Norský král. Z Kristania, 25. listopadu. (C.-B.) O krále Hakona obdržel státní ministr Mi- chelsen následující telegram z Hortenu dne 24. listopadu v 7 h. večer: Při svém příjezdu do Norska zasílají královna a já národu nor- skému nejsrdečnější pozdravy. Královská vachta zůstane až do zejtřka rána v Hortenu. Portugalský král v Paříži. Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Portugalský král a president Loubet odebrali se dnes odpo- ledne na přednášku prof. Becquerela a paní Curieové. Pak odebrali se na radnici, kdež byly proslovy. Král odpověděl a poděkoval za srdečnost a sympatie, se kterými byl v Paříži přijat. Odtamtud odebral se král, který byl všude obecenstvem hlučně pozdravován, do ministen- stva zahraničních záležitostí. Z Paříže, 25. listopadu. (C.-B.) Portugalský král odjel včera o 11. hod. 15 min. do Creu- sotu. President Loubet a předseda minister- stva Rouvier s členy ministerstva doprovo- dili krále na nádraží. Španělské zbrojení. Z Madridu, 25. listopadu. (C.-B.) Ve vče- rejší schůzi sněmovní ohlásil ministr války po- dání vládních předloh o rozmnožení horského dělostřelectva, jakož o sesílení opevnění na ostrovech Kanárských a Babarských. Stávkující posluchači universitní. Z Madridu, 25. listopadu. (C.-B.) Vláda usnesla se uzavříti právnickou fa- kultu, jejíž veškeří posluchači stávkují. Po- sluchači ztrati jeden rok.

Z Vídně, 25. listopadu. (C.-B.) České listy oznamují, že poslanci Hybeš a Eldersich dostavili se k předsedovi ministerstva a že se ministerský předseda vyjádřil o otázce formy volebního práva ve sněmech zemských a v radě říšské. Naproti tomu můžeme konstatovati, že jmenovaní poslanci u předsedy ministerstva ne- byli a že tudíž nemohl on ani učiniti výroků jemu připisovaných.

Události ruské. Pro židovské obět. Ze Strassburku, 25. listopadu. (Tagblatt). Městské zastupitelstvo zdejší věnovalo obětem židovským na Rusi 5000 marek. Sjezd zemstev a měst. Z Moskvy, 24. listopadu. (C.-B.) Sjezd zá- stupců měst a zemstev usnesl se na těchto změ- nách: odstranění výminečných zákonů, jmenován nových policejních a správních úřadníků a pod- řízení všech ministrů, kromě ministra cís. dvoru, ministerské radě, vyšetření všech výtržností, spá- chaných za účasti obecenstva, podřízení stráže pod zemstevní a městskou správu, utvoření veřej- ných bezpečnostních komitétů a úplná amnestie pro politické a náboženské zločiny, jež byly spáchány před a po manifestě. Admirál Rožestvenský. Z Petrohradu, 24. lístopadu. (Pův. tel. »Nár. Listů«.) Již v prvních dnech prosince očekává se zde příjezd admirála Rožestvenského, jenž postaví se opět v čelo admirálního štábu a hned má se přikročiti k obnově ruského lod- stva. Ještě v zimě přibudou veškeré válečné lodě ruské z japonských vod domů.

Političtí provinilci ruští. Z Petrohradu, 24. listopadu. (Pův. tel. »Nár. Listů«.) Dle výkazů nejnovějších bylov lednu 1901 celkem 460 provinilců politických na Rusi, r. 1902 — 387, r. 1903 (v lednu) 495, v květnu 1903 880, v lednu 1904 — 655 Přes polovičku jich připadá na gubernii jenise- skou, ostatní díl na Irkutsko a Jakutsko. O ruských věcech z Anglie. Z Petrohradu, 24. listopadu. (Pův. tlgrm. »Nár. Listů«.) Londýnský zpravodaj »Nového Vremene« sděluje, že došla tam zpráva o dvor- ských intrikách proti ministru Vittovi. Mnozí ruští židé v dopisech k Angličanům protestuji proti sbírkám v západní Evropě, pokud dějí se jako sbírky pro židy. Nestrádají prý jako žídé, ale jako ruští reformátoři a chtějí se státi rovnoprávnými občany ruskými. Dle zpráv japonských za nynější vzpoury ve Vladivostoku nebyli Japonci na svém jmění poškozeni, za to však Číňané. Ruští varšavští učitelé. Z Petrohradu, 24. listopadu. (Pův. tlgrm. »Nár. Listů«.) V listech zdejších uveřejňuje 22 ruských učitelů národních škol ve Varšavě zprávu telegrafickou, dle níž polští učitelése usnesli zavésti ihned polské vyučování u všech předmětů; v zápětí byli ruští učitelé ze tříd od lidí zbraněmi ozbrojených vyhnáni. Nové dílo Pobědonosceva. Z Petrohradu, 24. listopadu. (Pův.) »No- vosti« sdělují, že Pobědonoscev nyní pracuje na velkém díle, v němž se svého stanoviska líčí politický směr, kterým se bral jako státní hod- nosta a který považoval za jedině správný pro blaho Ruska. Dílo to vyjde po jeho smrti jako politický odkaz »budoucím správcům ruské říše«.

