alternativa slibuje však Čechům již předem značné, makavé výhody, česká delegace pak za- chránila by svůj význam v parlamentě a získala by si opět sympatie všech vážných stran ve sně- movně i jiných rozhodujících činitelů, kteréžto sympatie přišly by jim vhod při vyjednáván s Němci o smír. „Není též vyloučeno — dodává vídeňská sirena, stojící ve službách pana Jawor- ského — že se za jistých podmínek podaří zí skati jako závdavek smiřovacích konferenci ústupek v oboru národnostních zájmů, poněvadž se akce v tom směru vede stále.“ Tolik polský list. Česká delegace, jak s dostatek známo, nikdy se nepříčila vyjednávání o poctivý sml s Němci a byla by ochotna i nyní poctivý smí s nimi uzavříti. Ale měniti taktiku na pouhé sliby na něž dnes už ani politické dítě nie nedá, t si asi rozmyslí. V Praze, 29. prosince. (Situ ace Uhrách) se nezměnila ani za krátkých vá- nočních prázdnin. V liberálním klubě někteři optimisté sice projevili naději, že aspoň prvá část branecké předlohy (stanovení počtu branců) bude odhlasována ještě do konce tohoto roku, ale „N P. Journ.“ dle informací, čerpaných v kruzíeh opposičních, má názor takový za mylný. Členové frakce Szederkenyovy jsou totiž odhodláni pro táhnouti co nejvíce možno též podrobnou roz pravu o předloze, takže na brzký odvod v Uhráel není dosud naděje.
Čecho Němec Jawor Sita Szederkenyův Uhry Praha N P
12 article
Také zpráva o Tiszově cestě do Vídně pře Novým rokem se popírá. Obvyklé novoročn návštěvy ve Vídni předseda uherského mini sterstva vykoná prý teprve v prvním týdnu pří štího roku. Z Černovců, 28. prosince. (Večern schůze sněmovni.) Bukovinský sněm schváliv v denní schůzi rozpočet na rok 1904 pokračoval ve svém jednání večer. Za večern schůze schválen rozpočet blázince na rok 1904. účetní závěrky školního fondu za r. 1902, roz- počet zemědělské rady na rok 1904. Kromě toho schváleny některé drobné předlohy rázu míst ního, mimo jiné též disciplinární řízení s učiteli Ze Záhřeba, 27. prosince. (O nové m b novi.) V rozmluvě s jedním novinářem vy jádřil se známý odpůrce bývalého bána hraběte Khuena-Hedérvára, dr. Fr. Potočnjak, o ny nějším bánu hr. Pejačeviči takto: „V zemi pa- nuje nyní klid a zdá se, že nový bán vstoupil ve svůj úřad s nejlepšími úmysly. Činí dobrý dojen a má patrně dobrou vůli, přivoditi Chorvatům lepší časy. Velice sympaticky působí jeho uji- štění, že chce zavěsti v zemi poctivé hospodár ství a dobrou Kontrolu. Ovšem jest třeba také moci, aby se ona dobrá vůle stala skutkem. tu jest především třeba, aby si nový bán opatři poctivou většinu a staré Khuenóvy mameluky ze sněmu vyhnal. Rozpuštění sněmu a poctivé nové velby — to musejí býti první kroky bána h Pejačeviče, chce-li Chorvatsku poskytnouti zá klady zdravějšího rozvoje.
Tiszův Pejačevič Chorvat Vídeň Černovec Bukovinský Záhřeb Francie Chorvatsko KhuenHedérvár
13 title
Politické zprávy zahraničně.
