ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 19dc0940-7108-11dc-98ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: person 79, place 120, org 13, work 8
1 masthead
7. ledna 1904. Číslo 7,
2 masthead
NARODNI LISTY-
3 masthead
Strana 5
4 article
Ku podčeledi této náleží ještě Pala e - thenium Cuvi, Anchitheriuma A. v. Mayer aj. Třetí podčeleď, Equinea, representuje se tvary, u nichž jsou vyvinuty pouze prsty tři, n př. Protohippus Leidy a Hippario Christol., jehož zbytky v pliocénových vrstvách zvláště v Pikernu v Řecku jsou velmi hojné Sem dlužno zařaditi i našeho koně (Equus ca ballus L.). Rodokmen koně nebyl dlouho přesně roz vrhnut. Teprve věhlasný americký badatel fossil- ních obratlovců Marsh stanovil jej v tomto systematickém pořádku: Eohippus, Epi hippus, Helohippus, Mesohippus. Miohippus, Protohippus, Equus K některým zajímavým těmto druhům vrátímese později ještě jednou Přímé předchůdce koně nutno dnes hledat v pravlasti jejich, v Asii. Mnozi badatelě nevěří. že nynější kůň povstal z nějakého divokého koně, jiní opět zase nynější divoké koně pouze jen za zdivočilé pokládají, ježto prý bylí původně již ochočeni. Tak i divoký kůň tarplan ve střední Asii se vyskytující a americký mustang po- kládán jest dosud mnohými za zdivočilého. Předčasně zesnulý asijský cestovatel gene- rál Nikolaj Převalský nalezl divokého koně (Equus Prževalskii, Polj.) na severní straně střední vysočiny asijské, v solně poušti džungarské. Dle Poljakova byl by kůň tento přímým předehůdcem koně diluvialního, ale mnozí zase nepovažují zvíře, Převalským obje vené, vůbec ani za pravého koně.
Mayer Marsh Mesohippus Equus Převalský Prževalskie Poljakov Řecko Asie Hippario Christol Helohippus Polj Anchitheriuma A Equus ca ballus L
5 article
Zmíněný kůň Převalského dopraven před nedávnem v několika exemplářích živý do Evropy a to přičiněním Hagenbeckovým, který uspořá- dal zvláštní výpravu za tím účelem. Koně tohoto důkladně prozkoumal prof. Noack v Brun- šviku, který jej rovněž za samostatný druh pro- hlásil. Badatel ten rozeznává u koni, Hagen- beckem přivezených, tři plemena a to dle jich barev. Plémě prvé má barvu jasně žlulavoua zdržuje se na stepi, plémě druhé z nižších hor jest světle zlutohnědé a plémě třetí, pocházející z vysokých hor jest temně žlutohnědé. U těchto tří plemen mění se i barva čenichu, od bělavé do světle žluté, až i temně rezavěžluté. Dle Noacka liší se tento kůň rovněž tak o krotkých nebo zdivočelých mongolských koní, jako od tarpana stepí kirgizských. Kůň Equus Převalský, jejž Mongo- lové taka nazývají, objevuje se, jak již výše podotknuto, v stepi džungarské a východné onsy garchunské a i v horách daleko přes 2000 m. vysokých, kde pobíhá ve stádech i na tisíc kusů mocných, jež z pravidla starší hřebec vede. Se stády divokých koní setkal se častokráte i proslulý asijský cestovatel Sven Hedin, nedávno se z výzkumných cest po střední Asii navrátivší. Dle všeho se tedy zdá, že přímý předchůdce koně na dobro vyhynul již v době předhisto- rické. Divocí koně existovali ale ještě ve středo věku v krajinách evropských. Tak ještě r. 1590 byli rozšířen ve Vogesách, Prusku, Svýcarských Alpách a j. Nejenom v Evropě, ale i v Asii ži divoký kůň od doby diluvialní až do doby histo- rické. Tak má se to i s tarpanem, obývajícím druhdy krajiny severního a jihozápadního Ru- ska. V Podněpří a na stepich taurských a cher- sonských býval tarpan nejhojnější. Poslední kusy zastřeleny byly v létech sedmdesátých a osm- desátých XIX. století. Dnes již úplně vyhynul.