Boj o všeobecné právo hlasovací. Schůze zřízenců pražských elektrických pod- niků — o níž jsme se již v ranním čísle zmínili byla velmi četně navštívena. Řídil ji předseda pan Maník. Promluvili četní řečníci z kruhů zřízenců pod- niků, dále za stranu soc. demokratickou soudr. Teska, za národně sociální bři. Sajdl a Klečák, za Zemskou jednotu železničních zřízenců obč. Nykl. Chéfinženýr elektrických podniků pan Pelikán prohlásil, že usne- sení zřízenců bude podporovat ve schůzi správní rady. Usnesení vyznělo v ten smysl, že doprava na všech tratích elektrických drah pražských v úterý po celý den bu- de úplně zastavena. Dělnictvo a zřízenci jsou srozuměni s tím, aby osvětlování nebylo přerušeno, avšak vyvozování proudu k osvětlování bude obme- zeno na míru nejmenší. Zřízenci v unif or- mách sejdou se v úterý v poledne v Korunní třídě na Král. Vinohradech a odtud připojí se k manife- stačnímu průvodu na Staroměstské náměstí. Ve středu ráno bude na tratích elektrických drah zahá- jena obvyklá doprava.

Denní zprávy. — Čeština a němečtí technikové. Ve vče- rejší schůzi »Verbandu« studujících německé techniky byla ve zprávě jednatelské také učiněna zmínka o žádosti »Verbandu«, aby zřízen byl lektorát českého jazyka na německé technice. Ministerstvo vyučování projevilo prý ochotu zří- diti lektora češtiny německým technikům, ale žádá, aby se za české přednášky platilo také kolejné. S takovým řešením otázky nemohou se prý němečtí technikové spokojiti. Jakožto důvod pro nutnost vyučování češtině na německé technice uvádí zpráva okolnost, že ze 46 inženýrů, usta- novených při kanalisaci labské a vltavské, toliko prý dva jsou národnosti německé. — Školská politika našich Němců. Proti zřízení veřejné české školy v Podmoklech podal městský radní dr. Reinisch při včerejším komi- sionálním jednání při okresním hejtmanství dě- činském jménem »interesovaných obcí« námitky v ten smysl, že odbývání komise v okresním hejtmanství nesrovnává se se zákonnými před- pisy, že česká žádost za školu podepsána vesměs úřadníky a železničními zřízenci do Podmokel přesazenými a že o vyučování české řeči dosta- tečně jest postaráno na německé škole. Tento dokument německé drzosti, z něhož po- směšná nadutost zrovna kape, dlužno srov- nati se včerejší sněmovní interpellací poslanců Pešky, Schreinera a soudruhů. Vyznamenává se týmiž jakkostmi jako právní spis podmokelského

Reinische, jenže zase s jiné stránky. Páni Peška a Schreiner interpelovali k vůli »pokoutní české škole« v Rokytnici, kteráž byla prý z nařízení zemské školní rady zavřena, ale přes to se prý v ní dále vyučuje. Interpelujíci šlechetníci žá- dali na místodržiteli, aby zákazu vyučování v domnělé »pokoutní české škole rokytnické« zjednal cestou okr. hejtmanství bez odkladu platnosti. Že se pánové ukrutně mýlí, že v Ro- kytnici existuje řádně zřízená soukromá česká škola, všemi hlátivými prostředky rokyt- nické radnice ovšem potíraná, že zákaz vy- učování v jejích místnostech, který si obecní zastupitelstvo roketnické vymohlo, k odvolání Čechů byl zrušen a že tedy o nějaké neopráv- něné anebo dokonce pokoutní české škole v Ro- ketnici nemůže býti ani řeči, na tom nezáleží, pánům jednalo se jenom o nadávku české škole roketnické, o štvaní proti ní, o úlevu německé nabobtnalosti. Ale i když interpellanti nemají tu- šení o zrušení zákazu vyučování v soukromé české škole roketnické, jak vypadá ta jejich školská politika v záři obou událostí na školském poli národnostním? V Podmoklech nedovolují Němci veřejnou školu českou, ačkoli všechny zákonné podmínky splněny několikanásob, v Roketnici potírají i soukromou s toho stanoviska, že Če- chům v Čechách, tam kde Němci nechtějí, ne- smí býti po česku vyučováno. V takové hanebné fási stojíme s Němci v Čechách ještě pořád iv dvacátém věku. Říká se nám při tom, že jsme v Čechách pány! — Citáty a citáty. Německá »Politik«, která nerozum brněnského paktu až dosud po- žívala s pocitv ienom teskného štěstí, přišla mu

