Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

29. prosince 1903.

4

Císlo 355.

5 article

a Congy. Prudce útočili na vládu, obviňujíce ji že oslabuje vlast obnovováním afféry Dreyfusovy Syveton pravil, že nynější vláda Francii demo ralisuje a desorganisuje. Professor energie. Kráshý titul »professor energie« byl dán Napoleonu I. A zajisté málo kdo měl víee energie, nežli malý kaprál. Ale jeho geniální energie má, jak praví »Temps«, pro nás již více jen význam estetický, obdivujeme se jí, ale nenásledujeme jí. Pro naši moderní dobu pravým »professorem energie« je slavný anglicky státník Chamberlain. Je to statečný chlapík silný muž, který naplňuje svět údivem a obdivem Aby posloužil myšlenkám jím zastávaným, vzda se dobrovolně ministerského portefeuillu a se do boje. V umění politickém bylo vždy vrcholem dosíci portefeuillu a udržeti si jej co nejdéle Odstoupiti z křesla ministerského dobrovolně bez donucení, to je něco nevídaného. To pro- vedl Joe, neúnavný, věčně mladý, skoro sedm desátiletý švihák s věčně svěží kytičkou orchi deovou v knoflikové diree a s monoklem v oku Chamberlainův skulek je v odporu s cítěnín a jednáním normálních politiků. Místo aby opustil, změnil neb aspoň zmírnil svůj program, aby se jen udržel u vlády, Chamberlain raděj přestal být ministrem, aby byl volnějším v hájen svého programu.

Dreyfusův Chamberlain Joe Chamberlainův Kongo

6 article

A nyní rozvinul Chamberlain úžasnou činnost. Starý ten muž pracuje s bezpříkladnou energí, jen aby prosadil svůj program, aby získal národ pro své myšlenky. Pro svou pro pagandu piše na dvě stě dopisů denně, spisuje brožurky, články do novin a revui, organisuje svou stranu, své přivržence ve všech končinách říše a během dvou měslců mluvil před 60.000 posluchači ve veřejných sehůzích. Pořádá bez ustání schůze a meetingy a nestačí mu králov- ství britské. Chce nyní svou zimničnou činnos přenésti též do anglických kolonií, chce tak vy konati cestu kolem světa a všude hlásati svů program. A také jeho idey získávají si rychl půdy na všech stranách. A »Tempse dodává »Není divu. Kdyby chefové republikánské strany ve Francii vyvinuli jen polovici neb čtvrtinu energie Chamberlainovy a s jeho houževnatos vystoupili proti socialistům a radikálům, na- byli by výsledků ještě uspokojivějších. Neboo nový program Chamberlsinův naráží přímo, n všechny tradice anglieké, kdežto zásady repu- blikánské a liberální odpovídají pravým citům Francouzů a jsou potírány jen pro chabost nečinnost jejich representantů.«

Chamberlain Temps Chamberlainův Francouz Francie

7 article

O smírčí smlouvě francouzsko-italské vyjadřuje se většina listů pařížských sympati cky, aniž ale význam její přepiná. »Figaro« pravi, že dosah smlouvy ob mezen jest ještě více nežli bylo nutno. Jen »Eclair« pojí k dohodě mezi Francií, Anglií a Italií dalekosáhlé naděje co do mezinárodní po- litiky vůbec, přecházeje tuze lehce k jednacímu pořadu přes okolnost, že dohoda ta obmezena jest výslovně jen na vložky, jež se netýkají životních zájmův, ni cti národů těch Clemenceauova »Aurore« nazývá dokonce smírč smlouvu franko-italskou tartufferil. Po obmezení které vytkl Tittoni v poslední řeči své sblížení frankoitalskému, ovšem naděje, jež do něho kladla veřejnost francouzská, ba i sám Delcassé v loňské řeči své, objevily se býti na nejméně hodně — optimistickými.

Figaro Clemenceauův Aurore Francie Anglie

8 article

Na indexu. Známé spisy francouzského kněze Loisy o zkoumání bible, dány byly Vatikánem na index. Proti rakouskému velu. Papežský »Osservatore Romano« uveřejňuje článek proti nedávným delegačním výrokům hr. Goluchowského o vetu, jež Rakousko podalu v posledním konklave proti Rampo lovu zvolení. V článku se praví, že nelze vetu přikládati vý- znamu práva zvyklosti, poněvadž církevní in- stance zákonodárně nikdy neprojevily s nim souhlas a poněvadž jest zřejmým obmezením úplné svobody a neodvislosti, kterouž moc cír- kevní při volbě papeže míti musí. Na konci praví se, že kardinalové sice, aby odvrátili většl časté nepříjemnosti, veto, poslané knižaty proti určitému kardinalu, sice brali v úvahu, ale že jest nesprávné a nelogické, odvozovati z tohoto rozvážného prý počínání jejich uznání veta i zneužiti, jež veto takové znamená. Veto zů- stane na dále jen právem osvojovaným a libo- volným se vměšováním, jímž porušuje se svoboda kterou Kristns církvi dáti chtěl.

