Revolucionář pop Gapon. Z Petrohradu, 23. listopadu. (Pův.) Přá telům popa Gapona bylo na jich dotaz u apel- lačního soudu a četnictva řečeno, že se amnestie nevztahuje na Gapona, poněvadž vůbec nebyl souzen, uprchnuv z Ruska, kdežto amnestie se vztahuje na odsouzené již osoby. V právnických kruzích se však soudí, že jest po amnestii úplně beztrestný a že má právo zůstati knězem. Říšská duma. Z Petrchradu, 23. listopadu. (Původní.) Volby do říšské dumy nebudou před lednem a zasedání dumy před březnem příštího roku. Sjezd zemstev a měst. Z Moskvy, 24. listopadu. (P. T. A.) Sjezd zástupců zemstev a měst žádal podřízení všech ministrů mimo ministra carského dvora mini sterské radě. Sjezd vyslovil se dvoutře- tinovou většinou pro všeobecné, přímé volební právo a většinou hlasů pro přijet prvního článku resoluce. Uklidnění. Z Batumu, 24. listopadu. (P. T. A.) Stat obležení byl zde zrušen.

Sokolstvo — českým menšinám. Jako „Sokolské dny“ v posledních létech pravidelně v období letním na výstavišti pořádané tak i „Besedy Sokolské“ do období zimníha spadající, staly se již pevným dnem v kalendáři so- kolském a jsou typickým zjevem v našem národním životě. Také v sobotu dne 25. t. m. pořádá Sokolstvo pražské a okolní pod záštitou „České Obce Sokolské“ svojí „Sokolskou Besedu“ ve velké dvoraně žofínské ve prospěch a v zájmu utiskovaných českých menšin v území zněmčeném a na roz- hraní národnostním, aby jednak projevilo své sym- patie předním strážím národním a bojovníkům za právo a spravedlnost, jednak aby pořádáním besed sokolských dána byla českému občanstvu pražskému a okolnímu příležitost účastí svojí k sympatiím těm se připojiti a hřivnou svojí k naznačenému účelu při- spěti. Sokolské dny a besedy připamatovávají nám živě na jedné straně těžký zápas, trudné poměry a hrozné útisky jakým je vydán náš lid ve styku s roz- tomilými a nadkulturou se chvástajícími sousedy

našimi, na druhé straně jeho statečný, houževnatý s nekonečnými obětmi a strádáním spojený odpor vřelý soucit a zájem všeho Sokolstva s osudem pro následovaných a těžce zkoušených bratří. Jest to vý- mluvný obraz onoho odvěkého boje, jaký národ náš od prvých styků svých s plemenem germánským pod- nikati musí o záchranu svých nejdražších statků, své svobody, svého národního bytí a zároveň svého ho- spodářského rozvoje, neboť — to nelze popříti — s germanisací žene se v kraj náš též rozvrat hospo- dářských našich sil, zdatnosti pracovní a blahobytu hmotného našeho národa, především jeho dělného lidu. Vždyť prvním pionérem jest především cizácký kapitál, který lid náš svádí v pověstné lidomorny, za nepatrný groš vyssává zdravé jeho síly, degeneruje celé kraje, ničí v lidu tom fysické jeho schopnost a energie a když jej byl takto vyssál, zmrzačil a vy- hladověl, sahá jemu po nejdražším statku, jeho řeči a národnosti, aby ukojil své rozpínavé, nezádržné vášně po pokoření národa českého,

To není národní chauvinismus, který v nás bouř krev a nás volá ku pomoci týranému lidu tomu, jes to lidskost a soucit s utrpením a ničením r- dáků našich, příslušníků českého národa, vydaných na pospas hltavému cizáku, který v touze po zisku a nadvládě seje zhoubu a zkázu, kam nohou svou vstoupne. A jednoty sokolské a příslušníci sdružení so- kolského, jako živel choutkám germanisačním nej- nebezpečnější, na špici nejhouževnatějšího boje sto- jící, nejvíce jsou chikanováni, protože v jejich sdru- ženích leží síla, tam každý dle sil svých hledí přispěti ke společnému dílu, jež všecky duše ty udržuje v nadšeném vzrušení a povznášející náladě. Jest to obraz k slzám nutící, zříti, jak za večera, sotva že potu a čmoudu se zhostily aneb v nedělních dnech místo odpočinku spěchají celé zástupy na hodiny da- leko do svých středisk, aby tam účastnily se práce národní, anebo skládaly těžce získaný groš na spo- lečné vlastenecké účely, tam pojednaly a se uradily o nových krocích a okřály v tom těžkém, jich život i duši otravujícím vzduchu. Toť jsou v pravdě hrdi- nové obdivu hodní, silní a neústupní, chránící těly svými záplavu a zkázu na nás se valící. Dnes celá hranice jest v plném žáru uměle pod- níceném, odevšad zaznívají poplašná hesla na vy- hlazení a zničení českého lidu.