Převalský Hagenbeckův Noack Brun Hagen Sven Hedin Evropa Asie Prusko Podněpří Svýcarský Alpa
6 article
Tarpan se nejspíše rozšířil západním Ru- skem, Polskem a Německem až do Franciea Anglie, kdež se do dnes u mnohých odrůd koní tam žijíeích jeho znaky udržely. Krocení jeho dělo se jak v Evropě, tak i v Asii. Dle náhledu Nehringova dělo se kro- cení koně již v mladší době diluvialní, za ktere se ve střední a západní Evropě rozsáhlé step rezkládaly, které divokým koním zvláště výdat- nou potravu a dosti rozsáhlosti k jich potulkám poskytovaly. Časem zdá se, že divocí koně obývali i tun dry glacialní periody, jak nasvědčují nálezy jich zbytků, vyskytujících se vedle pozůstatků zvířat arktických. Koně tito byli otužili a dlouhou, hustou srsti proti zimě chránění. Do dnes mnozí naš domácí koně vykazují se nápadně silně vyvinu- fou hřívou, žíní ocasu a srstí, přes kopyta čně- jici, jako dědictvím po svých dávných předcích. Na kresbách a rytinách, palaeolithickým člo- věkem provedených a koně znázorňujeích, setká váme se většinou se zvířaty dlouhoocasými hustou srsti pokrytými. To vidíme na př. na ná lezech v jeskyni thayingenské u Šafhůz na skalních rytinách zvláště v některých fran couzských jeskyních Památná jesť zejmena nedávno odkrylá je- skyně u Combaralles, blíže Les Eyzies svým množstvím skalních rytin proslulá. Badatelé L. Capitain a H. Breuil nalezli zde vedle skalních rytin mamuty, antilopy a j. představu- jíeích, i kresby koně. Na některých obrazech maj koně uzdu, jeden i jakousi pokrývku na hřbeté, již lze za sedlo považovati. Což by byl důkaz že koní se již tehda používalo k jízdě.
L Capitain H Breuil Polsko Německo Anglie Evropa Asie Les Eyzies
7 article
Pro množství druhů domácího koně nutno zřetel aspoň na dvojitý původ jeho vzíti. Tak na př. se rozeznává horkokrevná rassa, mající pů- vodně asi domov svůj v Asii a možno, že i v se- verní Africe, a tak zvaná chladnokrevná rasse v Evropě. Že by kůň náš svoji prvotní vlasť jen v Asi měl, jak mnozí soudí, a jak podotknuto, tomu Nehring, opíraje se o své zkušenosti, od- poruje. Divoký kůň byl původně najisto zvířetem stepním. Když ale jest dokázáno, že ještě ve středověku na př. v Německu existoval, mohlo by se ovšem namítati, že tam v době té po ste- pích již nebylo ani památky. Tomu dlužno však rozuměti asi následovně: Jistě jest, že během starší alluvialní doby stepn krajiny vymizely, byvše většinou již rozsáhlými lesy pokryty. Tomu by také nic nevadilo, že by mezi oněmi lesy mohly místy i lány pastvin učin se udržeti, v nichž by zbylá menší neb větší stáda koní své záštity nalezla. Kůň také již tehda nebyl žádným obyvatelem pralesů. Útlé, gracilní kosti koňské, pocházející z předhistorické lesní doby Německa, v srovnání se silnými a hrubými kostmi koně s poledové stepní doby, poukazují k tomu, že změna kli- matu, jakož i vegetace byly nepřiznivými činiteli na vzrůstu divokého koně.
Asie Afrika Evropa Německo
8 article
V uloženínách doby poledové nalézámev středni a západní Eeropě neobyčejné množsiv zbytků prostředníhe, silně vzrostlého divokéh diluvialního koně. Nehring dle mnohých nálezů, zvlášto v Německu učiněných, soudí, že tento divok kůň poledové doby střední a západní Evropy jes praotcem našeho domácího koně a sice tak zvan chladnokrevné rassy. Woldřich rovněž důkladně prozkoum nálezy zbytků diluvialního koně, zejmena z br cií Istrie a některých dalmatský cl ostrovů pocházejících, dále zbytky z mo r a ských a haličských jeskyní, z nalezišt sudslavického nad Volyňkou v jižních Če chách, z NussdorIu u Vídně, z diluvialnie hlin českých, jakož i z některých předhisto rických nalezišť Čech. Badatel tento rozeznává dle úvedenýel zbytků, nalezených v breccích Istrie a da matských ostrovů, jež byly v době dilu vialní ještě pevninou spojeny, tři druhy diluvial ního koně. První jest kůň silného vzrůstu Equus Stenonis affinis Woldř., jenž jest ve spojení s druhem Equus Stenoni Cocchi, vyskytujícím se v středním a spod ním pliocénu u Toskány v Italii a v Auver gne ve Francii. Tento poslední druh se opětně spojuje Hipparionem, z miocénu pocházejícím. Kůň druhý Equus quaggoides afí nis Woldř. je rovněž silného vzrůstu a o lišuje se různými vlastnostmi od druhu přede šlého. Spojuje se s druhem Equusquaggo des major, vyskytujícím se ve svrchním plio cénu italském. Třetí druh náleží neobyčejně velkému kon Equus caballus fossilis Rüti meyer. Druh tento vyskytuje se již ve svrch- ním pliocénu u Toskány v Italií. Od druhu posledního a snad i od prvního pocházi předhisto rický velký kůň a největší část našicho dnešníel velkých koní.