14 article
V Praze, 29. prosince. Stambulovci a Makedonie. Rusofilská opposice byla z národního so- brání bulharského v pravém slova smyslu vy- hozena. Podali jsme z volební kampaně řadu případů, ukazujících, s jakou zásobou přesvěd- čení tato strana šla do boje, v kterém nejlepší zbraní jejich odpůrců byl klacek. Bylo jim ži- voty nasaditi, aby ve vřavě protivníků zjednali svému hlasu aspoň tolik platnosti, aby byl sly šen. Než ani jako sněmovní opposice, vládnoueí naproti většíně jedva čtvrtinou nebo pětinou hlasů, nemohli obstáti. Stambulovsko-vládní vět šina vypudíla je ze sněmovny. Rusofilské strana, vedená nyní drem. D nevým, je si vědoma, že makedonská otázka může býti ve prospěch bulharského národaa státu rozřešena jen tohdy, když řešení bude se díti ve shodě a za podpory Ruska. Aby Rusko Bulharsko v jeho zahraničné politice podporo valo, Bulharsko by ji musilo přizpůsobiti zahra ničné politice ruské. Tomu rusofilové rozuměli avšak rozuměti nechtěli stambulovci. Stambulovci před věrností Rusku dali před nosť lstivým pochvalám západní Evropy. Byi to jeden z motivů, s kterými stambulovei táhl proti rusofilům, usilujíce o jich potření, že je nutno postaviti k veslu protivníky Ruska, aby si Bulharsko dobylo sympatií západní Evropy. Od těch sympatii doufali, že jim pomohou Makedonii k dosažení těch cílů, za kterými tan Bulhaři tihnou.
Ruska Bulhar Praha Makedonie Rusko Bulharsko Evropa
15 article
Půl leta uplynulo. Západní Evropa nepro- jevila ani stambuloveům, ani Makedoncům víee sympatií, než jim projevovala za vlády Daneva I slepý Bulhar může tu viděti jasně, že každý národ západoevropský myslí především na své zájmy a chová k Bulharům jako Makedoncůn sympatie pouze platonické. A k vůli těmto „sym patiím“ stambulovci zříkají se Ruska, jež je osvobodilo, jediného státu, který pro Bulharsko něco vykonal, státu, který mu poskytuje mravnou oporu již jednotou víry a příbuzností jazykal Program rusko-rakouský k upokojení Make donie krok za krokem se uskutečňuje, a stam- bulovci musejí se na to dívat, majíce pocit, že jsou při řešení té otázky jako vůbec v meri- národní politice pátým kolem u vozu. Zdaliž to bude aspoň některým chápavějším z nich po učením, že nemohou provozovati jinou zahra- ničnou politiku, než Rusko? V otázce makedonské stambulovci dodělal. se úplného fiaska. Za půl leta politiku několikrát změnili. Když povalili Daneva, jemuž vytýkali passivnosť a lizání pat Rusku, sami se sultanov nabízeli za spojence proti „společnému nepří- teli“. Když sultan nabídnutí jejich nepřijal, za- čali hroziti válkou, ale bylo to na plano, nebot konečně se v národním sobrání veřejně přiznali že k válce připraveni nebyli a žádali o nový úvě na zbrojení, jež teprve počne! Vidouce, že na Turecko ani hrozby neúčinkují, poslali do Caři- hradu p. Načeviče vyjednávat. Od té doby se v poměru Bulharska a Turecka nic nezměnilo. Nabídky pana Načeviče zůstaly zase bez ohlasu Co však se změnilo, a to k horšímu, je po- ložení Makedonců. Půl leta je stambulovci ne
Makedonec Bulhar Danev Načevič Evropa Rusko Bulharsko Turecko
16 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za e odpoledni : n2k Ve slislkách za venkovš- ranní číelo. . . . . . vdpolední . . . . . . . . 8h Insera ty plati se hotově napřel Přečplacení a inssrty přijiná sdnini- slrace v Marianské ulici 5.z. Tam nacházejí se téš redakes tlskárss a ezpelize „ Náredních Liistue Rukoplsy se nevracsjí.
marianský ulice Náredne Liistue Rukoplsa
17 article
chali trpěti turecká muka, jež od měsíce K mě- síci se stupňovala; vzbuzovali v nich plané na- děje v pomoc svou a západní Evropy, a mezitím turecká soldateska vypalovala vsi a osady a v- hlazovala obyvatelstvo, a Arnauté zachvacovali v celých krajích opuštěnou půdu. Tyto své hříchy stambulovci přikrývají stupňovaným nepřátelstvím ne naproti Turkům, nýbrž naproti Rusku a těm svým rodákům, kteří chovaji přesvědčení, že jen rusofilská politika v Buiharsku zasluhuje jmena politiky národní. Při pátrání po těch, kdo jsou vinni neště- stím Makedonců, musi býti pověděno hodně na- hlas a určitě, že jsou to vedle Turků hned stam- bulovci.