úplně na chuť a volební opravu, zachovávající velkostatkářskou vládu na sněmu moravském, hájí všemi prostředky, zvláště také tak velmi oblíbenými citáty. Včera byla, tak šťastna, že mohla uvésti z brněnského »Tagesbota« něko- lik německých vzdechů nad obětmi, s jakými německé strany úspěch slavněho činu vykoupily, obětmi, kteréž prý nejsou podle toho, abyv německém táboře vzbudily jásot a ples. Němci vzdali prý se většžny na zemském sněmu tvrdí »Tagesbote« souhlasně s chválami českých smiřovačkových listů, vzdrali prý se postavení moci, kteráž je opravňovala k vůdcovství v zemi a kte- réž podle lidského výpočtu nikdy více nedosáhnou. Také zákonem o upravení jazyků u samospráv- ných úřadů bylo učiněio dominující úloze, kterou němčina v samosprávníých úřadech až dosud fak- ticky hrála, konec. O tom, že vyrovnací dílo při- neslo Němcům moravským zisk, nemůže býti řeči, »vyrovnacími zákony získali jisme toliko mocné prostředky, abychom dobyvačnou politiku našich národ- ních protivníků zas tav ili.« K tomu ovšem dodati sluší, že tak zvaná v ět- šina, o kteréž se stále mluví, že byla voleb- ním zákonem Čechům na Moravé postoupena, naprosto žádnou většinou není: 73 ze 151 hlasů. Avšak i kdyby i ten větší počet zem- ských mandátů, který se moravským Čechům volební reformou skutečné poskytuje, faktickou většinou byl, byla by to většína jen čísel nlá totiž většina bezmocná, většina, kteréž jsme už za dob smiřovačkových zápasů říkali vět- šina dena'turovaná, t. j. většina zbavená

všech přirozených povah práv a funkcí větši- nových. Takovou většinu může německá čtvr- tina moravského obyvatelstva českým třem čtvrtinám směle dáti, neboť jinak by si ji byli moravští Češi najisto sami vzali, nebýti nešťast- ného brněnského paktu. Ale pak by to byla většina, jakou požívali Němci až dosud. Lká-li tedy »Tagesbote« nad tím, že Němci vzdali se panství a vedení země, jehož podle lidského odhadu nikdy více nenabudou, vzdali se ho proto, že by ho byli pozbyli a to vůči bezmez- nému lidovému hnutí za všeobecným rovným volebním právem ještě spíše a mnohem spole- hlivěji, než se očekávati dalo před úžasnýma náhlým spojením všeho českého lidu se soci- ální demokracil jménem a cílem všeobecného rovného práva volebního. To je ten přetlak agi- tace davů, o němž mluvil pověstný telegram »Politiky« ze dne 10. t. m. a který způ- sobil brněnský pakt, jehož by se byl po

»Volkstagu« nikdo nenadál! Němci postavivše veškerou svou politickou a nacionální državu, či lépe svůj lup pod ochranu kvalifikované, Čechy nikdy nedosažitelné většiny, tak že ta proslulá většina česká, k níž velkostatek může, ale nemusí půjčiti potřebné hlasy, rozhodnouti nesmí ani o rozpojení dvou vesnic téže obce, nemluvě ani o dobyti porobsných měst, potřeli na vždy »dobyvačnou politiku« českou, čímž pro- vedli skutek obdivuhodné politické předvídavosti: ze železně nutných důsledků. Seznali, že boj je ztracen a proto jej učinili na vždy ne- rozhodným! Mluvení o zisku, jehož prý na německé straně nerfí, je k smíchu prázdné povídání, mělo sesnad mandátů a zemských výborských míst Čechům ještě ubrati?! O tom, zdali Němci získali, či nikoli, byly na štěstí uveřejněny v německém tisku ještě jině výklady, než »Tagesbotův«. V »N. W. Tagbl.« pojednává na příklad o ziisku německém sám baron d' Elvert intervievrem v tonině ovšem zcela jiné

»Nejcennější vymoženost Němeu leží v nacionálních voličských sbo- rech, zřízených na základě nacionálních voleb- ních katastrů, jimiž každé národnosti zákonem ustanovený počet poslanců za všech o kol- ností zajůštěn jest, a volební boj s druhou národností naprosto je vy- loučen . .. Na místě kuriátního veta nastupuje jakožto ochrana proti možnému národnost- nímu znásilnění instituce kvalifiko- vané většiny, jejíž usnášecí schopnost pro jednotlivé důležité předměty vázána jest zvláštními podmínkami, opatření to, kteréž úspěšně slouží týmž účelům, jimiž měly býti obmyšleny kurie vetem opatřené, i takto činí složitý, nikoli naprosto spolehlivý aparát kuriátního veta zbytečným, takže Němcům poskytn uta k hájení jich nacionálních záj mu spolehlivá ochrana. Obvod národnostního boje jest podstatně obmezen, ano jeví se býti rozsáhlým způsobem ochromen právě tam, kde protivy nalézaly největší potrav y, na poli školství. Neméně přispěje úplné vyloučení boje pro volby do zemského sněmu k tomu, že odstraněn bude namnoze podnět ku sporům a ne- svárům mezi oběma národními kmeny.« Není zapotřebí mnoho umění k tomu, čísti v řádcích a srdci d' Elverta, největšího národ- nostního rváče a strůjce německých vpádů, aby se seznal skutečný smysl jeho vývodů. Boj Čechů jest ochromen, či lépe, učiněn na-