Woldřich Stenoni Cocchi Německo Evropa Istria Nussdorio u Vídeň Čechy Francie Volyňka
9 article
Severně od Alp rozeznávají se dle pre Woldřicha pro střední Evropu tři druhy fos silních koní, jichž zbytky se v jeskýnních ulože ninách a v diluvialní hlíně nalézají. Jsou to: 1. Equus Stenonis affini z jeskyně Šipky na Moravě, předchůdce našeh velkého koně a nejspíše velkého koně doby bronzové. 2. Equus caballus fossilis Ri tim., objevuje se velmi zhusta a je předchůd cem našeho koně, náležejícího k velmi velkému plemenu, jakož i podobného koně doby bron- zové. 3. Equus caballus fossilis mi nor Woldř., tvar pravého to typu „eaballus“ Kůň tento jest předchůdcem malého koně doby bronzové a větší části dnešních našich malýeh kení. Druh tuto uvedený vyskytuje se velm hojně v diluviu středoevropském. Z Čech znám jest od Sudslavie, Jičína, Kutné Hory atd. Zbytky diluvialního koně vůbec jsou v Če chách i na Moravě velmi hojné. Tak zji štěny byly pozůstatky koně v srbské s l uj u Berouna, v jeskyni svatoprokopské v lochovském lomu, ve skalách pra ch ov- ských, u Trmic u Ústí n. L., u Podbo řan, Čáslavi, Lenešic, Roudnice atd V známém tábořišti diluvialního člověka v Lub- né u Rakovníka zjištil prof. Kušta rovněz zbytky fossilního koně, mezi jinými ještě pozů- statky zvířeny diluvialní. Pisatel tohoto pojednání shledal stopy dílu- vialního koně v okolí Volyně v jižních Če- chách, u Ml. Vožice v Táborsku, u Vy so- kého Mýta, v cihelně pana Tichého v Blatu u Medlešic, jakož i v diluvialní hlíně, usazeno na povrchu silurského útvaru u Braníka Z okolí Plzně chová tamní městské museun ve sbírkách svých taktéž některé zbytky diluvial ního koně, získané prof. C. r. Purkyní. Většinu nálezů fossilního koně, z Čech po- cházejících, vědecky zpracoval a určil prof. dr Woldřich.
profesor Kušta Tichý Purkyně Woldřich Alpy Evropa Morava Čechy Jičín Kutná Hora Beroun Trmice Ústí Čáslav Lenešice Roudnice Luba Rakovník Volyň jižní če Táborsko ký Mýto Blata Medlešice Braník Plzeň
10 article
Zbytky uvedeného zvířete jsou i na Mo ravě mezi nálezy diluvialní fauny taktéž velm hojně. Tak nalezeny byly stopy jeho u Blatce v Brně (na několika místech), v Bučovie, Do- břinska, Hoděnic, Jaroslavie, Jedovnie, Nového Jičína, v Býčí skále, Výpustku, Mikulova, v je- skyni Kosteliku, u Předmostí, Prostějova, Sloupu Strážnice, v „Čertově díře“, u Tišnova, Zdánie Znojma atd. atd. Moravský badaťel dr. M. Křiž chová např na 5000 kusů pozůstatků diluvialního koně; tak též i sbírky M aškovy, Kniesovy a j. jsou velmi bohatě na podobné pozůstatky. Maso koňské bylo za doby diluvialní palaeo lithickým člověkem hojně požíváno, tak jak masa jiných zvířat, s koněm současně žijících Tomu nasvědčují v mnohých lokalitách nalezen zbytky, zejmena velkých kostí rozdlučených, z nichž byl morek vybírán a množství kostí opá- lených, důkaz, že diluvialní člověk v popelu ane na primitivním rošti sobě i koňskou pečínku při pravoval. Takových rozbitých koňských kostí na- lezl na př. J. Knies v Balcarově skále na vysočině drahanské (na Moravě). Z kost těchto uchovaly se jen klouby, dle nichž se dály některé končetiny přesně určiti. Zajímavý by jeden první a druhý phalang, oba jedním rázem podél useknuté. — K úplnosti pojednám o diluvialním koni jakož i o diluvialní fauně české vůbec, dlužn se ještě zmíniti o nálezu zbytků koně, vyskyt nuvším se vedle pozůstatků vepře, skolu a je lena obecného v rašelinách u Merkelsdoríu a Františkových Lázní. Rašeliniště tato jsou ale též tím důležitá zajímavá, že v nich byl též zjištěn jel en obrovský (Cervus euryceros), což jsme v po sledním článku této serie opomněli podotknouti
Jaroslavie Jedovnie M Křiž Kniesův Toma J Knies Balcarův Merkelsdorí Blatec v Brno Nový Jičín Mikulov u Předmostí Prostějov Tišnov Morava Františkův lázeň Sloup Strážnice čertův díra Zdánie Znojmo
12 article