Turek Makedonec Evropa Rusko
18 article
Ze Srbska. Dopis „Nár. Listů Z Bělehradu, 24. prosince. Včera dopoledne byly tělesné ostatky skopského mitropolita Fí- milijana ve zborovém chrámě zdejším vykropeny a doprovozeny na železnici. Ohromné účastí obe- censtva bylo svědectvím, jak veliká byla populár- nost Firmilijanova v srbském národě. Byl také přítomen král, poslanci národní skupštiny, všichni biskupové srbstí s mitropolitem v čele a t. d. V chrámě řečnil nad nebožtikem mitropolit, na nádraží jiný prelát. Z diplomatů byli na pohřbu Ruský Muravjev a turecký vyslanec Feti paše s vyslaneckým personálem. Nišský vladyka Nikanov doprovodil nebož- tíka do Niše a odtad na srbsko-tureckou hranici, kde jej očekávalo duchovenstvo skopské mitro- polie, srbský konsul ze Škopí a představitel tamních tureckých úřadů. Nyní nastává otázka, kdo bude nástupcem Firmilijanovým. Protože mezi cařihradským p- triarchátem a tureckou vládou dosaženo bylo z- sadné dohody, že mitropolitem skopským můž býti pouze Srb, je otázka o národnosti nového mitropolita rozhodnuta. Kandidáty jsou arch- mandritě Sevastijan a Sáva, oba ze Starého Srbska. Sevastijan je mladý a vysoce vzdělaný; Sáva byl do nedávna protojerejem v Tetově těší se v národě velké oblibě. Ať bude nástupcem Firmilijanovým ten aneb onen z obou, národ bude spokojen. Sáva je nyní administrátorom skopské mitropolie.
Nikanov Firmilijanův Srb Sáva Srbsko Bělehrad Niš Sáva Tetov národní skupština
19 article
Naši veřejnost nicméně v této záležitosti nejvíce zajímá, jak se velmoci mají k nynějšímu stavu v Srbsku. Některé noviny bělehradské ne- přestávají tvrditi, že ruský vyslanec Čarykov ne- vrátí se ve svůj úřad a že vyslanci rakousko- uherský a německý dostali dovolenou a odcesto- vali ze Srbska jen proto, aby nebyli diplomati- ckou etiketou nucení blahopřáti Petru o Novém roce a vyhnuli se tak možnosti, že by se v krá- lovském konaku setkali s důstojníky kralovrahy. Avšak zástupce ruského vyslance p. Muravjev prohlásil přednostoví tiskové kanceláře Balugdži- čovi, že Rusko se neproliví nynějšímu stavu věcí v Srbsku a nepodporuje protivníky krále Petra. Pan Muravjev zmocnil přednostu tiskové kance- láře, aby v tom smyslu učinil prohlášení ve ve- řejnosti. Z prohlášení p. Muravjeva vidno, že ruské vyslanectví v Bělehradě nemíní dopustiti set chyby, kterou učinil v Sofii ruský konsulp. Bachmetěv, jenž není bez viny, že slovanské mi- nisterstvo dra. Daneva padlo. Staré Srbsko a Makedonie nepřestávají nám dělati starosti. Skupština odhlasovala 1/4 millionu dinarů podpory potřebným Starosrbům a Make- doncům „Jednota srbských vlastenců“ a „Kolo srbských sester“ činí svou povinnost a nyní také srbské děti utvořily združení pro sbírání pří-
Petr Petro Muravjev Srbsko Rusko Bělehrad Makedonie Balugdži
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Prážata. (Štědrovečerní obrázek.) Bufbuf, hafhaf, bafli Trejbalčiny psi oba na- jednou, jako by si řekli. A natáhli se v boudě kde na společném řetězu byli uvázáni, tlačil hlavy z otvoru a spustili obvyklý ranní budíček Hafhaf, hafhafhaf drnčil protivným zvonečkem huňáč Nero, a bufbuf, bufbufbuf hlubokým ba- sem zvonil Ořech klekání. A Trejbalka při klekání tom honem udělal kříž, vyskočila rovnou s postele a nežli se do- modlila, stála již oblečena u teplé trouby a vyn- davala si hrneček cigorkové kávy. Pak z trouby vytáhla veliký hrnek polévky, kvalitou kávě po- dobné a honem troubu pečlivě zavřela, nebot tam řádkou stojí čtyři stejné hrnečky vlažné Mrkla ještě po spících dětech. Desetiletý Forda zase peřinu odkopal, sedmiletý Pepik ležt vedle něho na břiše a s ústy do podušky zabo- řenými, a čtyřletý Vašík nožičku hodil Mařence zas na hlavičku. Tato, ač stejně s ním stará větší, statnější než on, ani ve snu chudák ne- prolestuje, zrovna jak to činívá i přes den, když Vašík ji přes tu chvíli sepere. Trejbalka jedním hmátnutim strčí malého Adama pod chudou duchničku, druhým Pepíka o 90 stupňů otočí. pak sundá Mařence s hlavičky Vaškovu nožku. A hned pak chytne hrnek vlažné polévkya běží s ním na dvoreček do mrazivého jitra.
