1
masthead
7. ledna 1904. Číslo 7,
2
masthead
NARODNI LISTY-
4
article
Ku podčeledi této náleží ještě Pala e -
thenium Cuvi, Anchitheriuma A. v.
Mayer aj.
Třetí podčeleď, Equinea, representuje se
tvary, u nichž jsou vyvinuty pouze prsty tři, n
př. Protohippus Leidy a Hippario
Christol., jehož zbytky v pliocénových vrstvách
zvláště v Pikernu v Řecku jsou velmi hojné
Sem dlužno zařaditi i našeho koně (Equus ca
ballus L.).
Rodokmen koně nebyl dlouho přesně roz
vrhnut.
Teprve věhlasný americký badatel fossil-
ních obratlovců Marsh stanovil jej v tomto
systematickém pořádku: Eohippus, Epi
hippus, Helohippus, Mesohippus.
Miohippus, Protohippus, Equus
K některým zajímavým těmto druhům vrátímese
později ještě jednou
Přímé předchůdce koně nutno dnes hledat
v pravlasti jejich, v Asii. Mnozi badatelě nevěří.
že nynější kůň povstal z nějakého divokého koně,
jiní opět zase nynější divoké koně pouze jen za
zdivočilé pokládají, ježto prý bylí původně již
ochočeni. Tak i divoký kůň tarplan ve střední
Asii se vyskytující a americký mustang po-
kládán jest dosud mnohými za zdivočilého.
Předčasně zesnulý asijský cestovatel gene-
rál Nikolaj Převalský nalezl divokého koně
(Equus Prževalskii, Polj.) na severní
straně střední vysočiny asijské, v solně poušti
džungarské. Dle Poljakova byl by kůň tento
přímým předehůdcem koně diluvialního, ale
mnozí zase nepovažují zvíře, Převalským obje
vené, vůbec ani za pravého koně.
Mayer
Marsh
Mesohippus
Equus
Převalský
Prževalskie
Poljakov
Řecko
Asie
Hippario Christol
Helohippus
Polj
Anchitheriuma A
Equus ca ballus L
5
article
Zmíněný kůň Převalského dopraven před
nedávnem v několika exemplářích živý do Evropy
a to přičiněním Hagenbeckovým, který uspořá-
dal zvláštní výpravu za tím účelem. Koně tohoto
důkladně prozkoumal prof. Noack v Brun-
šviku, který jej rovněž za samostatný druh pro-
hlásil. Badatel ten rozeznává u koni, Hagen-
beckem přivezených, tři plemena a to dle jich
barev. Plémě prvé má barvu jasně žlulavoua
zdržuje se na stepi, plémě druhé z nižších hor
jest světle zlutohnědé a plémě třetí, pocházející
z vysokých hor jest temně žlutohnědé. U těchto
tří plemen mění se i barva čenichu, od bělavé do
světle žluté, až i temně rezavěžluté.
Dle Noacka liší se tento kůň rovněž tak o
krotkých nebo zdivočelých mongolských koní,
jako od tarpana stepí kirgizských.
Kůň Equus Převalský, jejž Mongo-
lové taka nazývají, objevuje se, jak již výše
podotknuto, v stepi džungarské a východné onsy
garchunské a i v horách daleko přes 2000 m.
vysokých, kde pobíhá ve stádech i na tisíc kusů
mocných, jež z pravidla starší hřebec vede.
Se stády divokých koní setkal se častokráte
i proslulý asijský cestovatel Sven Hedin,
nedávno se z výzkumných cest po střední Asii
navrátivší.
Dle všeho se tedy zdá, že přímý předchůdce
koně na dobro vyhynul již v době předhisto-
rické.
Divocí koně existovali ale ještě ve středo
věku v krajinách evropských. Tak ještě r. 1590
byli rozšířen ve Vogesách, Prusku, Svýcarských
Alpách a j. Nejenom v Evropě, ale i v Asii ži
divoký kůň od doby diluvialní až do doby histo-
rické. Tak má se to i s tarpanem, obývajícím
druhdy krajiny severního a jihozápadního Ru-
ska. V Podněpří a na stepich taurských a cher-
sonských býval tarpan nejhojnější. Poslední kusy
zastřeleny byly v létech sedmdesátých a osm-
desátých XIX. století. Dnes již úplně vyhynul.
Převalský
Hagenbeckův
Noack
Brun
Hagen
Sven Hedin
Evropa
Asie
Prusko
Podněpří
Svýcarský Alpa
6
article
Tarpan se nejspíše rozšířil západním Ru-
skem, Polskem a Německem až do Franciea
Anglie, kdež se do dnes u mnohých odrůd koní
tam žijíeích jeho znaky udržely. Krocení jeho
dělo se jak v Evropě, tak i v Asii.
Dle náhledu Nehringova dělo se kro-
cení koně již v mladší době diluvialní, za ktere
se ve střední a západní Evropě rozsáhlé step
rezkládaly, které divokým koním zvláště výdat-
nou potravu a dosti rozsáhlosti k jich potulkám
poskytovaly.
Časem zdá se, že divocí koně obývali i tun
dry glacialní periody, jak nasvědčují nálezy jich
zbytků, vyskytujících se vedle pozůstatků zvířat
arktických.