Tvoření se kamenného uhlí v době současné. Po- divný objev oznámil Henry Hall v poslední schůzi zeměpisné společnosti v Manchestru. Jde tu o změnn uhelného prachu v hutné uhlí během dvou neb tří let. Z uhelného dolu vážena před několika lety voda a vlévána do dřevěného džberu, jenž měl ve dně díru, kterou se voda ztrácela do země. Tu shledáno, že během oněch dvou neb tří let utvořilo se na kommých stěnách džberu malounké ložisko uhlí z tvrdého kry- stalinického uhlí, jež ve svém útvaru zcela se rovnalc uhlí přírozenému. Tento malý objev jest pozoruhodný potud, že pro tvoření se ložiska uhlí dosud predpo- kládána jakožto nezbytná podmínka doba million let při současném účinku žáru a tlaku. Snad tu na- značena cesta, kterak experimenty dospět k lepšímu vysvětlení původu uhelných ložisk, než dosud před- pokládano. O průběhu pomocné výpravy argentinské na po- moc Nordenskjosidovi, dožia již zpráva kapitána In- zare, velitel parníku „Uruguay“. Vyplu! dne 1. l- stopadu z přistavu Uschuai v zemi Ohňové a 4. li- stopadu nalezl severovýchodně od ostrovů Shetland- ských první ledovou tříšť. Navzdor značným pře kážkám mohl „Uruguay“ pokračovati ve plavbě na ji až 6. listopadu spatřil ostrov Seymourův, přezimovae stanici Nordenskjoeldovu. Zde přistáli dne 8. u mysu Seymourova a nalezli dva ze soudruhů Nordenskjcel- dových zaměstnané lovem pinguinů a sbíráním vn- jec. Listopad, antarktické jaro, jest dobou hnízděn pinguinů. Kapitán Irizar odebral se pak v průvodu důstojníka ku přezimovací stanici blíže Snow Hillu kdež nalezli Nordenskjcelda a jeho soudruhy při nej- fepším zdraví. Potěšen a dojat vyslechl zprávu Iri- zarovu, že argentinská výprava jest ochotna po- skytnouti Švédům všemožné pomoci, ale zárovei vyslovil obavy ve příčině osudu lodě „Aníaretic
Hall Seymourův Nordenskjoeldův Nordenskjceld Švéda Manchestr Uruguay Vypel Shetlandy Nordenskjcel kapitán Ina Snow Hill
13 article
Irizar tudíž spolu s Nordenskjoeldem činil přípravy aby pátral po lodi švědské výpravy, když náhodou přibyl kapitán Larsen se pěti trosečníky, přinášeje zprávu o zničení lodě „Antarctic“. Veškerá posádka byla se uchýlila na ostrov Paulet, jižně od země Lud- víka Filipa a tam přezimovala, načež Larsen na po- čátku jara vydal se na cestu, aby se spojil s Nordens- kjoeldem, Již dne 10. listopadu odebrali se všichni členové výpravy Nordenskjoeldovy, pokud v tu dobu byli shromážděni na Snow Hillu, na „Uruguay“ jenž pak odplul k ostrovu Paulet pro zbytek výpravy Hned polom nastoupena cesta zpáteční, při čemž však loď musila zápasiti s prudkými bouřemni. Od 11. do 14. listopadu byla bouřlivá pohoda, jež 15. dosáhln vrchole, při čemž „Uruguay“ přišel o hlavní stožár Podle přání Nordenskjoeldova přistál „Uruguay“ v zátoce Šanta Cruz v jižní Patagonii, odkud pak zaslány první zprávy Nordenskjoeldovy argentinskému mi- nisterstvu námořnictva.
Nordenskjoeld Larsen Filip Nordenskjoeldův Šanta Cruz Paulet Uruguay Patagonie Snow Hill
14 article
O pokusech s novým lélacím skrojam bral Wrightů z Daytonu, Ohio, o němž jsme již na jiném místě přinesli předběžnou zprávu, oznamují se násle- dující zajímavé podrobnosti: Létací stroj, aeroplan. těžší vzduchu, má průměr více než pěti metrů. Ob vynálezcí pracovali děle tří let neúmorně na provedení svého modelu. Jsou žáky známého větroplavceO Chanute-a z Chicaga a započali svoje pokusy tím, že použili melhody udané již r. 1891 nešťastným Lilien- thalem, jenž při pokusu se svým létacím strojem za- hynul blíže Lichterfelde u Berlína. Tato methoda za- kládá se v tom, že aeroplan z počátku bez metoru spustí se s pahorku proti větru, aby se větroplavec naučil zacházeti kormidly, jež udržují stroj v rovno- váze. Když se bratří Wrightové naučili letět vzduchem bez překážky na dálku 200 až 300 metrů, postavili i aeroplan bez motoru. Charakteristická jest značná odvaha vynálezců spojená s největší obezřetností Konají svoje pokusy na území přímo ideálním v Kitty
Wright Dayton Ohio Chicago Lilien Berlín
15 article
Hawku blíže zátoky Chesapeake. Nalézají se tu kopce as 30 metrů vysoké z jemného písku, na jejichiž vrchol se přístroj vynese. Za podpory dvou pomocníků za- ujme větroplavec místo na létacím stroji a při prvním zadutí větru nařidí: „Pustil vše!“ Vítr pozvedne stroj pošine jej lehce nazad až pohyby kormidla změní na- klonění ploch, tak že létací stroj hne se ku předu proti větru jako po skluzavce až na úpatí kopce. Pak opatřil Wilbur Wright aeroplan dvěma šrouby, uvá- děnými v pohyb motorem. Tímlo způsobem podařilo se mu letět ve vzduchu 5 kilometrů proti větru spustit se na místě předem označeném. Zástupce bratří Wrightů zahájil nyní s vládou washingtonskou vyjednávání ve příčině prodeje patentu. Prohlašuje, že zprávy o posavadních úspěších vynálezu nejsou přepjaty. Létací stroj náleží k typu draků krabico- vých. Jest opatřen silným gazolinovým strojem, jenž pehybuje rychle velkým šroubem. Zastaví-li se stroj spustí se létadlo klidně k zemi. Řada pružných per podobných, jakých užil prof. Langley, uvádí strojv pohyb. Až dosud podnikli vynálezci pět úspěšných pokusů.