Loisa Goluchowský Vatikán Rakousko Osservatore Romana

9 article

K rovisi procesu Droyfusova. Henry Rochefort píše v »Intransigeantu« »Jsme přesvědčeni, že německý agent, kterýž nyní má portefeuille ministerstva vojenství (gen André) učiní vše, i nemožné, aby nový vojen ský soud složen byl z důstojníkův jemu odda ných a to kdyby i měl soudce ty až v Berlině hledati; avšak kdyby nalezl v armádě franeouz ské tři důstojníky, kteří byli by dost nestoud nými, aby odpornému obžalovanému pomohl k rehabilitaci, byli by tři hrdinové tito svými soudruhy jako neřád odvrženi. Jinak nezbývalo by, nežli spáliti prapory plukův našich na Mar tově poli.« »Libre Parole« tvrdí, že listina, po čínající slovy »Cette canaille«, na jejíž padělei se revisní komise odvolává, nehrála prý v pro cesu žádné role a že k odsouzení Dreyfusovu nepřispěla. To ovšem nelze zatím tak katego ricky tvrditi, ale ze stenografických protokolů jež tehdy dreyfusardský »Figaro« o procesu uveřejnil, bylo ovšem zjevno, že Dreyfus od- souzen byl na základě ještě celé řady okolnosl různých, jež věru nebylo lze v takové souvis losti a pronikavosti uměle sestrojiti.

Rochefort André parola Dreyfusův Figaro Dreyfus Berlín

10 article

Kassační soud zvoli nyní pro případ Drey- fusův zvláštního zpravodaje, jenž podá zpráru svou teprve prý až po iýdnech. Soud kassační může pak naříditi ještě vyšetřování doplňovací Rozhodnuti kassačního soudu vyneseno bude nepochybně až v polovici března a dle všeho neučiní soud ten rozhodnuti meritorní, nýbr odkáže Dreyfusa před nový soud vojenský. »Depůche de Toulouse« tvrdí v příčině zfalšování data v jedné listině, na něž se zpráva revisní komise odvolává, že běží tu o depeš Schwarzkoppenovu Panizzariovi, v níž německý onen vojenský zástupce italskému ohlašoval, že očekává od svého agenta zpráv o dopravě voj- ska. Depeše byla datována 3. března 1894 s tímto datem byla předložena prý vojenskému soudu v Rennes jako doklad viny Dreyfusovy. Nyní prý se ale zjistilo — jak, to ovšem list nepraví — že tajná tato depeše byla zachycena a odšifrována francouzskými orgány teprve roce 1895, když již Dreyfus na Dábelském ostrově dlel a že tudíž 5 na datu byla předě lána ve 4.

Dreyfus Schwarzkoppenův Panizzari Dreyfusův Rennes Depůche jít Toulouse

11 article

Dvojnásobný pokus útěku z nové pražské věznice. Nová, po rozumu věhlasných odhorníků z mini sterských kanceláří zařízená justiční budova pražská těchto dnů byla by se bezmála prakticky „osvědčila“ Maličko a dva párky nedobrovolných chovanců erár ního pensionátu byly by se poroučely, aniž by byly odovzdaly svoje navštívenky v secessniě vyzdobenýcl presidiálních appartementech.. Měli jame již příležitost poukázati na nevhiod- nost a nepraktičnost vnitřního zařizení nového ju- stičního paláce, o němž nejednou vyslovili se odbor níci, že sobě jeho projektanti popletli pojmy určení: že totiž budovali jej pro soud civilni, ne však pro soud trestní, jehož účel klade zcela jiné, přísnější požadavky. O nádheru, vzdušnost a pohodlí posla- ráno je v novém soudním paláci až nazbyt — n opatření však nezbytné v každé kriminální bu dově, nezbylo pánům projektantům času pomýšlet.

Malička

12 article

Vězeňský trakt nové trestní budovy nalézá s v pozadí jejím a oddělen je od hlavního traktu naproti „Myslíkům“ pouze malým dvorem, z něhož hlavními vraty vede východ do Spálené ulice. Je zřízen — po- kud hygieny a pohodlí trestníků se týče — zcela „slušně“. Obyvatelům jedné každé cely — ať spo- lečné či samovazební — skýtá se tam komfort tak úplny, že ho snad málokdo z nich zaži na svobodě, neřku-li v jiné věznici. V čistě vybílených světnicích není trestníkům tak zle: zavedeno tam ústřední to- pení a elektrické svěllo, splachovací klosety a plivá tka a — last not least — pro případ, že by kterému z „chovanců“ zachtělo se přítomnosti dozorčího o- gánu, stačí mu prosté stisknutí knoflíku a vytoužená návštěva je mžikem v cele... V hořejších poschodích vězničního traktu umistěny jsou kabiny lázeňské připojíme-li, že i strava je dobrá, vysvětlite si důvody ktaré přiměly už leckterého chovance starého „Ge- nerálu“ na Ovocném trhu, aby ubytování dostalo se mu tam, kde, zejmena teď v zimě, naděje se pří- jemnějšího pobytu. Bezpočet „aspirantů“ toho druhu už provedlo také pokus v tomto směru, ale předčasně