Koně tito byli otužili a dlouhou, hustou
srsti proti zimě chránění. Do dnes mnozí naš
domácí koně vykazují se nápadně silně vyvinu-
fou hřívou, žíní ocasu a srstí, přes kopyta čně-
jici, jako dědictvím po svých dávných předcích.
Na kresbách a rytinách, palaeolithickým člo-
věkem provedených a koně znázorňujeích, setká
váme se většinou se zvířaty dlouhoocasými
hustou srsti pokrytými. To vidíme na př. na ná
lezech v jeskyni thayingenské u Šafhůz
na skalních rytinách zvláště v některých fran
couzských jeskyních
Památná jesť zejmena nedávno odkrylá je-
skyně u Combaralles, blíže Les Eyzies
svým množstvím skalních rytin proslulá. Badatelé
L. Capitain a H. Breuil nalezli zde vedle
skalních rytin mamuty, antilopy a j. představu-
jíeích, i kresby koně. Na některých obrazech maj
koně uzdu, jeden i jakousi pokrývku na hřbeté,
již lze za sedlo považovati. Což by byl důkaz
že koní se již tehda používalo k jízdě.
L Capitain
H Breuil
Polsko
Německo
Anglie
Evropa
Asie
Les Eyzies
7
article
Pro množství druhů domácího koně nutno
zřetel aspoň na dvojitý původ jeho vzíti. Tak na
př. se rozeznává horkokrevná rassa, mající pů-
vodně asi domov svůj v Asii a možno, že i v se-
verní Africe, a tak zvaná chladnokrevná rasse
v Evropě.
Že by kůň náš svoji prvotní vlasť jen v Asi
měl, jak mnozí soudí, a jak podotknuto, tomu
Nehring, opíraje se o své zkušenosti, od-
poruje.
Divoký kůň byl původně najisto zvířetem
stepním. Když ale jest dokázáno, že ještě ve
středověku na př. v Německu existoval, mohlo
by se ovšem namítati, že tam v době té po ste-
pích již nebylo ani památky.
Tomu dlužno však rozuměti asi následovně:
Jistě jest, že během starší alluvialní doby stepn
krajiny vymizely, byvše většinou již rozsáhlými
lesy pokryty. Tomu by také nic nevadilo, že by
mezi oněmi lesy mohly místy i lány pastvin
učin se udržeti, v nichž by zbylá menší neb
větší stáda koní své záštity nalezla. Kůň také
již tehda nebyl žádným obyvatelem pralesů.
Útlé, gracilní kosti koňské, pocházející
z předhistorické lesní doby Německa, v srovnání
se silnými a hrubými kostmi koně s poledové
stepní doby, poukazují k tomu, že změna kli-
matu, jakož i vegetace byly nepřiznivými činiteli
na vzrůstu divokého koně.
Asie
Afrika
Evropa
Německo
8
article
V uloženínách doby poledové nalézámev
středni a západní Eeropě neobyčejné množsiv
zbytků prostředníhe, silně vzrostlého divokéh
diluvialního koně.
Nehring dle mnohých nálezů, zvlášto
v Německu učiněných, soudí, že tento divok
kůň poledové doby střední a západní Evropy jes
praotcem našeho domácího koně a sice tak zvan
chladnokrevné rassy.
Woldřich rovněž důkladně prozkoum
nálezy zbytků diluvialního koně, zejmena z br
cií Istrie a některých dalmatský cl
ostrovů pocházejících, dále zbytky z mo r a
ských a haličských jeskyní, z nalezišt
sudslavického nad Volyňkou v jižních Če
chách, z NussdorIu u Vídně, z diluvialnie
hlin českých, jakož i z některých předhisto
rických nalezišť Čech.
Badatel tento rozeznává dle úvedenýel
zbytků, nalezených v breccích Istrie a da
matských ostrovů, jež byly v době dilu
vialní ještě pevninou spojeny, tři druhy diluvial
ního koně. První jest kůň silného vzrůstu
Equus Stenonis affinis Woldř., jenž
jest ve spojení s druhem Equus Stenoni
Cocchi, vyskytujícím se v středním a spod
ním pliocénu u Toskány v Italii a v Auver
gne ve Francii.
Tento poslední druh se opětně spojuje
Hipparionem, z miocénu pocházejícím.
Kůň druhý Equus quaggoides afí
nis Woldř. je rovněž silného vzrůstu a o
lišuje se různými vlastnostmi od druhu přede
šlého. Spojuje se s druhem Equusquaggo
des major, vyskytujícím se ve svrchním plio
cénu italském.
Třetí druh náleží neobyčejně velkému kon
Equus caballus fossilis Rüti
meyer. Druh tento vyskytuje se již ve svrch-
ním pliocénu u Toskány v Italií. Od druhu
posledního a snad i od prvního pocházi předhisto
rický velký kůň a největší část našicho dnešníel
velkých koní.
Woldřich
Stenoni Cocchi
Německo
Evropa
Istria
Nussdorio u Vídeň
Čechy
Francie
Volyňka
9
article
Severně od Alp rozeznávají se dle pre
Woldřicha pro střední Evropu tři druhy fos
silních koní, jichž zbytky se v jeskýnních ulože
ninách a v diluvialní hlíně nalézají.