Hawk Wright profesor Langley Chesapeake
16 title
Balkán.
Balkán
17 article Telegramy.
Telegramy. Z Cařihradu, 6. ledna. (C. B.) Vyslanei rakousko-uherský a ruský měli včera na Portě rozpravy o provedení reforem a vzato na vědomi, že italský divisionář Georgis byl ziskán pro makedonské četnictvo. Porta žádala oba vyslance zas, by se přičinili, aby B ul harsko potlačilo opět větší činnost makedon ských výborů, zastavilo zbrojení a chovalos pokojně. Bude o to záhy postaráno. Ze Ženevy, 6. ledna. (C. B.) Boris Sa rafov přibyl sem — dle »Genf. Journalu« — předevčírem pod nepravým jmenem, aby zaved styky se zdejším hlavním výborem armenským.
Port Cařihrad Ženeva
18 article Konílikt rusko-japonský.
Konílikt rusko-japonský. Přední hlídky ruské. Z Landýna, 6. ledna. (C.- B.) »Timese sdělují z Pekina: Rusové vysílají opět hlídky přes řeku Liao. Předevčírem přibyl ruský dů- stojník s 18 muži do Hsin Hsin-Tanu a tázal se železničních úřadníků po počtu čínského vojska, rozloženého zevně od čínské zdi a po počtu Britův. Rusové strávili noc v čínském hostinci a vrátili se potom prý do Mukdenu. Případ vyvolal přepjaté pověsti. Angličané v Čemulpu Z Porl-Arturu, 5. ledna. (C.-B.) »Rus. tel ag.« sděluje: »V příčině nepokojův v Mokpu proslýchá se, že Japonci hledí vyvolati v Kore nepokoje, aby měli záminku k vyslání vojsk do Čemulpa. Do Čemulpa přibyl an glický křižák, jenž hodlá vy sl at vojsko do Soelulu. Dle zprávy »North- China-Dsily News« pro vádí se v Číně rozhodná propaganda protiruská. jež vychází od Japonců. »Rusko se války nebojí«. Z Petrohradu, 6. ledna. (C.-B.) Jak »Nov Vrem.« sděluje z Port Arturu, prohlašuje »Nový Kraj«, že žádné hrozby nepohnou Rusko k tomu by se zřeklo zákonných práv svých v Man džursku. — V Korei mohou zájmy Ruska Japonska uvedeny býti v souhlas bez porušení suverénních práv země. Výsledek vyjednávání závisí od počtu obrněnců v Port Arturu a vojsk v Mandžursku. Rusko nebojí se žádně války. nepřeje se jí, ale snaží se ji znemožniti. Z japonského vyslanectva londýnského, Z Londýna, 6. ledna. (C. B.) Jaks »Reut. kancelář« dovídá, nemůže zdejší japon- ské vyslanecivo projeviti žádného určitého ná- zoru o pověstech, jež se ve příčině situace n dálném Východě šíří. Není správno, tvrdí- li se, že vyjednávání v poslední době mělo příznivějš průběh. Jest naopak tam, kde bylo.