Myslík

13 article

Přestupkový soud, jehož příslušenství má vlastne vězeňský trakt tvořiti, přesídlí do nového justičníh paláce teprve snad za rok, až adaptace staré budovy zemského trestního soudu na Karlově náměstí bude provedena. Do té doby vyhražen je trakt vězeňský vyšetřovancům tohoto soudu a jen tu a tam přijde do některé jeho cely odsouzenec a to ještě jenna dobu přechodní, než ho dopraví na Pankrác nebo na Bory. Komu diktován trest menší jednoho roku, ten internován, jako doposud, ve staré budově vězniční. Jediná přijímací kancelář vězeňská, do níž ještě před nedávnem vcházelo se starým vchodem z Vodičkovy ulice, přesídlila do nového paláce, do přízemí v traktu vězeňském, k němuž přístup vede nádvořím ze Spálené ulice. A nyní povšimněme sobě trochu opatření, která stala se v nové budově po stránce bezpečnostní. Do zor ve věznici obstarává čtyřicet dozorců, jichž pře- staveným je officiál p. Nedoma. Rozuměj ve věznic slaré i nové, tedy v komplexu, sahajícím od Lazarsko ulice až do ulice Vodičkovy. Kdo prošel jenem chodby spojující oba soudní trakty, dovede sobě představil s jakou námahou a s jakým sebezapřením tomuk personálu, jenž na nynější počet doplněn po nesčel- ných teprve suplikách a urgencích před nedávnem, konati jest krušně a co hlavního nadmíru zodpo- vědně svoje povolání. Jsou doby — když současně se senáty zasedá porota — že veškerý dozorčí perso- nál je na nohou, i ti, kterým po 24—36hodinné

Nedoma Vodičkův Karlov náměstí Pankrác Vodičkův ulice Lazarsko ulice

14 article

službě dle předpisu náleží přiměřený oddech. A přece vše to nestačí k bezvadnému provádění agendy, která nemalou měrou vzrostla po rozšíření trestní budovy novým palácem. Dozorčímu personálu nenáleží toliz jenom služba ve věznici samé, naopak zvýšených ještě výkonů a námahy vyžaduje služba v soudní budově samé. Možno-li čtyřiceti lidem obstarati náležitě dozor ve věznici, noční i denní hlidky, dohled při procház- kách vězeňských, provázení těch či oněch vězňů, po slaných za různými záležitostmi ekonomickými do města, intervenci při různých návštěvách a výkonech a současně dostáti úkolu, jaký uložen jim obsluhou prosidia, pěti- senátův a předváděním vězňů vyšetřu- jícím soudcům, službu v šatně, dohledem při porotách, dozorem na úklid v soudní budově atd. atd. — necht posoudí nestranná veřejnost a ty kruhy, které pro opětované a naléhavé prosby o rozmnožení personálu dozorčího právě v zájmu služby neměly dosud sluchu... A rcete potom sami, komu přikládati zod- povědnost za podobné případy, k jakým došlo těchto dnů, vedou-li do soudní budovy s vězníč- ním traktem spojené „jenom“ tři v cho d a není-li dána ubohému dozorci-portýrovi ani příležitost, ani možnost, ani právo, kon- trolovati osoby frekventující soudní budovu, ve ktere ostatně kromě civilního okresního soudu a úřa- doven státního zastupitelství nalézají se také sou- kromé byty úřadního personálu l.

15 article

Tolik úvodem ke dvěma afférám, které vzbudiy v novém justičním paláci nemalý rozruch Případ prvý tedy; V prvém poschodí vězeňského traktu nalézá s cela společná, označená číslem 23. a v té internováni byli tři delikventi: Antonín Vostatek, Josef Hra- bák, J. Kaufried a Jan Malík. Prve jmenovan tři byli již odsouzeni, čtvrtý vyšetřovancem. 22letý Antonín Vostalek byl 23. září lelošního roku pro vraždu své milenky porolou odsouzen k smrti pro- vazem a poněvadž zmateční stížnost, již do rozsudku podal obhájce jeho p. dr. G. Freund, neměla vý- sledku, očekávů ještě, jaký los kyne mu po rozhod- nutí, které dojíti má z kabinetní kanceláře. .. Jméno starého diouhoprstáka Edvarda Hrabáka známoj snad z nedávného ještě procesu porotního, při něm výtečníkovi diklován pětiletý těžký žalář jako ekvivalent nových zlodějských kousků, jež byl pro- vedl s nerozlučným „kollegou“ svým Václavem Lu- kešem, paradujícím v roli hlavního hrdiny ve druhé afféře. Kaufried se svými patnácti měsíc čekal a připravoval se na přesídlení do trestnice pan- krácké a Malík byl z kollegia obývajícího celu č. 23. jediným, nad nímž nevyřkia ještě Nemesis svůj soud. Cela společná byla dosti prostranná a široké okno, vedoucí do nádvoří, opatřeno jednoduchým řídkým — jako v ostatních celách vůbec — mřížo

Vostatek Josef hra J Kaufried Malík Vostalek doktor G Freund Hrabák Václav Lu

16 article

vím. Na této okolnosti zbudovali právě zmínění čell- kventi svůj plán, jehož provedení ujali se zvlášte zkušený Hrabák a „vyspívající“ teprve Vosta- tek. Pracovali pozvolna a zcela nepozorovaně n díle, od něhož očekávali vysvobození z trestní budovy Rozebrali železnou postel trestaneckou a páčidly těm zkoušeli „zoubek“ jak mřížoví, tak nepříliš tluste zdi, do níž mříže jsou zasazeny. Spekulovali patrn s možností, která byla při nepatrné výši oke cely na snadě. Po vylomení mříže dostalo se po slo- čených a navázaných prostěradlech už bezpočet tre- stanců v noční temnotě na svobodu. A eventualit tato byla tím pravděpodobnější, poněvadž několik kroků dělilo již jen uprchlíky od východu do Spálené ulice . Čirou náhodou jen stalo se, že chystaný poku útěku nedočkal se svého provedení. Dozorci p. De castellovi, který předvčírem v noci konal hlídk na chodbě před zmíněnou celou ueušel zvláštní šra mot, který se z ní ozýval. Šramot ten byl mu po dezřelým a dozorce sledoval jej bedlivě, až utichl, což stalo se po krátké době. „Pracující“ dvojlístek patrno zalekl se kroků dozorcových a odložil pokračován na dobu pozdější a plánu jejich příhodnější Dozorce p Decastell o pohlíželu však na věc trochu jinak. Pohatil plány čiperných kandidátů útěku Vyčkal rána a v době dopolední procházky vězňů kdy cela byla prázdna, podrobil prostory zevrubné prohlidce. Užasl ovšem nad jejím výsledkem a n prodleně spěl k officišlu panu Nedomovi, jemuž sděli svůj objev. Následky byly ovšem na snadě: služební ohlášení v presidiu a když se Vostatek s Hrabáken z procházky vrátili, očekával je již zámečník, který na ruce a nohy delikventů přípjal těžká železa ..