Jsou to: 1. Equus Stenonis affini
z jeskyně Šipky na Moravě, předchůdce našeh
velkého koně a nejspíše velkého koně doby
bronzové.
2. Equus caballus fossilis Ri
tim., objevuje se velmi zhusta a je předchůd
cem našeho koně, náležejícího k velmi velkému
plemenu, jakož i podobného koně doby bron-
zové.
3. Equus caballus fossilis mi
nor Woldř., tvar pravého to typu „eaballus“
Kůň tento jest předchůdcem malého koně doby
bronzové a větší části dnešních našich malýeh
kení. Druh tuto uvedený vyskytuje se velm
hojně v diluviu středoevropském. Z Čech znám
jest od Sudslavie, Jičína, Kutné Hory
atd. Zbytky diluvialního koně vůbec jsou v Če
chách i na Moravě velmi hojné. Tak zji
štěny byly pozůstatky koně v srbské s l uj
u Berouna, v jeskyni svatoprokopské
v lochovském lomu, ve skalách pra ch ov-
ských, u Trmic u Ústí n. L., u Podbo
řan, Čáslavi, Lenešic, Roudnice atd
V známém tábořišti diluvialního člověka v Lub-
né u Rakovníka zjištil prof. Kušta rovněz
zbytky fossilního koně, mezi jinými ještě pozů-
statky zvířeny diluvialní.
Pisatel tohoto pojednání shledal stopy dílu-
vialního koně v okolí Volyně v jižních Če-
chách, u Ml. Vožice v Táborsku, u Vy so-
kého Mýta, v cihelně pana Tichého v Blatu
u Medlešic, jakož i v diluvialní hlíně, usazeno
na povrchu silurského útvaru u Braníka
Z okolí Plzně chová tamní městské museun
ve sbírkách svých taktéž některé zbytky diluvial
ního koně, získané prof. C. r. Purkyní.
Většinu nálezů fossilního koně, z Čech po-
cházejících, vědecky zpracoval a určil prof. dr
Woldřich.
profesor
Kušta
Tichý
Purkyně
Woldřich
Alpy
Evropa
Morava
Čechy
Jičín
Kutná Hora
Beroun
Trmice
Ústí
Čáslav
Lenešice
Roudnice
Luba
Rakovník
Volyň
jižní če
Táborsko
ký Mýto
Blata
Medlešice
Braník
Plzeň
10
article
Zbytky uvedeného zvířete jsou i na Mo
ravě mezi nálezy diluvialní fauny taktéž velm
hojně. Tak nalezeny byly stopy jeho u Blatce
v Brně (na několika místech), v Bučovie, Do-
břinska, Hoděnic, Jaroslavie, Jedovnie, Nového
Jičína, v Býčí skále, Výpustku, Mikulova, v je-
skyni Kosteliku, u Předmostí, Prostějova, Sloupu
Strážnice, v „Čertově díře“, u Tišnova, Zdánie
Znojma atd. atd.
Moravský badaťel dr. M. Křiž chová např
na 5000 kusů pozůstatků diluvialního koně; tak
též i sbírky M aškovy, Kniesovy a j. jsou
velmi bohatě na podobné pozůstatky.
Maso koňské bylo za doby diluvialní palaeo
lithickým člověkem hojně požíváno, tak jak
masa jiných zvířat, s koněm současně žijících
Tomu nasvědčují v mnohých lokalitách nalezen
zbytky, zejmena velkých kostí rozdlučených,
z nichž byl morek vybírán a množství kostí opá-
lených, důkaz, že diluvialní člověk v popelu ane
na primitivním rošti sobě i koňskou pečínku při
pravoval. Takových rozbitých koňských kostí na-
lezl na př. J. Knies v Balcarově skále
na vysočině drahanské (na Moravě). Z kost
těchto uchovaly se jen klouby, dle nichž se dály
některé končetiny přesně určiti. Zajímavý by
jeden první a druhý phalang, oba jedním rázem
podél useknuté. —
K úplnosti pojednám o diluvialním koni
jakož i o diluvialní fauně české vůbec, dlužn
se ještě zmíniti o nálezu zbytků koně, vyskyt
nuvším se vedle pozůstatků vepře, skolu a je
lena obecného v rašelinách u Merkelsdoríu
a Františkových Lázní.