Rus Britův Angličan Artur Japonec Mukden Rus Čína Rusko Petrohrad Man Japonsko Londýn Hsin HsinTana NorthChina Dsit News
19 article
Alexějova plná moc. R. Z Paříže, 6. lednr. »New York He- raldu« sdělují z Petrohradu, že vzmahá se v po- litických kruzích nervosita násíedkem jednánía stanoviska japonského a čekají se každé chvile zprávy, že Japonci přistanou na Koreji. Touto operací by krise teprve byla přiostřena, nebot admirál Alexějev má plnou moc, v případu ja- ponské provokace vystoupiti rozhodně. Za žádno cenu nedopustí se obsazení Mazumpa, nebot tento přístav je strategiekým bodem uprostře opevněných míst. Ministr Kuropajkin jest prý pro válku. vrie Z Washingtonu, 5. ledna. (C.- B.) Kapitán lodi »Vicksburg« telegrafoval z Čemulpa: Za rozmluvy s americkým vyslancem shledali jeme, že poměry v Seulu jsou na pová- ženou. Hrozi lam vzpoura korejských vo- jáků. Poslal jsem tam 45 mužů námořské pě choty; ostatal jsou přichystáni k odjezdu. Z Nov. Yorku, 5. ledna. (Reuter.) Ze Seulu oznamuji, že přibylo tam z Čemulpa 45 mužů americké vojenské lodi »Vicksburg« k ochraně amerického vyslunectva. Dalších 70 mužů do- razí tam zejtra. Americká dopravní loď »Za- phiro« kotví před Čemulpem, kde kotví také vojenské lodi britské, japonské a ruské. V Seulu je klid, avšak eisařský palác má silnou stráž. Ze Seulu, 6. ledna. (Havas.) Na čemulpské rejdě jsou dra ruské křižáky; mimo ně dva americké a jeden křižák anglický. Důstojní prohlašují, že zůstanou zde do ukončení krise.
Alexějův Japonec Havas Paříž New York He Petrohrad Korea Washington Seul York Čemulpa Vicksburg Reuter Čemulp
20 article
Vzhledem k nejistotě v Seulu americký vyslanec vyžádal si asi 100 mužů k ochran vyslanectva. Korejské úřady neručí za oddanos a kázeň vojska. Z Petrohrudu, 5. ledna v 10 36 hod. več- (Rus. Tel. Ag.) Z Vladivostoku dochází právě depeše, že — dle soukromých zpráv mukden- ských — následkem sporů vzniklý ch v Koreji mezi Japonci a Koreje 2. pluk střelců v plném počtu vy pravil se do Koreje k ochraně ruskýeh zájmů. Vojenské vlaky jezdí bez překážky, ale opozďují se. Týž osud mají osobní vlaky, jež jezdi každý den. Z Londýna, 6. ledna. (C.-B.) »Stan d a rd- oznamuje z Tokia, že poloúřadní noviny pova- žují roztržku s Ruskem za hotovou událost. Ve Vladivostoku chystají se horlivě k vojně. »Daily Telegraph« rovněž z Tokia Pro případ vojny tak jako za poslední války hlavní a admirálský štáb přeloží se do Hiro šimy, jež má velmi příznivou polohu. Mluvíse mnoho o nepřítomnosti ruského vyslance baron Rozena na slavnostech posledních dvou dn v Tokiu. Z Londýna, 6. ledna. (C. B.) 120 pensio novaných námorníkův angliekých a záložník s 10 důstojníky odeestovali dnes do Janova vstoupl do služby na lodech »Moreno« »Rivadaia«, koupených pro Rakousko. Z Paříže, 6. ledna. (C. B.) Soukromá de peše tokijská vykládá obšírně stanovi s ko Japonska ve vyjednávání s Ruskem a praví, že Japonsko navrhlo Rusku, aby otázky ve příčině Činy a Koreje a japonských práv Mandžursku řešily se dle platných smluv. Rusko ve své odpovědi odmítlo prozkoumání mandžur ské otázky a navrhovalo zřízení neutrálního pásma v Koreji, čímž by Japonsko bylo vylou- čeno z třetiny Koreje. Telegrám dodává, že J ponsko nemůže přijmouti takové situace a k nečně potvrzuje, že ruská odpověď na japonskou notu není ještě znám
Rozen Morena Rivadaia Mandžursko Rus Vladivostok Korea Japonec Londýn Tokio Rusko Janov Rakousko Paříž Japonsko
21 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Lobkovic u Körhra. Z Vídně, 6. ledna. Nejvyšší maršálek kníže Jiří Lobkovic měl v ponděli odpoledne poradu s ministerským předsedou dr. Körbrem. Máme důvodnou domněnku, že se jednalo na ní nejen o stavu věcí na sněmu zemském, nýbr ž českoněmeckých záležitostech celém jich rozsahu. K zasedání delagací. Z Vídně, 6. ledna. Dneškem končí se vá- noční a novoroční prázdeň cislajtánské delegace Zejtra odpoledne sejde se 7členný odbor roz počtového výboru, dosazený pro dodávky vo jenské vzhledem na potřeby výrobců zeměděl ských a živnostenských, v ministerstvu vojenství u odborného chefa Rockenzauna. V ponděli m schůzi plenum výborové. Unie prohlašuje neutralitu? x. Z Paříže, 6. ledna. Dle zpráv »New York Heraldu« americký admirál dostal prý in strukce, aby Japoncům nedával naděje, že by se jim dostalo podpory se strany Ameriky.