Hrabák castell Nedoma Vostatek Hrabáken

17 article

V druhém případě odhalen pokus úičku včer as o 2. hodině odpolední a sice ve cele č. 35. Tento kráte byl hlavním „aktérem“ trostanec Václav L keš, odsouzený porotou na sedm let do těžkého žaláře pro řadu raffinovaných krádeží, které spácha ve spolku s Hrabákem. A zase jen náhodou stal se, že Lukešovi byl projekt útěku znemožněn. Zá- sluhy e to získal sobě dozorce p. Ferdinand L evý Podrobil prohlídce starého dlouhoprstáka a vytáhí mu z kapsy paklíč, zrobený ze lžíce, věnoval tak pozornost stavu zdí cely, která hraničí s chodbou, ve- doucí směrem k presidiální kanceláři. A shledav tan důkladné stopy „rukodílné“ práce Lukešovy, prová- děné železneu tyčí, ulomenou z kavalce, vyvedl tre- stance do cely „bezpečnější“. Officiál p. Nedoma,j muž zpráva o tom podána, dal zavolati presidenta dv. r. p. dra. Wokauna a došlo k téže „proceduře jaká provedena v prvém případě. Železa připjat kromě Lukeše ještě jinému trestanci, jenž do jeho plánu byl činně zasvěcen . Zajímavo je, že teprve včera bylo nutno přísn nařídit, by nádvoří budovy vězniční bylo osvětleno Dosud totiž spořilo se světlem, protože prý „elek trik stojí erár trochu mnoho A v kanceláři pankrácké trestnice současně za řinčel telefon: Žádali to na presidiální rozkaz za zaslání čtyř zarnitur želízek — pro případ další po třebry V soudní budově ovšem před noviná ři zaí mavé afféry náramně tajili. Jako vždyeky.

Hrabák Lukeš L evý Lukešův Nedoma Wokaun

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Doplňovací volby říšských poslanoů za zemřelé pp. posl. Jana Jaroše v králo hradecké skupině okresů obcí venkovských dra. Ed. Brzoráda v německobrodské skupině okresů obcí venkovských vypsány jsou na den 9. února 1904. — »České smiřovačky«. Také v Praze z vádějí se porůznu effektní elektrické nápisy re klamní, kteréž písmeno za písmenem se rozže hají a sotva že vzplanou úplně, rázem, jak by smeť, shasnou. Hra se opakuje do nekonečna Néco podobného děje se s českými smiřova čkami, recte se stálým vyrovnacím výborem Přes tu chvíli zastkví se na některé novinářské fasádě zářící nápis: »Stálý vyrovnací výbors dříve než možno se řádně ohlédnouti, jest celá záře ta tam. V poslední době děje se tato hra rytmem velice hybným. V minulých dnech pro skočila světélka hned na několika místech na jednou, a byly to české listy, kteréž zachvácený byly náhlou milosti k Němcům. V případě jistého, osobou svého vydavatele vlivného listu svobodomyslného na venkově došlo ke sfouknut se strany kompetentní a tempo, což nemělc jiného následku, než že v nejbližším čísle — rozžehl se ohnivý nápis znova. O vánocích dve pražské konservativní listy vzplanuly zcela ne- nadále ušlechtilými touhami po smíru obou kmenů, tak velenutném i pojednáváno o »atálém vyrovnacím výboru« v různých formách dokonee i ve prozatímní způsobě výboru »emírčího«, vyrovnání tak říkajíc mírně pokrokovém, po troškách, o přenesení boje na pole ušlechlilá o zmírnění a zušlechtění forem národního boje

Jaroš Brzorád Němec Praha Český smiřovačka

19 article

Pobliž Kaizlovy »papírové stěny« ozval se rueh směřující k novým pokusům jejího proražení mluví se o vyrovnacím výboru podle »osvědče ného« vzoru moravského, nebo punktačním vý boru ve Vídni, o vyrovnání v celku, o vy- rovnání po kousku, co do rozsahu vyrovna eího materiálu i co do rozsahu smířených V Plzni dokonce vyskytl se nápad nejbizarnější; v »Plzeňských Listech« vystupuje »německý prů myslník« s výzvou k jakémusi lokálně plzeňskému vyrovnání, kteréž by počalo mezi dvaceti českým a dvaceti německými průmyslníky a tak stalos vzorem pro ostatní obyvatelstvo v Čechách. Po zoruhodno jest, že je to především a takřka vy hradně staročeské srdce, kteréž tu jihne s německé strany slyšeli jsme dosud v pátel valice skeptického »konservativce« z »Neue Wiener Tagblattu«. S rozhodující německé strany odpovídá se na takové zálety a námluvy staro českého tisku jenom z těžka tajeným výsměškem. který vykládá články staročeských listů jako touhu po zastavení německé obstrukce na zemském sněmu. V tom smyslu odpověděla »Neue Freie Presse« na vánoční článek »Politiky«, kteráž hořela dychtivostí po opětném formulování něme ckých požadavků v příčině národního rozhrani- čení okresů a kuriátního veta, naproti čemuž také s české strany nebude prý váháno s formu- lováním českých základních požadavků. Byla to zkrátka punktační nabídka in optima forma Zřejmé schlazení horké kaše »Politiky« odvetou »N. Fr. Presse« neškodilo, ačkoli je jisto, že se tato kaše ani ochlazená jíst nebude. Vte příčině z duše všemu českému lidu zajisté pro- mluvila resoluce, usnesená v neděli na voličské schůzi ve Slaném, v niž prohlášeno, že jes pode ctí českého lidu, aby obesilal vy rovnávací konference mezi Čechy a Němci,