Trejbalčina Nero Mařenka Vašík Vaškův Hafhaf
21 article
„Mlčíš-li, Néro! Tu máš, jez a ty, Oříšku, tak přestaň štěkat a jezte, neperte se!“ Odvázaní psi točí se lichotivě Trejbalce kolem nohoua vyjí radostí. Velká ta zvířata jí skáčou až na remena, olizují jí ruce, mrskají huňatými ohony jak diví, ba Nero samou radostí ani nepozoruje, že mu kollega půl snídaně ujídá; Trejbalka musi mu tlamu až do polévky strčiti, pak teprve má pokoj. „Jez, Néroušku, papej, máme dnes písku na vozíku trochu víc, je štědrý den, snad ho víc prodáme, služky dnes drhnou podlahy. A přiberu mírku i pro vás, pejsíčkové a koupím vámod
Trejbalka
22 article
kávy. uzenáře kost, abyste také dostali štědréh večera.“ „Ale zima je dnes, až za nehty zalézá,“ ohledla se Trejbalka po ranní obloze, kde ještě třpytilo se plno hvězd. „A sněhu nebude, nebudou bílé vánoce, nebudou tmavé stodoly. Bída. A Trejbalka je již zase ve světnici a chyst se na půlmílovou cestu: ovazuje si hlavu starým šátkem a strká krajíc chleba do kapsáře. Ješte musí vzbudit Ferdu. Tak tvrdě si teď kluk pod teplou duchničkou zasnul, až ji ho lito budit Což naplat? Ona musí i dnes s pískem do Prahy má-li dětem přivézti nový bochník chleba. Fer musí tudíž ihned nastoupiti svůj úřad zodpověd- ného dozorce, Ferda je mámou, tátou, bratrem no vším. „Ferdíčku, nenech je všecko sníst na- jednou, ať vydržíte, a neseperte se, a přijďte m dnes trochu dříve naproti, nezdržím se, je štědrý den, ke čtvrté jsem již jistě doma.
Praha Trejbalka
23 article
Pohladila ještě hlavičky oběma nejmenšín spáčům a již se žene pro psy. V koutě na dvork stojí včera již naložený vozík písku, Trejbalk zapřáhne Ořecha i Néru, chytne opratě a bijo haf, buf vyjíždí vozík na silnici ku Praze. Roz- jedou se po rovné umrzlé cestě klusem, ba úprkem, že zahřejí se všiekni tři. Ale pak je kopec, pozvolný, ale dlouhý, konce nemá. Tma ještě kolem, do východu slunce ještě dvě hodiny času. Hvězdná obloha skvostným pláštěm přikrý á chudou zemi a ty velké, bílé hvězdy přívětivě mrkají na statnou, chudou matku. „Která pak to asi byla ta hvězda, co svítila Ježíškovi do kolíbky? Z těchhle sotva. Ta měla zlatý ohon a bylo ji viděti po celém světě. Taková velikánská zlatá hvězda, a syn boží, chudinka malá ve chlív se narodil bez peřinky. Jen tak. Jako to Práže moje, ten Ferda chudák. Narodil se brouček malý na holé zemi pod lavicí ve vlaku, když jeho matka lehkomyslnice jela do Prahy do Čer- veného domu. Můj hošíček nebožtíček, moje ku- řátko, tenkrát se mi narodil. Ale já měla pro něj peřinku a jakou načechranou, prachovou. A přec umřel mi hned druhý den.“ Hafhaf, aů, aú „Co výješ, Nero? Proč se jen tak plazíte ? Bijo A můj muž mi řekl: Mléko ti stoupá k hlavě
Ježíšek Ferda Praha Nera Bija
24 article
bída!“ ještě se zblázníš, pořád pláčeš. Vem si Práže A já si Ferdu odkojila, ten je jako můj, a já si ho budu živit třeba do dvaceti let. Ferdík zlatého. Což bych dnes bez něho byla jak v plote kůl! Ferda je má pravá ruka. I pravá i levá!“ „Toho Pepu oduhoval si vlastně on sám Dali mi Pepíčka v Červeném domě za odměnu že vychovávám prý to první Práže tak dobře. J je neměla vzít, Pepíka né, toho né, prr, prr, za- trolený Ořechu, trhá vozíkem, až písek padá. Z toho bude zas než pražské Pepé, jako byl táta. A taková je zima, brr.“ Trejbalka škubla šátkem kolem krku. „Bijó! Neměla jsem ho brát, Ježíší Kriste, neměla. To byl hřich. Ale nebeř, neben když dávají 6 zlatek měsíčně a práce to nedá Šest zlatek na prvního vysázejí do dlaně, 6 zl., 6 zl., 6 zl., jako hodiny to jde, měsíc po měsíci Ale moje holčička soukojeneček: ubohá moje Anduličko, Ančičko zlatá! Ty chuděrečko, ptá- číčku dobrý!“ a statná ta máma stírá si prstem slzu za slzou, jež kuličkami jí spadávají po bradě.