Lobkovic Körhr doktor Körbr Japonec Vídeň Paříž Amerika New York Herald
22 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z ruského loďstva. Z Biserty, 6. ledna. (C. B.) Ruský křižák »Dimitrij Donský« se dvěma minobore odplul do Sudského zálivu. Roztrhané podobizny Z Athen, 6. ledna. (C.-B.) Tři bulharští dů- stojníci z Burgasu roztrhali podobizny řeckého následníka a jeho choti; pročež diplomatické zastupitelstvo řecké žádalo za satisfakci. Z Vatikánu. Z Říma, 6. ledna. (C. B.) Papež předčíta dnes v poledne v konsistorním sále dekret e blahoslavení uherských mučenníků: Marie Körů sovy, Štěpána Pongracze a Melchiora Grodce dekret, jimž uznávají se hrdinské etnosti Jeanny d' Arc. Slavnosti zúčastnili se kardinálové Fer rata, Steinhuber a Matthieu, vyslanci rakousko uherský a francouzský a několik zvaných host Papež vyslovil ve svém proslovu naději, že Francie vzpomene si, že příčinou její slávý v dějinách a její úlohy jako nositelky kultury jest její věrnosť ve víře. Biskup orleanský mlu vil o Jeanně d' Arc, světící biskup ostřihomský o mučennících uherských, již pocházeli z tét diecese. Zároveň ubezpečoval jmenem své země. že uherští věřící budou hájit až do své smrt praerogativy a práva papežského stolce. Z haagského soudu smírčího. Z Amsterodamu, 5. ledna. (C.-B.) Zdejs Reuterova kancelář prohlašuje na základě sdě lení z Hasgu, že jest úplně bezpodstatnou zpráva brusselského listu »Petit Blen«, jakoby hangský soud smírčí byl se v záležitosti venezuel ské vyslovil proti tomu, aby státům, jež vene- zuelské pobřeží své doby daly blokovati, dal se přednost při placení závazků Venezuelou jakoby byl přiznal státům těm jen nahražen nákladu, s blokádou spojeného. Vévoda anhaltský Z Dessavy, 6. ledna. (C. B.) Úřadně ozna mují, že vévoda anhaltský, nemoha někdy vyři zovati pro chorobu státní záležitosti, splnomocn k tomu následnlka.
Donský Kör Pongracz Melchior Jeanny d ' arkus Fery Steinhuber Matthieu d ' arkus Reuterův Petit Blen Sudský záliv Athena Burgas Vatikán Řím Francie Amsterodam Venezuela Dessava
23 article
Telegrafleké zprávy hospodářské. Z Bernu, 6. ledna. (C.-B.) Mezinárodní konference pro zavedení mezinárodního rychliku z Vídně přes Švýcarsku do Paříže neměla výsledku. Věc odložena na říjnovou konferenci. V delegaci spolkové rady pro vyjednáván obchodních smluv zasedá zástupce prů- myslového a zemědělského odboru dr. Deucher, přednosta finančního a celního odboru Ruchet a přednosta politického odboru Comtesse. Z Kardifíu, 6. ledna. (C. B.) Na uhelne burse byla včera neobyčejně čilá poptávka po uhelných lodech pro Východní Asii. Šest velkých lodi bylo už jednou firmou najato pro Japonsko. Čtyři další lodi byly najaty včera. Admiralita žádá nyní uhelné ludi ku plavbě do Honkonu do jiných uhelných skladišť na Východě. Uj- šťuje se, že sgenti admirality platili za lod o 5000 tunách nosnosti, jež jsou pohotovy ku plavbě do Honkonu, 20 8. za tunu, kdežto v so- bolu se platilo pouze 161% 8. Admiralita najal dále dvě uhelné lodi po 5000 tunách za 20 t za tunu pro leden. Dopravní sazby pro plavbu do Japonska stouply proti minulému týdnu o 79pk Z Pretorie (Transvaal), 6. ledna. (C.- B) Dnes uveřejnéna vyhláška o předpisech pro do- voz mimoevropského dělnictv a de wit waters-randských dolů (jižně od 12° jižnl šířky). Dovoz podlehá k ochraně dělnictva přísnému dozoru. Vydána také přísná pravidl o návratu do vlasti po vypršení pracovního po- měru. Vyhláška podotýká, že žádným opatřením nemá se zbraňovati dovoz dělnietva z východní Indie, zaměstnaného při stavbách železničních.