Kaizlův Neue Wiener Němec Vídeň Plzeň Čechy Slaný Neue Frei Presse Tagblatt

20 article

nichž zase proskakují zprávy, i kdyby nebylo toho, že zřizování zvláštního vyrovnacího vý boru pro každou z českých korunních zemí o poruje myšlence státoprávní. »Nepokládáme z potřebné, aby bylo s našimi odpůrci vyjedná- váno o tom, co jest již zákonem ustanoveno,e prohlašují slánští a to jest jedině možnou ozvěnou na starostátnické cukrování, jsouel v tak příkrém odporu se všeobecným a nadše ným souhlasem a činem dra. Kramářě. Snad nahlédnou tito smiřovací hudlaři, jak něvčashým jest jejieh punktační atavismus. — Obecní zastupitelstvo obce Michle ve své, dne 22. prosince 1903 konané schůzi, vy slovilo říšskému poslanci, p. Karlu Kramářovi za statečné a neohrožené obhájení české věc v delegacích svůj nejvřelejší a nejprocitěnějš — Z Kosovy Hory. Obecní zastupitelstvo města Kosovy Hory projevuje upřímný souhlan s vyjádřením poslance pana dra. Kramáre v delegacích. — Havránek, starosta.

Michl Kramář Kosův Havránek Kosov Hora

21 article

— Spolek českých žumnalistů oznamuje všem svým přátelům a přízniveům, že v neděl dne 27. t. m. v deset hodin večer zemřel milý jeho člen pan Al. Hepřík, redaktor »Hlast Národa«, ve stáří 54 let. Čest jeho památce Pohřeb konati se bude zejtra ve středu o 3. hod. odpol. z domu č. 722 v Přemyslově ulic na Smíchově. — Večer Adama Mickiewicze. »Ognisk Polskie w Pradze« pořádá dne 12. ledna v sálech Národního domu na Kr. Vinohradec Večer Adama Mickiewicze, při němž účinkují: pan prof. dr. Jaroslav Vrehli c ký paní Hanna Kvapilov á, člen činohry Nán divadla, paní Růžena Maturová, člen oper Národního divadla, slečna Hilda Stromen gerówna, virtuoska na housle, a pěveck kruh »Tovačovský«. Začátek o 8. hodino večerní. Vstup volný. — Úmrtí. V Hoře Kutné zemřel dne 25. t. m pan Václav Nekola, em. ředitel cukrovaru ve věku 53 roků. Pohřeb konán dne 27. t. m. na hřbitov Všech svatých za přehojné účasti příbuzenstva přátel zvěčnělého, jakož i hojného počtu úřadnictva vůkolních cukrovarů.

Al Hlast Mickiewicz Kristus profesor doktor Jaroslav Vreci Hanna Kvapilov Maturová Hild Stromen Tovačovský Nekola Přemyslov ulice Smíchov Kutná Ognisk Polskie w Pradze národní dom nána divadlo národní divadlo

22 article

— Obecní zastupilelstvo v Nuslích pokračovale včera odpoledne ve schůzi, jejíž začátek při ostr rozpravě komal se před svátky vánočními. Po za- hájení schůze starosta p. Jelínek oznámil, že maj domu p. Ed. Ráček poslal dopis, v němž vysloví politování nad tím, že minulá schůze zastupitelstva výhradně zaneprázdnila se rokováním o učitelských požadavcích, ač záležitost ta nebyla na jednacím po- řádu. Dále stěžoval si pisalel, že trapný dojem působí že členové zastupitelstva při schůzích kouří. Starost p. Jelínek žádal členy zastupitelstva, aby se zdržel kouření. — Na to zahájeno rokování o rozpočtu obec- ním za rok 1904. Referát podal ředitel městskýc úřadů p. Kurka. Při sdělávání rozpočtů s politováním konstalováno, že výnos přirážek obecních za posled- ních 8 let zvýšil se ze 120.000 pouze na 148.000 K za to však že obecní výpůjčky z 1/2 millionu koru stcuply na 1,608.000 K. Navzdor nepříznivé situaci přece výbor obecní snažil se, aby přirážky byly sní- ženy a sice ze 722% na 54%. Toto snížení mohl obecní výbor navrhnouti jen proto, že zavedl dávku z nájem- ného a poplatek parcelační. Rozpočet obecní má po- Uřebu 223.767 K, úhradu 196.220 K. Na uhraženi schodku 27.547 K navrhuje rada měsiská vypsání 19% obecní přirážky. Rozpočet školní má příjem