Ferda Pepa Pepé Bijó Andulička Ančička zlatý Ježsat Krist
25 article
„Jen jdi Nero, jdi Oříšku, neotáčejte se, běžte kuřata, běžte! To byl hřích. Táta toho tenkrát nepotřeboval, pískařil ještě na celém. Tenkrát byl ještě jako turek, vydělával pro všecky. Kdož by mu byl hádal souchotě? Souchote jsou zlé, och bože, proti těm nezpomáhá ani mo- dlitba. Dvě zimy stonal, takové dlouhé, smutné zimy a my stonali s ním. Jen tím koukáním n něho hubeněly mi ruce,“ a po Trejbalčině čele stáhla se tak hluboká rýha, že tvář ta jakoby rázem v babskou sestárla. „Umřel, doumřel dnes tomu jsou právě čtyři léta. Zrovna o št drém dnu ráno. A odpoledne se mi narodila M řenka. — Ano, ano, pravda, dnes jsou ji čtyři léta Dnes má moje jediné dítě narozeninky. Bijo Jako pán Ježíš. Jako ty, Ježíšku milostný, zrovna na štědrý den. Však ani panna Maria nezkusil tolik nouze, co já! Bijó! Ale zdráva byla jak rybička, nebyla po tátovi. Přibrala jsem si kn Práze. Dali mi kluka Vašíka. To bylo malé mrně a hubené, inu mrně jak podnes. Mařenka je pořád o půl hlavy větší. Ale už tehdy u prsu se s ní rval, chtěl vždycky víe než ona. Mám prý ho dát na obec, jak mu šestý rok padne
bůh M řenka Ježíš Ježíšek Marius Bijó Vašík Mařenka Bija
26 article Táta jeho byl prý voják, máma fabrička, ni
Táta jeho byl prý voják, máma fabrička, ni z něho jakživo prý nebude. Proč by nebylo? Hýbaj, Néro, táhni, Ořechu, bijó! Ferda tak měl otcem než lumpa, syna domácího pána který služky sváděl, a je přece tak dobrý hoch. A snad i Pepa se poddá, jen co mu lenost vy- ženu. Nedám je, nedám je, sirotečky, ani jed noho, ani druhého, ani třetího. Písek! písek! písek!!!“ a Trejbalka zarazila vozíkem u prvníh domu v Karlíně. Otřela si zpocenou tvář. I oba psi spocen jak myš. Trejbalka je otírá, drbe je po hřbet a vytahuje z vozíku starou houni. „Už je jak hadr, ale teplá, tu máš ji, Neroušku, no počkej dej z ní Ořechovi také kousek, vemte si ji do hromady!“ A vyndala z kapsáře krajíc chleba svůj to oběd a dala půlku Nerovi, půl Ořechovi A za chvíli táhli dále. Dlouhá karlínská tříd Královská bývá pískařce dosti dobrým revírem Ale dnes ne a ne. Trejbalka od domu k domu po pravé i po levé straně, do každého domu volá písekl písek! a ještě ani jedinou mírku nepro dala. Ten vůz tak těžký, písku neubývá. Bože bože, bude-li i dnes na konec muset písel prodati za pár krejcarů hokynáři nebo, ó hrůza táhnout jej zpátky domů!