Zvedáme hlasu svého proti nemravným a nepo- ctivým zbraním násilnosti, zvedáme hlasu svého a chceme jej mocně dáti slyšeti vůči této nemravnosti a brutálnosti momsenovské, která ovládla dnes pole a která je a zůstane poskvrnou celého století, o nízkém pudu svědčící, úplný nedostatek smyslu pro právo a spravedlnost a naprostou otupělost pro jakékoliv ušlechtilé ideály dokazující. Z těchto příčin pořádá Sokolstvo pražsk své „Sokolské dny a besedy“. Letošní sokolská beseda koná se v předvečer schůze zástupců žup sokolských z království českého, z markrabství moravského, vé- vodství slezského a Rakous, výbor České Obce So- kolské tvořících. Při letošní besedě uvítáni budou také všichni ti, zejmena mladší bratří, již v minu- lém roce do jednot sokolských přijati byl. O účelu besedy promluví řečníci z řad sokolských zejmena starosta Č. O. S. dr. Podlipný, dr. Scheiner dr. Pippich a j. Pořad besedy jest rázu uměleckého a účinkovati ochotně se uvolili se svolením správy Nár. divadla dramatická umělkyně paní M. Laudová- Hořicová a br. Karel Želenský, členové Národního divadla, sdružené pěvecké kroužky Sokola pražského, žižkovského, smíchovského, Praha-VII. a Praha-IV. hudební sbor br. Kroupy. Vstupné 30 hal, za osobu, bez obmezení dobročinnosti. Budiž večer 25. t. m. na Žofíně dostaveníčkem nejen veškerého Sokolstva pražského a okolního, ale všech přátel českých menšin vůbec. Bratří činovníci konejte v jednotách svých svoji povinnost. Karel Pokorný.

Boj o všeobecně právo hlasovací. Z Č. Budějovic. Zdejší gremium neprotokolova- ných obchodníků vyzýva své členy, aby v den 28. t. m. obchody své nechali až do 2. hod. odpol. uzavřené. Obecenstvo se žádá, aby si nákup dříve obstaralo. — Společenstvo bostinských dopo- ručuje členům svým uzavření místností od 9 do 12 hod. dopoledne. V sobotu večer konati se bude schůze zástupců všech zdejších společenstev živno- stenských, v níž stane se usnesení, jak zachovati se v den 28. t. m. Nálada všeobecná jest, manifestovati s dělnictvem. Dělnictvo národně sociální vydalo tisíce letáků a veliké plakáty, vybízející k úplnému klidu práce. Rovněž tak sociální demokraté. Obě strany dělnické uspořádají veliké průvody městem na náměstí se sejdou. Občanstvo sympati suje s děl- nictvem. Obecní zastupitelstvo města Pacova usneslo se ve schůzi dne 20. listopadu jednomyslně na tom, aby všemi silami působeno bylo k tomu, by všeobecné, rovné, přímé a tajné právo hlasovací zavedeno bylo do všech zákonodárných sborů.

Denní zprávy. — Reditelství státních drah v Teplicích. »Bohemii« telefonuje se z Vídně: »Jak se va- šemu dopisovateli s příslušné strany ujišťuje, zři- zuje se ředitelství státních drah vý- hradně v Teplicích, na zřízení ji- ného ředitelství anebo inspekto- rátu státních drah v Čechách se nepomýšlí. Zřízení ředitelství v Teplicích bylo již z toho důvodu nutností, poněvadž kilometrová délka že- lezničních tratí, podřízených oběma druhým ře- ditelstvím státních drah v Čechách, proti platným předpisům jest příliš veliká. Jest následkem toho také naprosto nesprávno, že by v nejbližší době mělo býti zřízeno ředitelství státních drah v Budějo- vicích anebo v Chrudimi. Náklady na zřízení ře- ditelství státních drah v Teplicích rozpočteny na dva milliony korun«, Potud korresp. »Bohemie«. O bezpodstatnosti administrativních výmluv pro zřízení ředitelství státních drah v Teplicích po- jednává zevrubně dnešní ranní úvodní článek listu našeho. Pokusy naraziti nejnovější dárek Gatschův Němcům na brdo administrativní nut- nosti jsou nejen marny, ale vůbec opozděny po precedenci »Prager Tagblattu«, kterýž svou zprávou opětně »Bohemii« zaskočil a se strany »co nejspoleblivější« přinesl výklad nejnovějšího činu barona v čele vídeňské vlády, označiv čin ten výslovně jako vyhovění nacionálním prý potřebám Němců podle Gautschovy řeči ze dne 7. července. Důvod informátora