Rašeliniště tato jsou ale též tím důležitá
zajímavá, že v nich byl též zjištěn jel en
obrovský (Cervus euryceros), což jsme v po
sledním článku této serie opomněli podotknouti
Jaroslavie
Jedovnie
M Křiž
Kniesův
Toma
J Knies
Balcarův
Merkelsdorí
Blatec v Brno
Nový Jičín
Mikulov
u Předmostí
Prostějov
Tišnov
Morava
Františkův lázeň
Sloup Strážnice
čertův díra
Zdánie Znojmo
12
article
Tvoření se kamenného uhlí v době současné. Po-
divný objev oznámil Henry Hall v poslední schůzi
zeměpisné společnosti v Manchestru. Jde tu o změnn
uhelného prachu v hutné uhlí během dvou neb tří
let. Z uhelného dolu vážena před několika lety voda
a vlévána do dřevěného džberu, jenž měl ve dně díru,
kterou se voda ztrácela do země. Tu shledáno, že
během oněch dvou neb tří let utvořilo se na kommých
stěnách džberu malounké ložisko uhlí z tvrdého kry-
stalinického uhlí, jež ve svém útvaru zcela se rovnalc
uhlí přírozenému. Tento malý objev jest pozoruhodný
potud, že pro tvoření se ložiska uhlí dosud predpo-
kládána jakožto nezbytná podmínka doba million
let při současném účinku žáru a tlaku. Snad tu na-
značena cesta, kterak experimenty dospět k lepšímu
vysvětlení původu uhelných ložisk, než dosud před-
pokládano.
O průběhu pomocné výpravy argentinské na po-
moc Nordenskjosidovi, dožia již zpráva kapitána In-
zare, velitel parníku „Uruguay“. Vyplu! dne 1. l-
stopadu z přistavu Uschuai v zemi Ohňové a 4. li-
stopadu nalezl severovýchodně od ostrovů Shetland-
ských první ledovou tříšť. Navzdor značným pře
kážkám mohl „Uruguay“ pokračovati ve plavbě na ji
až 6. listopadu spatřil ostrov Seymourův, přezimovae
stanici Nordenskjoeldovu. Zde přistáli dne 8. u mysu
Seymourova a nalezli dva ze soudruhů Nordenskjcel-
dových zaměstnané lovem pinguinů a sbíráním vn-
jec. Listopad, antarktické jaro, jest dobou hnízděn
pinguinů. Kapitán Irizar odebral se pak v průvodu
důstojníka ku přezimovací stanici blíže Snow Hillu
kdež nalezli Nordenskjcelda a jeho soudruhy při nej-
fepším zdraví. Potěšen a dojat vyslechl zprávu Iri-
zarovu, že argentinská výprava jest ochotna po-
skytnouti Švédům všemožné pomoci, ale zárovei
vyslovil obavy ve příčině osudu lodě „Aníaretic
Hall
Seymourův
Nordenskjoeldův
Nordenskjceld
Švéda
Manchestr
Uruguay
Vypel
Shetlandy
Nordenskjcel
kapitán Ina
Snow Hill
13
article
Irizar tudíž spolu s Nordenskjoeldem činil přípravy
aby pátral po lodi švědské výpravy, když náhodou
přibyl kapitán Larsen se pěti trosečníky, přinášeje
zprávu o zničení lodě „Antarctic“. Veškerá posádka
byla se uchýlila na ostrov Paulet, jižně od země Lud-
víka Filipa a tam přezimovala, načež Larsen na po-
čátku jara vydal se na cestu, aby se spojil s Nordens-
kjoeldem, Již dne 10. listopadu odebrali se všichni
členové výpravy Nordenskjoeldovy, pokud v tu dobu
byli shromážděni na Snow Hillu, na „Uruguay“
jenž pak odplul k ostrovu Paulet pro zbytek výpravy
Hned polom nastoupena cesta zpáteční, při čemž však
loď musila zápasiti s prudkými bouřemni. Od 11. do
14. listopadu byla bouřlivá pohoda, jež 15. dosáhln
vrchole, při čemž „Uruguay“ přišel o hlavní stožár
Podle přání Nordenskjoeldova přistál „Uruguay“ v
zátoce Šanta Cruz v jižní Patagonii, odkud pak zaslány
první zprávy Nordenskjoeldovy argentinskému mi-
nisterstvu námořnictva.
Nordenskjoeld
Larsen
Filip
Nordenskjoeldův
Šanta Cruz
Paulet
Uruguay
Patagonie
Snow Hill
14
article
O pokusech s novým lélacím skrojam bral
Wrightů z Daytonu, Ohio, o němž jsme již na jiném
místě přinesli předběžnou zprávu, oznamují se násle-
dující zajímavé podrobnosti: Létací stroj, aeroplan.