Néro Ferda Nerův Bož Písek Karlín
27 article
— A dnes je štědrý den. Jejej, tamhle celý h- ječek vánočních stromků! Takové hezounk stromky! Za 20, za 30, pojďte, maíko, koupit Hafhaf! „Nemáme zač —“ Bufbuf, baf! Eh bijó, proč zastavuješ, Nero, koukáš po stro- mečkách místo na cestu? Písek! písek!“ — A jemináčku, tamhle má oukrář ve výkladu stro meček už oblečený, cukrovinka jedna na druh a pod stromečkem koláče, vánočky. Bufbuf, haí haf! „Jen pojďte, alou, Néro, odtud! P'ísek. písek!““ — A tady krejčovský závod nabízí vánočn dárky. Dětský oblek teplý, kabát, kalhoty i vestu za 3 zl. Ty by byly pro Ferdu jako ulité a teplé Na přesrok by je mohl nosit Pěpa, a Vašík by je pak dotrhal. Aha, tohle je barchetové, modr spodky za 60 kr. Trejbalka stojí před dveřmi krámku, žmolí mezi prsty látku vyvěšených spodků. Nér i Ořech na spodky také moudře koukají. Trochu se to v prádle ovšem srazí, ale za tu láci? Jejej. tahle trikotová košile dětská za 40 halérů ?. Ta
Bufbuf Pěpa Nera Písek
28 article
by byla Pepovi! A vydrží dlouho, Ferda má ta- kovou již třetím rokem; jen že se tak pěkně už nevytahuje, je přece jen už malá, Pepovi by byla dost. „Písek! písek! milostpaní, písek Koukoj, Néro, tamhle boty! Panečku, tu je bot Takhle jedny pro Pepíkal Kdyby nemusel ještě do školy, také by je ještě nemusel mít, Mařenk s Frantikem nosí pořád ještě než podšité pun- čechy, ale do školy to je jiná, a to se něco strhá. Jak ty podešve na nich hoří, na čerchmantech. Kdyby měl Ferda ještě svoje dobré, co o Mikuláši dostal ve škole, mohl by je Pepovi do školy půj- čit, ráno on a Pepa odpoledne, ale má už prsty venku, našlapuje na ně jak by ze železa byly. Hromští kluci. — Matko, pojďte dál do krámu, jen pojďte, za prohlednutí nic nedáte. — „Hýbeš, Néro! Zatrapení psi! Kupte písek, písek, pís- pís-písek! milostpaničko, pílisekl A ostatně ještě tři kila mouky na vdolky. kroupy a houby na černého kubu a safra, švestk a hrušky na muziku! Ach, ty malý spasiteli, tak- hle desítku mít — desítku! to by byly svátkyl „Písek, písek, kuchařinko, písek!“ Desítku tak- hle mít, desítku — dvacetikorunečku! Ti b koukali, až mi odpůldne přijdou naproti: vozik samý balík a stromeček nahoře. „Néro, Ořechu, hm, no hm povídám, Néro, co povidáš? A pískařka s vozíkem tlačí se hustým již davem lídí. Dere se ku předu Prašnou branou.
Ferda Mikuláš Písek
29 article
Ovocný trh. Lidu jako v úle. Co člověk, to ba- liček, balík. A křiku a volání a smíchu a vády, strkání, šťouchání. Co ta baba se psi tady? Pan bože, jen ne strážník! Ježíši Kriste, jen ne stráž- ník. Kam se to sem zapletla? „Ježíšku, králi ne- beský!“ Hafhaf, a ona nemůže více dále. Vozlk trčí na samé zdi u německého divadla. Trejbalce dřevění nohy: co to? u zdi di- vadla samý pes a pes a pes. Hafhaf, hufhuf, baf- baf, faftaí, ňafňaf, Kriste pane, pes vedle psa, velcí malí, bílí černí, psi, psi, samí psi. Čtyřice jich je, padesát. Kupte pejska, kupte pejska, vá- noční nárek, pejsíčka, slečinko, pejska, koupěji paničko pejska! — A Trejbalka s vozíkem mezi nimi. Pro rány boží, už aby byla odtud. „Néro, bijó, híjó, Ořechu, hijó, bijó!“ a Trejbalka trhá vetchými opratěmi jako divá.
bůh Ježíšek Hafhaf Lido Ježíš Krist