Jelínek Ráček Kurek Nusle

23 article

7426 K. vydání 59.183 K. Na uhražení schodku bud vypsána 35% přirážka školní. Pan Žentl k vůli ob- jasnění poplatníkům nuselským konstatuje, že snízení přirážek mnoho neznamená, neboť zavedena je dávk z nájemného. Ať je tedy dávka pojmenována takči onak, vždy to musí poplatníci zaplatiti. Při podroh- ném rokování o rozpočtu přijat byl návrh p. Vej- dovského, aby rada městská vypracovala status pr úřadnictvo městské. — Delší rozprava rozvinula s o stavileli městském, jemuž uloženo, aby do určit doby složil zkoušky geoznetrovské. — Při položc

Žentl

24 article

„Veřejná bezpečnost“,která vykazuje nákladu 15.960 korun, pravil p. Žentl: Ta veřejná bezpečnost nás pomalu sežerel Jak k tomu přijde obec, aby vydržoval takovým způsobem státní organisaci? Kdyby alespoh byly zřetelny některé úspěchy, ale to nel Jest úžasné. jak je fu v Nuslích bezpečnost š patně hájena! — Pi polužce „Veřejně osvětlování“ stěžoval si p. Vej- dovský na to, že v Nuslích je pramizerně osvětlo- vání pouliční. Ve Vršovicích nás už dávno předešl s úpravou osvětlování ulic, neboť tam zavedli ple a u nás stále ješté svítí se petrolejem. Pan M a n podotkl, že ve Vršovicích panují zcela jiné poměry společenské, které kdyby vládly v Nuslích, mnohí dobré by zde bylo už zařízeno. Pan Žent! uvedl. ž otázka osvětlení bude rozřešena po připojení Nusli ku Praze, nebot jest to jednou z podmínek připojo- vacích. Přimlouvá se za to, aby byla schválena smlouva s Prahou o zavedení plynového osvětlení do Nuslí. Pan Kaliba stěžuje si, že na Pankráci jest velmí bídné petrolejové osvětlení a žádal, aby téte části města nebylo zapomenuto při opatřování lepšího csvětlení. Záležitost odkázána radě městské a položka na osvětlování zvýšena o 1500 K k tomu účelu, aby obnoveno bylo jednání s Prahou za dodávání plynu do Nuslí. — Při položce o školství pan Vejdovský vytýkal, že starosta dal záležitost přibytečného učitel stva v minulé schůzi vyřídit, ač to na programu ne- bylo. Proč měli učitelé takovou prioritu, což neměli jsme důležitější věci k vyřízení? (Pan Sedlá ček volá: Už je to vyřízeno, už se nedá nic dělat! Pan Vejdovský: Ovšem, vy máte patent na rozumí Já mám právo mluvil, poněvadž je debata o rozpočtu!

Žent Kalibos Vejdovský Nusle Vršovice Praha Pankrác

25 article

Starosta p. Jelínek vysvětluje, že dal na jednac pořad mimlé schůze záležitost příbytečného učiteistva proto, že byl o to požádán. (Hlas: Ano, k tomu má starosta právo, vždyť by pak byl úplně bez prával) Při položce „Vaření polévek“ uvedl p. Žentl, že obnos 1300 K na vaření polévek je velmi velký. Toť by se dalo navařil polěvky! Pan Vejdovský navrhuje Jen to sražme Pan Mann vyličuje záslužnou činnosk ústavu polévkového a navrhoval, aby položka byla schválena. Návrh tenlo přijat. Po vyřízení rozpočtu objevil se po některých opravách a doplňcích schodek 32.017 K, který bude uhražen 2225 obecní přirá žkou a nikoli 19%, jak rada městská navrhla. (Při hlasováni je slyšet hlas: Pro přirážky hlasoval? To bych byl blázen!) — Bez debaty vyřízen rozpočet školní usneseno k uhražení schodku vypsati 35% přirážku školní. — Na to projednána řada drobných místních záležitostí — V okrerním zastupilolstvu vinohradském v včerejší schůzi vyřízeny ještě tylo záležitosti. Doda- tečně schváleno usnesení městského zastupitelstva vršovického, dle něhož obec tato přistoupila za člena Občanské záložny ve Vršovicích s 250 podily po 20 K — Obci podolské uděleno povolení k uzavření obecn výpůjčky v obnosu 80.000 K u Zemské banky na úpra- vu obce — a obci vršovické dáno povolení k uzavřen obecní výpůjčky v obnosu 250.000 K rovněž na úpra obce. — Do komise pro odvod branců na rok 190 zvoleni pp.Burež a Jauris, náhradníkem p. Bursík do komise pro odvod koní pp. Veselý a Černý; do ko mise pro vymöřování vojenské taxy pp. Prokopec Štětka, náhradníkem p. Šantrůček; do komise pr revisi okresních účtů za rok 1903 zvolení pp. řed Starý, Holeček a Muží

Jelínek Hlas Vejdovský Mann Jauris Bursík Veselá Černá Prokopec Štětka Šantrůček Holeček Doda Vršovice obec podolský

26 article

—Osobní daň z příjmů. K dopláovacím volbán do odhadních komisí pro osobní daň z příjmů, jež konají se ve středu dne 30. t. m. od 9 do 1 hodiny odpol., doporučuje odbor Jednoly soukromých úřad- níků v Praze 1.—VI. kandidáty ohlášené v těchto dlneck Novým obchodním gremiem a Řtemeslnicko-živnosten- skou besedou v Praze. Kdo chce voliti poštou, musí již dne 29. 1. m. zaslati hlasovací lísíky na volobního komisaře. Bližší informace v kanceláři jednoty — K doplňovacím volbům do berních komisí (Im sbor) pro osobní čaň z příjmů, jež se konají ve středu dno 30. t. m. od 9 hod. ráno do 2 hod. odpol., na- vrhují se po společné dohodě mezi Novým obchodním gremiem a Řemeslnicko-živnostenskou besedouv Praze následující pánové: Pro dolejší Nové město z dík.