těžší vzduchu, má průměr více než pěti metrů. Ob
vynálezcí pracovali děle tří let neúmorně na provedení
svého modelu. Jsou žáky známého větroplavceO
Chanute-a z Chicaga a započali svoje pokusy tím, že
použili melhody udané již r. 1891 nešťastným Lilien-
thalem, jenž při pokusu se svým létacím strojem za-
hynul blíže Lichterfelde u Berlína. Tato methoda za-
kládá se v tom, že aeroplan z počátku bez metoru
spustí se s pahorku proti větru, aby se větroplavec
naučil zacházeti kormidly, jež udržují stroj v rovno-
váze. Když se bratří Wrightové naučili letět vzduchem
bez překážky na dálku 200 až 300 metrů, postavili i
aeroplan bez motoru. Charakteristická jest značná
odvaha vynálezců spojená s největší obezřetností
Konají svoje pokusy na území přímo ideálním v Kitty
Wright
Dayton
Ohio
Chicago
Lilien
Berlín
15
article
Hawku blíže zátoky Chesapeake. Nalézají se tu kopce
as 30 metrů vysoké z jemného písku, na jejichiž vrchol
se přístroj vynese. Za podpory dvou pomocníků za-
ujme větroplavec místo na létacím stroji a při prvním
zadutí větru nařidí: „Pustil vše!“ Vítr pozvedne stroj
pošine jej lehce nazad až pohyby kormidla změní na-
klonění ploch, tak že létací stroj hne se ku předu
proti větru jako po skluzavce až na úpatí kopce. Pak
opatřil Wilbur Wright aeroplan dvěma šrouby, uvá-
děnými v pohyb motorem. Tímlo způsobem podařilo
se mu letět ve vzduchu 5 kilometrů proti větru
spustit se na místě předem označeném. Zástupce
bratří Wrightů zahájil nyní s vládou washingtonskou
vyjednávání ve příčině prodeje patentu. Prohlašuje,
že zprávy o posavadních úspěších vynálezu nejsou
přepjaty. Létací stroj náleží k typu draků krabico-
vých. Jest opatřen silným gazolinovým strojem, jenž
pehybuje rychle velkým šroubem. Zastaví-li se stroj
spustí se létadlo klidně k zemi. Řada pružných per
podobných, jakých užil prof. Langley, uvádí strojv
pohyb. Až dosud podnikli vynálezci pět úspěšných
pokusů.
Hawk
Wright
profesor
Langley
Chesapeake
17
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 6. ledna. (C. B.) Vyslanei
rakousko-uherský a ruský měli včera na Portě
rozpravy o provedení reforem a vzato
na vědomi, že italský divisionář Georgis byl
ziskán pro makedonské četnictvo. Porta žádala
oba vyslance zas, by se přičinili, aby B ul
harsko potlačilo opět větší činnost makedon
ských výborů, zastavilo zbrojení a chovalos
pokojně. Bude o to záhy postaráno.
Ze Ženevy, 6. ledna. (C. B.) Boris Sa
rafov přibyl sem — dle »Genf. Journalu« —
předevčírem pod nepravým jmenem, aby zaved
styky se zdejším hlavním výborem
armenským.
Port
Cařihrad
Ženeva
18
article
Konílikt rusko-japonský.
Konílikt rusko-japonský.
Přední hlídky ruské.
Z Landýna, 6. ledna. (C.- B.) »Timese
sdělují z Pekina: Rusové vysílají opět hlídky
přes řeku Liao. Předevčírem přibyl ruský dů-
stojník s 18 muži do Hsin Hsin-Tanu a tázal
se železničních úřadníků po počtu čínského
vojska, rozloženého zevně od čínské zdi a po
počtu Britův. Rusové strávili noc v čínském
hostinci a vrátili se potom prý do Mukdenu.
Případ vyvolal přepjaté pověsti.
Angličané v Čemulpu
Z Porl-Arturu, 5. ledna. (C.-B.) »Rus. tel
ag.« sděluje: »V příčině nepokojův v Mokpu
proslýchá se, že Japonci hledí vyvolati v Kore
nepokoje, aby měli záminku k vyslání vojsk
do Čemulpa. Do Čemulpa přibyl an
glický křižák, jenž hodlá vy sl at
vojsko do Soelulu.
Dle zprávy »North- China-Dsily News« pro
vádí se v Číně rozhodná propaganda protiruská.
jež vychází od Japonců.
»Rusko se války nebojí«.
Z Petrohradu, 6. ledna. (C.-B.) Jak »Nov
Vrem.« sděluje z Port Arturu, prohlašuje »Nový
Kraj«, že žádné hrozby nepohnou Rusko k tomu
by se zřeklo zákonných práv svých v Man
džursku. — V Korei mohou zájmy Ruska
Japonska uvedeny býti v souhlas bez porušení
suverénních práv země. Výsledek vyjednávání
závisí od počtu obrněnců v Port Arturu a vojsk
v Mandžursku. Rusko nebojí se žádně války.
nepřeje se jí, ale snaží se ji znemožniti.
Z japonského vyslanectva londýnského,
Z Londýna, 6. ledna. (C. B.) Jaks
»Reut. kancelář« dovídá, nemůže zdejší japon-
ské vyslanecivo projeviti žádného určitého ná-
zoru o pověstech, jež se ve příčině situace n
dálném Východě šíří. Není správno, tvrdí- li se,
že vyjednávání v poslední době mělo příznivějš
průběh. Jest naopak tam, kde bylo.
Rus
Britův
Angličan
Artur
Japonec
Mukden
Rus
Čína
Rusko
Petrohrad
Man
Japonsko
Londýn
Hsin HsinTana
NorthChina
Dsit News
19
article
Alexějova plná moc.