»Bohemie«, že počet kilometrů svěřených do té doby dosavadním dvěma ředitelstvím státních drah v Čechách nevyhovuje platným před- pisům zůstal »Bohemii« patrně v žurnalisti- ckém péře ještě z passivní resistence, snad taková resistence má býti železniční politikou barona Gautsche oproti oprávněným nárokům českým. Přebytečné kilometry, najednou obje- vené podle germanisačního předpisu, snědli — Němci, jimž k německému řediteli plzeňského ředitelství přibylo nyní čirě německé ředitelství v Teplicích, nová germanisační insti- tuce za dva milliony, další krok ku národnostně administrativnímu dělení království českého, jež známé podzemní síly s železnou důsledností pro- vádějí podle výtečné methody nenáhlého po- stupu. Až bude hotovo, dojde také k slavnost- nímu odhalení monumentu před úžaslými zraky českého lidu . .. až bude pozdě! — »Brněnský pakt«. »Moravská Orlice« sděluje v dnešním úvodním článku, žežjest auto- risována k prohlášení, že úplně nepravdivé jest tvrzení, že posl. dr. Žáček s posl. Skénem byl ve Vídni k vyjednávání s předsedou ministerstva bar. Gautschem v příčině zemské volební opravy moravské. Dr. Žáček nebyl ve Vídni a nebyl bar. Gautschem pozván k žádné úradě o brněn- ském paktu. Pravdou jest prý naopak, že dr. Žáček téhož dne, kdy posl. Skéne konferoval ve Vídni, z okna svého bytu v Olomouci pozo- roval demonstrující lid. »Mor. Orlice« opravuje poněkud pozdě zprávu o společné vídeňské ce- stě dra. Žáčka se šl. Skénem, jest již 14 dní stará a přinesla ji první dne 10. t. m. pražská »Politik« ve známém telegramu se zněním opravného návrhu vol. výboru. Také to byla »Politik«, kteráž vynalezla pro smiřovačkový kompromis název »brněnský pakt«, který »Mor. Orlici« teprve dnes tak špatně chutná.

— Neurvalost lineckých Němců. Píše se nám: Česká veřejnost nechť posoudí, jak s námi Němci v Linci zacházejí. Ve středu dne 22. t. m. seděli jsme. 4 Češi a 2 Srbové v hotelu „Habsburger Hof“, kde; byla i německá společnost četně zastoupena. Mluvili jsme polohlasně; žádné hlasité slovo nebylo pro- nešeno a každý musil poznati, že jsme zde cizí. Nic- méně i toto chování zavdalo příčinu k výstupu s ně- mecké strany a ukázáno nám, jak se o nás smýšlí. Sotva že jsme chvilku seděli, povstalo několik Němoů a výhrůžně nám zakázalo česky mluviti. Jsme prý v ryze německém městě, v Linci, nikoli v Praze. Rozumí se, že jsme podotkli, že doufáme, že jsmei v řádné společnosti a že nám žádný nesmí zakazo- vati, kterým jazykem chceme se baviti. Leč okamžitě! nastala vřava, o níž se rozepisovati není možno. Většina Němců vstala a hrozila, že nás sklenicemi. pobijí, opovážíme-li se jen ještě jediné české slovo! promluviti. Zkusili jsme to a mluvili jsme česky dále; Němci povstali, chopili se zuřivě sklenic, ale naše- hlavy přes to zůstaly celé. Karakteristické však je prohlášení, které učinili němečtí neurvalci: že prý se příčiní a vynasnaží, aby žádný Čech nesměl nal ulici, ani v hostinci v Linci česky mluviti. V Praze. prý Němci jsou biti (!), mluví-li německy, a v Linci prý se bude díti stejně, jen že biti budou Češi. Nelze ani vypsati, jakým způsobem počínali si tito zuřivci, zaujímající v zdejším životě veřejném slušná vyšší postavení. V Linci, kde je Čech vyhazován z hostinců, dovolí-li si česky promluviti, vydán bude patrně záhy městskou radou zákaz, že Češi nesmí v městě tomto česky vůbec ani mysliti.