Praha 1 Praha Nová město

27 article

členy komise: Václav Šmakal, ryjec, čp. 1051—II.a Emanuel Binovec, drogista, čp. 1068—II. a za jich zástupce Josef Potz, truhlář, v Klimentské ulici č. 9, Josel Urban, spol. fy. Hynek Votoček, čp. 1086—II.a Josef Šimáně, účetní, čp. 1171—II. Pro hořejší Nově město za člena komise Josef Šulc, velkoobchodník s vínem čp. 555—1I. a za zástupce Frant. Vítek, dro- gista, čp. 1776—II. a Jarosl. Horák, řezník, v Žilné ulici č. 10. V minulém čísle uveden byl p. Josef Ši- máně, účetní, čp. 1171—II. omylem mezi kandidláty pro hořejší Nové město, což se dnes — jak nahoře vidno = opravuje.

Václav Binovec Potz Josel Urban Votoček Šimáně Šulc František Vítek Jarosl ša máň

28 article

— Německá škola v Příbrami. Již po více roků staralá se obec příbramská o zrušení v ryze českém městě zbytečné školy německé a výsledkem tohoto úsilí bylo přeměnění původní trojtřídní školy na jedno- třídní s počtem 26 dětí. Docfleno i toho, že všichní židé přibramští vzali svoje děti ze školy německé Letošním školním rokem vzrosti však počet dětí ně- meckou školu navštěvujících na 63, z nichž německy nemluví ani 12. Zásluhu o vzrůst počtu českých dět německou školu navštěvujících má tentokráte strana sociálně- demokratická. Známý její agitátor Bělk z Březových Hor nejen že přemlouval rodiče k po- sílání českých dětí do německé školy, ale dělal za- slepeným jejich rodičům i advokáta, když psal jim odvolání k okresní školní radě atd. Hlavním vnadidiem k rozmnožení letošního počtu dítek na německé škole byl slib, že dostanou všechny celý šat, potřeby ke psaní atd. Jak se tento lákavý slib splnil, bylo nej- lépe viděti z vánoční nadílky v těchto dnech ve jme- nované škole uspořádané. Rozdáno bylo celkem 2 párů botek, 18 párů punčoch a 38 uzlíčků obsabují- cích po kusu nejlacinějšího hadru na šaty. Naprot tomu rozdala obec příbramská za několik ti síe korun úplně hotového šatstva, obuvi, potřeb škol- ních atd. Zde bylo nejlépe viděti, kdo páše hřích n vlastních dětech ve slepé nevraživosti proti měšťákům.

Bělk Březův německý škola v Příbram

29 article

Není dost na tom, že tyto dítky chudých českých rodičů, nerozumějící ani slova německého, zakráují duševně, ale jsou návštěvou německé školy připraveny i o nejnutnější žat a výhody, které jsou jim poskyto- vány ve školách českých. Obec příbramská činí v ton ohledu nepoměrně více, než-li kterákoliv jiná obee v Čechách. Stará se všemožně o chudinu bez ohladu na příslušnost domovskou. Ale ani to málo, jež po skytla škola německá, nebylo by možno dáti dílkám. které mají býti předělány na Němce a pomáhati udržeti německou školu v Příbrami, kdyby nebylo je- jích dárců a podporovatelů. Jsou to následující pro- fessoři na báňské akademii: Harpí, Stöhr, Ziegelleim a báňští úřadníci se svými ženami: Girögler, Kavan, Dietrich, Stefnn, Steinmetzer, pak sl. Onderkova a osm báňských akademiků Němců. O získání těchto pří- znivců, kteří neostýchali se zúčastníti se teniokráte osobně i se svými ženami vánoční nadilky, má hlavní zásluhu nynější učitel na téže škole Ziehfrennd.

Němec Stöhr Ziegelleim Girögler Kavan Dietrich Stefnn Steinmetzer Onderkův Čechy Příbram

30 article

— Večerní škola hospodyňská pro dívky pracu- jicí zřízena spolkem „Záštita“ v Praze. Dvacálý třeti kurs večerní hospodyňské školy počne 11. ledna potrvá dva měsíce. Vyučovati se bude v místnostech spolku každého dne kromě soboly o 1/47. hodině več. vaření domácí jednoduché stravy. Vyučování jest bez- platné. Zápisného platí se 2 K. Pokrmů, na jichž úpravě se dívky cvičily, bude použito ke společné večeři, za niž zaplati dívky denně 20 h, které složí vždy na týden napřed, Přijímají se dívky, které pře- kročily 16. rok věku svého, když vykáži se svými li- stinami, průkazem o svém zaměstnání a když se zavážou ku pravidelné návštěvě. Zápis koná se dae 7., B. a 9. ledna vždy od 6 do 7 hod. večer v míst- ncstech spolku „Zástita“, ulice U půjčovny č. 952——Il — Z kruhů lékal ů žižkovských. Stav lékař ský až dosud klidně snášel všechny ty moderní na jeho bedra nakládané útrapy zřizováním různých nemo- cenských pokladen, jimiž má býti některým vrstvám lidstva zabezpočena levná a rychlá pomoc lékařská v případech onemocnění. Lékaři přijímali místa u t- kových nemocenskkých pokladen a s napjetím všech sil ve dne v nocí sloužili za přiřknutý, z větší čásli velmni nízký paušál — protože svojí radou a pommnneci sloužili lidu nemajetnému — dělníkům — kteří, kdyby v nemoci měli si sami lékaře a léky platiti, neměli by opět na výživu své rodiny. V tom případě nucené tolo pojištování uznáno bylo slavem lékařským za věc výhodnou — humanní — pro třídy dělné. Výhodu tuto však rozšiřovati všeobecně i na ostatní třídy lidstva majetného — znamená ubí- jení existence stavu lékařského: Všeobecně až do- sud panovalo přesvědčení, že stav lékalský jest stav