R. Z Paříže, 6. lednr. »New York He-
raldu« sdělují z Petrohradu, že vzmahá se v po-
litických kruzích nervosita násíedkem jednánía
stanoviska japonského a čekají se každé chvile
zprávy, že Japonci přistanou na Koreji. Touto
operací by krise teprve byla přiostřena, nebot
admirál Alexějev má plnou moc, v případu ja-
ponské provokace vystoupiti rozhodně. Za žádno
cenu nedopustí se obsazení Mazumpa, nebot
tento přístav je strategiekým bodem uprostře
opevněných míst. Ministr Kuropajkin jest prý
pro válku.
vrie
Z Washingtonu, 5. ledna. (C.- B.) Kapitán
lodi »Vicksburg« telegrafoval z Čemulpa: Za
rozmluvy s americkým vyslancem shledali jeme,
že poměry v Seulu jsou na pová-
ženou. Hrozi lam vzpoura korejských vo-
jáků. Poslal jsem tam 45 mužů námořské pě
choty; ostatal jsou přichystáni k odjezdu.
Z Nov. Yorku, 5. ledna. (Reuter.) Ze Seulu
oznamuji, že přibylo tam z Čemulpa 45 mužů
americké vojenské lodi »Vicksburg« k ochraně
amerického vyslunectva. Dalších 70 mužů do-
razí tam zejtra. Americká dopravní loď »Za-
phiro« kotví před Čemulpem, kde kotví také
vojenské lodi britské, japonské a ruské. V Seulu
je klid, avšak eisařský palác má silnou stráž.
Ze Seulu, 6. ledna. (Havas.) Na čemulpské
rejdě jsou dra ruské křižáky; mimo ně dva
americké a jeden křižák anglický. Důstojní
prohlašují, že zůstanou zde do ukončení krise.
Alexějův
Japonec
Havas
Paříž
New York He
Petrohrad
Korea
Washington
Seul
York
Čemulpa
Vicksburg
Reuter
Čemulp
20
article
Vzhledem k nejistotě v Seulu americký
vyslanec vyžádal si asi 100 mužů k ochran
vyslanectva. Korejské úřady neručí za oddanos
a kázeň vojska.
Z Petrohrudu, 5. ledna v 10 36 hod. več-
(Rus. Tel. Ag.) Z Vladivostoku dochází právě
depeše, že — dle soukromých zpráv mukden-
ských — následkem sporů vzniklý ch
v Koreji mezi Japonci a Koreje
2. pluk střelců v plném počtu vy
pravil se do Koreje k ochraně ruskýeh
zájmů. Vojenské vlaky jezdí bez překážky, ale
opozďují se. Týž osud mají osobní vlaky, jež
jezdi každý den.
Z Londýna, 6. ledna. (C.-B.) »Stan d a rd-
oznamuje z Tokia, že poloúřadní noviny pova-
žují roztržku s Ruskem za hotovou
událost. Ve Vladivostoku chystají se horlivě
k vojně.
»Daily Telegraph« rovněž z Tokia
Pro případ vojny tak jako za poslední války
hlavní a admirálský štáb přeloží se do Hiro
šimy, jež má velmi příznivou polohu. Mluvíse
mnoho o nepřítomnosti ruského vyslance baron
Rozena na slavnostech posledních dvou dn
v Tokiu.
Z Londýna, 6. ledna. (C. B.) 120 pensio
novaných námorníkův angliekých a záložník
s 10 důstojníky odeestovali dnes do Janova
vstoupl do služby na lodech »Moreno«
»Rivadaia«, koupených pro Rakousko.
Z Paříže, 6. ledna. (C. B.) Soukromá de
peše tokijská vykládá obšírně stanovi s ko
Japonska ve vyjednávání s Ruskem a praví,
že Japonsko navrhlo Rusku, aby otázky ve
příčině Činy a Koreje a japonských práv
Mandžursku řešily se dle platných smluv. Rusko
ve své odpovědi odmítlo prozkoumání mandžur
ské otázky a navrhovalo zřízení neutrálního
pásma v Koreji, čímž by Japonsko bylo vylou-
čeno z třetiny Koreje. Telegrám dodává, že J
ponsko nemůže přijmouti takové situace a k
nečně potvrzuje, že ruská odpověď na
japonskou notu není ještě znám
Rozen
Morena
Rivadaia
Mandžursko
Rus
Vladivostok
Korea
Japonec
Londýn
Tokio
Rusko
Janov
Rakousko
Paříž
Japonsko
21
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Lobkovic u Körhra.
Z Vídně, 6. ledna. Nejvyšší maršálek kníže
Jiří Lobkovic měl v ponděli odpoledne poradu
s ministerským předsedou dr. Körbrem. Máme
důvodnou domněnku, že se jednalo na ní nejen
o stavu věcí na sněmu zemském, nýbr ž
českoněmeckých záležitostech
celém jich rozsahu.
K zasedání delagací.
Z Vídně, 6. ledna. Dneškem končí se vá-
noční a novoroční prázdeň cislajtánské delegace
Zejtra odpoledne sejde se 7členný odbor roz
počtového výboru, dosazený pro dodávky vo
jenské vzhledem na potřeby výrobců zeměděl
ských a živnostenských, v ministerstvu vojenství
u odborného chefa Rockenzauna. V ponděli m
schůzi plenum výborové.
Unie prohlašuje neutralitu?
x. Z Paříže, 6. ledna. Dle zpráv »New
York Heraldu« americký admirál dostal prý in
strukce, aby Japoncům nedával naděje, že by
se jim dostalo podpory se strany Ameriky.