— Z Ústředního spolku českých žen. Dneso 5. hodině přednáší p. prof. dr. Prokop M. Haškovec: „Alexandr Dumas ml. a ženy v jeho dramatech“. Zá- roveň jest schůze členská, ve které se promluvío činnosti Ústředního spolku a o volebním právu žen. Vstup volný — Návštěva cizinců v Praze v říjnu 1905. Jak nám spolek ku povznešení návštěvy cizinců v Praze sděluje, navštívilo Prahu v říjnu t. r. celkem 9458 (loni 8554) cizinců a sice 5213 z Čech, 2295 z ostat- ních v říšské radě zastoupených království a zemí, 158 z Uher, 9 z Bosny a Hercegoviny, 1323 z Něme- cka, 76 z Francie, 17 z Italie, 73 z Anglie, 68 z Ruska, 60 ze Srbska, Bulharska a Rumunska, 68 z ostatních států evropských, 96 ze Severní Ameriky a 2 z jiných- mimoevropských zemí. V tomto roce zavítalo do Prahy již 84.649 osob o 3229 více než loni. Zalesňovací a okrašlovací spolek pro Prahu a okolí, v jehož obor působnosti náleží i zvelebování hostinství, zřídil pro toto odvětví své činnosti zvláštní odbor. Po příkladě velkých měst v cizině hodlá od- bor odstraňovati různé závady, jež v hostinství vý- letních míst se naskytají a přičiňovati se ke zpří- jemnění pobytu výletníkům na venkově. Aby různé závady mohly býti zjištěny, žádá obecenstvo, aby laskavě na jeho adresu oznamovalo závady a nepří- stojnosti, jež při vycházkách do okolí pražského se- znalo a za jejichž pravdivost ručiti může, aby mu též oznamovány byly hostince, kteréž jako vzorné jsou doporučení hodny. Zalesňovací a okrašlovací spolek pro král. hlavní město Prahu II., odbor pro zvelebení hostinství. — Dary. Při svatební hostině slečny Karly Va- vřinovy s panem Gustavem Vaváčkem, c. k. celním assistentem v Žitavě, vybráno bylo družičkou slečnou Mat. Vaváčkovou v restauraci pana Karla Brejšky v Praze ve prospěch Ústřední Matice školské 15 K.

— Správní rada akc. pivovaru na Smíchově věno- vala k účelům Národní jednoty pošumavské obnos 400 K. — Za zakládajícího člena jednoty přihlásila se stolní společnost »u kamen« v restauraci lid. divadla »Uranie«, Praha, VII. a složila hned 100 K jako první splátku na diplom. — Vlastenecká společnost »Oříšek« rukou sběratele pana J. Rychtaříka složila k témuž účelu další splátku 50 K a hosté »ze zadní. boudy« v Patschově vinárně Na příkopě rovněž 50 korun. — Stolová společnost u pí. Rašovské v Blan- sku zaslala Komenskému ve Vídni příspěvek 7 kor., k němuž po 1 K přispěli: pp. Čermák, Havliš, Hy- nek, Keller, Kocián. Nešpor a Stejskal. — Smutný konec epileptika. Metař Štok, zaměst- naný v pražském obecním dvoře, trpěl epilepsií a po- něvadž záchvaty se častěji opakovaly a ostatní metaři zřejmě se ho štítili, ubohý rázem dokončil své utrpení. Včera večer odevzdal v obecním dvoře pometlo, nešel ale do společné ložnice, nýbrž putoval až do Stře- šovic, kde se nedaleko usedlosti Panenské na stromě oběsil. Mrtvola odvezena byla na místní hřbitov. Divadelní zloděj zatčen. V šatně a v zákulisí městského divadla v Olomouci řádil již po dlouhou dobu domácí zloděj, který přes veškero úsilovné pá- trání nemohl býti zjištěn, ač zlodějské své dílo ne- přetržitě prováděl a ohrožoval zejmena šatny. V těch- to dnech však konečně přece byl při krádeží dopaden. a dodán do vazby ke krajskému soudu. Nebezpečným tímto zlodějem byl divadelní zřízenec Motka. — Zatčený železniční zloděj. O půlnoci na dne- šek byl vícekráte trestaný zloděj a revertent Emanuel Štross na nuselsko-vršovickém nádraží zatčen v tom