doktor Deucher Pretorius Bern Vídeň Švýcarsko Paříž Asie Japonsko Honkon Transvaal Indie
24 article
Z Nového Yorku, 6. ledna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala: pše- nice květen 913/s, na červenec 88.— kukuřice na květen 53.75, cukr (Fair Muscovados) 3.—, —.—, bavlna 13.30. Závěrečné smýšlení na peněžním trku stálé. Z Liverpoolu, 6. ledna. (Závěrek.) O 4.h. 10 m. Obrat 7000 žoků. Z toho na spekul, a vývoz žoků. Middling loco 0.—. — Americké dodávky na leden 701. 0.—, na leden únor 7.—, 7..01, na únor-břozen 7.—, 0.—, na březen duben 6.99, 0.— na duben květen 6.98, 6.99, na květen červen 6.9a, 0.—, na červen-červenec 0.—, 0.—, na červenec- srpen 6.97, 0.—, na srpen září 6.25, 0.—, na září- říjen 6.80, 0.—. Smýšlení skoro ustálené. Sváteční bursa. Z Vídně, 6. ledna. Kursy velmi kolísaly. Později ustálilo se smýšlení pevně. Kreditky 67925, naposledy 682, länderbanka 451, státní dráha 676, naposledy 677.50, alpinky 436.50.
Nový York Liverpool Vídeň
25 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Tentokráte něco o novinách. B. Kriticko-úvahová část listu — tedy část nereportérská, resp. část, doprovázející fakta úvahami — není ovšem všudy stejnou. Osobi- tost národů a jich zájem na věcech veřejných hrály a hrají zde vynikající úlohu. Dle toho různí se také ráz i obsah listů a často také zevn úprava jich. U národů germánských převládá in- formační stránka, v románekých ustupuje v pozadí, aby přenechala prvé místo úvahovým, kritickým, posuzovacím, tedy i tendenčním sta- tím. Tento ráz není ode dneška, jak to nutn dáno příčinami zjevu sama. V dvacátých létech minulého století konstatuje tento zjev Chateau- briand, tehdejší francouzský vyslanec v Lon- dýně, a s ním i jeho tajemník, Armand Bertin, pozdější chef „Journal des Débats“. Ze vý- vojem nesetřen tento ráz, dokazuje nejlépe úvaha Johna Lemmoina (v „Livre du Centennire du Journal des Débats“ z r. 1889), v níž praví:
Armand Bertin Lemmoin Lon
26 article
„Anglický list nevede tak jako francouzský vlastní politickou akci. Francouzské noviny jsou méně prostředkem informačním, za to ale mají mnohem větší význam jako orgán veřejného m- nění. V anglickém listu shledáváme se s korre- spondencemi ze všech zemí, které jsou časte v přímém odporu s názory listu; právní titul věcné informace otevírá jim sloupce jeho. M naproti tomu jsme více doktrináři, máme více sklonnosti k logice a filosofii, naše listy jsou bojovnými orgány doktrin, působí více propa- gací názorů, než sdílením dějů a fakt. Netrpěl bychom, aby v dopisy a zahraniční sdělení byl pojato něco, co stojí v odporu s náboženskými, mravními a politickými zásadami listu, my Fran couzové stojíme pevně na zásadě vni třn jednoty listu. Anglickému žurnalismu ne- vadí pestrost a různost obsahu a rozpor tendencí v jednotlivých částech časopisu.“ Co tuto ře čeno o anglickém tisku, plati ještě více o ame rickém. V Unii klade se hlavní důraz n mnohost, přesnost a spolehlivost informaei Osobní vlastnosti a kvalifikace redaktorů a jich názory listem propagované padají méně n váhu.
27 article
Německé listy — ač v nich tendence více již dochází výrazu — podobají se ve většině anglickým, ač možno — a to autor knihy uve- dené přehlíží — konstatovati zajímavý rozdí v té příčině mezi velikým tiskem říšsko-něme- ekým a mezi vysloveně tendenčními a fakta časlo zkrucujícími německými listy této říše. Pouhé sdílení fakt, reportáž v plném slov smyslu, neprorazila však výhradně skoro nikdy nikde. Splynulyť listy až příliš s životem ná- rodů, se snahami jich kulturními, politickými, sociálními a hospodářskými, nehledě ani k tomu, že politické strany, chtěly-li uplatniti své ideje a chtěly-li dosíci moci ve věcech veřejných, byly nuceny použiti novin ke svým účelům a pracím. A toto spjetí žurnalismu s politickým vývojem vnitřním zabránilo také vyloučení tendence zli stů; a konečně: i redaktoři jsou příliš lidmi ži- vota, než aby mohli se změniti v pouhé fonografy, reprodukující pouze fakta, vůkol se udavší. „I list jest živým organismem, z masa a krve, jest psán myslícími a citicími lidmi“ — možne mu upírati právo názoru? Není naopak nutno, by kol novin soustředil se duševní výkvět ná- roda, aby zde docházely výrazu všechny jeho tužby a snahy a aby takto rostoucí obsahovou úrovní a ušlechťující se pokrokovostí tendence byla povznášena i vzdělanostní úroveň národa veřejnému životu vtiskován ráz vážnosti a hlu- beké seriosnosti? Odkazovati úvahu a tendenci do revuí a knih a na řečnickou tribunu — jaká to zvrácená snahia! Noviny jsou a zůstanou nejrozšířenějším