Lobkovic
Körhr
doktor
Körbr
Japonec
Vídeň
Paříž
Amerika
New York Herald
22
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z ruského loďstva.
Z Biserty, 6. ledna. (C. B.) Ruský křižák
»Dimitrij Donský« se dvěma minobore
odplul do Sudského zálivu.
Roztrhané podobizny
Z Athen, 6. ledna. (C.-B.) Tři bulharští dů-
stojníci z Burgasu roztrhali podobizny řeckého
následníka a jeho choti; pročež diplomatické
zastupitelstvo řecké žádalo za satisfakci.
Z Vatikánu.
Z Říma, 6. ledna. (C. B.) Papež předčíta
dnes v poledne v konsistorním sále dekret e
blahoslavení uherských mučenníků: Marie Körů
sovy, Štěpána Pongracze a Melchiora Grodce
dekret, jimž uznávají se hrdinské etnosti Jeanny
d' Arc. Slavnosti zúčastnili se kardinálové Fer
rata, Steinhuber a Matthieu, vyslanci rakousko
uherský a francouzský a několik zvaných host
Papež vyslovil ve svém proslovu naději, že
Francie vzpomene si, že příčinou její slávý
v dějinách a její úlohy jako nositelky kultury
jest její věrnosť ve víře. Biskup orleanský mlu
vil o Jeanně d' Arc, světící biskup ostřihomský
o mučennících uherských, již pocházeli z tét
diecese. Zároveň ubezpečoval jmenem své země.
že uherští věřící budou hájit až do své smrt
praerogativy a práva papežského stolce.
Z haagského soudu smírčího.
Z Amsterodamu, 5. ledna. (C.-B.) Zdejs
Reuterova kancelář prohlašuje na základě sdě
lení z Hasgu, že jest úplně bezpodstatnou zpráva
brusselského listu »Petit Blen«, jakoby hangský
soud smírčí byl se v záležitosti venezuel
ské vyslovil proti tomu, aby státům, jež vene-
zuelské pobřeží své doby daly blokovati, dal
se přednost při placení závazků Venezuelou
jakoby byl přiznal státům těm jen nahražen
nákladu, s blokádou spojeného.
Vévoda anhaltský
Z Dessavy, 6. ledna. (C. B.) Úřadně ozna
mují, že vévoda anhaltský, nemoha někdy vyři
zovati pro chorobu státní záležitosti, splnomocn
k tomu následnlka.
Donský
Kör
Pongracz
Melchior
Jeanny d ' arkus
Fery
Steinhuber
Matthieu
d ' arkus
Reuterův
Petit Blen
Sudský záliv
Athena
Burgas
Vatikán
Řím
Francie
Amsterodam
Venezuela
Dessava
23
article
Telegrafleké zprávy hospodářské.
Z Bernu, 6. ledna. (C.-B.) Mezinárodní
konference pro zavedení mezinárodního
rychliku z Vídně přes Švýcarsku
do Paříže neměla výsledku. Věc odložena
na říjnovou konferenci.
V delegaci spolkové rady pro vyjednáván
obchodních smluv zasedá zástupce prů-
myslového a zemědělského odboru dr. Deucher,
přednosta finančního a celního odboru Ruchet
a přednosta politického odboru Comtesse.
Z Kardifíu, 6. ledna. (C. B.) Na uhelne
burse byla včera neobyčejně čilá poptávka po
uhelných lodech pro Východní Asii. Šest velkých
lodi bylo už jednou firmou najato pro Japonsko.
Čtyři další lodi byly najaty včera. Admiralita
žádá nyní uhelné ludi ku plavbě do Honkonu
do jiných uhelných skladišť na Východě. Uj-
šťuje se, že sgenti admirality platili za lod
o 5000 tunách nosnosti, jež jsou pohotovy ku
plavbě do Honkonu, 20 8. za tunu, kdežto v so-
bolu se platilo pouze 161% 8. Admiralita najal
dále dvě uhelné lodi po 5000 tunách za 20 t
za tunu pro leden. Dopravní sazby pro plavbu
do Japonska stouply proti minulému týdnu o 79pk
Z Pretorie (Transvaal), 6. ledna. (C.- B)
Dnes uveřejnéna vyhláška o předpisech pro do-
voz mimoevropského dělnictv a de
wit waters-randských dolů (jižně od 12° jižnl
šířky). Dovoz podlehá k ochraně dělnictva
přísnému dozoru. Vydána také přísná pravidl
o návratu do vlasti po vypršení pracovního po-
měru. Vyhláška podotýká, že žádným opatřením
nemá se zbraňovati dovoz dělnietva z východní
Indie, zaměstnaného při stavbách železničních.
doktor
Deucher
Pretorius
Bern
Vídeň
Švýcarsko
Paříž
Asie
Japonsko
Honkon
Transvaal
Indie
24
article
Z Nového Yorku, 6. ledna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. — Znamenala: pše-
nice květen 913/s, na červenec 88.—
kukuřice na květen 53.75, cukr (Fair
Muscovados) 3.—, —.—, bavlna 13.30.
Závěrečné smýšlení na peněžním trku
stálé.
Z Liverpoolu, 6. ledna. (Závěrek.) O 4.h.