Praha spolek „ Zástita

31 article

bohatý a nemůže nyní najednou pochopeno býti, že i do toholo stavu všeobecná tíseň nalezla průlomu a že nyní tak časlo slyšíme jak lékař předčasně ze- mřev, zanechává rodinu v bídě, že v potu tváří pra- cuje a sotva existenci uhájí, ba že lékaf, nemaje dosti energie vše to snášeli — sebevražlou končí. Zprávy tyto jsou sice ostatnímu lidstvu překvapujíci novinou ale smulně pravdivou! Všechny tyto věci dosud sta- vem lékařským byly tajeny a liše snášeny a právě to jest příčinou, že na utlačování existence mnohých lékařů se nepřestává naopak stále spíše se pokra- čuje rozšiřováním znopatření se v nemoci i na vrstvy bohatě, na vrstvy lidí postavením i majetkem tak si- tuované, že dobřa by mohly, a dosud vždy tak č- nily, pomoci lékařské za obvyklý honorář si opatřiti. Nebylo by ovšem se strany lékařů ničeho proti tomu namítáno, kdyby tyto majetné třídy nežádaly, aby i jim lékar tak lacino a za paušál sloužil jako to činí nemocenským pokladnám děluiickým. Tak má se to na př. u nemocenské pokladny pro s amo- statné hostinské a výčepníky v Prade a v předměstích nedávno zřízené. Za týž ho- norář, za jaký obstarávají lékaři službu a pomoc služebnému personálu a číšníkům, žádá tato tak zv. mistrovská pokladna, by lékař i jim slou žill a zabezpečuje si takový hostinský pomoc lékařskou za 5 K třeba na 2 roku! To jest stavu lékařského- nedůstojné a tak daleko v sebezapírání jíti nemůže a nesmíl Jest na stavu lékařském, aby v ča s nebezpečí zřizováním tak zv. mistrovských pokladen naň se valicí odrazil a nemaje opory ani v úřadech, aniv korporacích oněch sám sobě pomohl. Všechny tyto okolnosti přiměly lékaře žižkovské k solidárnímu usnešení, že žádný z nich nepřijme poušálního mísla u takové mistrovskě pokladny, žádajíce všude honorái za jednotlivé výkony dle taxy v místě obvyklé

32 article

aneb svobodnou volbu lékaře. Lékaři dva, kteří místa taková již přijali, od 1. ledna 1904 míst těch se vzdali, pokladnám oněm to oznámivše. Jest pak na stavu lékařském, by solidaritu kollegů žižkov- ských respektoval a ji neporušoval, by nestalo s skutkem, co osmnělilo se představenstvo jednomu kol- legovi místa se vzdávajícímu říci, že když to nevezme žižkovský lékař, bude tam docházeti lékař z Prahy neb z Král. Vinohradů. Kdyby se vyskytli kollegové a dotvrdili pravdivost tohoto dosti troufalého tvrzen — pak nesní lékařský stav s valící se naň tísní před veřejnost — neboť ochrany nezasluhujea bídy té jest sám vinen, maje takové kollegy mezi sebou! Následují podpisy všech 17 lěkařů v Žiž- kově praxi provozujících Přednášky. Třetí přednášku z dějin českých pořádá dnes. 29. prosince o půl 5. bod. odpolední sále Měšlánské besedy Ústřední spolek českých žan Přednáší pan Ph. Doc. Karel Křemen »O bitvé na Belé Hoře«. Vstup volný. — Nové společenstve. Členové společenstva ob chodníků s živým i zabitým dobytkem, jakož i komi- sionářů s masem konají důvěrnou schůzi v úterý dne 5. ledna o 5. hod. odpol. v místnostech Řemesl. -živ- nostenské besedy, Nábřeží (Bellevue), za příčinou. úra- dy o sestavení kandidátní listiny pro ustavující valnou hromadu nového společenstva, která se koná dne 15. ledna o 6. hod. večerní v burse na pružských jat- kách. Důležilost jednání vyžaduje, aby každý člen určitě se dostavil. (Pozvání zvlášť se nerozesílají) — Dobročinnost. Spolek baráčníků na Horách Viničních podělil dne 25. t. m. v hostinci p. Deška 51 chudých dítek šatstvem, obuví a koledou. Pine Otto Windischgraetz daroval na tuto nadílku 25 K. — Spolek z lásky k bližnímu pro opuštěné vdovy a sirotky v Žižkově pořádá vánoční stromek na Nový rok o 3. hod. odp.

Král docent Křemen Bellevue Windischgraetz Praha Žiž Belá Žižkov