10 m. Obrat 7000 žoků. Z toho na spekul, a vývoz
žoků. Middling loco 0.—. — Americké dodávky
na leden 701. 0.—, na leden únor 7.—, 7..01, na
únor-břozen 7.—, 0.—, na březen duben 6.99, 0.—
na duben květen 6.98, 6.99, na květen červen 6.9a,
0.—, na červen-červenec 0.—, 0.—, na červenec-
srpen 6.97, 0.—, na srpen září 6.25, 0.—, na září-
říjen 6.80, 0.—. Smýšlení skoro ustálené.
Sváteční bursa.
Z Vídně, 6. ledna. Kursy velmi kolísaly.
Později ustálilo se smýšlení pevně. Kreditky
67925, naposledy 682, länderbanka 451, státní
dráha 676, naposledy 677.50, alpinky 436.50.
Nový York
Liverpool
Vídeň
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Tentokráte něco o novinách.
B. Kriticko-úvahová část listu — tedy část
nereportérská, resp. část, doprovázející fakta
úvahami — není ovšem všudy stejnou. Osobi-
tost národů a jich zájem na věcech veřejných
hrály a hrají zde vynikající úlohu. Dle toho
různí se také ráz i obsah listů a často také zevn
úprava jich.
U národů germánských převládá in-
formační stránka, v románekých ustupuje
v pozadí, aby přenechala prvé místo úvahovým,
kritickým, posuzovacím, tedy i tendenčním sta-
tím. Tento ráz není ode dneška, jak to nutn
dáno příčinami zjevu sama. V dvacátých létech
minulého století konstatuje tento zjev Chateau-
briand, tehdejší francouzský vyslanec v Lon-
dýně, a s ním i jeho tajemník, Armand Bertin,
pozdější chef „Journal des Débats“. Ze vý-
vojem nesetřen tento ráz, dokazuje nejlépe
úvaha Johna Lemmoina (v „Livre du Centennire
du Journal des Débats“ z r. 1889), v níž praví:
Armand Bertin
Lemmoin
Lon
26
article
„Anglický list nevede tak jako francouzský
vlastní politickou akci. Francouzské noviny jsou
méně prostředkem informačním, za to ale mají
mnohem větší význam jako orgán veřejného m-
nění. V anglickém listu shledáváme se s korre-
spondencemi ze všech zemí, které jsou časte
v přímém odporu s názory listu; právní titul
věcné informace otevírá jim sloupce jeho. M
naproti tomu jsme více doktrináři, máme více
sklonnosti k logice a filosofii, naše listy jsou
bojovnými orgány doktrin, působí více propa-
gací názorů, než sdílením dějů a fakt. Netrpěl
bychom, aby v dopisy a zahraniční sdělení byl
pojato něco, co stojí v odporu s náboženskými,
mravními a politickými zásadami listu, my Fran
couzové stojíme pevně na zásadě vni třn
jednoty listu. Anglickému žurnalismu ne-
vadí pestrost a různost obsahu a rozpor tendencí
v jednotlivých částech časopisu.“ Co tuto ře
čeno o anglickém tisku, plati ještě více o ame
rickém. V Unii klade se hlavní důraz n
mnohost, přesnost a spolehlivost informaei
Osobní vlastnosti a kvalifikace redaktorů a jich
názory listem propagované padají méně n
váhu.
27
article
Německé listy — ač v nich tendence více
již dochází výrazu — podobají se ve většině
anglickým, ač možno — a to autor knihy uve-
dené přehlíží — konstatovati zajímavý rozdí
v té příčině mezi velikým tiskem říšsko-něme-
ekým a mezi vysloveně tendenčními a fakta časlo
zkrucujícími německými listy této říše.
Pouhé sdílení fakt, reportáž v plném slov
smyslu, neprorazila však výhradně skoro nikdy
nikde. Splynulyť listy až příliš s životem ná-
rodů, se snahami jich kulturními, politickými,
sociálními a hospodářskými, nehledě ani k tomu,
že politické strany, chtěly-li uplatniti své ideje
a chtěly-li dosíci moci ve věcech veřejných, byly
nuceny použiti novin ke svým účelům a pracím.
A toto spjetí žurnalismu s politickým vývojem
vnitřním zabránilo také vyloučení tendence zli
stů; a konečně: i redaktoři jsou příliš lidmi ži-
vota, než aby mohli se změniti v pouhé fonografy,
reprodukující pouze fakta, vůkol se udavší.
„I list jest živým organismem, z masa a krve,
jest psán myslícími a citicími lidmi“ — možne
mu upírati právo názoru? Není naopak nutno,
by kol novin soustředil se duševní výkvět ná-
roda, aby zde docházely výrazu všechny jeho
tužby a snahy a aby takto rostoucí obsahovou
úrovní a ušlechťující se pokrokovostí tendence
byla povznášena i vzdělanostní úroveň národa
veřejnému životu vtiskován ráz vážnosti a hlu-
beké seriosnosti?
Odkazovati úvahu a tendenci do revuí a
knih a na řečnickou tribunu — jaká to zvrácená
snahia! Noviny jsou a zůstanou nejrozšířenějším